{"id":18634,"date":"2008-04-11T12:35:00","date_gmt":"2008-04-11T11:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18594"},"modified":"2008-04-11T12:35:00","modified_gmt":"2008-04-11T11:35:00","slug":"laska-prochazi-duchem-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/11\/laska-prochazi-duchem-2\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska proch\u00e1z\u00ed duchem 2."},"content":{"rendered":"
O t\u0159i t\u00fddny pozd\u011bji:
„Jeho auto narazilo do svodidel,“ odpov\u011bd\u011bl Tom na ot\u00e1zku jednoho z novin\u00e1\u0159\u016f. Od t\u00e9 nehody se nikdo neptal na nic jin\u00e9ho ne\u017e na to, jak se to stalo. Nikdo netu\u0161il, jak to Toma neuv\u011b\u0159iteln\u011b ni\u010d\u00ed a spaluje. Bratr mu chyb\u011bl. Ano, velice mu chyb\u011bl.
„Co te\u010f bude se skupinou d\u00e1l? Znamen\u00e1 to konec Tokio Hotel?“ polo\u017eil report\u00e9r dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku a nat\u00e1hl k Tomovi ruku, ve kter\u00e9 dychtiv\u011b sv\u00edral mikrofon .
„D\u011bl\u00e1te jako by Bill zem\u0159el!“ t\u00e1zan\u00fd nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout sv\u00e9 pocity. To, co v sob\u011b tak dlouho dusil, muselo vyj\u00edt ven. V\u011bd\u011bl, \u017ee ta chv\u00edle pr\u00e1v\u011b nastala. „Bill nezem\u0159el! Bill je jen v komatu, proboha! Tak pro\u010d mu v\u0161ichni up\u00edr\u00e1te nad\u011bji na \u017eivot?! On to zvl\u00e1dne. P\u0159e\u017eije to! J\u00e1 mu v\u011b\u0159\u00edm!“ Je\u0161t\u011b se dlouze pod\u00edval na p\u0159ekvapen\u00e9ho report\u00e9ra a pak utekl. B\u011b\u017eel, co mu s\u00edly sta\u010dily. Po chv\u00edli dorazil na toalety. Pr\u00e1skl za sebou na\u0161tvan\u011b dve\u0159mi a s tich\u00fdmi nad\u00e1vkami se svezl z\u00e1dy po zdi. C\u00edtil se tak lehk\u00fd, kdy\u017e ze sebe dostal v\u0161echno tu \u00fazkost a bolest. K\u0159ik mu d\u011blal dob\u0159e. Uvol\u0148oval ho a dod\u00e1val mu alespo\u0148 trochu klidu. U\u017e t\u00fdden nespal. Skoro nejedl. Byl unaven\u00fd a ne\u0161\u0165astn\u00fd. Jeho dvoj\u010de mezit\u00edm le\u017eelo v nemocnici. Cel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny od t\u00e9 osudn\u00e9 nehody byl v komatu. Dokto\u0159i byly p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee nep\u0159e\u017eije noc, av\u0161ak Bill se nehodlal vzd\u00e1t. Ov\u0161em k\u00f3ma, do kter\u00e9ho upadl, bylo hodn\u011b v\u00e1\u017en\u00e9. V\u0161ichni Toma p\u0159esv\u011bd\u010dovali, \u017ee se u\u017e nikdy neprobud\u00ed. On tomu ale necht\u011bl v\u011b\u0159it. Nemohl p\u0159ipustit, \u017ee by Billa nav\u017edy ztratil. \u017de by jeho dvoj\u010de zem\u0159elo, stejn\u011b jako \u0159idi\u010d auta. Podle policie byl \u0159idi\u010d unaven\u00fd a neodhadl sv\u00e9 s\u00edly. Ve vysok\u00e9 rychlosti usnul a zavinil tak nehodu. Tom vstal s odhodl\u00e1n\u00edm dostat se nepozorovan\u011b do auta a po\u010dkat tam na Gustava a Georga a potom odjet do hotelu, kde by kone\u010dn\u011b na\u0161el tolik vytou\u017een\u00fd klid. Pomalu se vykradl z budovy a kone\u010dn\u011b usedl na sedadlo auta, kde ji\u017e na kraji sed\u011bl David, mana\u017eer kapely.
„Tome, jsi v pohod\u011b?“ polo\u017eil mu opatrovnicky ruku na rameno.
„Ne, v\u016fbec nejsem v pohod\u011b,“ odsekl Tom na\u0161tvan\u011b a ruku zachmu\u0159en\u00e9ho Davida ze sebe set\u0159\u00e1sl.
„V\u00edm, \u017ee ti Bill chyb\u00ed. N\u00e1m v\u0161em taky chyb\u00ed, ale– „
„Ned\u00e1v\u00e1te mu nad\u011bji. Ale on m\u00e1 nad\u011bji. V\u00edm to!“ slo\u017eil hlavu ne\u0161\u0165astn\u011b do dlan\u00ed.
„M\u011bl by ses sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, co se stalo. M\u011bl by jsi p\u0159ijmout skute\u010dnost, \u017ee Bill se u\u017e neprobud\u00ed.“
A\u010d necht\u011bl, musel s Davidem v duchu souhlasit. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nem\u00e1 moc nad\u011bj\u00ed, ale v\u011b\u0159il, \u017ee je siln\u00fd. Je to p\u0159eci jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka, kter\u00fd v\u017edycky v\u0161echno vydr\u017eel. V\u0161echno zvl\u00e1dl s \u00fasm\u011bvem a nikdy ho nic neslo\u017eilo. Ml\u010dky se d\u00edval z okna auta, ne\u017e p\u0159i\u0161li jeho kamar\u00e1di a v tichosti se naskl\u00e1dali do auta, kter\u00e9 se v\u00e1hav\u011b rozjelo. Sta\u010dila jen desetiminutov\u00e1 j\u00edzda ulicemi m\u011bsta a Tom u\u017e vysko\u010dil z auta, na\u010de\u017e zam\u00ed\u0159il ihned do hotelu. Proch\u00e1zel pomalu chodbou a\u017e ke sv\u00e9mu pokoji, p\u0159ed kter\u00fdm se zastavil. Odemkl dve\u0159e a otev\u0159el je doko\u0159\u00e1n. Chv\u00edli st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch a rozhl\u00ed\u017eel se po m\u00edstnosti, kde na zemi byly poh\u00e1zen\u00e9 jeho osobn\u00ed v\u011bci, bez jak\u00e9hokoli po\u0159\u00e1dku. Pot\u00e9 ve\u0161el a potichu za sebou zav\u0159el. Pro\u0161el a\u017e k posteli a pomalu si lehl na z\u00e1da, up\u0159en\u011b pozoruj\u00edc\u00ed kufr, le\u017e\u00edc\u00ed v rohu m\u00edstnosti. Byl to kufr jeho bratra. To, co po n\u011bm zbylo v jeho pr\u00e1zdn\u00e9m pokoji. Tom si u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t vy\u010d\u00edtal, \u017ee ho nechal na tu p\u00e1rty odjet. V\u017edy\u0165 vid\u011bl, jak je Bill vy\u010derpan\u00fd a ospal\u00fd. Tu\u0161il, \u017ee se stane n\u011bco zl\u00e9ho, kdy\u017e bratr ode\u0161el a nastoupil do auta. Nic ale neud\u011blal a t\u00edm se provinil. Jeho my\u0161lenky pluly ti\u0161e pokojem a hlasit\u011b se odr\u00e1\u017eely od st\u011bn. V\u011bd\u011bl, \u017ee je vinen.
„Ahoj Tome,“ ozvalo se ti\u0161e z rohu m\u00edstnosti. Tom se prudce vymr\u0161til a \u0161okovan\u011b se posadil, z\u00edraj\u00edce na osobu, kter\u00e1 sed\u011bla elegantn\u011b na kufru. Byl to jeho pr\u00e1voplatn\u00fd majitel.
„Bi-Bille?!“ vyjekl. V t\u00e9 chv\u00edli nebyl schopn\u00fd slova. Bill se usm\u00e1l.
„Ale co tu d\u011bl\u00e1\u0161? V\u017edy\u0165 jsi p\u0159eci v nemocnici! Pro\u010d mi nikdo ne\u0159ekl, \u017ee t\u011b pust\u00ed? \u017de jsi se probudil?!“ ot\u00e1zal se roz\u010d\u00edlen\u011b .
„Nemohl ti to nikdo \u0159\u00edct, proto\u017ee– “ Bill\u016fv tich\u00fd hlas p\u0159ehlu\u0161ilo v\u00e1hav\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e . Tom b\u011b\u017eel rychle otev\u0159\u00edt. Ve dve\u0159\u00edch st\u00e1l Gustav.
„Gustave, Bill je tady! Bill se probudil!“ chytl ho za mikinu a rychle ho vt\u00e1hl dovnit\u0159 ukazuj\u00edc do rohu, kde sed\u011bl jeho bratr. Gustav se ale zachoval jinak, ne\u017e \u010dekal. Vyd\u011b\u0161en\u011b na n\u011bj sto\u010dil zrak a neklidn\u00fdm hlasem se ho zeptal:
„Tome, jsi v po\u0159\u00e1dku? V\u00edm, \u017ee toho na tebe bylo moc, ale–„
„V\u017edy\u0165 je to Bill! Pod\u00edvej na n\u011bj!“ vyjekl . Nech\u00e1pal, co se to s Gustavem d\u011bje. Pro\u010d se jeho kamar\u00e1d neraduje s n\u00edm?
„Tome, nikdo tu nen\u00ed. Bill je p\u0159eci v nemocnici. Je v k\u00f3matu! Rad\u0161i by sis m\u011bl lehnout a odpo\u010d\u00edvat. Jsi unaven\u00fd,“ popl\u00e1cal ho povzbudiv\u011b po rameni a s ustaran\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i ode\u0161el.
„Co se to d\u011bje?“ oto\u010dil se Tom na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd s kamenn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i up\u00edral sv\u016fj pohled na v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek.
„On m\u011b nevid\u00ed. Nikdo m\u011b nevid\u00ed. Krom\u011b tebe,“ zvedl k n\u011bmu zrak.
„Po\u010dkat to znamen\u00e1 to znamen\u00e1, \u017ee jsi duch?“
„Ano. Vid\u00ed\u0161 m\u011b jen ty. Jen ty, Tome.“<\/p>\n

autor: Leny
<\/strong>betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O t\u0159i t\u00fddny pozd\u011bji:„Jeho auto narazilo do svodidel,“ odpov\u011bd\u011bl Tom na ot\u00e1zku jednoho z novin\u00e1\u0159\u016f. Od t\u00e9 nehody se nikdo neptal na nic jin\u00e9ho ne\u017e na to, jak se to stalo. Nikdo netu\u0161il, jak to Toma neuv\u011b\u0159iteln\u011b ni\u010d\u00ed a spaluje. Bratr mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[113],"tags":[],"class_list":["post-18634","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-prochazi-duchem"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18634","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18634"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18634\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18634"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18634"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18634"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}