{"id":1904,"date":"2016-07-27T16:00:00","date_gmt":"2016-07-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1896"},"modified":"2016-07-27T16:00:00","modified_gmt":"2016-07-27T15:00:00","slug":"uncover-18-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/27\/uncover-18-konec\/","title":{"rendered":"Uncover 18. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Epilog<\/strong><\/div>\n

\n

Bill sed\u011bl na barov\u00e9 \u017eidli u pultu, p\u0159ed sebou m\u011bl \u0161\u00e1lek \u010derstv\u00e9 k\u00e1vy a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe. Ub\u011bhl p\u0159esn\u011b m\u011bs\u00edc od doby, co byli s Tomem ofici\u00e1ln\u011b partne\u0159i. M\u011bs\u00edc, za kter\u00fd se stalo tolik v\u011bc\u00ed, tak\u017ee mu pochopiteln\u011b p\u0159i\u0161lo, \u017ee jsou spolu mnohem d\u00e9le. Usm\u00e1l se a trochu zakroutil hlavou. V Tomov\u011b dom\u011b tr\u00e1vil v\u011bt\u0161inu dn\u016f i noc\u00ed. Ani jeden to ofici\u00e1ln\u011b nevyslovili, ale Bill zde prakticky bydlel. V polovin\u011b \u0161atny, kterou mu Tom vyhradil, m\u011bl sv\u00e9 v\u011bci. Zbytek m\u011bl doma, ale to bylo vesm\u011bs oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 ji\u017e d\u00e1vno nenosil. Tak\u00e9 si vzal na Tomovo p\u0159\u00e1n\u00ed del\u0161\u00ed volno. Odporoval mu, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, Tom byl ale jin\u00e9ho n\u00e1zoru. Sv\u00e9ho partnera p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee jestli si d\u011bl\u00e1 starost o pen\u00edze, tak rozhodn\u011b nemus\u00ed. I kdyby se Bill n\u00e1hodou rozhodl, \u017ee se do pr\u00e1ce ji\u017e nevr\u00e1t\u00ed, nem\u011bl by probl\u00e9m, aby je oba u\u017eivil.<\/p><\/div>\n

Ticho, kter\u00e9 v kuchyni bylo, naru\u0161ilo p\u00edpnut\u00ed Billovy esemesky. Hned se nat\u00e1hl pro sv\u016fj iPhone, bylo mu v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee mu p\u00ed\u0161e Tom. S Andreasem se vid\u011bl naposledy v\u010dera, t\u00edm p\u00e1dem nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod, aby ho uh\u00e1n\u011bl, a nikdo jin\u00fd se ho kontaktovat nesna\u017eil. Odemkl displej a zpr\u00e1vu otev\u0159el. Na rty se mu hned vkradl \u00fasm\u011bv, jeliko\u017e mu psal opravdu Tom.<\/div>\n
<\/p>\n

„Zlato, douf\u00e1m, \u017ee nem\u00e1\u0161 na ve\u010der \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny. R\u00e1d bych si s tebou vyrazil na ve\u010de\u0159i, co ty na to?“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Zn\u00ed to skv\u011ble, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nem\u00e1m nic na pr\u00e1ci, pane Kaulitzi. Jen vybal\u00edm ty v\u011bci, jak jsem ti sl\u00edbil.“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Jsi skv\u011bl\u00fd, d\u011bkuju. T\u011b\u0161\u00edm se na ve\u010der.“<\/em><\/div>\n

\n

Bill pochopil, \u017ee Tomova zpr\u00e1va m\u011bla b\u00fdt u\u017e posledn\u00ed. Pomyslel si, \u017ee m\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b dost pr\u00e1ce, u kter\u00e9 necht\u011bl b\u00fdt ru\u0161en. Zvedl tedy sv\u016fj zadek ze \u017eidle, aby opravdu ud\u011blal to, co Tomovi sl\u00edbil. V posledn\u00edch dnech p\u0159ivezl Tom n\u011bjak\u00e9 krabice ze star\u00e9ho domu s t\u00edm, \u017ee je pozd\u011bji vyklid\u00ed. Jeliko\u017e se krabice jen kupily a Tom \u010das sp\u00ed\u0161 nem\u011bl, ne\u017e m\u011bl, tak se Bill v\u010dera ve\u010der nab\u00eddl, \u017ee s t\u00edm, kdy\u017e nem\u00e1 nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, tak m\u016f\u017ee alespo\u0148 trochu pomoct. Tom byl ze za\u010d\u00e1tku proti, necht\u011bl, aby si Bill myslel, \u017ee ho zneu\u017e\u00edv\u00e1 na pr\u00e1ci, ale nakonec se nechal p\u0159emluvit, kdy\u017e mu pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 zopakoval, \u017ee to ud\u011bl\u00e1 moc r\u00e1d. Ve v\u00fdsledku z toho byl i nad\u0161en\u00fd, proto\u017ee st\u00e1le hledal n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, tak\u017ee doufal, \u017ee v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 ji\u017e bude m\u00edt po ruce.<\/p><\/div>\n

„Tak jdeme na to, lenochu,“ pob\u00eddl s\u00e1m sebe blon\u010f\u00e1k. Sesko\u010dil z barov\u00e9 \u017eidle, prohr\u00e1bl si rozcuchan\u00e9 vlasy a vydal se do ob\u00fdv\u00e1ku. Cht\u011bl si vybalov\u00e1n\u00ed zp\u0159\u00edjemnit alespo\u0148 poslechem hudby. Tak\u00e9 to pro n\u011bj bylo lep\u0161\u00ed v tom, \u017ee si v dom\u011b nep\u0159ijde tak s\u00e1m. \u010castokr\u00e1t se pozoroval, \u017ee kdy\u017e bylo v dom\u011b naprost\u00e9 ticho, tak nastra\u017eil u\u0161i a sly\u0161el nesmysln\u00e9 zvuky. P\u0159esto, \u017ee mu bylo v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee se do domu nikdo dostat nem\u016f\u017ee, m\u011bl strach. Alespo\u0148 hudba ho ale je\u0161t\u011b zachra\u0148ovala. Vybral jednu z LP desek, polo\u017eil ji na gramofon a ob\u00fdv\u00e1kem se rozezn\u011bla hudba Johna Lennona. Bylo a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak stejn\u00fd hudebn\u00ed vkus s Tomem m\u011bli.<\/div>\n
\n
\u2026<\/strong><\/div>\n
\n

Bill vyt\u00e1hl z pracovny posledn\u00ed krabici. Byla cel\u00e1 zapr\u00e1\u0161en\u00e1, bylo zn\u00e1t, \u017ee byla dlouhou dobu ulo\u017een\u00e1 n\u011bkde na p\u016fd\u011b. Na rozd\u00edl od ostatn\u00edch krabic nebyla popsan\u00e1. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, mo\u017en\u00e1 m\u011bl nechat zrovna tuhle zav\u0159enou. Kdyby ji ale nem\u011bl vid\u011bt, tak ji tam Tom nenech\u00e1, ne? Obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e se domluvili, \u017ee Bill v\u0161e rozt\u0159\u00edd\u00ed a vyklid\u00ed. Hadrem set\u0159el vrstvu prachu a vzal do ruky mal\u00fd n\u016f\u017e, kter\u00fdm roz\u0159\u00edzl izolepu. Krabice byla opravdu pe\u010dliv\u011b zalepen\u00e1 n\u011bkolikr\u00e1t dokola. Kdy\u017e se do n\u00ed po chvilce dostal, na rtech se mu rozlil mal\u00fd \u00fasm\u011bv. Naho\u0159e byla spousta star\u00fdch fotografi\u00ed, kde byl Tom vyobrazen pravd\u011bpodobn\u011b s rodinou a p\u0159\u00e1teli. Najednou to Billovi p\u0159i\u0161lo jako krabice vzpom\u00ednek. Uv\u011bdomoval si, \u017ee to bylo krajn\u011b neslu\u0161n\u00e9, ale byl zv\u011bdav\u00fd. Cht\u011bl se o Tomovi dozv\u011bd\u011bt mnohem v\u00edc, proto\u017ee on se s n\u00edm o sv\u00e9 minulosti nehodlal bavit. \u0158ekl mu, \u017ee svou minulost r\u00e1d nem\u00e1, nejrad\u011bji by na ni zapomn\u011bl a ukon\u010dil t\u00e9ma rozhovoru. Bill byl zklaman\u00fd, ale ch\u00e1pal ho. S\u00e1m m\u011bl v\u011bci, na kter\u00e9 by nejrad\u011bji zapomenul, ale nem\u011bl probl\u00e9m o nich mluvit s n\u011bk\u00fdm, jako pro n\u011bj byl Tom. Kdyby o to m\u011bl ov\u0161em z\u00e1jem, s\u00e1m by takov\u00e9 t\u00e9ma nena\u010dal.<\/p><\/div>\n

\n

Po chvilce prob\u00edr\u00e1n\u00ed krabice se Bill dostal a\u017e ke dnu, kde bylo slo\u017een\u00e9 n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed. Vyt\u00e1hl tmav\u011b modrou mikinu a hodn\u011b voln\u00e9 d\u017e\u00edny, kter\u00e9 byly slo\u017een\u00e9 pod n\u00ed. Mikinu rozlo\u017eil a p\u0159ejel po n\u00ed opatrn\u011b prsty. Bylo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak se Tom\u016fv styl zm\u011bnil. Up\u0159\u00edmn\u011b si ho nedok\u00e1zal p\u0159edstavit v oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 mu le\u017eelo v kl\u00edn\u011b. Zvedl mikinu do \u00farovn\u011b sv\u00e9ho obli\u010deje, cht\u011bl si k n\u00ed p\u0159ivon\u011bt. Cht\u011bl zjistit, jestli Tom pou\u017e\u00edval v ml\u00e1d\u00ed stejnou v\u016fni, jako pou\u017e\u00edv\u00e1 dnes. Ve chv\u00edli, kdy si ale l\u00e1tku p\u0159ilo\u017eil k nosu, krev v jeho \u017eil\u00e1ch ztuhla. P\u0159ed o\u010dima se mu prom\u00edtly ud\u00e1losti onoho ve\u010dera, kter\u00fd ho nav\u017edy poznamenal. Tomova mikina byla c\u00edtit stejn\u011b tak jako \u00fato\u010dn\u00edk, kter\u00fd mu tak moc ubl\u00ed\u017eil, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b v podstat\u011b d\u00edt\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b, mohla to b\u00fdt jen hloup\u00e1 n\u00e1hoda, byla spousta lid\u00ed, kte\u0159\u00ed pou\u017e\u00edvali stejn\u00e9 vo\u0148avky. Bill mikinu odhodil p\u0159ed sebe, p\u00e1te\u0159\u00ed mu projel nep\u0159\u00edjemn\u00fd mr\u00e1z. Vzpomn\u011bl si, \u017ee kdy\u017e jednou zabrousil do Tomovy minulosti, \u0159ekl mu jen, \u017ee byl ve v\u011bzen\u00ed, ale d\u00e1l se o tom necht\u011bl bavit. Necht\u011bl d\u011blat ukvapen\u00e9 z\u00e1v\u011bry, ale n\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee mus\u00ed zjistit v\u00edc. U\u017e jen proto, \u017ee se mu vr\u00e1tily v\u0161echny \u0161patn\u00e9 vzpom\u00ednky. Nikdy nep\u00e1tral po tom, jestli \u00fato\u010dn\u00edka dopadli. Sna\u017eil se p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se nic takov\u00e9ho nestalo, cht\u011bl prost\u011b zapomenout. Da\u0159ilo se mu to, a\u017e do dne\u0161ka.<\/p><\/div>\n

\n

Bill se vymr\u0161til na sv\u00e9 dlouh\u00e9 nohy a t\u00e9m\u011b\u0159 b\u011b\u017eel do kuchyn\u011b, kde m\u011bl na barov\u00e9m pultu zav\u0159en\u00fd sv\u016fj notebook. Kontrolka na doln\u00ed li\u0161t\u011b sv\u00edtila a on d\u011bkoval Bohu, \u017ee ho nechal v \u00fasporn\u00e9m re\u017eimu, t\u00edm p\u00e1dem bude rychleji na internetu. Posadil se zp\u00e1tky na barovou \u017eidli, kde sedel je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Netu\u0161il, co mu internet pov\u00ed, ale u\u017e dop\u0159edu mu bylo \u0161patn\u011b a klepaly se mu nohy. V krku m\u011bl obrovsk\u00fd knedl\u00edk, kter\u00fd ne\u0161el spolknout, a p\u0159ed o\u010dima m\u011bl temno. Necht\u011bl si ani na minutu p\u0159ipustit, \u017ee Tom, ten Tom, kter\u00e9ho \u0161\u00edlen\u011b miloval, by mohl b\u00fdt tak zl\u00fd \u010dlov\u011bk. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad v\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm, jen ne nad t\u00edm, \u017ee by se zamiloval do n\u00e1siln\u00edka. Nemohl m\u00edt snad a\u017e takovou sm\u016flu, nebo snad ano? M\u011bl b\u00fdt ne\u0161\u0165astn\u00fd a bez opravdov\u00e9 l\u00e1sky a\u017e do konce \u017eivota?<\/p><\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bill le\u017eel na posteli a plakal. Nestaral se o to, kolik hodin ub\u011bhlo od doby, kdy zjistil, co je Tom opravdu za\u010d. Bolelo ho cel\u00e9 jeho t\u011blo, ale p\u0159edev\u0161\u00edm srdce. C\u00edtil mnohem v\u011bt\u0161\u00ed bolest, ne\u017e kterou c\u00edtil, kdy\u017e se s n\u00edm roze\u0161el Tobias. Te\u010f to toti\u017e bylo naprosto jin\u00e9. Byl zamilovan\u00fd do \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu ubl\u00ed\u017eil, zni\u010dil ho a hlavn\u011b zni\u010dil d\u016fv\u011bru ke v\u0161em lidem kolem sebe. Ze stavu, do kter\u00e9ho ho tehdy uvedl, se dost\u00e1val hodn\u011b dlouho. Byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee u\u017e nikdy nenav\u00e1\u017ee norm\u00e1ln\u00ed vztah, ale pak p\u0159i\u0161el Tobias. Nepovedlo se mu, aby pomohl Billovi \u00fapln\u011b zapomenout, ale aspo\u0148 dok\u00e1zal, aby se znovu nau\u010dil d\u016fv\u011b\u0159ovat mu\u017e\u016fm. Bylo jim spolu kr\u00e1sn\u011b, dokud se Tom op\u011bt neobjevil a Bill pro n\u011bj neza\u010dal pracovat. Nyn\u00ed mu v\u0161e do sebe zapadalo jako d\u00edlky puzzle. Tom se nerad bavil o svoj\u00ed minulosti, necht\u011bl rozeb\u00edrat, za co byl odsouzen. Ze za\u010d\u00e1tku se k Billovi choval pov\u00fd\u0161en\u011b, pak to ale v\u0161e opadlo a kolikr\u00e1t na n\u011bj m\u011bl nar\u00e1\u017eky. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli ho snad poznal? Poznal ho a cht\u011bl od\u010dinit ten d\u00e1vn\u00fd zlo\u010din? Bill m\u011bl v hlav\u011b spoustu ot\u00e1zek, na kter\u00e9 ale u\u017e necht\u011bl zn\u00e1t odpov\u011b\u010f. Ne od Toma, toho u\u017e nikdy necht\u011bl vid\u011bt. Nemohl by se na n\u011bj u\u017e ani pod\u00edvat. Bylo a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e9, jak se tak velk\u00e1 l\u00e1ska mohla ve vte\u0159in\u011b obr\u00e1tit v nen\u00e1vist.<\/p><\/div>\n

\n

Blon\u010fat\u00fd mu\u017e se opatrn\u011b zvedl z postele. Cel\u00e9 t\u011blo ho bolelo, jako kdyby ub\u011bhl maraton v rekordn\u00edm \u010dase. Necht\u011bl v dom\u011b ale ji\u017e d\u00e9le z\u016fst\u00e1vat, aby se n\u00e1hodou nepotkal s Tomem. N\u011bjak\u00e9 v\u011bci si nah\u00e1zel do kufru, rozhodn\u011b se mu tam ale neve\u0161ly v\u0161echny. To mu ale bylo jedno, kone\u010dn\u011b mu z\u00e1le\u017eelo v\u00edce na sob\u011b sam\u00e9m a jeho zdrav\u00ed. Na druhou stranu, necht\u011bl odej\u00edt jen tak bez rozlou\u010den\u00ed. Posadil se ke stolu, kter\u00fd nechal chyt\u0159e d\u00e1t do lo\u017enice, a vyt\u00e1hl z \u0161upl\u00edku list pap\u00edru a pero. Je\u0161t\u011b ne\u017e za\u010dal ps\u00e1t, objednal si taxi. Taxik\u00e1\u0159 mu \u0159ekl, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159ed domem do patn\u00e1cti minut, co\u017e Billovi vyhovovalo. Bylo to v\u00edce ne\u017e dost \u010dasu na to, aby se pokusil uzav\u0159\u00edt kapitolu \u017eivota a snad b\u00fdt v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed alespo\u0148 trochu \u0161\u0165astn\u00fd. Za\u010dal ps\u00e1t, nechal pero klouzat po pap\u00ed\u0159e, nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co tam p\u00ed\u0161e. Nechal prost\u011b t\u00e9ct sv\u00e9 my\u0161lenky, nezaj\u00edmal se o to, jestli slova v\u016fbec d\u00e1vaj\u00ed smysl. Cht\u011bl se s Tomem jen rozlou\u010dit a hlavn\u011b mu d\u00e1t najevo, \u017ee on u\u017e v jeho \u017eivot\u011b nebude m\u00edt nikdy m\u00edsto.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Mil\u00fd Tome.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Je fakt, \u017ee bych m\u00edsto slova ‚mil\u00fd‘ m\u011bl pou\u017e\u00edt v t\u00e9hle chv\u00edli n\u011bco jin\u00e9ho, ale to je u\u017e jedno. Pravd\u011bpodobn\u011b, a\u017e bude\u0161 \u010d\u00edst tyhle \u0159\u00e1dky, tak j\u00e1 u\u017e budu hodn\u011b daleko. Napo\u0159\u00e1d. Varuju t\u011b, nesna\u017e se m\u011b nijak hledat ani kontaktovat, stejn\u011b se ti to nepoda\u0159\u00ed. A i kdyby n\u00e1hodou ano, j\u00e1 u\u017e nestoj\u00edm o \u017e\u00e1dn\u00fd kontakt s tebou. V\u00edm, \u017ee jsi pro m\u016fj \u017eivot nebezpe\u010dn\u00fd, nikdy ti nezapomenu, co jsi mi ud\u011blal a jak jsi mi ubl\u00ed\u017eil. Poznamenal jsi m\u011b do konce \u017eivota, a\u017e d\u00edky Tobiasovi jsem se nau\u010dil zp\u00e1tky v\u011b\u0159it. Op\u011bt d\u00edky tob\u011b jsem o tu osobu ale p\u0159i\u0161el, a to se neodpou\u0161t\u00ed. Nem\u016f\u017eu ti to nikdy prominout, ne za okolnost\u00ed, kter\u00e9 se staly. Pamatuje\u0161 na tu noc v parku? J\u00e1 ano, dost dob\u0159e. Douf\u00e1m, \u017ee ti to za to alespo\u0148 st\u00e1lo a aspo\u0148 jeden z n\u00e1s si to u\u017eil. J\u00e1 jsem nikdy nep\u00e1tral po identit\u011b toho bastarda, co m\u011b zn\u00e1silnil, jak jsem ale dnes poznal, byla to hloupost. M\u011bl jsem se sna\u017eit zjistit d\u0159\u00edv, kdo mi ubl\u00ed\u017eil, mohl jsem tak p\u0159edej\u00edt spoust\u011b chyb, kter\u00e9 se staly od doby, co jsem pro tebe za\u010dal pracovat. Je to jen moje hloupost, \u017ee jsem si lidi nikdy nelustroval, ne\u017e jsme podepsali smlouvu. Mo\u017en\u00e1 by m\u011b jen zaj\u00edmalo, jestli jsi m\u011b poznal, kdy\u017e jsme se poprv\u00e9 vid\u011bli? Poznal jsi ve mn\u011b toho kluka, kter\u00e9ho jsi, d\u00e1 se \u0159\u00edct, vnit\u0159n\u011b zabil? Odpov\u011b\u010f na to u\u017e nikdy neusly\u0161\u00edm, ale na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Mo\u017en\u00e1 ji rad\u0161i v\u011bd\u011bt nechci, proto\u017ee pokud jsi m\u011b poznal, nechci si ani dom\u00fd\u0161let, co by jsi mi \u010dasem mohl t\u0159eba ud\u011blat, a\u017e bych t\u011b p\u0159estal bavit.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Abych ti ale jenom nek\u0159ivdil\u2026 Do dne\u0161ka jsem t\u011b opravdu hrozn\u011b miloval. Zamiloval jsem se do tebe tak \u0161\u00edlen\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee bych ud\u011blal t\u00e9m\u011b\u0159 cokoliv, co bys ode m\u011b \u017e\u00e1dal, kdyby t\u011b to m\u011blo ud\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm. V okam\u017eiku, kdy jsi mi dal tu \u010dervenou ob\u00e1lku se slovy, jestli budu tv\u016fj p\u0159\u00edtel, jsem byl nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed chlap pod sluncem. Takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, jako v tu chv\u00edli, jsem je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil. Ten m\u011bs\u00edc, kter\u00fd jsme spolu str\u00e1vili, byl nejlep\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc m\u00e9ho \u017eivota, za kter\u00fd ti d\u011bkuji. C\u00edtil jsem se opravdu milov\u00e1n, milov\u00e1n chlapem m\u00fdch sn\u016f. Kdyby se nestala ta v\u011bc, kter\u00e1 se stala, jsem si jist\u00fd, \u017ee bychom spolu str\u00e1vili cel\u00fd \u017eivot. Bohu\u017eel, n\u011bkdo tomu cht\u011bl jinak.<\/em><\/div>\n

Napsal bych, \u017ee t\u011b miluji, ale nejde mi to tak n\u011bjak p\u0159es prsty. Je a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e9, jak se m\u016f\u017ee l\u00e1ska tak rychle zm\u011bnit v nen\u00e1vist, co?<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bill<\/em><\/div>\n

\n

Mlad\u00fd mu\u017e op\u011bt c\u00edtil, jak se mu do o\u010d\u00ed hrnou tak nen\u00e1vid\u011bn\u00e9 slzy. Sna\u017eil se je set\u0159\u00edt, ale marn\u011b. P\u00e1r z nich bylo rychlej\u0161\u00edch, t\u00edm p\u00e1dem trochu zm\u00e1\u010dely list pap\u00edru. Ale nestaral se o to, bylo mu to fuk. Pap\u00edr nechal i s perem le\u017eet na stole a zvedl se od n\u011bj. Vzal si sv\u016fj rychle sbalen\u00fd kufr a t\u00e9m\u011b\u0159 b\u011b\u017eel ven. Taxik\u00e1\u0159 tam na n\u011bj ji\u017e m\u011bl \u010dekat.<\/p><\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bill st\u00e1l v leti\u0161tn\u00ed hale a d\u00edval se na odletov\u00e9 tabule. P\u0159em\u00fd\u0161lel, kam by tak let\u011bl nejrad\u011bji, ale to stejn\u011b nez\u00e1le\u017eelo na n\u011bm. Letenku koupenou nem\u011bl, nechal to na posledn\u00ed chv\u00edli na leti\u0161t\u011b. Pomal\u00fdm krokem, s kufrem za sebou, \u0161el k p\u0159ep\u00e1\u017ece jedn\u00e9 z leteck\u00fdch spole\u010dnost\u00ed. Sle\u010dna k n\u011bmu hned zvedla pohled, mile se usm\u00e1la a za\u010dala konverzaci.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00fd den, jak v\u00e1m mohu pomoci?“
„Dobr\u00fd den,“ odpov\u011bd\u011bl a kr\u00e1tce se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Za p\u00e1r sekund se m\u011blo rozhodnout a jeho budouc\u00edm \u017eivot\u011b. „Do jak\u00e9ho m\u011bsta je nejbli\u017e\u0161\u00ed voln\u00fd let?“
„Pod\u00edv\u00e1m se,“ usm\u00e1la se sle\u010dna. Znala tyhle cestovatele. Chodili na posledn\u00ed chv\u00edli a nechali osudu destinaci sv\u00e9 dovolen\u00e9. „Za hodinu odl\u00e9t\u00e1 letadlo do Lond\u00fdna, vyhovuje?“
„Vyhovuje. R\u00e1d bych si koupil letenku.“<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei Epilog Bill sed\u011bl na barov\u00e9 \u017eidli u pultu, p\u0159ed sebou m\u011bl \u0161\u00e1lek \u010derstv\u00e9 k\u00e1vy a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe. Ub\u011bhl p\u0159esn\u011b m\u011bs\u00edc od doby, co byli s Tomem ofici\u00e1ln\u011b partne\u0159i. M\u011bs\u00edc, za kter\u00fd se stalo tolik v\u011bc\u00ed, tak\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[653],"tags":[],"class_list":["post-1904","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncover"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1904","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1904"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1904\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1904"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1904"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1904"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}