{"id":19053,"date":"2008-04-01T01:50:00","date_gmt":"2008-04-01T00:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19012"},"modified":"2008-04-01T01:50:00","modified_gmt":"2008-04-01T00:50:00","slug":"laska-23-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/01\/laska-23-2\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska? 23."},"content":{"rendered":"
Bill se sam\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm rozeb\u011bhl a vl\u00edtl k Tomovi.<\/div>\n
„Tome? Tome? Kde…“ najednou zkamen\u011bl. Ne! To nem\u016f\u017ee b\u00e1t pravda! Tohle ne… Rychle zamrkal, ve snaze zjistit, \u017ee m\u00e1 vidiny. Ale kdy\u017e se op\u011bt zad\u00edval na Toma, vr\u00e1til se nohama na zem…<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e9 vidiny, je to pravda! Byl bl\u00e1zen, kdy\u017e si myslel, \u017ee by se Tom mohl zm\u011bnit. Ne! On z\u016fstane nav\u017edy stejn\u00fd, nikdy se nezm\u011bn\u00ed. N\u011bkdo takov\u00fd nem\u016f\u017ee b\u00fdt nikdy jin\u00fd. Je to hajzl! Billovi nalh\u00e1v\u00e1, jak moc ho miluje, jak bez n\u011bj nem\u016f\u017ee b\u00fdt a chv\u00edli na to si to tu rozd\u00e1v\u00e1 s prvn\u00ed, kterou nabalil n\u011bkde b\u016fhv\u00ed kde. Mysl\u00ed si snad, \u017ee je Bill \u00fapln\u011b blbej? \u017de na to nep\u0159ijde? Ale on je blbej! Co si myslel? Uv\u011bdomil si, \u017ee po\u0159\u00e1d stoj\u00ed ve dve\u0159\u00edch a tak rychle vycouval na chodbu a potichu zav\u0159el dve\u0159e. Necht\u011bl, aby Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee o tom v\u00ed. U\u017e tak z n\u011bj m\u00e1 ur\u010dit\u011b srandu… Ne, \u017ee by je n\u011bjak vyru\u0161il, Tom se zd\u00e1l b\u00fdt a\u017e moc zabran\u00fd do sv\u00e9 „pr\u00e1ce“, na to aby si v\u0161iml, \u017ee u Billa to patrn\u011b prohr\u00e1l…<\/div>\n
Bill \u0161el pomalu do sv\u00e9ho pokoje a silou v\u016fle si zakazoval bre\u010det. Kv\u016fli n\u011bmu se u\u017e nabre\u010del a\u017e dost. A nav\u00edc, tohle nen\u00ed nic nov\u00fdho. Prost\u011b se v\u0161echno opakuje, tak jak si myslel. D\u011bkoval Bohu, \u017ee ho napadlo to s tou z\u00e1clonou… Jinak by to bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed…<\/div>\n
Tom opravdu ani nepost\u0159ehl, \u017ee je n\u011bkdo vyru\u0161il. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, co se stalo, m\u011bl tot\u00e1ln\u00ed okno. R\u00e1no se probudil a vedle n\u011bj se rozvalovala n\u011bjak\u00e1 holka. Docela se lekl a jen se modlil, aby to nezjistil Bill. Rychle j\u00ed vzbudil a vystrkal z pokoje, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
Cht\u011bl j\u00edt za Billem, dokon\u010dit to, co za\u010dal, proto\u017ee mu p\u0159ipadalo, \u017ee u\u017e se mu to skoro poda\u0159ilo.<\/div>\n
Ale kdy\u017e se pokusil vst\u00e1t, rad\u0161i to je\u0161t\u011b odlo\u017eil. Hlava ho neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u0159e\u0161tila a nohy se mu motaly. Rychle n\u011bkde vyhrabal pr\u00e1\u0161ky, bude muset po\u010dkat ne\u017e za\u010dnou p\u016fsobit. A doufal, \u017ee to bude rychle, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee se mu hlava snad rozsko\u010d\u00ed.<\/div>\n
V tu samou dobu se Bill pokou\u0161el p\u0159esv\u011bd\u010dit Johannu, \u017ee se mu opravdu nic nestalo. Od r\u00e1na byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, na nic j\u00ed neodpov\u00eddal a kdy\u017e, tak jen odsek\u00e1val. Bylo mu j\u00ed l\u00edto, ale nedok\u00e1zal se ovl\u00e1dnout, aby na n\u00ed byl mil\u00fd.<\/div>\n
„Johanno, prosim t\u011b! Nech u\u017e toho, je to \u00fanavn\u00fd, donekone\u010dna vysv\u011btlovat, \u017ee mi nic nen\u00ed! Jsem v po\u0159\u00e1dku, opravdu!“<\/div>\n
„Promi\u0148… j\u00e1 jen, \u017ee o tebe m\u00e1m strach,“ mluvila, jakoby se m\u011bla ka\u017edou chv\u00edli rozplakat.<\/div>\n
Pod\u00edval se na n\u00ed. Asi to v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ehnal, byl na n\u00ed opravdu hnusn\u00fd. Tro\u0161ku se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Poj\u010f sem. Promi\u0148, m\u00e1m jen \u0161patnou n\u00e1ladu, nic v\u00edc.“ Objal j\u00ed a hladil ve vlasech. Kouknul se ke dve\u0159\u00edm, Tom, jako v\u017edy dob\u0159e na\u010dasovan\u011b, vpadl s \u00fasm\u011bvem dovnit\u0159. Pr\u00e1\u0161ek za\u010dal p\u016fsobit a tak u\u017e m\u011bl dobrou n\u00e1ladu. Pohled na Johannu mu j\u00ed sice trochu pokazil, ale ne natolik, aby ho to odradilo v jeho \u00famyslech…<\/div>\n
„Ahoj, ehm Johanno? V\u00ed\u0161, pot\u0159eboval bych si s br\u00e1chou promluvit, nemohla bys j\u00edt na chv\u00edli pry\u010d?“<\/div>\n
Johanna se u\u017e chystala odej\u00edt, ale Bill j\u00ed pevn\u011b stiskl ruku.<\/div>\n
„Nikam nep\u016fjde. Je to snad tv\u016fj pokoj, abys odsud vyhazoval, koho zrovna pot\u0159ebuje\u0161?“ Bill byl zrovna v bojov\u00e9 n\u00e1lad\u011b a necht\u011bl p\u0159ipustit, aby z\u016fstal s Tomem s\u00e1m.<\/div>\n
„Ale, Bille…“ zasm\u00e1l se Tom. „Chci si s tebou jen popov\u00eddat, nic v\u00edc… Nebo se snad boj\u00ed\u0161, \u017ee by si to nevydr\u017eel?“ zeptal se provokativn\u011b a ol\u00edzl si rty.<\/div>\n
Johanna na n\u011b jen nech\u00e1pav\u011b z\u00edrala. Nev\u011bd\u011bla, na co Tom nar\u00e1\u017e\u00ed, proto\u017ee o jejich vztahu nem\u011bla ani potuchy.<\/div>\n
„Haha, moc vtipn\u00fd! Nechej si laskav\u011b svoje hloup\u00fd nar\u00e1\u017eky na jindy, nem\u00e1m na n\u011b n\u00e1ladu!“ Bill pustil Johannu a p\u0159e\u0161el k Tomovi. Na\u0161tvan\u011b ho propaloval pohledem a \u010dekal, co ud\u011bl\u00e1. Tom se na n\u011bj drze usm\u00e1l, p\u0159e\u0161el k Johann\u011b a za ruku j\u00ed t\u00e1hl ke dve\u0159\u00edm a se slovy: „Promi\u0148, ale v\u00e1\u017en\u011b nutn\u011b si pot\u0159ebuju promluvit s Billem,“ j\u00ed vystr\u010dil ven. Potom se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b obr\u00e1til zp\u011bt k Billovi. Bill na n\u011bj jen \u0161okovan\u011b z\u00edral.<\/div>\n
„Copak ses u\u017e zbl\u00e1znil? Se\u0161 v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed? Jak j\u00ed to te\u010f asi budu vysv\u011btlovat?“ b\u011bsnil Bill a ve snaze se uklidnit p\u0159ech\u00e1zel po pokoji.<\/div>\n
„Nic j\u00ed nevysv\u011btluj, prost\u011b j\u00ed nech a vra\u0165 se ke mn\u011b,“ do\u0161el a\u017e k Billovi a pokusil se ho pol\u00edbit. Bill ale uhnul.<\/div>\n
„Tak tohle u\u017e nezkou\u0161ej, nevim, co si mysl\u00ed\u0161, ale za\u010d\u00edn\u00e1m t\u011b m\u00edt dost! Nejsem idiot, Tome!“ Tom se ho p\u0159estal pokou\u0161et obejmout a pomalu ztr\u00e1cel trp\u011blivost<\/div>\n
„Bille, co je? Co ti zase p\u0159el\u00edtlo p\u0159es nos?“<\/div>\n
„Mn\u011b? No jasn\u011b, te\u010f ze m\u011b je\u0161t\u011b ud\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fdho debila, co si vym\u00fd\u0161l\u00ed, \u017ee jo? Pro\u010d ne? Ono se toti\u017e v\u016fbec nic ned\u011bje!“ Bill za\u010d\u00ednal b\u00fdt nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd a Tom u\u017e nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l.<\/div>\n
„Bille, no tak klid! Jen mi \u0159ekni, co se stalo, v\u010dera si takov\u00fd nebyl, v\u010dera to u\u017e vypadalo, \u017ee…“<\/div>\n
„\u017de ti znova naletim a ud\u011bl\u00e1m u\u017e po st\u00fd tu samou chybu? Jo, je\u0161t\u011b \u017ee to tak nen\u00ed!“<\/div>\n
„Tak \u0159ekne\u0161 mi u\u017e kone\u010dn\u011b, co se stalo?“<\/div>\n
„Prosimt\u011b, ned\u011blej, \u017ee nev\u00ed\u0161, aspo\u0148 toho m\u011b u\u0161et\u0159i! Jakoby nesta\u010dilo, to v\u0161echno, ale hned potom, co m\u011b na kolenou pros\u00ed\u0161, abych ti dal posledn\u00ed \u0161anci, se vysp\u00ed\u0161 s prvn\u00ed, kter\u00e1 ti p\u0159ijde pod ruce?“ Bill se neudr\u017eel a za\u010dal bre\u010det. Nesn\u00e1\u0161el to, nesn\u00e1\u0161el kdy\u017e se rozplakal p\u0159ed Tomem, p\u0159ipadal si tak sm\u011b\u0161n\u011b a v\u011bdom\u00ed, \u017ee ho Tom op\u011bt rozbre\u010del, mu nep\u0159edstaviteln\u011b vadilo.<\/div>\n
„Ale ne…“ \u0159ekl si sp\u00ed\u0161 pro sebe Tom.<\/div>\n
„Hm, jasn\u011b, je mi to jasn\u00fd, u\u017e\u00edval sis a modlil ses, jen a\u0165 na to ten hloupej Bill nep\u0159ijde…“ znovu se rozvzlykal.<\/div>\n
Tom k n\u011bmu p\u0159istoupil a i p\u0159es jeho protesty ho obejmul a hladil ve vlasech.<\/div>\n
Bill u\u017e se ani nebr\u00e1nil, i kdy\u017e by nem\u011blo, Tomovo ob\u011bt\u00ed mu d\u011blalo neuv\u011b\u0159iteln\u011b dob\u0159e.<\/div>\n
„A j\u00e1 u\u017e ti to cht\u011bl v\u0161echno odpustit, cht\u011bl jsem za\u010d\u00edt znova, Gustav mi \u0159\u00edkal, \u017ee jsi zamilovan\u00fd a j\u00e1 jsem \u0161el k tob\u011b a pak…“<\/div>\n
Tomovi se zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima, nemohl tomu uv\u011b\u0159it, nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee to znovu pokazil, \u017ee nevyu\u017eil svoj\u00ed posledn\u00ed \u0161anci, proto\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee te\u010f nem\u016f\u017ee cht\u00edt po Billovi, aby mu v\u0161echno odpustil. Zkazil to. V\u0161echno pokazil a zase ubl\u00ed\u017eil Billovi. Nen\u00e1vid\u011bl se. Pro\u010d jen musel hned s n\u011bk\u00fdm sp\u00e1t? Cht\u011bl ho pol\u00edbit, aby jej ut\u011b\u0161il, ale Bill se nenechal.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm Tome, tohle ne! Pochop, \u017ee ti u\u017e nem\u016f\u017eu v\u011b\u0159it! Prost\u011b to nejde, cht\u011bl jsi \u0161anci, j\u00e1 ti j\u00ed cht\u011bl d\u00e1t, ale nem\u016f\u017eu!“<\/div>\n
Tom ho pustil, a poode\u0161el ke dve\u0159\u00edm, pomalu je otev\u0159el.<\/div>\n
„Promi\u0148, Bille!“…<\/p>\n

autor: Prinzesschen<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill se sam\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm rozeb\u011bhl a vl\u00edtl k Tomovi. „Tome? Tome? Kde…“ najednou zkamen\u011bl. Ne! To nem\u016f\u017ee b\u00e1t pravda! Tohle ne… Rychle zamrkal, ve snaze zjistit, \u017ee m\u00e1 vidiny. Ale kdy\u017e se op\u011bt zad\u00edval na Toma, vr\u00e1til se nohama na zem… \u017d\u00e1dn\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[92],"tags":[],"class_list":["post-19053","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19053","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19053"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19053\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19053"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19053"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19053"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}