{"id":187,"date":"2019-02-26T16:00:00","date_gmt":"2019-02-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=182"},"modified":"2019-02-26T16:00:00","modified_gmt":"2019-02-26T15:00:00","slug":"back-to-hell-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/02\/26\/back-to-hell-16\/","title":{"rendered":"Back To Hell 16."},"content":{"rendered":"
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tad\u00e1\u00e1\u00e1, d\u011bcka, tak jsem to zvl\u00e1dla \ud83d\ude00 m\u00e1m nejsp\u00ed\u0161 geny supermana \ud83d\ude00 ale dost u\u017e t\u011bch „skromn\u00fdch“ \u0159e\u010d\u00ed o mn\u011b \ud83d\ude00 Je\u0161t\u011b ne\u017e za\u010dnete \u010d\u00edst pov\u00eddku, pus\u0165te si p\u00edse\u0148 od Jamese Arthura – Train Wreck. Na za\u010d\u00e1tku jsem pou\u017eila jeho p\u00edse\u0148, ale nen\u00ed to \u00fapln\u011b doslovn\u00fd p\u0159eklad. Upravila jsem si ho tak, aby mi to sed\u011blo do pov\u00eddky. A p\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
U\u017e\u00edvejte, proto\u017ee u\u017e se s pov\u00eddkou ch\u00fdl\u00edm ke konci.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n

Le\u017e\u00edm v tichu,<\/em><\/div>\n
\u010dek\u00e1m na sir\u00e9ny,<\/em><\/div>\n
znamen\u00ed, znamen\u00ed,<\/em><\/div>\n
\u017ee jsem st\u00e1le na\u017eivu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Nechci t\u011b ztratit,<\/em><\/div>\n

Nedostanu se p\u0159es to,<\/em><\/div>\n
M\u011bl bych se rv\u00e1t?<\/em><\/div>\n
M\u011bl bych se modlit?<\/em><\/div>\n
K sob\u011b? K Bohu?<\/em><\/div>\n
K zachr\u00e1nci, kter\u00fd m\u016f\u017ee\u2026<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

uzdravit zlomen\u00e9,<\/em><\/div>\n

odvolat vy\u0159\u010den\u00e9,<\/em><\/div>\n
naj\u00edt nad\u011bji v beznad\u011bji,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hnout m\u011b z vraku,<\/em><\/div>\n
obnovit popel<\/em><\/div>\n
rozpoutat reakci,<\/em><\/div>\n
je\u0161t\u011b nejsem p\u0159ipraven\u00fd zem\u0159\u00edt, je\u0161t\u011b ne\u2026<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b z vraku,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b ven,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b ven,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b ven!<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

I p\u0159es zlou krev mezi n\u00e1mi,<\/em><\/div>\n

m\u00e1me st\u00e1le svatyni, domov,<\/em><\/div>\n
st\u00e1le domov, st\u00e1le tu m\u00e1me domov.<\/em><\/div>\n
Nen\u00ed pozd\u011b postavit to zp\u00e1tky,<\/em><\/div>\n
proto\u017ee jedna \u0161ance z milionu<\/em><\/div>\n
je st\u00e1le \u0161ance, st\u00e1le \u0161ance.<\/em><\/div>\n
A j\u00e1 bych tu \u0161anci bral.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

M\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, co chce\u0161,<\/em><\/div>\n

proto\u017ee pro tebe klidn\u011b um\u0159u,<\/em><\/div>\n
kle\u010d\u00edm na kolenou a pot\u0159ebuji,<\/em><\/div>\n
abys byl m\u00fdm Bohem,<\/em><\/div>\n
mou pomoc\u00ed, m\u00fdm zachr\u00e1ncem, kter\u00fd m\u016f\u017ee\u2026<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

uzdravit zlomen\u00e9,<\/em><\/div>\n

odvolat vy\u0159\u010den\u00e9,<\/em><\/div>\n
naj\u00edt nad\u011bji v beznad\u011bji,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hnout m\u011b z vraku,<\/em><\/div>\n
obnovit popel, rozpoutat reakci,<\/em><\/div>\n
je\u0161t\u011b nejsem p\u0159ipraven\u00fd zem\u0159\u00edt, je\u0161t\u011b ne\u2026<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b z vraku,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b ven,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b ven,<\/em><\/div>\n
vyt\u00e1hni m\u011b ven!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n
Mozolnat\u00e9 prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po strun\u00e1ch kytary, a p\u0159esto\u017ee se m\u00edstnost\u00ed linula kr\u00e1sn\u00e1 melodie, rvala u srdce, kolik v n\u00ed bylo smutku, beznad\u011bje a vol\u00e1n\u00ed o pomoc. Od chv\u00edle, kdy Tom utekl, se Bill pohrou\u017eil do sv\u00e9ho sv\u011bta, kde byl jen on a jeho kytara, tak, jako to d\u011bl\u00e1val v d\u011bc\u00e1ku. Tahle holka ho nikdy nezklamala. Jako jedin\u00e9 j\u00ed v\u017edy mohl vyl\u00edt up\u0159\u00edmn\u011b sv\u00e9 srdce do posledn\u00ed kapky krve. Znala jeho nejtemn\u011bj\u0161\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed. Byla jedin\u00e1, komu se Bill opravdu dok\u00e1zal \u00fapln\u011b sv\u011b\u0159it.<\/div>\n
Buldo\u010dek le\u017eel na chodidlech sv\u00e9ho p\u00e1n\u00ed\u010dka s tragick\u00fdm v\u00fdrazem a ob\u010das zak\u0148u\u010del. C\u00edtil, \u017ee nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, proto mu byl co nejv\u00edce na bl\u00edzku. Sna\u017eil se ho rozveselit. P\u0159inesl mu m\u00ed\u010dek, aby mu h\u00e1zel, ale nezafungovalo to. Na hon\u011bnou si hr\u00e1t taky necht\u011bl, a tak s n\u00edm z\u016fstal le\u017eet a pozoroval ho p\u0159i skl\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u011b. \u010e\u00e1bel se c\u00edtil jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed kus odpadu. P\u0159i\u0161el o nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da, Beatrice ztratila otce sv\u00e9ho d\u00edt\u011bte a ubl\u00ed\u017eil Panence. Rozbil mu vztah, a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu ho te\u010f bude nen\u00e1vid\u011bt. Tak co to s n\u00edm, sakra, bylo? Pro\u010d k\u0148oural jako malej harant nad sv\u00fdmi pocity? Tam venku \u0161lo o n\u011bco mnohem v\u011bt\u0161\u00edho. Na n\u011bm nez\u00e1le\u017eelo, on tady byl jenom proto, aby udr\u017eel v\u0161echny v bezpe\u010d\u00ed pot\u00e9, co spadli do t\u011bchhle sra\u010dek jeho vinou. Z my\u0161lenek ho vytrhlo zazvon\u011bn\u00ed mobilu. Trhnul sebou, proto\u017ee to ne\u010dekal. Zalovil do kapsy a p\u0159ijal hovor.<\/div>\n
\n

„B\u00ed?“<\/p><\/div>\n

„Ahoj, \u010e\u00e1ble, dnes m\u011b maj\u00ed propou\u0161t\u011bt z psychiatrie a j\u00e1 nem\u00e1m kam j\u00edt. K s\u00e9g\u0159e nem\u016f\u017eu, maj\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fd byt a u\u017e tak je jich tam plno, a dom\u016f\u2026“ na chv\u00edli se odml\u010dela a \u010e\u00e1bel sly\u0161el, jak se ost\u0159e nadechla a sna\u017eila se potla\u010dit pl\u00e1\u010d, „tam nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, z\u016fstane\u0161 u m\u011b. Po\u010dkej tam, p\u0159ijedu pro tebe.“ \u010e\u00e1bel odlo\u017eil kytaru a v rychlosti p\u0159es sebe p\u0159ehodil bundu. Kde jinde by byla Beatrice v bezpe\u010d\u00ed v\u00edc ne\u017e s n\u00edm? A ne\u017e zrealizuje sv\u016fj pl\u00e1n, bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e ji bude m\u00edt pod dohledem.<\/div>\n
P\u0159i propou\u0161t\u011bn\u00ed z l\u00e9\u010debny dostala instrukce ohledn\u011b l\u00e9k\u016f, kter\u00e9 m\u011bla br\u00e1t. Mohla sice jen ty nej\u0161etrn\u011bj\u0161\u00ed, aby to neubl\u00ed\u017eilo d\u00edt\u011bti, ale v sou\u010dasn\u00e9m psychick\u00e9m stavu j\u00ed n\u011bco napsat museli. Nav\u00edc m\u011bla objednan\u00e1 sezen\u00ed u psychologa a musela chodit na pravideln\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed prohl\u00eddky. P\u0159i ztr\u00e1t\u011b, kterou prod\u011blala, bylo pot\u0159eba udr\u017eet ji ve stabilizovan\u00e9m stavu, aby nedoch\u00e1zelo k v\u00fdkyv\u016fm, kter\u00e9 by mohly v\u00e9st k sebedestrukci nebo sebevra\u017ed\u011b. T\u00edm sp\u00ed\u0161e, kdy\u017e byla v jin\u00e9m stavu, \u0161lo tak\u00e9 o zdrav\u00ed toho mal\u00e9ho.<\/div>\n
\n

„D\u00edky, \u017ee u tebe m\u016f\u017eu z\u016fstat.“ Za\u010dala B\u00ed, jakmile je po hodin\u011b a p\u016fl kone\u010dn\u011b propustili z budovy. Bill se musel zaru\u010dit, \u017ee na ni bude po dobu l\u00e9\u010dby dohl\u00ed\u017eet. Samotnou by ji nikam nepustili.<\/p><\/div>\n

„Jako by to nebylo \u00fapln\u011b jasn\u00fd.“ \u0158ekl \u010e\u00e1bel se samoz\u0159ejmost\u00ed. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to s t\u00edm d\u00e1rkem vep\u0159edu je\u0161t\u011b zvl\u00e1dne\u0161?“ Oto\u010dil se na B\u00ed s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch. P\u0159eci jenom jej\u00ed b\u0159icho nebylo zrovna nejmen\u0161\u00ed a nebyl si jist\u00fd, jestli je motorka zrovna vhodn\u00fd dopravn\u00ed prost\u0159edek pro t\u011bhotnou \u017eenu.<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee jsem tak tlust\u00e1, \u017ee se p\u0159es b\u0159icho nenat\u00e1hnu, abych se t\u011b chytila? Pffff.“ Odfrkla si Beatrice.<\/div>\n
„Ne\u0159ekl jsem\u2026“ Bill cht\u011bl \u0159\u00edct n\u011bco na svou obranu, ale Beatrice mu sko\u010dila do \u0159e\u010di.<\/div>\n
„To u\u017e nezakec\u00e1\u0161. A neboj se, nebudu t\u011b tla\u010dit b\u0159ichem do zad, fr\u00e1jo.“<\/div>\n
\n

Bill si povzdechl a rad\u0161i u\u017e ne\u0159\u00edkal ani slovo. Pochopil, \u017ee kr\u00e1\u010d\u00ed po tenk\u00e9m led\u011b, a nyn\u00ed mu bylo jasn\u00e9, co Fred myslel t\u011bmi t\u011bhotensk\u00fdmi v\u00fdkyvy. Cokoli, co by v tuhle chv\u00edli \u0159ekl, by si Beatrice nejsp\u00ed\u0161 vylo\u017eila po sv\u00e9m. To, \u017ee se zaj\u00edmal o jej\u00ed a prckovu bezpe\u010dnost, v tom \u00fapln\u011b zaniklo.<\/p><\/div>\n

„Fajn, tak vysko\u010d nahoru. Chce\u0161 se je\u0161t\u011b zastavit v kr\u00e1m\u011b pro \u0148\u00e1kej dlabanec? Doma toho zas tolik nem\u00e1m.“ Bill si ji cht\u011bl usm\u00ed\u0159it, a jak l\u00e9pe to mohl ud\u011blat ne\u017e j\u00eddlem? Beatrice zamy\u0161len\u011b p\u0159ilo\u017eila ukazov\u00e1\u010dek ke rt\u016fm.<\/div>\n
„Jo, dala bych si k\u00fdbl vanilkov\u00e9 zmrzliny, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 su\u0161enky a nachos se s\u00fdrovou om\u00e1\u010dkou.“ Vychrlila a Bill \u0161okovan\u011b pootev\u0159el rty. M\u011bl tendenci je znechucen\u011b zkroutit, ale udr\u017eel se.<\/div>\n
„Eh, jasn\u00e1 p\u00e1ka. To bude ur\u010do topovka. Cokoli chce\u0161.“ Pokr\u010dil rameny, a kone\u010dn\u011b vysko\u010dil na motorku. Nev\u011bd\u011bl, jestli v\u0161echny t\u011bhotn\u00e9 \u017eeny m\u011bly takov\u00e9 nechutn\u00e9 choutky, ale byl r\u00e1d za to, \u017ee se \u0159adil k mu\u017esk\u00e9mu pokolen\u00ed. Nesn\u00e1\u0161el sladk\u00e9 a tyhle s\u00fdrov\u00e9 blivajzy s om\u00e1\u010dkou nejv\u00edc. Pomyslel si, \u017ee Tom by se po nich nejsp\u00ed\u0161 utloukl a vid\u011bl \u017eiv\u011b p\u0159ed o\u010dima vzpom\u00ednku, jak se tetelil radost\u00ed nad s\u00fdrov\u00fdmi k\u0159upkami, kter\u00e9 se mu sna\u017eil ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b nacpat do pusy. Na kr\u00e1tkou chv\u00edli se neznateln\u011b pousm\u00e1l. Hned na to mu ov\u0161em \u00fasm\u011bv spadl, proto\u017ee si uv\u011bdomil, \u017ee tyhle chv\u00edle s n\u00edm nikdy v\u00edc neza\u017eije.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Ty m\u00e1\u0161 psa!“ Zvolala B\u00ed p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e dorazili do Billova doup\u011bte.<\/p><\/div>\n

„Sp\u00ed\u0161 mal\u00fd prase, ale jo.“ U\u0161kl\u00edbnul se Bill, kdy\u017e kolem nich Pumba radostn\u011b l\u00edtal a chrochtal.<\/div>\n
„Jak jsi k n\u011bmu p\u0159i\u0161el?“ Podivila se B\u00ed a hladila Pumbu po hlav\u011b.<\/div>\n
„N\u011bkdo se ho nejsp\u00ed\u0161 zbavil.“<\/div>\n
„Awwww, to je tak sladk\u00fd. Nikdy jsi nebyl typ, co by si nech\u00e1val zatoulan\u00e1 zv\u00ed\u0159\u00e1tka.“ Beatrice se rozpl\u00fdvala nad Pumpou a Bill se ho\u0159ce u\u0161kl\u00edbl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Pumba nebylo jedin\u00e9 zatoulan\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 by si r\u00e1d nechal.<\/div>\n
„Co na to \u0159\u00edct, st\u00e1rnu a m\u011bknu.“ Pokr\u010dil Bill rameny a shodil ze sebe bundu.<\/div>\n
„Je to tu moc hezk\u00fd. O moc hez\u010d\u00ed ne\u017e ta d\u00edra, ve kter\u00fd jsi bydlel.“ Beatrice pochv\u00e1lila Billovi byt. Byl dokonce honosn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ten, ve kter\u00e9m bydlela s Fredem. Znenad\u00e1n\u00ed je p\u0159eru\u0161ilo zvon\u011bn\u00ed mobilu. Ov\u0161em nebyl to mobil Bill\u016fv ani Beatrice. Byl to ten, na kter\u00fd se mu m\u011bl ozvat kobr\u00e1k. Byl \u010das.<\/div>\n
„Jo?“ Zvedl telefon.<\/div>\n
„P\u0159ije\u010f do hodiny k \u0161\u00e9fovi do kancel\u00e1\u0159e. Je na \u010dase probrat byznys. A bu\u010f tu v\u010das, \u0161\u00e9f nerad \u010dek\u00e1, rozum\u00ed\u0161?“ Vy\u0161t\u011bkl na n\u011bj jeden z kobr\u00e1kov\u00fdch kump\u00e1n\u016f.<\/div>\n
„Nejsem hluchej, ty opi\u010d\u00ed mozku.“ Sykl \u010e\u00e1bel nazp\u011bt a zav\u011bsil. Napjal \u010delist a pod\u00edval se na B\u00ed.<\/div>\n
\n

„Mus\u00edm te\u010f odjet n\u011bco za\u0159\u00eddit. Bu\u010f tu jako doma. A hlavn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd divo\u010d\u00e1rny, jasn\u00fd? V\u00ed\u0161, co \u0159\u00edkal doktor.“<\/p><\/div>\n

„\u010e\u00e1ble, jsem jenom t\u011bhotn\u00e1, neum\u00edr\u00e1m. Nemus\u00edm le\u017eet v posteli 24 hodin denn\u011b.“ Rozhodila B\u00ed rukama.<\/div>\n
„Nepokou\u0161ej \u0161t\u011bst\u00ed, nebo t\u011b k n\u00ed p\u0159iv\u00e1\u017eu. A ty na ni dohl\u00eddne\u0161, sly\u0161\u00ed\u0161?“ Mluvil k Pumbovi, kter\u00fd sed\u011bl a koukal na n\u011bj s nech\u00e1pav\u00fdm v\u00fdrazem. „Bo\u017ee, pro\u010d j\u00e1 nem\u016f\u017eu m\u00edt norm\u00e1ln\u00edho psa.“ Zakroutil Bill hlavou a Pumba si na to odfrkl a oto\u010dil se k n\u011bmu zadkem.<\/div>\n
„Ale tomuhle rozum\u00ed\u0161, co? To snad nen\u00ed mo\u017en\u00fd, no pod\u00edvej se na n\u011bj.“ Lamentoval Bill a B\u00ed se musela zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Psi jsou citliv\u00ed na t\u00f3n hlasu. A v\u016fbec, mo\u017en\u00e1 nerozum\u00ed p\u0159esn\u011b slov\u016fm, kter\u00fd vyslovuje\u0161, ale pozn\u00e1 to z \u0159e\u010di tv\u00fdho t\u011bla.“<\/div>\n
„Zaj\u00edmav\u00fd, \u017ee kdy\u017e po n\u011bm n\u011bco chci, tak jeho radar nefach\u010d\u00ed. No nic, mus\u00edm jet, kdyby n\u011bco, volej.“ Bill se rozlou\u010dil s B\u00ed a oto\u010dil se k odchodu. Beatrice ho chytila za p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„Bu\u010f opatrnej, a hlavn\u011b se do ni\u010deho nenamo\u010d.“ V jej\u00edm t\u00f3nu byla sly\u0161et starostlivost a obavy.<\/div>\n
„Na to u\u017e je pozd\u011b, holka.“ Vydechl Bill rezignovan\u011b a vy\u0161el z bytu ven.<\/div>\n
<\/p>\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Tom u\u017e si pot\u0159et\u00ed p\u0159evl\u00e9kal outfit, kter\u00fd si vybral. Pod\u00edval se na sebe do zrcadla a nerv\u00f3zn\u011b stiskl hrany umyvadla. Mo\u017en\u00e1 to, co se chystal ud\u011blat, bylo naprosto scestn\u00e9 a nem\u011blo to co d\u011blat s pudem sebez\u00e1chovy, ale n\u011bco v n\u011bm mu napov\u00eddalo, \u017ee by m\u011bl. Po tom v\u0161em, co podstoupil, po v\u0161\u00ed t\u00e9 bolesti a prolit\u00fdch slz\u00e1ch, si p\u0159eci zaslou\u017e\u00ed racion\u00e1ln\u00ed slu\u0161n\u00e9 odpov\u011bdi. Ne, \u017ee by n\u011bco, co se t\u00fdkalo Billa, m\u011blo racion\u00e1ln\u00ed n\u00e1dech. Jak si to v\u016fbec p\u0159edstavoval? Po dvou letech se vr\u00e1tit, jako by se nechumelilo, pomotat mu hlavu, rozvr\u00e1tit funguj\u00edc\u00ed, dob\u0159e mo\u017en\u00e1 ne \u00fapln\u011b 100% funguj\u00edc\u00ed vztah, ale p\u0159esto. A pak si prost\u011b odkr\u00e1\u010det se slovy „byla to sranda, u\u017e m\u011b nebav\u00ed\u0161, \u010dau?“. Tak to se p\u0159epo\u010d\u00edtal, jestli si myslel, \u017ee se Toma tak snadno zbavil. Mo\u017en\u00e1 v t\u00e9 chv\u00edli utr\u017eil \u0161ok, kter\u00fd s n\u00edm zacloumal. Ale jestli tohle m\u011blo b\u00fdt sbohem, tak takov\u00e9 necht\u011bl p\u0159ijmout. On nebude ten, kter\u00fd bude odch\u00e1zet se sklon\u011bnou hlavou, pon\u00ed\u017een\u00fd a ubl\u00ed\u017een\u00fd. Naposledy se zad\u00edval na sv\u016fj odraz a pot\u00e9 popadl ta\u0161ku a posp\u00edchal ven.<\/p>\n

Zavolal si tax\u00edk, necht\u011bl zbyte\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky a nem\u011bl n\u00e1ladu na \u017e\u00e1dn\u00e9 zdlouhav\u00e9 konverzace. Od doby, co p\u0159i\u0161el dom\u016f se zarudl\u00fdma o\u010dima, se zdr\u017eoval p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve sv\u00e9m pokoji. Necht\u011bl s nik\u00fdm mluvit. Ani Adelaide ne\u0159ekl, co se d\u011blo. Tohle bylo mezi n\u00edm a Billem. Nemohl to za n\u011bj nikdo vy\u0159e\u0161it, pomoct mu od bolesti, ani ho ut\u011b\u0161it. Musel tomu \u010delit s\u00e1m. A byl rozhodnut\u00fd Billovi uk\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed tak k\u0159ehk\u00fd, jak si o n\u011bm mysl\u00ed. Celou cestu si v hlav\u011b p\u0159em\u00edtal tis\u00edc verz\u00ed toho, co \u0159ekne, co ud\u011bl\u00e1, a\u017e se znovu pod\u00edv\u00e1 do t\u011bch uhl\u00edkov\u011b temn\u00fdch o\u010d\u00ed, a\u010dkoli v\u011bd\u011bl, \u017ee je to zcela zbyte\u010dn\u00e9, proto\u017ee s Billem to ne\u0161lo nikdy podle pl\u00e1nu. V\u011bt\u0161inou zapomn\u011bl i to, jak se jmenoval, kdy\u017e se na n\u011bj kytarista zad\u00edval t\u00edm sv\u00fdm \u010f\u00e1belsk\u00fdm pohledem. Ne\u017e se nad\u00e1l, byl na m\u00edst\u011b a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval p\u0159ed budovou. P\u0159i\u0161lo na n\u011bj trochu nejistoty a do hlavy se mu vt\u00edraly my\u0161lenky typu, \u017ee to nebyl zase tak dobr\u00fd n\u00e1pad.<\/div>\n

„Seber se, Kaulitzi. Jsi tady, tak\u017ee tam p\u016fjde\u0161 a \u0159ekne\u0161 mu hezky od plic, co m\u00e1\u0161 na srdci.“ Mumlal si Tom pod nosem a sna\u017eil s\u00e1m sob\u011b dodat kur\u00e1\u017e. Hlasit\u011b vydechl a r\u00e1zn\u00fdm krokem vykro\u010dil ke schodi\u0161ti. Vystoupal nahoru a zaklepal. Ozval se \u0161t\u011bkot a kroky. Jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed ov\u0161em nastalo, kdy\u017e Tom m\u00edsto \u010dern\u00fdch o\u010d\u00ed hled\u011bl do \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00fdch. Ve dve\u0159\u00edch st\u00e1la \u017eena tmav\u00e9 pleti. Velmi kr\u00e1sn\u00e1, tipoval, \u017ee j\u00ed bude okolo 30. Shl\u00e9dl ke sv\u00fdm noh\u00e1m, kolem kter\u00fdch mu ob\u00edhal nad\u0161en\u00fd Pumba. Zarazil se ov\u0161em na b\u0159ichu Beatrice, na kter\u00e9m bylo jasn\u011b poznat, \u017ee rozhodn\u011b nem\u00e1 jenom p\u00e1r kilo nav\u00edc. Neuv\u011bdomil si to, ale z\u00edral na ni s pootev\u0159enou pusou.<\/div>\n
\n

„Ahoj, jde\u0161 nejsp\u00ed\u0161 za \u010e\u00e1blem, vi\u010f?“ Usm\u00e1la se na n\u011bj \u017eena a Tom zalapal po dechu. Sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bjak\u00e1 slova, ale p\u0159ipadal si jako kapr pl\u00e1caj\u00edc\u00ed se na suchu. Tak proto na n\u011bj byl Bill takov\u00fd? Proto\u017ee ta \u017eena \u010dekala jeho d\u00edt\u011b? A te\u010f s n\u00edm u\u017e dokonce i bydlela? Proboha. Tomovi se zato\u010dila hlava a zatm\u011blo se mu p\u0159ed o\u010dima. Podlomily se mu kolena a na m\u00edst\u011b omdlel. Beatrice ho stihla pohotov\u011b zachytit, je\u0161t\u011b ne\u017e dopadl na zem, tak\u017ee se alespo\u0148 neuhodil do hlavy. Nem\u011bla ov\u0161em s\u00edlu na to zvednout ho a odn\u00e9st do bytu. Nechala ho le\u017eet mezi otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi a rychle posp\u00edchala pro pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fdm mu podlo\u017eila hlavu. Zvedla mu nohy a op\u0159ela je o futra. Zkusila Toma popl\u00e1cat po tv\u00e1\u0159i, ale nereagoval. Urychlen\u011b tedy b\u011b\u017eela ke \u0161pajzu a hledala \u010desnek. Nehty se\u0161kr\u00e1bala slupku a p\u0159ilo\u017eila strou\u017eek Tomovi pod nos. Ten jej po chv\u00edli nakr\u010dil a pomalu otev\u0159el v\u00ed\u010dka.<\/p><\/div>\n

\n

„Oh, d\u00edky bohu! M\u00e1lem jsi mi p\u0159ivodil infarkt.“ P\u0159ilo\u017eila si Beatrice ruku na hru\u010f.<\/p><\/div>\n

„Co se sta-lo?“ Zachrapt\u011bl Tom sekan\u011b a pokou\u0161el se pomalu zvednout.<\/div>\n
„Opatrn\u011b. Nat\u00e1hl ses mi tady p\u0159ed dve\u0159ma jak \u0161irokej tak dlouhej. Pom\u016f\u017eu ti vst\u00e1t. Poj\u010f se dovnit\u0159 posadit.“ Beatrice Toma chytila za ruku a dovedla ho k barov\u00e9 stoli\u010dce, kam se posadil. Postavila p\u0159ed n\u011bj sklenici vody.<\/div>\n
„Zkus se trochu nap\u00edt. Nebol\u00ed t\u011b n\u011bco?“ Ptala se Toma starostliv\u011b.<\/div>\n
„Eh j\u00e1\u2026 jsem v po\u0159\u00e1dku, d\u011bkuju.“ Tom byl po\u0159\u00e1d trochu v \u0161oku. V hlav\u011b si vybavoval v\u0161echny mo\u017en\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e, ale tohle opravdu ne\u010dekal. „M\u011bl bych j\u00edt.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd takov\u00fd. Te\u010f jsi mi tady omdlel, kluku. Tak\u017ee tady bude\u0161 sed\u011bt minim\u00e1ln\u011b do t\u00e9 doby, dokud se ti nevr\u00e1t\u00ed zdrav\u00e1 barva do tv\u00e1\u0159\u00ed. Jsi bled\u00fd jako duch.“ Zavelela Beatrice p\u0159\u00edsn\u00fdm t\u00f3nem. „Mimochodem, j\u00e1 jsem Beatrice.“ Nat\u00e1hla k Tomovi ruku a ten ji v\u00e1hav\u011b p\u0159ijal.<\/div>\n
„Tom.“ Zamumlal potichu.<\/div>\n
„Tak\u017ee Tome, mus\u00ed\u0161 b\u00fdt p\u011bkn\u011b speci\u00e1ln\u00ed, kdy\u017e v\u00ed\u0161, kde \u010e\u00e1bel bydl\u00ed.“ Za\u010dala Beatrice a sedla si vedle n\u011bj. P\u0159it\u00e1hla si s\u00fdrov\u00e9 nachosky, kter\u00e9 chroupala, ne\u017e se Tom objevil.<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00edte?“<\/div>\n
„Klidn\u011b mi tykej, nejsem tak star\u00e1.“ M\u00e1vla rukou Beatrice. „D\u00e1\u0161 si?“ P\u0159isunula k n\u011bmu misku a Tom zakroutil hlavou. „Ale no t\u00e1k, jen si dej. Ud\u011bl\u00e1 ti to dob\u0159e.“ Zat\u0159epala Beatrice s miskou k\u0159upav\u00fdch tortil a Tom se neodv\u00e1\u017eil t\u00e9hle \u017een\u011b odporovat. Nat\u00e1hl ruku a jeden si vlo\u017eil mezi rty.<\/div>\n
\n

„No vid\u00ed\u0161.“ Usm\u00e1la se a pokra\u010dovala. „\u010e\u00e1bel si nikdy nikoho nepustil k t\u011blu. A nikdy \u017e\u00e1dn\u00e1 z jeho zn\u00e1most\u00ed nev\u011bd\u011bla, kde bydl\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„A v\u00e1m, tedy pardon\u2026 tob\u011b nevad\u00ed, \u017ee tu te\u010f jsem?“ Pod\u00edval se Tom b\u00e1zliv\u011b na Beatrice.<\/div>\n
„Pro\u010d by mi to m\u011blo vadit? Je to jeho byt.“ Odpov\u011bd\u011bla nech\u00e1pav\u011b Beatrice.<\/div>\n
„Ale ty a on, kdy\u017e spolu te\u010f \u010dek\u00e1te d\u00edt\u011b\u2026“ Tom nestihl ani dopov\u011bd\u011bt v\u011btu a Beatrice se za\u010dala hystericky sm\u00e1t. Tak moc, a\u017e j\u00ed za\u010daly t\u00e9ct slzy.<\/div>\n
„Proboha, kluku, ty mi d\u00e1v\u00e1\u0161. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych se nechala zbouchnout zrovna od \u010e\u00e1bla? Tak to se povedlo.“<\/div>\n
„Tak\u017ee vy dva nejste\u2026?“<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9, bl\u00e1zn\u00ed\u0161? Co t\u011b to napadlo. Je jako m\u016fj mlad\u0161\u00ed br\u00e1cha. I kdy\u017e se o m\u011b star\u00e1, jako by byl star\u0161\u00ed. On a Fred bez sebe nedali ani r\u00e1nu.“ Kdy\u017e Beatrice zm\u00ednila Fredovo jm\u00e9no, rozt\u0159\u00e1sla se j\u00ed brada a rozplakala se.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, jestli jsem \u0159ekl n\u011bco nevhodn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Za to nem\u016f\u017ee\u0161.“ Vydala ze sebe Beatrice mezi vzlyky uplakan\u011b. Tomovi l\u00e1malo srdce vid\u011bt ji takhle smutnou, i kdy\u017e ji v\u016fbec neznal. V\u011bt\u0161inou k ciz\u00edm lidem nebyl tak p\u0159\u00e1telsk\u00fd, ale zvedl se ze \u017eidle a objal ji. Sna\u017eil se ji ut\u011b\u0161it. Sed\u011bli tam takhle p\u016fl hodiny, kdy\u017e se Beatrice kone\u010dn\u011b uklidnila.<\/div>\n
\n

„Jsi moc hodnej.“ Beatrice si ut\u00edrala slzy. Nebyla na tohle chov\u00e1n\u00ed zvykl\u00e1. V jejich sv\u011bt\u011b nikdy nikdo jen tak neut\u011b\u0161il n\u011bkoho ciz\u00edho. Ka\u017ed\u00fd si hled\u011bl sv\u00e9ho a sna\u017eil se do ni\u010deho nezapl\u00e9st.<\/p><\/div>\n

„To by ud\u011blal ka\u017ed\u00fd.“ Usm\u00e1l se Tom se samoz\u0159ejmost\u00ed.<\/div>\n
„Ne v na\u0161em sv\u011bt\u011b. Ale ty nejsi z ghetta. Je to z tebe poznat na sto hon\u016f.“<\/div>\n
„To tedy nejsem. Co m\u011b prozradilo?“ Pousm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„\u00dapln\u011b v\u0161echno. Vzhled, mluva, chov\u00e1n\u00ed. Nav\u00edc, kluci s tv\u00e1\u0159i\u010dkou, jako m\u00e1\u0161 ty, se zdr\u017eujou v jin\u00fdch raj\u00f3nech.“ Poznamenala Beatrice a Tomovi okam\u017eit\u011b do\u0161lo, co t\u00edm myslela. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit \u017e\u00edt takov\u00fd \u017eivot a prod\u00e1vat svoje t\u011blo. \u017divot v ghettu musel b\u00fdt nep\u0159edstaviteln\u011b t\u011b\u017ek\u00fd. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 pro t\u011bhotn\u00e9 \u017eeny. Necht\u011bl si v\u016fbec dom\u00fd\u0161let, jak\u00e9 to mus\u00ed b\u00fdt pro mal\u00e9 d\u011bti, vyr\u016fstat v takov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.<\/div>\n
\n

Znenad\u00e1n\u00ed ve dve\u0159\u00edch zarachotily kl\u00ed\u010de a do bytu ve\u0161el Bill. \u010cekal ho \u0161ok, kdy\u017e uvid\u011bl Toma a Beatrice sed\u011bt u barov\u00e9ho stolku. Chv\u00edli na sebe jen tak hled\u011bli, ne\u017e ticho p\u0159eru\u0161ila Beatrice, kter\u00e1 vyc\u00edtila, \u017ee by bylo nejlep\u0161\u00ed vyklidit pole p\u016fsobnosti.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 vezmu Pumbu na proch\u00e1zku, celou dobu jsme nebyli venku.“<\/div>\n
„U\u017e se stm\u00edv\u00e1, nikam nep\u016fjde\u0161 sama.“ \u0158ekl \u010e\u00e1bel, ani\u017e by spustil o\u010di z Toma kr\u010d\u00edc\u00edho se na \u017eidli\u010dce.<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b, ud\u011bl\u00e1me si men\u0161\u00ed kole\u010dko okolo domu, to mi nic neud\u011bl\u00e1. Pohyb je pro t\u011bhule zdravej, abys v\u011bd\u011bl. A m\u00e1m s sebou telefon. Jdeme, Pumbo!“ Tleskla Beatrice na buldo\u010dka, kter\u00fd nad\u0161en\u011b v\u00edtal sv\u00e9ho p\u00e1n\u00ed\u010dka. Ten mu ov\u0161em nev\u011bnoval pozornost, a tak p\u0159ib\u011bhl k Beatrice, se kterou to vypadalo na mnohem v\u011bt\u0161\u00ed legraci. Kdy\u017e se za nimi zabouchly dve\u0159e, ani jeden z nich se nepohnul. Bill jako prvn\u00ed dokr\u00e1\u010del k Tomovi, kter\u00fd se postavil a poprv\u00e9 se zad\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed. Ten je p\u0159imhou\u0159il.<\/div>\n
\n

„Co tady chce\u0161? Myslel jsem, \u017ee jsem ti jasn\u011b \u0159ekl\u2026“ Pr\u00e1sk. Ne\u017e sta\u010dil n\u011bco dopov\u011bd\u011bt, p\u0159ist\u00e1la mu na tv\u00e1\u0159i facka.<\/p><\/div>\n

„Co to sakra\u2026“ \u010e\u00e1bel se \u0161okovan\u011b chytil za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 za to, \u017ee jsem kv\u016fli tob\u011b celou noc bre\u010del.“ \u0158ekl Tom. Bill napjal \u010delist.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee jsi citlivka.“ Utrousil s hranou aroganc\u00ed v hlase a p\u0159il\u00edtla mu z druh\u00e9 strany dal\u0161\u00ed facka, co\u017e po t\u00e9 prvn\u00ed rozhodn\u011b ne\u010dekal.<\/div>\n
„Au, sakra.“ Zaklel.<\/div>\n
„Tahle je za to, \u017ees mi lhal.“ Tom se rozm\u00e1chl a cht\u011bl mu vrazit dal\u0161\u00ed, ale \u010e\u00e1bel jeho ruku pohotov\u011b zachytil a silou ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Tomovi se zadrhnul dech, kdy\u017e uc\u00edtil Billovu v\u016fni.<\/div>\n
„Sakra, Panenko, nem\u011bl jsem tucha, \u017ee um\u00ed\u0161 d\u00e1vat takov\u00fdhle facky, ale mysl\u00edm, \u017ee to zvl\u00e1dnu pobrat i bez nich.“<\/div>\n
„Fajn, proto\u017ee m\u011b za\u010d\u00ednala bolet ruka. A zaslou\u017eil sis je.“ Prskal Tom a sna\u017eil se Billovi vytrhnout. Ten ho s povzdechnut\u00edm pustil.<\/div>\n
„O tom se s tebou p\u0159\u00edt nebudu. Tak\u017ee jsi m\u011b p\u0159i\u0161el profackovat a d\u00e1l?“ Pozvedl Bill obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Taky jsem ti p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct, \u017ee jsi p\u011bkn\u00fd idiot.“ Pokra\u010doval Tom a zalo\u017eil si ruce na hrudi.<\/div>\n
„D\u00edky, to jsem si v\u017edycky p\u0159\u00e1l sly\u0161et.“ U\u0161kl\u00edbl se ho\u0159ce \u010e\u00e1bel.<\/div>\n
\n

„A co sis, sakra, myslel? Po tom, co jsi mi \u0159ekl?“ Tom trochu zv\u00fd\u0161il hlas a sna\u017eil se zakr\u00fdt rozt\u0159esen\u00e9 ruce. <\/p><\/div>\n

„V\u016fbec nic, nem\u011bl ses vracet, Panenko.“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem mal\u00e1 hloup\u00e1 Panenka, kter\u00e9 nedojde, o co se sna\u017e\u00ed\u0161? V\u00ed\u0161, nejsi tak z\u00e1hadn\u00fd, jak si mysl\u00ed\u0161. Mo\u017en\u00e1 o tob\u011b nev\u00edm spoustu v\u011bc\u00ed, ale zn\u00e1m t\u011b. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee nepozn\u00e1m, kdy\u017e mi l\u017ee\u0161? Nikdy nel\u017ee\u0161, a najednou na m\u011b p\u0159ijde\u0161 s takov\u00fdm \u017ev\u00e1stem? Jsi dokonce hor\u0161\u00ed lh\u00e1\u0159 ne\u017e j\u00e1, a to je teda co \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee si nechce\u0161 p\u0159ipustit pravdu.“<\/div>\n
„Chce\u0161 hr\u00e1t d\u00e1l tuhle hru? Hodilo by se ti, abych ti to v\u0161echno se\u017eral i s navij\u00e1kem, odkr\u00e1\u010del do h\u00e1je zelen\u00e9ho a nechal t\u011b ud\u011blat tuhle stupidn\u00ed blbost?! Ale na to zapome\u0148, j\u00e1 se odsud nehnu!“ \u0158ekl um\u00edn\u011bn\u011b Tom, bojovn\u011b vysunul bradi\u010dku a byl p\u0159ipraven\u00fd br\u00e1nit se zuby nehty, i kdyby ho cht\u011bl \u010e\u00e1bel n\u00e1sil\u00edm vyhodit.<\/div>\n
„Co po mn\u011b, dohajzlu, vlastn\u011b chce\u0161, Panenko, hm?“ Vy\u0159kl \u010e\u00e1bel zoufale a prsty si projel vlasy.<\/div>\n
„Pravdu. Nic v\u00edc. Chci jen pravdu. \u017d\u00e1dn\u00e9 hry, \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u017ei.“<\/div>\n
\n

„Co by sis p\u0159edstavoval, abych ti \u0159ekl? \u017de jsou si na\u0161e du\u0161e souzen\u00e9? \u017de m\u016fj yang pat\u0159\u00ed k tv\u00fdmu yangu? \u017de t\u011b miluju? Je to bezv\u00fdznamn\u00e9, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd z t\u011bch slov nejsou re\u00e1ln\u00fd. Nic neznamenaj. To, co c\u00edt\u00edm uvnit\u0159, jak m\u011b to pohlcuje jako zasran\u00e1 sopka, kter\u00e1 vybuchla<\/p><\/div>\n

a se\u017eehla v\u0161echno kolem. A j\u00e1 ho\u0159\u00edm, nech\u00e1v\u00e1m se spalovat t\u00edm zasran\u00fdm pocitem, proto\u017ee s t\u00edm nem\u016f\u017eu v\u016fbec nic d\u011blat. Bol\u00ed to jako svin\u011b, jak se mi to zar\u00fdv\u00e1 pod k\u016f\u017ei a v\u0161echny ty zatracen\u00fd my\u0161lenky se mi serou neust\u00e1le do hlavy. Napl\u0148uje m\u011b to a\u017e po okraj a n\u011bkdy jedin\u00fd, co chci ud\u011blat, je rozdr\u00e1sat si hrudn\u00edk do krve a vyrvat to, kurva, v\u0161echno ven, p\u00e1\u010d m\u00e1m pocit, \u017ee mi z toho nejsp\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b hr\u00e1bne. A\u0165 jsem jakkoli daleko, sta\u010d\u00ed zav\u0159\u00edt o\u010di a zase je to tu. Nejde p\u0159ed t\u00edm ut\u00e9ct, sna\u017eil jsem se. Je to ke mn\u011b p\u0159ikovan\u00fd, a \u010d\u00edm v\u00edc se to sna\u017e\u00edm potla\u010dit, t\u00edm v\u00edc to ve mn\u011b b\u011bsn\u00ed. Jako zkurven\u00fd monstrum utr\u017een\u00fd ze \u0159et\u011bzu. Je to cel\u00fd k posr\u00e1n\u00ed, proto\u017ee kdy\u017e to jednou pozn\u00e1\u0161, ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm pocitem jsou ostatn\u00ed v\u011bci \u00fapln\u00fd nic. Jako bych byl najednou mrtv\u00fd, pr\u00e1zdn\u00fd. Nic nedok\u00e1\u017ee nahradit to, co c\u00edt\u00edm, kdy\u017e se d\u00edv\u00e1m na tu tvou and\u011blskou tv\u00e1\u0159i\u010dku, Panenko. Tak\u017ee jestli se tohle d\u00e1 shrnout do n\u011bjak\u00fdho posran\u00fdho miluju t\u011b, tak fajn. Proto\u017ee to je pravda. Te\u010f to v\u00ed\u0161. To je to, pro\u010d jsem se vr\u00e1til. A absolutn\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d se tak c\u00edt\u00ed\u0161 ohledn\u011b takov\u00fdho kret\u00e9na, jako jsem j\u00e1. Ty jsi ten nejlep\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fdho jsem kdy potkal, a j\u00e1 jsem nic\u2026“ <\/p>\n

\u010e\u00e1bel to ze sebe kone\u010dn\u011b v\u0161echno dostal. Byla to ta nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, co kdy ud\u011blal, ale z\u00e1rove\u0148 to pustil v\u0161echno ven, a kone\u010dn\u011b se od toho dr\u00e1saj\u00edc\u00edho pocitu uvnit\u0159 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b osvobodil. Tom nebyl schopen slov. Jen ohromen\u011b st\u00e1l, po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kala \u0159eka slz, a v duchu si \u0159\u00edkal, jestli je to realita. Jestli to, co pr\u00e1v\u011b sly\u0161el z \u00fast sv\u00e9 l\u00e1sky, se opravdu stalo, nebo si to jen p\u0159edstavoval a ze zoufalstv\u00ed trp\u011bl halucinacemi.<\/div>\n

„Jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct? Jsi v\u0161echno. V\u017edycky jsi byl v\u0161echno. Cel\u00fd m\u016fj zatracen\u00fd sv\u011bt! Do doby, ne\u017e jsem t\u011b potkal, jsem ne\u017eil, ale jenom p\u0159e\u017e\u00edval v uzav\u0159en\u00e9 zlat\u00e9 kleci, kde jsem se dusil. Ale tys m\u011b pustil ven. Uk\u00e1zal jsi mi, jak\u00e9 to je skute\u010dn\u011b poc\u00edtit \u017eivot. Jsi jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u011b zn\u00e1, kter\u00fd v\u00ed, co chci, kter\u00fd v\u00ed, kdo jsem. Kdy\u017e jsi odjel, bolelo to tak moc, \u017ee jsem si myslel, \u017ee si budu muset vyrvat svoje srdce z hrudi, jinak um\u0159u. Co si mysl\u00ed\u0161, ty jeden ni\u010demo? \u017de jsi s\u00e1m, kdo trp\u011bl? B\u011b\u017e do h\u00e1je.“ Dostal ze sebe Tom mezi hlasit\u00fdmi vzlyky.<\/div>\n
„R\u00e1d bych \u0161el do h\u00e1je, kdybys m\u011b nechal.“<\/div>\n
„Nikdy t\u011b nenech\u00e1m, a pokud tam p\u016fjde\u0161, tak tam p\u016fjdu s tebou.“ \u0158ekl zatvrzele Tom a h\u0159betem dlan\u011b si ot\u0159el slzy. P\u0159istoupil k \u010e\u00e1blovi, chytil se ho okolo krku a tisknul se k n\u011bmu, jako by na tom z\u00e1visel jeho \u017eivot. Bill ho neodehnal. Obemknul sv\u00e9 svalnat\u00e9 pa\u017ee kolem huben\u00e9 siluety blon\u010fat\u00e9ho chlapce a pevn\u011b ho stisknul.<\/div>\n
\n

„Skv\u011bl\u00fd, to je supr pl\u00e1n, a co d\u00e1l?“ U\u0161kl\u00edbnul se kytarista. Nemohl potla\u010dit h\u0159ejiv\u00fd pocit, kter\u00fd se mu rozl\u00e9val po t\u011ble, kdy\u017e se k n\u011bmu to mal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed oddan\u011b tisklo.<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm, m\u011bl jsem to vymy\u0161len\u00fd jenom sem.“ Mumlal Tom do Billova krku a nosem se l\u00edsal o jeho h\u0159ejivou k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Skon\u010dit ve sra\u010dk\u00e1ch se mnou nen\u00ed moc dobr\u00fd pl\u00e1n, Panenko.“ Povzdechl si star\u0161\u00ed mu\u017e.<\/div>\n
„Spolu v\u0161e zvl\u00e1dneme. Jenom u\u017e m\u011b pros\u00edm neodh\u00e1n\u011bj pry\u010d. J\u00e1 bez tebe \u017e\u00edt nechci.“ Tom se Billa k\u0159e\u010dovit\u011b dr\u017eel, jako by se b\u00e1l, \u017ee mu ka\u017edou chv\u00edli n\u011bkam zmiz\u00ed.<\/div>\n
„Nech\u00e1pe\u0161 to, Panenko, nem\u016f\u017eeme b\u00fdt spolu.“ \u0158ekl kytarista s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem.<\/div>\n
„Ale m\u016f\u017eeme. Jen mi \u0159ekni, co se d\u011bje. Budu p\u0159i tob\u011b st\u00e1t ve v\u0161em.“ Tom uchopil do dlan\u00ed Bill\u016fv obli\u010dej a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty nem\u00e1\u0161 ani tu\u0161en\u00ed, o co kr\u00e1\u010d\u00ed, Panenko. Tohle nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 sranda, jde tu vo kejh\u00e1k, jasn\u00fd? Nem\u00e1\u0161 ani \u0161ajna o tom, co v\u0161echno jsem ud\u011blal, do \u010deho jsem namo\u010denej.“ Bill chytil Tomovy dlan\u011b a st\u00e1hl si je z obli\u010deje. S povzdechem dokr\u00e1\u010del k barov\u00e9mu pultu, o kter\u00fd se op\u0159el, a slo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed. Tom k n\u011bmu p\u0159istoupil a za\u010dal ho jemn\u011b hladit po vypracovan\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
\n

„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Co bylo, bylo. To, co jsi ud\u011blal, nedefinuje to, jak\u00fd jsi \u010dlov\u011bk. J\u00e1 t\u011b miluju takov\u00e9ho, jak\u00fd jsi, a jsem rozhodnut\u00fd p\u0159ijmout i tvou temnou str\u00e1nku. Je tvoj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed.“ Tom mluvil odhodlan\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd svatou\u0161ek, ale taky v\u011bd\u011bl, \u017ee v j\u00e1dru je hodn\u00fd \u010dlov\u011bk se zlat\u00fdm srdcem.<\/p><\/div>\n

„Co kdy\u017e jsem n\u011bkoho zabil?“ Bill zvedl hlavu a zad\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A zabil?“ Zeptal se Tom rozt\u0159esen\u011b. \u010cekal cokoli, jen ne tohle.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Tomu nev\u011b\u0159\u00edm. Nejsi vrah.“ Ne, to nemohla b\u00fdt pravda. Tom tomu v\u011b\u0159it necht\u011bl. Znal Billa, v\u011bd\u011bl, \u017ee by nebyl n\u011b\u010deho takov\u00e9ho schopn\u00fd.<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 tomu, proto\u017ee jsi tak naivn\u00ed, Panenko. V\u017edycky se sna\u017e\u00ed\u0161 vid\u011bt v lidech to lep\u0161\u00ed. Ale n\u011bkte\u0159\u00ed lidi jsou prost\u011b \u0161patn\u00ed.“<\/div>\n
„Ty ale ne. Jsi dobr\u00fd \u010dlov\u011bk, v\u00edm to.“<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m rejst\u0159\u00edk \u00fapln\u00fdho svatou\u0161ka.“ Utrousil kytarista sarkasticky a u\u0161kl\u00edbnul se.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 to napravit. M\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt znovu a jinak.“<\/div>\n
„K\u00e9\u017e by to \u0161lo, Panenko. Ale jsem v hajzlu tak hluboko, odkud nevede cesta ven.“<\/div>\n
„V\u017edycky je tu nad\u011bje. Sta\u010d\u00ed jenom v\u011b\u0159it.“<\/div>\n
„N\u011bkter\u00fd v\u011bci prost\u011b nejdou vr\u00e1tit, jasn\u00fd? Mrtv\u00fd nevzk\u0159\u00eds\u00ed\u0161.“ Utrhl se na Toma \u010e\u00e1bel v\u00edc, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu.<\/p>\n

Tom sklopil pohled a kytarista okam\u017eit\u011b zalitoval sv\u00e9ho v\u00fdbuchu. P\u0159it\u00e1hl si Toma k sob\u011b a op\u0159el si svoje \u010delo o jeho.<\/div>\n

„Promi\u0148. Je to v\u0161echno tak posran\u00fd a j\u00e1 nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat. Nechci t\u011b ztratit.“<\/div>\n
Tom vydechl bl\u00edzko Billov\u00fdch rt\u016f a jemn\u011b ho pol\u00edbil.<\/div>\n
„Nikdy m\u011b neztrat\u00ed\u0161.“ Zamumlal potichu.<\/div>\n
„Um\u0159el mi kamar\u00e1d.“ \u0158ekl najednou Bill.<\/div>\n
„Panebo\u017ee, to je mi l\u00edto.“ V Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch byl vepsan\u00fd soucit. Jemn\u011b Billovi sv\u00fdmi prsty za\u010dal mas\u00edrovat napjat\u00fd krk. Jen tak tam st\u00e1li v objet\u00ed. Tom si najednou vzpomn\u011bl na zm\u00ednku o Billovi a Fredovi, a jak se potom Beatrice rozplakala.<\/div>\n
„Byl to Fred?“ Zkusil to opatrn\u011b.<\/div>\n
„Jak o n\u011bm v\u00ed\u0161?“ \u010e\u00e1bel od Toma rychle odt\u00e1hl hlavu a zad\u00edval se na n\u011bj se svra\u0161t\u011bn\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Nev\u00edm. J\u00e1 jen, ne\u017e jsi p\u0159i\u0161el, Betatrice se zm\u00ednila o tom, \u017ee ty a Fred jste bez sebe nedali ani r\u00e1nu. Tak m\u011b napadlo, \u017ee \u0161lo mo\u017en\u00e1 o n\u011bj.“ Tom vy\u0159knul nahlas svoji \u00favahu a \u010e\u00e1bel uvolnil rysy v obli\u010deji.<\/div>\n
„Jo, jmenoval se tak. Byl to otec Beatricina d\u011bcka.“<\/div>\n
„Oh, proboha.“ Tom si p\u0159ipl\u00e1cl ruku na pusu. Nedok\u00e1zal si ani p\u0159edstavit, co musela Beatrice pro\u017e\u00edvat. P\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by se n\u011bco stalo Billovi, \u0161\u00edlel. „Co se mu stalo?“ Zeptal se Tom v\u00e1hav\u011b. Star\u0161\u00ed mu\u017e zakroutil hlavou. „Zkus to.“ \u0158ekl Tom jemn\u011b. Necht\u011bl Billa nutit do toho, aby mluvil o n\u011b\u010dem, o \u010dem necht\u011bl. Jen pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, co se d\u011blo, aby mu mohl pomoct.<\/div>\n
\n

„Um\u0159el, p\u00e1\u010d jsem se zapletl s hroznejma svin\u011bma.“ Bill si p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na Pavouka<\/p><\/div>\n

a Kobr\u00e1ka skoro odplivl.<\/div>\n
„Jsou to ti \u0161patn\u00ed lidi, o kter\u00fdch jsi p\u0159edt\u00edm mluvil? Kv\u016fli kter\u00fdm jsi musel odjet?“<\/div>\n
„Taky.“ P\u0159itakal Bill.<\/div>\n
„A te\u010f cht\u011bj\u00ed ubl\u00ed\u017eit tob\u011b?“<\/div>\n
„Dr\u017e\u00ed m\u011b v \u0161achu p\u0159es lidi, na kter\u00fdch mi z\u00e1le\u017e\u00ed, ch\u00e1pe\u0161? Nejsi se mnou v bezpe\u010d\u00ed. Proto jsem cht\u011bl, aby ses ode m\u011b dr\u017eel co nejd\u00e1l.“<\/div>\n
„To ale nep\u016fjde.“ Tom se k Billovi natiskl je\u0161t\u011b pevn\u011bji, aby t\u00edm zd\u016fraznil sv\u00e1 slova.<\/div>\n
„To vid\u00edm taky.“ U\u0161kl\u00edbl se Bill a op\u0159el si bradu o Tomovu hlavu.<\/div>\n
„Mus\u00ed tu b\u00fdt n\u011bco, co m\u016f\u017eeme ud\u011blat. Nahl\u00e1s\u00edme to na policii.“ \u010e\u00e1bel se Tomovu n\u00e1padu \u0161t\u011bkav\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Pokud hled\u00e1\u0161 nejrychlej\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak skon\u010dit pod drnem, tak jo.“<\/div>\n
„Co bude\u0161 d\u011blat?“ Zeptal se Tom. S\u00e1m v tom t\u00e1pal a sna\u017eil se zpracovat v\u0161echno, co mu kytarista p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159ekl. Bylo to hor\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159edstavoval. Te\u010f u\u017e ch\u00e1pal v\u00fdznam Billov\u00fdch slov, kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee Tom nem\u00e1 o \u017eivot\u011b v ghettu ani pon\u011bt\u00ed. Byla to pravda, nem\u011bl. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jak\u00e9 to bylo \u017e\u00edt v neust\u00e1l\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed a zapl\u00e9st se se \u0161patn\u00fdmi lidmi. Kdy\u017e se n\u011bco stalo v jeho sv\u011bt\u011b, dost\u00e1val se za to trest, nezab\u00edjeli se lidi.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nev\u00edm, ale n\u011bco vymysl\u00edm. Mus\u00ed\u0161 mi v tomhle v\u011b\u0159it.“ Odv\u011btil \u010e\u00e1bel zaduman\u011b.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti.“ \u0158ekl Tom pevn\u011b. V\u011b\u0159il \u010e\u00e1blovi cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem. A a\u0165 u\u017e se chystal ud\u011blat cokoli, byl p\u0159ipraven\u00fd ho podpo\u0159it.<\/p>\n

autor: Emilia<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia Tad\u00e1\u00e1\u00e1, d\u011bcka, tak jsem to zvl\u00e1dla \ud83d\ude00 m\u00e1m nejsp\u00ed\u0161 geny supermana \ud83d\ude00 ale dost u\u017e t\u011bch „skromn\u00fdch“ \u0159e\u010d\u00ed o mn\u011b \ud83d\ude00 Je\u0161t\u011b ne\u017e za\u010dnete \u010d\u00edst pov\u00eddku, pus\u0165te si p\u00edse\u0148 od Jamese Arthura – Train Wreck. Na za\u010d\u00e1tku jsem pou\u017eila jeho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[709],"tags":[],"class_list":["post-187","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-back-to-hell"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/187","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=187"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/187\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=187"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=187"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=187"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}