{"id":18999,"date":"2008-04-02T19:14:00","date_gmt":"2008-04-02T18:14:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18958"},"modified":"2008-04-02T19:14:00","modified_gmt":"2008-04-02T18:14:00","slug":"slib-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/02\/slib-3\/","title":{"rendered":"Slib"},"content":{"rendered":"
Soumrak m\u00e1 naskok, hv\u011bzdy jsou o trochu n\u00ed\u017e,
mo\u017en\u00e1 \u017ee je to zd\u00e1n\u00ed, mo\u017en\u00e1 jsme si o kousek bl\u00ed\u017e,
bylo n\u00e1m \u0161estn\u00e1ct a v\u00fdjime\u010dn\u011b napad\u00b4 sn\u00edh,
\u0159ek\u00b4 jsem, sliby se maj\u00b4 plnit o V\u00e1noc\u00edch<\/em><\/p>\n

Pomalu proch\u00e1zel no\u010dn\u00ed ulic\u00ed, kter\u00e1 byla a\u017e na n\u011bj \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1. Kdo by taky byl venku, v takov\u00e9m mrazu, je\u0161t\u011b k tomu o V\u00e1noc\u00edch?
Ostatn\u00ed lid\u00e9 byli rad\u011bji se sv\u00fdmi rodinami v teple a \u00fatulnu domova, on v\u0161ak ne. Pro\u010d taky? Nel\u00e1kala ho p\u0159edstava, \u017ee by byl s\u00e1m mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami v chladn\u00e9m pokoji. P\u0159ed p\u016fl rokem tu byl \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se o n\u011bj staral a – n\u011bkdy a\u017e p\u0159ehnan\u011b – pe\u010doval o jeho pohodl\u00ed. Te\u010f u\u017e v\u0161ak ne. Odjel. Nechal ho zde samotn\u00e9ho, p\u0159esto\u017ee mu sliboval, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed.. A on na n\u011bj \u010dekal. Ov\u0161em marn\u011b. Tom nep\u0159ijel a on byl moc hrd\u00fd na to, aby mu zavolal s\u00e1m. ….<\/p>\n

Rychle se stm\u00edv\u00e1 a von\u00ed cukrov\u00ed,
v kostele zp\u00edvaj a nikdo se nedov\u00ed,
ne\u0161el jsem na m\u0161i,nechali kl\u00ed\u010de ve dve\u0159\u00edch,
touhy a sliby se maj plnit o v\u00e1noc\u00edch…<\/em><\/p>\n

Zvedl hlavu a pod\u00edval se do oken dom\u016f, kter\u00e9 m\u00edjel. V\u0161ude mohl vid\u011bt ozdoben\u00e9 strome\u010dky a rozz\u00e1\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Povzdechl si. Pro\u010d on nen\u00ed mezi t\u011bmi \u0161\u0165astn\u00fdmi a neu\u017e\u00edv\u00e1 si V\u00e1noc?<\/p>\n

Nejhez\u010d\u00ed d\u00e1rek dostal jsem a je to u\u017e let
ptal jsem se sm\u00edm, \u0159ekl\u00b4s mus\u00ed\u0161 a to te\u010f hned,
sfoukl si sv\u00ed\u010dku, bylo dost sv\u011btla v ulic\u00edch,
\u0159ekl\u00b4s Sliby se maj plnit o v\u00e1noc\u00edch…<\/em><\/p>\n

P\u0159ed rokem, kdy slavili spole\u010dn\u00e9 V\u00e1noce, si to taky \u0159\u00edkal. Dostal ten nejhez\u010d\u00ed d\u00e1rek. Dostal Toma. Te\u010f v\u0161ak ne, bez Toma nemohl. …
Sv\u00edrav\u00fd pocit, kter\u00fd m\u011bl, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na jejich posledn\u00ed noc, kdy mu Tom sliboval, \u017ee ho nenech\u00e1 samotn\u00e9ho, jej t\u00ed\u017eil na prsou jako obrovsk\u00fd k\u00e1men. Pro\u010d Tome?
Bill se rozhledl. Ani si nev\u0161imnul, \u017ee do\u0161el a\u017e na jejich m\u00edsto. Byl to mal\u00fd pl\u00e1cek uprost\u0159ed les\u00edku, s budkou a lavi\u010dkou uvnit\u0159. Nebylo to velk\u00e9, ale v dob\u011b, kdy si byli bl\u00edzc\u00ed, sem chod\u00edvali ut\u0159\u00eddit sv\u00e9 my\u0161lenky a pocity. Bylo tu pohodl\u00ed a klid. Bill se svalil na lavi\u010dku a hlavu dal do dlan\u00ed. Tolik mu Tom chyb\u011bl! Jejich spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle, polibky, letm\u00e9 doteky, noci… jejich l\u00e1ska… ano, miloval jej v\u00edc, ne\u017e by si kdy dok\u00e1zal p\u0159ipustit. Miloval jej v\u00edc, ne\u017e kdy miloval kohokoli jin\u00e9ho… v\u00edc ne\u017e \u017eivot.
Zav\u0159el o\u010di a polo\u017eil se na lavi\u010dku. Potichu si pobrouk\u00e1val Rette mich. Snad doufal, \u017ee ho jeho milovan\u00e1 osoba usly\u0161\u00ed a pod\u00e1 mu ruku. \u0158ekne, \u017ee jej miluje a v\u0161echno bude jako d\u0159\u00edv…
,,V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bude\u0161 tady.“<\/div>\n

Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b otev\u0159el o\u010di a posadil se. St\u00e1l tam, opravdu tam st\u00e1l! Po p\u016fl roce hled\u011bl do jeho chladem na\u010dervenal\u00e9 tv\u00e1\u0159e. ,,Tome,“ \u0161pitnul potichounku. Tom se k n\u011bmu dv\u011bma kroky p\u0159ibl\u00ed\u017eil a objal jej. ,,Tolik jsi mi chyb\u011bl,“ za\u0161eptal a v\u00edc se k Billovi p\u0159itisknul. ,,Tome, pro\u010d? Pro\u010d a\u017e te\u010f, pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ \u0159ekl Bill t\u0159aslav\u00fdm hlasem a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu koulely slzy. Tom mu je jemn\u011b set\u0159el. ,,Promi\u0148. Myslel jsem, \u017ee to tak bude lep\u0161\u00ed, \u017ee to bez tebe zvl\u00e1dnu a ty to zvl\u00e1dne\u0161 beze m\u011b, ale m\u00fdlil jsem se. Nem\u016f\u017eu bez tebe b\u00fdt! ka\u017ed\u00e1 bu\u0148ka v m\u00e9m t\u011ble po tob\u011b tou\u017e\u00ed a j\u00e1 je nedok\u00e1\u017eu ovl\u00e1dat. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc to pro m\u011b bylo t\u011b\u017ek\u00e9! Ale j\u00e1 u\u017e takhle d\u00e1l nem\u016f\u017eu. Tak moc t\u011b miluju. Pros\u00edm t\u011b, odpus\u0165 mi to.“ Bill vzal Tomovu hlavu do dlan\u00ed a zlehka p\u0159ejel sv\u00fdmi rty po t\u011bch jeho. Okam\u017eit\u011b mu nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee, kter\u00e1 v\u0161ak se zimou nem\u011bla nic spole\u010dn\u00e9ho. Zimu nevn\u00edmal ani jeden. Vn\u00edmali jen sebe. Bill se pod\u00edval Tomovi hluboko do o\u010d\u00ed. Ut\u00e1p\u011bl se v tom pohledu. Vid\u011bl v n\u011bm tolik l\u00e1sky… polhadil jej po tv\u00e1\u0159i a hluboce a s v\u00e1\u0161n\u00ed ho pol\u00edbil. Jejich jazyky se okam\u017eit\u011b propletly a n\u011b\u017en\u011b se \u0161k\u00e1dlily. Tom si sednul na lavi\u010dku a p\u0159et\u00e1hnul bratra na sv\u016fj kl\u00edn. Z ramen mu st\u00e1hnul bundu a dlan\u00ed mu za\u010dal pronikat pod tri\u010dko. Jemn\u011b mu mas\u00edroval bradavky a hladil ho na b\u0159ichu s takovou vervou, a\u017e donutil Billa slastn\u011b se proh\u00fdbat. Bill Tomovi opl\u00e1cel n\u011b\u017enosti l\u00edb\u00e1n\u00edm na krk a tv\u00e1\u0159e, s n\u00edm se dost\u00e1val do jin\u00e9ho sv\u011bta a jen s n\u00edm c\u00edtil ve slabin\u00e1ch bodnut\u00ed, kdykoliv byl v jeho bl\u00edzkosti. Zavzdychal, kdy\u017e sjel Tom dlan\u00ed na jeho vzru\u0161en\u00ed a p\u0159ejel po n\u011bm dlan\u00ed. Nic jin\u00e9ho nevn\u00edmal. Nevn\u00edmal chlad, sn\u00edh ani v\u00edtr, kter\u00fd se kolem nich proh\u00e1n\u011bl. Cht\u011bl bratrovi oplatit jeho lask\u00e1n\u00ed, ale setkal se s tvrdou odezvou. P\u0159ekvapen\u011b se na bratra pod\u00edval, ale ten jen zavrt\u011bl hlavou a polo\u017eil Billa na z\u00e1da. Sundal mu triko a l\u00edbal ho na hru\u010f, ramena, a\u017e se dostal ke rt\u016fm, do kter\u00fdch se okam\u017eit\u011b a hladov\u011b vpil. Mezit\u00edm mu rozepnul p\u00e1sek u kalhot. \u0160t\u00edhl\u00fdmi prsty provl\u00e9kl ruku pod bratrov\u00fdm pr\u00e1dlem a p\u0159itla\u010dil. Bill zalapal po dechu a prohnul se v z\u00e1dech. Tomovy doteky mu chyb\u011bly a kdy\u017e jich m\u011bl te\u010f nedostatek, v\u0161echno pro\u017e\u00edval mnohem intenzivn\u011bji. Napjat\u011b zadr\u017eel dech, kdy\u017e mu bratr st\u00e1hnul kalhoty i s pr\u00e1dlem, a p\u0159\u00edmo zak\u0159i\u010del slast\u00ed, kdy\u017e uc\u00edtil jeho tepl\u00fd jazyk na jeho vzru\u0161en\u00ed. Tom ho zpracov\u00e1val opravdu dokonale. Cht\u011bl mu vynahradit v\u0161echen ten promarn\u011bn\u00fd \u010das, co s n\u00edm nebyl. P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kdy m\u00e1 tempo zpomalit a kdy naopak zrychlit. Bill m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a hlasit\u011b vzdychal. S posledn\u00edm bratrov\u00fdm zrychlen\u00edm zaklonil hlavu a \u00falevn\u011b vydechnul. Pod\u00edval se na polykaj\u00edc\u00edho Toma. P\u0159it\u00e1hnul a pol\u00edbil jej.<\/div>\n
,,Slib mi, \u017ee u\u017e neodjede\u0161.“<\/div>\n
,,Slibuju.“<\/div>\n
Bill se s trhnut\u00edm probudil a zmaten\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Le\u017eel oble\u010den\u00fd na lavi\u010dce a kolem n\u011bj byla neprostupn\u00e1 tma. Povzdechnul si a svalil se zp\u00e1tky na lavi\u010dku. Byl to jen sen! Jen pouh\u00fd sen. Ale byl to opravdu jen sen? Je\u0161t\u011b te\u010f si vybavil Tom\u016fv hlas, kter\u00fd \u0159\u00edkal „Slibuju.“<\/div>\n
Najednou ho n\u011bco napadlo.. Vysko\u010dil na nohy a rozut\u00edkal se dom\u016f, jak jen to bylo po zasn\u011b\u017een\u00e9 ulici mo\u017en\u00e9. V duchu se modlil, aby bylo jeho tu\u0161en\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Dob\u011bhl k brance a srdce mu za\u010dalo hlasit\u011b bu\u0161it, kdy\u017e spat\u0159il sv\u011btlo v kuchyni. Zahl\u00e9dl pohyb za oknem a pak u\u017e se jen otev\u0159ely dve\u0159e a v nich st\u00e1l \u010dlov\u011bk, kter\u00fd zauj\u00edmal v jeho srdci hlavn\u00ed m\u00edsto a kter\u00e9ho u\u017e si nikdy nenech\u00e1 vz\u00edt. Ted u\u017e to v\u011bd\u011bl. Rozb\u011bhnul se k n\u011bmu a sko\u010dil mu do n\u00e1ru\u010de. C\u00edtil, jak ho taky objal a pol\u00edbil do vlas\u016f. Bill se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Tom mu cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale on mu p\u0159ilo\u017eil prsty k \u00fast\u016fm a vedl ho za ruku do domu. ,,Slibuju,“ zn\u011blo mu v hlav\u011b. No jist\u011b, v\u017edy\u0165 p\u0159\u00e1n\u00ed a sliby se maj\u00ed plnit o V\u00e1noc\u00edch, pomyslel si s \u00fasm\u011bvem a zav\u0159el za nimi dve\u0159e. Ulice u\u017e byla zase tich\u00e1 a pr\u00e1zdn\u00e1……<\/p>\n

Ob\u010das t\u011b potk\u00e1m,\u0159ekneme si st\u011b\u017e\u00ed p\u00e1r v\u011bt,
cht\u011bli jsem na\u00b4v\u017edy, jen\u017ee bylo n\u00e1m \u0161estnact let,
a kdy\u017e zhasnu sv\u00ed\u010dku dodnes sly\u0161\u00edm tvuj sm\u00edch,
a pak \u017ee sliby se amj plnit o v\u00e1noc\u00edch.<\/p>\n

Tak p\u00ed\u0161u ti p\u0159\u00e1n\u00ed, lehky a b\u00edl\u00fd jak sn\u00edh,
Ps: sliby se maj plnit aspo\u0144 o v\u00e1noc\u00edch.,…………<\/em><\/p>\n

V\u011bnov\u00e1n\u00ed:<\/strong> Tuhle pov\u00eddku bych cht\u011bla v\u011bnovat v\u0161em, kte\u0159\u00ed si p\u0159ipadaj\u00ed sami. Ne v\u017edy to tak doopravdy je, sta\u010d\u00ed se jen po\u0159\u00e1dn\u011b rozhl\u00ed\u017eet. Hlavn\u011b v tomto obdob\u00ed, proto\u017ee sliby, ty se pln\u011bj hlavn\u011b o v\u00e1noc\u00edch…<\/p>\n

<\/em> autor: Angelus<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Soumrak m\u00e1 naskok, hv\u011bzdy jsou o trochu n\u00ed\u017e,mo\u017en\u00e1 \u017ee je to zd\u00e1n\u00ed, mo\u017en\u00e1 jsme si o kousek bl\u00ed\u017e,bylo n\u00e1m \u0161estn\u00e1ct a v\u00fdjime\u010dn\u011b napad\u00b4 sn\u00edh,\u0159ek\u00b4 jsem, sliby se maj\u00b4 plnit o V\u00e1noc\u00edch Pomalu proch\u00e1zel no\u010dn\u00ed ulic\u00ed, kter\u00e1 byla a\u017e na n\u011bj \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-18999","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18999","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18999"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18999\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18999"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18999"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18999"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}