{"id":19017,"date":"2008-04-01T18:49:00","date_gmt":"2008-04-01T17:49:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18976"},"modified":"2008-04-01T18:49:00","modified_gmt":"2008-04-01T17:49:00","slug":"lacrymosa","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/01\/lacrymosa\/","title":{"rendered":"Lacrymosa"},"content":{"rendered":"
„D\u00edk…“ \u0161epl Tom, kdy\u017e Bill proch\u00e1zel kolem n\u011bho a pod\u00e1val mu \u0161\u00e1lek \u010daje.. Ve skute\u010dnosti by ho m\u00edsto pouh\u00e9ho „d\u00edk“ nejrad\u0161i v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbil… Bylo mu nanic.. tyhle spole\u010dn\u00e9 sn\u00eddan\u011b nem\u011bl moc r\u00e1d.. co r\u00e1d.. nesn\u00e1\u0161el je!<\/div>\n
Je to u\u017e del\u0161\u00ed dobu, co si Tom uv\u011bdomil „trochu“ siln\u011bj\u0161\u00ed cit ke sv\u00e9mu bratrovi. Nikomu to ne\u0159ekl.. neodv\u00e1\u017eil se, b\u00e1l se reakce okol\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm t\u00e9 Billovy\u2026 Byl mu vd\u011b\u010dn\u00fd za ka\u017ed\u00fd projev jak\u00e9koliv opa\u010dn\u00e9 n\u00e1klonnosti, vlastn\u011b byl \u0161\u0165astn\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 trp\u011bl\u2026 \u010clov\u011bk, kter\u00e9ho nadev\u0161e miluje, na 99,99 % nikdy nebude jeho a co bylo nejhor\u0161\u00ed.. ne\u0161lo zapomenout! Nemohl se jen tak vr\u00e1tit ke sv\u00e9mu star\u00e9mu \u017eivotu, pln\u00e9ho d\u00edvek.. ne\u0161lo to! Proto\u017ee Bill byl p\u0159i n\u011bm t\u00e9m\u011b\u0159 dvacet \u010dty\u0159i hodin a Toma vzru\u0161oval ka\u017edink\u00fd jeho pohyb, ka\u017edi\u010dk\u00fd letm\u00fd dotek, ka\u017ed\u00fd hlubok\u00fd pohled do t\u011bch nevinn\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se ut\u00e1p\u011bl\u2026 u\u017e se to proste nedalo vr\u00e1tit zp\u011bt… Tr\u00e1pil se.. tr\u00e1pil se moc.. v\u017edy\u0165 toho zas tolik od \u017eivota nechce! Chce b\u00fdt jenom \u0161\u0165astn\u00fd.. \u0161\u0165astn\u00fd s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho miluje!<\/div>\n
Posledn\u00ed dobou se Tom hodn\u011b zm\u011bnil.. Byl uzav\u0159en\u00fd a patetick\u00fd.. Nejrad\u011bji tr\u00e1vil \u010das o samot\u011b, taky kdy\u017e se \u0161la skupina n\u011bkam bavit, z\u016fstal s\u00e1m doma.<\/div>\n
Na jeho mraziv\u00e9 n\u00e1lad\u011b nep\u0159idala ani nep\u0159\u00edjemn\u00e1 h\u00e1dka s Billem, kter\u00e1 se odehr\u00e1la p\u0159ed jeho odchodem do baru.. Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt posedl\u00fd Billovou p\u0159\u00edtomnost\u00ed.. necht\u011bl z\u016fstat s\u00e1m.. cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm.. cht\u011bl se na n\u011bho d\u00edvat, cht\u011bl ho c\u00edtit.. pot\u0159eboval ho.. Tohle v\u0161echno ale Bill nemohl tu\u0161it.. nech\u00e1pav\u011b nad jeho skleslou n\u00e1ladou pokroutil hlavou, zvednul se a odch\u00e1zel s odsuzuj\u00edc\u00edmi slovy na Toma, \u017ee je trubka, co se neum\u00ed zabavit.. Toma to slo\u017eilo.. sednul si k oknu a s pocitem absolutn\u00ed bezmoci se d\u00edval, jak se jeho slunce v \u017eivot\u011b pomalu ztr\u00e1c\u00ed v no\u010dn\u00edm tajemnu..<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat! .. \u017ee by si dal d\u00e1vku? Ne! V\u017edy\u0165 s t\u00edm p\u0159estal p\u0159ed p\u016fl rokem!! Bylo to taky vlastn\u011b kv\u016fli Billovi.. jenom kv\u016fli n\u011bmu s t\u00edm za\u010dal a kv\u016fli n\u011bmu to taky skon\u010dil! Bill o tom nev\u011bd\u011bl.. kdyby jen v\u011bd\u011bl, jak\u00e1 je jeho dvoj\u010de siln\u00e1 osobnost!!…….<\/div>\n
Tom dlouho nep\u0159em\u00fd\u0161lel.. vstal a zam\u00ed\u0159il si to ke sv\u00e9 cestovn\u00ed ta\u0161ce.. chv\u00edli se tam p\u0159ehraboval, ne\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el, co hledal.. Napumpoval si ruku a vp\u00edchnul to svinstvo do sv\u00e9ho slab\u00e9ho, zubo\u017een\u00e9ho t\u011bla.. P\u016fsobilo to docela rychle..Tomovi se hned zd\u00e1l sv\u011bt pozitivn\u011bj\u0161\u00ed a Bill u\u017e mu ani zdaleka nep\u0159ipadal tak nedosa\u017eiteln\u00fd jako doposud. U\u017e dlouho se nec\u00edtil tak voln\u00fd.. v\u0161echny deprese jakoby pominuly a Tom vn\u00edmal jenom optimistickou p\u0159\u00edtomnost.. Cht\u011bl se pod\u00edvat, jestli se Bill u\u017e nevr\u00e1til. Potichou\u010dku se vpl\u00ed\u017eil do Billova pokoje\u2026 nikde nic! „Asi se je\u0161t\u011b n\u011bkde „bav\u00ed“…“ \u0159ekl Tom do vzduchu a pohled mu padl na fla\u0161ku v\u00edna na stole.. Bez v\u00e1han\u00ed ji vzal.<\/div>\n
..kdy\u017e u\u017e byla fla\u0161ka polopr\u00e1zdn\u00e1, j\u00ed Tom po \u00famorn\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed t\u0159esknul o zem\u2026 a vyk\u0159ikl\u2026 „\u0158eknu mu to!! \u0158eknu mu to hned te\u010f!!! vysko\u010dil a ut\u00edkal si pro bundu.. Pln\u00fd odhodl\u00e1n\u00ed a dobr\u00e9ho pocitu, kr\u00e1\u010del vlastn\u00edm sv\u011btem a t\u011b\u0161il se, jak kone\u010dn\u011b otev\u0159e Billovi sv\u00e9 srdce.. jak mu vysv\u011btl\u00ed v\u0161echno, co m\u00e1 na mysli.. jak ho obejme.. jak mu kone\u010dn\u011b \u0159ekne: „Miluju T\u011b“\u2026 budou spolu jen on a Bill.. zrychlil krok.. Jm\u00e9no klubu si dob\u0159e pamatoval.. za rohem t\u00e9hle ulice ho \u010dek\u00e1 nov\u00fd \u017eivot.. skoro ut\u00edkal, kdy\u017e se zara\u017een\u011b zastavil\u2026 Ten obraz, co spat\u0159il p\u0159ed o\u010dima, ho kompletn\u011b zni\u010dil\u2026<\/div>\n
Hebk\u00e9 rty, o kter\u00fdch tolik dn\u016f a noc\u00ed snil a pova\u017eoval je za ide\u00e1l kr\u00e1sy, te\u010f l\u00edbaly n\u011bjakou „oby\u010dejnou“ d\u00edvku, kterou by te\u010f ani ve snu nenapadlo, co zp\u016fsobila..<\/div>\n
Tomovi se pr\u00e1v\u011b p\u0159ed o\u010dima zhroutil sv\u011bt.. na co se to d\u00edv\u00e1?? St\u00e1l tam a up\u0159en\u011b hled\u011bl na v\u0161echno svoje \u0161t\u011bst\u00ed v \u017eivot\u011b, jak se mu rozpl\u00fdv\u00e1 jako k\u0159ehk\u00e1 vlo\u010dka sn\u011bhu.. tolik si p\u0159\u00e1l, aby to nebyla pravda.. tolik cht\u011bl, aby tam Bill st\u00e1l a \u010dekal jenom na N\u011aHO!!.. nemohl tomu uv\u011b\u0159it.. st\u00e1l tam za rohem star\u00e9ho domu, kter\u00fd ani netu\u0161il co se p\u0159i n\u011bm d\u011bje.. a d\u00edval se na svoji posledn\u00ed nad\u011bji, kter\u00e1 mu vzala \u0161anci na lep\u0161\u00ed \u017eivot.. to, co se pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1valo v Tomovi uvnit\u0159, bylo nepopsateln\u00e9.. c\u00edtil vztek.. vztek na tu hezkou brunetku, co mu vzala to v\u0161echno, co na sv\u011bte miloval.. c\u00edtil l\u00e1sku.. ho\u0159\u00edc\u00ed plamen l\u00e1sky pomalu vyhas\u00ednal a m\u011bnil se na l\u00edtost.. l\u00edtost nad sam\u00fdm sebou.. Litoval, \u017ee byl tak hloup\u00fd a nebyl schopen v\u00edc bojovat za svoje \u0161t\u011bst\u00ed.. propaloval nic netu\u0161\u00edc\u00ed dvojici pohledem.. cht\u011bl si ten pocit zapamatovat.. intenzivn\u00ed pocit velk\u00e9 sebel\u00edtosti\u2026 mo\u017en\u00e1, \u017ee bude posledn\u00ed\u2026<\/div>\n
Po chvilce se jakoby probral z transu a rychl\u00fdmi kroky kr\u00e1til cestu nev\u011bda kam\u2026<\/div>\n
\u2026mezit\u00edm\u2026<\/div>\n
„Po\u010dkej..!“ odstr\u010dil Bill d\u00edvku.!! „Co se d\u011bje?“ zeptala se Karen ura\u017een\u011b..<\/div>\n
„Tohle nem\u016f\u017eu\u2026“ \u0161epnul Bill.. „Ale co by si nemohl..“ \u0159ekla Karen a chystala se Billa op\u011bt pol\u00edbit.. no ten se uhnul.. „Co se d\u011bje?!“ zeptala se Karen podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.. „Miluju n\u011bkoho jin\u00e9ho..“<\/div>\n
Karen byla o\u010dividn\u011b zasko\u010den\u00e1.. st\u00e1la p\u0159ed n\u00edm a tv\u00e1\u0159ila se jako p\u0159ed popravou\u2026<\/div>\n
„Odpus\u0165\u2026“ pohladil ji naposledy po tv\u00e1\u0159i.. pak se oto\u010dil a \u0161el pry\u010d..<\/div>\n
\u2026..<\/div>\n
Pro\u010d?? Pro\u010d na to nep\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv.. chv\u00e1tal dom\u016f.. tam, odkud nem\u011bl nikdy odej\u00edt.. kde m\u011bl te\u010f sed\u011bt v objet\u00ed s osobou, kterou miluje.. dlouho se tento cit dral na povrch.. te\u010f p\u0159i\u0161el jeho \u010das.. p\u0159i\u0161el \u010das pravdy.. Vy\u010d\u00edtal si, \u017ee si to sp\u00ed\u0161 neuv\u011bdomil.. a promarnil drahocenn\u00fd \u010das vlastn\u00ed nejistotou.. kone\u010dn\u011b prolom\u00ed bariery.. bude \u0161\u0165astn\u00fd.. oba dva\u2026<\/div>\n
Byl u\u017e skoro u jejich domu.. trochu ho zamrzela tmav\u00e9 okna na pokoji.. „\u017de by nebyl doma?“ zeptal se s\u00e1m sebe.. nerv\u00f3zn\u011b hledal kl\u00ed\u010de od dve\u0159\u00ed – br\u00e1ny nov\u00e9 etapy \u017eivota.. p\u0159ekvapilo ho, \u017ee je odem\u010deno.. „Sakra.. a\u0165 zamyk\u00e1, kdy\u017e n\u011bkam jde!“ k\u0159iknul.. zabouchnul dve\u0159e a \u0161el d\u00e1l po chodb\u011b.. „Tome??“\u2026 „Tomee!?“ .. „Tome, jsi doma?!!“\u2026 a nic.. bylo ticho jako na h\u0159bitov\u011b.. Bill teda \u0161el do sv\u00e9ho pokoje.. byl zklaman\u00fd.. tolik odhodl\u00e1n\u00ed, co v sob\u011b te\u010f na\u0161el, u\u017e asi nikdy nenajde.. musel s n\u00edm mluvit.. tolik mu toho pot\u0159eboval \u0159\u00edct!! Omluvit se mu.. obejmout ho.. pol\u00edbit!<\/div>\n
\u2026U\u017e se bl\u00ed\u017eil ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho pokoje, kdy\u017e se u t\u011bch Tomov\u00fdch zastavil.. nem\u011bl ve zvyku chodit do jeho pokoje, kdy\u017e tam nen\u00ed.. ale.. co kdyby.. zv\u011bdavost byla siln\u011bj\u0161\u00ed\u2026 napjat\u00fd chytil m\u011bd\u011bnou kliku Tomova pokoje a zatla\u010dil.. byla tam tma.. nevid\u011bl v\u016fbec nic.. chvilku tam \u0161m\u00e1tral po vyp\u00edna\u010di.. kone\u010dn\u011b ho nahmatal\u2026 Jeho tenk\u00fd \u010dern\u011b nalakovan\u00fd ukazov\u00e1k stla\u010dil ten osudov\u00fd knofl\u00edk! „NEE..!!“<\/div>\n
Bylo posledn\u00ed Billove slovo.. probudil se a\u017e v nemocnici.. otev\u0159el o\u010di a absolutn\u011b nech\u00e1pal co se d\u011bje.. po\u010d\u00edtal tak jeden-dva dny, co tam nehybn\u011b le\u017e\u00ed v komatu.. pochmurn\u00e1 za\u0161edl\u00e1 m\u00edstnost p\u016fsobila nepokojn\u00fdm dojmem.. jedin\u00fd barevn\u00fd p\u0159edm\u011bt v cel\u00e9 t\u00e9hle m\u00edstnosti byl n\u011bjak\u00fd \u010dasopis\u2026 Bill si ho proj\u00ed\u017ed\u011bl pohledem.. kdy\u017e se mu zastavil na zp\u011bv\u00e1kovi na titulc\u00edch, co sv\u00edral v ruce kytaru\u2026 „panebo\u017ee!“\u2026jako film se mu zjevili posledn\u00ed sekundy momentu, kdy s\u00e1hnul na ten sp\u00edna\u010d\u2026 obraz Toma s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u00fdrazem na kdysi tak \u017eiv\u00e9, usm\u011bvav\u00e9 tv\u00e1\u0159i, jeho bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo.. schoulen\u00e9 do klub\u00ed\u010dka, kter\u00e9 tak tou\u017eilo po ochran\u011b a pochopen\u00ed.. kter\u00e9 u\u017e se mu asi nikdy nedostanou.. lou\u017ee krve, rozlit\u00e9 kolem jako limon\u00e1da\u2026 na\u0159\u00edzlou pa\u017ei, z kter\u00e9 krev je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d malilink\u00fdm pram\u00ednkem tekla.. \u017eiletky, pohozen\u00e9 pobl\u00ed\u017e Tomova zni\u010den\u00e9ho t\u011bla.. Bill zkolaboval.. jeho zesl\u00e1bl\u00fd organizmus nemohl toto vydr\u017eet.. byl vy\u010derpan\u00fd.. nemohl.. proto m\u011bl te\u010f svoje p\u011bst\u011bn\u00e9 ruce probodan\u00e9 velik\u00fdmi jehlami, kter\u00e9 mu „pom\u00e1haly“ nabrat s\u00edlu a energii.. na chlapcov\u011b tv\u00e1\u0159i tekla slza.. hned za n\u00ed dal\u0161\u00ed.. a dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed.. plakal.. jen sedel a plakal… musel ho naj\u00edt.. musel ho vid\u011bt.. musel se rozlou\u010dit.. naposledy! Bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed si za\u010dal vytahovat ty hnusn\u00e9 jehly ze sv\u00fdch namodral\u00fdch rukou.. p\u011bkn\u011b.. jednu za druhou.. otev\u0159el dve\u0159e nemocni\u010dn\u00edho pokoje a pomal\u00fdm krokem.. kter\u00fd byl i tak nestabiln\u00ed, se vlekl po dlouh\u00e9 chodb\u011b.. po cest\u011b se musel p\u0159idr\u017eovat lavi\u010dek.. proto\u017ee s\u00e1m by to jist\u011b nezvl\u00e1dnul…<\/div>\n
Na\u0161el to! Otev\u00edral velk\u00e9 dve\u0159e s n\u00e1pisem, kter\u00fd si necht\u011bl ani \u010d\u00edst.. Pohled vevnit\u0159 byl.. asi t\u0159i leh\u00e1tka p\u0159ikryt\u00e1 hrubou b\u00edlou plachtou, na Billa tak zap\u016fsobily tak siln\u011b, \u017ee se \u00fapln\u011b sesypal k zemi a nem\u011bl ani s\u00edlu se zvednou.. nem\u011bl s\u00edlu u\u017e v\u016fbec na nic.. plakal u\u017e jen na sucho.. m\u011bl pocit, \u017ee v\u0161echny slzy vyplakal.. doplazil se z posledn\u00edch sil k jednomu leh\u00e1tku.. nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to d\u011bl\u00e1.. byl jako v transu.. klepaly se mu ruce.. t\u0159\u00e1sl se na cel\u00e9m t\u011ble\u2026 pomalu odhrnul tu t\u011b\u017ekou plachtu.. kter\u00e1 se mu zd\u00e1la tak drsn\u00e1\u2026<\/div>\n
\u2026.vyd\u011bsil se.. Tomova klidn\u00e1 tv\u00e1\u0159.. p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed porcel\u00e1novou panenku, byla v nepatrn\u00e9m \u00fasm\u011bvu\u2026 Nedok\u00e1zal to.. zni\u010dil je oba.. u\u017e se to ned\u00e1 napravit.. je konec.. pro\u010d?.. pro\u010d?… „Pro\u010d jsi to sakra ud\u011blal?“ t\u0159\u00e1sl s n\u00edm jako pomaten\u00fd..<\/div>\n
Mohlo b\u00fdt te\u010f v\u0161echno jinak\u2026 mohli sed\u011bt doma v ob\u00fdv\u00e1ku.. hladit se.. obj\u00edmat se.. dokazovat si vz\u00e1jemnou l\u00e1sku.. \u0161eptat si n\u011b\u017en\u00e1 vyzn\u00e1n\u00ed\u2026<\/div>\n
Ne tohle.. takhle to nem\u011blo b\u00fdt!! Je to v\u0161echno \u0161patn\u011b.. je to sen.. \u017ee je to sen.. no taak.. „Tome..probu\u010f se!!“ Bill vzlykal.. to bylo jedin\u00e9, co zvl\u00e1dal.. byl vys\u00edlen\u00fd.. Cht\u011bl Toma chytit za ruku a prosit ho o odpu\u0161t\u011bn\u00ed.. n\u011bco mu v tom br\u00e1nilo.. pokr\u010den\u00fd pap\u00edrek v Tomov\u011b studen\u00e9 ruce\u2026<\/div>\n
Nechci, abys plakal,<\/div>\n
nechci, aby ses tr\u00e1pil..<\/div>\n
Je to v\u0161echno moje vina,<\/div>\n
To j\u00e1 jsem T\u011b ztratil..<\/div>\n
Za l\u00e1sku.. m\u00e1lo jsme se prali..<\/div>\n
Prost\u0159ednictv\u00edm vyzn\u00e1n\u00ed<\/div>\n
Tu chci n\u011bco \u0159\u00edct\u2026 n\u011bco, co jsem se neodv\u00e1\u017eil cel\u00fdch sedmn\u00e1ct let..<\/div>\n
Jsem zbab\u011blec..v\u00edm to!..<\/div>\n
Miluju T\u011b!! U\u017e to v\u00ed\u0161.. ale u\u017e je pozd\u011b.. proto\u017ee kdy\u017e Ty te\u010f \u010dte\u0161 tyhle \u0159\u00e1dky.. moje du\u0161e je na cest\u011b do nebe.. tam T\u011b budu \u010dekat.. a kone\u010dn\u011b budeme oba \u0161\u0165astn\u00ed..<\/div>\n
Bill nev\u00e1hal ani na zlomek sekundy.. pap\u00edr pe\u010dliv\u011b poskl\u00e1dal a vlo\u017eil si ho do kapsy.. Pohl\u00e9dl na Tomovo nehybn\u00e9 t\u011blo a ud\u011blal n\u011bco, co si Tom nikdy nesplnil.. Pomalu se nad n\u011bj nahnul a p\u0159ilo\u017eil svoje m\u011bkk\u00e9 rty na Tomovy.. „Taky T\u011b miluju..“ Posledn\u00ed slza dopadla na jeho mrtv\u00e9 t\u011blo.. p\u0159ikryl ho a \u0161el zp\u00e1tky\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
Dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kam chce j\u00edt.. nemohl j\u00edt nikam jinam.. tak to m\u00e1 b\u00fdt.. byl jako bl\u00e1zen.. vtrhnul do sv\u00e9ho pokoje\u2026 Sedm\u00e9 patro nemocnice.. to bude to spr\u00e1vn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed.. nem\u011bl v\u00fd\u010ditky, kdy\u017e lezl na kamenn\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed.. nec\u00edtil nic.. jenom nep\u0159ekonatelnou touhu ho vid\u011bt.. t\u011b\u0161il se.. v\u011bd\u011bl, \u017ee ho u\u017e brzy spat\u0159\u00ed, jak na n\u011bho \u010dek\u00e1.. bude konec.. ale z\u00e1rove\u0148 za\u010d\u00e1tek.. s\u00e1m to napsal.. bude ho tam \u010dekat..<\/div>\n
Osud se napln\u00ed\u2026 budou spolu.. tak jak to m\u011blo b\u00fdt\u2026<\/div>\n
Bos\u00fdma nohama st\u00e1l na studen\u00e9m mramoru z\u00e1bradl\u00ed a pozoroval hv\u011bzdami posypan\u00e9 nebe.. tam ho \u010dek\u00e1\u2026 zav\u0159el o\u010di. „U\u017e jduu..!!“ a sko\u010dil\u2026<\/div>\n
V klidn\u00fd prosincov\u00fd podve\u010der\u2026 co se lid\u00e9 vraceli z pr\u00e1ce.. nakupovali nebo se jen tak fl\u00e1kali po ru\u0161n\u00fdch ulic\u00edch.. se nad m\u011bstem vzn\u00e1\u0161ela bloudiv\u00e1 du\u0161e, kter\u00e1 hledala tu spr\u00e1vnou cestu do nebe.. Kdy\u017e ji najde\u2026 bude po\u010d\u00e1tek konce\u2026<\/div>\n
Bude \u0161\u0165astn\u00e1\u2026<\/div>\n
V klidn\u00fd prosincov\u00fd ve\u010der… se v nebi se\u0161ly dv\u011b du\u0161e\u2026 nebo and\u011bl\u00e9?? To je jedno\u2026 te\u010f\u2026 u\u017e jsou oba \u0161\u0165astn\u00ed\u2026.<\/p>\n

autor: Janaya<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„D\u00edk…“ \u0161epl Tom, kdy\u017e Bill proch\u00e1zel kolem n\u011bho a pod\u00e1val mu \u0161\u00e1lek \u010daje.. Ve skute\u010dnosti by ho m\u00edsto pouh\u00e9ho „d\u00edk“ nejrad\u0161i v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbil… Bylo mu nanic.. tyhle spole\u010dn\u00e9 sn\u00eddan\u011b nem\u011bl moc r\u00e1d.. co r\u00e1d.. nesn\u00e1\u0161el je! Je to u\u017e del\u0161\u00ed dobu, co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19017","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19017","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19017"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19017\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19017"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19017"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19017"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}