{"id":18918,"date":"2008-04-05T16:07:00","date_gmt":"2008-04-05T15:07:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18877"},"modified":"2008-04-05T16:07:00","modified_gmt":"2008-04-05T15:07:00","slug":"ich-bin-nich-ich-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/05\/ich-bin-nich-ich-1\/","title":{"rendered":"Ich bin nich\u00b4 ich 1."},"content":{"rendered":"
„Co byste d\u011blali, kdybyste na jeden den byli v t\u011ble toho druh\u00e9ho?“
Bill: „Ost\u0159\u00edhal bych ty dredy a koupil bych tot\u00e1ln\u011b nov\u00e9 oble\u010den\u00ed. To, v \u010dem Tom chod\u00ed, se mi nel\u00edb\u00ed.“
Tom: „Vyspal bych se s n\u011bjakou holkou, aby s t\u00edm m\u011bl Bill kone\u010dn\u011b n\u011bjak\u00e9 zku\u0161enosti…“<\/em><\/div>\n
(de POPCORN)<\/em><\/div>\n
„Co je ti?“ Tom m\u011bl neblahou vlastnost, \u017ee v\u017edycky strkal nos do v\u011bc\u00ed, do kter\u00fdch nem\u011bl. Ale kdy\u017e on si nemohl pomoct – byl tak zv\u011bdav\u00fd…
„Co by? Nic mi nen\u00ed!“ odsekl Bill a jakmile se nasoukal do auta, kter\u00e9 je m\u011blo odv\u00e9zt z intervia zp\u011bt do studia, nalepil tv\u00e1\u0159 na bo\u010dn\u00ed ok\u00e9nko. Nete\u010dn\u00fdm pohledem sem tam zabloudil ven, na lidi, hem\u017e\u00edc\u00ed se kolem. Rty m\u011bl zlostn\u011b sev\u0159en\u00e9 a o\u010di malinko leskl\u00e9, ale to by nebyl Tom, kdyby si n\u011b\u010deho tak nepodstatn\u00e9ho v\u0161iml… Nicm\u00e9n\u011b r\u00fdpal do Billa d\u00e1l.
„Od toho interview jsi ani jednou nepromluvil a kouk\u00e1\u0161 na mn\u011b, jako by jsi uva\u017eoval nad vra\u017edou. Pt\u00e1m se znova a naposled – co to s tebou je?“ hustil do dvoj\u010dete d\u016frazn\u011b a zaujal m\u00edsto t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj, aby se na zadn\u00ed sedadla mohl vej\u00edt je\u0161t\u011b Georg.
„Naposled? Tak to je dob\u0159e, \u017ee s t\u011bma dot\u011brnejma ot\u00e1zkama u\u017e kon\u010d\u00ed\u0161!“ zavr\u010del Bill a odvr\u00e1til hlavu od Toma nadobro.
Sledoval, jak se krajina za oknem za\u010d\u00edn\u00e1 pohybovat a st\u00e1le rychleji miz\u00ed z jeho zorn\u00e9ho pole; auto se rozjelo.
Tom do n\u011bj je\u0161t\u011b dlouho ryl a zv\u011bdav\u011b se vypt\u00e1val, kdy\u017e ho ale Bill za\u010dal ignorovat a nasadil si na u\u0161i sluch\u00e1tka od iPoda, kone\u010dn\u011b to vzdal.
V\u0161ak j\u00e1 to zjist\u00edm…<\/em> usmyslel si a zbytek cesty str\u00e1vil t\u00edm, \u017ee se bavil s Georgem o t\u00e9 moder\u00e1torce, co s nimi d\u011blala dnes to interview – p\u0159eli se o to, kolik j\u00ed asi tak bylo a kdo z nich by u n\u00ed m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed \u0161anci.
Tom nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale m\u011bl dojem, \u017ee Bill moc dob\u0159e v\u00ed, co si pov\u00eddaj\u00ed, a \u017ee by se na to tv\u00e1\u0159il zrovna nad\u0161en\u011b, se tedy opravdu \u0159\u00edct nedalo. Pro\u010d ale p\u0159edst\u00edral, \u017ee neposlouch\u00e1 a \u017ee m\u00e1 zapnutou hudbu ?
Tom zavrt\u011bl hlavou – bratr se pro n\u011bj st\u00e1val velkou z\u00e1hadou…<\/div>\n
***<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b. Kone\u010dn\u011b se Bill dostal do sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje. M\u011bl vztek na cel\u00fd sv\u011bt a po\u0159\u00e1dn\u011b ani neznal d\u016fvod. A to ho \u0161tvalo nejv\u00edc…
Vlastn\u011b bylo mnoho v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 ho vyt\u00e1\u010dely a on to nem\u011bl jak ventilovat… S Tokio Hotel m\u011bli po turn\u00e9 – \u017e\u00e1dn\u00e9 koncerty, \u017e\u00e1dn\u00e9 vybit\u00ed agrese…
Jen v\u0161echny hloup\u00e9 probl\u00e9my, spadaj\u00edc\u00ed na jeho hlavu, a v\u0161echna ta zlost… m\u011bl sto chut\u00ed zachovat se jako prav\u00fd rocker a kompletn\u011b zdemolovat cel\u00fd sv\u016fj hotelov\u00fd pokoj.
Kopnul do dve\u0159\u00ed velk\u00e9, star\u00e9, mohutn\u00e9, d\u0159ev\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b a pot\u00e9 se s hlasit\u00fdm n\u00e1\u0159kem sesunul k zemi.
T\u00e9m\u011b\u0159 ukopnut\u00fd palec by je\u0161t\u011b neznamenal takov\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed, jen\u017ee na Billa se v z\u00e1p\u011bt\u00ed otev\u0159ela ona posti\u017een\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 a vysypala se na n\u011bj obrovsk\u00e1, t\u011b\u017ek\u00e1 police.<\/div>\n
***<\/div>\n
Tom \u0161el se spokojen\u00fdm v\u00fdrazem po hotelov\u00e9 chodb\u011b, m\u00ed\u0159\u00edc ke sv\u00e9mu pokoji, t\u011b\u0161il se na m\u011bkkou a luxusn\u00ed postel. Zdr\u017eel se p\u0159ed t\u00edm je\u0161t\u011b dole v hale, n\u011bco projedn\u00e1val s \u010dleny jejich security t\u00fdmu a te\u010f u\u017e se nemohl do\u010dkat vyh\u0159\u00e1t\u00fdch pe\u0159in… Bohu\u017eel nikdo, kdo by mu je zah\u0159\u00edval, tam na n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 ne\u010dek\u00e1, ale ani tento fakt ho n\u011bjak viditeln\u011b nerozesmutnil.
Ov\u0161em ne\u017e se dostal ke spr\u00e1vn\u00fdm dve\u0159\u00edm, zaslechl p\u00e1r zvuk\u016f, kter\u00e9 ho pat\u0159i\u010dn\u011b vylekaly.
Tup\u00e1 r\u00e1na, t\u00e1hl\u00e9 zapi\u0161t\u011bn\u00ed, n\u00e1hl\u00e1 sn\u016f\u0161ka velice sprost\u00fdch nad\u00e1vek a potom bolestn\u00e9 f\u0148uk\u00e1n\u00ed.
Vych\u00e1zelo to z Billova pokoje.
Tom dlouho nev\u00e1hal, oto\u010dil se, doklusal k bratrov\u00fdm dve\u0159\u00edm a vyd\u011b\u0161en\u011b je rozrazil.
„Co se stalo, br\u00e1cha? Co se -“ n\u00e1hle se zarazil.
Kdy\u017e uvid\u011bl Billa zhroucen\u011b sed\u011bt u sk\u0159\u00edn\u011b, pod velkou d\u0159ev\u011bnou deskou a s ubl\u00ed\u017een\u00fdm v\u00fdrazem, musel se za\u010d\u00edt sm\u00e1t.
„No teda br\u00e1cha…“ zalykal se sm\u00edchy, a\u017e se musel op\u0159\u00edt o onu zmi\u0148ovanou sk\u0159\u00ed\u0148, aby sebou nefl\u00e1kl.
„Co jsi tady pros\u00edm tebe vyv\u00e1d\u011bl?“ st\u011b\u017e\u00ed se dr\u017eel na nohou.
„No jist\u011b, zasm\u011bj se… J\u00e1 se tady kv\u016fli tvejm kec\u016fm m\u00e1lem zabiju, ale hlavn\u011b \u017ee t\u011b to pobavilo… To jsem v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d, no… Te\u010f abych to ze sebe sund\u00e1val s\u00e1m…“ Bill se ironicky u\u0161kl\u00edbl, pohnul se a obli\u010dej zk\u0159ivil do bolestiv\u00e9 grimasy, jak m\u011bl tu polici st\u00e1le na z\u00e1dech.
„Nebo ne – promi\u0148… J\u00e1 takhle rad\u0161i je\u0161t\u011b chvilku z\u016fstanu, aby se p\u00e1n mohl dosm\u00e1t… Pro\u010d ne, taky? Tv\u016fj nen\u00e1vid\u011bnej br\u00e1\u0161ka m\u00e1 zp\u0159el\u00e1manou p\u00e1te\u0159, u\u017e tu dlouho nebude, to chce oslavit, \u017ee ano?“ prskal Bill a kone\u010dn\u011b m\u011bl n\u011bco, na \u010dem si mohl vyb\u00edt sv\u016fj vztek – Toma.
Ani to nebylo tak \u00fapln\u011b od v\u011bci – pr\u00e1v\u011b on mu lezl na nervy nejv\u00edc.
„Co to… Co to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Tomovi zmrzl \u00fasm\u011bv na rtech velice rychle, a to hned po prvn\u00edm slov\u011b, co ze sebe Bill vyloudil.
„Kurva sundej ze mn\u011b tu v\u011bc nebo aspo\u0148 vypadni z tohohle pokoje!“ rozk\u0159ikl se Bill a ot\u0159\u00e1sl sv\u00fdm zkroucen\u00fdm t\u011blem. Deska se v\u0161ak skoro nehnula.
Tom tam st\u00e1l s vykulen\u00fdma o\u010dima a nebyl schopen jedin\u00e9ho slova.
A\u017e kdy\u017e Bill za\u010dal pof\u0148uk\u00e1vat a sebel\u00edtostn\u011b si mumlat cosi o tom, \u017ee ho nikdo nem\u00e1 r\u00e1d a tak podobn\u011b, se Tom pohnul.
Roze\u0161el se k Billovi, zhroucen\u00e9mu u sk\u0159\u00edn\u011b, jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed. Sundal z n\u011bj neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ekou polici a vyt\u00e1hl bratra kone\u010dn\u011b na nohy. Kdyby ho Tom nedr\u017eel, asi by Bill jen zavr\u00e1voral a sesunul se zp\u00e1tky k zemi, ale Tom ho sv\u00edral pevn\u011b za mikinu a sm\u00fdkl s n\u00edm k posteli.
„Co d\u011bl\u00e1\u0161? Chce\u0161 m\u011b doopravdy zni\u010dit? M\u00e1m zp\u0159el\u00e1manou polovinu kost\u00ed v t\u011ble a ty se mnou tady m\u00e1v\u00e1\u0161, jak s kusem hadru… To mi p\u0159\u00e1l s\u00e1m b\u016fh, tohleto…“ vr\u010del Bill a starostliv\u011b si ohmat\u00e1val z\u00e1da, co\u017e \u0161lo dost t\u011b\u017eko.
„Dost!“ \u0161t\u011bkl najednou Tom, a\u017e Bill nadsko\u010dil.
„Jak\u00fd dost?“ prohodil zaho\u0159kle a d\u00e1l obt\u00e1\u010del ruce kolem sv\u00e9ho \u00fatl\u00e9ho t\u011bla.
„\u0158ekl jsem prost\u011b dost,“ zopakoval Tom d\u016frazn\u011b.
„A pros\u00edm t\u011b… Jdi n\u011bkam se sv\u00fdm dost! Ch\u00e1pe\u0161, \u017ee t\u011b nem\u016f\u017eu – \u017ee t\u011b nechci vid\u011bt? Nem\u016f\u017ee\u0161 tu b\u00fdt, tak to pochop, a svoje dost si b\u011b\u017e vy\u0159v\u00e1vat jinam, t\u0159eba k t\u00fd dne\u0161n\u00ed moder\u00e1torce!“ k\u0159ikl Bill podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a v lev\u00e9 ruce k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral prost\u011bradlo, jen\u017e m\u011bl pod sebou.
„Co? Co m\u00e1\u0161 s tou dne\u0161n\u00ed moder\u00e1torkou? To se ti taky l\u00edbila nebo co?“ pozvedl Tom obo\u010d\u00ed.
„Bo\u017ee, za co m\u011b trest\u00e1\u0161?“ Bill teatr\u00e1ln\u011b sepjal ruce ke stropu, kam obr\u00e1til i o\u010di.
„Pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt n\u011bkdo takovej – teda – n\u011bkdo tak<\/em> tupej, m\u016fj bratr?“ ptal se s hran\u00fdm zoufalstv\u00edm.
„Nech toho a pod\u00edvej se na m\u011b!“ p\u0159ik\u00e1zal Tom.
Bill neochotn\u011b sv\u011bsil hlavu do norm\u00e1ln\u00ed polohy.
„\u0158ekni mi, co t\u011b \u017eere? \u0158ekni co!“ Tom se mu zad\u00edval zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed, a\u017e neboh\u00fd Bill musel sklopit pohled.
„Co t\u0159eba to, jak jsi m\u011b ztrapnil p\u0159ed cel\u00fdm n\u00e1rodem, jak jsi…“ Bill se o\u010dima zavrt\u00e1val do Tomova kolene.
„Co?“ Tom byl netrp\u011bliv\u00fd.
„Nic! Ubl\u00ed\u017eil jsi mi!“ Bill prudce trhl hlavou – co to zas mele za kraviny??
„\u010c\u00edm Bille?“ Toma to evidentn\u011b dost zasko\u010dilo.
„Nechci o tom mluvit,“ zamumlal Bill v nad\u011bji, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed se z toho vykroutit.
„Ale bude\u0161 muset!“ rozk\u0159ikl se Tom.
Bill se na n\u011bj vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edval.
„Promi\u0148… \u0158ekni mi, co ti vad\u00ed…“ Tom se na bratra d\u00edval u\u017e sm\u00ed\u0159liv\u011bji…
„N\u00e9, Tome, mn\u011b nic nevad\u00ed, jen… J\u00e1 jen…“ Bill se zd\u011bsil – v\u017edy\u0165 u\u017e m\u00e1lem v\u0161echno \u0159ekl. Celou pravdu, jakmile se na n\u011bj Tom hezky pod\u00edval, byl schopn\u00fd mu p\u0159iznat naprosto v\u0161echno a to prost\u011b ne\u0161lo!
„V\u00e1\u017en\u011b nic,“ zamluvil to rychle.
„No tak…“
„No, bylo by fajn, kdybys t\u0159eba v m\u00e9di\u00edch ne\u0159e\u0161il m\u016fj sexu\u00e1ln\u00ed \u017eivot, a tak, no…“ \u0159ekl Bill sarkasticky.
„Tak tohle ti vad\u00ed! To m\u011b mohlo napadnout… No tak, ned\u011blej, \u017ee se\u0161 ve skute\u010dnosti n\u011bjakej zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem \u0159ekl… Byla to odpov\u011b\u010f, jak\u00e1 se ode mn\u011b \u010dek\u00e1, nikdo to nebude br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b!“ vysv\u011btloval Tom a viditeln\u011b se mu ulevilo, \u017ee d\u016fvod Billova vzteku je jen takov\u00e1 prkotina.
„Jo, m\u00e1\u0161 pravdu. Je to kravina. Promi\u0148, nem\u011bl jsem na tebe k\u0159i\u010det… Jsem posledn\u00ed dobou n\u011bjak… mimo… J\u00e1 nev\u00edm… Rad\u0161i u\u017e b\u011b\u017e…“ b\u011bhem n\u011bkolika minut Bill doslova vytla\u010dil Toma ze sv\u00e9ho pokoje. Cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m.
Cht\u011bl se odd\u00e1vat sv\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m, ujasnit si v\u0161echno, co se kolem n\u011bho d\u011bje. V\u00e1\u017en\u011b nebyl u\u017e n\u011bjakou tu dobu ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. Av\u0161ak d\u016fvod znal moc dob\u0159e a nikomu, a obzvl\u00e1\u0161\u0165 Tomovi ne, by ho nikdy nep\u0159iznal. V\u017edy\u0165 to trvalo takovou dobu, ne\u017e ho p\u0159iznal aspo\u0148 s\u00e1m sob\u011b…
Bylo to jeho tajemstv\u00ed, velk\u00e9 bolestiv\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 se ukr\u00fdvalo hluboko v jeho srdci.<\/p>\n

autor: Evelyn<\/strong>, Ketty<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Co byste d\u011blali, kdybyste na jeden den byli v t\u011ble toho druh\u00e9ho?“Bill: „Ost\u0159\u00edhal bych ty dredy a koupil bych tot\u00e1ln\u011b nov\u00e9 oble\u010den\u00ed. To, v \u010dem Tom chod\u00ed, se mi nel\u00edb\u00ed.“Tom: „Vyspal bych se s n\u011bjakou holkou, aby s t\u00edm m\u011bl Bill kone\u010dn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[98],"tags":[],"class_list":["post-18918","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ich-bin-nich-ich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18918","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18918"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18918\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18918"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18918"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18918"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}