{"id":1880,"date":"2016-08-08T19:15:00","date_gmt":"2016-08-08T18:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1872"},"modified":"2016-08-08T19:15:00","modified_gmt":"2016-08-08T18:15:00","slug":"devotion-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/08\/08\/devotion-13\/","title":{"rendered":"Devotion 13."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

„Mhm,“ rozespal\u00e9 zabru\u010den\u00ed se ozvalo ze rt\u016f mlad\u0161\u00edho z dvoj\u010dat, zat\u00edmco si zt\u011b\u017eklou dlan\u00ed ot\u00edral slinu z tv\u00e1\u0159e. O\u010di ho p\u00e1lily ze st\u00e1le p\u0159\u00edtomn\u00fdch l\u00ed\u010didel, kter\u00e1 si p\u0159ede\u0161l\u00fd ve\u010der zapomn\u011bl odl\u00ed\u010dit, kdy\u017e rovnou padl do postele s Tomem po boku. Vzpom\u00ednka na bratra a na jejich rozhovor t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e oba usnuli, mu projela mysl\u00ed jako n\u016f\u017e a zp\u016fsobila lehk\u00fd v\u00fdpadek v pravidelnosti jeho d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Opravdu mu \u0159ekl, \u017ee to s n\u00edm d\u00e1 dohromady? A opravdu usnul v jeho n\u00e1ru\u010di?<\/p><\/div>\n

Opatrn\u011b zvedl hlavu, aby si ov\u011b\u0159il, \u017ee to nebyl jen v\u00fdplod jeho opileck\u00e9 mysli. Jakmile spat\u0159il Toma ze sp\u00e1nku kr\u010d\u00edc\u00edho nos, ale spokojen\u011b se usm\u00edvaj\u00edc\u00edho, okam\u017eit\u011b pook\u0159\u00e1l a \u00fasm\u011bv ozdobil i jeho rty. Vypadal tak roztomile, \u017ee se Bill neubr\u00e1nil po\u0161imrat ho prstem na nose. Zazubil se, Tom nosem srandovn\u011b zavrt\u011bl, ale spal d\u00e1l.<\/div>\n
\n

„Tomi,“ zahu\u010del ti\u0161e, po bratrov\u011b hrudn\u00edku se vy\u0161plhal v\u00fd\u0161, aby m\u011bli obli\u010dej ve stejn\u00e9 \u00farovni. „Vst\u00e1vej, je r\u00e1no.“<\/p><\/div>\n

„Hmmm.“<\/div>\n
„No tak, p\u0159ece neprosp\u00ed\u0161 cel\u00fd den. Sly\u0161el jsem n\u011bco, \u017ee dole se objedn\u00e1v\u00e1 pizza, to znamen\u00e1, \u017ee se tam mus\u00edme dostat d\u0159\u00edv, ne\u017e se v\u0161ichni ostatn\u00ed vzbud\u00ed a v\u0161echno n\u00e1m se\u017eerou.“<\/div>\n
„Nebo tam m\u016f\u017ee\u0161 zaj\u00edt, ukr\u00e1st dv\u011b krabice jen pro n\u00e1s a zase se vr\u00e1tit, kdy\u017e m\u00e1\u0161 tolik energie,“ zahuh\u0148al Tom a p\u0159ekulil se na bok, Billa \u0161ikovn\u011b stahuje pod sebe. „Mn\u011b se nijak extra nechce opou\u0161t\u011bt tohle m\u00edsto,“ p\u0159iznal, nijak nepop\u00edraje jasn\u00fd fakt, \u017ee to je zejm\u00e9na d\u00edky Billovi v jeho n\u00e1ru\u010di. Ne, \u017ee by se snad zd\u00e1lo, \u017ee Bill n\u011bjak sp\u011bch\u00e1 pry\u010d\u2026<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 brzo ale fakt budu m\u00edt hlad,“ nam\u00edtl \u010dernovl\u00e1sek slab\u011b, ale prsty bratra po\u0161imral na ramenou. „A ty se o m\u011b bude\u0161 muset postarat.“<\/div>\n
Tom se po Billov\u00fdch prstech ohnal zuby. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee Georg tam bude m\u00edt n\u011bjak\u00fd j\u00eddlo, kter\u00fdm bych t\u011b mohl ukonej\u0161it.“<\/div>\n
Bylo vid\u011bt, \u017ee Bill nad Tomov\u00fdm n\u00e1vrhem uva\u017euje, nakonec ale zavrt\u011bl hlavou a neochotn\u011b se zpod bratrova t\u011bla vyhrabal. „Sko\u010d\u00edm dolu pro pizzu a budu hned zp\u00e1tky. A p\u0159inesu i n\u011bjakej dezert, vid\u011bl jsem v ledni\u010dce n\u011bjakou \u010dokol\u00e1dovou hroudu, kterou rozhodn\u011b nikomu nenech\u00e1m,“ zavelel a s t\u011bmito slovy zmizel na schodech.<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

Sed\u011bli vedle sebe nam\u00e1\u010dknut\u00ed jeden na druh\u00e9ho, a zat\u00edmco se cpali ka\u017ed\u00fd svou pizzou, bez jak\u00e9hokoliv tlaku nebo stresu diskutovali nad t\u00edm, jak bude vypadat jejich spole\u010dn\u00fd byt, a\u017e dokon\u010d\u00ed \u0161kolu a kone\u010dn\u011b dostanou mo\u017enost svobodn\u011b \u017e\u00edt.<\/p><\/div>\n

„Nerad to p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, ale mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1ma p\u0159eci jen ud\u011blala dob\u0159e, kdy\u017e n\u00e1s na \u0161kolu poslala,“ zamumlal Bill, polykaje jedno ze soust. „Ned\u00edvej se na m\u011b takhle blb\u011b. S\u00e1m mus\u00ed\u0161 uznat, \u017ee kdyby n\u00e1s nechala doma, nejsp\u00ed\u0161 by nikdy nedo\u0161lo k procesu zklidn\u011bn\u00ed se a dost\u00e1n\u00ed rozumu,“ u\u0161kl\u00edbl se. „Doma jsme byli jak ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela.“<\/div>\n
„Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsme nebyli zrovna nejvzorn\u011bj\u0161\u00ed synov\u00e9,“ uznal Tom neochotn\u011b, „ale po\u0159\u00e1d mohla naj\u00edt zp\u016fsob, jak n\u00e1s zkrotit.“<\/div>\n
„Opravdu, Tomi? A jak\u00fd? “ Bill k bratrovi pochybova\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl, hlavou se op\u0159el o jeho rameno. „M\u00e1m pocit, \u017ee jsme se tak chovali hlavn\u011b j\u00ed natruc,“ pokr\u010dil rameny. „Te\u010f, kdy\u017e ji nem\u00e1me za z\u00e1dy, a jsme omezen\u00ed pravidly, samoz\u0159ejm\u011b, jsme dost v klidu. Pomohlo n\u00e1m to uv\u011bdomit si, \u017ee se nemus\u00edme chovat jako spratci, a \u017ee i tak m\u016f\u017ee b\u00fdt \u017eivot fajn. A hlavn\u011b jsme se d\u00edky tomu rozhoupali k n\u011bjak\u00fdm pl\u00e1n\u016fm do budoucna,“ pousm\u00e1l se. „Jinak by trvalo celkem dlouho, ne\u017e bych nad t\u00edm za\u010dal v\u016fbec uva\u017eovat.“<\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by s n\u00e1ma bylo, kdybychom z\u016fstali doma?“<\/div>\n
\n

Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat zastavilo ruku s pizzou v p\u016fli cesty k jeho puse, nakr\u010dilo obo\u010d\u00ed. Bylo vid\u011bt, \u017ee nad Tomovou ot\u00e1zkou p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, snad ve snaze p\u0159edstavit si \u017eivot zp\u011bt v mal\u00e9 vesnici. „Mysl\u00edm, \u017ee bychom stejn\u011b skon\u010dili ve stejn\u00e9 situaci, nebo aspo\u0148 hodn\u011b podobn\u00e9,“ rozhodl nakonec.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u017edycky jsem k tob\u011b hodn\u011b t\u00edhnul a nikdy ti moc ned\u00e1val prostor \u017e\u00edt vlastn\u00ed \u017eivot,“ podotkl s \u00fasm\u011bvem, „tak\u017ee jsi v\u011bt\u0161inu \u010dasu str\u00e1vil se mnou. Co jin\u00e9ho ti taky zb\u00fdvalo?“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t nakr\u010dil obo\u010d\u00ed Tom. Ob\u011bma sebral krabice s pizzou a odlo\u017eil je na stolek, na\u010de\u017e Billovi vzal i troj\u00faheln\u00ed\u010dek z ruky a v\u00e1\u017en\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl. „Bille, to, \u017ee jsem k tob\u011b za\u010dal chovat ur\u010dit\u00e9 city, nen\u00ed tvoje vina. Ani moje. Je to vina shody n\u00e1hod a m\u00fdch sn\u016f, kter\u00e9 mi zamotaly hlavu. Stalo se to a ned\u00e1 se s t\u00edm nic d\u011blat, ale nen\u00ed to ni\u010d\u00ed vina. Krom toho, v noci jsi mi sl\u00edbil, \u017ee to spolu d\u00e1me dohromady,“ zazubil se. Bill se rozpa\u010dit\u011b zasm\u00e1l, Tomovi se schoval do objet\u00ed a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e bych si to klidn\u011b dok\u00e1zal p\u0159edstavit.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Stejn\u011b nikdy nenajdu nikoho lep\u0161\u00edho, ne\u017e bys mohl b\u00fdt ty. A chci \u017e\u00edt s tebou, kter\u00fd kluk by mi tohle toleroval, hm?“<\/div>\n
„Bille, uv\u011bdomuje\u0161 si, o \u010dem tu pr\u00e1v\u011b te\u010f mluv\u00edme? Proto\u017ee m\u00e1m pocit, \u017ee asi moc ne, kdy\u017e mluv\u00ed\u0161, jak mluv\u00ed\u0161.“<\/div>\n
\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u00edm, o \u010dem se tu bav\u00edme, nejsem p\u0159eci \u017e\u00e1dn\u00fd idiot,“ \u010dernovl\u00e1sek proto\u010dil o\u010dima a do bratra lehce \u0161\u0165ouchnul p\u011bst\u00ed. „Ale je to p\u0159esn\u011b tak, jak ti \u0159\u00edk\u00e1m. Hodn\u011b jsem nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed, hlavn\u011b, kdy\u017e jsem byl s Adamem. Do\u0161lo mi, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd z t\u011bch kluk\u016f mi nikdy ned\u00e1 takov\u00fd pocit bezpe\u010d\u00ed, jak\u00fd mi d\u00e1v\u00e1\u0161 ty, stejn\u011b jako mi nikdy nikdo ned\u00e1 tak siln\u00fd pocit l\u00e1sky a d\u016fv\u011bry jako ty. V\u017edycky je budu srovn\u00e1vat s tebou, co\u017e je pro n\u011b naprosto likvida\u010dn\u00ed. Nikdo se ti nikdy nem\u016f\u017ee vyrovnat.“ Tom se na bratra nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b d\u00edval, v sam\u00e9m \u0161oku zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt i pusu. Bill m\u011bl zat\u00edm zrak sklopen\u00fd a prstem nejist\u011b dloubal do bratrova ramene. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem se p\u0159ed t\u00edm nezachoval zrovna nejl\u00edp, ale mus\u00ed\u0161 pochopit, jak velk\u00fd \u0161ok to pro m\u011b byl, Tomi. Ze dne na den mi \u0159ekne\u0161, \u017ee o mn\u011b sm\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 jinak, ne\u017e bys m\u011bl a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, jak s t\u00edm nalo\u017eit. Mysl\u00edm ale, \u017ee jsem se nezhrozil nebo nec\u00edtil nijak \u0161patn\u011b hlavn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee my dva si jsme prost\u011b souzen\u00ed. Na sam\u00e9m za\u010d\u00e1tku jsme byli jeden, ale rozd\u011blili jsme se. T\u00e1hne n\u00e1s to k sob\u011b, abychom se znovu spojili.“<\/p><\/div>\n

„Bille\u2026“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b bych byl rad\u0161i, kdybys m\u011b kone\u010dn\u011b p\u0159inutil zmlknout, proto\u017ee ze sam\u00e9 nervozity bl\u00e1bol\u00edm sam\u00e9 nesmysly a boj\u00edm se, \u017ee brzo p\u0159ejdu i k n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, a to nev\u00edm, jestli je dobr\u00fd n\u00e1pad vzhledem k tomu, \u017ee jsme te\u010f spolu v posteli a\u2026“<\/p>\n

Tom byl pln\u00fd n\u011bhy z Billovy nervozity a m\u011bl sto chut\u00ed nechat ho \u017evanit d\u00e1l, jen aby si mohl u\u017e\u00edt ten pohled na jeho nesm\u00edrnou kr\u00e1su, kdy se mu rozpaky zbarvila l\u00ed\u010dka, ale jakmile do\u0161el k n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, neudr\u017eel se a p\u0159itiskl rty na jeho.<\/div>\n

Bylo to jako vracet se dom\u016f. Srde\u010dn\u00ed tep se v\u00e1m zv\u00fd\u0161\u00ed, dech zrychl\u00ed a ruce zlehka rozt\u0159esou. Ovane v\u00e1s d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b a vy v\u00edte, \u017ee celou dobu, co jste byli pry\u010d, va\u0161e cesta sm\u011b\u0159ovala pr\u00e1v\u011b k tomuto momentu.<\/div>\n
Jen zlehka kone\u010dky prst\u016f p\u0159ejel p\u0159es Billovu \u010delist, ne\u017e sjel dlan\u00ed n\u00ed\u017e a za z\u00e1tylek si ho lehce nadzvedl pro snadn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup k jeho rt\u016fm. P\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e se nemus\u00ed tolik b\u00e1t projevit se, st\u00e1le v n\u011bm byla ost\u00fdchavost d\u00e1t pr\u016fchod v\u0161em sv\u00fdm pocit\u016fm. Bill, kter\u00fd to rychle vytu\u0161il, proto vytvo\u0159il prostor mezi sv\u00fdma nohama p\u0159esn\u011b tak velk\u00fd, aby do n\u011bj Tom bez probl\u00e9m\u016f zapadl, a s\u00e1m zv\u011bdav\u011b prohloubil polibek. Kdo mohl tu\u0161it, \u017ee Tom l\u00edb\u00e1 tak zatracen\u011b dob\u0159e?<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Mhm,“ rozespal\u00e9 zabru\u010den\u00ed se ozvalo ze rt\u016f mlad\u0161\u00edho z dvoj\u010dat, zat\u00edmco si zt\u011b\u017eklou dlan\u00ed ot\u00edral slinu z tv\u00e1\u0159e. O\u010di ho p\u00e1lily ze st\u00e1le p\u0159\u00edtomn\u00fdch l\u00ed\u010didel, kter\u00e1 si p\u0159ede\u0161l\u00fd ve\u010der zapomn\u011bl odl\u00ed\u010dit, kdy\u017e rovnou padl do postele s Tomem po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[651],"tags":[],"class_list":["post-1880","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devotion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1880","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1880"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1880\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1880"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1880"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1880"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}