{"id":19001,"date":"2008-04-02T19:12:00","date_gmt":"2008-04-02T18:12:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18960"},"modified":"2008-04-02T19:12:00","modified_gmt":"2008-04-02T18:12:00","slug":"wish-you-were-here-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/02\/wish-you-were-here-18\/","title":{"rendered":"Wish you were here"},"content":{"rendered":"
Wish you were here
Me oh my countryman
Wish you were here<\/p>\n

I wish you were here
Don’t you know the snow is getting colder
And i miss you like hell
And i’m feeling blue<\/em><\/div>\n

Sed\u00edm na na\u0161em m\u00edst\u011b, pr\u00e1v\u011b na tom m\u00edst\u011b, kam jsme spolu chod\u00edv\u00e1vali jako mal\u00ed a denn\u011b jsme si tu od r\u00e1na do ve\u010dera hr\u00e1li. Sed\u00edm a d\u00edv\u00e1m se jako v mlze na p\u00edskovi\u0161t\u011b, kde jsme si stav\u011bli b\u00e1bovky, d\u00edv\u00e1m se na strom, kde je postaven\u00fd n\u00e1\u0161 dome\u010dek. Pod\u00edv\u00e1m se na m\u011bs\u00edc v \u00fapl\u0148ku, kdy\u017e se ale rozhl\u00eddnu kolem, nen\u00ed toho moc vid\u011bt, proto\u017ee hust\u011b sn\u011b\u017e\u00ed. Mn\u011b je to ale jedno, je mi jedno, \u017ee mrznu venku na lavi\u010dce, je mi jedno, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 nastydnu, je mi jedno, \u017ee m\u011b hledaj\u00ed. Na nebi jsou \u010dern\u00e9 mraky, je u\u017e tma, nejsp\u00ed\u0161 i noc. Nev\u00edm. Nezaj\u00edm\u00e1m se o \u010das. Kdy\u017e zav\u0159u o\u010di vid\u00edm tv\u016fj bezstarostn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fdm jsi mi v\u017edycky d\u00e1val najevo, co pr\u00e1v\u011b c\u00edt\u00ed\u0161, byl jsi tak citliv\u00fd, ale b\u00e1l ses to d\u00e1t najevo, aby n\u011bkdo nezranil tv\u00e9 jemn\u00e9, romantick\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9 srdce. Ty jsi byl naprosto jedine\u010dn\u00e1 osobnost, m\u00e1lokdo, vlastn\u011b nikdo, nedok\u00e1zal to, co pr\u00e1v\u011b ty. Otev\u0159el jsem o\u010di, mo\u017en\u00e1 se mi to zd\u00e1lo, ale za\u010dalo je\u0161t\u011b v\u00edc chumelit. Pr\u00e1v\u011b to po\u010das\u00ed dokonale vystihovalo moji du\u0161i v tuto chv\u00edli. V jedn\u00e9 ruce jsem sv\u00edral tvoj\u00ed fotku a ve druh\u00e9 jsem nev\u011bdomky drtil tv\u016fj kam\u00ednek, tv\u016fj talisman pro \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00fd jsi nosil po\u0159\u00e1d u sebe, i v tu osudnou chv\u00edli jsi ho m\u011bl u sebe.<\/div>\n
Wish you were here
Me oh my countryman
Wish you were here<\/p>\n

I wish you were here
Don’t you know the snow is getting colder
And i miss you like hell
And i’m feeling blue<\/em><\/div>\n

Byl jsem jako bl\u00e1zen. Sn\u011b\u017eilo, byla noc a j\u00e1 sed\u011bl na na\u0161\u00ed lavi\u010dce v py\u017eamu, v ruce jsem sv\u00edral tvoj\u00ed tv\u00e1\u0159 na fotce a potichu si pobrukoval na\u0161i p\u0159\u00edsahu, kterou jsme si vymysleli, kdy\u017e jsme byly mal\u00ed, ale j\u00e1 si ji i p\u0159esto pamatoval:<\/div>\n
My, Tom a Bill Kaulitz, slibujeme, \u017ee spolu budeme nav\u017edy, nikdy se neopust\u00edme, nezrad\u00edme, nikdy si v\u011bdomky neubl\u00ed\u017e\u00edme. Proto\u017ee my jsme jako jeden a pat\u0159\u00edme k sob\u011b. To jako brat\u0159i a dvoj\u010data Kaulitz p\u0159\u00edsah\u00e1me.<\/em><\/div>\n
Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem vyslovil tv\u00e9 jm\u00e9no, m\u011b bodlo u srdce. Pro\u010d si poru\u0161il tu p\u0159\u00edsahu? Ty jsi byl moj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed. Ty jsi byl moje druh\u00e1 p\u016flka. Ty si byl moje v\u0161echno, ale te\u010f u\u017e tady nejsi. Jedin\u00e9 co tady je, jsou vzpom\u00ednky. V\u016fbec to nech\u00e1pu. Neuv\u011bdomuji si, co se to d\u011bje. Znovu se pod\u00edv\u00e1m na velk\u00fd b\u00edl\u00fd m\u011bs\u00edc, kter\u00fd je jako jedin\u00fd sv\u011bdkem, co se tady d\u011bje. Kdy\u017e znovu zav\u0159u o\u010di, vid\u00edm n\u00e1s, jak se n\u00e1m splnil sen, jak jsme se stali slavn\u00ed a zn\u00e1m\u00ed, jak jsme si jako mal\u00ed hr\u00e1li na to, \u017ee a\u017e budeme velc\u00ed, dok\u00e1\u017eeme velk\u00e9 v\u011bci.. „Tome, pros\u00edm, vra\u0165 se,“ \u0159ekl jsem do tmy, ale tma to jen pohlt\u00ed a jedin\u00e9, co se mi vr\u00e1t\u00ed, je ozv\u011bna, kter\u00e1 nezn\u00ed jako m\u016fj hlas. Chvilku se d\u00edv\u00e1m do tmy, jako bych \u010dekal, \u017ee p\u0159ijde\u0161, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed\u0161 a \u017ee v\u0161echno bude jako d\u0159\u00edv. Kdy\u017e ale zjist\u00edm \u017ee \u010dek\u00e1m marn\u011b, rozpl\u00e1\u010du se do dlan\u00ed, ve kter\u00fdch si schov\u00e1v\u00e1m promrzl\u00fd obli\u010dej.<\/div>\n
I‘ ve got feelings for you
Do you still fell the same?
From the first time i laid my eyes on you
I felt joy of living, i saw heaven in your eyes…
In your eyes…<\/em><\/div>\n
Pro\u010d, pro\u010d se to muselo st\u00e1t. Pro\u010d? Na to nikdo nezn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Te\u010f tolik lituji v\u0161ech t\u011bch o\u0161kliv\u00fdch slov, kter\u00e1 jsem ti kdy \u0159ekl. Byl to tv\u016fj \u017eivot a j\u00e1 ti m\u011bl denn\u011b \u0159\u00edkat, co pro m\u011b znamen\u00e1\u0161 a \u017ee bych za tebe dal \u017eivot. Ve vzpom\u00ednk\u00e1ch se mi zjev\u00ed\u0161, jak jsi mi zrovna ned\u00e1vno \u0159\u00edkal: „Bille, jsem hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee t\u011b m\u00e1m. Jsi m\u016fj br\u00e1cha a j\u00e1 t\u011b nechci nikdy ztratit,“ bodne m\u011b siln\u011b u srdce. Tak pro\u010d se to muselo st\u00e1t? Pro\u010d se to muselo zkazit a j\u00e1 jsem tady te\u010f s\u00e1m? Nikdy m\u011b nenapadlo, \u017ee by se to mohlo st\u00e1t, mo\u017en\u00e1 kdybych to v\u011bd\u011bl, v\u00edc bych se ti v\u011bnoval, tr\u00e1vil bych s tebou ka\u017edou minutu \u017eivota, abychom si ho u\u017eili naplno. Za\u0161eptal jsem do ticha: „m\u00e1m t\u011b r\u00e1d Tome“ a znovu jsem se rozplakal, nemohl jsem v\u016fbec p\u0159estat.<\/div>\n
Wish you were here
Me oh my countryman
Wish you were here<\/p>\n

I wish you were here
Don’t you know the snow is getting colder
And i miss you like hell
And i’m feeling blue<\/em><\/div>\n

Zalykal jsem se pl\u00e1\u010dem a cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl. P\u0159edstava, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt dom\u016f bez tebe, \u017ee bych tam byl s\u00e1m, \u017ee bych t\u011b v\u0161ude nec\u00edtil, \u017ee bych t\u011b nevid\u011bl, m\u011b mu\u010dila snad v\u00edc ne\u017e cokoliv na sv\u011bt\u011b. Ty jsi pro m\u011b znamenal sv\u011bt, tak jak bez tebe m\u00e1m pokra\u010dovat? Jak m\u00e1m pokra\u010dovat bez p\u016flky sv\u00e9ho j\u00e1, bez p\u016flky sv\u00e9ho srdce? Jak m\u00e1m pokra\u010dovat bez tebe? Bez tebe, ty kter\u00fd jsi v m\u00e9m srdci m\u011bl tu nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st, te\u010f tady najednou nejsi a bez tebe mi tam z\u016fstalo pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 nikdo krom\u011b tebe nedok\u00e1\u017ee zaplnit, bude\u0161 tam nav\u017edy ale… „Tome, pros\u00edm\u2026 vra\u0165 se,“ \u0159ekl jsem, ale hlas se mi zlomil. Byl jsem \u00fapln\u011b na dn\u011b, n\u00ed\u017e u\u017e jsem klesnout nemohl, bez tebe jsem nula, jsem nic, kter\u00e9 bez tebe nezvl\u00e1dne nic. Ty jsi byl moje opora. Ty jsi mi v\u017edycky up\u0159\u00edmn\u011b \u0159ekl sv\u016fj n\u00e1zor a k tob\u011b jsem mohl j\u00edt v\u017edycky pro dobrou radu, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee tob\u011b m\u016f\u017eu d\u016fv\u011b\u0159ovat. Byl jsi v\u017edycky up\u0159\u00edmn\u00fd a dok\u00e1zal jsi \u0159\u00edct sv\u016fj n\u00e1zor kdekoliv a kdykoliv. To ty jsi byl v\u017edycky m\u016fj vzor. Tak pro\u010d ksi musel odej\u00edt?<\/div>\n
I miss your laught
I miss you smile
I miss everythings about you
Every second’s like a minute
Every minute’s like a day
When you’re far away<\/em><\/div>\n

<\/em>Tolik mi chyb\u00ed tv\u016fj hlas. Ten hlas, kter\u00fd byl tak n\u011b\u017en\u00fd, ale tak\u00e9 siln\u00fd, kdy\u017e se ti n\u011bco nel\u00edbilo, nebylo po tv\u00e9m nebo kdy\u017e bylo n\u011bkomu ubli\u017eov\u00e1no, t\u0159eba m\u011b. To ty jsi se m\u011b v\u017edycky zastal, kdy\u017e bylo pot\u0159eba, tak ses i popral. N\u00e1\u0161 pes Scotty je na tom od t\u00e9 doby, co jsi pry\u010d, stejn\u011b jako j\u00e1. Jen tak le\u017e\u00ed v kout\u011b a k\u0148u\u010d\u00ed. St\u00fdsk\u00e1 se mu po tom, jak sis s n\u00edm hr\u00e1l, jak jsi s n\u00edm dov\u00e1d\u011bl a sm\u00e1l se. V jeho o\u010d\u00edch je najednou pr\u00e1zdno, samota, l\u00edtost. V\u00edm, jak mu je. U\u017e v\u016fbec nej\u00ed a vypad\u00e1 to s n\u00edm \u0161patn\u011b. M\u00e1ma se zhroutila a za\u010dala p\u00edt. Tome, vra\u0165 se a \u0159ekni mi, \u017ee je to jen zl\u00fd sen. Vra\u0165 se, obejmi m\u011b a \u0159ekni mi, \u017ee to bude dobr\u00fd, \u017ee jsi zase tady a nikdy neodejde\u0161 a nikdy m\u011b neopust\u00ed\u0161. Dal bych v\u0161echno za to sly\u0161et tv\u016fj hlas, tv\u016fj vesel\u00fd sm\u00edch kter\u00fd byl, kdy\u017e ses sm\u00e1l, sly\u0161et po cel\u00e9m dom\u011b, a ka\u017ed\u00e9ho donutil, aby se sm\u00e1l s tebou. Dal bych v\u0161echno za to, abych ti mohl \u0159\u00edct, aby sis uklidil tv\u016fj bordel v pokoji, dal bych cokoliv za to, abych ti mohl \u0159\u00edct, \u017ee jsi byl, jsi a bude\u0161 nav\u017edy m\u016fj br\u00e1cha, dvoj\u010de, jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fdmu jsem mohl kdy v\u011b\u0159it. Pro\u010d ty? Pro\u010d jsi musel odej\u00edt ty? Jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho jsem kdy miloval. Ty jsi byl tak hodn\u00fd, mil\u00fd, p\u0159\u00e1telsk\u00fd\u2026 tak pro\u010d ty? Co jsem komu ud\u011blal, \u017ee te\u010f mus\u00edm sn\u00e1\u0161et ta obrovsk\u00e1 muka bez tebe? To ty jsi v\u017edycky p\u0159i\u0161el, \u0159ekl jsi mi, \u017ee to bude dobr\u00fd a \u017ee spolu v\u0161echno zvl\u00e1dneme. Pro\u010d to osud tak za\u0159\u00eddil? Zav\u0159el jsem znovu o\u010di a vybavilo se mi co se stalo\u2026<\/div>\n

The snow is getting colder, baby
And i wish you were here
A battlefield of love and fear
And i wish you were here…<\/em><\/div>\n
\u0160li jsme zrovna z na\u0161eho obl\u00edben\u00e9ho baru a n\u011b\u010demu jsme se sm\u00e1li, u\u017e p\u0159esn\u011b nev\u00edm \u010demu. Mysl\u00edm, \u017ee jsme se sm\u00e1li tomu, jak jsme byli mal\u00ed a ve \u0161kolce jsme si vym\u011b\u0148ovali tri\u010dka se jm\u00e9ny. Na to jsi hrozn\u011b r\u00e1d vzpom\u00ednal. \u0160li jsme zkratkou, kterou jsme na\u0161li spole\u010dn\u011b, a ty jsi mi vypr\u00e1v\u011bl, co jsi dneska d\u011blal. Poslouchal jsem a p\u0159itom t\u011b pozoroval. Tvoje dokonal\u00e9 rysy, tvoje tak obl\u00edben\u00e9 grimasy kter\u00fdm jsem se musel sm\u00e1t. Najednou p\u0159ed n\u00e1mi st\u00e1l kluk. Nejd\u0159\u00edv jsme si ho ani jeden nev\u0161imli ale kdy\u017e jsme p\u0159i\u0161li bl\u00ed\u017e, vid\u011bl jsem, \u017ee dr\u017e\u00ed kudlu. Zhrozil jsem se. Ten kluk na n\u00e1s za\u010dal pok\u0159ikovat, \u017ee jsme tepl\u00ed buzeranti a pro\u010d se nedr\u017e\u00edme za ru\u010di\u010dky. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee t\u00edm t\u011b vyprovokuje k \u00fatoku, co jsem ale nev\u011bd\u011bl bylo, \u017ee sis nev\u0161iml t\u00e9 kudly. \u0158ekl jsi mi, a\u0165 tady po\u010dk\u00e1m a s\u00e1m ses vydal za n\u00edm. Cht\u011bl jsem t\u011b zastavit. Nev\u00edm, co mi br\u00e1nilo, ale nikdy si to, co se stalo potom, neodpust\u00edm. V\u0161e jsem pozoroval opod\u00e1l. P\u0159i\u0161el jsi k n\u011bmu a za\u010dal jsi se s n\u00edm bavit. Pak jsem jenom sly\u0161el \u017ee jsi na n\u011bj n\u011bco za\u0159val sv\u00fdm hlubok\u00fdm a tak mu\u017en\u00fdm hlasem. Vid\u011bl jsem taky, \u017ee se t\u011b lekl a za\u00fato\u010dil. Jedin\u00e9, co jsem stihl, bylo vyk\u0159iknout „pane bo\u017ee\u2026“, ale u\u017e bylo pozd\u011b. Ty jsi se sk\u00e1cel k zemi. Ten kluk utekl, nesna\u017eil jsem se ho chytit, stejn\u011b by mi utekl, a j\u00e1 te\u010f cht\u011bl b\u00fdt p\u0159i tob\u011b. P\u0159ib\u011bhl jsem k tob\u011b, v\u0161iml jsem si, \u017ee t\u011b bodl do b\u0159icha, ta r\u00e1na krv\u00e1cela, dr\u017eel sis ruku na t\u00e9 r\u00e1n\u011b a obli\u010dej jsi m\u011bl zk\u0159iven\u00fd bolest\u00ed. Po dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159i ti st\u00e9kaly slzy bolesti. M\u011b st\u00e9kaly slzy tak\u00e9, byl jsem \u00fapln\u011b zoufal\u00fd, nev\u011bd\u011bl jsem co d\u011blat. Chytil jsem t\u011b za ruku, kterou jsi m\u011bl od krve a pevn\u011b jsem ti j\u00ed sev\u0159el. Tv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di ztr\u00e1cely jiskru, pomalu uhas\u00ednaly jako tv\u016fj \u017eivot. Up\u0159en\u011b ses na m\u011b d\u00edval a j\u00e1 za\u010d\u00ednal b\u00fdt hysterick\u00fd. Tvoje rty, kter\u00e9 byly v\u017edy pln\u00e9 \u00fasm\u011bv\u016f, byly pootev\u0159en\u00e9, jak ses sna\u017eil popadnout dech. Le\u017eel jsi v m\u00e9m kl\u00edn\u011b a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Dr\u017eel jsem t\u011b za ruku a poprv\u00e9 za cel\u00fd \u017eivot jsem ti nemohl pomoct. Poprv\u00e9 jsem nemohl ud\u011blat nic, co by ti pomohlo. A tak jsem na tebe za\u010dal \u0161eptat: „Tome\u2026 Tome, pros\u00edm t\u011b, nezav\u00edrej o\u010di\u2026 d\u00edvej se na m\u011b\u2026“ Ztr\u00e1cel jsem s\u00edly stejn\u011b jako Tom. Po\u0159\u00e1d m\u011b dr\u017eel bolestiv\u011b za ruku a \u0159ekl: „Bille\u2026 promi\u0148\u2026 m\u00e1m t\u011b r\u00e1d“ Tv\u00e9 sev\u0159en\u00ed povolilo. O\u010di, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edli na m\u011b d\u00edvaly s nad\u011bj\u00ed a prosbou, abych ti pomohl, se zav\u0159ely a tv\u00e1 hlava voln\u011b le\u017eela v m\u00e9m kl\u00edn\u011b. Vzal jsem t\u011b do n\u00e1ru\u010de, bre\u010del jsem jako nikdy v \u017eivot\u011b, ty jsi pro m\u011b znamenal, vlastn\u011b je\u0161t\u011b znamen\u00e1\u0161, v\u0161echno a za\u010dal jsem k\u0159i\u010det: „Tome ne.. pros\u00edm t\u011b ne\u2026 neopou\u0161t\u011bj m\u011b.. tohle ne.. te\u010f ne, pros\u00edm.. m\u00e1m t\u011b r\u00e1d, tak mi to ned\u011blej\u2026 Tome, n\u00e9\u00e9\u00e9,“ Pak jenom v\u00edm, \u017ee jsem se probudil v nemocnici.<\/div>\n
I’ve got feelings for you,
From the first time i laid my eyes on you<\/p>\n

Wish you were here
Me oh my countryman
Wish you were here<\/em><\/div>\n

Prudce jsem otev\u0159el uslzen\u00e9 o\u010di. Znovu jsem se pod\u00edval na m\u011bs\u00edc a o\u010di se mi znovu naplnily slzami. „Tome pro\u010d?“ pod\u00edval jsem se na tvoj\u00ed fotku, kter\u00e1 byla od slz \u00fapln\u011b rozpit\u00e1. „Tome v\u017edycky jsem st\u00e1l p\u0159i tob\u011b“ a pod\u00edval jsem se na rybn\u00edk, kter\u00fd je\u0161t\u011b nebyl \u00fapln\u011b zamrzl\u00fd, a zvedl jsem se. \u0160el jsem bos a\u017e k rybn\u00edku, bylo mi jedno, \u017ee m\u011b to stud\u00ed do nohou, postavil jsem se na d\u0159ev\u011bn\u00fd skok\u00e1nek, kter\u00fd jsme ud\u011blali p\u0159ed lety my dva. Rybn\u00edk byl lehce pokryt ledem, studen\u00fd v\u00edtr m\u011b studil do tv\u00e1\u0159\u00ed a nohy jsem u\u017e nec\u00edtil. Zav\u0159el jsem o\u010di a rozt\u00e1hl ruce. Pustil jsem tvou fotku a ta odlet\u011bla. Kam\u00ednek jsem po\u0159\u00e1d dr\u017eel, \u0159ekl jsem: „Tome, jdu za tebou“ a odrazil jsem se. Ve chv\u00edli, kdy jsem dopadl do rybn\u00edka, se m\u011b na chv\u00edli zmocnila panika, proto\u017ee to bylo jako by do m\u011b bodalo tis\u00edc no\u017e\u016f. Pak to bylo jako z\u00e1zrak. Najednou jsem c\u00edtil klid, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se nemus\u00edm b\u00e1t, \u017ee se o m\u011b jako v\u017edy postar\u00e1\u0161. Jako by jsi \u0159\u00edkal, abych se neb\u00e1l. C\u00edtil jsem, jak mi mrznou kon\u010detiny a j\u00e1 pomalu ztr\u00e1c\u00edm s\u00edly. Postupn\u011b jsem c\u00edtil, jak mi tuhne krev a srdce bije st\u00e1le pomaleji a pomaleji. Z posledn\u00edch sil jsem vydechl: „Tome, m\u00e1m t\u011b r\u00e1d“ a nechal jsem, a\u0165 m\u011b voda sama pohlt\u00ed. <\/p>\n

I wish you were here
Don’t you know the snow is getting colder
And i miss you like hell
And i’m feeling blue<\/p>\n

Wish you were here…<\/p>\n

<\/em>autor: Iveta<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Wish you were hereMe oh my countrymanWish you were here I wish you were hereDon’t you know the snow is getting colderAnd i miss you like hellAnd i’m feeling blue Sed\u00edm na na\u0161em m\u00edst\u011b, pr\u00e1v\u011b na tom m\u00edst\u011b, kam jsme spolu chod\u00edv\u00e1vali<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19001","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19001","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19001"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19001\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19001"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19001"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19001"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}