{"id":18766,"date":"2008-04-08T02:55:00","date_gmt":"2008-04-08T01:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18726"},"modified":"2008-04-08T02:55:00","modified_gmt":"2008-04-08T01:55:00","slug":"dnes-neumirej-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/08\/dnes-neumirej-16\/","title":{"rendered":"Dnes neum\u00edrej! 16."},"content":{"rendered":"
„Bille, sn\u011bdl jsi tu su\u0161enku, co jsem ti d\u00e1vala s sebou do \u0161koly?“
„No jasn\u011b!“ ohradil se Bill. Matka mu posledn\u00ed dobou sp\u00ed\u0161 ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho p\u0159ipom\u00ednala hl\u00eddac\u00edho psa.
Up\u0159el na n\u00ed sv\u016fj lan\u00ed pohled.
„A na ob\u011bd\u011b jsi byl?“ vyzv\u00eddala Simone d\u00e1l.
„No samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee byl…“ Bill proto\u010dil o\u010di. „Pro\u010d m\u011b po\u0159\u00e1d tak kontroluje\u0161?“ hodil po matce vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled.
„Tak dob\u0159e. A nezapome\u0148 se pod\u00edvat na ten zem\u011bpis!“ dodala Simone – jeho ot\u00e1zku ignorovala – a vzd\u00e1lila se z Billova pokoje.
Bill si oddechl.
Ve skute\u010dnosti su\u0161enku v\u011bnoval spolu\u017ea\u010dce a do j\u00eddelny se pro jistotu v\u016fbec nedostavil – nikdo ho tam nepostr\u00e1dal.
Sn\u00eddani ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vzal se slovy, \u017ee „si j\u00ed sn\u00edm cestou, mami!“ a p\u0159i\u017eivoval tak jednoho z magdebursk\u00fdch bezdomovc\u016f, kter\u00fd mu za to byl v t\u011bchto dnech neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd.
Na zem\u011bpis se skute\u010dn\u011b pod\u00edval – cel\u00e9 dv\u011b sekundy, ne\u017e se\u0161it nacpal do ta\u0161ky spolu s t\u011bmi ostatn\u00edmi. Posadil se na posteli a s\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l – m\u011bl to tak<\/em> dob\u0159e promy\u0161len\u00e9…
Odpoledne se v\u011bnoval kreslen\u00ed abstraktn\u00edch depresivn\u00edch obr\u00e1zk\u016f a roz\u010diloval se, pro\u010d se mu tahy tu\u017ekou nikdy nem\u016f\u017eou pov\u00e9st tak, jako t\u011bm autor\u016fm, co sv\u00e1 d\u00edla vystavovali na internetu.
Deset minut po p\u00e1t\u00e9 hodin\u011b klepala Simone na dve\u0159e synova pokoje znovu.
„Bille, nechce\u0161 n\u011bco k j\u00eddlu?“ Bill sev\u0159el k\u0159e\u010dovit\u011b o\u010di – mus\u00ed<\/em> ho s t\u00edm po\u0159\u00e1d otravovat?
„Ani ne…“ pokr\u010dil nenucen\u011b rameny.
„Bille, no tak, pros\u00edm…“ dor\u00e1\u017eela Simone d\u00e1l.
„Ach, tak dob\u0159e,“ svolil nakonec Bill. Na Simone bylo vid\u011bt, \u017ee ji to pot\u011b\u0161ilo.
„V\u00fdborn\u011b, a co by sis dal, drahou\u0161ku?“
„Nev\u00edm.. t\u0159eba to hroznov\u00e9 v\u00edno, co jsi minule kupovala…“ prohodil a Simone sp\u011b\u0161n\u011b seklusala po schodech, nad\u0161en\u00e1, \u017ee se jej\u00ed syn uvolil n\u011bco sn\u00edst.
Za necel\u00fdch deset minut p\u0159ed Billem st\u00e1la miska hroznov\u00e9ho v\u00edna.
Za mat\u010dina nen\u00e1padn\u00e9ho dozoru si str\u010dil t\u0159i kuli\u010dky do pusy a c\u00edtil, jak se mu d\u011bl\u00e1 l\u00edp. Pot\u00e9, co Simone spokojen\u00e1 ode\u0161la, zkonzumoval je\u0161t\u011b kolem deseti kousk\u016f, zbytek obsahu misky p\u0159esypal do mikrotenov\u00e9ho s\u00e1\u010dku a \u0159\u00edkal si, \u017ee Karl – onen magdebursk\u00fd bezdomovec – za n\u011bj bude ur\u010dit\u011b r\u00e1d.
Op\u011bt se posadil na posteli. U\u017e to byl \u010dtvrt\u00fd den, co se pokou\u0161el nej\u00edst. Mockr\u00e1t u\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co je na n\u011bm hor\u0161\u00edho, kv\u016fli \u010demu ho Tom odsunul na vedlej\u0161\u00ed kolej. Byl si jist\u00fd, \u017ee povahov\u00e9ho charakteru to nebylo. Choval se st\u00e1le stejn\u011b a Tom ho tak v\u017edycky bral a miloval ho, ne, v du\u0161i to nebylo… Ani Billovo vystupov\u00e1n\u00ed nedos\u00e1hlo n\u011bjak\u00fdch z\u00e1sadn\u00edch zm\u011bn. Bill byl po\u0159\u00e1d s\u00e1m sebou, nezm\u011bnil se. Ano, v posledn\u00edch t\u00fddnech b\u00fdval malinko skl\u00ed\u010den\u011bj\u0161\u00ed, bylo to ale t\u00edm, \u017ee byl n\u00e1sil\u00edm odtrhnut od Toma a on se pon\u011bkud depresivn\u011b choval tak\u00e9… Tak\u017ee tahle mo\u017enost to tak\u00e9 nebyla.
Zb\u00fdvalo jedin\u00e9 – vzhled. Bill si na sv\u00e9 kr\u00e1se v\u017edy zakl\u00e1dal, posledn\u00ed dobou j\u00ed ale nebyl schopen v sob\u011b nal\u00e9zt.
V\u017edy\u0165, vypadal tak… divn\u011b… Tomovi to ur\u010dit\u011b tak\u00e9 tak p\u0159ipadalo.
Na\u0161el si n\u011bkoho, kdo byl skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fd – dokonal\u00fd. Tom ho t\u00edmhle slovem v minulosti \u010dastokr\u00e1te ozna\u010doval, te\u010f v\u0161ak Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo jen tak.
Bill nebyl dokonal\u00fd, zdaleka se nep\u0159ibli\u017eoval sv\u00fdm p\u0159edstav\u00e1m o dokonalosti – a t\u011bm Tomov\u00fdm z\u0159ejm\u011b taky ne. Te\u010f v Mnichov\u011b ur\u010dit\u011b potkal \u010dlov\u011bka, kter\u00e9mu Bill nesahal ani po kotn\u00edky – pro\u010d by tedy Tom je\u0161t\u011b z\u016fst\u00e1val s nedokonal\u00fdm bratrem, kdy\u017e m\u011bl k dispozici n\u011bco takov\u00e9ho…
Ale Bill mu dok\u00e1\u017ee, \u017ee se m\u00fdlil. Dopracuje se a\u017e k dokonalosti a pak bude Tom koukat, koho to opustil. Ten „nov\u00fd“ Bill se mu ur\u010dit\u011b bude l\u00edbit v\u00edc ne\u017e ten star\u00fd, vr\u00e1t\u00ed se k n\u011bmu a v\u0161ichni budou \u0161\u0165astn\u00ed a spokojen\u00ed – tak si to Bill alespo\u0148 p\u0159edstavoval.
A byl ochotn\u00fd d\u00e1t za tu vn\u011bj\u0161\u00ed dokonalost, je\u017e mu m\u011bla vr\u00e1tit dvoj\u010de zp\u00e1tky, prakticky cokoliv.
B\u011bhem jeho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed zap\u00edpala na Billov\u011b mobilu sms zpr\u00e1va. Tom odpov\u00eddal na zpr\u00e1vu z p\u0159edchoz\u00edho dne, vymlouval se na to, \u017ee nov\u00e1 \u0161kola ho zcela zam\u011bstn\u00e1v\u00e1. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee l\u017ee.
Chvilku si psali a Billovi p\u0159ipadalo, \u017ee Tom p\u016fsob\u00ed smutn\u011b a unaven\u011b, pokud to byl schopn\u00fd posoudit z textov\u00fdch zpr\u00e1v.
Co by za t\u00edm asi tak mohlo b\u00fdt ? pomyslel si a s\u00e1m pro sebe se ironicky usm\u00e1l.
P\u0159ipadal si zvl\u00e1\u0161tn\u011b, jak se sna\u017eil Tomovi zlep\u0161it n\u00e1ladu a st\u00e1le byl na n\u011bj mil\u00fd, zat\u00edmco v\u011bd\u011bl, \u010deho se Tom dopou\u0161t\u00ed… Ov\u0161em l\u00e1ska byla protentokr\u00e1t a zcela v\u00fdjime\u010dn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e hrdost a on se sv\u00e9ho Toma nedok\u00e1zal vzd\u00e1t, ani kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee by si to Tom vskutku zaslou\u017eil.
P\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee by za n\u00edm \u010dasem zajel. Tenhle vztah po smsk\u00e1ch ho unavoval, pot\u0159eboval u\u017e bratra vid\u011bt, c\u00edtit, chutnat…
Ze za\u010d\u00e1tku se mu to zd\u00e1lo nemo\u017en\u00e9, ale postupem \u010dasu si st\u00e1le v\u00edce uv\u011bdomoval, \u017ee sednout v p\u00e1tek odpoledne na autobus, dojet do Mnichova, matce p\u0159itom napov\u00eddat cosi o v\u00edkendu u kamar\u00e1da na chat\u011b, v Mnichov\u011b z\u016fstat s Tomem celi\u010dk\u00fd den a noc, a v ned\u011bli se zase vr\u00e1tit do Loitsche, nen\u00ed a\u017e takov\u00fd probl\u00e9m. Sp\u00ed\u0161 ho d\u011bsil Tom\u016fv p\u0159\u00edstup k n\u011bmu, za okolnost\u00ed, \u017ee m\u00e1 n\u011bjakou jinou zn\u00e1most, zda nap\u0159\u00edklad nepo\u0161le Billa kamsi a t\u00edm to nadobro ukon\u010d\u00ed. Kv\u016fli tomu by se Billovi tolik pen\u011bz za dopravu vyhazovat necht\u011blo…
Cht\u011bl v\u0161ak ale je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkat a jet za n\u00edm o n\u011bco pozd\u011bji, zat\u00edm si nep\u0159ipadal natolik kr\u00e1sn\u00fd, aby to zvy\u0161ovalo jeho \u0161ance na \u00fasp\u011bch.
„Bille, ve\u010de\u0159e!“ ozvala se zespoda Simone.
Billovi zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e. M\u011bl hrozn\u00fd hlad, hrozn\u00fd…
Se\u0161el dol\u016f a vstoupil do kuchyn\u011b. Cel\u00e1 m\u00edstnost von\u011bla jak\u00fdmsi dobr\u00fdm j\u00eddlem a z\u00e1livkou ze zeleninov\u00e9ho sal\u00e1tu, je\u017e Simone polo\u017eila na st\u016fl.
„No tak, poj\u010f u\u017e..“ \u0159ekla synovi, kter\u00fd st\u00e1le st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch a bla\u017een\u011b nas\u00e1val tu v\u016fni. Bill se nenechal dvakr\u00e1t pob\u00edzet a zasedl ke stolu.
Cht\u011bl sn\u00edst ve\u010de\u0159e kousek a zbytek nechat, argumentovat slovy: „J\u00e1 u\u017e ale doopravdy nem\u016f\u017eu…“, kdy\u017e si to v\u0161ak pozd\u011bji uv\u011bdomil, u\u017e m\u011bl v\u00edc jak t\u0159i \u010dtvrtiny j\u00eddla v sob\u011b. P\u0159i\u0161lo mu hloup\u00e9, nech\u00e1vat zbytek nedojezen\u00fd a tak sn\u011bdl i ten. Simone se nesta\u010dila divit.
P\u0159ed Billem z\u016fstala st\u00e1t miska se sal\u00e1tem. M\u011bl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d takov\u00fd hlad…
Je to jen sal\u00e1t…<\/em> opakoval si po\u0159\u00e1d dokola.
Po tom nic nep\u0159ibere\u0161, je to zdrav\u00fd, vem si to…<\/em> \u0159\u00edkal si, zat\u00edmco u\u017e sahal znovu po vidli\u010dce.
Simone m\u011bla radost, Bill u\u017e o n\u011bco men\u0161\u00ed a odebral se zp\u011bt k sob\u011b do pokoje. Byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd a unaven\u00fd, rozhodl se tedy, \u017ee dnes p\u016fjde brzy sp\u00e1t.
Skute\u010dn\u011b, po necel\u00e9 hodin\u011b se odebral do koupelny.
Sprchoval se dlouho, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad Tomem a pl\u00e1noval, jak za n\u00edm pojede, co mu \u0159ekne, co spolu budou d\u011blat a podobn\u011b…
Pot\u00e9 co vylezl z vany, p\u0159evl\u00e9kl se do boxerek a odcapkal bos zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje. Neb\u00fdval tu te\u010f tak \u010dasto, rad\u0161i sp\u00e1val nostalgicky v Tomov\u011b posteli… Dnes v\u0161ak zam\u00ed\u0159il do vlastn\u00edho \u00fazem\u00ed. Pohled mu sklouzl na vysok\u00e9 zrcadlo, vis\u00edc\u00ed na zdi mezi stolem a postel\u00ed.
Postavil se p\u0159ed n\u011bj. M\u00edstnost byla spo\u0159e osv\u011btlen\u00e1 a naoran\u017eov\u011bl\u00e1 z\u00e1\u0159 vych\u00e1zela pouze z jedn\u00e9 strany ze stoln\u00ed lampi\u010dky, p\u0159esto na sebe Bill vid\u011bl dob\u0159e.
M\u011bl moc nev\u00fdrazn\u00e9 o\u010di. Mus\u00ed si d\u011blat n\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed linky. Nos p\u0159e\u0161el bez pozn\u00e1mek, ten mu st\u00e1le p\u0159ipadal docela dobr\u00fd, co ho ov\u0161em \u0161tvalo, byly v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 kruhy pod o\u010dima. Nemohl se jich zkr\u00e1tka zbavit, a\u0165 u\u017e pou\u017e\u00edval sebev\u00edc drahou kosmetiku nebo ne…
Ple\u0165 celkov\u011b nikdy nem\u011bl moc dobrou.. no co, make-up to sprav\u00ed. Rty se daly pokl\u00e1dat za dobr\u00e9… i kdy\u017e, mohly by b\u00fdt pln\u011bj\u0161\u00ed… M\u011bl moc \u0161pi\u010datou bradu a hlavn\u011b mu vadily ty tv\u00e1\u0159e. Tv\u00e1\u0159e a celkov\u00e1 \u0161\u00ed\u0159ka jeho obli\u010deje… Cht\u011bl m\u00edt o hodn\u011b u\u017e\u0161\u00ed obli\u010dej, propadlej\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159e – na tohle se doopravdy nedalo koukat…
D\u00e1le si vnit\u0159n\u011b neust\u00e1le st\u011b\u017eoval na vlasy – m\u011bl tak<\/em> divn\u00e9 vlasy. Byly zplihl\u00e9, dlouh\u00e9, \u010dern\u00e9… Ale s t\u00edm se d\u00e1 n\u011bco ud\u011blat.<\/div>\n
Ov\u0161em, to t\u011blo… Nebylo v\u016fbec p\u011bkn\u00e9. Bill se zoufale nat\u00e1\u010del p\u0159ed zrcadlem. Pro\u010d – pro\u010d nem\u016f\u017ee m\u00edt tak hezk\u00e9 t\u011blo, jako ti lid\u00e9 z \u010dasopis\u016f…?
Cht\u011bl b\u00fdt alespo\u0148 trochu<\/em> huben\u011bj\u0161\u00ed… Pro\u010d to ne\u0161lo? V\u017edy\u0165 se tolik sna\u017eil…
P\u0159ipadal si je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed \u010dty\u0159mi dny. Nem\u011bl j\u00edst dnes tu ve\u010de\u0159i, nem\u011bl… A ten sal\u00e1t u\u017e v\u016fbec ne.
Nem\u00e1 v\u016fbec \u017e\u00e1dnou v\u016fli, Tom m\u00edval pravdu, kdy\u017e tvrdil, \u017ee Bill nedok\u00e1\u017ee vytrvat, kdy\u017e mu n\u011bco nejde hned napoprv\u00e9… To to nemohl vydr\u017eet?
Nemusel to p\u0159ece j\u00edst. M\u011bl by sice trochu hlad, ale co by se stalo, \u017ee? Alespo\u0148 by nevypadal takhle<\/em>…
Se zoufalost\u00ed v o\u010d\u00edch zkou\u0161el zrcadlo p\u0159im\u011bt, aby mu uk\u00e1zalo aspo\u0148 n\u011bjak\u00e9 zlep\u0161en\u00ed jeho nep\u011bkn\u00e9 postavy.
Nat\u00e1\u010del se zboku, zleva, zprava, z poloprofilu, zep\u0159edu, i zezadu, zkou\u0161el poodstoupit n\u011bkolik krok\u016f d\u00e1l od zrcadla nebo naopak bl\u00ed\u017e, ale ono nic. Po\u0159\u00e1d byly vid\u011bt ty \u0161irok\u00e9 boky, b\u0159icho, stehna, zadek… To m\u00e1 ze v\u0161\u00ed t\u00e9 \u010dokol\u00e1dy, kterou zkonzumoval, kdy\u017e se denn\u011b uklid\u0148oval ze \u0161oku, zp\u016fsoben\u00e9ho ztr\u00e1tou bratra.
P\u0159edt\u00edm byl ur\u010dit\u011b mnohem huben\u011bj\u0161\u00ed, zoufal si.
Tom – ano – vid\u011bl to na tom videu, co mu tenkr\u00e1t Bill pos\u00edlal, v\u0161iml si, \u017ee bratr nen\u00ed tak \u0161t\u00edhl\u00fd, jak b\u00fdval, a proto to v\u0161echno… Pr\u00e1v\u011b od t\u00e9 doby za\u010dal b\u00fdt takov\u00fd… divn\u00fd… Bill na to p\u0159i\u0161el, byl si jist\u00fd, \u017ee to tak je.
P\u0159ejel si prsty od bok\u016f p\u0159es zadek a povzdechl si.
Zhubne. Bude muset, pokud se nechce s Tomem nadobro rozlou\u010dit. A to on doopravdy necht\u011bl.
Naposledy se s n\u00e1dechem pokusil zat\u00e1hnout b\u0159icho, d\u011blalo se mu v\u0161ak nebezpe\u010dn\u011b \u0161patn\u011b a on se rad\u011bji kone\u010dn\u011b odebral do studen\u00e9 postele.
Zvl\u00e1dne to – pro Toma cokoliv…<\/em> S touto my\u0161lenkou se pomalu propadal do uvol\u0148uj\u00edc\u00edho sp\u00e1nku…<\/p>\n

autor: Ketty
<\/strong>betaread: Michelle.M<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Bille, sn\u011bdl jsi tu su\u0161enku, co jsem ti d\u00e1vala s sebou do \u0161koly?“„No jasn\u011b!“ ohradil se Bill. Matka mu posledn\u00ed dobou sp\u00ed\u0161 ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho p\u0159ipom\u00ednala hl\u00eddac\u00edho psa.Up\u0159el na n\u00ed sv\u016fj lan\u00ed pohled.„A na ob\u011bd\u011b jsi byl?“ vyzv\u00eddala Simone d\u00e1l.„No samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[104],"tags":[],"class_list":["post-18766","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dnes-neumirej"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18766","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18766"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18766\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18766"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18766"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18766"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}