{"id":18636,"date":"2008-04-11T12:31:00","date_gmt":"2008-04-11T11:31:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18596"},"modified":"2008-04-11T12:31:00","modified_gmt":"2008-04-11T11:31:00","slug":"pribeh-na-druhou-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/11\/pribeh-na-druhou-8\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh na druhou 8."},"content":{"rendered":"
„Pane doktore, jsem Simone Kaulitzov\u00e1,“ nep\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 \u017eena se sv\u011btle hn\u011bd\u00fdmi kr\u00e1tk\u00fdmi vlasy se zvedla z lavi\u010dky, kdy\u017e ze s\u00e1lu, nad n\u00edm\u017e sv\u00edtilo \u010derven\u00e9 sv\u011btlo Nevstupovat<\/em>, kone\u010dn\u011b vy\u0161el l\u00e9ka\u0159. Je\u0161t\u011b si ot\u00edral pot z \u010dela. „\u0158ekn\u011bte mi, pros\u00edm, jak je na tom m\u016fj syn?“<\/div>\n
Tom st\u00e1l za n\u00ed a b\u00e1l se nadechnout. \u0160iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval doktorova \u00fasta, verdikt musel p\u0159ij\u00edt ka\u017edou chv\u00edli.<\/div>\n
„Je stabilizovan\u00fd, to nejhor\u0161\u00ed m\u00e1 za sebou. Utrp\u011bl zlomeninu lev\u00e9 doln\u00ed kon\u010detiny a zlomeniny \u010dty\u0159 \u017eeber. Na\u0161t\u011bst\u00ed nedo\u0161lo k pneumotoraxu, pl\u00edce jsou v po\u0159\u00e1dku. Podle rentgenu krom\u011b tr\u017en\u00e9 r\u00e1ny ve vlasov\u00e9 \u010d\u00e1sti hlavy a siln\u00e9ho ot\u0159esu mozku nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed v\u00e1\u017en\u00e9 poran\u011bn\u00ed. M\u011bl ohromn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, sn\u00edh ztlumil n\u00e1raz.“<\/div>\n
Simone m\u011bla v o\u010d\u00edch slzy. „Tak\u017ee bude v po\u0159\u00e1dku?“ za\u0161eptala.<\/div>\n
L\u00e9ka\u0159 ji chl\u00e1choliv\u011b popl\u00e1cal po rameni. „Samoz\u0159ejm\u011b. Bude to sice p\u00e1r dn\u00ed trvat, ale dostane se z toho.“<\/div>\n
„D\u011bkujeme,“ ozval se kone\u010dn\u011b Tom. Ta \u00faleva, \u017ee Bill bude v po\u0159\u00e1dku… ten pocit ne\u0161lo k ni\u010demu p\u0159irovnat. Obrovsk\u00fd balvan z n\u011bj spadl dol\u016f, t\u00e9m\u011b\u0159 sly\u0161el, jak to zadun\u011blo. Uc\u00edtil mat\u010dinu t\u00e1pavou dla\u0148. Sev\u0159el ji ve sv\u00e9 a pevn\u011b stiskl. „Kdy ho m\u016f\u017eeme vid\u011bt?“ obr\u00e1til se je\u0161t\u011b jednou k l\u00e9ka\u0159i.<\/div>\n
„P\u0159ij\u010fte z\u00edtra,“ mu\u017e v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti se pod\u00edval na hodinky, „d\u00e1me ho te\u010f na jednotku intenzivn\u00ed p\u00e9\u010de, pro jistotu, ale pokud p\u0159es noc nedojde k \u017e\u00e1dn\u00fdm komplikac\u00edm, p\u0159est\u011bhujeme ho z\u00edtra na norm\u00e1ln\u00ed pokoj. Tam u\u017e ho budete moci nav\u0161t\u00edvit.“ Povzbudiv\u011b se na oba usm\u00e1l. „Tak nashledanou.“<\/div>\n
Simone vzlykala do kapesn\u00edku. I na ni dopadla ta stra\u0161n\u00e1 \u00faleva.<\/div>\n
*<\/div>\n
Matka si vzala v pr\u00e1ci na zbytek dne volno, zavolala do \u0161koly, co se stalo, aby omluvila nep\u0159\u00edtomnost obou dvoj\u010dat. Tom v\u016fbec nech\u00e1pal, jak zvl\u00e1dla od\u0159\u00eddit cestu dom\u016f, proto\u017ee kdy\u017e se cht\u011bla nap\u00edt vody, neuv\u011b\u0159iteln\u011b se j\u00ed t\u0159\u00e1sly ruce.<\/div>\n
„Zkus si na chv\u00edli lehnout,“ doporu\u010dil j\u00ed. Sebral j\u00ed z ruky sklenici a s\u00e1m ji naplnil vodou. Do druh\u00e9 j\u00ed vtiskl jednu tabletku na zklidn\u011bn\u00ed. „Bill to zvl\u00e1dne, neboj se.“ Usm\u00e1l se na ni. Byl dob\u0159e o p\u016fl hlavy vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e ona a kdy\u017e k n\u00ed takhle promlouval, skoro to vypadalo, jako kdy\u017e hovo\u0159\u00ed s d\u00edt\u011btem. Zapila pr\u00e1\u0161ek a odlo\u017eila sklenici na linku. O\u010di se j\u00ed zas zaplnily slzami.<\/div>\n
„No tak,“ Tom ji obejmul. „On to zvl\u00e1dne, fakt… v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
Vd\u011b\u010dn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskla.<\/div>\n
„V\u016fbec nev\u00edm, co bych d\u011blala, kdyby to nezvl\u00e1dl.“ Za\u0161eptala.<\/div>\n
V Tomovi zatrnulo. A j\u00e1 u\u017e v\u016fbec ne, dodal si s\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
*<\/div>\n
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b matka vysly\u0161ela Tomovy rady a ode\u0161la si lehnout, pomalu ve\u0161el do sv\u00e9ho a Billova pokoje. Billova postel byla po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b rozh\u00e1zen\u00e1, ani ji nestihl r\u00e1no ustlat. Tom se na ni posadil a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Uv\u011bdomil si, \u017ee by tady asi nemohl z\u016fstat, kdyby se u\u017e Bill nem\u011bl nikdy vr\u00e1tit. Nejrad\u0161i by se rozjel zp\u00e1tky do nemocnice a \u010dekal p\u0159ed dve\u0159mi jeho pokoje, aby m\u011bl jistotu, \u017ee se nic ned\u011bje. \u017de nenastanou \u017e\u00e1dn\u00e9 komplikace. Ale ne\u0161lo to. Musel vydr\u017eet do druh\u00e9ho dne. Prvn\u00ed z\u00e1chvat euforie, \u017ee Bill je \u017eiv\u00fd a bude v po\u0159\u00e1dku, pomalu pominul a Toma se op\u011bt za\u010dala zmoc\u0148ovat nervozita. Prolomil si prsty, a\u017e mu zapraskaly klouby. Pot\u0159eboval se n\u011b\u010d\u00edm zabavit, aby do z\u00edt\u0159ka vydr\u017eel.<\/div>\n
Nat\u0159\u00e1sl deku na bratrov\u011b posteli a p\u0159ehodil ji nap\u016fl. Na zem vypadly Billovy boxerky, kter\u00e9 nosil na noc. Tom je okam\u017eik podr\u017eel v ruce, ne\u017e je str\u010dil pod deku. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Dr\u017eet v ruce Billovy boxerky, kter\u00e9 m\u011bl v noci na sob\u011b, byla asi ta nejv\u00edc intimn\u00ed v\u011bc, kterou zat\u00edm za\u017eil.<\/div>\n
Zdvihl pol\u0161t\u00e1\u0159 a p\u00e1rkr\u00e1t s n\u00edm m\u00e1chnul. Jeho pozornost upoutal p\u0159elo\u017een\u00fd pap\u00edr, kter\u00fd le\u017eel na prost\u011bradle. Zarazil se. Byl si jist\u00fd, \u017ee je to ten stejn\u00fd pap\u00edr, kter\u00fd mu Bill p\u0159ed t\u00fddnem necht\u011bl uk\u00e1zat. V\u00e1hal, jestli se m\u00e1 pod\u00edvat, ale zv\u011bdavost nakonec byla siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jeho dobr\u00e9 \u00famysly. Odlo\u017eil pol\u0161t\u00e1\u0159 a nat\u00e1hl se pro pap\u00edr. Opatrn\u011b jej uchopil do dvou prst\u016f a otev\u0159el. BILL a TOM. TOM a BILL. Jeho vlastn\u00ed tv\u00e1\u0159 se na n\u011bj d\u00edvala podivuhodn\u011b v\u011brn\u011b vykreslen\u00e1. Rozbu\u0161ilo se mu srdce.<\/div>\n
Tolik se toho stalo a on se v tom nedok\u00e1zal zorientovat. D\u00edval se na jejich jm\u00e9na napsan\u00e1 Billov\u00fdm vzletn\u00fdm rukopisem… moje tv\u00e1\u0159… p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e fotka. Ka\u017ed\u00e1 piha tu m\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
Polo\u017eil pap\u00edr zp\u00e1tky pod pol\u0161t\u00e1\u0159 a pe\u010dliv\u011b ho p\u0159ikryl. Svezl se na koberec… op\u0159en\u00fd z\u00e1dy o Billovu postel slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Byla tak t\u011b\u017ek\u00e1. P\u0159epln\u011bn\u00e1 starostmi a ot\u00e1zkami, na n\u011b\u017e neznal odpov\u011b\u010f. Alespo\u0148 zat\u00edm ne…<\/div>\n
Sna\u017eil se p\u0159em\u00fd\u0161let, jen\u017ee my\u0161lenky se mu rozb\u00edhaly v\u0161emi sm\u011bry. Po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b vstal ze zem\u011b a dlan\u00ed si promas\u00edroval otla\u010den\u00fd zadek. Na vte\u0159inu zauva\u017eoval nad sprchou, ale n\u011bjak nem\u011bl energii tam doj\u00edt. Svl\u00e9kl se, oble\u010den\u00ed nechal spadnout na zem a vklouzl do postele. Zav\u0159el o\u010di. Po\u0159\u00e1d vid\u011bl tu nehodu. Ten n\u00e1raz, Billovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo… Ot\u0159\u00e1sl se. Kdyby to dopadlo \u0161patn\u011b, nep\u0159e\u017eil bych to. Tahle jedin\u00e1 my\u0161lenka… byla tak jasn\u00e1, \u017ee p\u0159ekryla v\u0161echno ostatn\u00ed. Vylezl ze sv\u00e9 postele a zam\u00ed\u0159il k t\u00e9 druh\u00e9. Musel to ud\u011blat. Vlezl si pod Billovu deku a obli\u010dej zabo\u0159il do jeho pol\u0161t\u00e1\u0159e. Je\u0161t\u011b von\u011bl… \u0161amponem… stejn\u011b jako jeho vlasy. Jeho vlasy… p\u0159ipomn\u011bl si, jak drsn\u00e9 byly, kdy\u017e se jich r\u00e1no dot\u00fdkal… slepen\u00e9 gelem a sra\u017eenou krv\u00ed. Do o\u010d\u00ed mu vhrkly slzy. Myslel na to, jak Bill te\u010f n\u011bkde le\u017e\u00ed v nemocnici… s\u00e1m, napojen\u00fd na miliony hadi\u010dek a monitor\u016f. Um\u011bl si p\u0159edstavit, jak mu mus\u00ed b\u00fdt. Ur\u010dit\u011b se mu st\u00fdsk\u00e1… jako mn\u011b. T\u0159eba sp\u00ed, rozhodn\u011b sp\u00ed. V\u017edy\u0165 mu rovnali tu nohu a se\u0161\u00edvali hlavu, museli mu d\u00e1t n\u011bco, aby spal. Panebo\u017ee… to je d\u011bsn\u00fd. Bille, jak r\u00e1d bych tohle v\u0161echno vzal na sebe, jenom abys to nemusel pro\u017e\u00edvat zrovna ty!<\/div>\n
*<\/div>\n
„Tome, vst\u00e1vej.“ Mat\u010dina ruka ho jemn\u011b pohladila po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Hm,“ zabru\u010del neochotn\u011b.<\/div>\n
„Pojedeme za Billem.“<\/div>\n
Prudce otev\u0159el o\u010di. Teprve mu doch\u00e1zelo, co se v\u010dera vlastn\u011b v\u0161echno p\u0159ihodilo.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b.“ Vyhrknul a odhrnul deku. „U\u017e jdu.“ Zam\u00ed\u0159il rovnou do koupelny.<\/div>\n
„Co si d\u00e1\u0161 k sn\u00eddani? Cornflaky nebo rohl\u00edk?“ zavolala za n\u00edm je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Nic,“ zazn\u011blo z koupelny.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 n\u011bco sn\u00edst.“ Nedala se odb\u00fdt m\u00e1ma. „Ud\u011bl\u00e1m ti aspo\u0148 wafle.“ Zamumlala sp\u00ed\u0161 pro sebe.<\/div>\n
O p\u016fl hodiny pozd\u011bji se\u0161el Tom dol\u016f umyt\u00fd, oble\u010den\u00fd do \u010dist\u00fdch d\u017e\u00edn\u016f a tri\u010dka.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme j\u00edt,“ prohodil a netrp\u011bliv\u011b si ot\u0159el ruce o tri\u010dko.<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv se naj\u00ed\u0161,“ matka zn\u011bla nesmlouvav\u011b.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu mami, jsem d\u011bsn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed,“ zkou\u0161el to Tom.<\/div>\n
Zavrt\u011bla hlavou. „Kdepak, tohle sn\u00ed\u0161. Stejn\u011b je je\u0161t\u011b brzo, nepustili by n\u00e1s tam.“<\/div>\n
Tom se s n\u00ed necht\u011bl dohadovat. Rychle do sebe nah\u00e1zel dv\u011b wafle, zalil to \u010dtvrt litrem zelen\u00e9ho \u010daje a u\u017e se hrnul do chodby pro boty a bundu. P\u0159itom st\u00e1le matku pob\u00edzel, aby sebou hodila.<\/div>\n
*<\/div>\n
Kr\u00e1\u010deli po studen\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed chodb\u011b. I kdy\u017e byla tahle nemocnice pom\u011brn\u011b nov\u00e1, omyvateln\u00e9 st\u011bny a charakteristick\u00fd pach desinfekce nenechaly na pochyb\u00e1ch, kde se \u010dlov\u011bk nach\u00e1z\u00ed. Na sestern\u011b ve \u010dtvrt\u00e9m pat\u0159e se zeptali, kde Bill le\u017e\u00ed a mlad\u00e1 usm\u011bvav\u00e1 sest\u0159i\u010dka jim sd\u011blila, \u017ee ho po vizit\u011b p\u0159evezli na norm\u00e1ln\u00ed pokoj.<\/div>\n
Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, cel\u00e1 bled\u00e1, j\u00ed pod\u011bkovala. Nechala se Tomem podep\u0159\u00edt a spole\u010dn\u011b se vydali hledat pokoj \u010d\u00edslo osmn\u00e1ct.<\/div>\n
*<\/div>\n
Bill se probudil kr\u00e1tce po sedm\u00e9 hodin\u011b r\u00e1no. Nech\u00e1pav\u011b p\u0159ejel o\u010dima b\u00edl\u00fd strop nad sebou. N\u011bkde za jeho hlavou se oz\u00fdvalo tich\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed. V\u0161echno ho bolelo. M\u011bl pocit, \u017ee ho p\u0159ejel p\u0159inejmen\u0161\u00edm tank a pak si n\u011bkdo dal tu pr\u00e1ci poskl\u00e1dat ho znovu dohromady. Cht\u011bl se pohnout, ale bolest, kter\u00e1 mu vyst\u0159elila do \u017eeber, ho naprosto spolehliv\u011b umravnila. Zdvihl ruku, jen nepatrn\u011b… s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch z\u016fstal z\u00edrat na tenkou kanylu zavedenou do jeho \u017e\u00edly na h\u0159betu ruky. Ud\u011blalo se mu \u0161patn\u011b.<\/div>\n
Cht\u011bl zak\u0159i\u010det, aby mu tu pitomou jehlu koukali vyndat, ale zmohl se jen na jak\u00e9si neur\u010dit\u00e9 zachr\u010den\u00ed. Sestra ho p\u0159esto zaslechla.<\/div>\n
„Tak u\u017e jsi se probral?“ zeptala se mile. „Po\u010dkej chvilku, zavol\u00e1m pana doktora a on ti v\u0161echno pov\u00ed, ano?“ P\u0159idala je\u0161t\u011b jeden \u00fasm\u011bv a letmo se dotkla jeho ramene.<\/div>\n
Asi tak za deset minut p\u0159i\u0161el l\u00e9ka\u0159. Pro\u0161ediv\u011bl\u00fd men\u0161\u00ed mu\u017e s rukama z\u00e1pasn\u00edka. Chirurg, napadlo Billa. Kdo jinej pot\u0159ebuje siln\u00fd ruce?<\/div>\n
„Ahoj Bille,“ pozdravil ho.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tak\u017ee ve stru\u010dnosti, co se vlastn\u011b stalo, kde jsi a co s tebou prov\u00e1d\u00edme.“ N\u011bkolika v\u011btami shrnul ud\u00e1losti p\u0159edchoz\u00edho dne, diagn\u00f3zu i zvolenou terapii. B\u011bhem toho, co mluvil, zm\u011b\u0159il Billovi puls, prohl\u00e9dl mu o\u010di a popl\u00e1cal ho spokojen\u011b po ruce. „Zd\u00e1 se, \u017ee je v\u0161echno tak, jak m\u00e1, tak\u017ee bychom t\u011b p\u0159evezli na norm\u00e1ln\u00ed pokoj.“ P\u0159i pohledu na Bill\u016fv vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz se usm\u00e1l. „Neboj se. T\u00e1mhleten p\u00e1n ti pom\u016f\u017ee.“ Oto\u010dil se a uk\u00e1zal prstem na nemocni\u010dn\u00edho z\u0159\u00edzence, kter\u00fd si u\u017e p\u0159ipravoval poj\u00edzdn\u00e9 leh\u00e1tko.<\/div>\n
Usm\u011bvav\u00e1 sest\u0159i\u010dka hbit\u011b odpojila v\u0161echny hadi\u010dky a zam\u00e1vala na z\u0159\u00edzence. Vzal Billa do n\u00e1ru\u010de a lehce ho p\u0159em\u00edstil na leh\u00e1tko. Teprve te\u010f si Bill uv\u011bdomil, jak je jeho noha t\u011b\u017ek\u00e1 se v\u0161\u00ed tou s\u00e1drou a zpevn\u011bn\u00fd krun\u00fd\u0159, kter\u00fd mu chr\u00e1nil poran\u011bn\u00e1 \u017eebra, mu d\u00e1val po\u0159\u00e1dn\u011b zabrat.<\/div>\n
Jeli dlouhou nemocni\u010dn\u00ed chodbou, v\u00fdtahem dol\u016f a znovu chodbou. Mu\u017e celou dobu ml\u010del a Bill jen sledoval stropn\u00ed sv\u00edtidla m\u00edhaj\u00edc\u00ed se nad n\u00edm. C\u00edtil se vyd\u011b\u0161en\u00fd. Byl s\u00e1m, v naprosto ciz\u00edm prost\u0159ed\u00ed, zran\u011bn\u00fd… vzpomn\u011bl si na Toma a o\u010di se mu zalily slzami. Dal by v\u0161echno za to, kdyby tu mohl b\u00fdt s n\u00edm.<\/div>\n
„Ale no tak, p\u0159ece bys nebre\u010del,“ mu\u017e uh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed s n\u00edm po dlouh\u00e9 chodb\u011b poprv\u00e9 promluvil. „Zase se ti to v\u0161echno zahoj\u00ed, sroste. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee za p\u00e1r t\u00fddn\u016f si u\u017e ani nevzpomene\u0161.“ Povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
Bill zamrkal mokr\u00fdmi \u0159asami. „J\u00e1 v\u00edm,“ breptnul a doufal, \u017ee to zn\u011blo aspo\u0148 tro\u0161ku state\u010dn\u011b.<\/div>\n
*<\/div>\n
„Tady to je,“ Simone je\u0161t\u011b jednou mrkla na \u010d\u00edslici, napsanou nad b\u00edl\u00fdmi dve\u0159mi. Vzt\u00e1hla ruku a opatrn\u011b zaklepala. Polo\u017eila ruku na kliku. „Jdeme?“ obr\u00e1tila se na Toma. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ vyd\u011bsila se nad popelavou barvou v jeho obli\u010deji.<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou. „J\u00e1 tam nem\u016f\u017eu,“ za\u0161eptal zoufale.<\/p>\n

autor: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Pane doktore, jsem Simone Kaulitzov\u00e1,“ nep\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 \u017eena se sv\u011btle hn\u011bd\u00fdmi kr\u00e1tk\u00fdmi vlasy se zvedla z lavi\u010dky, kdy\u017e ze s\u00e1lu, nad n\u00edm\u017e sv\u00edtilo \u010derven\u00e9 sv\u011btlo Nevstupovat, kone\u010dn\u011b vy\u0161el l\u00e9ka\u0159. Je\u0161t\u011b si ot\u00edral pot z \u010dela. „\u0158ekn\u011bte mi, pros\u00edm, jak je na tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[46],"tags":[],"class_list":["post-18636","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pribeh-na-druhou"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18636","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18636"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18636\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18636"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18636"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18636"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}