{"id":18778,"date":"2008-04-08T01:55:00","date_gmt":"2008-04-08T00:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18738"},"modified":"2008-04-08T01:55:00","modified_gmt":"2008-04-08T00:55:00","slug":"dnes-neumirej-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/08\/dnes-neumirej-4\/","title":{"rendered":"Dnes neum\u00edrej! 4."},"content":{"rendered":"
N\u00e1dech, v\u00fddech… N\u00e1dech, v\u00fddech…<\/em> opakoval si v duchu Bill a sna\u017eil se to opravdu dodr\u017eovat, co\u017e \u0161lo ov\u0161em t\u011b\u017eko, proto\u017ee do o\u010d\u00ed se mu op\u011bt hrnuly slzy a hysterick\u00fd pl\u00e1\u010d, derouc\u00ed se do jeho hrdla, mu hlubok\u00fd dech zrovna neumo\u017e\u0148oval…
Situace u Kaulitzov\u00fdch v dom\u011b v\u016fbec nebyla zrovna vesel\u00e1… I kdy\u017e venku bylo kr\u00e1sn\u011b a l\u00e9to naposled vydechovalo, Simone m\u011bla pocit, \u017ee jej\u00ed posledn\u00ed vydechnut\u00ed p\u0159ijde mnohem d\u0159\u00edv.
Pan Kaulitz se dr\u017eel jej\u00ed kuchy\u0148sk\u00e9 linky a \u010dekal, a\u017e mu nalije sl\u00edben\u00e9ho pan\u00e1ka, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee bez n\u011bj by nejsp\u00ed\u0161 do n\u011bkolika minut zkolaboval.
„D\u00edky Simone..“ hlesl a dychtiv\u011b do sebe p\u0159evr\u00e1til sklenku.
„Bille, Tome – b\u011b\u017ete sp\u00e1t!“ p\u0159ik\u00e1zala Simone a vedla sv\u00e9ho ex-man\u017eela zp\u011bt do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.
Bill s Tomem se ani nehnuli. Sed\u011bli k sob\u011b p\u0159itiskl\u00ed na sam\u00e9m okraji seda\u010dky, Tom dr\u017eel Billa za pas a ten jej zase za rameno, odm\u00edtaj\u00edc se pustit.
„N\u011bco jsem \u0159ekla! Z\u00edtra r\u00e1no jede jeden z v\u00e1s s t\u00e1tou do Mnichova, tak se aspo\u0148 vysp\u011bte…“ zv\u00fd\u0161ila jejich matka hlas.
„Kter\u00fd z n\u00e1s?“ p\u00edpl Bill nesm\u011ble – nerad se s matkou h\u00e1dal.
„Je\u0161t\u011b nev\u00edm, pravd\u011bpodobn\u011b tv\u016fj bratr…“ odtu\u0161ila Simone.
„Ani se od n\u011bj nehnu,“ zasy\u010del v\u00fdhru\u017en\u011b Tom.
„Jak to mluv\u00ed\u0161 s matkou? Jist\u011b\u017ee pojede\u0161, alespo\u0148 na n\u011bjak\u00fd \u010das…“ zastal se b\u00fdval\u00e9 \u017eeny J\u00f6rgen.
„Tss…“ odfrkl si Tom a zahled\u011bl se do zem\u011b.
„A sp\u00e1t!“ dodala Simone r\u00e1zn\u011b.
Bill cht\u011bl n\u011bco nam\u00edtat, ale Tom pevn\u011b stiskl jeho bok, aby byl rad\u0161i zticha a zvedl se i s bratrem ze seda\u010dky. Bill jenom s rebelantskou hrdost\u00ed pohodil hlavou a st\u00e1le v pevn\u00e9m sev\u0159en\u00ed s bratrem odkr\u00e1\u010del.
Te\u010f, kdy\u017e u\u017e alespo\u0148 nemuseli nic skr\u00fdvat, hodlali vyu\u017e\u00edt aspo\u0148 toho, a to kdy se dalo, proto\u017ee ob\u011bma bylo jasn\u00e9, \u017ee \u010dasu jim moc nezb\u00fdv\u00e1…
„Ke komu p\u016fjdeme? Ke mn\u011b nebo k tob\u011b?“ \u0161eptl Tom bratrovi, jakmile svorn\u011b vykr\u00e1\u010deli schody nahoru.
„Ke mn\u011b.. A nech\u00e1me pootev\u0159en\u00fd dve\u0159e, abychom mohli poslouchat, ne?“ za\u0161eptal pla\u010dtiv\u011b Bill.<\/div>\n
***<\/div>\n
„To je \u0161patn\u00fd vtip, tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda! \u0158ekni n\u011bco, Simone!“ b\u011bsnil pan Kaulitz – alkohol mu celkem rozv\u00e1zal jazyk…
„Nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edct, nejsem na tom o moc l\u00edp, po\u0159\u00e1d tomu nechci v\u011b\u0159it…“ sklopila hlavu Simone.
„Tohle ale nejde, v\u017edy\u0165 to je, to je – krvesmilstvo! To je to nejodporn\u011bj\u0161\u00ed,
co sourozenci mohou ud\u011blat! Je to proti z\u00e1kon\u016fm, je to proh\u0159e\u0161ek nejvy\u0161\u0161\u00edho stupn\u011b, za tohle je nic neomlouv\u00e1! V minulosti se incest trestal smrt\u00ed!“ roz\u010diloval se J\u00f6rgen d\u00e1l.
„A nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee oni si to neuv\u011bdomuj\u00ed – jsou p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jednaj\u00ed spr\u00e1vn\u011b!“ p\u0159idala se Simone.
„Je jim \u0161estn\u00e1ct, Simone, cht\u011bj\u00ed si jen u\u017e\u00edvat!“ \u0161t\u011bkl s pohrd\u00e1n\u00edm jej\u00ed b\u00fdval\u00fd mu\u017e.
„Ne, J\u00f6rgene.. Oni tvrd\u00ed – jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee mezi nimi je n\u011bco v\u00edc – \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee je poj\u00ed l\u00e1ska!“ oponovala Sim.
„Ne, ne, tomu odm\u00edt\u00e1m v\u011b\u0159it!“ konstatoval J\u00f6rgen zlostn\u011b.
„Ty jsi nevid\u011bl to, co j\u00e1… To zap\u00e1len\u00ed, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee miluj\u00ed jeden druh\u00e9ho, odhodl\u00e1n\u00ed z\u016fstat spolu…“ Simone se zaleskly o\u010di z\u00e1\u0161t\u00ed.
„Kde jsme ud\u011blali chybu, J\u00f6rgene?“ zeptala se zoufale.
„J\u00e1 nev\u00edm, Simone, j\u00e1 nev\u00edm…“ povzdechl si jej\u00ed ex-man\u017eel a pohladil ji po vlasech, kdy\u017e slo\u017eila hlavu v jeho kl\u00edn\u011b.
„Vychov\u00e1vala jsi je snad \u0161patn\u011b..?“ prohodil mimochodem.
„Chce\u0161 m\u011b obvinit z toho, \u017ee synov\u00e9, kter\u00e9 jsme zplodili, provozuj\u00ed incest?“ nap\u0159\u00edmila se bojovn\u011b.
„Z ni\u010deho t\u011b neobvi\u0148uju, jen se sna\u017e\u00edm p\u0159ij\u00edt na p\u0159\u00ed\u010dinu… Mo\u017en\u00e1 n\u00e1\u0161 rozvod… Obzvl\u00e1\u0161\u0165 Bill to tenkr\u00e1t nenesl zrovna dob\u0159e…“ uva\u017eoval J\u00f6rgen.
„Jestli pak nehledal \u00fat\u011bchu u Toma a n\u011bjak se to zvrhlo v… incest…“ doplnila ho Simone.
„Jak dlouho ho udr\u017euj\u00ed?“ zeptal se zaujet\u00edm J\u00f6rgen.
„Nebl\u00e1zni, kdy\u017e jsme se rozvedli, bylo jim \u0161est let! Pr\u00fd to trv\u00e1…“ Simone p\u0159iv\u0159ela o\u010di; tu\u0161ila \u0161patn\u00e9 reakce…
„T\u0159i roky,“ \u0161eptla.
„T\u0159i roky? A ty sis ni\u010deho nev\u0161imla??“ jak o\u010dek\u00e1vala…
„Ne… V\u00e1\u017en\u011b to museli pe\u010dliv\u011b tajit, nikdy m\u011b ani nenapadlo, \u017ee by…“ odml\u010dela se.
„Ach bo\u017ee…“ povzdechl si J\u00f6rgen.
„Nem\u016f\u017eu je nechat u sebe, oni by toho nenechali, je nutn\u00e9, aby se nemohli v\u00eddat, potom si ka\u017ed\u00fd najde n\u011bjakou holku a v\u0161echno bude dobr\u00fd… Jeden z nich MUS\u00cd jet aspo\u0148 na n\u011bjakou chv\u00edli k tob\u011b, douf\u00e1m, \u017ee to ch\u00e1pe\u0161…“ nakousla Simone nov\u00e9 t\u00e9ma.
„No dobr\u00e1, dobr\u00e1…“ svolil pan Kaulitz neochotn\u011b.
„A kter\u00e9ho z nich si m\u00e1m odv\u00e9zt?“ zvedl o\u010di k b\u00fdval\u00e9 \u017een\u011b.
„No, p\u0159em\u00fd\u0161lela jsem nad t\u00edm a do\u0161la jsem k z\u00e1v\u011bru, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed, kdyby s tebou jel Tom… Bill je p\u0159eci jenom n\u00e1chyln\u011bj\u0161\u00ed a je hodn\u011b citov\u011b zalo\u017een\u00fd… A mysl\u00edm, \u017ee nebude\u0161 proti, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee to bych mohla, jako \u017eena, l\u00edp zastat j\u00e1…“ pokr\u010dila rameny.
„Ano, mus\u00edm s tebou souhlasit…“ p\u0159ipustil J\u00f6rgen.
Simone se v o\u010d\u00edch znovu objevily slzy. Odr\u00e1\u017eely se j\u00ed v nich plameny ohn\u011b z krbu… J\u00f6rgen se k n\u00ed p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a konej\u0161iv\u011b ji objal.
Rozplakala se naplno.
„Nechci se s n\u00edm lou\u010dit! V\u017edy\u0165 je to je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b! Kdyby spolu nespali, kdybych je tam nena\u010dapala v jedn\u00e9 posteli, mohli jsme \u017e\u00edt spokojen\u011b, jako rodina! Nemuseli bychom \u0159e\u0161it tohle v\u0161echno!“ vy\u010d\u00edtala si.
Pan Kaulitz ml\u010del… Stejn\u011b jako pro Simone a stejn\u011b jako pro dvoj\u010data, byl tento den zat\u00edm t\u00edm nejhor\u0161\u00edm, co ho kdy potkal… Z\u016fstali spole\u010dn\u011b v pokoji a vdechovali tu bezmoc, je\u017e se vzn\u00e1\u0161ela ve vzduchu kolem nich…
Pro\u010d se to muselo st\u00e1t?<\/div>\n
***<\/div>\n
Od jist\u00e9ho okam\u017eiku p\u0159estal dvoj\u010data Kaulitzova rozhovor rodi\u010d\u016f zaj\u00edmat a za\u010dali se v\u011bnovat pon\u011bkud „jin\u00fdm“ \u010dinnostem.
„Nem\u016f\u017eou n\u00e1s rozd\u011blit! L\u00e1sce se p\u0159eci stav\u011bt ned\u00e1!“ \u0161eptal Tom p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b.
„Ne, ned\u00e1…“ p\u0159ik\u00fdvnul Bill bolestn\u011b.
Le\u017eeli ve tm\u011b, v Billov\u011b velk\u00e9 posteli a byli p\u0159ekryt\u00ed dekou. Dnes ani jeden z nich netou\u017eil po sexu, na to to byl moc k\u0159ehk\u00fd moment… Cht\u011bli si prost\u011b u\u017e\u00edt p\u0159\u00edtomnost toho druh\u00e9ho a pokud mo\u017eno se i n\u011bjak rozlou\u010dit – oba dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee tohle je na dlouhou dobu jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 noc… Jejich obli\u010deje jasn\u011b oza\u0159ovalo st\u0159\u00edbrn\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo, m\u00eds\u00edc\u00ed se s oran\u017e\u00ed pouli\u010dn\u00edch lamp, jejich\u017e paprsky pronikaly do Billova pokoje.
„Tome…?“ za\u0161eptal po chvilce ticha Bill. Le\u017eeli tu vedle sebe, propleten\u00e9 prsty a d\u00edvali se sob\u011b do o\u010d\u00ed.
„Ano l\u00e1sko?“ vyb\u00eddl ho Tom n\u011b\u017en\u011b.
„Bude\u0161 mi tak chyb\u011bt…“ p\u0159iv\u0159el Bill o\u010di.
„Ty mn\u011b taky…“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a stiskl Billovu ruku…
„Nev\u00edm, jak to p\u0159e\u017eiju… Budeme se sch\u00e1zet, \u017ee?“ zeptal se Bill se zoufalou nad\u011bj\u00ed v hlase.
„Bille, Mnichov je na druh\u00e9 stran\u011b N\u011bmecka! Tohle nep\u016fjde…“ sklopil bratr smutn\u011b pohled.
„Tak si budeme volat, ps\u00e1t – j\u00e1 to tady bez tebe nevydr\u017e\u00edm!“ \u0161eptal Bill nal\u00e9hav\u011b se zmatkem v o\u010d\u00edch.
„J\u00e1 bez tebe tak\u00e9 ne, Bille! A… Cht\u011bl jsem se zeptat – ehm, bude\u0161 mi…v\u011brn\u00fd?“ Tomovi se o tom mluvilo t\u011b\u017eko…
Bill se na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b pod\u00edval a zmatek v jeho o\u010d\u00edch se je\u0161t\u011b prohloubil…
„Pro\u010d – pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1\u0161, Tome? Ty mi… ned\u016fv\u011b\u0159uje\u0161?“ zeptal se a \u010di\u0161elo z n\u011bj zklam\u00e1n\u00ed…
„Ale d\u016fv\u011b\u0159uju! J\u00e1 jen…“ Tom vzal Billovu hlavu do dlan\u00ed…
„Jse\u0161 kr\u00e1snej kluk, Bille, a j\u00e1… Jen m\u00e1m strach… Je tu tolik d\u00edvek, co by cht\u011bly b\u00fdt na m\u00e9m m\u00edst\u011b…“
„Ale Tome, pros\u00edm t\u011b! \u017d\u00e1dn\u00e9 holky nezaj\u00edm\u00e1m! Jsem tu pro v\u0161echny za dementa a buzeranta, co si maluje linky…“ zasm\u00e1l se Bill ho\u0159ce.
„Nev\u00ed, o co p\u0159ich\u00e1z\u00ed…“ usm\u00e1l se tom sladce a pohladil Billa ve vlasech.
„A tak je to dob\u0159e,“ dodal a mrknul na dvoj\u010de.
Bill se usm\u00e1l a v\u011bnoval Tomovi vroucn\u00fd polibek – polibek z opravdov\u00e9 l\u00e1sky, co Toma opravdu zah\u0159\u00e1l u srdce.
„Neboj se – nezrad\u00edm t\u011b! Jsi p\u0159eci moje v\u0161echno, moje druh\u00e9 j\u00e1!“ p\u0159\u00edsahal Bill a byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee jeho l\u00e1skou nem\u016f\u017ee nikdy nic ot\u0159\u00e1st – \u017e\u00e1dn\u00e9 hloup\u00e9 rozd\u011blen\u00ed – v srdci budou p\u0159ece po\u0159\u00e1d spolu… A ur\u010dit\u011b najdou brzy zp\u016fsob, jak se setkat – i kdyby m\u011bl od matky ut\u00e9ct, ud\u011bl\u00e1 to, proto\u017ee jeho l\u00e1ska je bez hranic – jejich l\u00e1ska je neporaziteln\u00e1!
Noc str\u00e1vili v opojen\u00ed t\u00e9 nejhlub\u0161\u00ed l\u00e1sky, jak\u00e9 byli schopni tomu druh\u00e9mu ze sebe d\u00e1t…
Bill po celou noc sv\u00edral Toma v pevn\u00e9m objet\u00ed, a to i nohama, kter\u00e9 m\u011bl obto\u010den\u00e9 kolem bratrov\u00fdch bok\u016f. Plakal Tomovi na rameno a do dred\u016f a Tom, obj\u00edmaj\u00edc Billa t\u00e9\u017e, mu do ucha \u0161eptal konej\u0161iv\u00e1 slova \u00fat\u011bchy… Byli t\u00e9m\u011b\u0159 jedn\u00edm t\u011blem…
Oba doufali, \u017ee a\u017e se r\u00e1no probud\u00ed, zjist\u00ed, \u017ee v\u010derej\u0161ek byl jenom zl\u00fd sen… Odm\u00edtali se krut\u00e9 realit\u011b pod\u00edvat do o\u010d\u00ed – p\u0159esto byli p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee a\u0165 u\u017e to dopadne jakkoliv, je ve skute\u010dnosti NIKDO nerozd\u011bl\u00ed – jejich l\u00e1ska byla nep\u0159ekonateln\u00e1.<\/p>\n

autor: Ketty<\/strong>
betaread: Michelle.M<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

N\u00e1dech, v\u00fddech… N\u00e1dech, v\u00fddech… opakoval si v duchu Bill a sna\u017eil se to opravdu dodr\u017eovat, co\u017e \u0161lo ov\u0161em t\u011b\u017eko, proto\u017ee do o\u010d\u00ed se mu op\u011bt hrnuly slzy a hysterick\u00fd pl\u00e1\u010d, derouc\u00ed se do jeho hrdla, mu hlubok\u00fd dech zrovna neumo\u017e\u0148oval…Situace u Kaulitzov\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[104],"tags":[],"class_list":["post-18778","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dnes-neumirej"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18778","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18778"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18778\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18778"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18778"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18778"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}