{"id":18776,"date":"2008-04-08T02:05:00","date_gmt":"2008-04-08T01:05:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18736"},"modified":"2008-04-08T02:05:00","modified_gmt":"2008-04-08T01:05:00","slug":"dnes-neumirej-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/08\/dnes-neumirej-6\/","title":{"rendered":"Dnes neum\u00edrej! 6."},"content":{"rendered":"
Po n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch minut z\u00edr\u00e1n\u00ed bez z\u00e1jmu z okna, uvid\u011bl Bill bratra kone\u010dn\u011b sch\u00e1zet ze schod\u016f. T\u00e1hl za sebou t\u011b\u017ek\u00fd kufr a tv\u00e1\u0159il se doopravdy zle.
„Sbaleno, Tome? V\u00fdborn\u011b, tak pojedeme!“ zatleskal J\u00f6rgen a sna\u017eil se navodit bezstarostn\u00fd t\u00f3n.
Tom po n\u011bm vrhnul nep\u011bkn\u00fd pohled a ze sv\u00e9ho m\u00edsta pod schody, kde rozkro\u010den\u011b st\u00e1l nad sv\u00fdm kufrem, se ani nehnul.
„A nemohlo by se to vy\u0159e\u0161it n\u011bjak… jinak?“ pod\u00edval se na rodi\u010de prosebn\u011b Bill, pohledem d\u00edt\u011bte, co pr\u00e1v\u011b zahl\u00e9dlo ve v\u00fdloze \u00fa\u017easnou hra\u010dku a p\u0159esto v\u00ed, \u017ee si ji nem\u016f\u017eou dovolit…
„Ach Bille…“ povzdechla si jeho matka.
„P\u0159em\u00fd\u0161lej – kdybych v\u00e1s nechala spole\u010dn\u011b, vy byste toho nenechali. Prost\u011b byste d\u00e1l provozovali ty svoje.. pras\u00e1rny… A kdy\u017e to nejde takhle, p\u0159esv\u011bd\u010dit v\u00e1s, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1te je \u0161patn\u00e9, mus\u00ed to j\u00edt touto cestou…“ vysv\u011btlovala trp\u011bliv\u011b, jakoby doopravdy t\u00edm mal\u00fdm d\u00edt\u011btem byl.
„\u0160patn\u00e9? Nikdo mu nem\u016f\u017ee d\u00e1t to, co j\u00e1! To v\u0161echno, co pot\u0159ebuje a chce, m\u00e1 jedin\u011b ve mn\u011b, a j\u00e1 v n\u011bm!“ argumentoval Tom zaujat\u011b a Bill horliv\u011b p\u0159ikyvoval.
„Jestli chce\u0161, abychom ka\u017ed\u00fd nadosmrti z\u016fstal s\u00e1m, chce\u0161 n\u00e1m zni\u010dit cel\u00fd \u017eivot, v\u0161echno, co jsme si dlouh\u00e9 t\u0159i roky budovali – pros\u00edm… Jsi na nejlep\u0161\u00ed cest\u011b.“ Bill matku probodl nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem. Nemohl dovolit, aby Tom odjel, to prost\u011b ne\u0161lo…
„Ne, Bille, m\u00fdl\u00ed\u0161 se! J\u00e1 se pr\u00e1v\u011b \u017ee nechci d\u00edvat na to, jak si ni\u010d\u00edte vlastn\u00ed \u017eivoty t\u00edmhle – nav\u00edc nez\u00e1konn\u00fdm – vztahem! Proboha Bille, copak jsi nikdy nesly\u0161el, jak odporn\u00fd lidem incest je? Je to to nejodporn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u016f\u017ee mezi lidmi vzniknout, pochop to!“ Simone vstala od stolu, n\u00e1sledov\u00e1na sv\u00fdm ex-man\u017eelem.
„Poj\u010f ke mn\u011b, Tome..“ uk\u00e1zala na star\u0161\u00edho syna.
Tom se k n\u00ed nejist\u00fdmi kroky roze\u0161el. Matka ho objala a tiskla ho k sob\u011b.
„Promi\u0148 mi to, Tome! Je to pro va\u0161e dobro a jen na chvilku, ne\u017e pochop\u00edte…“ sd\u011blila mu a Tom, kter\u00fd p\u0159es jej\u00ed rameno vid\u011bl na Billa, k\u0159e\u010dovit\u011b sev\u0159el o\u010di. Nemohl se na to d\u00edvat – bratr tam sed\u011bl polozhroucen\u011b na \u017eidli, jeho pohled byl naprosto bez \u017eivota a o\u010di se mu zal\u00e9valy slzami. Nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral k zemi a p\u0159i ka\u017ed\u00e9m mat\u010din\u011b slovu v\u00edc p\u0159iv\u0159el o\u010di, a\u017e se mu z nich slzy valily proudem. Z\u016fst\u00e1val v\u0161ak zticha.
„Nashledanou, Tome!“ vytrhla matka Toma z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nad bratrem.
„Ehm… Ahoj mami…“ \u0159ekl nejist\u011b – nev\u011bd\u011bl, jestli ji m\u00e1 nen\u00e1vid\u011bt nebo aspo\u0148 navenek uznat, \u017ee m\u00e1 pravdu. Na to v\u0161ak nem\u011bl s\u00edlu, a tak se od n\u00ed bez rozmyslu odt\u00e1hl.
J\u00f6rgen zoufale pohl\u00e9dl na sv\u00e9 n\u00e1ramkov\u00e9 hodinky.
„Tome, poj\u010f u\u017e, m\u00e1m \u0161\u00edlen\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed…“ zamumlal netrp\u011bliv\u011b.
Tom jeho slova ignoroval a s l\u00edtost\u00ed sledoval sv\u00e9 dvoj\u010de, je\u017e sed\u011blo st\u00e1le na \u017eidli, zavrt\u00e1valo pohled do zem\u011b a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu kut\u00e1lely slan\u00e9 slzy.
„Br\u00e1\u0161ko…?“ polo\u017eil mu ruku na rameno.
Bill se ani nepohnul.
„L\u00e1sko?“ zkusil to Tom jemn\u011b.
Bill k n\u011bmu zvedl uslzen\u00e9 o\u010di, je\u017e se mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b zaleskly. Rty m\u011bl sev\u0159en\u00e9 v \u00fazkou linku.
J\u00f6rgen se mezit\u00edm iniciativn\u011b chopil Tomova kufru a p\u0159em\u00edstil mu ho a\u017e do p\u0159eds\u00edn\u011b.
„Tome, jdeme!“ zavolal na n\u011bj, jakmile si obul boty.
Tom se pomalu roze\u0161el k p\u0159eds\u00edni, o\u010di v\u0161ak st\u00e1le neodtrh\u00e1val od t\u011bch bratrov\u00fdch.
Bill si p\u0159itiskl dva sv\u00e9 prsty ke rt\u016fm, lehce pusu na\u0161pulil a pak si je op\u0159el o tv\u00e1\u0159 a obr\u00e1til je b\u0159\u00ed\u0161ky k Tomovi.
Tomu se zato\u010dila hlava; nikdy je\u0161t\u011b nem\u011bl na bratra takovou chu\u0165 jako te\u010f. Te\u010f, kdy\u017e zrovna mus\u00ed odjet… Ach jo…
Pro\u010d je to v\u0161echno tak nespravedliv\u00e9?<\/em> povzdechl si…
„Ven!“ k\u0159ikla Simone, kdy\u017e si uv\u011bdomila, jakou hru hodlaj\u00ed dvoj\u010data hr\u00e1t.
Tom se zdr\u00e1hav\u011b roze\u0161el do p\u0159eds\u00edn\u011b. Jako bez du\u0161e si nazul boty a obl\u00e9kl mikinu.
Otec mu otev\u0159el dve\u0159e a Tom ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b pohl\u00e9dl ven na jeho velk\u00e9, nale\u0161t\u011bn\u00e9 auto. V\u017edycky se mu jeho zp\u016fsob \u017eivota l\u00edbil… Li\u0161il se od toho pon\u011bkud prost\u011bj\u0161\u00edho, je\u017e pro\u017e\u00edvali s Billem a matkou… Nebylo to jenom o tom, \u017ee J\u00f6rgen vyd\u011bl\u00e1val podstatn\u011b v\u00edc, ne\u017e Simone, ale hlavn\u011b \u0161lo o to, \u017ee Simone ten p\u0159ehnan\u011b „m\u011bstsk\u00fd“ \u017eivot nem\u011bla r\u00e1da, na rozd\u00edl od jej\u00edho b\u00fdval\u00e9ho mu\u017ee. To tak\u00e9 m\u00edrn\u011b p\u0159isp\u011blo k \u010detn\u00fdm h\u00e1dk\u00e1m Kaulitzov\u00fdch a n\u00e1sledn\u00e9mu rozvodu. K nevoli Simone zd\u011bdila dvoj\u010data vztah k nedot\u010den\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b po otci, co\u017e znamenalo, \u017ee \u017eivot na vesnici, kter\u00fd si Simone tak vychvalovala, jim p\u0159ipadal naprosto odpudiv\u00fd. Nicm\u00e9n\u011b nic s t\u00edm nenad\u011blali, proto\u017ee Simone se od Gordona Tr\u00fcmpera, sv\u00e9ho nyn\u011bj\u0161\u00edho partnera, st\u011bhovat nehodlala. D\u0159\u00edve by Tom na st\u011bhov\u00e1n\u00ed k otci na\u0161el alespo\u0148 jedin\u00fd klad – luxus a pohodl\u00ed – jen\u017ee to ho te\u010f naprosto nezaj\u00edmalo. Cht\u011bl jen jedin\u00e9 – z\u016fstat s Billem.
Ten se zdr\u00e1hav\u011b roze\u0161el do p\u0159eds\u00edn\u011b a op\u00edral se hlavou o futra dve\u0159\u00ed.
Se smutn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i sledoval Toma, jak se sklopenou hlavou vy\u0161el ven za otcem a p\u0159imhou\u0159il o\u010di p\u0159ed n\u00e1hl\u00fdm n\u00e1valem oslepuj\u00edc\u00edho sv\u011btla.
Tom u\u0161el p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f p\u0159ed bar\u00e1k a bez ohled\u016f na otce, stoj\u00edc\u00edho u branky, vedouc\u00ed ze zahrady, se zamy\u0161len\u011b zastavil.
Pomalu se oto\u010dil a spat\u0159il Billa, jak stoj\u00ed v domovn\u00edch dve\u0159\u00edch a s hlubok\u00fdm smutkem v o\u010d\u00edch se za n\u00edm d\u00edv\u00e1. Nehty na lev\u00e9 ruce k\u0159e\u010dovit\u011b zar\u00fdval do sv\u00e9ho stehna a pravou rukou, jakoby lehce nazna\u010dil pohyb dop\u0159edu, jako kdyby se pokou\u0161el Toma zastavit.
Jejich matka, stoj\u00edc\u00ed za n\u00edm, m\u011bla z\u0159ejm\u011b cosi na jazyku, ale do dan\u00e9 situace se j\u00ed to v\u00e1\u017en\u011b nehodilo \u0159\u00edkat. A tak jen st\u00e1la, s n\u00e1dechem a nevy\u0159\u010den\u00fdmi slovy na rtech.
Tomovi jej\u00ed i otcova p\u0159\u00edtomnost p\u0159estala p\u0159ipadat jakkoliv d\u016fle\u017eit\u00e1, popravd\u011b, v duchu tam pro n\u011bj existoval jen on a Bill.
N\u011bkolik vte\u0159in jen tak st\u00e1li a vp\u00edjeli se do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho. V jejich pohledech se zra\u010dil smutek a l\u00e1ska. V\u0161echno ostatn\u00ed zmizelo.
P\u0159esto\u017ee Bill je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed c\u00edtil, stejn\u011b jako bratr, nehor\u00e1zn\u00fd vztek na rodi\u010de a na cel\u00fd sv\u011bt, jen\u017e jim nep\u0159\u00e1l b\u00fdt spolu, te\u010f jakoby na v\u0161echno zapomn\u011bl.
Jeho srdce dok\u00e1zalo jen milovat. A milovalo cel\u00e9. A jenom Toma.
Ten se m\u00edrn\u011b zachv\u011bl p\u0159em\u00edrou cit\u016f, kter\u00e9 mu Bill ve sv\u00fdch lan\u00edch o\u010d\u00edch vyjevil, a kter\u00e9 v\u0161echny naprosto stejnou m\u011brou op\u011btoval – a to m\u011brou nejvy\u0161\u0161\u00ed. Ob\u011bma p\u0159ipadalo, \u017ee na sv\u011bt\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt lid\u00ed, kte\u0159\u00ed by se m\u011bli r\u00e1di tolik jako oni, v\u017edy\u0165 pro sebe byli v\u0161echno – rodinou, p\u0159\u00e1teli a hlavn\u011b velkou l\u00e1skou…
Nedok\u00e1zali si p\u0159edstavit \u017eivot bez toho druh\u00e9ho – v\u017edy\u0165 to prost\u011b nejde, je to jako \u017e\u00edt bez vzduchu, bez vody, bez l\u00e1sky! To zkr\u00e1tka nen\u00ed mo\u017en\u00e9!
Bill ti\u0161e vydechl; bratr ho sv\u00fdm pohledem naprosto odzbrojil.
Padl by mu te\u010f do n\u00e1ru\u010de a nechal by se nosit na rukou, jak mu Tom sliboval sv\u00fdma smysln\u00fdma o\u010dima.
I on p\u0159\u00edtomnost rodi\u010d\u016f zna\u010dn\u011b ignoroval, Tom pro n\u011bj – a nejenom v tuto chv\u00edli – znamenal cel\u00fd sv\u011bt.
Tom se k n\u011bmu beze slova roze\u0161el. Nemohl odej\u00edt bez pat\u0159i\u010dn\u00e9ho rozlou\u010den\u00ed. Jeho pomal\u00e9 kroky, kter\u00e9 se Billovi zd\u00e1ly, jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost, ustaly a on se zastavil kousek p\u0159ed Billem. Ten vyjel pohledem od Tomov\u00fdch skej\u0165\u00e1ck\u00fdch bot, p\u0159es zaj\u00edmav\u011b roztrhan\u00e9, modr\u00e9 d\u017e\u00edny, velikosti XXL a tri\u010dko stejn\u00e9ho \u010d\u00edsla, po jeho orosen\u00fd krk a\u017e k jeho pln\u00fdm rt\u016fm. Tam se na chv\u00edli zastavil a pozoroval sebemen\u0161\u00ed odlesky jeho piercingu ve spodn\u00edm rtu a pot\u00e9 se jeho pohled vyhoupl a\u017e k bratrov\u00fdm \u017e\u00e1dostiv\u00fdm o\u010d\u00edm. Bl\u00fdskla se v nich jiskra touhy, ale to Bill necht\u011bl vid\u011bt.
Jemu to p\u0159ipadalo, jako kdyby um\u00edral… Jako by to byl jeho posledn\u00ed den a nikdy v\u00edc u\u017e Toma nem\u011bl spat\u0159it…
Sev\u0159el k\u0159e\u010dovit\u011b o\u010di. Na tohle nesm\u00ed myslet, na tohle ne!
„Jestli je tento den posledn\u00ed, pros\u00edm, ne\u0159\u00edkej mi to, je\u0161t\u011b ne…“ za\u0161eptal Tom a jako obvykle \u010detl Billovi p\u0159\u00edmo z hlavy… Telepatie mezi nimi nyn\u00ed fungovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky…
„A pokud ty z\u016fstane\u0161, pak j\u00e1 je\u0161t\u011b nezem\u0159u, je\u0161t\u011b ne…“ hlesl Bill tak potichu, jak jen dok\u00e1zal a p\u0159esto u posledn\u00edho „ne“ mu hlas p\u0159esko\u010dil a on nepatrn\u011b vzlyknul.
Tom k n\u011bmu zvedl ruku a jemn\u011b mu ot\u0159el slzu.
Pak zvedl i tu druhou a v\u0161echny neposlu\u0161n\u00e9 prameny Billov\u00fdch vlas\u016f, co mu padaly do hlubok\u00fdch a nevinn\u00fdch o\u010d\u00ed, \u010d\u00edm\u017e Tomovi br\u00e1nily ve v\u00fdhledu, mu zastr\u010dil za u\u0161i. Bill se smutn\u011b usm\u00e1l a vycenil u toho sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 zoubky.
Tom se pousm\u00e1l: „Bude\u0161 mi tak chyb\u011bt…veverko…“ mrkl na Billa, kter\u00fd se rozko\u0161n\u011b za\u010dervenal a prohr\u00e1bl si rukou vlasy.
„Ty mn\u011b taky… Tolik…“ zv\u00e1\u017en\u011bl zase.
„Budu st\u00e1le s tebou… tady,“ \u0159ekl Tom a polo\u017eil dva prsty k Billov\u011b hrudi. Uc\u00edtil pod nimi zb\u011bsil\u00fd tlukot bratrova srdce; m\u00ed\u0159il sv\u016fj dotek spr\u00e1vn\u011b…
Bill u\u017e to nevydr\u017eel. Vrhl se Tomovi kolem krku a sv\u00edral ho tak pevn\u011b, a\u017e si Tom myslel, \u017ee ho bratr u\u0161krt\u00ed.
Rozvzlykal se. Zoufalstv\u00edm, bez\u00fat\u011bchou…
„Nenech\u00e1m t\u011b odej\u00edt, ne!“ vzlykal a pro jistotu Toma sev\u0159el i nohama. Ten zavr\u00e1voral, jak se na n\u011bj Bill znenad\u00e1n\u00ed pov\u011bsil celou vahou a obto\u010dil mu nohy kolem bok\u016f, ale potom ho za\u010dal hladit ve vlasech a konej\u0161iv\u011b \u0161eptat: „Nikdy t\u011b neopust\u00edm, l\u00e1sko… Nenech\u00e1m t\u011b samotn\u00e9ho… V tv\u00e9m srdci ne… Budu po\u0159\u00e1d s tebou… Po\u0159\u00e1d, rozum\u00ed\u0161 mi? Po\u0159\u00e1d!“<\/p>\n

autor: Ketty<\/strong>
betaread: Michelle.M<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch minut z\u00edr\u00e1n\u00ed bez z\u00e1jmu z okna, uvid\u011bl Bill bratra kone\u010dn\u011b sch\u00e1zet ze schod\u016f. T\u00e1hl za sebou t\u011b\u017ek\u00fd kufr a tv\u00e1\u0159il se doopravdy zle.„Sbaleno, Tome? V\u00fdborn\u011b, tak pojedeme!“ zatleskal J\u00f6rgen a sna\u017eil se navodit bezstarostn\u00fd t\u00f3n.Tom po n\u011bm vrhnul nep\u011bkn\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[104],"tags":[],"class_list":["post-18776","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dnes-neumirej"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18776","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18776"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18776\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18776"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18776"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18776"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}