{"id":18720,"date":"2008-04-09T10:59:00","date_gmt":"2008-04-09T09:59:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18680"},"modified":"2008-04-09T10:59:00","modified_gmt":"2008-04-09T09:59:00","slug":"only-for-you-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/09\/only-for-you-5\/","title":{"rendered":"Only For You 5."},"content":{"rendered":"
Paprsky slunce si i p\u0159es vysok\u00e9 stromy na\u0161ly n\u011bkolik skulinek, aby m\u011b mohly pohladit po tv\u00e1\u0159i. J\u00e1 je v\u0161ak nevn\u00edmal. B\u011b\u017eel jsem a moje mysl byla upnuta k jedin\u00e9mu c\u00edli. K temn\u00e9 postav\u011b, kter\u00e1 se pomalu za\u010d\u00ednala r\u00fdsovat p\u0159ede mnou.<\/div>\n
Vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi se vte\u0159inu po vte\u0159in\u011b zmen\u0161uje a j\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1m rozezn\u00e1vat podel\u0161\u00ed \u010dern\u00e9 vlasy a tv\u00e1\u0159 \u010dlov\u011bka, jemu\u017e kdy\u017e pohl\u00e9dnu do jasn\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, v\u0161echno kolem m\u011b se rozz\u00e1\u0159\u00ed a moje srdce zaplav\u00ed neskonal\u00fd pocit \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Bille\u2026“ zavol\u00e1m na n\u011bj a on zdvihne hlavu od zem\u011b a v\u011bnuje mi jeden z \u00fasm\u011bv\u016f, pat\u0159\u00edc\u00edch pouze jedn\u00e9 jedin\u00e9 osob\u011b – mn\u011b.<\/div>\n
Na sv\u00e9 l\u00edc\u00ed uc\u00edt\u00edm jeho tepl\u00fd dech. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak jsme se k sob\u011b rychle p\u0159ibl\u00ed\u017eili. Je jako magnet. A j\u00e1? J\u00e1 poslu\u0161n\u00fd kus \u017eeleza, jen\u017e se dostal do jeho magnetick\u00e9ho pole a te\u010f je k n\u011bmu p\u0159itahov\u00e1n neskonale velkou silou. Silou l\u00e1sky\u2026<\/div>\n
„Tome\u2026“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha, n\u00e1sledn\u011b se p\u0159ibli\u017euj\u00edc k m\u00fdm rt\u016fm. Zav\u00edr\u00e1m o\u010di a \u010dek\u00e1m na tu chv\u00edli, kdy zase kone\u010dn\u011b ochutn\u00e1m ten nejslad\u0161\u00ed h\u0159\u00edch\u2026 Kdy ochutn\u00e1m chu\u0165 bratrov\u00fdch rt\u016f\u2026<\/div>\n
Je\u0161t\u011b kousek, kous\u00ed\u010dek\u2026 milimetr ani snad to ne\u2026 Jen\u2026<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
S trhnut\u00edm se posad\u00edm na postel. Chv\u00edli trv\u00e1 ne\u017e si moje o\u010di p\u0159ivyknou na tmu, kter\u00e1 napl\u0148uje cel\u00fd m\u016fj pokoj. Tak\u017ee to byl jen sen\u2026 v\u0161echno\u2026 pouh\u00fd v\u00fdplod moj\u00ed fantazie\u2026<\/div>\n
„TOME!“ prolom\u00ed ticho zoufal\u00fd v\u00fdk\u0159ik a j\u00e1 si najednou uv\u011bdom\u00edm, pro\u010d ten okam\u017eik v parku skon\u010dil.<\/div>\n
Opust\u00edm tepl\u00e9 pe\u0159iny a stoupnu bos\u00fdma nohama na chladnou zem. Vysko\u010d\u00edm asi metr vysoko. Ta zem\u011b nen\u00ed chladn\u00e1, je ledov\u00e1\u2026 \u017de j\u00e1 si sem nepo\u0159\u00eddil koberec jako Bill\u2026 Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch, jenom v boxerk\u00e1ch, odcupit\u00e1m ke dve\u0159\u00edm a vykouknu na chodbu. Sna\u017e\u00edm se nevn\u00edmat mr\u00e1z, dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se dlan\u011bmi m\u00fdch zad, ani hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Tome!“ zak\u0159i\u010d\u00ed znovu, zrovna, kdy\u017e urychlen\u011b vstoup\u00edm do pokoje. Zm\u00edt\u00e1 se na posteli a vyk\u0159ikuje po\u0159\u00e1d dokola to jm\u00e9no. Moje jm\u00e9no. Ch\u00e1pete to? Moje jm\u00e9no! N\u00e1sil\u00edm potla\u010d\u00edm tendenci vysko\u010dit metr vysoko a zam\u00ed\u0159\u00edm k posteli a posad\u00edm se na jej\u00ed okraj.<\/div>\n
„Bille,“ opatrn\u011b do n\u011bj drcnu. Trhne sebou a vyt\u0159e\u0161t\u00ed na m\u011b ty svoje n\u00e1dhern\u00fd\u2026 kukadla\u2026 a obda\u0159\u00ed m\u011b pohledem vyd\u011b\u0161en\u00e9ho pt\u00e1\u010dete. Asi se m\u011b lekl.<\/div>\n
Ov\u0161em on tuto mou domn\u011bnku hned vyvr\u00e1til t\u00edm, \u017ee m\u011b pevn\u011b objal okolo ramen, jakoby se b\u00e1l, \u017ee mu ute\u010du a\u2026 rozbre\u010del se.<\/div>\n
Opatrn\u011b jsem mu polo\u017eil ruku na z\u00e1da a za\u010dal s n\u00edm jemn\u011b pohupovat.<\/div>\n
„To bude dobr\u00fd… U\u017e jsem tady\u2026“ mumlal jsem mu do vlas\u016f a vychutn\u00e1val si ten jedine\u010dn\u00fd okam\u017eik. Jakoby se mi vr\u00e1til ten star\u00fd Bill. Bil, kter\u00e9ho jsem takhle ut\u011b\u0161oval poka\u017ed\u00e9 po n\u011bjak\u00e9m a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1ke\u0159n\u00e9m \u00fatoku antifanou\u0161k\u016f, \u010di nar\u00e1\u017ek\u00e1ch spolu\u017e\u00e1k\u016f na jeho styl obl\u00e9k\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tome\u2026 byla tam takov\u00e1 tma… a j\u00e1 t\u011b nemohl naj\u00edt!“ vzlykal a jeho slzy mi sm\u00e1\u010dely, d\u0159\u00edve chladn\u00e9, nyn\u00ed ho\u0159\u00edc\u00ed t\u011blo. P\u0159\u00e1l jsem si, aby tahle chv\u00edle nikdy neskon\u010dila a aby se m\u011b jeho ruce st\u00e1le dot\u00fdkaly.<\/div>\n
„Jsem tady, v\u017edycky byl a budu… jenom pro tebe!“<\/div>\n
„Slibuje\u0161?“ odt\u00e1hl se ode mn\u011b a zahled\u011bl se mi do o\u010d\u00ed. Bo\u017ee, pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt tak neodolateln\u00fd\u2026<\/div>\n
„Slibuju.“ A na znamen\u00ed ho pol\u00edb\u00edm na \u010delo. Na \u010delo\u2026 pot\u0159eboval jsem to, pot\u0159eboval jsem op\u011bt c\u00edtit na sv\u00fdch rtech jeho k\u016f\u017ei\u2026 Tolik bych si p\u0159\u00e1l zabloudit i n\u00ed\u017e, na jeho rty, ale v\u00edm \u017ee nesm\u00edm. Ztratil bych ho. Nav\u017edy.<\/div>\n
Usm\u011bje se a vr\u00e1t\u00ed svou hlavu zp\u011bt na m\u00e9 rameno. Uklid\u0148uje se. A m\u016f\u017eu za to j\u00e1. Jeho velk\u00fd br\u00e1\u0161ka. Br\u00e1\u0161ka, kter\u00fd tu v\u017edycky bude jenom pro n\u011bj. Jeho l\u00e1ska, na ni\u017e si nepamatuje\u2026<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148 tu se mnou, Tome, pros\u00edm!“ za\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Odpov\u00edm a p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
Poda\u0159\u00ed se. Na m\u00fdch \u0159as\u00e1ch se zachyt\u00ed slza. T\u00edm, \u017ee jsem souhlasil, jsem si vybudoval cestu rovnou do pekla. Up\u0159edl jsem si t\u00edm jedin\u00fdm souhlasem kolem sebe s\u00ed\u0165, z n\u00ed\u017e nebylo \u00faniku. S\u00e1m jsem v\u011bdom\u011b padl do pasti.<\/div>\n
Silou v\u016fle se od n\u011bj odt\u00e1hnu a beru si z postele jeden pol\u0161t\u00e1\u0159 a polo\u017e\u00edm ho na koberec vedle no\u010dn\u00edho stolku. M\u00e1m v pl\u00e1nu vst\u00e1t a zam\u00ed\u0159it k sob\u011b pro pe\u0159inu, kdyby m\u011b nezastavilo jeho zmaten\u00e9: „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Co by? Jdu si pro pe\u0159inu?“ oto\u010dil jsem se na n\u011bj. A provokativn\u011b nadzvednu jedno obo\u010d\u00ed. \u017de by?<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 cht\u011bl jsem\u2026doufal, doufal… doufal jsem, \u017ee\u2026“ koktal a bloudil pohledem kamkoliv, jen ne na m\u011b.<\/div>\n
„V co si doufal?“ usm\u011bji se na n\u011bj a jemn\u011b mu nadzvednu bradu.<\/div>\n
„\u017de\u2026 \u017ee\u2026“ N\u00e1ramn\u011b si ty rozpaky u\u017e\u00edv\u00e1m. Kdyby jen v\u011bd\u011bl, jak vypad\u00e1 roztomile\u2026<\/div>\n
„\u017de co?“ nut\u00edm ho donutit do\u0159\u00edct sv\u016fj po\u017eadavek a sna\u017e\u00edm se na n\u011bj nevrhnout. U\u017e zase, u\u017e zase bych cht\u011bl zul\u00edbat tu and\u011blskou tv\u00e1\u0159… Nesm\u00edm. Ne!<\/div>\n
„\u017de, \u017ee si lehne\u0161 vedle m\u011b a j\u00e1, i kdyby se mi ten sen vr\u00e1til, budu c\u00edtit, \u017ee jsi vedle m\u011b.“ Dopov\u00ed nakonec a moje srdce ud\u011bl\u00e1 n\u011bkolik p\u0159emet\u016f. Div\u00edm se, \u017ee mi je\u0161t\u011b nevysko\u010dilo z hrudi. Ty pl\u00edce, maj\u00ed ale v\u00fddr\u017e\u2026<\/div>\n
„Jo\u2026 jasn\u011b.“ P\u0159itak\u00e1m a vsunu se vedle n\u011bj pod pe\u0159inu. Je v n\u00ed p\u0159\u00edjemn\u011b teplo.<\/div>\n
Polo\u017e\u00ed vedle m\u011b hlavu a se spokojen\u00fdm v\u00fdrazem hned usne. Nev\u00edm, kdy vypad\u00e1 jako and\u011bl v\u00edc, jestli ve dne, anebo v noci.<\/div>\n
Mimochodem, \u0159\u00edkal jsem, \u017ee je tu p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo? Ne, lhal jsem, je tu horko jak v saun\u011b. Ale asi jenom mn\u011b a mysl\u00edm, \u017ee tou pe\u0159inou to nebude.<\/div>\n
Fajn, Tome, ud\u011bl\u00e1\u0161 radik\u00e1ln\u00ed krok. Oto\u010d\u00ed\u0161 se k n\u011bmu z\u00e1dy! Nejd\u0159\u00edve jedno oko odpout\u00e1me od Billovy dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159e, druh\u00e9\u2026 P\u00e1ni, mn\u011b to jde!<\/div>\n
Pomalounku se p\u0159ekul\u00edme na z\u00e1da a pak\u2026<\/div>\n
On je tak kr\u00e1snej, bo\u017eskej\u2026<\/div>\n
A jsme tam, kde jsme byli.<\/div>\n
Tak\u017ee je\u0161t\u011b jednou a tentokr\u00e1t nar\u00e1z. Na t\u0159i. Jedna, dva, t\u0159i!<\/div>\n
Rychle se p\u0159eval\u00edm na bok a nam\u00edsto Billa sv\u016fj pohled rychle zam\u011b\u0159\u00edm na no\u010dn\u00ed oblohu, posypanou hv\u011bzdami a sna\u017e\u00edm se z mysli jakkoliv vyt\u011bsnit tu nadpozemskou bytost, le\u017e\u00edc\u00ed vedle mn\u011b. Nam\u00edsto toho to m\u00e1 v\u0161ak naprosto opa\u010dn\u00fd \u00fa\u010dinek. Mozek za\u010dal st\u00e1vkovat. Tak\u017ee m\u00edsto t\u00e9 b\u00edl\u00e9 koule, kterou ostatn\u00ed norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9, ne takov\u00fd \u00fachylov\u00e9 jako j\u00e1, naz\u00fdvaj\u00ed m\u011bs\u00edc, se na m\u011b usm\u00edv\u00e1 m\u016fj br\u00e1\u0161ka.<\/div>\n
Tome, u\u017e zn\u00e1\u0161 svoji diagn\u00f3zu. Definitivn\u011b ti hr\u00e1blo.<\/div>\n
Budu na to muset j\u00edt jinak. Sice to stoprocentn\u011b nep\u016fjde, ale zkus\u00edm usnout.<\/div>\n
Zav\u00edr\u00e1m o\u010di. Neusnu. Nepoda\u0159\u00ed se mi to.<\/div>\n
Po chv\u00edli se m\u00edstnost\u00ed oz\u00fdvalo jen tich\u00e9 spokojen\u00e9 oddychov\u00e1n\u00ed\u2026 Ka\u017ed\u00e9 z dvoj\u010dat se odebralo do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f a nechalo se un\u00e1\u0161et jako lo\u010f po proudu svou fantazi\u00ed\u2026<\/div>\n
Av\u0161ak jeden z nich m\u011bl b\u00fdt u\u017e za p\u00e1r hodin probuzen slovy l\u00e1sky\u2026<\/p>\n

autor: Cera
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Paprsky slunce si i p\u0159es vysok\u00e9 stromy na\u0161ly n\u011bkolik skulinek, aby m\u011b mohly pohladit po tv\u00e1\u0159i. J\u00e1 je v\u0161ak nevn\u00edmal. B\u011b\u017eel jsem a moje mysl byla upnuta k jedin\u00e9mu c\u00edli. K temn\u00e9 postav\u011b, kter\u00e1 se pomalu za\u010d\u00ednala r\u00fdsovat p\u0159ede mnou. Vzd\u00e1lenost mezi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[108],"tags":[],"class_list":["post-18720","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-only-for-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18720","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18720"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18720\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18720"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18720"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18720"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}