{"id":18881,"date":"2008-04-06T02:35:00","date_gmt":"2008-04-06T01:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18840"},"modified":"2008-04-06T02:35:00","modified_gmt":"2008-04-06T01:35:00","slug":"ich-bin-nich-ich-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/06\/ich-bin-nich-ich-10\/","title":{"rendered":"Ich bin nich\u00b4 ich 10."},"content":{"rendered":"
„Vysv\u011btlit?“ zeptal se Tom a d\u011blal, \u017ee naprosto ni\u010demu nerozum\u00ed. Georg u\u017e s tou svoji zn\u00e1mou rad\u0161i n\u011bkam zmizel a jedin\u00fd, s k\u00fdm tam teda Tom a Bill z\u016fstali, byli Gustav, David a Saki. Moc se jim tahle p\u0159\u00edtomnost nel\u00edbila, proto\u017ee se v\u0161ichni t\u0159i na n\u011b d\u00edvali takov\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem.<\/div>\n
„No… my… tady…“ sna\u017eil se ze sebe dostat Bill, ale moc mu to ne\u0161lo.<\/div>\n
„Co vy tady, Tome?“ zeptal se David a slo\u017eil si ruce na prsou.<\/div>\n
„Vsadili jsme se!“ vypadne z Toma a Bill se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Vsadili?“ zeptali se v\u0161ichni t\u0159i najednou a jenom koukali jak n\u011bco.<\/div>\n
„Ano! Vsadili jsme se o docela dost, \u017ee prost\u011b zvl\u00e1dneme b\u00fdt na jeden den jako ten druh\u00fd. Proto se br\u00e1cha chov\u00e1 jako j\u00e1 a j\u00e1 jako br\u00e1cha. Je to s\u00e1zka,“ vypadne z Toma a Bill jenom kouk\u00e1, kde na to p\u0159i\u0161el. Ale v\u00fdmluva je to dobr\u00e1! Te\u010f jenom doufat, \u017ee oni na ni sko\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale nep\u0159eh\u00e1n\u011bjte to, ano?“<\/div>\n
„Po\u010dkat! Ale pro\u010d jste ka\u017edej \u0159ekl svoje jm\u00e9no ve smyslu nar\u00e1\u017eky na toho druh\u00e9ho?“<\/div>\n
„To… to k tomu pat\u0159\u00ed taky. Myslel jsem, \u017ee se jako j\u00e1 chov\u00e1 jako debil nebo tak prost\u011b, a proto jsem \u0159ekl svoje jm\u00e9no. Je to \u010d\u00e1st t\u00e9 s\u00e1zky,“ zahr\u00e1l do Tom do autu a Bill po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it, kde na tohle v\u0161echno b\u011bhem pouh\u00e9ho okam\u017eiku p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Ale… proto\u017ee u\u017e je pozd\u011b a j\u00e1 jsem utahan\u00fd, tak p\u016fjdu sp\u00e1t,“ prot\u00e1hnul se Tom, usm\u00e1l se, rozlou\u010dil a pomal\u00fdm krokem \u0161el nahoru zp\u00e1tky do pokoj\u016f. Je\u0161t\u011b se na bratra oto\u010dil a nazna\u010dil mu, aby \u0161el za n\u00edm. I Bill se teda omluvil s t\u00edm, \u017ee u\u017e jde sp\u00e1t. A \u0161el pomalu v dobr\u00e9 vzd\u00e1lenosti za Tomem a a\u017e kdy\u017e byli na chodb\u011b u sv\u00fdch pokoj\u016f, kter\u00e9 tam jako skupina m\u011bli pronajat\u00e9, tak Bill Toma dohnal.<\/div>\n
„V\u00e1l\u00ed\u0161,“ \u0159ekl mu jenom se sm\u00edchem a m\u011bl chu\u0165 ho pol\u00edbit, ale ne tady a ne te\u010f na chodb\u011b. P\u0159ece jenom by je mohl kdokoli zahl\u00e9dnout a to opravdu necht\u011bli. Ne te\u010f, ne takhle a u\u017e v\u016fbec ne tady!<\/div>\n
Zalezli do Billova pokoje a jenom, co se za nimi zav\u0159eli dve\u0159e, tak se ale Tom, ne Bill, hladov\u011b vpil do bratrov\u00fdch, jinak ale sv\u00fdch, \u00fast. Bill skoro ani nemohl popadnout dech, jak se v tom Tom vy\u017e\u00edval. T\u00e9m\u011b\u0159 ho nenechal ani nadechnout, ale po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli se mu to p\u0159ece poda\u0159ilo a on si polo\u017eil \u010delo na Tomovo rameno a prudce d\u00fdchal.<\/div>\n
„To jsem t\u011b tak vzru\u0161il??“ zeptal se Tom se sm\u00edchem a Bill se taky zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Trochu jo, ale tohle fun\u011bn\u00ed je t\u00edm, \u017ees mi necht\u011bl dop\u0159\u00e1t \u010derstv\u00e9ho vzduchu, jak ses do m\u011b vpil.“<\/div>\n
„Ne… to ty ses p\u0159ece vpil do m\u011b,“ zasm\u00e1l se Tom a Bill ho jemn\u011b \u0161\u0165ouchnul do hrudi, p\u0159itom ale nespou\u0161t\u011bl \u010delo z Tomova ramene.<\/div>\n
„Nep\u016fjdeme si t\u0159eba lehnout nebo sednout? Docela se mi tady nechce st\u00e1t a je\u0161t\u011b kdy\u017e jsi o m\u011b op\u0159en\u00fd.“<\/div>\n
„Jsem op\u0159en\u00fd o sebe,“ pousm\u00e1l se Bill a zvednul hlavu.<\/div>\n
„To mo\u017en\u00e1, ale te\u010f ve\u0161kerou bolest c\u00edt\u00edm j\u00e1,“ \u0159ekl Tom a pomalu si to m\u00ed\u0159il do lo\u017enice.<\/div>\n
„Tome?“ zastavil ho Bill a Tom se k n\u011bmu oto\u010dil.<\/div>\n
„Copak?“<\/div>\n
„Ty ses s n\u00ed cht\u011bl vyspat? Zkusit to? Kdy\u017e m\u00e1\u0161 r\u00e1d m\u011b?“ Tom se zaseknul a nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 pov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Necht\u011bl, ale cht\u011bl jsem ti zajistit zku\u0161enosti, aby to tvoje t\u011blo potom um\u011blo.“<\/div>\n
„Ale z\u00e1le\u017e\u00ed taky na majitelovi,“ pousm\u00e1l se jenom Bill a nat\u00e1hnul se na postel je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e jeho bratr.<\/div>\n
„Hej! Tys ji zabral celou!“ pousm\u00e1l se \u0161ibalsky na Billa a stoupnul si naproti n\u011bmu k posteli. Bill jenom m\u00edrn\u011b nadzvednul hlavu, aby l\u00e9pe vid\u011bl na bratra a st\u00e1le tam le\u017eel rozvalen\u00fd.<\/div>\n
„Tak si lehni na m\u011b, ne? Nebo se boj\u00ed\u0161, \u017ee svoje t\u011blo t\u00edm m\u00fdm zlom\u00ed\u0161?“ pousm\u00e1l se a Tom nemohl jeho \u00fasm\u011bvu odolat. Rychle ze sebe shodil triko a lehal si opatrn\u011b na Billa.<\/div>\n
Chv\u00edli se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed a zkou\u0161el v nich n\u011bco vy\u010d\u00edst, potom u\u017e se ale jeho rty op\u011bt vpily do t\u011bch bratrov\u00fdch a sv\u00fdma rukama p\u0159itom zkoumal jeho, nebo-li i z\u00e1rove\u0148 sv\u016fj, hrudn\u00edk…<\/div>\n
***<\/div>\n
Mazlili se, ochutn\u00e1vali jeden druh\u00e9ho, propl\u00e9tali sv\u00e9 jazyky a zkr\u00e1tka si u\u017e\u00edvali h\u0159\u00ed\u0161nou noc s t\u00edm druh\u00fdm. Up\u0159\u00edmn\u011b – kolikr\u00e1t za \u017eivot sp\u00edte v posteli s vlastn\u00edm bratrem? A kolikr\u00e1t za \u017eivot m\u016f\u017eete laskat sv\u00e9 vlastn\u00ed t\u011blo?
Byli u\u017e velmi unaven\u00ed, a tak vrcholem jejich milostn\u00e9 noci bylo, kdy\u017e se Tom v upnut\u00fdch boxerk\u00e1ch ot\u00edral o bratr\u016fv rozkrok, d\u00e1l neza\u0161li. Alespo\u0148 prozat\u00edm. Ve fin\u00e1le si Bill op\u0159el hlavu o Tom\u016fv nep\u0159\u00edli\u0161 vysp\u011bl\u00fd hrudn\u00edk a spole\u010dn\u011b s n\u011bkolika posledn\u00edmi sladk\u00fdmi slovy l\u00e1sky zamumlal p\u0159\u00e1n\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 noci. Po chvilce u\u017e Tom mohl sly\u0161et pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed a zanedlouho se u\u017e jeho hrudn\u00edk nadzved\u00e1val ve stejn\u00e9m, pravideln\u00e9m rytmu. Usnuli jako jeden. Tak jak se narodili, jak \u017eili cel\u00fd \u017eivot – jako jeden \u010dlov\u011bk, se dv\u011bmi rozvinut\u00fdmi osobnostmi a stejn\u00fdm po\u010dtem t\u011bl… Jako dal\u0161\u00ed, nesly\u0161n\u00fd krok ke znovusplynut\u00ed, spojili nyn\u00ed sv\u00e1 srdce v jedno. V neust\u00e1l\u00e9m tlukotu, ukol\u00e9bali se do sladk\u00e9ho sp\u00e1nku. Ani jeden nev\u011bd\u011bl, jak\u00e9 n\u00e1sledky by to mohlo m\u00edt, ani jeden se nezaj\u00edmal, jestli dal\u0161\u00ed den r\u00e1no, najdou ostatn\u00ed z kapely jeden z jejich pokoj\u016f pr\u00e1zdn\u00fd a v druh\u00e9m naopak svorn\u011b oddechuj\u00edc\u00ed dvoj\u010data a ani jeden netu\u0161il, \u017ee z\u00edtra se m\u00e1 jejich sen znovu rozt\u0159\u00ed\u0161tit na tis\u00edce kousk\u016f.<\/div>\n
***<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed\u0161, \u017ee se vsadili?“ Gustav m\u017eoural na Davida, a vzhledem k tomu, \u017ee m\u011bl v sob\u011b kolem litru alkoholu, moc toho nevid\u011bl.
„No, zd\u00e1 se mi to divn\u00fd… Hodn\u011b divn\u00fd…“ rozumoval David se sv\u00fdm obvykl\u00fdm, d\u016fle\u017eit\u00fdm podt\u00f3nem n\u011bkoho, kdo si mysl\u00ed, \u017ee snad z v\u011bkem p\u0159ib\u00fdv\u00e1 rozum.
„A Bill… \u017ee by \u0159val svoje jm\u00e9no, kdyby se m\u011bl vyspat s Aliciou?“ Gustav zk\u0159ivil obli\u010dej do soust\u0159ed\u011bn\u00e9 grimasy, ov\u0161em ten pohyb ho natolik vy\u010derpal, \u017ee to musel zap\u00edt dal\u0161\u00edm lokem drah\u00e9ho koktailu.
„Je to divn\u00fd a j\u00e1 jim nev\u011b\u0159\u00edm ani slovo…“ souhlasil nakonec David.
„J\u00e1 taky ne. Ale zaj\u00edmalo by m\u011b, co za t\u00edm je. Mus\u00edme to zjistit…“ je\u0161t\u011b notnou chv\u00edli zaujat\u011b debatovali na t\u00e9ma Bill, Tom a jejich podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Hovor uzav\u0159eli s t\u00edm, \u017ee z\u00edtra p\u0159es den to ur\u010dit\u011b zjist\u00ed. Tohle p\u0159ece nemohlo b\u00fdt samo sebou…<\/div>\n
***<\/div>\n
Sv\u011btlo a teplo, teplo a sv\u011btlo. Tom a Bill, Bill a Tom. M\u016fj bratr a j\u00e1, j\u00e1 a m\u016fj bratr. M\u016fj pokoj a moje postel, j\u00e1 a moje pr\u00e1zdn\u00e1 postel – kde to krucin\u00e1l jsem?
Dot\u011brn\u00e9, tepl\u00e9, slune\u010dn\u00ed paprsky, dopadaj\u00edc\u00ed na Tomovu sm\u00ed\u0159enou tv\u00e1\u0159 dokonaly sv\u00e9 podl\u00e9 d\u00edlo a neboh\u00e9ho Toma nadobro probraly. Nap\u0159\u00edmil se na posteli a zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel.
Je to jeho pokoj? Ano, je.
Kde to v\u010dera usnul? Byl to jeho pokoj? Ne, nebyl.
Anebo…?
Zat\u0159epal hlavou. N\u011bco ho zezadu t\u00ed\u017eilo. Dredy. Jako by si odvykl je m\u00edt.
Po\u010dkat! Kde jsou Billovy jemn\u00e9, uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vl\u00e1sky?
Tom si prot\u0159el o\u010di a pokou\u0161el se re\u00e1ln\u011b uva\u017eovat.
Byl je\u0161t\u011b moc rozespal\u00fd, to p\u0159ece nemohlo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9…
Vyst\u0159elil z postele do koupelny a zad\u00edval se do zrcadla. Z\u00edrala na n\u011bj jen jeho vlastn\u00ed, vykulen\u00e1 tv\u00e1\u0159, s hlubok\u00fdma, hn\u011bd\u00fdma o\u010dima a piercingem ve spodn\u00edm rtu.
Co by taky \u010dlov\u011bk \u010dekal, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1 do zrcadla? \u017de ho to je\u0161t\u011b p\u0159ekvapuje…
Znovu zat\u0159epal hlavou, jako by se z n\u00ed pokou\u0161el vyt\u0159\u00e1st v\u0161echny vt\u00edrav\u00e9 a nesmysln\u00e9 my\u0161lenky, vzpom\u00ednky…
Co se mu to zd\u00e1lo za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sen?
On byl… byl Billem. Sv\u00fdm bratrem.
A nejenom to. Oni se milovali… Milovali… To slovo Tom skoro neznal. Pro n\u011bj to bylo prost\u011b jen slovo, bez hlub\u0161\u00edch v\u00fdznam\u016f… Slovo, kter\u00e9 se hodilo tak maxim\u00e1ln\u011b k jeho romanticky zalo\u017een\u00e9mu bratrovi…
Je snad \u0161\u00edlenec? Zd\u00e1lo se mu n\u011bco tak zvrhl\u00e9ho, jako \u017ee spal se sv\u00fdm vlastn\u00edm bratrem? Jak nechutn\u00e9…
S neklidem se rozb\u011bhl zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje. Nebylo tam nic, co by mu jen nazna\u010dilo, \u017ee jeho sen nebyl jen snem. Co\u017e znamenalo jedin\u00e9 – Tom je prost\u011b zvr\u00e1cen\u00fd, m\u00e1 perverzn\u00ed sny a l\u00edb\u00ed se mu my\u0161lenka, \u017ee m\u00e1 p\u0159ed sebou nah\u00e9ho bratra… Tom, a\u010d uva\u017eoval ironicky, nerad si p\u0159izn\u00e1val, \u017ee je to tak doopravdy.
A\u0165 u\u017e to byl jen velice \u017eiv\u00fd sen nebo cokoliv jin\u00e9ho, l\u00edbilo se mu to. A to se Bill NESM\u00cd dozv\u011bd\u011bt. Nikdo se to nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt.
H\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 my\u0161lenky zaplavovaly jeho mysl a on se roztou\u017een\u011b rozvalil na postel.
„Aaach, Bille…“ vydechl. „K\u00e9\u017e by to tak nebyl jen sen…“<\/p>\n

autor: Evelyn<\/strong>, Ketty<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Vysv\u011btlit?“ zeptal se Tom a d\u011blal, \u017ee naprosto ni\u010demu nerozum\u00ed. Georg u\u017e s tou svoji zn\u00e1mou rad\u0161i n\u011bkam zmizel a jedin\u00fd, s k\u00fdm tam teda Tom a Bill z\u016fstali, byli Gustav, David a Saki. Moc se jim tahle p\u0159\u00edtomnost nel\u00edbila, proto\u017ee se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[98],"tags":[],"class_list":["post-18881","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ich-bin-nich-ich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18881","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18881"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18881\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18881"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18881"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18881"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}