{"id":18861,"date":"2008-04-06T11:30:00","date_gmt":"2008-04-06T10:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18820"},"modified":"2008-04-06T11:30:00","modified_gmt":"2008-04-06T10:30:00","slug":"emotio-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/06\/emotio-1\/","title":{"rendered":"Emotio"},"content":{"rendered":"
Na schodech vedouc\u00edch do patra jejich rodinn\u00e9ho domu, sed\u011bl pobledl\u00fd chlapec. Hlavu m\u011bl slo\u017eenou v dlan\u00edch, kolena si t\u011bsn\u011b tiskl k hrudi. Jeho uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy skr\u00fdvaly i ty posledn\u00ed zbytky jeho ztr\u00e1pen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Ot\u0159\u00e1sal se mohutn\u00fdmi vzlyky a sna\u017eil se nevn\u00edmat k\u0159ik, oz\u00fdvaj\u00edc\u00ed se z kuchyn\u011b. Necht\u011bl tomu v\u0161emu naslouchat, n\u011bco jej v\u0161ak st\u00e1le dr\u017eelo na m\u00edst\u011b, kv\u016fli n\u011b\u010demu zde musel z\u016fstat. Jak dlouho u\u017e tu vlastn\u011b sed\u00ed? P\u016fl hodiny, nebo snad dokonce u\u017e celou hodinu? Nevn\u00edmal \u010das, necht\u011bl vn\u00edmat nic, ale hlasy jeho rodi\u010d\u016f se mu zar\u00fdvaly hluboko do mysli a zp\u016fsobovaly mu neskonal\u00e1 muka. Pro\u010d se v\u016fbec h\u00e1daj\u00ed? Pro\u010d ni\u010d\u00ed celou jejich rodinu? Nevid\u00ed, kolik tr\u00e1pen\u00ed zp\u016fsobuj\u00ed? M\u011bl pocit, \u017ee na sv\u011bt\u011b u\u017e snad nen\u00ed nikdo, kdo by jej z tohohle utrpen\u00ed a \u017ealu mohl zachr\u00e1nit. Ale on tu byl, v\u011bd\u011bl, kdo jedin\u00fd mu m\u016f\u017ee pomoci. Kde v\u016fbec je? V\u011bd\u011bl to, ale necht\u011bl na to myslet. V\u011bd\u011bl, \u017ee by si t\u00edm je\u0161t\u011b v\u00edce ubl\u00ed\u017eil. Pot\u0159eboval jeho bl\u00edzkost stejn\u011b tak, jako poutn\u00edk pot\u0159ebuje vodu k uti\u0161en\u00ed \u017e\u00edzn\u011b, pot\u0159eboval jej stejn\u011b, jako horsk\u00e1 kv\u011btina paprsky slunce…<\/div>\n
Ale on tu nebyl… Nezaj\u00edm\u00e1 ho h\u00e1daj\u00edc\u00ed se matka s otcem, neobt\u011b\u017eoval se p\u0159ij\u00edt za Billem, kter\u00fd musel tomuhle cel\u00e9mu divadlu p\u0159ihl\u00ed\u017eet a ti\u0161e plakat nad ka\u017edou r\u00e1nou, kter\u00e1 matce utkv\u011bla na tv\u00e1\u0159i otcovou nel\u00edtostnou rukou… Z\u016fstal tu s\u00e1m a pomalu p\u0159est\u00e1val doufat… Ale jak dlouho u\u017e? Jak dlouho musel sn\u00e1\u0161et k\u0159ivdy obou rodi\u010d\u016f a jejich vz\u00e1jemn\u00e9 h\u00e1dky, kter\u00e9 nikdy nekon\u010dily, naopak \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce se stup\u0148ovaly?… Porcel\u00e1n z kuchy\u0148sk\u00e9 linky pomalu vymizel, jak jej otec t\u0159\u00ed\u0161til o siln\u00e9 zdi v kuchyni. Jak dlouho bude muset je\u0161t\u011b tohle v\u0161echno sn\u00e1\u0161et? D\u0159\u00edve tu byl je\u0161t\u011b jeho bratr, kter\u00fd jej ut\u011b\u0161oval v n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0161eptal n\u011b\u017en\u00e1 slova. Ach, kdyby jen Tom v\u011bd\u011bl, co pro n\u011bj znamenal sebemen\u0161\u00ed dotek jeho ruky na z\u00e1dech, jak se mu po t\u011ble rozlil pot, kdykoli mu \u0161eptal n\u011b\u017en\u00e1 sl\u016fvka do ucha a sliboval, \u017ee se o n\u011bj postar\u00e1. Bill se t\u011bchto chvil nemohl naba\u017eit, stejn\u011b jako cht\u011bl, aby je nemusel za\u017e\u00edvat… Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee pouze bratrsk\u00e1 l\u00e1ska pout\u00e1 Toma k Billovi, v\u011bd\u011bl, \u017ee ka\u017ed\u00fd ve\u010der chod\u00ed za n\u00ed, za tou, kterou z hloubi du\u0161e miluje a on, pouh\u00fd bratr, s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1. Do smrti bude \u017e\u00edt jen polovi\u010dn\u00ed \u017eivot – s n\u00edm, ale bez n\u011bj…<\/div>\n
Jeho t\u011blo se te\u010f za\u010dalo nezadr\u017eiteln\u011b t\u0159\u00e1st, kdy\u017e k n\u011bmu dolehl hysterick\u00fd jekot jeho matky a hn\u011bviv\u00fd k\u0159ik otce, dopl\u0148ovan\u00fd \u0159in\u010den\u00edm hrnc\u016f a \u017eidl\u00ed… nemohl u\u017e d\u00e1l…<\/div>\n
Vchodov\u00e9 dve\u0159e se potichu otev\u0159ely a ze tmy se vyno\u0159ila postava vysok\u00e9ho chlapce s dredy. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl rozt\u00e1hnutou letm\u00fdm \u00fasm\u011bvem a okolnostem v kuchyni nev\u011bnoval pozornost. Nesn\u00e1\u0161el ty h\u00e1dky, ale nau\u010dil se je u\u017e nevn\u00edmat… Okam\u017eit\u011b na n\u011bj dolehl strach o Billa a za\u010dal si rychle sund\u00e1vat boty a odkl\u00e1dal bundu na v\u011b\u0161\u00e1k. Sna\u017eil se nen\u00e1padn\u011b proj\u00edt ob\u00fdv\u00e1kem sm\u011brem ke schod\u016fm a do pokoje, u\u017eu\u017e se mu to da\u0159ilo, kdy\u017e usly\u0161el ten nejhnusn\u011bj\u0161\u00ed hlas p\u0159\u00edmo za sv\u00fdmi z\u00e1dy. Oto\u010dil se a za n\u00edm st\u00e1l Gordon s vra\u017eedn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. „A tys byl kde, spratku jeden!“ zavr\u010del a ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, rozp\u0159\u00e1hl se a Tomovi vrazil r\u00e1nu do brady. Ten nevydr\u017eel n\u00e1por takov\u00e9 s\u00edly a upadl na zem. P\u0159ed o\u010dima se mu ud\u011blalo \u010derno a v \u00fastech c\u00edtil pachu\u0165 krve. Zorni\u010dky se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily strachem, proto\u017ee Gordon se nap\u0159ahoval k dal\u0161\u00ed r\u00e1n\u011b.<\/div>\n
„Nech toho, ty zv\u00ed\u0159e… Sly\u0161\u00ed\u0161? Nech to d\u00edt\u011b! Co si to dovoluje\u0161! Jsi tak uboh\u00fd, \u017ee si dovoluje\u0161 na d\u011bti? Hnus\u00e1ku… Tome, vypadni nahoru, tady nem\u00e1\u0161 co d\u011blat!!“ V matce se zra\u010dila l\u00edtost se vztekem. Tom se ani nepokusil odporovat a rychle vyb\u011bhl z ob\u00fdv\u00e1ku sm\u011brem ke schod\u016fm, kde byly hlasy rozb\u011bsn\u011bn\u00fdch rodi\u010d\u016f p\u0159ece jen utlumen\u00e9. Opatrn\u011b si \u0161\u00e1hl na pohmo\u017ed\u011bnou \u010delist a syknul bolest\u00ed. Do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy. Tohle u\u017e bylo moc… Chystal se j\u00edt nahoru do pokoje, kdy\u017e na schodech uvid\u011bl drobnou siluetu, kr\u010d\u00edc\u00ed se u z\u00e1bradl\u00ed. Nev\u00e1hal a okam\u017eit\u011b k n\u00ed p\u0159i\u0161el… Pohled na zni\u010den\u00e9ho bratra jej dorazil…Uv\u011bdomil si, \u017ee jejich domov u\u017e netvo\u0159\u00ed tyto \u010dty\u0159i zdi a rodina uvnit\u0159 nich se hrout\u00ed, stejn\u011b jako se Billovo srdce rozpad\u00e1 na milion kousk\u016f. A to nemohl dopustit.
„Bille…“ za\u0161eptal a sklonil se nad jeho postavou. „Bille, poj\u010f, p\u016fjdeme nahoru… Tohle nem\u016f\u017eeme poslouchat.“ Bill, jakoby znovu procitl s jeho hlasem. Vzlyky se uti\u0161ily a pomalu vzhl\u00e9dl na \u010dlov\u011bka, skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edho se bl\u00edzko nad n\u00edm.
„Tome… Ty jsi p\u0159i\u0161el…“ Odpov\u011bd\u011bl \u00falevn\u011b tich\u00fdm hlasem, z kter\u00e9ho p\u0159eb\u011bhl Tomovi mr\u00e1z po z\u00e1dech. Byl tak slab\u00fd a bezbarv\u00fd…<\/div>\n
„Ano, jsem tady, jen pro tebe… Poj\u010f, p\u016fjdeme do pokoje.“ Ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f a pomalu jej za\u010dal zvedat ze schodu. Byl tak lehk\u00fd a k\u0159ehk\u00fd, \u017ee se b\u00e1l, aby se p\u0159i sebemen\u0161\u00edm dotyku nezlomil a nerozpadl na prach. Spole\u010dn\u00fdmi silami se dobelhali k Tomovi do pokoje. Kdy\u017e zav\u00edral dve\u0159e, c\u00edtil jak se o n\u011bj Bill op\u00edr\u00e1 celou vahou sv\u00e9ho t\u011bla a jemn\u011b mu fun\u00ed do ucha. Byl tak n\u011b\u017en\u00fd, tak bezbrann\u00fd… povzdechl si Tom. U\u017e kv\u016fli n\u011bmu mus\u00edm odtud odej\u00edt. Pomalu jej posadil na postel a sedl si p\u0159ed n\u011bj. Zad\u00edval se do t\u011bch mrtv\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 postr\u00e1daly svou \u017eivost, tu energii, kter\u00e1 z nich v\u017edy \u010di\u0161ela.<\/div>\n
„Bille… Odpus\u0165 mi to… Pros\u00edm…“ vzal jeho ruce do sv\u00fdch a p\u0159ilo\u017eil si je na tv\u00e1\u0159e. Byly tak ledov\u00e9…<\/div>\n
„Ach Bille… Pro\u010d nejsem lep\u0161\u00edm bratrem? Te\u010f mus\u00ed\u0161 tak trp\u011bt.“ Tom u\u017e d\u00e1l nevydr\u017eel ten hlubok\u00fd pohled… ne te\u010f, kdy\u017e se c\u00edtil tak \u0161pinav\u00fd, ne\u010dist\u00fd… Zklamal… Chystal se zvednout a odej\u00edt do koupelny sm\u00fdt alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 zn\u00e1mky viny… Ale ty chladn\u00e9 hebk\u00e9 ruce, jej zastavily. Chytly jej za p\u0159edlokt\u00ed a st\u00e1hly zp\u00e1tky k n\u011bmu na zem.<\/div>\n
„Tome… Ty nejsi ten, kter\u00fd se m\u00e1 omlouvat…“ Bill sklopil pohled. Tom i p\u0159es tu tmu, kter\u00e1 panovala v jeho pokoji poznal, \u017ee na tv\u00e1\u0159i se mu lesknou slzy… nech\u00e1pal… “ Zradil jsme t\u011b a te\u010f t\u011b i ztr\u00e1c\u00edm… Osud byl ke mn\u011b krut\u00fd, uk\u00e1zal mi l\u00e1sku, kterou nikdy nem\u016f\u017eu naplnit bez pocitu viny a sebezap\u0159en\u00ed. Cht\u011bl bych toho te\u010f tolik ud\u011blat, tolik ti \u0159\u00edct. Ale boj\u00edm se chyby, kter\u00e1 se nebude d\u00e1t vr\u00e1tit zp\u011bt a j\u00e1 t\u011b nav\u017edycky ztrat\u00edm… Tome… Pov\u011bz…“ Bill se mu hluboce zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Tom vid\u011bl, \u017ee mu po tv\u00e1\u0159i stekla slza… jedna jedin\u00e1, kter\u00e1 znamenala tolik bolesti, pochyb a utrpen\u00ed\u2026 „Pov\u011bz mi… Zda mohu ud\u011blat tu chybu a nechat \u010dinit sv\u00e9 srdce…“<\/div>\n
Tom pochopil… ty m\u011bs\u00edce, co se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na d\u016fvod Billovy skl\u00ed\u010denosti, kdy cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co mu zp\u016fsobuje tolik tr\u00e1pen\u00ed a kdo m\u016f\u017ee za slzy, kter\u00e9 sm\u00e1\u010dely jeho tv\u00e1\u0159e… Byl to on… On je t\u00edm, kdo ubli\u017euje. Pochopil… Nemohl se pod\u00edvat do Billovy tv\u00e1\u0159e, ani\u017e by poc\u00edtil odpor k sob\u011b sam\u00e9mu, \u017ee jej tak dlouho tr\u00e1pil… Ne… Nem\u016f\u017ee… Nejde to… Ale nechce v\u00edce ubl\u00ed\u017eit… Ne, to v\u00ed,on to c\u00edt\u00ed…<\/div>\n
„\u010clov\u011bk d\u011bl\u00e1 chyby, je jen na bohu, zda h\u0159\u00edch odpust\u00ed… Jen on m\u016f\u017ee soudit…“
„J\u00e1 ned\u011bl\u00e1m chyby… Tome… ale te\u010f ud\u011bl\u00e1m\u2026 Prvn\u00ed\u2026 Nejv\u011bt\u0161\u00ed… A posledn\u00ed…“ Bill se k Tomovi pomalu naklonil a spojil sv\u00e1 \u00fasta s jeho… Bylo v tom tolik n\u011bhy, tolik l\u00e1sky… ale c\u00edtil to tak i Tom? Dok\u00e1zal by te\u010f od sebe bratrovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo odtrhnout a zanechat jej napospas zklam\u00e1n\u00ed? Ne… v tomto okam\u017eiku ne… Oplatil mu ten polibek, jak nejvroucn\u011bji um\u011bl… Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu za\u010daly linout slzy, ale musel to ud\u011blat… Bill jej miluje, kde\u017eto Tom nechce b\u00fdt kat…<\/div>\n
„Te\u010f mi \u0159ekni\u2026 byla to chyba?…“ vzdychnul Bill a zad\u00edval se na Toma, kter\u00e9mu se po tv\u00e1\u0159\u00edch kut\u00e1lely slzy… Nedok\u00e1zal se Billovi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, nedok\u00e1zal mu odpov\u011bd\u011bt\u2026 Jen sed\u011bl a zem pod n\u00edm skr\u00e1p\u011bly kapi\u010dky skl\u00ed\u010denosti a l\u017ei…<\/div>\n
Nemusel nic \u0159\u00edkat… Bill pochopil… Opatrn\u011b se zvedl z postele a p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm z pokoje. Naposledy se oto\u010dil k Tomovi…
„Za chyby se plat\u00ed, j\u00e1 za tu svou u\u017e zaplatil… Te\u010f m\u011b b\u016fh su\u010f, \u017ee ni\u010deho nelituji… Miluju t\u011b, Tome…“ posledn\u00ed dv\u011b slova se ztratila ve vzduchu, napl\u0148uj\u00edc\u00edm pokoj, Tom je v\u0161ak p\u0159esto sly\u0161el… sed\u011bl d\u00e1l na zemi a nech\u00e1val si perly ho\u0159kosti st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch… zklamal, zradil, zalhal… je natolik \u0161patn\u00fdm? Ano… zradil vlastn\u00edho bratra. Dal mu planou nad\u011bji, kterou mu ve stejn\u00e9m okam\u017eiku bez zn\u00e1mky l\u00edtosti vzal… nesn\u00e1\u0161el se… sed\u011bl na chladn\u00e9 zemi a ot\u0159\u00e1sal se neutuchaj\u00edc\u00edmi vzlyky… A snad poprv\u00e9… Za tolik let… Za\u010d\u00ednal poci\u0165ovat cit, kter\u00fd tak dlouho hledal… Nebyl to hn\u011bv, odpor ani ho\u0159kost… Ale cit daleko \u010dist\u0161\u00ed, k\u0159eh\u010d\u00ed a slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed…<\/p>\n

autor: Calim\u00eb-S
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na schodech vedouc\u00edch do patra jejich rodinn\u00e9ho domu, sed\u011bl pobledl\u00fd chlapec. Hlavu m\u011bl slo\u017eenou v dlan\u00edch, kolena si t\u011bsn\u011b tiskl k hrudi. Jeho uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy skr\u00fdvaly i ty posledn\u00ed zbytky jeho ztr\u00e1pen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Ot\u0159\u00e1sal se mohutn\u00fdmi vzlyky a sna\u017eil se nevn\u00edmat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-18861","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18861","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18861"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18861\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18861"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18861"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18861"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}