{"id":18787,"date":"2008-04-08T01:10:00","date_gmt":"2008-04-08T00:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18747"},"modified":"2008-04-08T01:10:00","modified_gmt":"2008-04-08T00:10:00","slug":"boli-te-srdce-vylecim-te-15-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/08\/boli-te-srdce-vylecim-te-15-konec\/","title":{"rendered":"Bol\u00ed t\u011b srdce? Vyl\u00e9\u010d\u00edm t\u011b! 15. (konec)"},"content":{"rendered":"
„Tak ahoj, a d\u00e1vej na sebe pozor Tome.“ Jen m\u011b objala a j\u00e1 se musel sm\u00e1t.. Za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed jsme si na sebe zvykli..<\/div>\n
„Neboj, budu.. Tak ahoj, Jen.“<\/div>\n
„Ahoj a Tome??“ Je\u0161t\u011b jsem se na n\u00ed oto\u010dil..<\/div>\n
„A\u0165 se ti to v\u0161echno povede spravit,“ usm\u00e1l jsem se..<\/div>\n
„Budu se sna\u017eit.“ Nakonec jsem Jenifer \u0159ekl, \u017ee n\u011bkoho miluju a \u017ee jsem tomu \u010dlov\u011bku ubl\u00ed\u017eil.. Ne\u0159ekl jsem j\u00ed, o koho jde, ale hodn\u011b mi pomohlo, \u017ee jsem se mohl vypov\u00eddat je\u0161t\u011b n\u011bkomu.. Pomalu jsem s propracoval a\u017e k recepci, kde jsem nahl\u00e1sil sv\u016fj odchod a cht\u011bl jsem j\u00edt, kdy\u017e mi cestu zastoupila Carol..<\/div>\n
„U\u017e t\u011b pustili??“ zeptala se m\u011b opatrn\u011b.. Necht\u011bl jsem s n\u00ed mluvit, nem\u00e1m na n\u00ed n\u00e1ladu.. Neb\u00fdt j\u00ed, tak odtud te\u010f odch\u00e1z\u00edm s Billem..<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl jsem j\u00ed su\u0161e a cht\u011bl jsem pokra\u010dovat za Andym, kter\u00fd na m\u011b \u010dekal venku.. Nakonec mi doprovod d\u011blal on..<\/div>\n
„Tome?? J\u00e1\u2026 nev\u00edm, co se vlastn\u011b stalo a co jsem ud\u011blala \u0161patn\u011b, ale \u2026 Nemohli bychom se je\u0161t\u011b n\u011bkdy vid\u011bt??“ Co pros\u00edm?! Sly\u0161\u00edm dob\u0159e?! Ona se se mnou chce sch\u00e1zet?!<\/div>\n
„To teda nemohli.“ Oto\u010dil jsem se a definitivn\u011b jsem vy\u0161el z nemocnice.. Tentokr\u00e1t m\u011b neobm\u011bk\u010dily ani jej\u00ed slzy a smutn\u00fd pohled.. Zava\u0159ila mi u\u017e dost, tak a\u0165 se mi p\u0159estane pl\u00e9st do \u017eivota\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Ahoj, mami.“<\/div>\n
„Ahoj, zlat\u00ed\u010dko.“ Kone\u010dn\u011b jsem byl doma.. Jsem hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee zase vid\u00edm m\u00e1mu, chyb\u011bla mi.. Je pravda, \u017ee m\u011b mrz\u00ed, \u017ee za mnou v nemocnici byla v\u0161eho v\u0161udy jednou, ale m\u00e1 prost\u011b moc pr\u00e1ce.. Ale na druhou stranu m\u011b to zas a\u017e tak moc nemrz\u00ed, proto\u017ee jsem aspo\u0148 mohl b\u00fdt s Billem..<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b v\u00e1s m\u00e1m oba zase doma\u2026 Jen douf\u00e1m, \u017ee aspo\u0148 ty u\u017e jsi v po\u0159\u00e1dku,“ m\u011b\u0159ila si m\u011b pohledem.. V nemocnici jsem d\u00edky neust\u00e1l\u00e9mu odm\u00edt\u00e1n\u00ed j\u00eddla hrozn\u011b zhubl, ale na to te\u010f nenar\u00e1\u017eela..<\/div>\n
„Ehm, jak v po\u0159\u00e1dku??“ zeptal jsem se j\u00ed opatrn\u011b.. B\u00e1l jsem se, \u017ee se Billovi n\u011bco stalo..<\/div>\n
„S Billem n\u011bco je.. Posledn\u00ed dobou je divn\u00fd.. Pros\u00edm, Tome, \u017ee s n\u00edm zkus\u00ed\u0161 promluvit??“ V\u017edycky nech\u00e1vala rozhovory s br\u00e1chou na m\u011b.. Ale poprv\u00e9 mi to vadilo.. Dostal jsem strach s n\u00edm mluvit..<\/div>\n
„Ehm, pokus\u00edm se,“ usm\u00e1l jsem se na n\u00ed a nechal jsem se odv\u00e9st do kuchyn\u011b..<\/div>\n
„Budu naho\u0159e, ano??“ zeptal jsem se m\u00e1my a rychle jsem mizel v pokoji.. Necht\u011bl jsem poslouchat, pro\u010d jsem nic nesn\u011bdl.. V\u016fbec nem\u00e1m hlad posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed.. Vy\u0161el jsem schody a proch\u00e1zel jsem kolem Billova pokoje.. M\u011bl jsem chu\u0165 za n\u00edm j\u00edt, cht\u011bl jsem ho zase vid\u011bt.. Ale boj\u00edm se, \u017ee by m\u011b vyhodil.. Vlastn\u011b, v\u00edm jist\u011b, \u017ee by m\u011b vyhodil.. Nakonec jsem to vzdal a za\u0161el jsem k sob\u011b do pokoje.. Nat\u00e1hl jsem se na postel, bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 le\u017eet zase ve sv\u00e9 posteli.. Ale bylo mi divn\u011b.. V\u017edy\u0165 p\u0159esn\u011b tady, na t\u00e9hle posteli jsme toho s Billem tolik za\u017eili.. I na\u0161e prvn\u00ed opravdov\u00e9 milov\u00e1n\u00ed.. P\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce mi p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech.. Nem\u016f\u017eu tu jen tak le\u017eet.. Zvedl jsem se a zalezl jsem si do sprchy.. Napustil jsem si plnou vanu hork\u00e9 vody a pono\u0159il jsem se tam.. Bylo to naprosto osvobozuj\u00edc\u00ed.. Zav\u0159el jsem o\u010di a na malou chv\u00edli jsem na v\u0161echno zapomn\u011bl.. Prost\u011b neexistovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my, kter\u00e9 \u010dekaj\u00ed na vy\u0159e\u0161en\u00ed.. Nebylo nic, jen ta p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e1 voda, kter\u00e1 oh\u0159\u00edvala mou krev a\u017e v kone\u010dc\u00edch prst\u016f\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Kruci.. Promi\u0148, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu jsi.“<\/div>\n
„Bille!!“ vyk\u0159ikl jsem, ale u\u017e bylo pozd\u011b.. Rychle vycouval z koupelny pry\u010d a za chv\u00edli bylo sly\u0161et siln\u00e9 bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed.. Do h\u00e1je!! Vylezl jsem z vody, zamotal se do ru\u010dn\u00edku a \u0161el jsem se do pokoje p\u0159evl\u00e9ct.. Te\u010f u\u017e se rozhovoru s Billem nem\u016f\u017eu vyh\u00fdbat.. Mus\u00edm se mu omluvit, prost\u011b mus\u00edm.. Vyb\u011bhl jsem na chodbu a u\u017e jsem se chystal otev\u0159\u00edt dve\u0159e od Billova pokoje, kdy\u017e se na schodech objevila m\u00e1ma..<\/div>\n
„Je, dob\u0159e, \u017ee jde\u0161 za Billem.. Vem ho pros\u00edm dol\u016f.. P\u0159ij\u010fte oba,“ zase se oto\u010dila a ode\u0161la.. Ale j\u00e1 te\u010f nechci s Billem nikam odch\u00e1zet.. Mus\u00edm s n\u00edm p\u0159ece mluvit..<\/div>\n
„Bille??“<\/div>\n
„Vypadni!!“ k\u0159ikl a hodil po m\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159..<\/div>\n
„Pros\u00edm, poslouchej.. Chce s n\u00e1mi mluvit m\u00e1ma,“ \u0159ekl jsem mu a jen tak tak jsem uhnul p\u0159ed dal\u0161\u00edm pol\u0161t\u00e1\u0159em..<\/div>\n
„To je mi jedno!! Vypadni!!“ Do o\u010d\u00ed se mu zase tla\u010dily slzy.. Bo\u017ee, bol\u00ed m\u011b ho takhle vid\u011bt.. „Ale\u2026“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ale!! Prost\u011b vypadni!! Dej mi pokoj!! Zmiz mi ze \u017eivota!!“ k\u0159i\u010del Bill zoufale a j\u00e1 teda se sklopenou hlavou vy\u0161el z jeho pokoje a zav\u0159el jsem se u sebe.. Tohle jsem pokazil.. Bill m\u011b miluje, v\u00edm to, ale tohle ho hodn\u011b zranilo.. V\u017edy\u0165 j\u00e1 se m\u00e1lem miloval s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e s n\u00edm.. M\u011b by to taky zni\u010dilo, kdybych takhle nachytal Billa s n\u011bk\u00fdm.. Ale m\u011b by se to nestalo!! Bill kdy\u017e miluje, tak cel\u00fdm srdcem, a s nik\u00fdm jin\u00fdm by ne\u0161el!! Pro\u010d jsem takov\u00fd debil?! Vyka\u0161lal jsem se na to, \u017ee n\u00e1m m\u00e1ma n\u011bco cht\u011bla a zachumlal jsem se do pe\u0159iny..<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille,“ za\u0161eptal jsem do ticha pokoje a zav\u0159el jsem o\u010di.. C\u00edtil jsem se klidn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e jsem to \u0159ekl nahlas.. Cht\u011bl jsem sp\u00e1t, ale z vedlej\u0161\u00edho pokoje, Billova pokoje, jsem neust\u00e1le sly\u0161el hlasit\u00e9 vzlyky.. Mus\u00edm to n\u011bjak napravit, nevydr\u017e\u00edm to.. Mus\u00edm Billa z\u00edskat zp\u011bt, mus\u00edm z\u00edskat op\u011bt jeho d\u016fv\u011bru a nesm\u00edm u\u017e ho nikdy zklamat!!<\/div>\n
Probudil jsem se brzo r\u00e1no.. Venku je nezvykle zima na to, \u017ee je prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed.. Po\u010dkat, prvn\u00edho??<\/div>\n
„Ale n\u00e9,“ povzdechl jsem si.. M\u00e1me narozeniny.. Dneska to mus\u00edm zachr\u00e1nit, jo, pr\u00e1v\u011b dneska!! Vylezl jsem z postele a se\u0161el jsem dol\u016f do kuchyn\u011b..<\/div>\n
„Ahoj kluci, omlouv\u00e1m se, \u017ee nejsem doma, kdy\u017e m\u00e1te narozeniny, ale odvolali m\u011b do pr\u00e1ce.. V lednici m\u00e1te mal\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.. Pa m\u00e1ma.“ Super, tak\u017ee nen\u00ed doma?? A psala p\u0159ekvapen\u00ed?? V lednici?? Neodolal jsem a rychle jsem se tam pod\u00edval.. „Dort,“ zaradoval jsem se pro sebe.. Bill miluje dorty.. „D\u00edky, mami,“ usm\u00e1l jsem se pro sebe.. Ani nev\u00ed, jak mi mo\u017en\u00e1 t\u00edmhle pr\u00e1v\u011b pomohla z\u00edskat si Billa zp\u011bt..<\/div>\n
Na nic jsem ne\u010dekal a rychle jsem do dortu nastrkal sv\u00ed\u010dky, p\u0159esn\u011b 17.. Vzal jsem je\u0161t\u011b d\u017eus a cht\u011bl jsem u\u017e j\u00edt za Billem, ale p\u0159ed jeho pokojem jsem se zarazil.. Jsem jenom v trenk\u00e1ch, to nen\u00ed moc dobr\u00fd.. Hned by m\u011b vyhodil.. Nic, \u0161el jsem se p\u0159evl\u00e9knout a pak jsem kone\u010dn\u011b ve\u0161el k n\u011bmu do pokoje.. Vypadal tak sladce, kdy\u017e spal.. M\u011bl jsem hroznou chu\u0165 ho obejmout a l\u00edbat ho jak nejv\u00edce to \u0161lo, ale ovl\u00e1dl jsem se a do\u0161el jsem k jeho stolu.. Odlo\u017eil jsem tam dort a oto\u010dil jsem se na n\u011bj.. I ze span\u00ed je vid\u011bt, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed.. Jen nikdo, krom\u011b m\u011b pr\u00e1v\u011b nev\u00ed, co.. Je mi ho tak l\u00edto.. Pomalu jsem do\u0161el k jeho posteli a klekl jsem si na zem.. Lehce jsem ho pohladil po vlasech, nic to s n\u00edm neud\u011blalo, ale v\u0161iml jsem si, \u017ee mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9k\u00e1 jedna slza.. Opatrn\u011b jsem mu ji ot\u0159el, ale asi to byla chyba\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?!“ zeptal se m\u011b Bill podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a hned se ode m\u011b odt\u00e1hl na druh\u00fd konec postele.. Bolelo m\u011b to..<\/div>\n
„N\u011bco pro tebe m\u00e1m,“ slab\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l, ale uvnit\u0159 m\u011b to hrozn\u011b bolelo..<\/div>\n
„Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to.. A\u0165 je to cokoliv, vem si to a vypadni.“<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm, dej mi \u0161anci se ti aspo\u0148 omluvit,“ \u0159ekl jsem mu zoufale.. Ud\u011blal jsem chybu, ale ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pr\u00e1vo na druhou \u0161anci..<\/div>\n
„Omluvit?! Mysl\u00ed\u0161, \u017ee tohle sprav\u00ed omluva?!“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si to, ale dej mi aspo\u0148 mo\u017enost, se ti omluvit.. V\u00edm, \u017ee jsem ti hodn\u011b ubl\u00ed\u017eil, ale pros\u00edm.. Ni\u010d\u00ed m\u011b, kdy\u017e t\u011b takhle vid\u00edm.“<\/div>\n
„Tebe to ni\u010d\u00ed?! A jak mysl\u00ed\u0161, \u017ee bylo m\u011b, kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl, jak se po n\u00ed v\u00e1l\u00ed\u0161 a l\u00edb\u00e1\u0161 j\u00ed?! Vid\u011bt, \u017ee se j\u00ed dot\u00fdk\u00e1\u0161 stejn\u011b jako m\u011b!! Jak mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi bylo?!“ Zase plakal.. Pro\u010d jsem to jen ud\u011blal?? Zni\u010dil jsem ho.. Zni\u010dil jsem \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miluji..<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 t\u011b pros\u00edm!! Ud\u011blal jsem hroznou chybu a ani nev\u00edm pro\u010d!! Netu\u0161\u00ed\u0161, jak moc m\u011b to v\u0161echno \u017eere!! Ani netu\u0161\u00ed\u0161, jak bylo a je celou dobu m\u011b!! Jak\u00fd m\u00e1m pocit viny!! Kdybych mohl, vr\u00e1til bych \u010das a nikdy by se to nestalo, ale to j\u00e1 nem\u016f\u017eu!! A ani nev\u00ed\u0161, jak je mi to l\u00edto!! Nev\u00edm, pro\u010d jsem to ud\u011blal, ale lituju toho, v\u00ed\u0161?! Lituju toho tak moc, jako jsem v \u017eivot\u011b nelitoval je\u0161t\u011b ni\u010deho!! A nejv\u00edc m\u011b bol\u00ed, \u017ee jsem ubl\u00ed\u017eil pr\u00e1v\u011b tob\u011b!!“ Zlomil se mi hlas a j\u00e1 se v pl\u00e1\u010di svezl vedle jeho postele.. Bylo mi \u0161\u00edlen\u011b.. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to nebude lehk\u00e9, ale ne\u010dekal jsem, \u017ee m\u011b to bude ni\u010dit a\u017e tak moc.. Z\u00e1dy jsem se op\u00edral o postel a ruce jsem si hore\u010dn\u011b tiskl na o\u010di.. Bylo mi v\u00e1\u017en\u011b hrozn\u011b\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Tome??“ za\u0161eptal najednou Bill a chytil m kolem ramen..<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b to, Bille.. Hrozn\u011b moc!! Nev\u00edm, jak to napravit, ale ud\u011bl\u00e1m pro to cokoliv!! Nechci t\u011b ztratit,“ \u0161eptal jsem mezi vzlyky a chytil jsem Billovy ruce.. „Pros\u00edm, odpus\u0165 mi, pros\u00edm.“ Byl u\u017e jsem zoufal\u00fd..<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tome, v\u00ed\u0161 to??“ zeptal se m\u011b Bill a j\u00e1 se na n\u011bj kone\u010dn\u011b pod\u00edval.. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly slzy, ale usm\u00edval se.. „Ubl\u00ed\u017eil jsi mi, hrozn\u011b moc.. Ale j\u00e1 t\u011b tak moc miluju,“ \u0161eptal nal\u00e9hav\u011b a sklonil se ke m\u011b.. Jemn\u011b se ot\u0159el sv\u00fdmi rty o m\u00e9 a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee se mi samou radost\u00ed rozsko\u010d\u00ed srdce..<\/div>\n
„Taky t\u011b moc miluju, Bille, stra\u0161n\u011b moc.“ Za\u010dal jsem ho l\u00edbat odv\u00e1\u017en\u011bji ne\u017e on m\u011b a pomalu jsem se p\u0159esunul k n\u011bmu na postel.. Nechal se ode m\u011b obejmout a hladit.. Byl jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd..<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ za\u0161eptal jsem znova, b\u00e1l jsem se mluvit nahlas, b\u00e1l jsem se, \u017ee bych t\u00edm naru\u0161il tuhle k\u0159ehkou chv\u00edli..<\/div>\n
„Ty m\u011b taky,“ Bill op\u011bt vyhledal m\u00e9 rty a jemn\u011b m\u011b l\u00edbal.. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bych tohle mo\u017en\u00e1 nem\u011bl d\u011blat, \u017ee je moc brzo, ale pomalu jsem p\u0159e\u0161el rukama na Billovo stehna.. \u010cekal jsem odpor, ale bratr mi naopak vych\u00e1zel vst\u0159\u00edc.. Dlan\u011bmi mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po z\u00e1dech a pomali\u010dku se mi dost\u00e1val pod tri\u010dko.. Kdy\u017e mi ho p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu, z\u00edskal jsem i j\u00e1 jistotu a p\u0159esunul jsem polibky na jeho krk.. Lehce se pod m\u00fdmi doteky proh\u00fdbal a z \u00fast se mu ka\u017edou chv\u00edli vydral vzru\u0161en\u00fd sten.. „Ach, Tome,“ vydechl Bill, kdy\u017e jsem mu dlan\u00ed zajel pod trenky.. L\u00edbilo se mi to, byl jsem \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee zase vzpom\u00edn\u00e1 m\u00e9 jm\u00e9no.. Polibky jsem si mapoval cesti\u010dku po jeho hrudi a vst\u0159eb\u00e1val jsem jeho dokonalou v\u016fni.. „Bille,“ vyjekl jsem najednou, proto\u017ee mi siln\u011b zajel rukama pod spodn\u00ed pr\u00e1dlo a hned ho ze m\u011b st\u00e1hl..<\/div>\n
„Moc to protahuje\u0161,“ usm\u00e1l se Bill a zase m\u011b pol\u00edbil\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Ale, Bille,“ zkou\u0161el jsem protestovat..<\/div>\n
„Tome, nech toho,“ st\u00e1hl m\u011b za sebe a s\u00e1m si lehl na bok.. „Tohle p\u0159ece nem\u016f\u017eu.. Nezaslou\u017e\u00edm si to,“ protestoval jsem, ale nem\u011blo to cenu, u\u017e byl rozhodnut\u00fd..<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi, co si zaslou\u017e\u00ed\u0161 a co ne.“ Jemn\u011b m\u011b zase pol\u00edbil a t\u00edm mi dodal tu pot\u0159ebnou odvahu.. B\u00e1l jsem se to ud\u011blat, necht\u011bl jsem, aby se Bill c\u00edtil tak jako j\u00e1, ale zase na druhou stranu, jsem tohle cht\u011bl, moc cht\u011bl..<\/div>\n
„Jsi si v\u00e1\u017en\u011b\u2026“<\/div>\n
„Tome,“ Bill se na m\u011b oto\u010dil a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.. „Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal a zase se oto\u010dil na bok.. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u016f\u017eu, vlastn\u011b, \u017ee mus\u00edm..<\/div>\n
Pevn\u011b jsem Billa chytil za ruku a pol\u00edbil ho na krk..<\/div>\n
„A\u017e bude\u0161 p\u0159ipraven\u00fd, tak\u2026“<\/div>\n
„Tome,“ napomenul m\u011b Bill a j\u00e1 se jen lehce usm\u00e1l.. „Taky t\u011b miluju,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha a pak jsem do n\u011bj pronikl.. Vydechl bolest\u00ed, cht\u011bl jsem hned p\u0159estat, ale asi poznal, co m\u00e1m v pl\u00e1nu..<\/div>\n
„A\u0165 t\u011b to ani nenapadne!! Pokra\u010duj!!“ Chv\u00edli jsem je\u0161t\u011b po\u010dkal, ale nakonec jsem se v n\u011bm za\u010dal pomalu pohybovat.. U\u017e v\u00edm, pro\u010d nedok\u00e1zal Bill tenkr\u00e1t p\u0159estat, u\u017e v\u00edm, jak se p\u0159i tom musel c\u00edtit.. Kdyby o to sam\u00e9 te\u010f po\u017e\u00e1dal on, asi bych u\u017e taky nedok\u00e1zal p\u0159estat.. Bylo to pro m\u011b n\u011bco naprosto nov\u00e9ho, ale naprosto dokonal\u00e9ho\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m,“ za\u0161eptal jsem Billovi do ucha a pevn\u011b jsem ho objal..<\/div>\n
„K narozenin\u00e1m??“ zeptal se zmaten\u011b a ukazov\u00e1\u010dkem mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po hrudi..<\/div>\n
„Jo, dnes m\u00e1me narozeniny,“ zasm\u00e1l jsem se a pol\u00edbil jsem ho do vlas\u016f..<\/div>\n
„Tak to jsou potom ty nejlep\u0161\u00ed narozeniny,“ usm\u00e1l se Bill a zase m\u011b n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil.. Jsem \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee je to mezi n\u00e1mi zase dobr\u00e9, nedok\u00e1zal bych bez n\u011bj u\u017e \u017e\u00edt.. Je pro m\u011b v\u0161\u00edm.. Miluju ho nejv\u00edce na sv\u011bt\u011b.. A je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee je to p\u0159esn\u011b rok, co jsem Billa poprv\u00e9 pol\u00edbil.. P\u0159esn\u011b rok od on\u00e9 osudn\u00e9 narozeninov\u00e9 oslavy, kdy se hr\u00e1la fla\u0161ka, kter\u00e1 mi od z\u00e1klad\u016f zm\u011bnila \u017eivot.. Ale jedin\u011b k lep\u0161\u00edmu, proto\u017ee m\u00e1m sv\u00e9ho Billa, kter\u00e9ho u\u017e nikdy nepust\u00edm\u2026<\/p>\n

konec<\/p>\n

autor: D\u00e1dinka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Tak ahoj, a d\u00e1vej na sebe pozor Tome.“ Jen m\u011b objala a j\u00e1 se musel sm\u00e1t.. Za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed jsme si na sebe zvykli.. „Neboj, budu.. Tak ahoj, Jen.“ „Ahoj a Tome??“ Je\u0161t\u011b jsem se na n\u00ed oto\u010dil.. „A\u0165 se ti<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[103],"tags":[],"class_list":["post-18787","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-boli-te-srdce-vylecim-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18787","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18787"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18787\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18787"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18787"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18787"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}