{"id":1909,"date":"2016-07-25T15:00:00","date_gmt":"2016-07-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1901"},"modified":"2016-07-25T15:00:00","modified_gmt":"2016-07-25T14:00:00","slug":"sibyla-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/25\/sibyla-5\/","title":{"rendered":"Sibyla 5."},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/strong><\/p>\n

Jestli si n\u011bkdo chce st\u011b\u017eovat, \u017ee se cit\u00e1ty k d\u00edlu nehod\u00ed, tak m\u00e1te sm\u016flu, jsou kr\u00e1sn\u00fd :D. Kdo zapomn\u011bl, o \u010dem Sibyla je, nejste jedin\u00ed, j\u00e1 taky zapomn\u011bla :D. Co\u017e je pro autora zl\u00e9. No… proto mi trvalo tak dlouho n\u011bco napsat, p\u00e1\u010d jsem si musela vymyslet cel\u00fd zbytek d\u011bje znovu… \ud83d\ude00 Po\u0159\u00e1d tvrd\u00edm, \u017ee je Sibyla romantick\u00e1 a nen\u00ed zas a\u017e tak moc smutn\u00e1, vlastn\u011b nen\u00ed v\u016fbec smutn\u00e1, ok? Jen je n\u011bkdo holt blbej a natvrdlej :D. Nikdo p\u0159ece neum\u00edr\u00e1, ne? Tak to vydr\u017ete, p\u00e1\u010d pro v\u00e1s m\u00e1m informace o Tomovi do dal\u0161\u00edho d\u00edlu :). It is very interesting! Not so much… A mo\u017en\u00e1 i odhal\u00edm, co se P\u0158ESN\u011a mezi Tomem a Billem stalo 3:D. Domyslet si m\u016f\u017eete tak leda prd, moje fantazie je nep\u0159edv\u00eddateln\u00e1. Tak pi\u0161te koment\u00e1\u0159e, nebo se nebudu obt\u011b\u017eovat. D\u011bl\u00e1m si srandu, to by m\u011b neobt\u011b\u017eovalo, ale komentujte, leno\u0161i l\u00edn\u00ed! A\u017e budete m\u00edt tak m\u00e1lo \u010dasu jako j\u00e1, \u017ee se stihnete na blogu pod\u00edvat jen na obr\u00e1zek, tak v\u00e1s omluv\u00edm :D.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Osam\u011bl\u00fd<\/div>\n
<\/p>\n

Nau\u010d\u00ed\u0161 se nen\u00e1vid\u011bt m\u011b,<\/em><\/div>\n

ale st\u00e1le mi bude\u0161 \u0159\u00edkat mil\u00e1\u010dku,<\/em><\/div>\n
oh l\u00e1sko, tak m\u011b nazvi m\u00fdm jm\u00e9nem.<\/em><\/div>\n
\n

-Rob Pattinson-<\/p><\/div>\n

\n

8. 5. 2016<\/p><\/div>\n

\n

P\u0159ed p\u011bti m\u011bs\u00edci Tom odlet\u011bl se sv\u00fdm mlad\u0161\u00edm dvoj\u010detem Billem do Irska na nat\u00e1\u010den\u00ed sv\u00e9ho v po\u0159ad\u00ed \u0161edes\u00e1t\u00e9ho sedm\u00e9ho filmu a dvac\u00e1t\u00e9ho prvn\u00edho thrilleru. Bratry napl\u0148ovala mladistv\u00e1 energie a nad\u0161en\u00ed. Vytv\u00e1\u0159en\u00ed d\u011bsiv\u00e9ho, psychologick\u00e9ho filmu si nesm\u00edrn\u011b u\u017e\u00edvali. Pracovali piln\u011b a sv\u011bdomit\u011b, aby ze sebe vydali to nejlep\u0161\u00ed a aby sv\u00fdm rol\u00edm vdechli \u017eivot. Prob\u00edrali spolu s ostatn\u00edmi herci sc\u00e9n\u00e1\u0159 a u\u010dili se jej nazpam\u011b\u0165. Ve voln\u00e9m \u010dase, kter\u00e9ho tolik nezb\u00fdvalo, si prohl\u00ed\u017eeli irskou p\u0159\u00edrodu, nebo chodili s kolegy do restaurace. Nikdy nebyli sami. Po p\u011bti m\u011bs\u00edc\u00edch se vraceli zp\u011bt dom\u016f do New Jersey. Pro Billa to v\u0161ak p\u0159estavovalo jen chladn\u00e9 m\u00edsto postr\u00e1daj\u00edc\u00ed v\u0161echno, co by opravdov\u00fd domov m\u011bl m\u00edt.<\/p><\/div>\n

\n

Bylo to k nevydr\u017een\u00ed. Tom byl k nevydr\u017een\u00ed. N\u011bkdy nerv\u00f3zn\u011b chodil po byt\u011b sem a tam bez c\u00edle, jindy se zav\u0159el v pokoji a cel\u00fd den o sob\u011b nedal v\u011bd\u011bt. A chodil ven, ani\u017e by Billovi cokoliv \u0159ekl, t\u0159eba kam jde, kdy se vr\u00e1t\u00ed nebo jestli m\u016f\u017ee j\u00edt s n\u00edm. Prost\u011b zmizel. Kdy\u017e jej Bill donutil k vysv\u011btlen\u00ed sv\u00e9ho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, do\u010dkal se kr\u00e1tk\u00e9, tich\u00e9 odpov\u011bdi, kter\u00e1 byla \u010d\u00edmkoli, jen ne uspokojen\u00edm. Byla osam\u011bn\u00edm, zoufalstv\u00edm, nahn\u011bv\u00e1n\u00edm, ale ne objasn\u011bn\u00edm, po kter\u00e9m Bill tolik tou\u017eil. Tom se mu vyh\u00fdbal, jak jen jako\u017eto spolubydl\u00edc\u00ed a rodina mohl. Za\u010dalo to je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jim byla nab\u00eddnuta hlavn\u00ed role v ‚The Dreamers‘. Billovy dny spl\u00fdvaly, nedok\u00e1zal si vybavit, kdy p\u0159esn\u011b se Tom pom\u00e1tl, ale trvalo to dost dlouhou dobu na to, aby z toho za\u010dal taky bl\u00e1znit.<\/p><\/div>\n

K\u00e9\u017e by to byla norm\u00e1ln\u00ed, oby\u010dejn\u00e1 h\u00e1dka. Jejich rozep\u0159e nikdy netrvaly d\u00e9le, ne\u017eli p\u00e1r hodin. A\u0165 u\u017e se sna\u017eili trucovat sebev\u00edc.<\/div>\n
V tomto p\u0159\u00edpad\u011b Bill ani netu\u0161il, o co jde. Co provedl. Pro\u010d je Tom tak odta\u017eit\u00fd. Ani nevypadal nijak na\u0161tvan\u00fd. Byl zasmu\u0161il\u00fd, sta\u017een\u00fd do sebe, tich\u00fd. Takov\u00e9ho jej Bill neznal, a to jej znal p\u011bkn\u011b dlouho, od prvn\u00ed vte\u0159iny sv\u00e9 vlastn\u00ed existence. Bill se tolik t\u011b\u0161il na svou roli, nejen\u017ee znovu bude d\u011blat to, co miloval, ale tak\u00e9 doufal, \u017ee Tom na sv\u00e9 starosti zapomene, uvoln\u00ed se a za\u010dne s n\u00edm mluvit. Stalo se tak. Jen\u017ee ne \u00fapln\u011b podle Billov\u00fdch p\u0159edstav. Bavili se spolu, ale nikdy ne v naprost\u00e9m soukrom\u00ed. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e se naskytla chv\u00edle, kdyby dvoj\u010data byla sama, Tom se Billovi vyvl\u00e9kl a ode\u0161el. Prvn\u00ed \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce nat\u00e1\u010den\u00ed, kdy to\u010dili 6 dn\u00ed v t\u00fddnu, bydleli Tom, Bill a ostatn\u00ed herci bl\u00edzko studia v p\u0159\u00edv\u011bsech, je\u017e byly tak mal\u00e9 a skromn\u00e9, \u017ee museli b\u00fdt odd\u011blen\u00ed, jen\u017ee Tom si posledn\u00ed m\u011bs\u00edc v Irsku, kdy film skoro dosp\u011bl do sv\u00e9 \u00faplnosti, a herci pracovali jen t\u0159i dny v t\u00fddnu, zamluvil pokoj v hotelu. S\u00e1m pro sebe. Billovi nic neozn\u00e1mil. Tolik to bolelo. Ka\u017ed\u00fd okam\u017eik, kdy Tom od Billa utekl. Bill se t\u011b\u0161il jako nikdy d\u0159\u00edv na ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed pracovn\u00ed den, a\u017e s n\u00edm Tom alespo\u0148 p\u0159i vytv\u00e1\u0159en\u00ed sc\u00e9n promluv\u00ed a nest\u00e1hne se.<\/div>\n
\n
Bill nejd\u0159\u00edv v\u011b\u0159il, \u017ee je na n\u011bj Tom na\u0161tvan\u00fd. Ale postupem \u010dasu, a netrvalo to dlouho, Bill otev\u00edral o\u010di. Zjistil, \u017ee je to mnohem v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Tom v sob\u011b n\u011bco dusil a ani za boha necht\u011bl \u0159\u00edct co. V\u017edy kdy\u017e na n\u011bj Bill zatla\u010dil a nal\u00e9hal, aby se mu sv\u011b\u0159il, bylo to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed a Bill si musel uv\u011bdomit, \u017ee by m\u011bl respektovat jeho soukrom\u00ed a \u017eivotn\u00ed prostor. D\u00e1t mu \u010das. Ale nab\u00edzely se dv\u011b prost\u00e9 ot\u00e1zky. Jak\u00e9 soukrom\u00ed, sakra? U\u017e p\u0159i jejich zplozen\u00ed se spolu d\u011blili o v\u0161e, o j\u00eddlo, o mat\u010dino l\u016fno o genetickou informaci, nejsp\u00ed\u0161… Oni dva m\u011bli spole\u010dn\u00e9 soukrom\u00ed, co byl Bill\u016fv osobn\u00ed prostor, byl i Tom\u016fv a naopak. Byli si v\u017edy tolik bl\u00edzc\u00ed, \u017ee nic jako ‚soukrom\u00ed‘ mezi nimi neexistovalo. To slovo bylo nezn\u00e1m\u00e9, vy\u0161krtnut\u00e9 ze slovn\u00edku dvoj\u010dat. Nazdar, nepot\u0159ebujeme t\u011b. A dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka: je p\u0159ibli\u017en\u011b \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f m\u00e1lo \u010dasu? Bill si to nemyslel.<\/div>\n
Tak co ud\u011blal \u0161patn\u011b? Nebo co neud\u011blal? Co \u0159ekl, na co zapomn\u011bl? Je to v\u016fbec jeho chyba? A jestli ne, tak \u010d\u00ed? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je to jeho vina, ale jak to? \u010c\u00edm Tomovi ubl\u00ed\u017eil tolik, \u017ee ho nemohl vyst\u00e1t? Bylo to tak? Tom jej nemohl vyst\u00e1t? Pro\u010d? Billovi se hlavou honilo tolik ot\u00e1zek, \u017ee se mu ani neve\u0161ly do mysli cel\u00e9, n\u011bkter\u00e9 byly hned uml\u010deny jin\u00fdmi my\u0161lenkami. Zanikaly nezodpov\u011bzen\u00e9 a Bill z toho byl unaven\u00fd. Pot\u0159eboval zn\u00e1t odpov\u011bdi a jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd mu je mohl d\u00e1t, jej p\u0159ehl\u00ed\u017eel. Cht\u011blo se mu z toho k\u0159i\u010det. N\u011bkdy. N\u011bkdy m\u011bl chu\u0165 k\u0159i\u010det na Toma, a\u017e by se mu zlomil hlas. Ale neud\u011blal to, ne kdy\u017e Toma chv\u00edli pozoroval a vid\u011bl, \u017ee se tr\u00e1p\u00ed nejsp\u00ed\u0161 stejn\u011b jako on. Jen\u017ee Tom v\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm Billovi ubli\u017euje a nehodlal s t\u00edm nic d\u011blat, Bill nev\u011bd\u011bl nic. Tom byl den ode dne odta\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, chladn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

„\u0158ekni to, Tome. \u0158ekni mi, co jsem ti ud\u011blal a j\u00e1 to naprav\u00edm. Jen mi to \u0159ekni, pros\u00edm.“<\/em><\/div>\n

Tom Billa nikdy d\u0159\u00edv nenechal \u0159\u00edct tolikr\u00e1t slova ‚pros\u00edm‘ a ‚omlouv\u00e1m se‘. Ne, \u017ee by to Bill neum\u011bl nebo ho to n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem pohor\u0161ovalo. Tom to zkr\u00e1tka nevy\u017eadoval. Sta\u010dilo jedin\u00e9 Billovo ‚pros\u00edm‘ a Tom mu vyhov\u011bl nebo odm\u00edtl, ale nenechal jej \u017eadonit. V\u017edy ud\u011blal, co bylo v jeho sil\u00e1ch, aby Billa u\u010dinil \u0161\u0165astn\u00e9ho. A kdy\u017e se Bill omlouval, Tom jej zastavil. \u0158ekl: „Bille, ty se mi nemus\u00ed\u0161 omlouvat. Nem\u016f\u017ee\u0161 mi ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„Ale m\u011b to mrz\u00ed, Tome.“ P\u0159esv\u011bd\u010doval Bill bratra, proto\u017ee si nebyl jist\u00fd m\u00edrou up\u0159\u00edmnosti Tomov\u00fdch slov. V\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159ehnal.<\/div>\n
„Mn\u011b ne.“ Tom si pak p\u0159it\u00e1hl Billa do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
Pravdou bylo, \u017ee a\u0165 u\u017e Bill provedl cokoliv \u0161patn\u011b, nikdy nedok\u00e1zal Toma v\u00e1\u017en\u011b nahn\u011bvat nebo zranit. Tom pro to m\u011bl dv\u011b vysv\u011btlen\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee si jej Bill v\u00e1\u017e\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 na to, aby mu v\u011bdom\u011b \u0161kodil, a druh\u00fdm d\u016fvodem Tomovy jistoty v Billov\u011b neschopnosti ubl\u00ed\u017eit mu, byl samotn\u00fd Bill. Kdy\u017e Toma n\u011bkdo opravdu na\u0161tval, vyhledal Billa a ten jej uti\u0161il. Kdy\u017e byl Tom zoufal\u00fd, byl to v\u017edy Bill, u koho hledal podporu. A kdy\u017e se zdrojem jeho nesn\u00e1z\u00ed stal v\u00fdjime\u010dn\u011b jeho mlad\u0161\u00ed bratr, Tom jej nechal, a\u0165 naprav\u00ed, co zavinil, nebo se s probl\u00e9mem vypo\u0159\u00e1dali spole\u010dn\u011b, ale pak u\u017e omluvu nepot\u0159eboval. Ten, koho vy\u017eadoval po sv\u00e9m boku, zat\u00edmco se dostal do mal\u00e9ru, tu byl s n\u00edm a to sta\u010dilo. V Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b. Proto jejich h\u00e1dky a spory nem\u011bly dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed. Pokud jejich vin\u00edkem nebyl Tom, to Bill r\u00e1d na oko trucoval, aby jej Tom upl\u00e1cel sladkostmi za svoji chybu.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t \u010dernovl\u00e1sek bratrovi uk\u00e1zal, jak moc jej mrz\u00ed, co provedl, a\u0165 u\u017e v\u011bd\u011bl, co vlastn\u011b ud\u011blal nebo ne, nespo\u010detn\u011bkr\u00e1t, ale Tom jako by nesly\u0161el. N\u011bkdy nep\u0159\u00edtomn\u011b \u0159ekl n\u011bco ve smyslu: ‚Nem\u00e1\u0161 se za co omlouvat‘ nebo ‚Nen\u00ed to tvoje vina, nech to b\u00fdt‘ a ‚Ne\u0159e\u0161 to, Bille a u\u017e\u00edvej si Irska‘ Pro mlad\u0161\u00edho z dvoj\u010dat tahle r\u00e1doby uklid\u0148uj\u00edc\u00ed slova znamenala jen l\u017ei. L\u017ei z \u00fast pouh\u00e9ho st\u00ednu p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edho velice nep\u0159esn\u011b jeho bratra.<\/div>\n
\n

7. 5. 2016<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Bill bez povolen\u00ed \u010di pouh\u00e9ho zaklep\u00e1n\u00ed vtrhl do Tomova hotelov\u00e9ho pokoje. U recepce si vy\u017e\u00e1dal kl\u00ed\u010d, nikdo nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m s t\u00edm mu ho vydat, byl to p\u0159ece Bill Kaulitz a Tom byl jeho rodina, pokud si n\u011bco navz\u00e1jem ukradnou, \u017ealovat hotel snad nebudou. Bill pro\u0161el kr\u00e1tkou neosv\u011btlenou chodbou a ve\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, Toma na\u0161el \u010derstv\u011b vysprchovan\u00e9ho v k\u0159esle. Nehybn\u011b sed\u011bl a d\u00edval se do pr\u00e1zdna. Pohled na n\u011bj byl \u017ealostn\u00fd.<\/em><\/div>\n

„Mus\u00edme si promluvit.“ Promluvil Bill nesmlouvav\u00fdm t\u00f3nem. Posadil se naproti Tomovi na seda\u010dku. Dreda\u0159, napohled zcela klidn\u00fd, se neotravoval na dvoj\u010de ani pod\u00edvat.<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017eeme mluvit jindy. Neka\u017eme si posledn\u00ed ve\u010der v Irsku.“ Odm\u00edtl Tom Billa hlasem chraplav\u00fdm a tlumen\u00fdm, jako by si jej vyk\u0159i\u010del na fotbalov\u00e9m z\u00e1pase.<\/em><\/div>\n
„Jedin\u00fd, kdo kaz\u00ed cel\u00fd n\u00e1\u0161 pobyt tady, jsi ty, Tome.“ Obo\u0159il se na n\u011bj Bill na\u0161tvan\u011b. Jak Tom mohl n\u011bco takov\u00e9ho \u0159\u00edct? V\u0161echno kazil jen o s\u00e1m! Zhluboka se nadechl, aby se uklidnil. Nep\u0159i\u0161el se h\u00e1dat, jen si cht\u011bl promluvit, kone\u010dn\u011b b\u00fdt s Tomem o samot\u011b.<\/em><\/div>\n
„Kdybys mi alespo\u0148 p\u0159ibl\u00ed\u017eil, co se d\u011bje.“ \u010cernovl\u00e1skova slova nyn\u00ed zn\u011bla klidn\u011bji a starostliv\u011bji. Sna\u017eil se o to. „Co jsem ti ud\u011blal?“<\/em><\/div>\n
Tom se nepohnul. Na Billa se nepod\u00edval. Poslouchal sv\u00e9 dvoj\u010de, jak ztr\u00e1c\u00ed trp\u011blivost nad jeho ml\u010denlivost\u00ed a s\u00e1m v sob\u011b nosil asi tolik trp\u011blivosti, kolik j\u00ed zb\u00fdvalo Billovi. Mohl jen ne\u010dinn\u011b \u010dekat, a\u017e se Bill znovu vypov\u00edd\u00e1, vylije do n\u011bj svou zoufalou touhu po vyjasn\u011bn\u00ed a odpu\u0161t\u011bn\u00ed, usm\u00ed\u0159en\u00ed. Pak odejde do sv\u00e9ho pokoje, s\u00e1m. Jako tomu bylo p\u011bt uplynul\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f.<\/em><\/div>\n
\n

Jen\u017ee tu noc Bill neode\u0161el.<\/p><\/div>\n

\n

8. 5. 2016<\/p><\/div>\n

\n

Jakmile se dvoj\u010data dostala z Irska, zam\u00ed\u0159ila rovnou do sv\u00e9ho bytu. Bill poprv\u00e9 poru\u0161il svou z\u00e1sadu, nep\u0159ezul se, nep\u0159evl\u00e9kl se, neumyl si ruce a neopl\u00e1chl si obli\u010dej a padl do m\u011bkk\u00e9 velk\u00e9 postele tv\u00e1\u0159\u00ed nap\u0159ed. Usnul d\u0159\u00edv, ne\u017e by sta\u010dil napo\u010d\u00edtat do deseti. Tom by se dr\u017eel sv\u00e9ho pl\u00e1nu, kter\u00fd se velice p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b podobal tomu, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blal Bill. \u00danava o sob\u011b d\u00e1vala hlasit\u011b v\u011bd\u011bt. Dv\u011b hodiny sp\u00e1nku v letadle na Tomovo t\u011blo nijak nezap\u016fsobily. \u0160kemralo o trochu odpo\u010dinku, jeho mozek u\u017e citeln\u011b pracoval p\u0159es \u010das, v\u00fdsledkem toho byl st\u00edn, kter\u00fd se Tomovi jevil jako ko\u010dka a Tom nem\u011bl ko\u010dku. Jen\u017ee pak pro\u0161el kolem Billova sluncem zalit\u00e9ho pokoje a pomyslel na Billovu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. \u00danava jej na chv\u00edli opustila, i kdy\u017e jeho v\u00ed\u010dka byla st\u00e1le stejn\u011b t\u011b\u017ek\u00e1. Tomovy nohy zam\u00ed\u0159ily ke dve\u0159\u00edm je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e si Tom sta\u010dil v\u0161imnout, \u017ee jim to v\u016fbec p\u0159epracovan\u00fd mozek p\u0159ik\u00e1zal.<\/p><\/div>\n

\n

Tom si u\u017e ani nevzpom\u00ednal, kdy o Billovi za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let jin\u00fdm zp\u016fsobem poprv\u00e9. Bylo to jako ve snu, n\u00e1hle se n\u011bkde ocitnete, uprost\u0159ed konverzace a nedok\u00e1\u017eete si vzpomenout, jak jste se tam dostali. Tom, a\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt l\u00ednou pam\u011b\u0165, aby mu vyzradila, kdy a \u010d\u00edm to za\u010dalo. Pamatoval si jen ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, a kdo jej vyvolal. Tom zavrt\u011bl hlavou, necht\u011bl nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, v\u0161echno mu spl\u00fdvalo, nic ned\u00e1valo smysl. Pro\u010d se jeho dech zastavil, kdy\u017e Bill pro\u0161el kolem. Pro\u010d se sna\u017eil s\u00e1m sob\u011b namlouvat, \u017ee jej Bill nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee jej nezaj\u00edm\u00e1, jak mu dnes slu\u0161\u00ed, co m\u00e1 na sob\u011b, \u0159\u00edkal si, \u017ee je to jedno, je mu jedno, jak Bill vypad\u00e1… nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o n\u011bm, nemysl\u00ed na n\u011bj, nic se nezm\u011bnilo, nic nen\u00ed jinak… a pak se to jen stup\u0148ovalo. Bez varov\u00e1n\u00ed. Bylo to hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. Jeho o\u010di se rozhodly na Billa z\u00edrat tak hladov\u011b. A Tom si p\u0159\u00e1l b\u00fdt slep\u00fd, aby Billa u\u017e rad\u0161i nevid\u011bl. Bill byl \u010d\u00edm d\u00e1l kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a pohled na n\u011bj bolestiv\u011bj\u0161\u00ed a n\u00e1vykov\u011bj\u0161\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

Tom se budil a us\u00ednal s Billem parazituj\u00edc\u00edm na jeho mysli a za to se Tom nen\u00e1vid\u011bl. Nen\u00e1vid\u011bl, jak p\u0159\u00edjemn\u00fd parazit Bill byl. Dreda\u0159 se od mlad\u0161\u00edho dvoj\u010dete dr\u017eel d\u00e1l s domn\u011bnkou, \u017ee to p\u0159estane. Musel to b\u00fdt jen chvilkov\u00fd zkrat, n\u011bjak\u00e1 vada v syst\u00e9mu, rozbou\u0159en\u00e9 hormony, dosp\u00edv\u00e1n\u00ed, slo\u017eit\u00e1 \u017eivotn\u00ed f\u00e1ze. Co jin\u00e9ho by to bylo? Jen poblouzn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ejde, a\u017e Toma dokonale vyd\u011bs\u00ed. Jen\u017ee jak \u010das kr\u00e1\u010del bezstarostn\u011b d\u00e1l, Tom si v\u0161iml, \u017ee napaden\u00e1 nebyla jen jeho hlava, ale on s\u00e1m, cel\u00fd on, kompletn\u011b. U\u0161i, o\u010di, sny i srdce. Celou tu dobu si nalh\u00e1val, \u017ee to nen\u00ed nic v\u00e1\u017en\u00e9ho, konej\u0161il se t\u00edm, \u017ee to p\u0159ejde. Je jen oby\u010dejn\u00fd chlap a jeho bratr je zatracen\u011b n\u00e1dhern\u00fd chlap. Zapomene na tuhle \u0161\u00edlenost, a\u017e si najde novou p\u0159\u00edtelkyni nebo t\u0159eba p\u0159\u00edtele, v\u017edy\u0165 je to jedno. Ale kdy\u017e Tom c\u00edtil, jak jeho srdce j\u00e1s\u00e1 v\u017edy, kdy\u017e Billa vid\u00ed a jedna jeho \u010d\u00e1st, ta rozumn\u00e1, vrt\u00ed hlavou, nemohl si d\u00e1l lh\u00e1t.<\/p><\/div>\n

‚Nejsem \u00fachyl, nejsem zvrhl\u00fd.“ Opakoval si a vyh\u00e1n\u011bl bratra ze sv\u00e9 mysli, nemocn\u00e9, zvr\u00e1cen\u00e9 fantazie tvo\u0159\u00edc\u00ed sv\u011bt, kde Bill st\u00e9n\u00e1 Tomovo jm\u00e9no. Musel s t\u00edm p\u0159estat. Bill v\u0161ak jeho snahu kazil.<\/div>\n
<\/p>\n

„M\u016f\u017eu tu z\u016fstat klidn\u011b celou noc, ned\u011bl\u00e1 mi to probl\u00e9m.“ Uji\u0161\u0165oval \u010dernovl\u00e1sek star\u0161\u00edho rozhodnut\u011b. Up\u0159el zrak na Tom\u016fv bled\u00fd, kamenn\u00fd obli\u010dej. „Neodejdu, Tome. Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/em><\/div>\n

Tom jej sly\u0161el, jist\u011b\u017ee sly\u0161el, ale rad\u0161i neposlouchal. Tyhle Billovy v\u00fdslechy nas\u00e1kl\u00e9 obavami, osam\u011blost\u00ed a frustrac\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z bezmoci, Tomovi opravdu ned\u011blaly dob\u0159e. Zanech\u00e1valo jej to je\u0161t\u011b ve v\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1vce utrpen\u00ed, nejen nad t\u00edm, co c\u00edtil, ale i nad t\u00edm, co s\u00e1m zp\u016fsoboval, a p\u0159itom jen d\u011blal to nejlep\u0161\u00ed, co mohl, jen nesm\u011bl \u0159\u00edct pro\u010d. Nekone\u010dn\u00fd proud my\u0161lenek pros\u00edc\u00edch o pozornost jej tepal v hlav\u011b. K\u00e9\u017e by nebyly jedovat\u00e9, pak by si Tom sm\u011bl odpo\u010dinout.<\/em><\/div>\n
„Tome, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ Zopakoval Bill ot\u00e1zku.<\/em><\/div>\n
‚Sly\u0161\u00edm t\u011b, ale nem\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct nic, sta\u010d\u00ed, abych otev\u0159el pusu, a vychrl\u00edm na tebe n\u011bco, co tak pracn\u011b schov\u00e1v\u00e1m s\u00e1m pro sebe.‘<\/em><\/div>\n
„Odpov\u011bz mi, Tome.“ Bill se na seda\u010dce naklonil bl\u00ed\u017e k Tomovi, op\u0159el se p\u0159edlokt\u00edm o stehna a \u010dekal. Zat\u00edm pom\u011brn\u011b klidn\u00fd. Na pohled.<\/em><\/div>\n
Tom dosp\u011bl do f\u00e1ze, kdy byl sv\u00e9ho jedu tak pln\u00fd, a\u017e si byl stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee ze sebe opravdu co nevid\u011bt vysype v\u0161e, jen kdy\u017e se pokus\u00ed Billa poslat sp\u00e1t. Nebo kdy\u017e se na n\u011bj bude Bill takto d\u00edvat p\u0159\u00edli\u0161 dlouhou dobu. Vyzvrac\u00ed v\u0161echna ta nechutn\u00e1 slova, kter\u00e1 \u017ehnula na jazyku, ale p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159\u00e1la n\u011bkde v n\u011bm. A pak o Billa p\u0159ijde.<\/em><\/div>\n
„Tome, tohle m\u011b ub\u00edj\u00ed. Boj\u00edm se, \u017ee t\u011b ztr\u00e1c\u00edm.“ P\u0159iznal Bill. „Mo\u017en\u00e1 jsem zbyte\u010dn\u011b hysterick\u00fd, d\u011bl\u00e1m z toho v\u011bt\u0161\u00ed drama, ne\u017e to je. Tak mi \u0159ekni, o co jde? Netrap m\u011b, Tome.“ Kdyby Tom zvedl pohled, mohl by spat\u0159it Billovy vlhnouc\u00ed o\u010di ve sv\u011btle zapadaj\u00edc\u00edho slunce. Byly to ho\u0159k\u00e9 slzy, takov\u00e9, co nelze zastavit vlastn\u00ed v\u016fl\u00ed, mus\u00ed ven. Bill kv\u016fli Tomovi je\u0161t\u011b nikdy nebre\u010del, ne kdy\u017e byl zdrav\u00fd a p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm. Jeho tv\u00e1\u0159 se na okam\u017eik zk\u0159ivila pl\u00e1\u010dem. P\u0159ilo\u017eil si dla\u0148 ke rt\u016fm, aby zadr\u017eel vzlyky. S\u00e1m od sebe tohle ne\u010dekal. Nebyl ten typ lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v po\u0159\u00e1dku bre\u010deli p\u0159ed ostatn\u00edmi, r\u00e1d si pobre\u010del s\u00e1m, od o\u010d\u00ed ostatn\u00edch, ani p\u0159ed Tomem nebre\u010del \u010dasto. Sp\u00ed\u0161 hodn\u011b klel, h\u00e1zel v\u011bcmi, kter\u00e9 se daj\u00ed snadno rozb\u00edt.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Nakonec se Billovi p\u0159eci jen poda\u0159ilo pl\u00e1\u010d udr\u017eet v sob\u011b. Zvedl se ze seda\u010dky a p\u0159i\u0161el k Tomovi, klekl si na koberec p\u0159ed n\u011bj a nep\u0159etr\u017eit\u011b se mu d\u00edval do tv\u00e1\u0159e, Tom se od Billa v\u0161ak odvr\u00e1til je\u0161t\u011b trochu v\u00edc. Bill chytl Toma za koleno a zat\u0159\u00e1sl s n\u00edm.<\/em><\/div>\n

„Co je to, Tome? Co mi nechce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/em><\/div>\n
Dreda\u0159 se do k\u0159esla zavrtal hloub\u011bji, jako by se do n\u011bj mohl schovat.<\/em><\/div>\n
„Nikdy jsem se nec\u00edtil tak s\u00e1m jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Nikdy, od chv\u00edle, kdy jsme spolu byli zatracen\u011b v m\u00e1min\u011b b\u0159i\u0161e, jsem se nec\u00edtil s\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
Co mohl Tom d\u011blat? M\u011bl Billovi snad vyhov\u011bt? P\u0159iznat se mu? Ukon\u010dit jeho tr\u00e1pen\u00ed a nahradit ho jin\u00fdm, mnohem hor\u0161\u00edm? M\u011bl se nechat obvi\u0148ovat z toho, \u017ee se nechce p\u0159iznat?<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee se sob\u011b navz\u00e1jem sv\u011b\u0159ujeme. J\u00e1 to v\u017edycky d\u011blal.“<\/em><\/div>\n
Tom zatnul \u010delisti pevn\u011b k sob\u011b. ‚Nepromluv ani slovo.‘ Varoval s\u00e1m sebe. P\u0159itom toho m\u011bl na jazyku po\u017eehnan\u011b.<\/em><\/div>\n
„Co jsem ti ud\u011blal? Nebo n\u011bkdo jin\u00fd, j\u00e1 nev\u00edm. Promi\u0148 mi, \u017ee jsem takov\u00fd idiot, \u017ee to nev\u00edm, tak mi to \u0159ekni.“<\/em><\/div>\n
Tom toho pot\u0159eboval dostat ven tolik, v jeho hlav\u011b do sebe z d\u016fsledku nedostatku m\u00edsta nar\u00e1\u017eely my\u0161lenky a sna\u017eily se protla\u010dit na sv\u011btlo. Tom nev\u011bd\u011bl, jak dlouho je\u0161t\u011b je schopn\u00fd vydr\u017eet Billova slova, jeho pl\u00e1\u010d, jeho zran\u011bn\u00fd hlas, jeho dotek…<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bill ur\u010dit\u011b p\u0159ekonal osobn\u00ed rekord v nal\u00e9h\u00e1n\u00ed a nevztek\u00e1n\u00ed se. V poh\u00e1dce by mu ur\u010dit\u011b z toho v\u011b\u010dn\u00e9ho \u010dek\u00e1n\u00ed na jakoukoliv jinou odpov\u011b\u010f, ne\u017e ‚nen\u00ed to tvoje vina‘, narostl plnovous, ale doopravdy… jeho poh\u00e1r trp\u011blivosti pr\u00e1v\u011b praskl a vypustil na povrch ve\u0161ker\u00e9 nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 emoce. Bill vstal. Stalo se to tak rychle. Ani netu\u0161il, \u017ee se to chyst\u00e1 ud\u011blat. Prost\u011b to ud\u011blal bezmy\u0161lenkovit\u011b. Vrazil Tomovi takovou facku, jakou je\u0161t\u011b nikomu d\u0159\u00edv neu\u0161t\u011bd\u0159il. Tom, nep\u0159ipraven\u00fd na takov\u00fd \u00fader, byl nucen hlavou prudce oto\u010dit na stranu. Jeho dech se zrychlil, ale jinak z\u016fstal Tom povrchov\u011b klidn\u00fd, jako by to snad o\u010dek\u00e1val. Bill tomu nejd\u0159\u00edv nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it. Kdyby jej \u00fato\u010d\u00edc\u00ed dla\u0148 ne\u0161t\u00edpala, myslel by si, \u017ee to ve skute\u010dnosti neud\u011blal. Kr\u00e1tce se pod\u00edval na svou na\u010dervenalou ruku. Rychle se vzpamatoval. Tom z\u00edskal druhou um\u00edrn\u011bn\u011bj\u0161\u00ed facku z druh\u00e9 strany obli\u010deje a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch n\u00e1sledovalo, ne\u017e u\u017e ani to Billovi nep\u0159in\u00e1\u0161elo uspokojen\u00ed. Slo\u017eil tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a nechal slzy, a\u0165 p\u0159ijdou, vypustil je ze sebe jako vodop\u00e1d, zadr\u017eoval je p\u0159\u00edli\u0161 dlouho.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Ani nev\u00ed\u0161, j-jak moc-“ Bill\u016fv hlas se n\u00e1hle zlomil. \u010cernovl\u00e1sek zavzlykal. „- to bol\u00ed, kdy\u017e… m\u011b p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00ed\u0161.“ Trhav\u011b se nadechl, ne\u017e pokra\u010doval. Vy\u010d\u00edtav\u011b se na Toma d\u00edval a nesm\u00edrn\u011b jej hn\u011bvalo, jak klidn\u011b si Tom i v tu chv\u00edli po\u010d\u00ednal. Nevid\u011bl v\u0161ak, jak tiskne ruce v p\u011bst, jak si drt\u00ed zuby, aby nepromluvil, nevid\u011bl, jak nechutn\u011b a sobecky se c\u00edtil, jak se po\u017e\u00edral zevnit\u0159 sebenen\u00e1vist\u00ed, jak bolestiv\u011b na n\u011bj p\u016fsobily Billovy slzy. „Pro\u010d se chov\u00e1\u0161 tak chladn\u011b?!“ \u010cernovl\u00e1sek spolykal n\u011bkolik slan\u00fdch kapek padaj\u00edc\u00edch po jeho zr\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch l\u00ed\u010dk\u00e1ch. „Co jsem ti sakra ud\u011blal?!“ Zv\u00fd\u0161il Bill hlas prostoupen\u00fd pl\u00e1\u010dem, vy\u0161perkovan\u00fdm zlobou a bolest\u00ed. „\u0158ekni n\u011bco<\/strong>, Tome!“ Zoufal\u00fd, Bill byl zoufal\u00fd.<\/em><\/div>\n

Nedo\u010dkal se jedin\u00e9 zn\u00e1mky Tomovy pozornosti, jeho\u017e nos za\u010dal \u0161t\u00edpat a o\u010di t\u00e9ct, u\u017e jen st\u00e1l a chv\u011bl se, sm\u00e1\u010den\u00fd slzami. C\u00edtil se tak hloup\u011b, zni\u010den\u011b. Jeho rty se t\u0159\u00e1sly, obalil se rukama kolem ramen a Tom byl n\u00e1hle bezbrann\u00fd. Tolik m\u011bs\u00edc\u016f se Billovi br\u00e1nil, ale v ten ve\u010der Bill zlomil Tom\u016fv slab\u00fd \u0161t\u00edt. Tom nat\u00e1hl ruce, p\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e. Posadil si jej na kl\u00edn. Bill nevn\u00edmal, co se d\u011bje kolem cel\u00fdm sv\u00fdm duchem, jedna jeho \u010d\u00e1st cht\u011bla ut\u00e9ct a schovat se. Tom Billa hladil ve vlasech, \u0161eptal mu konej\u0161iv\u00e1 sl\u016fvka, ut\u00edral slzy, tiskl sv\u00e9 \u010delo k Billovu, jako by bylo v\u0161echno jinak. Jako by to nebyl pr\u00e1v\u011b on, kdo mu ubl\u00ed\u017eil. D\u011blo se to rychle, jen se to kolem Toma mihlo, Tom byl zbaven\u00fd sv\u00fdch starost\u00ed na milosrdn\u00fd okam\u017eik, kter\u00fd mu darovala Billova kr\u00e1sa, je\u017e odsunula v\u0161echny my\u0161lenky, vinu, strach a sv\u011bdom\u00ed stranou. Ve\u0161ker\u00e1 jeho snaha, ve\u0161ker\u00e1 jeho s\u00edla dr\u017eet se d\u00e1l, byla pry\u010d. V\u0161echno zmizelo. Byl odzbrojen\u00fd, svle\u010den\u00fd od v\u0161eho, co jej tr\u00e1pilo. Naprosto neschopn\u00fd ubr\u00e1nit se sv\u00fdm \u010din\u016fm.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

N\u011b\u017en\u011b Billovi nadzvedl hlavu, pod\u00edval se mu do prom\u00e1\u010den\u00fdch, jisk\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed. Chyb\u011bly mu jako v\u011bzni, kter\u00fd spat\u0159il po dlouh\u00e9 dob\u011b hv\u011bzdy.<\/em><\/div>\n

„M\u00fdlil jsem se.“ \u0158ekl ti\u0161e. „Ty mi m\u016f\u017ee\u0161 ubl\u00ed\u017eit.“<\/em><\/div>\n
Polibek byl vlhk\u00fd, slan\u00fd, krati\u010dk\u00fd a cudn\u00fd. Takov\u00fd si d\u00e1vali p\u0159ed t\u0159in\u00e1cti lety. Te\u010f to bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed gesto, ne\u010dekan\u00e9. Billovi ale nep\u0159ipadalo z\u00e1vadn\u00e9, Bill o tom v\u016fbec nijak nep\u0159em\u00fd\u0161lel, st\u00e1le plakal, neuv\u011bdomoval si toho moc.<\/em><\/div>\n
„A nemus\u00ed\u0161 se za to omlouvat,“ dodal Tom a polo\u017eil svou dla\u0148 na Billovu tv\u00e1\u0159, „proto\u017ee to d\u011bl\u00e1\u0161 dob\u0159e.“<\/em><\/div>\n
Bill zav\u0159el o\u010di, kdy\u017e jej Tom pol\u00edbil znovu, trochu jinak. Posledn\u00ed dva pram\u00ednky bolesti opustily z\u00e1v\u011bj Billov\u00fdch \u0159as. Ale Bill to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pal. Jeho t\u011blo bylo rychlej\u0161\u00ed v tomhle ohledu, jeho ruce se omotaly kolem Tomova krku. Jeho rty odpov\u00eddaly Tomov\u00fdm stejnou \u0159e\u010d\u00ed. Ale to Bill nevn\u00edmal, proto\u017ee celou jeho mysl zanepr\u00e1zd\u0148ovalo n\u011bco jin\u00e9ho. N\u011bco, co p\u0159i\u0161lo s prvn\u00edm polibkem. Zako\u0159enilo to hluboko do Billa. Na vte\u0159inu to jen sed\u011blo, nic to ned\u011blalo, \u010dekalo to a pak to vybouchlo. Prohnalo se to cel\u00fdm Billov\u00fdm t\u011blem. Milion barev, milion chut\u00ed, milion pocit\u016f. Jako by jeho t\u011blo vypnulo a pak se restartovalo. Cel\u00fd jeho dosavadn\u00ed \u017eivot nebyl nic oproti tomuto okam\u017eiku, jako by na tohle osmn\u00e1ct let \u010dekal. Teplo se do Billa rozlilo spole\u010dn\u011b s novou energi\u00ed, jeho mysl se otev\u0159ela, rozkvetla. Utichla bolest, ustaly starosti, zmizel strach, u\u017e neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd hn\u011bv. Sv\u011bt zmlkl. Byla to ext\u00e1ze. A pak si Bill postupn\u011b za\u010dal uv\u011bdomovat s\u00e1m sebe, co d\u011bl\u00e1, co c\u00edt\u00ed. Smysly jako by m\u011bl znovuzrozen\u00e9, v\u0161echno c\u00edtil dvakr\u00e1t siln\u011bji. Je\u0161t\u011b jednou se pod\u00edval do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Pod\u00edval se skrz. Pak o\u010di zav\u0159el a nechal je zav\u0159en\u00e9.<\/em><\/div>\n
\n

****<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Z\u016fstalo ticho,<\/em><\/div>\n

a j\u00e1 necht\u011bl, aby ses sm\u00e1l, le\u010d sm\u00e1l by ses sladce.<\/em><\/div>\n
Z\u016fstalo ticho,<\/em><\/div>\n
jak perly hled\u00e1\u0161 sv\u00fd slzy, jak unikly hladce…<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Nehled\u00e1\u0161,<\/em><\/div>\n

tohle nen\u00ed ten sv\u011bt.<\/em><\/div>\n
Nespat\u0159\u00ed\u0161,<\/em><\/div>\n
ty barvy – jen \u0161e\u010f.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Tak z\u016fstalo ticho.<\/em><\/div>\n

A tys necht\u011bl, abych se sm\u00e1l, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161… sm\u00e1l bych se sladce.<\/em><\/div>\n
\n

– Holly-EnD.-<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii Jestli si n\u011bkdo chce st\u011b\u017eovat, \u017ee se cit\u00e1ty k d\u00edlu nehod\u00ed, tak m\u00e1te sm\u016flu, jsou kr\u00e1sn\u00fd :D. Kdo zapomn\u011bl, o \u010dem Sibyla je, nejste jedin\u00ed, j\u00e1 taky zapomn\u011bla :D. Co\u017e je pro autora zl\u00e9. No… proto mi trvalo tak dlouho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[630],"tags":[],"class_list":["post-1909","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sibyla"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1909","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1909"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1909\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1909"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1909"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1909"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}