{"id":18704,"date":"2008-04-09T11:16:00","date_gmt":"2008-04-09T10:16:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18664"},"modified":"2008-04-09T11:16:00","modified_gmt":"2008-04-09T10:16:00","slug":"only-for-you-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/09\/only-for-you-21\/","title":{"rendered":"Only For You 21."},"content":{"rendered":"
Minuty mizely v nekone\u010dnu a j\u00e1 pozvolna ztr\u00e1cel pojem o \u010dase. O tom, co bylo, bude a co je vlastn\u011b te\u010f. A p\u0159ec to v\u0161echno spojovalo n\u011bkolik m\u00e1lo slov.<\/div>\n
Nic. Jen \u017eal, kter\u00fd nikdy nep\u0159ebol\u00ed.<\/div>\n
A tich\u00e9 klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed<\/div>\n
Pro\u010d\u00edslo jako blesk z\u010dernalou oblohu<\/div>\n
Ml\u010denlivou bolest.<\/div>\n
A posledn\u00ed jisk\u0159i\u010dka vzpl\u00e1la<\/div>\n
Oslniv\u00fdm plamenem.<\/div>\n
Naposledy.<\/div>\n
Ne\u017e nav\u017edy uhasne nad\u011bje.<\/div>\n
Rychle jsem se postavil a rozb\u011bhl se z pokoje d\u0159\u00edv, ne\u017e bych si to stihl rozmyslet a vtrhl do druh\u00e9ho, ne\u010dekaje na slovo d\u00e1le<\/em>, proto\u017ee jsem se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 b\u00e1l, \u017ee bych se jej nedo\u010dkal.<\/div>\n
V okam\u017eiku p\u0159ekvapen\u00ed, \u010das jako by se zastavil a je\u0161t\u011b nevy\u0159\u010den\u00e1 slova ohromen\u00ed se slila v neproniknutelnou mlhu nad krajinou st\u00edn\u016f. A v tom jednotv\u00e1rn\u00e9m \u0161ediv\u00e9m sv\u011bte, p\u0159esn\u011b ve st\u0159edu, st\u00e1l on. M\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka. St\u0159\u00edpek dokonalosti, po\u0161kr\u00e1b\u00e1n hedv\u00e1bn\u00fdm \u0161\u00e1tkem se zrnky p\u00edsku. Perfektn\u00ed, bez jedin\u00e9 vady na kr\u00e1se, s neviditelnou jizvou na tv\u00e1\u0159i… S jizvou zapomn\u011bn\u00ed…<\/div>\n
Za rozmazanou clonou<\/div>\n
Z posledn\u00edch sil<\/div>\n
T\u011b pros\u00edm o na\u0161i posledn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost<\/div>\n
P\u0159ed zatracen\u00edm.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1…“ T\u011bch n\u011bkolik m\u00e1lo v\u011bt na vysv\u011btlenou, kter\u00e9 mi prol\u00e9tlo hlavou, se vytratilo a j\u00e1 st\u00e1l neschopen ni\u010deho dal\u0161\u00edho. Av\u0161ak pokud to neud\u011bl\u00e1m te\u010f, s\u00edly m\u011b nadobro opust\u00ed.<\/div>\n
Pros\u00edm, pomoz mi znovu za\u010d\u00edt…<\/div>\n
„Co bys r\u00e1d, Tome?“ zeptal se, i kdy\u017e tu\u0161il odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Polibek.“ Za\u0161eptal jsem nesm\u011ble a \u010dekal jsem na ortel.<\/div>\n
„Polibek?“ \u0161pitl p\u0159ikr\u010den\u00fdm hlasem a nejist\u011b se o\u0161il. V jeho o\u010d\u00edch jsem zahl\u00e9dl paniku.<\/div>\n
„Posledn\u00ed… Na rozlou\u010denou. U\u017e se pak k tomu nikdy nevr\u00e1t\u00edm, budu t\u011b br\u00e1t jen jako bratra… P\u0159\u00edsah\u00e1m… J\u00e1…“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ P\u0159itakal Bill a p\u0159eru\u0161il tok m\u00fdch my\u0161lenek, ale ne natolik, abych si uv\u011bdomil, co vlastn\u011b \u0159ekl.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, \u017ee to beru.“ Vysv\u011btlil a m\u00e9 srdce na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik zaplavil p\u0159\u00edval \u0161t\u011bst\u00ed, ov\u0161em ten ihned vyst\u0159\u00eddal nenad\u00e1l\u00fd strach a bolest z toho, \u017ee ze samotn\u00e9ho vrcholu, m\u016f\u017ee n\u00e1sledovat jen strm\u00fd p\u00e1d.<\/div>\n
Ale i za ten to stoj\u00ed…<\/div>\n
Pomalu jsem k n\u011bmu p\u0159istoupil, a tak, jako u\u017e tolikr\u00e1t, jsem mu lehce nadzvedl bradu a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Jako bych \u010dekal na odm\u00edtnut\u00ed, to v\u0161ak nep\u0159ich\u00e1zelo. A m\u011b to dodalo ztracen\u00e9 odvahy. Opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu naklonil a lehce p\u0159ejel jeho rty jak vlah\u00fd letn\u00ed v\u00e1nek, proh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se rajskou zahradou. Tolik jsem se b\u00e1l ud\u011blat posledn\u00ed krok do propasti a p\u0159esto jsem jej ud\u011blat. Vpil jsem se do jeho sladk\u00fdch rt\u016f a sl\u00edb\u00e1val posledn\u00ed zbytky na\u0161\u00ed l\u00e1sky, kter\u00e9 na nich mohly ulp\u011bt. Ani jedin\u00fd kous\u00ed\u010dek nesm\u011bl p\u0159ij\u00edt nazmar. Do toho jedin\u00e9ho polibku jsem vlo\u017eil v\u0161echnu svou bolest, l\u00e1sku, v\u0161echny sv\u00e9 nad\u011bje, v\u0161echno sv\u00e9 zoufalstv\u00ed.<\/div>\n
Av\u0161ak m\u016fj \u010das se nemilosrdn\u011b kr\u00e1til, a\u017e i posledn\u00ed zrnko p\u00edsku dopadlo na dno p\u0159es\u00fdpac\u00edch hodin a st\u0159\u00edpek reality v krajin\u011b sn\u016f opustil posv\u00e1tnou p\u016fdu nejtajn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Se sklopenou hlavou jsem od n\u011bj poodstoupil a teprve potom se mu zahled\u011bl do o\u010d\u00ed. Ov\u0161em to, co jsem si v nich tolik p\u0159\u00e1l nal\u00e9zt, jsem nena\u0161el. \u017d\u00e1dn\u00fd z\u00e1blesk pochopen\u00ed, \u010di dokonce l\u00e1sku… Ani jedno z toho, v co jsem tolik doufal… Vlastn\u011b jsem v nich nena\u0161el v\u016fbec nic.<\/div>\n
V uzam\u010den\u00e9 knize se d\u00e1 jen t\u011b\u017eko n\u011bco \u010d\u00edst…<\/div>\n
Smutn\u011b jsem se na sv\u00e9 dvoj\u010de pousm\u00e1l a pomalu vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed, nech\u00e1vaje za sebou v\u0161echno, za co jsem doposud bojoval, kr\u00e1\u010dej\u00edc vst\u0159\u00edc nejist\u00e9 budoucnosti, zahazuj\u00edce kl\u00ed\u010d k sv\u00e9mu srdci. Po tv\u00e1\u0159\u00edch st\u00e9kaly perly bolesti… U\u017e nikdy v\u00edc…<\/div>\n
Ach, Bille…<\/div>\n
Tak t\u011b\u017eko se p\u0159izn\u00e1v\u00e1 por\u00e1\u017eka…<\/p>\n

autor: Cera<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Minuty mizely v nekone\u010dnu a j\u00e1 pozvolna ztr\u00e1cel pojem o \u010dase. O tom, co bylo, bude a co je vlastn\u011b te\u010f. A p\u0159ec to v\u0161echno spojovalo n\u011bkolik m\u00e1lo slov. Nic. Jen \u017eal, kter\u00fd nikdy nep\u0159ebol\u00ed. A tich\u00e9 klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed Pro\u010d\u00edslo jako blesk<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[108],"tags":[],"class_list":["post-18704","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-only-for-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18704","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18704"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18704\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18704"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18704"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18704"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}