{"id":18709,"date":"2008-04-09T11:11:00","date_gmt":"2008-04-09T10:11:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18669"},"modified":"2008-04-09T11:11:00","modified_gmt":"2008-04-09T10:11:00","slug":"only-for-you-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/09\/only-for-you-16\/","title":{"rendered":"Only For You 16"},"content":{"rendered":"
Svit hv\u011bzd pohas\u00ednal. Tma, obklopuj\u00edc\u00ed okoln\u00ed sv\u011bt, se za\u010dala pozvolna vytr\u00e1cet. Obrysy vystupovaly ze st\u00edn\u016f a p\u0159edm\u011bty se vzd\u00e1valy z\u00e1hadnosti, je\u017e jim p\u0159i\u0159kla \u010darod\u011bjka noci, navracely se k chladn\u00e9mu nudn\u00e9mu stereotypu. K \u00fad\u011blu, kter\u00fd jim \u010dlov\u011bk p\u0159edur\u010dil.<\/div>\n
P\u0159ed nimi se op\u011bt rozprost\u00edralo n\u011bkolik hodin str\u00e1d\u00e1n\u00ed. \u010cek\u00e1n\u00ed, a\u017e je temnota vt\u00e1hne pod sv\u00e1 ochrann\u00e1 havran\u00ed k\u0159\u00eddla a oni z\u00edskaj\u00ed na jedine\u010dnosti. Jedine\u010dnosti, p\u0159i kter\u00e9 se lidsk\u00e9 srdce zb\u011bsile roztlu\u010de, anebo \u00fapln\u011b zastav\u00ed. Jedine\u010dnosti, nad kterou se bude muset pozastavit a ne pouze m\u00e1vnout rukou a br\u00e1t ji jako samoz\u0159ejmost. Za noci se oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci stanou v\u00fdjime\u010dn\u00fdmi a ve chv\u00edli, kdy si toto osoba uv\u011bdom\u00ed, zjist\u00ed, \u017ee se nau\u010dila d\u00edvat a rozeznat skute\u010dnou podstatu toho, co se ukr\u00fdv\u00e1 pod tou tenkou sko\u0159\u00e1pkou, je\u017e vystavuje na ve\u0159ejnost. A kdy\u017e pod n\u00ed nahl\u00e9dne, donut\u00ed ji to k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed\u2026 Za\u010dne l\u00e9pe vn\u00edmat to, co ji z\u016fstalo doposud skryto.<\/div>\n
A to v\u0161e jim te\u010f m\u011blo b\u00fdt odep\u0159eno, v\u0161echna ta pozornost. Tak, jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no.<\/div>\n
Temnota sice sv\u00e1d\u011bla dal\u0161\u00ed bitvu se sv\u011btlem v jejich nikdy nekone\u010dn\u00e9 v\u00e1lce o je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut nadvl\u00e1dy nad sv\u011btem, ale znovu prohr\u00e1la. Kr\u00e1lovna se st\u0159\u00edbrnou korunou posypanou hv\u011bzdami, jejich\u017e t\u0159pyt se odr\u00e1\u017eel mramorovou s\u00edn\u00ed, oble\u010dena v \u0161atech z \u010dern\u00e9ho sat\u00e9nu, se musela vzd\u00e1t sv\u00e9ho pohodln\u00e9ho tr\u016fnu a p\u0159enechat jej sv\u00e9 sest\u0159e. Jej\u00ed nadvl\u00e1da skon\u010dila. St\u0159\u00edbrnou korunu nahradila zlat\u00e1, ozdobena prvn\u00edmi kapkami rosy a \u010dern\u00fd \u0161at roucho, utkan\u00e9 ze slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f.<\/div>\n
Nikdo si t\u00e9to v\u00fdm\u011bny nev\u0161\u00edmal. Bu\u010f je\u0161t\u011b spal anebo byl natolik zanepr\u00e1zdn\u011bn vlastn\u00edmi starostmi, \u017ee asi nev\u0161iml takov\u00e9 mali\u010dkosti jako je pouh\u00fd v\u00fdchod slunce.<\/div>\n
A\u017e na n\u011bj\u2026<\/div>\n
Jeden chlapec celou noc sed\u011bl na okenn\u00edm parapetu sv\u00e9ho pokoje, neschopen usnout. Sv\u00fdma o\u010dima barvy ebenov\u00e9ho d\u0159eva, obta\u017een\u00fdma tenkou \u010dernou linkou, sledoval obzor. Vych\u00e1zelo slunce. Nebe se zbarvilo do ruda a p\u0159ipom\u00ednalo mu rud\u00e9 mo\u0159e pln\u00e9 krve, je\u017e se rozlilo nad krajinou. Byla to krev padl\u00fdch. T\u011bch, kte\u0159\u00ed st\u00e1li na bitevn\u00edm poli ve v\u00e1lce mezi sv\u011btlem a tmou\u2026<\/div>\n
Naslouchal t\u00e9 tich\u00e9 ch\u016fzi paprsk\u016f, je\u017e jako ko\u010di\u010d\u00ed packy jemn\u011b na\u0161lapovaly po st\u0159ech\u00e1ch dom\u016f a rozl\u00e9valy se do opu\u0161t\u011bn\u00fdch magdebursk\u00fdch ulic.<\/div>\n
Nemohl p\u0159estat myslet na v\u010derej\u0161\u00ed den. P\u0159ed n\u00edm neust\u00e1le pl\u00e1l dopis, kter\u00fd p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci psal sv\u00e9mu bratrovi. Ano, psal ho on, ale z\u00e1rove\u0148 n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd. N\u011bkdo mu naprosto ciz\u00ed a vzd\u00e1len\u00fd a p\u0159itom tak bl\u00edzk\u00fd a\u017e se toho b\u00e1l. Najednou jakoby se mu p\u0159ed o\u010dima rozestoupila mlha p\u0159etv\u00e1\u0159ek a uk\u00e1zala mu prav\u00fd smysl t\u011bch n\u011bkolika posledn\u00edch dn\u016f. P\u0159ehr\u00e1val si je v hlav\u011b a \u010detl v nich jako v otev\u0159en\u00e9 knize. Jedin\u00fd rozd\u00edl byl v tom, \u017ee se nesoust\u0159edil na to, co mu nab\u00eddla tisk\u00e1rna v podob\u011b p\u00edsmen, ale to, co mu nab\u00eddl s\u00e1m spisovatel mezi \u0159\u00e1dky\u2026 Slova a v\u011bty dvoj\u00edho v\u00fdznamu, kradm\u00e9 pohledy, letm\u00e9 doteky\u2026 Miliony Tomov\u00fdch n\u00e1znak\u016f.<\/div>\n
Miliony mali\u010dkost\u00ed, kter\u00e9 tak snadno p\u0159ehl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
\u2026 B\u00fdt vedle tebe, nebo jako pr\u00e1v\u011b te\u010f, pouze ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti a nem\u00edt t\u011b, je snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby n\u00e1s d\u011blily des\u00edtky kilometr\u016f\u2026<\/em> Tenhle \u00fatr\u017eek se mu v hlav\u011b neust\u00e1le opakoval. Poci\u0165oval snad Tom taky takovou bezmoc? Celou noc ho tr\u00e1pilo sv\u011bdom\u00ed, \u017ee sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm dal bratrovi nad\u011bji a n\u00e1sledn\u011b ji rozdupal na tis\u00edce kousk\u016f. Nem\u011bl se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eovat tak bl\u00edzko, ale n\u011bco ho v ten moment k n\u011bmu t\u00e1hlo a bylo to siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e9koli p\u0159edsudky a nechu\u0165. Mo\u017en\u00e1 by ho nakonec i pol\u00edbil, ale na posledn\u00ed chv\u00edli se v n\u011bm, cosi vzp\u0159\u00ed\u010dilo\u2026<\/div>\n
Ne. U\u017e od za\u010d\u00e1tku ho m\u011bl v pl\u00e1nu odm\u00edtnout. Cht\u011bl jen v\u011bd\u011bt, jak se zachov\u00e1, aby se mohl vyhnout budouc\u00edm nep\u0159\u00edjemnostem.<\/div>\n
N\u00e1hle v n\u011bm zvedla vlna odporu k domu, v n\u011bm\u017e se ocital. Co v\u0161echno se asi odehr\u00e1lo mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami, pe\u010dliv\u011b uzamknut\u00fdmi p\u0159ed zraky ostatn\u00edch? Co v\u0161echno se odehr\u00e1lo mezi n\u00edm a jeho bratrem? Kam a\u017e byli ochotni zaj\u00edt? Byla slova o omamn\u00e9 v\u016fni jeho k\u016f\u017ee pouh\u00e1 nads\u00e1zka, \u010di hol\u00fd fakt?<\/div>\n
Pokoj, jen\u017e pro n\u011bj byl p\u0159ede\u0161l\u00e9ho podve\u010dera a\u017e do dne\u0161n\u00edho r\u00e1na \u00fato\u010di\u0161t\u011bm, na Billa za\u010dal p\u016fsobit skli\u010duj\u00edc\u00edm dojmem. Musel z n\u011bj pry\u010d, alespo\u0148 na okam\u017eik.<\/div>\n
Zam\u00ed\u0159il si to do p\u0159\u00edzem\u00ed, ale neubr\u00e1nil se tomu, aby se nepod\u00edval na sv\u00e9 dvoj\u010de. Opatrn\u011b pootev\u0159el dve\u0159e. Naskytl se mu pohled na Toma, jen\u017e spal na podlaze s opuchl\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi a \u0161kr\u00e1banci na rukou. Bodlo ho z toho u srdce. To kv\u016fli n\u011bmu si br\u00e1\u0161ka v\u010dera tolik ubli\u017eoval. To na jeho dlan\u00edch nyn\u00ed spo\u010d\u00edvaly kapky krve, slzy bolesti, kter\u00fdch se v\u010dera Tom dobrovoln\u011b vzdal. Ne, nebyl nezraniteln\u00fd, nebyl \u00fates, odol\u00e1vaj\u00edc\u00ed n\u00e1por\u016fm mo\u0159e. Vlny se net\u0159\u00ed\u0161tily o jeho skaliska, naopak – to on se t\u0159\u00ed\u0161til o n\u011b. A p\u0159itom m\u011bl jen jednu jedinou slabinu, av\u0161ak zako\u0159en\u011bnou p\u0159\u00edmo v srdci. Sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de, svou l\u00e1sku, kter\u00e1 j\u00edm nyn\u00ed opovrhovala a z\u00e1rove\u0148 litovala a obdivovala.<\/div>\n
Jak tam tak st\u00e1l a p\u0159em\u00fd\u0161lel na dosahu sv\u00e9ho odm\u00edtnut\u00ed, n\u011bco v n\u011bm se probudilo k \u017eivotu. N\u011bco d\u00e1vno zapomenut\u00e9ho. Zvadl\u00e1 kv\u011btina, schovan\u00e1 p\u0159ed slune\u010dn\u00edmi paprsky. Ji\u017e d\u00e1vno j\u00ed do\u0161ly s\u00edly, ov\u0161em nyn\u00ed vyc\u00edtila svou p\u0159\u00edle\u017eitost. V\u011bd\u011bla toti\u017e, \u017ee by mohla b\u00fdti posledn\u00ed\u2026 Na\u0161ept\u00e1va\u010d, to byla role, kterou si zvolila. Svou omamnou v\u016fn\u00ed na\u0161ept\u00e1vala to, co rozum d\u00e1vno zapomn\u011bl. To, co srdce uzamklo ve sv\u00fdch nejtajn\u011bj\u0161\u00edch skr\u00fd\u0161\u00edch.<\/div>\n
Copak mohu milovat \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho ani po\u0159\u00e1dn\u011b nezn\u00e1m?<\/div>\n
\u010casem ho m\u016f\u017ee\u0161 poznat\u2026<\/em><\/div>\n
Copak m\u016f\u017eu p\u0159edst\u00edrat l\u00e1sku k \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho nemiluji?<\/div>\n
\u010casem se m\u016f\u017ee\u0161 zamilovat\u2026<\/em><\/div>\n
Copak mohu nav\u00e1zat na vzpom\u00ednky, kter\u00e9 nem\u00e1m?<\/div>\n
\u010casem si m\u016f\u017ee\u0161 vzpomenout\u2026<\/em><\/div>\n
Odvr\u00e1til se od Tomovy tv\u00e1\u0159e a rozb\u011bhl se k v\u00fdchodu. Pot\u0159eboval ut\u00e9ct v\u0161em t\u011bm pocit\u016fm, je\u017e ho pron\u00e1sledovaly.<\/div>\n
U\u017e sahal po klice, kdy\u017e si n\u011bco uv\u011bdomil. Rychle ve\u0161el do kuchyn\u011b a na mal\u00fd l\u00edste\u010dek napsal bratrovi vzkaz: \u0160el jsem se proj\u00edt\u2026 Vr\u00e1t\u00edm se. Bill<\/em><\/div>\n
Tu druhou v\u011btu tam p\u0159idal a\u017e po p\u00e1r minut\u00e1ch. V\u011bd\u011bl, co by si Tom jinak myslel. Myslel by si, \u017ee u\u017e se nevr\u00e1t\u00ed. \u017de ho nav\u017edy opustil\u2026 Ov\u0161em to Bill nemohl ud\u011blat. Na to m\u011bl br\u00e1\u0161ku a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1d, i kdy\u017e jenom jako bratra.<\/div>\n
Vy\u0161el z domu a ztratil se v chladn\u00e9m r\u00e1nu, berouc si s sebou i sv\u00e9ho na\u0161ept\u00e1va\u010de, doprov\u00e1zej\u00edc\u00ed ho jako st\u00edn. Lh\u00e1\u0159, kter\u00fd Tomovi cht\u011bl zap\u00e1lit sv\u00edci ve tm\u011b.<\/div>\n
Ov\u0161em jak\u00fd smysl m\u00e1 v n\u011bkom vzk\u0159\u00edsit mrtvou nad\u011bji, kdy\u017e nen\u00ed nic, co by ji dr\u017eelo p\u0159i \u017eivot\u011b?<\/p>\n

autor: Cera<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Svit hv\u011bzd pohas\u00ednal. Tma, obklopuj\u00edc\u00ed okoln\u00ed sv\u011bt, se za\u010dala pozvolna vytr\u00e1cet. Obrysy vystupovaly ze st\u00edn\u016f a p\u0159edm\u011bty se vzd\u00e1valy z\u00e1hadnosti, je\u017e jim p\u0159i\u0159kla \u010darod\u011bjka noci, navracely se k chladn\u00e9mu nudn\u00e9mu stereotypu. K \u00fad\u011blu, kter\u00fd jim \u010dlov\u011bk p\u0159edur\u010dil. P\u0159ed nimi se op\u011bt rozprost\u00edralo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[108],"tags":[],"class_list":["post-18709","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-only-for-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18709","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18709"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18709\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18709"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18709"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18709"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}