{"id":1875,"date":"2016-08-10T16:00:00","date_gmt":"2016-08-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1867"},"modified":"2016-08-10T16:00:00","modified_gmt":"2016-08-10T15:00:00","slug":"cassiopeia-38-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/08\/10\/cassiopeia-38-2-2\/","title":{"rendered":"Cassiopeia 38. 2\/2"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> M\u00e1m tu pro v\u00e1s slibovan\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 je v\u0161ak pot\u0159eba br\u00e1t tro\u0161ku s rezervou. N\u011bjak jsem nebyla ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei a nev\u00edm, co si m\u00e1m o tom v\u0161em myslet. Omlouv\u00e1m se a douf\u00e1m, \u017ee pro v\u00e1s n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova nebudou p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fdm zklam\u00e1n\u00edm. P\u0159esto p\u0159eji hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
O dv\u011b hodiny pozd\u011bji<\/div>\n
\n

Po ve\u010de\u0159i, kterou nakonec tvo\u0159ila pizza a ovocn\u00e9 pala\u010dinky z don\u00e1\u0161kov\u00e9 slu\u017eby, v n\u00ed\u017e Georg pracoval, a po dvou l\u00e1hv\u00edch v\u00edna, se v\u0161echno n\u00e1hle jevilo ve zcela jin\u00fdch barv\u00e1ch. Na Georgovy rty po dlouh\u00fdch hodin\u00e1ch mra\u010den\u00ed, kone\u010dn\u011b vystoupil drobn\u00fd \u00fasm\u011bv a k \u00fadivu v\u0161ech se tak stalo v t\u00e9 nejneo\u010dek\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edli – b\u011bhem rozhovoru s Andreasem, kter\u00fd mu zrovna l\u00ed\u010dil p\u0159\u00edhodu s profesorem Higginsem. Po celou dobu se tv\u00e1\u0159il naoko v\u00e1\u017en\u011b a ve chv\u00edli, kdy jim Bill s Tomem p\u0159estali v\u011bnovat pozornost, naklonil se ke Georgovi bl\u00ed\u017e, aby mu sd\u011blil, jak vd\u011b\u010dn\u00fd vlastn\u011b panu Higginsovi je, jeliko\u017e bylo t\u00e9ma Billova projektu b\u011bhem posledn\u00edch noc\u00ed tou nej\u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016frou, jak\u00e1 se mu kdy zd\u00e1la. Georg si nemohl pomoct, sklonil hlavu a vesele se zachichotal. Georg\u016fv tlumen\u00fd sm\u00edch upoutal Billovu pozornost.<\/p><\/div>\n

\n

Ohl\u00e9dl se, a kdy\u017e je spat\u0159il, v p\u0159\u00edtm\u00ed n\u011bkolika sv\u00ed\u010dek, kter\u00e9 rozestav\u011bli po stole, s hlavami u sebe a \u0161irok\u00fdmi \u00fasm\u011bvy na tv\u00e1\u0159\u00edch, ani on se neubr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu. V dlani pot\u011b\u017ekal sklenici jable\u010dn\u00e9ho mo\u0161tu, s povzdechem zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se vn\u00edmat ve\u0161ker\u00e9 zvuky m\u00edstnosti. Tou\u017eil b\u00fdt jimi napln\u011bn, p\u0159\u00e1l si, aby vyplnily i posledn\u00ed temn\u00e1 a opu\u0161t\u011bn\u00e1 m\u00edsta jeho du\u0161e. Zvuky jako up\u0159\u00edmn\u00fd sm\u00edch jeho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, chrocht\u00e1n\u00ed a p\u0159eden\u00ed zv\u00ed\u0159\u00e1tek, nebo jen tich\u00e9 \u0161evelen\u00ed de\u0161t\u011b za okny, se daly p\u0159irovnat k l\u00e9ku. Byly jako balz\u00e1m, kter\u00fd sm\u011bl podle pot\u0159eby pou\u017e\u00edt na bolav\u00e1 m\u00edsta ukryt\u00e1 hluboko pod k\u016f\u017e\u00ed, slou\u017eila k l\u00e9\u010den\u00ed d\u00e1vno zahojen\u00fdch ran, po nich\u017e z\u016fstala neviditeln\u00e1, o\u0161kliv\u00e1 jizva. Nic z toho se v\u0161ak nedalo p\u0159irovnat ke zp\u016fsobu, jak\u00fdm um\u011bl l\u00e9\u010dit Tom. Od prvn\u00edho dne si pohr\u00e1val s Billov\u00fdm sv\u011btem dle sv\u00e9 libosti; jedin\u00fdm pohledem byl schopen zastavit v\u0161echno kolem, zp\u016fsobil, \u017ee okoln\u00ed sv\u011bt jednodu\u0161e p\u0159estal existovat. Byli jen oni dva, oni dva a nic mezi nimi a jedin\u00fdm \u00fasm\u011bvem um\u011bl d\u00e1t v\u0161echno znovu do pohybu. Bill o nic z toho, co se stalo, nikdy nest\u00e1l. Nikdy nesnil o tom, \u017ee jednoho dne potk\u00e1 n\u011bkoho takov\u00e9ho, jako je Tom, \u017ee potk\u00e1 pr\u00e1v\u011b tu jednu jedinou osobu, kter\u00e9 byl ochoten sv\u011b\u0159it cel\u00e9 sv\u00e9 srdce a \u017ee mu ta osoba na opl\u00e1tku podaruje to sv\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n

Sklouzl o\u010dima mezi jejich t\u011bla a pousm\u00e1l se, jakmile si v\u0161iml, \u017ee Tom jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po mal\u016fvce na s\u00e1d\u0159e, kter\u00e1 m\u011bla p\u016fvodn\u011b zobrazovat n\u011bco konkr\u00e9tn\u00edho, ale jeliko\u017e v chaotick\u00e9 sm\u011bsi geometrick\u00fdch tvar\u016f ka\u017ed\u00fd vid\u011bl n\u011bco jin\u00e9ho, p\u0159estali se t\u00edm zab\u00fdvat. Zvedl hlavu a v\u0161iml si, \u017ee se Tom d\u00edv\u00e1 na hodiny nad televiz\u00ed. Vlastn\u011b se ned\u00edval, \u00fap\u011bnliv\u011b sledoval drobnou pohybuj\u00edc\u00ed se ru\u010di\u010dku, jako by se snad o\u010dima pokou\u0161el urychlit \u010das.<\/p><\/div>\n

„Tomi,“ odv\u00e1\u017eil se promluvit po chv\u00edli ticha a jemn\u011b jej dloubl ukazov\u00e1\u010dkem do ramene. „Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se, a kdy\u017e se k n\u011bmu Tom oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed, v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161echno tak \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku nebylo. Na rtech mu sice pohr\u00e1val obvykl\u00fd \u00fasm\u011bv, ale jiskra v o\u010d\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 zanikla. Byla tam, ale byla tak mali\u010dk\u00e1 a nepatrn\u00e1, \u017ee m\u011bl Bill probl\u00e9m v\u016fbec ji post\u0159ehnout, a to se nest\u00e1valo \u010dasto. Pokud miloval n\u011bjakou z\u00e1\u0159 v\u00edce ne\u017e tu za okny, t\u0159pyt drobn\u00fdch hv\u011bzd, k n\u011bmu\u017e si zvykl se u\u017e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b up\u00ednat, pak to byla z\u00e1\u0159 Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem a p\u0159el\u00e9tl Bill\u016fv obli\u010dej n\u011b\u017en\u00fdm pohledem. „Asi jsem nem\u011bl p\u00edt to v\u00edno. Alkohol m\u011b ob\u010das nut\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161let nad v\u011bcmi, na kter\u00e9 bych rad\u011bji myslet nem\u011bl.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 tv\u00e9ho d\u011bde\u010dka?“ zeptal se Bill jemn\u011b a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu tak, a\u017e mu skoro sed\u011bl na kl\u00edn\u011b. „To kv\u016fli n\u011bmu jsi smutn\u00fd?“<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161 udr\u017eet tajemstv\u00ed?“ zapletl ruku do Billov\u00fdch vlas\u016f a jedn\u00edm z del\u0161\u00edch pramen\u016f jej po\u0161imral na tv\u00e1\u0159i. Byla to sp\u00ed\u0161 \u0159e\u010dnick\u00e1 ot\u00e1zka, ne\u017e pot\u0159eba skute\u010dn\u00e9ho uji\u0161t\u011bn\u00ed se o Billov\u011b loajalit\u011b.<\/div>\n
\n
Bill rychle zak\u00fdval hlavou a ohl\u00e9dl se za sebe, jestli je n\u00e1hodou Georg s Andym neposlouchaj\u00ed. Ti se v\u0161ak nach\u00e1zeli ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b a pr\u00e1v\u011b sout\u011b\u017eili o to, komu se vejde do pusy v\u00edce gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f. Georg do sebe za Andyho soustavn\u00e9ho povzbuzov\u00e1n\u00ed cpal u\u017e \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho gum\u00eddka.<\/div>\n
\n

„Cht\u011bl bych ti n\u011bco \u0159\u00edct, ale ud\u011bl\u00e1m to a\u017e po p\u016flnoci,“ za\u0161eptal mu Tom do ucha, \u010d\u00edm\u017e jej donutil oto\u010dit se k n\u011bmu tv\u00e1\u0159\u00ed a vn\u00edmat tu dosp\u011blej\u0161\u00ed \u010d\u00e1st spole\u010dnosti. Bill zv\u011bdav\u00fdma o\u010dima zabloudil k hodin\u00e1m a povzdechl si.<\/p><\/div>\n

Do p\u016flnoci zb\u00fdvaly je\u0161t\u011b cel\u00e9 dv\u011b hodiny a on si nebyl jist\u00fd, jestli tak dlouho vydr\u017e\u00ed \u010dekat. Cht\u011bl se Toma zeptat, jestli mu o tom nechce pov\u011bd\u011bt hned, ale p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile p\u0159ed n\u011bj Tom postavil dal\u0161\u00ed skleni\u010dku – tentokr\u00e1t a\u017e po okraj napln\u011bnou pr\u016fhlednou jantarovou tekutinou. To nebyl n\u00e1poj, ze kter\u00e9ho up\u00edjel cel\u00fd ve\u010der. Neopl\u00fdval sladkost\u00ed jablek, sp\u00ed\u0161 jen ho\u0159kosladkou pachut\u00ed potla\u010den\u00fdch emoc\u00ed a nevypov\u011bzen\u00fdch slov. Byl to n\u00e1poj, kter\u00e9mu holdovali jeho \u00fadajn\u00ed rodi\u010de a kter\u00fd mohl za v\u011bt\u0161inu ran, kter\u00e9 utr\u017eil. Jejich d\u016fm byl pln\u00fd podobn\u00fdch lahv\u00ed; polopr\u00e1zdn\u00fdch, pr\u00e1zdn\u00fdch, cel\u00fdch nebo rozbit\u00fdch, povaluj\u00edc\u00edch se ve v\u0161ech koutech m\u00edstnost\u00ed.<\/div>\n
Nemohl to ud\u011blat. Prom\u011bnit se v monstrum, jako to d\u011blali oni. Nemohl se dobrovoln\u011b otr\u00e1vit jedem, kter\u00fd mu byl po kapk\u00e1ch pod\u00e1v\u00e1n cel\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
Pomalu zakroutil hlavou. „J\u00e1 nem\u016f\u017eu, Tome,“ vydechl a nev\u011bdomky se v\u00edce zavrtal do op\u011bradla gau\u010de.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 to vyp\u00edt do dna, pokud nebude\u0161 cht\u00edt, chci jen, abys to ochutnal. Nic v\u00edc.“<\/div>\n
Ale Bill nemohl. Nemohl tu\u0161it, co to s n\u00edm ud\u011bl\u00e1, a pokud by se m\u011bl prom\u011bnit v n\u011bkoho takov\u00e9ho, jako byl jeho str\u00fdc, pak byl odhodl\u00e1n \u0161t\u00edtit se alkoholu po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu,“ zopakoval nejist\u00fdm hlasem a p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile vzal Tom jeho dla\u0148 do tv\u00e9 sv\u00e9, p\u0159ilo\u017eil ji ke stopce sklenky a pomalu kolem n\u00ed omotal Billovy prsty.<\/div>\n
\n

„Bille,“ vydechl. „Chci jen, aby ses p\u0159estal b\u00e1t. Vid\u011bl jsem, jak se na tu l\u00e1hev d\u00edv\u00e1\u0161. Cel\u00fd ve\u010der jsi z n\u00ed nedok\u00e1zal spustit o\u010di. Ona ti neubl\u00ed\u017e\u00ed. To, co ti kdysi ubl\u00ed\u017eilo, bylo zako\u0159en\u011bno hluboko v nich, ne v t\u00e9hle l\u00e1hvi.“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, opravdu, asi bych rad\u011bji nem\u011bl-„<\/div>\n
„Jen ochutnej, nic v\u00edc. Chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach. U\u017e se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t ni\u010deho, co ti d\u0159\u00edve zp\u016fsobovalo strach.“<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl, jeho srdce tlouklo jako spla\u0161en\u00e9, kdy\u017e zvedl sklenici do vzduchu a pomalu ji p\u0159ibli\u017eoval ke sv\u00fdm \u00fast\u016fm. T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jeho pootev\u0159en\u00e9 rty stihly setkat s orosen\u00fdm sklem, up\u0159el na Toma prosebn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 mi dovolit ubl\u00ed\u017eit ti.“<\/div>\n
„Nic se nestane, slibuju.“ Tom naklonil hlavu dop\u0159edu a n\u011b\u017en\u011b Billa pol\u00edbil na kloubky dlan\u011b, v n\u00ed\u017e nejist\u011b sv\u00edral sklenku s v\u00ednem.<\/div>\n
Bill zav\u0159el o\u010di, op\u0159el sv\u00e9 rty o chladn\u00fd povrch sklenky a neochotn\u011b p\u0159ijal do sv\u00fdch \u00fast prvn\u00ed dou\u0161ek jantarov\u00e9 tekutiny. Chv\u00edli jej p\u0159el\u00e9val v \u00fastech, zkoumal jej a rozezn\u00e1val jednotliv\u00e9 t\u00f3ny chut\u00ed. Nebylo trpk\u00e9, jak se p\u016fvodn\u011b domn\u00edval. Pr\u00e1v\u011b naopak. Chutnalo sladce, a kdy\u017e polkl, jeho hrudn\u00edkem se rozl\u00e9valo nezn\u00e1m\u00e9 teplo. Nebyl si jist\u00fd, jestli bylo zp\u016fsobeno v\u00ednem, nebo z\u00e1\u0159\u00ed v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, kter\u00e1 byla zase na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, ale poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b nepot\u0159eboval zn\u00e1t odpov\u011bdi na sv\u00e9 ot\u00e1zky. Ochutnal je\u0161t\u011b jednou, pot\u00e9 odlo\u017eil sklenku na st\u016fl a stulil se do Tomova objet\u00ed s o\u010dima vis\u00edc\u00edma na hodin\u00e1ch. \u010cas najednou ub\u00edhal mu\u010div\u011b pomalu.<\/div>\n
\n

Bill si nebyl jist\u00fd, kdy p\u0159esn\u011b se od nich Andy s Georgem odd\u011blili. Nebyl si jist\u00fd dokonce ani t\u00edm, kdy se p\u0159esunuli do jeho pokoje a v\u0161echna sv\u011btla najednou zmizela. V\u0161echno kolem n\u011bj se pohupovalo v p\u0159\u00edjemn\u00e9m, pomal\u00e9m rytmu, na jeho rtech pohr\u00e1val jemn\u00fd \u00fasm\u011bv od chv\u00edle, co dopil svou prvn\u00ed sklenku v\u00edna. Nebyl opil\u00fd, nedr\u017eel se v bl\u00edzkosti Tomova t\u011bla, aby mu pomohl naj\u00edt ztracenou rovnov\u00e1hu. To on byl t\u00edm, kdo jej o ni p\u0159ipravoval. To on rozhoupal podlahu pod jeho nohama a donutil Billa zapomenout na v\u0161e, co s\u017e\u00edralo jeho mysl. Zapomn\u011bl na \u010das, na tajemstv\u00ed, kter\u00e9 mu m\u011bl Tom sd\u011blit za necelou p\u016flhodinu, a poslu\u0161n\u011b jej n\u00e1sledoval, kdy\u017e k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku a vedl jej do pokoje.<\/p><\/div>\n

M\u00edstnost byla napln\u011bna zemitou v\u016fn\u00ed de\u0161t\u011b. \u0160elest\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011bsy vpou\u0161t\u011bly do pokoje p\u0159\u00edjemn\u011b chladiv\u00fd v\u00e1nek, kter\u00fd zlehka pohyboval popsan\u00fdmi str\u00e1nkami se\u0161it\u016f, je\u017e nechal pohozen\u00e9 na posteli. Rozhodl se, \u017ee je uklid\u00ed, aby si m\u011bli kam lehnout, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e tak stihl ud\u011blat, p\u0159ist\u00e1l z\u00e1dy na posteli hned vedle nich a Tomovo t\u011blo jen o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji p\u0159ekrylo to jeho. Vn\u00edmal jeho zrychlen\u00fd dech, na sv\u00e9 hrudi c\u00edtil zb\u011bsil\u00fd tlukot Tomova srdce, a kdy\u017e na to m\u00edsto opatrn\u011b p\u0159ilo\u017eil rozev\u0159enou dla\u0148, m\u011bl pocit, \u017ee jej sv\u00edr\u00e1 v ruce, \u017ee je jeho p\u00e1nem a on rozhoduje o tom, jakou rychlost\u00ed bude tlouct, proto\u017ee p\u0159esn\u011b takhle to on vn\u00edmal s Tomem.<\/div>\n
Jednu ruku mu polo\u017eil na t\u00fdl, tu druhou nechal op\u0159enou o Tomovo rameno a op\u011btoval jeho pohled. I p\u0159esto, \u017ee byl pokoj zahalen ve tm\u011b a jen st\u011b\u017e\u00ed rozezn\u00e1val obrysy Tomova obli\u010deje, to, co spat\u0159il v jeho o\u010d\u00edch, bylo siln\u00e9, jist\u00e9 a vyslalo to vlnu chv\u011bn\u00ed do Billov\u00fdch slabin.<\/div>\n
\n

„Nechci ti ubl\u00ed\u017eit,“ z Tomov\u00fdch \u00fast pronikl zoufal\u00fd \u0161epot.<\/p><\/div>\n

Bill nerozum\u011bl tomu, jak p\u0159esn\u011b to myslel, p\u0159esto \u00fap\u011bnliv\u011b zakroutil hlavou. „Neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 mi.“<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 nev\u00edm, jak dlouho je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00edm, Bille. Asi bych m\u011bl rad\u011bji sp\u00e1t ve vedlej\u0161\u00edm pokoji. Pot\u0159ebuje\u0161 sv\u016fj \u010das a j\u00e1 jsem ochoten ti ho d\u00e1t, ale zrovna te\u010f m\u00e1m strach, \u017ee se nedok\u00e1\u017eu ovl\u00e1dnout a-„<\/div>\n
Bill se zap\u0159el o lokty a p\u0159ibl\u00ed\u017eil tak jejich tv\u00e1\u0159e k sob\u011b, tak\u017ee je d\u011blilo n\u011bkolik nicotn\u00fdch milimetr\u016f. „Nepot\u0159ebuji \u010das. Pot\u0159ebuji, abys z\u016fstal tady se mnou.“<\/div>\n
„Bille, ale j\u00e1-„<\/div>\n
Bill mu p\u0159ilo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek ke rt\u016fm, a kdy\u017e Tom ztichl a \u0161irok\u00fdma o\u010dima sledoval Billovu tv\u00e1\u0159, za\u010dal mu j\u00edm n\u011b\u017en\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po spodn\u00edm rtu. Bylo v tom n\u011bco nesm\u011bl\u00e9ho a magick\u00e9ho, n\u011bco, co bylo mimo Tomovo ch\u00e1p\u00e1n\u00ed p\u0159esn\u011b jako Bill. V\u011bd\u011bl, \u017ee pro n\u011bj nav\u017edy z\u016fstane z\u00e1hadou, \u017ee nikdy neporozum\u00ed v\u0161em jeho tajemstv\u00edm a v\u0161emu, co v sob\u011b ukr\u00fdv\u00e1, ale on to tak cht\u011bl. Necht\u011bl tomu rozum\u011bt. Cht\u011bl se nechat un\u00e1\u0161et nadpozemskou silou jeho osobnosti, b\u00fdt loutkou v jeho rukou, proto\u017ee jen tehdy si p\u0159ipadal \u00fapln\u00fd, jen tehdy c\u00edtil, \u017ee je na\u017eivu.<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill p\u0159ibl\u00ed\u017eil k jeho \u00fast\u016fm a v\u011bnoval jim drobn\u00fd polibek, nedok\u00e1zal se ovl\u00e1dnout. Zav\u0159el o\u010di, p\u0159it\u00e1hl si Billa ke sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a v\u011bnoval mu plnohodnotn\u00fd polibek. Jeho o\u010di z\u016fst\u00e1valy zav\u0159en\u00e9 po celou dobu, co Billa hladov\u011b l\u00edbal. Neotev\u0159el je ani tehdy, kdy\u017e z n\u011bj poslepu svl\u00e9kl tri\u010dko a jedn\u00edm prudk\u00fdm pohybem jej zbavil py\u017eamov\u00fdch kalhot. Neotv\u00edral je, ani kdy\u017e Billovi pom\u00e1hal svl\u00e9knout si vlastn\u00ed oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
\n

Poprv\u00e9 procitnul do reality ve chv\u00edli, kdy se usadil na matraci a na kl\u00edn\u011b mu p\u0159ist\u00e1lo Billovo nah\u00e9 t\u011blo. Tehdy prudce rozlepil v\u00ed\u010dka a pohl\u00e9dl Billovi do o\u010d\u00ed. Byl tak bl\u00edzko. V jeho o\u010d\u00edch se zra\u010dilo drobn\u00e9 nap\u011bt\u00ed, jak\u00e1si mal\u00e1 nejistota, ale jinak byly bezedn\u00e9 a z\u00e1\u0159ily t\u00edm nejjasn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011btlem, jak\u00e9ho byl Tom sv\u011bdkem.<\/p><\/div>\n

Naklonil tv\u00e1\u0159 dop\u0159edu, vs\u00e1l Billovu k\u016f\u017ei na krku a nosem p\u0159ejel po jeho pulzuj\u00edc\u00ed tepn\u011b. C\u00edtil, jak kolem jeho bok\u016f zes\u00edlil sev\u0159en\u00ed sv\u00fdch nohou, zvr\u00e1til hlavu dozadu a nechal Toma pohr\u00e1vat si s b\u011blostnou k\u016f\u017e\u00ed. On s\u00e1m jemn\u011b propl\u00e9tal Tomovy vlasy, no\u0159il se do nich prsty, tahal jej za n\u011b, ze v\u0161ech sil se pokou\u0161el neprokousnout si rty n\u00e1valem vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 se rozl\u00e9halo ka\u017ed\u00fdm milimetrem jeho t\u0159esouc\u00edho se t\u011bla.<\/div>\n
Nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b se \u0159\u00eddil pouze t\u00edm, co doopravdy c\u00edtil. Prom\u011bnil se v jakousi loutku, v n\u011bkoho, kdo byl schopen ud\u011blat pro toho druh\u00e9ho v\u0161e, o\u010d po\u017e\u00e1d\u00e1. Nech\u00e1val se Tomem laskat, vn\u00edmal, jak pe\u010dliv\u011b p\u0159ipravoval jeho t\u011blo i jej samotn\u00e9ho na v\u0161e, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt, a on nad t\u00edm poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b nep\u0159em\u00fd\u0161lel jako nad n\u011b\u010d\u00edm o\u0161kliv\u00fdm. Nem\u011bl strach. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 dokonalou \u0161anci zjistit, jak\u00e9 je to ve skute\u010dnosti. Jak\u00fd je to pocit, kdy\u017e n\u011bkdo n\u011bkoho skute\u010dn\u011b miluje a dok\u00e1\u017ee mu to t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm zp\u016fsobem. Oni dva nejsou jako jeho rodi\u010de. Nebudou po sob\u011b k\u0159i\u010det, nebudou surov\u00ed ani n\u00e1siln\u00ed, bude to jin\u00e9, \u00fapln\u011b jin\u00e9 a Bill tou\u017eil zjistit, jak jin\u00e9 to m\u016f\u017ee b\u00fdt.<\/div>\n
\n

Nechal se Tomem polo\u017eit na z\u00e1da, naposled se pono\u0159il do jeho nerv\u00f3zn\u00edho pohledu zast\u0159en\u00e9ho ryz\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed, ne\u017e zav\u0159el o\u010di a rozt\u0159esen\u011b vydechl. V\u0161echno bylo najednou mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima vn\u00edmal ka\u017edi\u010dk\u00fd z\u00e1chv\u011bv Tomovy k\u016f\u017ee, ka\u017edi\u010dk\u00fd hlub\u0161\u00ed n\u00e1dech nebo tlumen\u00fd sten opou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed jeho \u00fasta, a byl p\u0159ekvapen, kdy\u017e za\u010daly podobn\u00e9 steny vych\u00e1zet i z jeho \u00fast.<\/p><\/div>\n

Tom uchopil do dlan\u00ed jeho vzru\u0161en\u00ed a jemn\u011b jej promnul v dlani, pot\u00e9 prsty sklouzl n\u00ed\u017e a n\u011b\u017en\u011b je ot\u0159el o Bill\u016fv vstup. Bill c\u00edtil, jak mu ho\u0159\u00ed tv\u00e1\u0159e, jak se jeho t\u011blo n\u00e1hle st\u00e1valo k\u0159e\u010dovit\u00fdm a podv\u011bdom\u011b bojovalo proti p\u0159ek\u00e1\u017ece, tla\u010d\u00edce se do jeho t\u011bla. Bylo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a on n\u00e1hle poc\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed ut\u00e9ct. Kroutil se pod Tomem a odvracel obli\u010dej, jen aby nemohl vid\u011bt, jak hrozn\u011b se v tu chv\u00edli styd\u00ed. Siln\u011b vdechoval vzduch nosem a sna\u017eil se uvolnit, ale bylo to tak t\u011b\u017ek\u00e9. Tom\u016fv prst byl n\u00e1hle uvnit\u0159 n\u011bj a on siln\u011b stiskl rty a zavrtal paty do matrace, aby nemohl ut\u00e9ct. Tom po chv\u00edli opatrn\u00e9ho prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed a hlazen\u00ed p\u0159idal druh\u00fd prst a Bill mohl c\u00edtit, jak se zbyl\u00e9 prsty jeho ruky t\u0159esou a chv\u011bj\u00ed. Ani Tom na tom nebyl nejl\u00e9pe, ani on si nebyl s\u00e1m sebou jist\u00fd a tahle skute\u010dnost dodala Billovi alespo\u0148 mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed odvahy. Zhluboka se nadechl, pokusil se co nejv\u00edce odd\u00e1lit nohy od sebe a uvolnit svaly uvnit\u0159, co jen to \u0161lo.<\/div>\n
\n

Tom chv\u00edli t\u00e1pav\u011b pohyboval prsty v Billov\u011b t\u011ble, ne\u017e narazil na n\u011bco, co donutilo k\u0159ehk\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska prudce vyvalit o\u010di. Tom okam\u017eit\u011b st\u00e1hl ruku zp\u011bt v domn\u011bn\u00ed, \u017ee mu ubl\u00ed\u017eil, ale pot\u00e9 si v\u0161iml, jak Billovo t\u011blo nev\u011bdomky jemn\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eelo proti neexistuj\u00edc\u00edmu doteku, a tak vr\u00e1til sv\u00e9 prsty zp\u011bt, tentokr\u00e1t s men\u0161\u00edmi obt\u00ed\u017eemi p\u0159idal i t\u0159et\u00ed prst a vyhledal to tajemn\u00e9 m\u00edsto. Ten bod, kter\u00fd m\u011bl Billa prom\u011bnit ve zm\u00edtaj\u00edc\u00ed se klub\u00ed\u010dko nerv\u016f. Naklonil se dop\u0159edu a hladov\u011b jej kousl do stehna, zat\u00edmco jeho prsty zpracov\u00e1valy Billa, kter\u00fd se pod n\u00edm pomalu za\u010d\u00ednal kroutit, unikal tomu doteku, a z\u00e1rove\u0148 ho\u0159el nedo\u010dkavost\u00ed, kdy dojde k opravdov\u00e9mu spojen\u00ed. A Tom se po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch skute\u010dn\u011b osm\u011blil, naslinil \u0161pi\u010dku sv\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed, uchopil jej do dlan\u011b a opatrn\u011b nasm\u011broval k Billovu vstupu.<\/p><\/div>\n

Nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee se s Billem bude milovat, proto\u017ee by se okam\u017eit\u011b zbl\u00e1znil jen z pomy\u0161len\u00ed na n\u011bco takov\u00e9ho. M\u00edsto toho pomalu, po milimetrech vstupoval do Billova \u00fazk\u00e9ho t\u011bla, jeho srdce tlouklo jako spla\u0161en\u00e9 a on nebyl schopen vn\u00edmat nic ne\u017e Bill\u016fv up\u0159en\u00fd pohled a siln\u011b zatnutou \u010delist. Byl si jist\u00fd, \u017ee c\u00edt\u00ed bolest, v\u011bd\u011bl to, ale Bill\u016fv pohled v sob\u011b ukr\u00fdval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vd\u011b\u010dnost. Jako by mu d\u011bkoval za to, \u017ee mu dal mo\u017enost volby. Mo\u017en\u00e1 mu zp\u016fsoboval bolest, ale poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b to byla bolest, kterou si zvolil s\u00e1m a kterou dobrovoln\u011b p\u0159ijal.<\/div>\n
\n

Netrvalo dlouho a Tomova p\u00e1nev p\u0159ilnula k Billovu t\u011blu a on byl v n\u011bm nejhloub\u011bji, jak to \u0161lo. Nedok\u00e1zal se pohnout. Nebyl schopen nadechnout se, jen t\u0159esouc\u00ed se z\u00edral do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

Co jsme to ud\u011blali?<\/em> Ptal se nesly\u0161n\u011b a m\u00edsto toho, aby \u010dekal na odpov\u011b\u010f, zoufale sklonil tv\u00e1\u0159 a p\u0159itiskl se na Billova pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta. Spolknul jeho hlubok\u00fd sten a jazykem proplul dovnit\u0159. Jednu ruku mu vpletl do vlas\u016f, zat\u00edmco tu druhou omotal kolem Billova vzru\u0161en\u00ed a pomalu p\u0159irazil proti jeho t\u011blu. Po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i st\u00e9kaly slzy, c\u00edtil, jak se pod n\u00edm chv\u011bje a rozpad\u00e1 na kousky, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee jej dok\u00e1\u017ee zase poskl\u00e1dat dohromady.<\/div>\n
Znovu p\u0159irazil, tentokr\u00e1t siln\u011bji a sebejist\u011bji, a Bill odtrhl sv\u00e1 \u00fasta od jeho a zvr\u00e1til hlavu dozadu, otev\u00edraje je v n\u011bm\u00fdch v\u00fdk\u0159ic\u00edch. Zatnul nehty do Tomov\u00fdch zad a sev\u0159el jeho boky v objet\u00ed sv\u00fdch nohou, nut\u00edce jej pokra\u010dovat, a Tom nem\u00ednil p\u0159estat. Ne te\u010f, kdy\u017e byli tak bl\u00edzko. Dot\u00fdkal se ka\u017ed\u00e9ho kousku Billova t\u011bla, na kter\u00e9 dos\u00e1hl, hladil jej, tiskl, l\u00edbal, kdy\u017e mu Bill vych\u00e1zel vst\u0159\u00edc sv\u00fdmi \u00fasty. Cel\u00e9 to netrvalo ani p\u011bt minut, sta\u010dilo je\u0161t\u011b n\u011bkolik hlub\u0161\u00edch p\u0159\u00edraz\u016f a jeho t\u011blo p\u0159ist\u00e1lo v Billov\u011b objet\u00ed, kter\u00e9 se t\u0159\u00e1slo pr\u00e1v\u011b odezn\u00edvaj\u00edc\u00edm uspokojen\u00edm. Tom z n\u011bj nevych\u00e1zel a Bill jej odm\u00edtal pustit z objet\u00ed. Lapali po dechu, t\u0159\u00e1sli se, pot na jejich nah\u00fdch t\u011blech za\u010d\u00ednal chladnout a v\u00e1nek od okna jim poskytoval p\u0159\u00edjemn\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n

Oba sledovali t\u0159pyt\u00edc\u00ed se souhv\u011bzd\u00ed nad jejich hlavami a z\u016fst\u00e1vali spojeni tak dlouho, dokud to jen bylo mo\u017en\u00e9. Tom po chv\u00edli vystoupil z Billova t\u011bla, polo\u017eil se vedle n\u011bj a okam\u017eit\u011b se nat\u00e1hl pro polibek. Nebyl si jist\u00fd, jestli to bylo v\u016fbec mo\u017en\u00e9, ale pr\u00e1v\u011b se do Billa podruh\u00e9 zamiloval a bylo to \u0161\u00edlen\u00e9 a snad je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Cht\u011bl n\u011bco pov\u011bd\u011bt, pod\u011bkovat mu, ale ne\u0161lo to. V krku m\u011bl sucho, jeho my\u0161lenky byly rozl\u00e9tan\u00e9 v\u0161emi sm\u011bry a on nebyl schopen poskl\u00e1dat smysluplnou v\u011btu. Za Billovou hlavou spat\u0159il velik\u00e9 blikaj\u00edc\u00ed \u010d\u00edslice. Byly t\u0159i minuty po p\u016flnoci.<\/p><\/div>\n

Do o\u010d\u00ed mu vystoupily slzy. P\u0159itiskl Billa k sob\u011b a hlavu mu pono\u0159il do vlas\u016f.<\/div>\n
„M\u00e1m narozeniny,“ \u0161eptl.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay M\u00e1m tu pro v\u00e1s slibovan\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 je v\u0161ak pot\u0159eba br\u00e1t tro\u0161ku s rezervou. N\u011bjak jsem nebyla ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei a nev\u00edm, co si m\u00e1m o tom v\u0161em myslet. Omlouv\u00e1m se a douf\u00e1m, \u017ee pro v\u00e1s n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova nebudou p\u0159\u00edli\u0161<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[625],"tags":[],"class_list":["post-1875","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cassiopeia"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1875","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1875"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1875\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1875"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1875"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1875"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}