{"id":18852,"date":"2008-04-06T15:58:00","date_gmt":"2008-04-06T14:58:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18811"},"modified":"2008-04-06T15:58:00","modified_gmt":"2008-04-06T14:58:00","slug":"horke-dlane-kytaristy-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/06\/horke-dlane-kytaristy-1\/","title":{"rendered":"Hork\u00e9 dlan\u011b kytaristy 1."},"content":{"rendered":"
Smutn\u00e9 o\u010di \u010dernovlas\u00e9ho chlapce se rozhl\u00e9dly prostornou m\u00edstnost\u00ed. Bylo to tady v\u0161echno tak n\u00e1dhern\u00e9\u2026 st\u00e1l tady na p\u00f3diu, jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po mikrofonu, av\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee do n\u011bj nikdy nebude moci zp\u00edvat\u2026Vlastn\u011b v\u011bd\u011bl hned od za\u010d\u00e1tku, \u017ee na tenhle konkurz nikdo nep\u0159ijde, ale i p\u0159esto v to tajn\u011b doufal. U\u017e jako malink\u00fd kluk snil o tom, \u017ee bude moci jednou st\u00e1t na takov\u00e9mhle m\u00edst\u011b a lid\u00e9 mu budou tleskat. \u0160koda, \u017ee tu i nad\u00e1le z\u016fstane jenom nespln\u011bn\u00fdm d\u011btsk\u00fdm snem.<\/div>\n
I kdy\u017e m\u011bl bas\u00e1ka i buben\u00edka, nikde nesehnal kytaristu. A producent, kter\u00fd jim smlouvu navrhl dal podm\u00ednku, aby si do 48 hodin na\u0161li kytaristu – vlastn\u011b \u010dtvrt\u00e9ho \u010dlena kapely. On i jeho dva k\u00e1mo\u0161i ze \u0161koly rozv\u011bsili po cel\u00fdm m\u011bst\u011b plak\u00e1ty, av\u0161ak zbyte\u010dn\u011b\u2026 Nikdo se neuk\u00e1zal.<\/div>\n
„Bille, asi bychom u\u017e m\u011bli j\u00ed,“ povzdechl si smutn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed zavalit\u011bj\u0161\u00ed kluk a napravil si br\u00fdle. \u010cernovlas\u00fd kluk smutn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a oto\u010dil se na mil\u00e9ho buben\u00edka.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvilku, jo?“ poprosil smutn\u011b, a tak jej tam Gustav nechal samotn\u00e9ho. Bill se je\u0161t\u011b naposled tou\u017eil proj\u00edt po kr\u00e1sn\u00e9 hale. Tolikr\u00e1t u\u017e tady byl, av\u0161ak nikdy ne na p\u00f3diu. V\u017edycky v\u0161ak snil, \u017ee se sem jednou dostane. Pomalu do\u0161el k mikrofonu vedle a lehce do n\u011bj foukl. Na jeho tv\u00e1\u0159i se objevil kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv hned jak se jemn\u00fd \u0161epot ozval celou halou.<\/div>\n
„Hmhm,“ ozvalo se mu najednou za z\u00e1dy, a\u017e se chud\u00e1k polekal. Rychle se oto\u010dil a p\u0159itom se ne\u0161ikovn\u011b zamotal od \u0161\u0148\u016fry od mikrofonu, a tak se nen\u00ed \u010demu divit, kdy\u017e se najednou ocitl na podlaze. Nezn\u00e1m\u00fd se lehce zasm\u00e1l a \u0161ourav\u00fdm krokem se mu vydal na pomoc.<\/div>\n
„Promi\u0148, j\u00e1 t\u011b necht\u011bl polekat,“ zazubil se na n\u011bj kluk s velice divn\u00fdm stylem vlas\u016f. Bill si vzpomn\u011bl, \u017ee se tomu \u0159\u00edk\u00e1 dredy.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b,“ povzdechl si a opr\u00e1\u0161il si kalhoty. Bill byl toti\u017e v\u017edycky punti\u010dk\u00e1\u0159. Hned jak dokon\u010dil sv\u016fj \u010dist\u00edc\u00ed man\u00e9vr, vr\u00e1til se pohledem znovu k tomu klukovi.<\/div>\n
„Cos tady vlastn\u011b hledal?“ zeptal se a sna\u017eil se o p\u0159\u00e1telsk\u00fd podt\u00f3n hlasu.<\/div>\n
„No\u2026 jsem Tom,“ podal mu slu\u0161n\u011b ruku a jazykem si p\u0159ejel p\u0159es kovovou ozd\u016fbku ve rtu. Jak tak na n\u011bj Bill koukal, p\u0159ipadal mu po\u0159\u00e1d zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed a zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed. Ale i p\u0159esto mu suver\u00e9nn\u011b pot\u0159\u00e1sl rukou.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem na ten konkurz,“ dodal, kdy\u017e spat\u0159il Bill\u016fv nech\u00e1pav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Tro\u0161ku pozd\u011b, ne?“ stoupl si py\u0161n\u011b p\u0159ed n\u011bj a provrt\u00e1val jej pohledem. Tom jaksi nev\u011bd\u011bl, co od n\u011bj vlastn\u011b chce. „Nebo\u2026 u\u017e jste na\u0161li kytaristu?“ zeptal se ti\u0161e. Bill m\u00e1lem puknul zlost\u00ed jako \u017e\u00e1ba. Te\u010f by mu tak r\u00e1d \u0159ekl, \u017ee jo, \u017ee vlastn\u011b nebyli z\u00e1visl\u00ed jenom na tomhle jedin\u00e9m \u010dlov\u00ed\u010dku. Av\u0161ak lh\u00e1t mu necht\u011bl.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne, ale mo\u017en\u00e1 nebude\u0161 dost dobr\u00fd,“ zahled\u011bl se za n\u011bj, kde st\u00e1la o dve\u0159e op\u0159en\u00e1 kytara.<\/div>\n
„Se bude\u0161 je\u0161t\u011b divit,“ za\u0161klebil se Tom a ode\u0161el si pro svou kytaru. Jen co ji vzal do rukou, za\u010dala se celou halou linout n\u00e1dhern\u00e1 melodie. Bill jej up\u0159en\u011b pozoroval. To, co ten \u010dlov\u011bk d\u011blal s tou kytarou, bylo p\u0159\u00edmo mistrovsk\u00fd d\u00edlo. Jeho prsty jakoby byly nau\u010deny kam brnknout a kdy.<\/div>\n
„Tak co?“ zeptal se jej Tom s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Hmm, nic moc, ale mysl\u00edm, \u017ee bys n\u00e1m sta\u010dil,“ napravil si ko\u017eenou bundi\u010dku a nerv\u00f3zn\u011b si skousl ret. Tom spokojen\u011b vstal a odlo\u017eil kytaru na m\u00edsto.<\/div>\n
„A kdy vlastn\u011b p\u0159ijde zp\u011bv\u00e1k?“ zeptal se Tom zv\u011bdav\u011b. U\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e se tady to otravn\u00e9 trdlo ztrat\u00ed z jeho pohledu\u2026 i kdy\u017e, zas tak o\u0161kliv\u00fd nebyl.<\/div>\n
„A vlastn\u011b jak se jmenuje\u0161?“ Tom si uv\u011bdomil, \u017ee je\u0161t\u011b ani nev\u00ed jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem zp\u011bv\u00e1k,“ procedil Bill skrz zuby a nasupen\u011b ode\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Tom nesta\u010dil vych\u00e1zet z \u00fadivu. Tak tahle otrava by s n\u00edm m\u011bla b\u00fdt ve skupin\u011b? To tedy ne! D\u00edky\u2026<\/div>\n
„A to jm\u00e9no?“ pousm\u00e1l se, kdy\u017e se vzpamatoval.<\/div>\n
„Bill,“ zn\u011bla tich\u00e1, jasn\u00e1, stru\u010dn\u00e1 a hlavn\u011b nadut\u00e1 odpov\u011b\u010f\u2026<\/div>\n
O dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji…<\/div>\n
Dve\u0159e \u00fatuln\u00e9ho pokoj\u00edku obrovsk\u00e9ho hotelu se s rachotem otev\u0159ely a dovnit\u0159 vp\u00e1lila pohubl\u00e1 postava.<\/div>\n
„Bille, no tak nebl\u00e1zni,“ rychle ve\u0161el dovnit\u0159 ten, kter\u00fd se celou tuhle situaci sna\u017eil n\u011bjak zklidnit. \u010cernovlas\u00fd kluk se na n\u011bj vra\u017eedn\u011b zahled\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u00e1m bl\u00e1znit?? Gustave, j\u00e1 u\u017e to nevydr\u017e\u00edm! Nesn\u00e1\u0161\u00edm ho! Nech\u00e1pe\u0161 to?! Nevydr\u017e\u00edm s n\u00edm b\u00fdt v jedn\u00e9 m\u00edstnosti a koukat na jeho namy\u0161len\u00fd ksicht,“ rozk\u0159ikl se na\u0161tvan\u011b po buben\u00edkovi, kter\u00fd na n\u011bj smutn\u011b hled\u011bl.<\/div>\n
„Bille, na\u0161e skupina je slavn\u00e1… splnil se n\u00e1m p\u0159eci n\u00e1\u0161 sen. Hrajeme ve velik\u00fdch hal\u00e1ch… sice zat\u00edm bylo jenom p\u00e1r takov\u00fdch koncert\u016f, ale byla to kr\u00e1sa. A za tohle v\u0161echno bys m\u011bl b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd pr\u00e1v\u011b jemu, Bille. D\u00edky n\u011bmu n\u00e1s vzali,“ posadil se na vzorn\u011b ustlanou postel, a kdy\u017e uvid\u011bl tu vedle, hned v\u011bd\u011bl, kter\u00e1 komu pat\u0159\u00ed. K Billovu ne\u0161t\u011bst\u00ed byli spolu i na pokoji. Tak\u017ee kdybyste ve\u0161li, asi by jste se rozesm\u00e1li. P\u016flka pokoje je vzorn\u011b uklizen\u00e1, zat\u00edmco ve druh\u00e9 p\u016flce se v\u00e1lej\u00ed po podlaze pono\u017eky, trenky a k\u0161iltovky… a dokonce nejen to.<\/div>\n
Gustavovi se cht\u011blo tak\u00e9 sm\u00e1t, av\u0161ak kv\u016fli kamar\u00e1dovi se udr\u017eel. Bill toti\u017e vypadal, jako by m\u011bl pr\u00e1v\u011b te\u010f explodovat.<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9j, \u010dus Gustave,“ otev\u0159ely se dve\u0159e a dovnit\u0159 ve\u0161la dal\u0161\u00ed postava, te\u010f v\u0161ak Bill v\u0159el.<\/div>\n
„\u010cus, Gustave?! \u010cus Gustave?! Co to m\u011blo znamenat?“ do\u0161el k n\u011bmu Bill a nech\u00e1pav\u011b na n\u011bj koukal. Gustav v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl asi odej\u00edt, ale ti dva mu jaksi ne\u00famysln\u011b zabarik\u00e1dovali cestu.<\/div>\n
„Co se na\u0161emu Billikovi zas nel\u00edb\u00ed?“ za\u0161i\u0161lal Tom a jen otr\u00e1ven\u011b proto\u010dil o\u010dima.<\/div>\n
„Ach… j\u00e1 nev\u00edm, kde za\u010d\u00edt! Cos to tam mlel za hovadiny p\u0159i tom rozhovoru?“ k\u0159i\u010del na n\u011bj a kdyby jej Tom nezastavil, mo\u017en\u00e1 by jednu v afektu i schytal.<\/div>\n
„Tak pozor, Bill\u00edku… d\u00edky mn\u011b se te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 koukat na svou fotku v novin\u00e1ch a d\u00edky mn\u011b stoj\u00ed\u0161 tam, kdes v\u017edycky cht\u011bl st\u00e1t… a mn\u011b to taky hrozn\u011b bav\u00ed… jenom\u017ee nedok\u00e1\u017eu vych\u00e1zet s tak rozmazlen\u00fdm d\u011bckem,“ \u0161t\u011bkl po n\u011bm, a p\u0159itom mu po\u0159\u00e1d pevn\u011b stisk\u00e1val z\u00e1p\u011bst\u00ed, \u010d\u00edm\u017e si ho nev\u011bdomky tla\u010dil po\u0159\u00e1d bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
Jak se tak na n\u011b Gustav zahled\u011bl, vypadali zvl\u00e1\u0161tn\u011b. St\u00e1li naproti sob\u011b, vz\u00e1jemn\u011b si koukali do o\u010d\u00ed, a p\u0159itom cht\u011bl jeden druh\u00e9ho pohledem p\u0159izab\u00edt.<\/div>\n
„To bol\u00ed,“ zavr\u010del Bill, kdy\u017e Tom sv\u00e9 stisknut\u00ed zes\u00edlil.<\/div>\n
„J\u00e1 asi… asi bych m\u011bl j\u00edt,“ upozornil na svou osobu Gustav, kter\u00fd tam dote\u010f jen ti\u0161e sed\u011bl a sledoval jednu z jejich ka\u017edodenn\u00edch h\u00e1dek. Tom Billa rychle pustil a rozvalil se na postel.<\/div>\n
„Kluci… tak\u017ee dobrou a jd\u011bte u\u017e rad\u011bji sp\u00e1t. Z\u00edtra m\u00e1me toho hodn\u011b,“ pousm\u00e1l se na n\u011b Gustav a ode\u0161el za Georgem na pokoj. Ti dva se toti\u017e domluvili, aby m\u011bli Bill s Tomem pokoj spole\u010dn\u011b. Naivn\u011b doufali, \u017ee by se snad n\u011bco mezi nima mohlo zm\u011bnit. Zat\u00edm to ale bylo po\u0159\u00e1d hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed…<\/div>\n
Bill se rychle umyl, odl\u00ed\u010dil a chystal se lehnout si. Cht\u011bl co nejd\u0159\u00edve sp\u00e1t, aby m\u011bl u\u017e od Toma pokoj. Ten se u\u017e rozvaloval ve sv\u00e9 posteli a tak\u00e9 se sna\u017eil usnout. Jenom\u017ee nane\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa se spustila neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 bou\u0159e. Bill se u\u017e jako mal\u00fd kluk ze v\u0161eho nejv\u00edc b\u00e1l bou\u0159ek. Zachumlal se a\u017e po u\u0161i a vyd\u011b\u0161en\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Sna\u017eil se nemyslet na to, co se d\u011bje za oknem. Najednou usly\u0161el tich\u00e9 kroky, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se k jeho posteli a za p\u00e1r sekund se jeho postel na kraji zhoupla. Bill se prudce posadil a cel\u00fd se klepal. Tom na n\u011bj ti\u0161e, av\u0161ak tro\u0161ku sklesle, hled\u011bl.<\/div>\n
„Co chce\u0161?“ pokusil se o bojovn\u00fd t\u00f3n. Tom si povzdechl.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1 \u017ee bych m\u011bl ze skupiny odej\u00edt… u\u017e jste slavn\u00ed a beze m\u011b to jist\u011b zvl\u00e1dnete a ty bude\u0161 m\u00edt kone\u010dn\u011b uklizen\u00fd pokoj,“ koukal Billovi smutn\u011b do o\u010d\u00ed, \u010d\u00edm\u017e mu p\u0159ipomn\u011bl jejich prvn\u00ed h\u00e1dku, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pr\u00e1v\u011b nepo\u0159\u00e1dku v\u0161ude kolem Toma.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, to \u017ee to mezi n\u00e1ma neklape je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee to neklape v kapele. Je to na dobr\u00fd cest\u011b.A kdy\u017e to na sob\u011b ned\u00e1me zn\u00e1t… nikdo se nedov\u00ed, \u017ee zp\u011bv\u00e1k a kytarista se nesn\u00e1\u0161ej\u00ed,“ pla\u0161e sklopil pohled .<\/div>\n
„Ty m\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom, av\u0161ak z jeho hlasu nevych\u00e1zela zloba nebo vztek… jenom zklam\u00e1n\u00ed… Zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e9ho si ale Bill jaksi nev\u0161iml…<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Smutn\u00e9 o\u010di \u010dernovlas\u00e9ho chlapce se rozhl\u00e9dly prostornou m\u00edstnost\u00ed. Bylo to tady v\u0161echno tak n\u00e1dhern\u00e9\u2026 st\u00e1l tady na p\u00f3diu, jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po mikrofonu, av\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee do n\u011bj nikdy nebude moci zp\u00edvat\u2026Vlastn\u011b v\u011bd\u011bl hned od za\u010d\u00e1tku, \u017ee na tenhle konkurz nikdo nep\u0159ijde, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[101],"tags":[],"class_list":["post-18852","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-horke-dlane-kytaristy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18852","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18852"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18852\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18852"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18852"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18852"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}