{"id":18789,"date":"2008-04-08T01:00:00","date_gmt":"2008-04-08T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18749"},"modified":"2008-04-08T01:00:00","modified_gmt":"2008-04-08T00:00:00","slug":"boli-te-srdce-vylecim-te-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/08\/boli-te-srdce-vylecim-te-13\/","title":{"rendered":"Bol\u00ed t\u011b srdce? Vyl\u00e9\u010d\u00edm t\u011b! 13."},"content":{"rendered":"
U\u017e jen p\u00e1r dn\u00ed.. U\u017e jen t\u00fdden a p\u016fjdu dom\u016f.. Tady v nemocnici je to nesnesiteln\u00e9.. Je pravda, \u017ee Bill za mnou chod\u00ed ka\u017ed\u00fd den a ob\u010das p\u0159ijde i Andy, ale mohou tu b\u00fdt jen na p\u00e1r hodin.. Jednou, nebo dvakr\u00e1t, tu Bill mohl zase z\u016fstat p\u0159es noc, ale bylo to k ni\u010demu.. Celou dobu jsem m\u011bl hore\u010dky, tak\u017ee jsem si jeho bl\u00edzkost nemohl ani po\u0159\u00e1dn\u011b u\u017e\u00edt\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Tak co Tome?? Jak je dneska??“ Usm\u00e1l jsem se.. Do pokoje zrovna vstoupila Carol, jedna sest\u0159i\u010dka.. Je hodn\u011b mlad\u00e1, jen o p\u00e1r let star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1 a Bill..<\/div>\n
„Ahoj.. Jde to no,“ usm\u00e1l jsem se na n\u00ed a trochu jsem se zase rozka\u0161lal.. Opravdu u\u017e je mi l\u00e9pe, ale ka\u0161el m\u011b prost\u011b je\u0161t\u011b neopustil..<\/div>\n
„Tak to vid\u00edm\u2026 P\u0159ijde ti dneska zase br\u00e1cha??“ nav\u00e1zala rozhovor a p\u0159itom se v\u011bnovala ka\u017edodenn\u00ed prohl\u00eddce..<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee ano.“ U\u017e jen p\u0159i vzpom\u00ednce na Billa jsem m\u011bl p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed v b\u0159i\u0161e..<\/div>\n
„Co spolu vy dva m\u00e1te??“ zeptala se m\u011b a j\u00e1 m\u00e1lem spolknul d\u0159\u00edvko, kter\u00fdm mi p\u0159idr\u017eovala jazyk, aby mi vid\u011bla do krku.. „Klid.. D\u011blala jsem si srandu,“ zasm\u00e1la se a \u2026 POHLADILA M\u011a???!!<\/div>\n
„Tak j\u00e1 jdu a mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“ Jen jsem k\u00fdvl, st\u00e1le jsem nech\u00e1pal, pro\u010d to ud\u011blala?? Hladila m\u011b stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jako Bill, ale bylo to p\u0159eci jen tak jin\u00e9.. Carol ode\u0161la a do pokoje se jako velk\u00e1 voda nahrnul Bill..<\/div>\n
„Ahoj brou\u010dku,“ pozdravil m\u011b se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a sedl si ke m\u011b na postel.. Neodpov\u011bd\u011bl jsem mu, st\u00e1le jsem byl my\u0161lenkami u Carol.. Je p\u011bkn\u00e1, moc p\u011bkn\u00e1.. Ale nikdy m\u011b za tu dobu, co ji zn\u00e1m, nenapadlo na ni myslet jinak, ne\u017e jako na svoj\u00ed sest\u0159i\u010dku nebo kamar\u00e1dku.. A\u017e te\u010f.. Bylo to jin\u00e9 pohlazen\u00ed ne\u017e od m\u00e9 l\u00e1sky, ale p\u0159ece jen v n\u011bm n\u011bco bylo.. Jen nev\u00edm zat\u00edm co..<\/div>\n
„Tome,“ drkl do m\u011b Bill a m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdraz.. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a hned jsem se za\u010dal usm\u00edvat.. Byl tak sladk\u00fd, jako ka\u017ed\u00fd den.. Jak m\u011b jen mohlo napadnout, \u017ee pohlazen\u00ed od Carol bylo hez\u010d\u00ed, ne\u017e mo\u017enost vid\u011bt tuhle dokonalou tv\u00e1\u0159??<\/div>\n
„Ahoj l\u00e1sko,“ nahl jsem se k n\u011bmu a lehce ho pol\u00edbil.. I tenhle polibek m\u011b utvrdil v tom, \u017ee na m\u00e9ho Billa nikdo nem\u00e1!!<\/div>\n
„Co s tebou bylo??“ zeptal se m\u011b Bill a schoulil se mi v n\u00e1ru\u010d\u00ed.. Te\u010f na sebe m\u00e1me tak m\u00e1lo \u010dasu.. Chyb\u00ed mi chv\u00edle str\u00e1ven\u00e9 s n\u00edm v m\u00e9m pokoji v t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed..<\/div>\n
„Jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel.“ Hladil jsem ho po vlasech a vst\u0159eb\u00e1val jsem jeho jemnou v\u016fni.. „Bille??“ oto\u010dil se na m\u011b a n\u00e1dhern\u011b se usm\u00e1l..<\/div>\n
„Copak??“<\/div>\n
„Nemohl bys mi tu nechat svoj\u00ed mikinu??“ zara\u017een\u011b se na m\u011b d\u00edval..<\/div>\n
„Pro\u010d??“<\/div>\n
„Von\u00ed po tob\u011b.“ Jen se usm\u00e1l a sladce m\u011b pol\u00edbil.. Za jedin\u00fd jeho polibek bych dal v\u0161echno na sv\u011bt\u011b\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Tak Bille, u\u017e\u2026“<\/div>\n
„Mus\u00edm j\u00edt.. J\u00e1 v\u00edm,“ doplnil Bill smutn\u011b Carol a zvedl se z m\u00e9 postele.. Nen\u00e1vid\u00edm ty chv\u00edle, kdy mus\u00ed j\u00edt s\u00e1m dom\u016f.. V\u017edycky je tak ne\u0161\u0165astn\u00fd.. Rve mi to srdce.. Nejrad\u0161i bych ho pevn\u011b objal a u\u017e nikdy nepustil..<\/div>\n
„Tak \u0161up, \u0161up,“ popoh\u00e1n\u011bla ho Carol.. M\u011bl jsem chu\u0165 j\u00ed jednu nat\u00e1hnout, proto\u017ee jsem se s br\u00e1chou nemohl ani rozlou\u010dit..<\/div>\n
„Tak ahoj.. P\u0159\u00eddu zase z\u00edtra.“ U\u017e jsem to cht\u011bl Billovi odk\u00fdvat, kdy\u017e do toho sko\u010dila Carol..<\/div>\n
„Z\u00edtra ne, Bille.“<\/div>\n
„Pro\u010d??!“ vyk\u0159ikli jsme oba zd\u011b\u0161en\u011b.. Lehce se zasm\u00e1la, ale p\u0159i pohledu na n\u00e1s hned zase p\u0159estala..<\/div>\n
„Z\u00edtra p\u0159ijde inspekce, proto nejsou dovolen\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy.“ No to si snad d\u011bl\u00e1 srandu?! J\u00e1 z\u00edtra neuvid\u00edm Billa??<\/div>\n
„A\u2026 v\u00e1\u017en\u011b to nejde n\u011bjak ud\u011blat?? Aspo\u0148 na chvilku??“ zeptal jsem se j\u00ed zoufale a m\u011bl jsem co d\u011blat, abych se p\u0159i pohledu na zdrcen\u00e9ho Billa, nerozbre\u010del..<\/div>\n
„Bohu\u017eel, Tome.. N\u00e1v\u0161t\u011bvy nesm\u00ed m\u00edt nikdo.. . Ale tak p\u00e1nov\u00e9, netva\u0159te se jako na poh\u0159bu, jeden den to bez sebe vydr\u017e\u00edte,“ zasm\u00e1la se, ale m\u011b do sm\u00edchu nebylo.. Nejen, \u017ee u\u017e jsem p\u0159i\u0161el o t\u00fdden s Billem a mohl jsem s n\u00edm b\u00fdt jen p\u00e1r hodin denn\u011b, ale te\u010f p\u0159ijdu i o t\u011bch p\u00e1r hodin..<\/div>\n
„Tak\u2026 tak ahoj,“ p\u00edpl Bill a ani\u017e by \u010dekal na mou odpov\u011b\u010f, vyb\u011bhl z pokoje.. J\u00e1 jsem zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e a ztratil jsem n\u00e1ladu na v\u0161echno\u2026<\/div>\n
„Usm\u011bj se p\u0159ece trochu,“ str\u010dila do m\u011b Carol a na st\u016fl vedle postele mi postavila ob\u011bd.. Od r\u00e1na mi bylo hrozn\u011b, vr\u00e1tila se mi i hore\u010dka.. Siln\u00fd v\u00fdznam p\u0159ikl\u00e1d\u00e1m tomu, \u017ee v\u00edm, \u017ee dnes Billa neuvid\u00edm..<\/div>\n
„Tak Tome, ne\u0159\u00edkej, \u017ee t\u011b tak vzalo, \u017ee dnes Bill nep\u0159ijde.. To v\u00e1m to neleze na mozek, \u017ee jste po\u0159\u00e1d spolu??“ sedla si na postel vedle m\u011b p\u0159esn\u011b tak, jak to d\u011bl\u00e1 Bill.. Zase jsem si na n\u011bj vzpomn\u011bl a p\u0159eto\u010dil jsem se na bok, abych mohl p\u0159ivon\u011bt k jeho mikin\u011b..<\/div>\n
„Ber to takhle, aspo\u0148 Bill bude moct jeden den d\u011blat to co chce.. Bavit se s p\u0159\u00e1teli a u\u017e\u00edvat slun\u00ed\u010dka, ne tu po\u0159\u00e1d jenom sed\u011bt s tebou.. J\u00e1 ho vlastn\u011b obdivuju.. B\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b, nebyla bych tu s tebou ka\u017ed\u00fd den po celou dobu n\u00e1v\u0161t\u011bv.“ Ale ona to nech\u00e1pe!! Bill d\u011bl\u00e1 p\u0159esn\u011b to, co chce po celou dobu.. Chce b\u00fdt tady se mnou!! Kdyby byla Carol na jeho m\u00edst\u011b, ch\u00e1pala by to a nevedla tu monolog o ni\u010dem.. „Poslouch\u00e1\u0161 ty m\u011b v\u016fbec??“ str\u010dila do m\u011b a dotkla se m\u011b na b\u0159i\u0161e, kde jsem m\u011bl vyhrnut\u00e9 triko..<\/div>\n
Prudce jsem se oto\u010dil a zad\u00edval jsem se j\u00ed do o\u010d\u00ed.. M\u00e1 kr\u00e1sn\u011b zelen\u00e9 o\u010di, m\u00e1 v nich jiskru, ale p\u0159esto m\u011b nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nep\u0159itahuj\u00ed..<\/div>\n
„Jist\u011b \u017ee t\u011b poslouch\u00e1m.. Tebe se ned\u00e1 p\u0159eslechnout,“ odsekl jsem j\u00ed a probod\u00e1val ji pohledem..<\/div>\n
„Ne\u0159e\u0161, co Bill chce!! T\u0159eba chce b\u00fdt pr\u00e1v\u011b tady a \u2026“ V\u011btu jsem nedokon\u010dil, proto\u017ee m\u011b najednou pol\u00edbila.. Byl jsem naprosto zmaten\u00fd, nech\u00e1pal jsem, co se d\u011bje.. A\u017e ve chv\u00edli, kdy se za\u010dala jazykem dob\u00fdvat do m\u00fdch \u00fast, jsem se j\u00ed prudce vytrhl.. Oba jsme m\u011bli zrychlen\u00fd dech, ale ka\u017ed\u00fd z jin\u00e9ho d\u016fvodu.. Ona z rozru\u0161en\u00ed a j\u00e1\u2026 Vlastn\u011b ani nev\u00edm, z \u010deho j\u00e1.. M\u011bl jsem strach z toho, co se stalo.. Nem\u011bla to ud\u011blat..<\/div>\n
„Pro\u010d jsi to ud\u011blala?!“ vyk\u0159ikl jsem na n\u00ed a za\u010dal jsem si ot\u00edrat rty..<\/div>\n
„Promi\u0148, Tome, promi\u0148 j\u00e1\u2026“ zakoktala se a ve tv\u00e1\u0159\u00edch m\u011bla rud\u00fd n\u00e1dech..<\/div>\n
„B\u011b\u017e pry\u010d, Carol,“ \u0159ekl jsem j\u00ed potichu a oto\u010dil jsem se k n\u00ed z\u00e1dy.. Opravdu vstala a pomalu ode\u0161la.. Ve chv\u00edli, kdy se za n\u00ed zaklaply dve\u0159e, jsem k sob\u011b p\u0159itiskl Billovu mikinu a z o\u010d\u00ed se mi spustily slzy.. Nen\u00e1vid\u00edm se!! Nen\u00e1vid\u00edm se, proto\u017ee se mi ten polibek jist\u00fdm zp\u016fsobem l\u00edbil.. Nen\u00e1vid\u00edm se za to, \u017ee jsem p\u0159ipustil, \u017ee m\u011b pol\u00edbil n\u011bkdo jin\u00fd, ne\u017e Bill.. Ale sv\u00fdm zp\u016fsobem je mi Carol trochu l\u00edto.. Ona p\u0159ece nev\u00ed, v \u010dem je chyba.. Ona nev\u00ed, co je mezi mnou a Billem.. Pro\u010d jsem zareagoval tak, jak jsem zareagoval.. Kdyby tohle ud\u011blal p\u0159ed rokem, dopadlo by to \u00fapln\u011b jinak.. Nikdy bych ji neposlal pry\u010d\u2026<\/div>\n
\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc\u02dc<\/div>\n
„Pros\u00edm??“ p\u00edpl jsem do telefonu a ot\u0159el jsem si posledn\u00ed slzy.. St\u00e1le jsem necht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, co se p\u0159ed hodinou stalo.. A\u010dkoliv jsem necht\u011bl, po\u0159\u00e1d jsem nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel a st\u00e1le v\u00edce jsem si uv\u011bdomoval, \u017ee se mi to l\u00edbilo..<\/div>\n
„Ahoj,“ ozval se z druh\u00e9 strany Bill\u016fv hlas a m\u011b posko\u010dilo srdce radost\u00ed.. P\u0159i zvuku jeho hlasu jsem zapom\u00ednal na Carol a v\u0161e s n\u00ed spojen\u00e9.. Tak moc jsem pr\u00e1v\u011b tohle pot\u0159eboval, zapomenout a nevzpom\u00ednat..<\/div>\n
„Ahoj, Bill\u00ed,“ \u0159ekl jsem mu \u0161\u0165astn\u011b.. Jsem hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee mi zavolal..<\/div>\n
„Jak se m\u00e1\u0161?? Tome, je mi hrozn\u011b smutno.“<\/div>\n
„To m\u011b taky, Bille, stra\u0161n\u011b moc.. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e t\u011b z\u00edtra uvid\u00edm.“<\/div>\n
„No\u2026 proto ti vlastn\u011b vol\u00e1m.“ Jeho hlas byl najednou hrozn\u011b smutn\u00fd..<\/div>\n
„Co se d\u011bje??“ zeptal jsem se ho honem, m\u00e1m z toho \u0161patn\u00fd pocit..<\/div>\n
„Z\u00edtra\u2026 nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt…“<\/div>\n
„Pro\u010d??“<\/div>\n
„M\u00e1ma m\u011b donutila, \u017ee s n\u00ed mus\u00edm k babi\u010dce.. Necht\u011bla sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1mitky, \u0159ekla, \u017ee to jednou s\u00e1m v nemocnici vydr\u017e\u00ed\u0161.. \u017de u\u017e nejsi mal\u00fd kluk.“ Po tomhle sd\u011blen\u00ed mi bylo hrozn\u011b.. To znamen\u00e1, \u017ee budu bez Billa cel\u00e9 dva dny?! Ale pro\u010d?! Te\u010f ho tu pot\u0159ebuju, abych si vymazal z hlavy Carol a on zrovna nep\u0159ijde..<\/div>\n
„Mus\u00edm kon\u010dit.. Za chv\u00edli jedeme.. Tome, je mi to tak hrozn\u011b l\u00edto.. Moc t\u011b miluju.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe p\u0159ece taky, l\u00e1sko.. Mrz\u00ed m\u011b to.. Bude\u0161 mi chyb\u011bt.“<\/div>\n
„Ty m\u011b taky.. U\u017e te\u010f mi chyb\u00ed\u0161.. Ahoj a Tome?? Miluju t\u011b,“ polo\u017eil telefon a j\u00e1 byl znova jako t\u011blo bez du\u0161e\u2026<\/p>\n

autor: D\u00e1dinka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

U\u017e jen p\u00e1r dn\u00ed.. U\u017e jen t\u00fdden a p\u016fjdu dom\u016f.. Tady v nemocnici je to nesnesiteln\u00e9.. Je pravda, \u017ee Bill za mnou chod\u00ed ka\u017ed\u00fd den a ob\u010das p\u0159ijde i Andy, ale mohou tu b\u00fdt jen na p\u00e1r hodin.. Jednou, nebo dvakr\u00e1t, tu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[103],"tags":[],"class_list":["post-18789","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-boli-te-srdce-vylecim-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18789","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18789"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18789\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18789"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18789"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18789"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}