{"id":19037,"date":"2008-04-01T16:51:00","date_gmt":"2008-04-01T15:51:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=18996"},"modified":"2008-04-01T16:51:00","modified_gmt":"2008-04-01T15:51:00","slug":"konec-iluzim","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/01\/konec-iluzim\/","title":{"rendered":"Konec iluz\u00edm"},"content":{"rendered":"
Taaaaak\u017ee, kdysi – ale to u\u017e je fakt hooodn\u011b dlouho – jsem napsala toto… Mno, to jsem je\u0161t\u011b tak n\u011bjak ani neznala pojem slash, a… Byl to jen takov\u00fd n\u00e1pad… Jako, tak\u017ee to nen\u00ed twincest, ale prost\u011b slash, a takovej pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00ed slash… No, nev\u00edm, abych \u0159ekla pravdu, tak se za tohle „d\u00edlko“ docela stydim… jsem to p\u016fvodn\u011b necht\u011bla podepisovat ale jedna dobr\u00e1 du\u0161e m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dila, \u017ee klidn\u011b m\u016f\u017eu… Tak\u017ee… T\u0159eba se najde p\u00e1r lid\u00ed, kter\u00fdm se to bude l\u00edbit…x))
<\/em><\/div>\n
*******************<\/em><\/div>\n
P\u0159edmluva:<\/strong> P\u0159ed t\u00edm, ne\u017e to za\u010dnete \u010d\u00edst, chci jen \u0159\u00edct, \u017ee j\u00e1 si za \u017e\u00e1dnou cenu nemysl\u00edm o Billovi, \u017ee je holka ! Pova\u017euju ho za kluka a dost hezk\u00fdho kluka… Tuhle pov\u00eddku jsem napsala, proto\u017ee jsem jednou \u010detla n\u011bkde o klukovi, kter\u00fd tvrdil, \u017ee se zamiloval do „zp\u011bva\u010dky“ Tokio Hotel. Zp\u016fsob jak\u00fdm mu odpov\u011bd\u011bli mi p\u0159ipadal dost krut\u00fd. P\u0159edstavila jsem si, jak tomu klukovi asi muselo b\u00fdt, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl \u017ee ta holka, do kter\u00e9 se zamiloval je kluk. A tak jsem napsala tohleto. Snad se v\u00e1m to bude l\u00edbit…<\/em><\/div>\n
Nen\u00ed to nic proti Billovi !
Ketty<\/em><\/div>\n
*******************<\/em><\/div>\n
Mlad\u00fd mu\u017e, vlastn\u011b sp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b kluk, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Artur Berger pr\u00e1v\u011b za\u017e\u00edval typicky nez\u00e1\u017eivn\u00e9 sobotn\u00ed r\u00e1no. Le\u017eel na pohovce ve sv\u00e9m pronajat\u00e9m byt\u011b a s nez\u00e1jmem sledoval televizi. Nic ho nebavilo. M\u011bl za sebou t\u011b\u017ek\u00fd t\u00fdden a k tomu jeden rozchod z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka, se kter\u00fdm se ale je\u0161t\u011b st\u00e1le nedok\u00e1zal vyrovnat.<\/em><\/div>\n
P\u0159emohl se a nat\u00e1hl ruku pro d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. P\u0159epnul na jin\u00fd kan\u00e1l a jeho u\u0161i zaplavil melodick\u00fd hlas. Chvilku mu trvalo ne\u017e si jeho mozek uv\u011bdomil, co to na obrazovce je. Postava zahalen\u00e1 v \u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti, balancuj\u00edc\u00ed ve vzduchu a okolo t\u0159i osoby hraj\u00edc\u00ed na hudebn\u00ed n\u00e1stroje v m\u00edstnosti, kter\u00e1 jakoby se st\u00e1le zu\u017eovala. Artur zam\u017eoural na obrazovku a zjistil, \u017ee to na co se pr\u00e1v\u011b d\u00edv\u00e1 je hudebn\u00ed klip na televizi MTV. Nic ho na tom ale nezaujalo a tak odvr\u00e1til o\u010di od obrazovky a rad\u0161i sledoval zaj\u00edmavou skvrnu na zdi. Alespo\u0148 pro n\u011bj zaj\u00edmavou. Hudba se mu v\u0161ak dost\u00e1vala pod k\u016f\u017ei a ten zp\u011bv se mu za\u010d\u00ednal l\u00edbit. Znovu se p\u0159inutil pod\u00edvat na televizi. Zrovna tam byl bl\u00edzk\u00fd z\u00e1b\u011br do obli\u010deje hlavn\u00edho akt\u00e9ra. A \u017ee to byl hezk\u00fd obli\u010dej, pomyslel si Artur. Nez\u00e1jem byl ten tam a Artur hltal o\u010dima ka\u017ed\u00fd pohyb zp\u00edvaj\u00edc\u00ed postavy m\u00e1vaj\u00edc\u00ed rukama. M\u011bla moc hezkou postavu a ty velk\u00e9 o\u010di… Honilo se Bergerovi hlavou. Klip skon\u010dil a Artur se nezapomn\u011bl pod\u00edvat na jm\u00e9no interpreta.<\/em><\/div>\n
Tokio Hotel. N\u00e1zev p\u00edsni\u010dky – Rette mich.<\/em><\/div>\n
Tokio Hotel? Co to je za dementn\u00ed n\u00e1zev, krucifix? Roz\u010diloval se Berger pro nic za nic. Klip zmizel z obrazovky nadobro a kamera najela na sympaticky vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed moder\u00e1torku hitpar\u00e1dy.<\/em><\/div>\n
„Tak to byli Tokio Hotel, na\u0161e \u010d\u00edslo jedna, a\u0165 u\u017e se singlem Durch den Monsun, Schrei anebo Rette mich, jen\u017e n\u00e1m pr\u00e1v\u011b dohr\u00e1lo a bylo to v\u00edt\u011bzn\u00e9 m\u00edsto, tak\u017ee gratulujeme Tokio Hotel, takov\u00e9 \u00fasp\u011bchy se jen tak nevid\u00ed a uvid\u00edme, jestli zv\u00edt\u011bz\u00ed i p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden v na\u0161\u00ed hitpar\u00e1d\u011b. Nezapome\u0148te se d\u00edvat – p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed sobotu od p\u016fl des\u00e1t\u00e9 r\u00e1no, u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm! Ahoj!“ rozlou\u010dila se moder\u00e1torka a zam\u00e1vala na kameru i s oslniv\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/em><\/div>\n
\u010c\u00edslo jedna… Hmm, to s tim monsunem, to u\u017e jsem snad n\u011bkde sly\u0161el, ne? Cht\u011blo by to internet… Ale kde vz\u00edt internet, kdy\u017e m\u00e1te sotva na n\u00e1jem a na studia? Po\u010d\u00edta\u010d fakt nevlastnil…<\/em><\/div>\n
Wow – internetov\u00e1 kav\u00e1rna ! Napadlo ho a vysko\u010dil z postele.<\/em><\/div>\n
P\u0159ed o\u010dima m\u011bl st\u00e1le ji. No tedy, nebyl si jist\u00fd jestli ji, kdy\u017e ji tak pozoroval, nebyl si jist\u00fd jestli se nejedn\u00e1 o kluka, m\u011bla dost drs\u0148\u00e1ckej styl, \u010dern\u00fd nehty a pohybovala se jako kluk. Boty m\u011bla klu\u010di\u010d\u00ed… No co, prost\u011b dost drsn\u00e1 holka \u0159ekl si, nazul boty a vyrazil z domu.<\/em><\/div>\n
Na druhou stranu, v obli\u010deji p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b m\u011bla jemn\u00e9 rysy a ty se u kluk\u016f jen tak nevid\u00ed… A m\u011bla namalovan\u00e9 o\u010di a stoprocentn\u011b i make-up. Tak\u017ee t\u00edm je to jasn\u00e9 – je to holka a hotovo. Uzav\u0159el si p\u0159\u00edpad s\u00e1m pro sebe Berger a hledal nejbli\u017e\u0161\u00ed internetovou kav\u00e1rnu.<\/em><\/div>\n
Vida, za prvn\u00edm rohem na\u0161el co hledal. Zaplatil a s dychtiv\u00fdm v\u00fdrazem si sedl za monitor jednoho z po\u010d\u00edta\u010d\u016f.
<\/em><\/div>\n
Najel na str\u00e1nku s vide\u00ed, zadal ten pitomej n\u00e1zev, vyhledalo mu to klip Rette mich i klip na to s tim monsunem. Nasadil sluch\u00e1tka a klikl na monsun.<\/em><\/div>\n
No jist\u011b – tohle znal. Pomyslel si, jakmile zaslechl \u00favodn\u00ed t\u00f3ny, ta p\u00edsni\u010dka mu sv\u00e9ho \u010dasu, kdy\u017e ji hr\u00e1li na r\u00e1di\u00edch, p\u011bkn\u011b pila krev. Te\u010f ale up\u0159en\u011b hled\u011bl na monitor a jeho o\u010di sledovaly onu d\u00edvku, co m\u011bla na sob\u011b tentokr\u00e1t upnut\u00e9 modr\u00e9 tri\u010dko se s\u00ed\u0165ovinou a je\u0161t\u011b upnut\u011bj\u0161\u00ed d\u017e\u00edny, ve kter\u00fdch n\u00e1dhern\u011b vynikla jej\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e1 postava, napadlo ho. A m\u011bla jin\u00fd \u00fa\u010des, nagelovan\u00fd do divok\u00fdch ostn\u016f a dlouhou ofinku p\u0159es jedno oko. Slu\u0161elo j\u00ed to, byla v tom takov\u00e1 tajemn\u00e1, \u0159\u00edkal si Artur. Chvilku pozoroval jej\u00ed zadek, ale za\u010dal si p\u0159ipadat, jak n\u011bjakej nadr\u017eenec a tak ud\u011blal zm\u011bnu – zam\u011b\u0159il se na jej\u00ed hrudn\u00edk. Byl m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen, ona byla, jak to \u0159\u00edct ? Byla jako prkno – naprosto ploch\u00e1. Ploch\u00e9 holky zrovna nemusel, ale tohle byla v\u00fdjimka. M\u011bla piercing v obo\u010d\u00ed a po chv\u00edli si v\u0161iml \u017ee i v jazyku a zase \u010dern\u011b nalakovan\u00e9 nehty a \u010dern\u00e1 l\u00ed\u010didla. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed m\u011bl rad\u0161i jemn\u011bj\u0161\u00ed typy, ale tahle byla n\u011bco v\u00edc. Byla jako and\u011bl. Ladn\u011b se pohybovala a on z n\u00ed nemohl spustit o\u010di. Jej\u00ed vysok\u00fd hlas, m\u011bkk\u00e9 rysy v obli\u010deji a n\u011b\u017en\u00e9 velk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di vypov\u00eddaly, \u017ee za t\u00edm v\u0161\u00edm se skr\u00fdv\u00e1 citliv\u00e1 du\u0161e. Klip dohr\u00e1l a Artur bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed stiskl tla\u010d\u00edtko Spustit znovu. Se zasn\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem sledoval, jak zved\u00e1 pohled od velk\u00e9 \u010dern\u00e9 sv\u00ed\u010dky. Moment – te\u010f se mu zd\u00e1lo, \u017ee vypad\u00e1 jako kluk, hodn\u011b jako kluk. N\u00e1sledn\u011b ale uvolnila obli\u010dejov\u00e9 svaly a op\u011bt vypadala jako and\u011bl. Musel \u0159\u00edct, \u017ee s t\u011bma del\u0161\u00edma vlasama se mu l\u00edbila v\u00edc… Tady ho d\u011bsilo jej\u00ed klu\u010di\u010d\u00ed j\u00e1. Ale ona – ona p\u0159ece nemohla b\u00fdt kluk, ne? Uva\u017eoval…
<\/em><\/div>\n
Ve vyhled\u00e1va\u010di vide\u00ed zadal Rette mich, ta se mu l\u00edbila… Klip sledoval t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu, kdy\u017e myslel na jej\u00ed doteky. Kdy\u017e klip skon\u010dil, vr\u00e1til se Artur zp\u00e1tky na \u00favodn\u00ed str\u00e1nku s videi.<\/em><\/div>\n
Tokio Hotel – interview. Hl\u00e1sal jeden titulek, kter\u00fd Artura upoutal. Klikl na n\u011bj, po\u010dkal si a\u017e video nab\u011bhne a pak u\u017e s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm zadal Play.<\/em><\/div>\n
Sed\u011bla na seda\u010dce a okolo n\u00ed t\u0159i kluci, asi tak v jej\u00edm v\u011bku. Arturem projela vlna \u017e\u00e1rlivosti. M\u011bla tady zase dlouh\u00e9 vlasy a jemu se tak zatm\u00edvalo p\u0159ed o\u010dima, kdy\u017e ji vid\u011bl… Pak se u nich objevila blon\u010fat\u00e1 moder\u00e1torka a spustila n\u011bco o tom, \u017ee Tokio hotel vedou prvn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky hitpar\u00e1d, bla bla bla… T\u00e9m\u011b\u0159 ji neposlouchal.<\/em><\/div>\n
Pak se moder\u00e1torka nat\u00e1hla s mikrofonem k n\u00ed. N\u011bjak na ni ukazovala celej v\u00fdst\u0159ih, co\u017e bylo Bergerovi v\u00edc ne\u017e podivn\u00e9… Co to jako zkou\u0161\u00ed ? Ptal se s\u00e1m sebe pobou\u0159en\u011b.<\/em><\/div>\n
Ona s velk\u00fdm O p\u0159evzala mikrofon a spustila. A najednou nebyla k zara\u017een\u00ed. Kluci okolo n\u00ed ji sledovali, jako by to byla samoz\u0159ejmost.<\/em><\/div>\n
No jo… Pomyslel si Artur – Typick\u00e1 \u017eensk\u00e1. Ukecan\u00e1…<\/em><\/div>\n
Nevn\u00edmal ani co \u0159\u00edk\u00e1, vn\u00edmal jen j\u00ed a mimiku jej\u00edho obli\u010deje, je\u017e byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b hezk\u00e1. Vypadala \u017ee je na interviewu n\u011bjak rozespal\u00e1 a \u010dernou linku m\u011bla vykreslenou pomalu a\u017e pod obo\u010d\u00ed. Nem\u011bla ale moc make-upu a tak byly vid\u011bt drobn\u00e9 vady jej\u00ed pleti, co\u017e mu ale nevadilo. Rozhovor skon\u010dil a on se ze str\u00e1nky s videi vydal na norm\u00e1ln\u00ed vyhled\u00e1va\u010d internetov\u00fdch str\u00e1nek.<\/em><\/div>\n
Za\u010dal vy\u0165uk\u00e1vat: T…o…k…i…o… H…o… – „Pane ?“ poklepal mu kdosi na rameno.<\/em><\/div>\n
Berger nadsko\u010dil a oto\u010dil se.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

„Pokud se nem\u00fdl\u00edm, m\u011bl jste tady zaplacen\u00fdch dvacet minut. U toho po\u010d\u00edta\u010de jste p\u0159es p\u016fl hodiny,“ upozornil ho postar\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, majitel Internetov\u00e9 kav\u00e1rny.<\/em><\/div>\n
„Jo, jist\u011b… Nashledanou,“ rozlou\u010dil se slu\u0161n\u011b Artur a opustil sv\u00e9ho and\u011bla na monitoru. Nev\u011bd\u011bl ani jak se jmenuje. \u0158\u00edkal j\u00ed jednodu\u0161e and\u011bl. Nem\u011bla chybu.<\/em><\/div>\n
Vr\u00e1til se dom\u016f a svalil se na postel. Zav\u0159el o\u010di a uvid\u011bl ji. Jak se kr\u00e1sn\u011b sm\u00e1la p\u0159i tom rozhovoru. Jak m\u011bla snad i slzy na kraj\u00ed\u010dku, kdy\u017e zp\u00edvala dojemnou Rette mich. Jak se tv\u00e1\u0159ila tajemn\u011b, i kdy\u017e zp\u00edvala o tak oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci, jako monzunov\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Ale pro n\u011bj z toho ud\u011blala slast. M\u011bl ji po\u0159\u00e1d p\u0159ed o\u010dima a nev\u011bd\u011bl jak z toho ven. Mohl tam le\u017eet patn\u00e1ct minut, mohl tam le\u017eet hodinu, mohl tam le\u017eet cel\u00fd den, nebo dokonce cel\u00fd t\u00fdden. Ztratil pojem o \u010dase, zapomn\u011bl na v\u0161echno okolo. Vid\u011bl ji. Po\u0159\u00e1d. Pron\u00e1sledovalo ho v\u011bdom\u00ed, \u017ee ji nem\u016f\u017ee m\u00edt. \u017de existuje jen v jeho p\u0159edstav\u00e1ch. Lid\u00e9 z prvn\u00edch p\u0159\u00ed\u010dek hitpar\u00e1d neb\u00fdvaj\u00ed tak lehce dostupn\u00ed… Smysly vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu, nebral ohled na vyzv\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed telefon, ani na zapadaj\u00edc\u00ed a znovu vych\u00e1zej\u00edc\u00ed slunce. V t\u011ble m\u011bl jen touhu a v srdci ohe\u0148. Na b\u00fdvalou p\u0159\u00edtelkyni, se kterou se ned\u00e1vno roze\u0161el, nadobro zapomn\u011bl. Te\u010f pro n\u011bj existovala pouze ona. And\u011bl… S medov\u00fdm hlasem a n\u011b\u017en\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima…<\/em><\/div>\n
Nejedl. Nespal. Myslel na ni.
<\/em><\/div>\n
A\u017e jednoho dne ho p\u0159emohla touha n\u011bkomu se sv\u011b\u0159it, s t\u00edm pocitem, \u017ee ona je nedosa\u017eiteln\u00e1.<\/em><\/div>\n
Zvedl sluch\u00e1tko telefonu, vy\u0165ukal \u010d\u00edslo sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da a \u010dekal.<\/em><\/div>\n
„Hal\u00f3 ?“ ozval se Chris.<\/em><\/div>\n
„Tady Artur!“ \u0159ekl Berger zasn\u011bn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Arture! Co d\u011bl\u00e1\u0161, ty draku? Nebere\u0161 telefon u\u017e dva dny, vole! Co je s tebou? Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b Antoniette? Ten rozchod t\u011b hodn\u011b vzal, vi\u010f…“ spustil na n\u011bj Chris.<\/em><\/div>\n
„Rozchod? Co\u017ee? Jakej rozchod?“ divil se Berger. Byl \u00fapln\u011b mimo.<\/em><\/div>\n
„Hej, k\u00e1mo – jse\u0161 zhulenej, nebo co?“ optal se Chris.<\/em><\/div>\n
„N\u00e9\u00e9\u00e9…“ prot\u00e1hl Artur do sluch\u00e1tka.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 se zamiloval,“ \u0159ekl zasn\u011bn\u00fdm hlasem.<\/em><\/div>\n
„Pane bo\u017ee, a do koho?“ zaj\u00edmal se Chris.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nevim,“ p\u0159iznal Artur.<\/em><\/div>\n
„Kamar\u00e1de, vysv\u011btli mi – co jsi pil???“ zaj\u00edmal se d\u00e1l Chris.<\/em><\/div>\n
„Chrisi, j\u00e1 nevim co m\u00e1m d\u011blat!“ za\u00fap\u011bl najednou do telefonu Berger.<\/em><\/div>\n
„Ona, ona je asi medi\u00e1ln\u011b zn\u00e1m\u00e1… Nevim ani jak se jmenuje, ale vede prvn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky hitpar\u00e1d s tou svoj\u00ed bandou \u00fachyl\u00e1k\u016f – jmenujou se Tokio… Tokio Hotel! Ta je jin\u00e1 ne\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed… M\u00e1 takovej tro\u0161ku drsn\u011bj\u0161\u00ed styl, ale kdy\u017e se j\u00ed zad\u00edv\u00e1\u0161 do o\u010d\u00ed, zjist\u00ed\u0161, \u017ee je jin\u00e1. Takov\u00e1 hodn\u011b citliv\u00e1 a n\u011b\u017en\u00e1… \u0158\u00edk\u00e1m ti – lep\u0161\u00ed holka na sv\u011bt\u011b neexistuje! \u0158\u00edk\u00e1m j\u00ed and\u011bl…“ vychrlil najednou Artur.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj…“ za\u0161eptal Chris.<\/em><\/div>\n
„To Tokio Hotel mi n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1… Ale nem\u016f\u017eu si za boha vybavit, kter\u00e1 je ten tv\u016fj and\u011bl. J\u00f3, u\u017e vim, s\u00e9gra to poslouch\u00e1… Mo\u017en\u00e1 ti se\u017eenu CD, oki?“ nab\u00eddl se Chris.<\/em><\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, Chrisi, to by bylo \u00fapln\u011b super!“ zvolal nad\u0161en\u011b Berger.<\/em><\/div>\n
„Tak fajn. Pokusim se ti to sehnat. A ty se vra\u0165 do reality. Na slavn\u00fd zapome\u0148!“ k\u0159ikl je\u0161t\u011b a spojen\u00ed se p\u0159eru\u0161ilo.
<\/em><\/div>\n
Na slavn\u00fd zapome\u0148. Zn\u011blo Arturovi v u\u0161\u00edch. A k tomu se mu p\u0159ed o\u010dima zjevila zase ona. Bezchybn\u00e1. Dokonal\u00e1.<\/em><\/div>\n
Cel\u00fd den chodil po byt\u011b jako t\u011blo bez du\u0161e, nedok\u00e1zal se na nic soust\u0159edit, \u00fapln\u011b se mu klepaly ruce, kdy\u017e si ji vybavil. A on si ji vybavoval po\u0159\u00e1d.<\/em><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed den, kdy\u017e pr\u00e1v\u011b nal\u00e9val do hrnku ml\u00e9ko a ruce se mu tak t\u0159\u00e1sly, \u017ee polovina obsahu krabice skon\u010dila na stole, zazvonil zvonek.<\/em><\/div>\n
Artur se rozb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Chrisi!“ vyk\u0159ikl, kdy\u017e otev\u0159el.<\/em><\/div>\n
„Nazdar, vole… N\u011bco jsem ti p\u0159ines,“ \u0159ekl a bez pozv\u00e1n\u00ed ve\u0161el dovnit\u0159.<\/em><\/div>\n
Artur vyt\u00e1hl l\u00e1hev piva a dv\u011b skleni\u010dky, \u017ee naleje.<\/em><\/div>\n
Ov\u0161em ruka se mu tak klepala, \u017ee prost\u011b nenalil…<\/em><\/div>\n
„Prosimt\u011b, uka\u017e,“ smiloval se nad n\u00edm Chris.<\/em><\/div>\n
„Ty jse\u0161 asi v\u00e1\u017en\u011b v hajzlu, co?“ zeptal se Artura.<\/em><\/div>\n
„Hmm,“ p\u0159ik\u00fdvl Berger.<\/em><\/div>\n
Chris mu podal sklenici piva a on ji stiskl pevn\u011b do prst\u016f, i tak se mu ov\u0161em t\u0159\u00e1sly. Vypil sklenici a s dychtiv\u00fdm v\u00fdrazem hled\u011bl na Chrise.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe to C\u00e9D\u00e9\u010dko. A je\u0161t\u011b bonus,“ ozval se kone\u010dn\u011b Chris.<\/em><\/div>\n
Artur nebyl schopen slova a tak jen vyp\u00edskl. Zn\u011blo to jako holka.<\/em><\/div>\n
„Hele, ty jse\u0161 v\u00e1\u017en\u011b \u00fapln\u011b vy\u0159\u00edzenej…“ poznamenal Chris a i s C\u00e9D\u00e9\u010dkem se roze\u0161el k Arturov\u011b Hi-Fi v\u011b\u017ei.<\/em><\/div>\n
Vlo\u017eil CD a zapnul. M\u00edstnost naplnila divok\u00e1 melodie Schrei.<\/em><\/div>\n
„To zn\u00e1m…“ zavrt\u011bl hlavou Chris a stiskl tla\u010d\u00edtko Dal\u0161\u00ed skladba. Byla to ta s tim monsunem, pomyslel si Berger. Pak n\u011bjak\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1, a pak Rette mich. Artur p\u0159iv\u0159el o\u010di a p\u0159edstavil si ji. V\u00fdsledkem bylo, \u017ee se je\u0161t\u011b v\u00edc rozklepal.<\/em><\/div>\n
\u0160est\u00e1 nebo sedm\u00e1 p\u00edsni\u010dka v n\u011bm ov\u0161em vzbudila \u00fapln\u011b nejhlub\u0161\u00ed city. Tak emocion\u00e1ln\u00ed p\u00edsni\u010dku je\u0161t\u011b nesly\u0161el…<\/em><\/div>\n
„Nech to tam!“ vyb\u00eddl Chrise, kdy\u017e u\u017e cht\u011bl p\u0159ep\u00ednat na dal\u0161\u00ed skladbu.<\/em><\/div>\n
„Okay… Aspo\u0148 ti uk\u00e1\u017eu ten bonus,“ \u0159ekl a zalovil ve sportovn\u00ed ta\u0161ce, kterou si s sebou p\u0159inesl.
<\/em><\/div>\n
„Plak\u00e1t? Chrisi, ty jsi zlatej!“ vyp\u00edskl Berger a za\u010dal poskakovat po pokoji. Vytrhl velk\u00fd kus pap\u00edru Chrisovi z ruky a ihned ho izolepou p\u0159ipevnil na st\u011bnu.<\/em><\/div>\n
„Tahle bude ten and\u011bl, co?“ zeptal se Chris a uk\u00e1zal na ni.<\/em><\/div>\n
„Hmm,“ zahu\u010del Artur a l\u00e1skypln\u011b se na ni pod\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Tak hele, k\u00e1mo – musim j\u00edt. M\u011bj se a prosimt\u011b, nezmago\u0159 mi je\u0161t\u011b v\u00edc, to u\u017e bych fakt nep\u0159e\u017eil…“ \u0159ekl Chris a zanechal Artura samotn\u00e9ho. Jen se sv\u00fdm and\u011blem.<\/em><\/div>\n
\u010cty\u0159i dny jen le\u017eel na posteli a koukal se na n\u00ed. Bandu kret\u00e9n\u016f kolem n\u00ed za\u010dm\u00e1ral \u010dern\u00fdm fixem a ji si or\u00e1moval velk\u00fdm \u010derven\u00fdm srdcem.<\/em><\/div>\n
A pod to napsal: Prav\u00e1 l\u00e1ska<\/em><\/div>\n
Tak to c\u00edtil. A nikdy jinak. Pro ni i d\u00fdchal, nemyslel na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na ni.
<\/em><\/div>\n
Po \u010dty\u0159ech dnech se rozdrn\u010del zvonek u dve\u0159\u00ed. Artur se p\u0159emohl a odtrhl o\u010di od and\u011bla na st\u011bn\u011b. Se\u0161el dolu a ve dve\u0159\u00edch spat\u0159il dlouholetou kamar\u00e1dku – Denny.<\/em><\/div>\n
„Denny !“ vyp\u00edskl. Hlasivky mu vypov\u00eddaly slu\u017ebu.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f d\u00e1l…“ vyb\u00eddl ji.<\/em><\/div>\n
„Chris m\u011bl pravdu…“ \u0159ekla s \u00fasm\u011bvem a hnala se za n\u00edm do pokoje.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkal, \u017ee jsi fakt \u00fapln\u011b zmago\u0159il… Prej zamilovanej…“ \u0159ekla a usm\u00e1la se.<\/em><\/div>\n
Berger p\u0159ik\u00fdvl a m\u00edrn\u011b se zard\u011bl.<\/em><\/div>\n
„T\u00e1k pov\u00eddej – co to je za lehkou d\u011bvu?“ zeptala se a sm\u00e1la se kdy\u017e vid\u011bla jeho pobou\u0159en\u00fd v\u00fdraz.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148, promi\u0148… Co je to za holku? Zase n\u011bjak\u00e1 blond\u00fdna s velkejma prsama ?“ zeptala se znovu.<\/em><\/div>\n
„N\u00e9… J\u00e1 nevim jak se jmenuje. \u0158\u00edk\u00e1m j\u00ed and\u011bl,“ \u0159ekl a se slovy:<\/em><\/div>\n
„Je z t\u00fd skupiny Tokio Hotel,“ uk\u00e1zal na plak\u00e1t.<\/em><\/div>\n
Denny se rozesm\u00e1la.<\/em><\/div>\n
„Co je?“ ptal se Artur nech\u00e1pav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b – v\u017edy\u0165 to je Bill!“ \u0159ekla.<\/em><\/div>\n
„Jak\u017ee?“ ptal se Artur a zmaten\u011b zamrkal.<\/em><\/div>\n
„Bill. Bill Kaulitz. Je to kluk, Arture. A je na holky,“ ta slova zap\u016fsobila na Arturovu psychiku p\u0159\u00edmo tragicky.<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee? Co, Denny – to nem\u016f\u017ee b\u00fdt prav…“ hlas se mu zlomil.<\/em><\/div>\n
„Arture! V\u017edy\u0165 to snad vid\u00ed\u0161 – je to kluk! Tokio Hotel jsou chlapeck\u00e1 skupina, Holky po Billovi \u0161\u00edl\u00ed!“ \u0159ekla a soucitn\u011b se na n\u011bj pod\u00edvala.<\/em><\/div>\n
„Je mi to l\u00edto,“ dodala kdy\u017e ukryl tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a za\u010dal vzlykat. Bylo mu jedno, jestli ho Denny uvid\u00ed bre\u010det, nebo ne. Jemu u\u017e bylo v\u0161echno jedno.<\/em><\/div>\n
„Denny, to ne!“ \u0159ekl a schoulil se j\u00ed s pl\u00e1\u010dem do kl\u00edna.<\/em><\/div>\n
„Klid, Arture, to bude dobr\u00fd…“ konej\u0161ila ho a hladila ho po z\u00e1dech.<\/em><\/div>\n
„A Chris ti nic ne\u0159ek? V\u017edy\u0165 jeho s\u00e9gra Billa miluje!“ \u0159ekla.<\/em><\/div>\n
Artur nereagoval. Cht\u011bl zem\u0159\u00edt. Nen\u00e1vid\u011bl tenhle \u017eivot a cht\u011bl ho ukon\u010dit. Nejd\u0159\u00edv rozchod s Antoniette, u\u017e si na ni kone\u010dn\u011b vzpomn\u011bl, a te\u010f – jeho Prav\u00e1 l\u00e1ska, jeho and\u011bl, jeho Ona s velk\u00fdm O – je kluk!<\/em><\/div>\n
Na co \u017e\u00edt tenhle zatracenej \u017eivot…<\/em><\/div>\n
Po hodin\u011b kdy spolu sed\u011bli na posteli a Denny Artura ut\u011b\u0161ovala, se Berger kone\u010dn\u011b trochu uklidnil.<\/em><\/div>\n
„Denny, nechci b\u00fdt nezdvo\u0159il\u00fd, stra\u0161n\u011b jsi mi pomohla, ale… Chci b\u00fdt s\u00e1m. Pochop,“ \u0159ekl a doprovodil ji ke dve\u0159\u00edm.<\/em><\/div>\n
„M\u011bl jsem t\u011b r\u00e1d,“ \u0159ekl a dal j\u00ed pusu na tv\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n
„A pozdravuj Chrise!“ k\u0159ikl je\u0161t\u011b a vystr\u010dil ji ze dve\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
Denny se na n\u011bj jen nech\u00e1pav\u011b pod\u00edvala.<\/em><\/div>\n
„Ahoj!“ k\u0159ikla.<\/em><\/div>\n
„Sbohem,“ \u0159ekl Artur \u0161eptem a zav\u0159el dve\u0159e.
<\/em><\/div>\n
Vyb\u011bhl do kuchyn\u011b, vyt\u00e1hl z poli\u010dky lahvi\u010dku s pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed a p\u0159ipravil si do sklenice vodu. Vzal to v\u0161echno do pokoje a lehl si na postel. Pod\u00edval se na n\u00ed. Na n\u011bj. Krut\u00e1 realita. Zapnul CD Tokio Hotel, nejlep\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dku alba, \u0161estou nebo sedmou v po\u0159ad\u00ed. Konec iluz\u00edm! \u0158ekl si s\u00e1m pro sebe. Pod\u00edval se na n\u011bj. Na and\u011bla. Naposled. Obsah lahvi\u010dky do sebe vysypal a zapil vodou. P\u0159i refr\u00e9nu songu u\u017e c\u00edtil, jak nem\u016f\u017ee d\u00fdchat. On je kluk. A je na holky. Zazn\u011blo mu naposled v hlav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Sbohem, Bille, and\u011bli!“ rozlou\u010dil se a jeho o\u010di se zav\u0159ely. Nav\u017edy.<\/p>\n

<\/em>autor: Ketty<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Taaaaak\u017ee, kdysi – ale to u\u017e je fakt hooodn\u011b dlouho – jsem napsala toto… Mno, to jsem je\u0161t\u011b tak n\u011bjak ani neznala pojem slash, a… Byl to jen takov\u00fd n\u00e1pad… Jako, tak\u017ee to nen\u00ed twincest, ale prost\u011b slash, a takovej pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19037","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19037","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19037"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19037\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19037"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19037"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19037"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}