{"id":19061,"date":"2008-04-01T01:10:00","date_gmt":"2008-04-01T00:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19020"},"modified":"2008-04-01T01:10:00","modified_gmt":"2008-04-01T00:10:00","slug":"laska-15-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/04\/01\/laska-15-2\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska? 15."},"content":{"rendered":"
\u0160el pomalu dom\u016f a st\u00e1le si nedok\u00e1zal \u00fapln\u011b uv\u011bdomit, co se stalo. Nech\u00e1pal to, nech\u00e1pal, jak se to mohlo st\u00e1t, v\u017edy\u0165 miluje Toma… Tak jak to, \u017ee se mu to l\u00edbilo? My\u0161lenky mu v hlav\u011b v\u00ed\u0159ily neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed a on nev\u011bd\u011bl, co si o tom v\u0161em m\u00e1 myslet. P\u0159ed domem se na chv\u00edli zastavil. Tu\u0161il, \u017ee Tom bude zu\u0159it, necht\u011blo se mu tam. A nav\u00edc, se b\u00e1l, \u017ee by ho mohl doopravdy zn\u00e1silnit… Rychle zat\u0159epal hlavou, ve snaze aspo\u0148 na chv\u00edli na nic nemyslet, a odhodlan\u011b pokra\u010doval d\u00e1l. Odemknul a opatrn\u011b se kolem sebe rozhl\u00e9dl. V dom\u011b bylo ticho, tak\u017ee Tom bu\u010f spal, nebo nebyl doma. To mu pln\u011b vyhovovalo. Pro jistotu \u0161el potichu nahoru a sna\u017eil se nad\u011blat co nejm\u00ed\u0148 hluku. Zapadl do pokoje a svalil se na postel, po probd\u011bl\u00e9 noci byl unaven\u00fd, a tak okam\u017eit\u011b usnul. Neprobudilo ho ani hlasit\u00e9 bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. Tom se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1til a kdy\u017e zjistil, \u017ee je Bill doma, hned b\u011b\u017eel nahoru a vl\u00edtl mu do pokoje.<\/div>\n
Bill se p\u0159evalil a rozespale se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Ehm Bille, j\u00e1… no… teda\u2026jako\u2026“ najednou nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se otr\u00e1ven\u011b Bill a byl zv\u011bdav\u00fd, co z n\u011bj zase vypadne.<\/div>\n
„J\u00e1… no… to… prost\u011b jsem se ti p\u0159i\u0161el omluvit… v\u00ed\u0161, je mi to opravdu l\u00edto, necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit…“<\/div>\n
„Hm,“ broukl Bill a oto\u010dil se na druhou stranu.<\/div>\n
„Hm? V\u00edc mi k tomu ne\u0159ekne\u0161?“<\/div>\n
„A co bys cht\u011bl sly\u0161et?“<\/div>\n
„No j\u00e1 nevim, ale…“<\/div>\n
„No tak vid\u00ed\u0161, tak b\u011b\u017e pry\u010d a zav\u0159i mi dve\u0159e!“<\/div>\n
„Sakra, Bille, co se to s tebou v posledn\u00ed dob\u011b d\u011bje?“ Tom byl u\u017e zoufal\u00fd.<\/div>\n
„Se mnou? Nic, co by se m\u011blo d\u00edt? Jo, ty asi mysl\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e ti naivn\u011b nesk\u00e1\u010du okolo krku?“ Bill se posadil a r\u00e1zem v\u016fbec nebyl unaven\u00fd… Popadla ho bojov\u00e1 n\u00e1lada, cht\u011bl si na n\u011bkom vyb\u00edt sv\u016fj vztek. A na kom jin\u00e9m ne\u017e na Tomovi?<\/div>\n
„Tak j\u00e1 ti n\u011bco povim…“ roze\u0159val se na celej bar\u00e1k. „Dej mi u\u017e kone\u010dn\u011b pokoj! Nestoj\u00edm o tv\u00e9 omluvy ani o tv\u00e9 bezcenn\u00e9 \u017ev\u00e1sty! A je\u0161t\u011b m\u00ed\u0148 stoj\u00edm o tebe! Tak u\u017e se kone\u010dn\u011b seber a vypadni!“ ze \u0159evu byl cel\u00fd ud\u00fdchan\u00fd, ale musel to ze sebe dostat ven. U\u017e poti\u0161eji dodal: „Douf\u00e1m, \u017ee si to kone\u010dn\u011b pochopil!“ znovu si lehl a d\u00e1l ho ignoroval.<\/div>\n
Tom tam st\u00e1l s otev\u0159enou pusou a za tento t\u00fdden u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9, naprosto neschopen jak\u00e9hokoliv pohybu. Najednou jakoby se mu rozjasnilo… Uv\u011bdomil si, \u017ee u Billa to patrn\u011b prohr\u00e1l, \u017ee tohle se jen tak snadno nevy\u0159e\u0161\u00ed, jestli se to v\u016fbec n\u011bkdy vy\u0159e\u0161\u00ed… A to, co ho na tom nejv\u00edc p\u0159ekvapovalo, byl fakt, \u017ee se mu to ani trochu nel\u00edb\u00ed a pocit, \u017ee bez Billovy p\u0159\u00edzn\u011b nem\u016f\u017ee existovat… Bez Billa to prost\u011b nebyl on. Mus\u00ed rychle n\u011bco vymyslet, mus\u00ed se to aspo\u0148 pokusit zachr\u00e1nit… Jedin\u00fd probl\u00e9m byl, \u017ee absolutn\u011b netu\u0161il jak…<\/div>\n
Asi po t\u0159ech dnech, kdy se neust\u00e1le jen h\u00e1dali, Billovi do\u0161lo, \u017ee takhle to d\u00e1l nejde… Za m\u011bs\u00edc maj\u00ed nov\u00e9 turn\u00e9 a nem\u016f\u017eou na n\u011bj jet takhle, takhle rozh\u00e1dan\u00fd, na\u0161tvan\u00fd, unaven\u00fd a celkov\u011b rozlad\u011bn\u00fd. Mus\u00ed se to aspo\u0148 trochu uklidnit, nikdo nesm\u00ed v\u011bd\u011bt, co se mezi nimi stalo…<\/div>\n
Jako \u0159e\u0161en\u00ed cel\u00e9 situace ho napadala jen jedna v\u011bc, a to odlou\u010den\u00ed. Te\u010f prost\u011b nesm\u00ed b\u00fdt spolu. Neust\u00e1l\u00e9 h\u00e1dky je oba vy\u010derp\u00e1valy a Billa u\u017e to nebavilo.<\/div>\n
„Ahoj Johanno, to jsem j\u00e1… V\u00ed\u0161, m\u00e1m takovou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed prosbu, ale nemohl bych se k tob\u011b asi na m\u011bs\u00edc nast\u011bhovat?“ Bill do telefonu mluvil dost nejist\u011b a pln\u011b si uv\u011bdomoval, jak je to troufal\u00e9, teoreticky se skoro neznali, nebo rozhodn\u011b ne natolik, aby j\u00ed \u017e\u00e1dal o bydlen\u00ed… Ale nem\u011bl jinou mo\u017enost, ne kdy\u017e necht\u011bl \u017e\u00edt jako doposud, a to on opravdu necht\u011bl…<\/div>\n
Chv\u00edli bylo ticho, nejsp\u00ed\u0161 j\u00ed dost zasko\u010dil, ale potom se zd\u00e1la b\u00fdt v pohod\u011b a snad i \u0161\u0165astn\u00e1…<\/div>\n
„No dob\u0159e… U\u017e se t\u011b\u0161im…“<\/div>\n
Bill si balil v\u011bci a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak to \u0159ekne Tomovi. Posledn\u00ed dny mu p\u0159ipadal, jako\u017ee toho doopravdy lituje… V\u017edycky se sna\u017eil omluvit, sice se akor\u00e1t poh\u00e1dali, ale stejn\u011b… Ne, mus\u00ed na to p\u0159estat myslet! A to okam\u017eit\u011b, ne\u017e ud\u011bl\u00e1 n\u011bjakou hloupost! Povzdechnul si a s kufrem vy\u0161el ze sv\u00e9ho pokoje. Tom sed\u011bl v ob\u00fdv\u00e1ku a n\u011bco sledoval v televizi.<\/div>\n
„Ehm, Tome?…“ s nez\u00e1jmem vzhl\u00e9dl, ale hned potom vysko\u010dil, jakoby dostal \u0161ok.<\/div>\n
„Co… co… co to sakra d\u011bl\u00e1\u0161?! Kam jako jde\u0161? To\u2026 to nem\u016f\u017ee\u0161 myslet v\u00e1\u017en\u011b…“ vypadal doopravdy dost p\u0159ekvapen\u011b a vylekan\u011b. Popo\u0161el k Billovi a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tome… j\u00e1… bude to tak lep\u0161\u00ed! T\u0159eba jednou budeme moct b\u00fdt zase jen brat\u0159i…“<\/div>\n
Tom mu nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b sko\u010dil do \u0159e\u010di<\/div>\n
„Tak to se plete\u0161! U\u017e nikdy t\u011b nedok\u00e1\u017eu vn\u00edmat jen jako sv\u00e9ho bratra! Pot\u0159ebuju v\u00edc! Pot\u0159ebuju tebe, Bille… Nem\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt!“<\/div>\n
Bill se smutn\u011b pousm\u00e1l. „Na to si m\u011bl myslet d\u0159\u00edv…“ sklopil pohled k zemi a zadr\u017eoval slzy.<\/div>\n
Tom tam st\u00e1l, v hlav\u011b naprost\u00fd zmatek, c\u00edtil se naprosto zoufale a beznad\u011bjn\u011b. Mus\u00ed, on p\u0159ece mus\u00ed n\u011bco vymyslet. Nev\u011bd\u011bl co, nev\u011bd\u011bl te\u010f v\u016fbec nic, jen to, \u017ee bratra nesm\u00ed za \u017e\u00e1dnou cenu nechat odej\u00edt… Ale jak?… Netu\u0161il, \u017ee by sta\u010dilo ho n\u011b\u017en\u011b, s l\u00e1skou pol\u00edbit… Kdyby tohle ud\u011blal, Bill by stoprocentn\u011b neode\u0161el… M\u00edsto toho si stoupnul ke dve\u0159\u00edm a znemo\u017enil mu tak odej\u00edt. Bill vzhl\u00e9dl, ne\u0161\u0165astn\u011b se zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tome, tohle p\u0159ece nem\u00e1 cenu…“<\/div>\n
„To teda m\u00e1… A v\u016fbec, kam jako jde\u0161?“<\/div>\n
„No, za jednou…“ odml\u010del se „Kamar\u00e1dkou…“ dodal rychle a najednou nev\u011bd\u011bl, kam s o\u010dima…<\/div>\n
„Kamar\u00e1dkou? Bille, ty nem\u00e1\u0161 kamar\u00e1dky… zn\u00e1m j\u00ed?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b zn\u00e1\u0161…“<\/div>\n
„A?“<\/div>\n
„A nic.“<\/div>\n
„Kdo je to?“ Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt dost netrp\u011bliv\u00fd a taky dost \u017e\u00e1rliv\u00fd.<\/div>\n
„Dozv\u00edm se to je\u0161t\u011b dneska?“<\/div>\n
„Ehm\u2026 no… Johanna…“<\/div>\n
„Kdo je sakra Johanna?“ Tom sam\u00fdm soust\u0159ed\u011bn\u00edm svra\u0161til \u010delo, ale nevybavoval si nikoho se jm\u00e9nem Johanna.<\/div>\n
Billa to pobou\u0159ilo.<\/div>\n
„No jasn\u011b, jak by sis to taky pamatoval! St\u0159\u00edd\u00e1\u0161 je jako pono\u017eky!“<\/div>\n
Aha, tak\u017ee n\u011bjak\u00e1 jeho b\u00fdval\u00e1 zn\u00e1most. Blesklo mu hlavou.<\/div>\n
„Ehm… no a kdo to teda je?“<\/div>\n
„Ta report\u00e9rka…“<\/div>\n
„Co\u017ee? To snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b! Ty m\u011b podv\u00e1d\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 t\u011b nem\u016f\u017eu podv\u00e1d\u011bt… my dva u\u017e spolu nejsme…“<\/div>\n
Tom zu\u0159il, ale nedok\u00e1zal nic ud\u011blat. Jen tam tak st\u00e1l a propaloval Billa ubl\u00ed\u017een\u00fdm pohledem a kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e a i s obrovsk\u00fdm kufrem zam\u00ed\u0159il pry\u010d, ani nic nenam\u00edtal…<\/p>\n

autor: Prinzesschen<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u0160el pomalu dom\u016f a st\u00e1le si nedok\u00e1zal \u00fapln\u011b uv\u011bdomit, co se stalo. Nech\u00e1pal to, nech\u00e1pal, jak se to mohlo st\u00e1t, v\u017edy\u0165 miluje Toma… Tak jak to, \u017ee se mu to l\u00edbilo? My\u0161lenky mu v hlav\u011b v\u00ed\u0159ily neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed a on nev\u011bd\u011bl, co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[92],"tags":[],"class_list":["post-19061","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19061","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19061"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19061\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19061"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19061"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19061"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}