{"id":18737,"date":"2008-04-09T10:32:00","date_gmt":"2008-04-09T09:32:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18697"},"modified":"2008-04-09T10:32:00","modified_gmt":"2008-04-09T09:32:00","slug":"nas-osud-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/09\/nas-osud-2\/","title":{"rendered":"N\u00e1\u0161 osud 2."},"content":{"rendered":"
Na nic jsem ne\u010dekal a prudce vtrhl zp\u00e1tky do m\u00edstnosti, kde jsem ho p\u0159ed chv\u00edl\u00ed nechal bezradn\u011b st\u00e1t. Bill le\u017eel zhroucen\u00fd na koberci! Cel\u00fd se klepal a po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch st\u00e9kaly \u010dern\u00e9 pot\u016f\u010dky slz sm\u00ed\u0161en\u00e9 s jeho o\u010dn\u00edmi linkami. Le\u017eel tam a nebyl schopn\u00fd pohybu, jen z jeho o\u010d\u00ed unikaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed kapi\u010dky slan\u00e9 vody\u2026 Okam\u017eit\u011b jsem se k n\u011bmu rozb\u011bhl a klekl si k n\u011bmu na zem.<\/div>\n
„Bille, neplakej!“<\/div>\n
Jen\u017ee on se za\u010dal hystericky sv\u00edjet. „B\u011b\u017e ode m\u011b! S takov\u00fdm buzerantem jako jsem j\u00e1, se p\u0159ece nebude\u0161 bavit, ne?!“<\/div>\n
Je\u010del a zoufale se sna\u017eil ode m\u011b odd\u00e1lit, ale v\u016fbec mu to ne\u0161lo.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, j\u00e1 to tak nemyslel\u2026“<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se na n\u011bj j\u00edt pomalou\u010dku, snad se malinko uklidn\u00ed. „Omlouv\u00e1m se,“ bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 tahle slova vyslovit, ale p\u0159esto \u0161la od srdce\u2026<\/div>\n
On ale za\u010dal je\u010det je\u0161t\u011b hlasit\u011bji.<\/div>\n
„U\u017e s tebou nechci m\u00edt nikdy nic spole\u010dn\u00fdho! Tak laskav\u011b zvedni ten sv\u016fj zadek a vypadni! Sly\u0161\u00ed\u0161? B\u011b\u017e pry\u010d!!!“<\/div>\n
Z jeho o\u010d\u00ed vytryskly dal\u0161\u00ed \u010dern\u00e9 proudy neutichaj\u00edc\u00edch slz\u2026 Bezmocn\u011b sebou cukal na podlaze.<\/div>\n
„\u2026prost\u011b u\u017e t\u011b nechci vid\u011bt, NIKDY!!“ zachrapt\u011bl. Pak zav\u0159el o\u010di a jeho bezmocn\u00e1 hlava mi dopadla do kl\u00edna. U\u017e nem\u011bl s\u00edlu. Tot\u00e1ln\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00ed mu u\u017e nedovolilo jak\u00fdkoliv pohyb\u2026 jak\u00e9koliv slovo.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u2026 to bude dobr\u00fd.“<\/div>\n
Vzal jsem tu k\u0159ehkou bytost opatrn\u011b do n\u00e1ru\u010de. Opatrn\u011b jsem ho hladil po vlasech.<\/div>\n
Po p\u00e1r minut\u00e1ch jsem za\u010dal m\u00edt dojem, \u017ee u\u017e br\u00e1\u0161ka n\u011bjak dlouho nereaguje, proto jsem s n\u00edm jemn\u011b zat\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Bille, v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 odezva, proto jsem s n\u00edm m\u00edrn\u011b zaklepal je\u0161t\u011b jednou. Najednou se jeho bezvl\u00e1dn\u00e1 dla\u0148 mali\u010dko pootev\u0159ela a z n\u00ed vypadla\u2026 \u017eiletka zat\u0159\u00edsn\u011bn\u00e1 rudou tekutinou. T\u00e9m\u011b\u0159 jsem ned\u00fdchal. Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem vyjekl a rychle ho nadzvedl ze zem\u011b. Pod n\u00edm na koberci byla mal\u00e1 \u010derven\u00e1 skvrna! Okam\u017eit\u011b jsem ho polo\u017eil na gau\u010d a vyhrnul ruk\u00e1v jeho mikiny. Zd\u011b\u0161en\u00edm se mi zastavil dech! Na jeho sametov\u011b hebk\u00e9 k\u016f\u017ei se t\u00e1hly z vnit\u0159n\u00ed strany od z\u00e1p\u011bst\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e k lokti zarudl\u00e9 \u0161kr\u00e1bance se zbytky zaschl\u00e9 krve!<\/div>\n
Tak on si kv\u016fli mn\u011b takhle ubli\u017euje! M\u011bl jsem neskute\u010dn\u00fd pocit viny. Rychle jsem vyhrnul i druh\u00fd ruk\u00e1v a tam jsem to spat\u0159il! T\u0159i \u010derstv\u00e9 \u0161kr\u00e1bance! Nev\u00e1hal jsem ani minutu a let\u011bl pro l\u00e9k\u00e1rni\u010dku. I kdy\u017e jsme se v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b necht\u011bl \u0159\u00eddit heslem \u00b4\u00b4zachovejte paniku\u00b4\u00b4, tak bohu\u017eel p\u0159esn\u011b tohle jsem d\u011blal. B\u011bhal jsem jak spla\u0161enej, otv\u00edral v\u0161echny sk\u0159\u00ed\u0148ky a v\u011bci z nich vyhazoval na zem.<\/div>\n
„Do prdele, kde to je?!!“ hystericky jsem s velk\u00fdm pr\u00e1sknut\u00edm zabouchl dve\u0159e posledn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ky, kter\u00e1 je\u0161t\u011b z\u016fstala nevypr\u00e1zdn\u011bn\u00e1. Byl jsem \u00fapln\u011b mimo, musel jsem rychle n\u011bco podniknout, jinak by to taky mohlo \u0161patn\u011b skon\u010dit. V \u00fastech jsem m\u011bl sucho a o\u010dima t\u011bkal sem a tam po kompletn\u011b rozh\u00e1zen\u00e9m byt\u011b. Op\u0159el jsem sv\u00e9 zpocen\u00e9 \u010delo o chladnou ze\u010f a nehty bolestiv\u011b zaryl do om\u00edtky. Klid\u2026 klid, p\u0159emej\u0161lej. Oddychoval jsem a pak mi kone\u010dn\u011b svitlo! Popadl jsem kl\u00ed\u010de od auta a za okam\u017eik u\u017e uh\u00e1n\u011bl s l\u00e9k\u00e1rni\u010dkou za br\u00e1\u0161kou do ob\u00fdv\u00e1ku. Pokapal jsem pol\u0161t\u00e1\u0159ek vodi\u010dkou proti krv\u00e1cen\u00ed a pak p\u0159ilo\u017eil Billovi na r\u00e1nu. Rychle jsem nahmatal obvaz a opatrn\u011b mu to zav\u00e1zal. Ale n\u011bjak jsem si s t\u00edm nemohl poradit, p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b se mi t\u0159\u00e1sly ruce. Pak jsem si k n\u011bmu sedl a jeho hlavu si polo\u017eil na kl\u00edn.<\/div>\n
„Panebo\u017ee, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Promlouval jsem k n\u011bmu potichu. „Pro\u010d ses mi nesv\u011b\u0159il? Zkusil bych ti pomoct\u2026“ ale v z\u00e1p\u011bt\u00ed mi do\u0161lo, \u017ee mu stra\u0161n\u011b l\u017eu. Najednou m\u011b to tak moc mrzelo\u2026 V\u017edy\u0165 on se mi vlastn\u011b kone\u010dn\u011b po tom sv\u00fdm tr\u00e1pen\u00ed sv\u011b\u0159il a co j\u00e1? J\u00e1 idiot ho se\u0159val a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu hnusn\u011b urazil!\u2026 jsem tak bezcitnej. Mysl\u00edm jen na sebe a kdy\u017e n\u011bkdo pot\u0159ebuje pomoc, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e je to je\u0161t\u011b m\u016fj br\u00e1\u0161ka, tak j\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e to je\u2026<\/div>\n
„Bille promi\u0148\u2026 mrz\u00ed m\u011b to, ani nev\u00ed\u0161, jak stra\u0161n\u011b moc\u2026“<\/div>\n
Jen\u017ee se zase del\u0161\u00ed dobu neoz\u00fdval\u2026Najednou m\u011b zamrazilo! D\u00fdch\u00e1 v\u016fbec?!<\/div>\n
Urychlen\u011b jsem se naklonil k jeho \u00fast\u016fm. Srdce mi bu\u0161ilo tak , \u017ee jsem myslel, \u017ee mi to snad roztrh\u00e1 hrudn\u00edk. Ta mu\u010div\u00e1 chv\u00edle m\u011b u\u017e\u00edrala! Myslel jsem, \u017ee to neustoj\u00edm a sk\u00e1c\u00edm se tady vedle n\u011bj. Najednou moji tv\u00e1\u0159 tence pohladil sametov\u00fd v\u00e1nek vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z drobn\u00e9 \u0161t\u011brbiny mezi Billov\u00fdmi rty. Zhluboka jsem si oddychl. Chytl jsem ho pod lopatkami a posadil si ho na kl\u00edn, jeho hlava mi automaticky klesla na rameno. Je\u0161t\u011b jsem se nat\u00e1hl pro deku a oba n\u00e1s p\u0159ikryl. Hladil jsem ho pomalu po z\u00e1dech a \u0161eptal mu do ou\u0161ka\u2026 Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli m\u011b sly\u0161\u00ed, ale stra\u0161n\u011b m\u011b to uklid\u0148ovalo\u2026<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko, tohle mi u\u017e nikdy ned\u011blej. M\u00e1m o tebe p\u0159\u00ed\u0161ernej strach\u2026“<\/div>\n
Bill hlasit\u011b vydechnul a hlavu zavrtal je\u0161t\u011b v\u00edc mezi moje dredy.<\/div>\n
„Bille, odpust mi pros\u00edm to moje chov\u00e1n\u00ed\u2026 nev\u00edm, jak se mi to mohlo st\u00e1t. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d.“<\/div>\n
Ale co bude d\u00e1l? Pokl\u00e1dal jsem si st\u00e1le dokola ot\u00e1zku\u2026 Co bude, a\u017e se Bill probud\u00ed? Bude si to je\u0161t\u011b pamatovat? Jak se m\u00e1m chovat? Kdy\u017e se mi znovu sv\u011b\u0159\u00ed se sv\u00fdmi pocity a j\u00e1 nebudu souhlasit, zhrout\u00ed se znova? Ale to j\u00e1 nechci! Chud\u00e1\u010dek m\u016fj malinkej, musel si toho hodn\u011b pro\u017e\u00edt. Ale j\u00e1 ho prost\u011b nedok\u00e1\u017eu milovat jinak ne\u017e jako br\u00e1chu.<\/div>\n
„To-Tome\u2026?“ ozval se zesl\u00e1bl\u00fd hl\u00e1sek.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko!“ rychle jsem se k n\u011bmu oto\u010dil. Okam\u017eit\u011b m\u011b hypnotizovaly jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9 unaven\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026? J\u00e1 jsem spal?“ ptal se zmaten\u011b.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 jo.“ Poda\u0159ilo se mi pousm\u00e1t. Musel jsem se tv\u00e1\u0159it jakoby nic.Te\u010f jsme tam oba jen tak sed\u011bli\u2026Sed\u011bl tam Tom, kter\u00fd byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se br\u00e1\u0161ka probudil a \u017ee je zase skoro v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. A sed\u011bl tam \u0161\u0165astn\u00fd Bill, schoulen\u00fd sv\u00e9mu dvoj\u010deti v n\u00e1ru\u010d\u00ed\u2026<\/div>\n
x-x-x-x<\/div>\n
BILL<\/div>\n
\u00c1ch\u2026 to je snad to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy v \u017eivot\u011b za\u017eil! Probudit se moj\u00ed l\u00e1sce Tomovi v n\u00e1ru\u010di\u2026 Za to ale ten sen\u2026 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra! Nikdy nechci nic takov\u00e9ho za\u017e\u00edt! Bo\u017ee\u2026 je to tak uleh\u010duj\u00edc\u00ed\u2026 jako kdy\u017e se \u0159\u00edznu\u2026 ale kdyby Tom op\u011btoval moje city, u\u017e bych to nikdy nemusel d\u011blat\u2026 mo\u017en\u00e1 jen ob\u010das.<\/div>\n
Ale poprv\u00e9\u2026 je\u0161t\u011b to m\u00e1m v \u017eiv\u00e9 pam\u011bti. Byli jsme na pa\u0159b\u011b a Tom se tam plazil po n\u011bjak\u00fd d\u011bvce\u2026 ostatn\u011b jako v\u017edycky. Ale tenkr\u00e1t u\u017e jsem m\u011bl ve sv\u00fdch citech poprv\u00e9 jasno. Byl jsem tak zklaman\u00fd s\u00e1m sebou\u2026 ale hlavn\u011b j\u00edm! Dost jsem \u017e\u00e1rlil, a proto jsem cel\u00fd roz\u010d\u00edlen\u00fd p\u0159ib\u011bhl dom\u016f a vztekle jsem shodil ze stolu v\u0161echno, co na n\u011bm le\u017eelo, v\u010detn\u011b skleni\u010dky, kter\u00e1 se samoz\u0159ejm\u011b rozbila. Pozd\u011bji, kdy\u017e ze m\u011b ta agrese v\u0161echna vyprchala, rozhodl jsem se se smutkem na du\u0161i, \u017ee to uklid\u00edm a\u2026 jeden st\u0159ep mi zajel pod k\u016f\u017ei. Ostr\u00e1 bodav\u00e1 bolest mi prol\u00e9tla cel\u00fdm t\u011ble jako elektrick\u00fd proud a\u017e do mozku a na t\u011bch p\u00e1r okam\u017eik\u016f jsem vn\u00edmal jen tu bolest a my\u0161lenky na Toma byly prost\u011b pry\u010d. Ta bolest naprosto p\u0159ebila bolest na moj\u00ed du\u0161i. Tehdy jsem poprv\u00e9 vzal do ruky v\u011bt\u0161\u00ed st\u0159ep a ud\u011blal j\u00edm p\u00e1r rud\u00fdch tah\u016f po m\u00e9 k\u016f\u017ei. Bylo to p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 utrpen\u00ed, ale kone\u010dn\u011b jsem m\u011bl jistotu, \u017ee existuje v\u011bt\u0161\u00ed tr\u00e1pen\u00ed ne\u017e to moje\u2026 a to bylo tak uleh\u010duj\u00edc\u00ed..<\/div>\n
Tomova ruka m\u011b pohladila po vlasech. M\u00edrn\u011b jsem se prohnul\u2026 jako kocour. Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9! Takhle kr\u00e1sn\u00fd pocit jsem dlouho neza\u017eil. Byla mi zima, hlava se mi to\u010dila, ale p\u0159esto jsem byl \u0161\u0165astn\u00fd. V\u00e1hav\u011b jsem mu obto\u010dil ruce kolem pasu. Neprotestoval! Tak jsem se k n\u011bmu opatrn\u011b p\u0159itiskl a polo\u017eil hlavu na jeho hrudn\u00edk. C\u00edtil jsem se tak bezpe\u010dn\u011b. Materi\u00e1l jeho zna\u010dkov\u00e9ho tri\u010dka byl dokonale hebou\u010dk\u00fd a ta v\u016fn\u011b\u2026 jeho vo\u0148avka je fakt neodolateln\u00e1! Takhle jsem se c\u00edtil kr\u00e1sn\u011b… bylo mi dob\u0159e. Ale co ten sen? Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli to sen v\u016fbec byl\u2026 sen? Nebo snad n\u011bjak\u00e1 p\u0159edtucha? No prost\u011b jsem c\u00edtil, \u017ee tohle se n\u011bkdy ur\u010dit\u011b stane\u2026.nebo u\u017e se to snad stalo..?<\/p>\n

autor: Pawlinka<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na nic jsem ne\u010dekal a prudce vtrhl zp\u00e1tky do m\u00edstnosti, kde jsem ho p\u0159ed chv\u00edl\u00ed nechal bezradn\u011b st\u00e1t. Bill le\u017eel zhroucen\u00fd na koberci! Cel\u00fd se klepal a po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch st\u00e9kaly \u010dern\u00e9 pot\u016f\u010dky slz sm\u00ed\u0161en\u00e9 s jeho o\u010dn\u00edmi linkami. Le\u017eel tam a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[107],"tags":[],"class_list":["post-18737","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nas-osud"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18737","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18737"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18737\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18737"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18737"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18737"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}