{"id":1886,"date":"2016-08-05T16:00:00","date_gmt":"2016-08-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1878"},"modified":"2016-08-05T16:00:00","modified_gmt":"2016-08-05T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/08\/05\/ocima-spolecnosti-zakazane-18\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 18."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

Bushido nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a zalo\u017eil si ruce na prsou. Nebyl n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed den a jeho si p\u0159esto zavolali do n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed m\u00edstnosti. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00fdt Bill – ten mal\u00fd \u010f\u00e1bel by mu bez rozpak\u016f rovnou vlezl do cely a a\u017e pak by ho odt\u00e1hl do soukrom\u00ed. T\u00edm sp\u00ed\u0161 byl ale p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e ve\u0161el do m\u00edstnosti a p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l kluk v pytlovit\u00e9m oble\u010den\u00ed a s \u010dern\u00fdmi cornrows. Na prvn\u00ed pohled mu nebyl v\u016fbec pov\u011bdom\u00fd, jakmile se ale trochu v\u00edce zam\u011b\u0159il na jeho vzhled, rysy v obli\u010deji mu za\u010daly b\u00fdt mnohem v\u00edce pov\u011bdom\u00e9. „Nech m\u011b h\u00e1dat. Ty jsi Tom.“<\/p><\/div>\n

„Vid\u00edm, \u017ee o mn\u011b br\u00e1cha mluvil,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom stroze.<\/div>\n
„A j\u00e1 vid\u00edm, \u017ee mluvil o mn\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl se Bushido. Ani o krok k chlapci nep\u0159istoupil, udr\u017eoval si bezpe\u010dnou vzd\u00e1lenost pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady. „Pokud v\u00edm, dneska nen\u00ed vy\u010dlen\u011bn\u00fd \u010das pro n\u00e1v\u0161t\u011bvy, tak\u017ee se n\u011bco muselo st\u00e1t s Billem,“ p\u0159imhou\u0159il o\u010di. Srdce se mu m\u00edrn\u011b zachv\u011blo p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by se chlapci skute\u010dn\u011b mohlo n\u011bco st\u00e1t, nedal na sob\u011b ale nic zn\u00e1t. Necht\u011bl, aby mlad\u00edk vid\u011bl jeho zranitelnost, jakmile p\u0159i\u0161lo na Billa.<\/div>\n
Tom potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed proto\u010dit o\u010dima a zavrt\u011bl hlavou. „Ne, Bill je v pohod\u011b. Pr\u00e1v\u011b te\u010f se \u0161prt\u00e1 na test z filosofie,“ pokr\u010dil rameny a s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval Bushid\u016fv lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. „\u0158ekl jsem ale \u0159editeli v\u011bznice, \u017ee o n\u011bj m\u00e1m starost, a \u017ee s tebou chci mluvit, abych v\u011bd\u011bl, jestli to m\u00e1 co do\u010din\u011bn\u00ed s tebou nebo ne.“<\/div>\n
\n

Bushido pozvedl obo\u010d\u00ed. „Starost o n\u011bj? Kv\u016fli mn\u011b? Promi\u0148, ale mysl\u00edm, \u017ee jsi to byl ty, kdo ho dvakr\u00e1t donutil j\u00edt na n\u011bjakou akci, kde se ho druz\u00ed dot\u00fdkali i p\u0159es jeho nesouhlas. Ne j\u00e1.“ Tomova \u010delist se pevn\u011b semknula, p\u0159esto\u017ee j\u00edm prvn\u011b ot\u0159\u00e1sl \u0161ok. Jak moc si ti dva byli bl\u00edzc\u00ed, \u017ee Bushido v\u011bd\u011bl i o tomhle? „Pod\u00edvej se, Tome, nev\u00edm, pro\u010d jsi sem p\u0159i\u0161el, ale j\u00e1 t\u011b nehodl\u00e1m z ni\u010deho obvi\u0148ovat. Tohle je v\u011bc tv\u00e9ho sv\u011bdom\u00ed, ne m\u00e9ho. J\u00e1 se v tuhle chv\u00edli star\u00e1m jen o to, aby se Bill c\u00edtil pohodln\u011b se mnou.“<\/p><\/div>\n

„V\u016fbec se mi nel\u00edb\u00ed, jak moc se vy dva sbli\u017eujete.“<\/div>\n
„Tohle je zase v\u011bc na\u0161e. J\u00e1 se tomu zpo\u010d\u00e1tku br\u00e1nil. Necht\u011bl jsem se do toho pou\u0161t\u011bt, proto\u017ee je tu spousta okolnost\u00ed, kter\u00e9 by Billovi nakonec mohly ubl\u00ed\u017eit. On se ale nedal odradit a te\u010f u\u017e proti jeho rozhodnut\u00ed nic nezm\u016f\u017eu. V\u00edm, \u017ee kdybych se st\u00e1hnul, ubl\u00ed\u017eilo by mu to mnohem v\u00edc. Stejn\u011b, jako to na n\u011bm m\u016f\u017ee\u0161 vid\u011bt ty, vid\u00edm i j\u00e1, \u017ee se ke mn\u011b upnul. A a\u010dkoliv nem\u00e1m jakoukoliv povinnost ti n\u011bco vysv\u011btlovat, tak jsem se celkem upnul i j\u00e1 na n\u011bj. Ten kluk mi p\u0159irostl k srdci a j\u00e1 ho v\u00edd\u00e1m r\u00e1d, u\u017e\u00edv\u00e1m si jeho spole\u010dnost. A pokud tohle m\u011bla b\u00fdt n\u00e1v\u0161t\u011bva typu: J\u00e1 jsem velkej br\u00e1cha, tak\u017ee jestli ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 m\u00fdmu mlad\u0161\u00edmu br\u00e1\u0161kovi, tak t\u011b zabiju!<\/em>, tak nemus\u00ed\u0161 m\u00edt obavy. A\u0165 u\u017e si o mn\u011b mysl\u00ed\u0161 cokoliv, lidi, kter\u00fd m\u00e1m r\u00e1d, opatruju jako oko v hlav\u011b a d\u011bl\u00e1m v\u0161echno pro to, aby byli \u0161\u0165astn\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom se zamra\u010dil. „Nev\u011b\u0159\u00edm ti to.“<\/div>\n
„To ani nemus\u00ed\u0161. V\u011b\u0159 Billovi a jeho \u00fasudku. Co jsem o n\u011bm zat\u00edm zjistil, m\u00e1 hodn\u011b dobr\u00e9 pozorovac\u00ed schopnosti a dok\u00e1\u017ee odhadnout typy osobnost\u00ed. J\u00e1 nepot\u0159ebuju tvoje schv\u00e1len\u00ed nebo po\u017eehn\u00e1n\u00ed, Tome,“ Bushido zavrt\u011bl hlavou, o krok k mlad\u00edkovi p\u0159istoupil. „J\u00e1 pot\u0159ebuju, aby ses ujistil, \u017ee Bill bude \u0161\u0165astn\u00fd. V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e proti n\u00e1m bude\u0161 brojit? Kdy\u017e ho bude\u0161 zrazovat a h\u00e1zet mu klacky pod nohy? Nebude,“ pokr\u010dil rameny. „Ne\u0159eknu mu, \u017ee jsi tady dneska byl, tak dlouho, dokud se bude\u0161 starat o jeho spokojenost.“<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

„Nesp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b?“ Bill se s \u00fasm\u011bvem op\u0159el o m\u0159\u00ed\u017ee a str\u010dil ruce do kapes. „Proto\u017ee jestli jo, je mi to jedno a stejn\u011b t\u011b odt\u00e1hnu na na\u0161e sezen\u00ed,“ zazubil se.<\/p><\/div>\n

Bushido nadzvedl hlavu z pol\u0161t\u00e1\u0159e, kr\u00e1tce se zasm\u00e1l. „Kr\u00e1sn\u00e1 uk\u00e1zka toho, jak ti z\u00e1le\u017e\u00ed na m\u00e9m du\u0161evn\u00edm zdrav\u00ed,“ zabru\u010del, zat\u00edmco se hrabal z postele. „Kolik jsme dostali \u010dasu?“<\/div>\n
Bill zkontroloval hodinky na sv\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed, zat\u00edmco se oba dlouh\u00fdmi kroky vydali sm\u011brem k m\u00edstnosti, kter\u00e1 jim m\u011bla alespo\u0148 na chv\u00edli poskytnout pot\u0159ebn\u00e9 soukrom\u00ed. „Dneska to bylo pom\u011brn\u011b voln\u011bj\u0161\u00ed, tak\u017ee m\u00e1me \u010das a\u017e do des\u00edti. To jsou bez m\u00e1la t\u0159i hodiny,“ s \u00fasm\u011bvem k Bushidovi vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„To je spousta \u010dasu.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Proto jsem vzal diktafon, abych si n\u00e1\u0161 rozhovor mohl nahr\u00e1t a pozd\u011bji z n\u011bj vyt\u00e1hnout d\u016fle\u017eit\u00e9 informace. Nerad bych si namohl ruku,“ Bill pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem bleskl po dozorci, kolem n\u011bho\u017e proch\u00e1zeli. Pot\u0159eboval, aby si v\u0161ichni mysleli, \u017ee a\u0165 u\u017e se za dve\u0159mi bude d\u00edt cokoliv, bude to souviset s jeho z\u00e1v\u011bre\u010dnou prac\u00ed a ni\u010d\u00edm jin\u00fdm. Necht\u011bl, aby m\u011bli kontroly a rozhodn\u011b necht\u011bl, aby vzbuzovali podez\u0159en\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc klidu, t\u00edm l\u00e9pe pro n\u011b. „Za\u010dal jsem na tom u\u017e trochu pracovat, prokousal jsem se na\u0161imi za\u010d\u00e1tky.“<\/div>\n
\n

„Mysl\u00ed\u0161 t\u00edm, jak jsem t\u011b m\u011bs\u00edc ignoroval?“<\/p><\/div>\n

„Divil by ses, ale z toho m\u011bs\u00edce jsem dok\u00e1zal ud\u011blat rozbor p\u0159es dv\u011b str\u00e1nky,“ ti\u0161e se zasm\u00e1l, na\u010de\u017e mile pod\u011bkoval dozorci, kter\u00fd jim odemykal m\u00edstnost. „M\u00e1m to tu pro n\u00e1s zamluven\u00e9 do des\u00edti, m\u00e1m si vz\u00edt k sob\u011b kl\u00ed\u010d, nebo pak pro n\u00e1s dojde\u0161?“<\/div>\n
„V p\u016fl des\u00e1t\u00fd na v\u00e1s p\u0159ijdu bouchnout, abyste nezapomn\u011bli a m\u011bli dost \u010dasu dokon\u010dit to,“ uk\u00e1zal na diktafon v Billov\u011b ruce. „Pamatuj, \u017ee kdykoliv m\u016f\u017eou za\u017e\u00e1dat o kopii toho, co se tady pov\u00eddalo.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, v\u0161echny kopie si nech\u00e1v\u00e1m v po\u010d\u00edta\u010di,“ Bill s k\u00fdvnut\u00edm Bushida nen\u00e1padn\u011b vstr\u010dil dovnit\u0159. „Tak na n\u00e1s pak bouchni, jo?“ zazubil se naposledy, ne\u017e za nimi zav\u0159el dve\u0159e. \u010cekal p\u00e1r vte\u0159in, ne\u017e se ozvalo slastn\u00e9 cvaknut\u00ed z\u00e1mku a n\u00e1sledn\u00fd dusot krok\u016f odch\u00e1zej\u00edc\u00edho dozorce. S nevinn\u00fdm \u00fasm\u011bvem st\u00e1le op\u0159en\u00fd o dve\u0159e vzhl\u00e9dl k Bushidovi. „Ahoj.“<\/div>\n
\n

Bushido zavr\u010del, chvatn\u011b p\u0159ekonal mezeru, kter\u00e1 je d\u011blila a p\u0159itiskl rty na jeho v tvrd\u00e9m polibku. Bill ti\u0161e zak\u0148u\u010del, cel\u00fdm t\u011blem se k mu\u017ei p\u0159itiskl a rukama ho pevn\u011b objal kolem krku. „\u010c\u00edm v\u00edc nevinn\u011b vypad\u00e1\u0161, t\u00edm v\u00edc vypad\u00e1\u0161 jako zatracenej \u010f\u00e1bel,“ vydechl Bushido, jakmile se na okam\u017eik odt\u00e1hl. Promnul chlapcovy boky, ne\u017e neohro\u017een\u011b dlan\u011bmi sjel a\u017e na jeho zade\u010dek a jemn\u011b ho promnul. P\u0159iv\u0159el o\u010di, byl to mnohem lep\u0161\u00ed pocit, ne\u017e si pamatoval ze sv\u00fdch sn\u016f.<\/p><\/div>\n

Billovy tv\u00e1\u0159e z\u010dervenaly, se sklopen\u00fdm pohledem zatahal za l\u00edmec na Bushidov\u011b v\u011bze\u0148sk\u00e9 ko\u0161ili. „J\u00e1 ale nic ned\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
„O to pr\u00e1v\u011b jde,“ Bushido se ti\u0161e rozesm\u00e1l. Ukradl si dal\u0161\u00ed polibek, tentokr\u00e1t mnohem cudn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e se roze\u0161el k pohovce, na kterou se usadil a Billa si hned st\u00e1hl k sob\u011b. „Nem\u00e1\u0161 ani pon\u011bt\u00ed, jak p\u016fsob\u00ed\u0161 na ostatn\u00ed, mali\u010dk\u00fd. Pamatuje\u0161 si ten prvn\u00ed den, kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el? M\u011bl jsi podpatky, a jakmile to ostatn\u00ed zaslechli, v\u0161ichni zmlkli. Zv\u011bdav\u011b t\u011b sledovali celou dobu, nenechali si uj\u00edt jedinou vte\u0159inu, kterou by t\u011b mohli spat\u0159it. Druh\u00fd den o tob\u011b v\u0161ichni mluvili. Byli z tebe \u00fapln\u011b u vytr\u017een\u00ed. Te\u010f u\u017e se sice trochu uklidnili, ale po\u0159\u00e1d je vid\u011bt, jak t\u011b pohledem pron\u00e1sleduj\u00ed celou dobu, co t\u011b maj\u00ed k dispozici, a kdyby se t\u011b jen mohli dotknout\u2026“<\/div>\n
„To ale nem\u016f\u017eou.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eou,“ p\u0159itakal Bushido jasn\u011b, pevn\u011bji omotal ruku kolem chlapcova pasu. „Dal jsem jim to jasn\u011b najevo.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Zpo\u010d\u00e1tku se o tob\u011b vedly \u0159e\u010di. Celkem hnusn\u00e9 \u0159e\u010di, hlavn\u011b ze spodn\u00edch pater, od chlap\u016f, kte\u0159\u00ed s tebou skoro nep\u0159i\u0161li do styku. Postaral jsem se o to, aby v\u011bd\u011bli, \u017ee kdyby se ti n\u011bco stalo, skon\u010dili by \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„Po\u010dkej, ale my se spolu zpo\u010d\u00e1tku v\u016fbec nebavili, tak pro\u010d?“ Bill zmaten\u011b sledoval Bushidovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Mu\u017e se pousm\u00e1l, jemn\u011b mlad\u00edka pohladil po krku. „To, \u017ee jsme ve v\u011bzen\u00ed, jim ned\u00e1v\u00e1 pr\u00e1vo chovat se jako hovada. Nav\u00edc,“ sklonil se k n\u011bmu, „co bych to byl za \u010dlov\u011bka, kdybych dovolil, aby n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil takov\u00e9mu pokladu, jako jsi ty?“<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

„Bo\u017ee m\u016fj, co ty to se mnou d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill s vykulen\u00fdma o\u010dima zatahal za Bushidovy vlasy, nerv\u00f3zn\u011b se mu zavrt\u011bl na kl\u00edn\u011b. Nebyli spolu ani p\u016fl hodiny, kdy\u017e u\u017e si ho Bushido vyt\u00e1hnul k sob\u011b, aby k n\u011bmu m\u011bl snadn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. „Je\u0161t\u011b p\u0159ed m\u011bs\u00edcem jsem si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee bych n\u011bkdy byl n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho schopn\u00fd, a te\u010f\u2026“ prsty p\u0159ejel po Bushidov\u00fdch ramenou, poukazuje tak na ruce, kter\u00e9 mu pod tri\u010dkem klouzaly po z\u00e1dech. „Ob\u010das si \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee m\u00edsto abych byl psychickou podporou j\u00e1 tob\u011b, tak j\u00ed jsi ty pro m\u011b.“<\/p><\/div>\n

„Jak bych ti mohl b\u00fdt psychickou podporou, kdy\u017e jedin\u00e9, co d\u011bl\u00e1m, je, \u017ee t\u011b odstrkuju, p\u0159itahuju, pak zase odstrkuju a tak d\u00e1le, a tak d\u00e1le?“ Bushido pobaven\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. „To ned\u00e1v\u00e1 smysl.“<\/div>\n
„Proto\u017ee kdy\u017e jsem s tebou, tak se neboj\u00edm,“ pokr\u010dil Bill s \u00fasm\u011bvem, a p\u0159esto\u017ee na n\u011bm byl zn\u00e1t ostych, naklonil se a rty p\u0159ejel po Bushidov\u011b \u010delisti. „Jako kdyby se tohle v\u0161echno m\u011blo st\u00e1t. C\u00edt\u00edm se p\u0159irozen\u011b, neboj\u00edm se tv\u00fdch rukou. U\u017e\u00edv\u00e1m,“ s m\u011blk\u00fdm stenem se prohnul v z\u00e1dech, kdy\u017e Bushido sotva znateln\u011b p\u0159ejel po jeho p\u00e1te\u0159i v oblasti beder, „si tvoje dotyky.“<\/div>\n
„A to je\u0161t\u011b nev\u00ed\u0161, co v\u0161echno se sv\u00fdma rukama dok\u00e1\u017eu,“ zamru\u010del mu Bushido do ucha.<\/p>\n

Bill se mimod\u011bk ot\u0159\u00e1sl. Bushid\u016fv dech mu polaskal poko\u017eku pod uchem, zat\u00edmco jedna z dlan\u00ed neohro\u017een\u011b zam\u00ed\u0159ila znovu k jeho zade\u010dku. Pevn\u011b ho stiskl. Stejn\u011b jako u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t za tu dobu, co spolu toho dne byli, se o sebe ot\u0159eli kl\u00edny, tentokr\u00e1t to ale bylo jin\u00e9. Bill ti\u0161e zast\u00e9nal a v\u011bdom si sv\u00e9 vlastn\u00ed erekce, se na Bushida p\u0159itiskl siln\u011bji. Nev\u011bd\u011bl, kde se to v n\u011bm bere, jedin\u00e9, co byl schopn\u00fd vn\u00edmat, bylo, jak p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit to je.<\/div>\n

„Je\u017ei\u0161i,“ vyhrkl Bill, kdy\u017e Bushido zlehka skousl k\u016f\u017ei t\u011bsn\u011b pod jeho kl\u00ed\u010dn\u00ed kost\u00ed. „Po\u010dkej, po\u010dkej. Bushido,“ l\u00edtostiv\u011b se odt\u00e1hl, se zrychlen\u00fdm dechem p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 na jeho hru\u010f, aby ho udr\u017eel v bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. „Tohle nem\u016f\u017eeme. Tohle je\u2026 P\u0159\u00edli\u0161 brzy, p\u0159\u00edli\u0161 \u0161patn\u00e9 m\u00edsto,“ omluvn\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl se strachem vepsan\u00fdm v o\u010d\u00edch. „Promi\u0148, j\u00e1 jen\u2026 Nechci, aby se to poprv\u00e9 stalo tady,“ za\u0161eptal. „Nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00fd luxusn\u00ed hotel, sv\u00ed\u010dky a okv\u011btn\u00ed r\u016f\u017ee. Ale\u2026“ sklopil pohled. „Cht\u011bl bych, aby ses i ty c\u00edtil dob\u0159e, abys nemusel ka\u017edou chv\u00edli myslet na to, \u017ee jsme ve v\u011bzen\u00ed a mohl by kdokoliv p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
\n

Bushido, v prvn\u00ed chv\u00edli m\u00edrn\u011b zklaman\u00fd z ne\u00fasp\u011bchu, na chlapce p\u0159ekvapen\u011b pohl\u00e9dl. Najednou mu do\u0161lo, \u017ee Bill je doopravdy nevinn\u00fd a on je prvn\u00ed, kter\u00fd m\u00e1 pr\u00e1vo se ho takhle dot\u00fdkat. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee m\u011bl takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. „Ty opravdu chce\u0161, abych byl ten, kdo se t\u011b dotkne jako prvn\u00ed?“<\/p><\/div>\n

„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to zn\u00ed trochu jako z n\u011bjak\u00e9 telenovely, ale ano,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „Ani jsem t\u011b neznal a u\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee v tob\u011b n\u011bco je. Zkr\u00e1tka m\u011b to k tob\u011b t\u00e1hlo u\u017e od naprost\u00e9ho za\u010d\u00e1tku, Bushido. Jestli tohle nen\u00ed osudov\u00e9 znamen\u00ed, tak nev\u00edm, co by mohlo b\u00fdt.“<\/div>\n
Bushido s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem nat\u00e1hl ruku a chlapce pohladil po tv\u00e1\u0159i. Dal si z\u00e1le\u017eet, aby Bill vid\u011bl radost i z jeho o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se usm\u00edvaly tak m\u00e1lo. „Mamka m\u011bla pravdu. V\u00e1\u017en\u011b jsi and\u011bl.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Bushido nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a zalo\u017eil si ruce na prsou. Nebyl n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed den a jeho si p\u0159esto zavolali do n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed m\u00edstnosti. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00fdt Bill – ten mal\u00fd \u010f\u00e1bel by mu bez rozpak\u016f rovnou vlezl do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-1886","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1886","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1886"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1886\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1886"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1886"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1886"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}