{"id":19128,"date":"2008-03-30T16:36:00","date_gmt":"2008-03-30T15:36:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19087"},"modified":"2008-03-30T16:36:00","modified_gmt":"2008-03-30T15:36:00","slug":"konecne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/30\/konecne\/","title":{"rendered":"Kone\u010dn\u011b"},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Slune\u010dn\u00e9 r\u00e1no, \u0160pan\u011blsko. Parta kluk\u016f sed\u00ed u sv\u00e9 sn\u00eddan\u011b a pov\u00eddaj\u00ed si.<\/div>\n
„Hej, kluci, mn\u011b se dneska zd\u00e1l fakt krut\u00fd sen,“ za\u010dne se Georg hlasit\u011b sm\u00e1t. „Zd\u00e1lo se mi, \u017ee se koupu v \u010dokol\u00e1d\u011b a perfektn\u011b si to u\u017e\u00edv\u00e1m, ale pak jsem najednou zjistil, \u017ee se top\u00edm. Za\u010dal jsem k\u0159i\u010det, ale nikdo mi necht\u011bl pomoct. M\u011bl jsem v\u00e1\u017en\u011b strach.“ Georgovo vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ve v\u0161ech vyvol\u00e1 z\u00e1chvat sm\u00edchu, a\u017e se Gustav zakuck\u00e1 a Tom ho mus\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b pra\u0161tit do zad, aby zase popadl dech.<\/div>\n
„To mn\u011b se zd\u00e1l takov\u00fd sen, \u017ee se v\u00e1m ho a\u017e styd\u00edm vypr\u00e1v\u011bt,“ p\u0159iznal Bill. To ale v kluc\u00edch vzbudilo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed zv\u011bdavost.<\/div>\n
„No tak honem pov\u00eddej,“ \u0161\u0165ouchl do n\u011bj Tom.<\/div>\n
„No ty rad\u011bji ml\u010d, hr\u00e1l jsi v n\u011bm hlavn\u00ed roli,“ p\u0159iznal Bill. Kluci na n\u011bj vyjeven\u011b vykul\u00ed o\u010di. Bill se je\u0161t\u011b chvilku nech\u00e1 p\u0159emlouvat, ale nakonec jim sen p\u0159ece jen za\u010dne vypr\u00e1v\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Zd\u00e1lo se mi, \u017ee je ve\u010der a stra\u0161n\u011b tepl\u00e1 noc. J\u00e1 jsem st\u00e1l u okna naho\u0159e u sebe v pokoji a d\u00edval jsem se ven na mo\u0159e. Pak jsem usly\u0161el zaklep\u00e1n\u00ed a dovnit\u0159 ve\u0161el Tom, p\u0159i\u0161el a\u017e \u00fapln\u011b ke mn\u011b a zezadu m\u011b obejmul. Nech\u00e1pav\u011b jsem se na n\u011bj oto\u010dil a zeptal se, co d\u011bl\u00e1, a on m\u011b m\u00edsto toho za\u010dal l\u00edbat.“ Bill se na chv\u00edli odml\u010del.<\/div>\n
„No a co bylo d\u00e1l?“ vydechl hladov\u011b Georg.<\/div>\n
„D\u00e1l nic, pak jsem se s hr\u016fzou probudil,“ sm\u00e1l se Bill a v\u0161ichni n\u00e1sledovali jeho p\u0159\u00edklad.<\/div>\n
„No teda Tome, \u017ee bys m\u011bl chu\u0165 na sv\u00e9ho vlastn\u00edho br\u00e1chu?“ d\u011blal si z n\u011bj srandu Gustav.<\/div>\n
Tom se strojen\u011b usm\u00e1l a zatv\u00e1\u0159il se, jako \u017ee se mu z toho zved\u00e1 \u017ealudek. V duchu ale trp\u011bl. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, to, co Bill pr\u00e1v\u011b p\u0159evypr\u00e1v\u011bl, si u\u017e v mysli p\u0159ehr\u00e1val tis\u00edckr\u00e1t. P\u0159edstavoval si, jak za n\u00edm zajde a pol\u00edb\u00ed ho a jak se ho bude moct dot\u00fdkat na cel\u00e9m t\u011ble. Ze za\u010d\u00e1tku si tyhle my\u0161lenky zakazoval a sna\u017eil se sv\u00e9 p\u0159edstavy zah\u00e1n\u011bt, ale \u0161lo mu to velice t\u011b\u017eko, tak\u017ee se jim nakonec poddal. P\u00e1rkr\u00e1t ho u\u017e napadlo, \u017ee by se Billovi sv\u011b\u0159il, ale nikdy nena\u0161el odvahu. Bratr by se mu vysm\u00e1l do obli\u010deje a nakonec by ho i zavrhl a to Tom necht\u011bl. Bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e bude p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se nic ned\u011bje a t\u0159eba ho to \u010dasem p\u0159ejde, ale \u010d\u00edm v\u00edc o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc si byl jist\u00fd, \u017ee se toho jen tak nezbav\u00ed. Kdyby to byla jen touha po jeho t\u011ble, Tom by si ur\u010dit\u011b na\u0161el n\u00e1hradu, jen\u017ee on se do n\u011bj zamiloval. V\u0161ichni se znova za\u010dali sm\u00e1t dal\u0161\u00edmu vt\u00edpku, kter\u00fd Georg ud\u011blal na Tomovu osobu, ale potom se u\u017e k Billovu snu nevraceli.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Je\u0161t\u011b toho ve\u010dera Tom le\u017eel ve sv\u00e9m pokoji a znova myslel na Billa. P\u0159edstavoval si, jak za n\u00edm zajde a rozt\u0159esen\u00fdm hlasem \u0159ekne: „Miluju t\u011b.“ A Bill by se usm\u00e1l a \u0159ekl: „J\u00e1 tebe taky.“ Pak by se dlouze pol\u00edbili. „Ach bo\u017ee, Bille,“ povzdech si Tom nahlas.<\/div>\n
„Ty jsi m\u011b sly\u0161el p\u0159ich\u00e1zet?“ zeptal se udiven\u00fd Bill. Tom se v posteli posadil, tak se zasnil, \u017ee si ani nev\u0161iml, \u017ee osoba, po kter\u00e9 tou\u017e\u00ed nejv\u00edc, pr\u00e1v\u011b vkro\u010dila do m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl vyh\u00fdbav\u011b Tom.<\/div>\n
„A pro\u010d tak vzdych\u00e1\u0161? N\u011bco jsem ti ud\u011blal?“ zeptal se Bill dot\u010den\u011b.<\/div>\n
„Ne, to je jedno,“ vymlouval se Tom. Bill do\u0161el a\u017e k n\u011bmu a posadil se na postel, m\u00e1lem si p\u0159itom sedl na Toma. V pokoji byla naprost\u00e1 tma, v jejich obli\u010dej\u00edch se odr\u00e1\u017eelo jen sv\u011btlo m\u011bs\u00edce. „Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco, Bille?“ zeptal se Tom a sna\u017eil se od Billa odsunout, aby se ho nemusel dot\u00fdkat. Zp\u016fsobovalo mu to nesm\u00edrn\u00e9 utrpen\u00ed, b\u00fdt mu tak bl\u00edzko a nemoci se ho dotknout opravdov\u011b.<\/div>\n
„Ne, jen nem\u016f\u017eu sp\u00e1t, tak m\u011b napadlo, \u017ee za tebou zajdu a pokec\u00e1me,“ pokr\u010dil Bill rameny. „Ale jestli ti to vad\u00ed, tak p\u016fjdu,“ dodal a u\u017e se cht\u011bl zvednout.<\/div>\n
„Ne, z\u016fsta\u0148,“ odpov\u011bd\u011bl Tom sp\u011b\u0161n\u011b. Necht\u011bl, aby ode\u0161el, cht\u011bl ho m\u00edt u sebe.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se tedy posadil zp\u00e1tky, chvilku jen tak ml\u010deli. Potom si z ni\u010deho nic Bill p\u0159ilehl za Tomem. Tom le\u017eel na z\u00e1dech a Bill si lehl na bok vedle n\u011bho, tak\u017ee na n\u011bj m\u011bl dobr\u00fd v\u00fdhled. Tom naprosto ztuhnul, neodv\u00e1\u017eil se ud\u011blat ani jeden pohyb.<\/div>\n
„Tome, nen\u00ed ti n\u011bco? Chov\u00e1\u0161 se v posledn\u00ed dob\u011b n\u011bjak divn\u011b. Po\u0159\u00e1d se mi vyh\u00fdb\u00e1\u0161. D\u0159\u00edv jsme si \u0159\u00edkali \u00fapln\u011b v\u0161echno, ale te\u010f\u2026“ Bill nedokon\u010dil v\u011btu.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 jsem v pohod\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a\u017e p\u0159ehnan\u011b rychle.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“ zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Bill.<\/div>\n
„Kdybych ti to \u0159ekl, tak mi stejn\u011b neuv\u011b\u0159\u00ed\u0161,“ povzdechl si Tom, vstal z postele, postavil se k oknu a zahled\u011bl se ven. Bill nev\u00e1hal a okam\u017eit\u011b vstal taky. Postavil se za Toma tak t\u011bsn\u011b, \u017ee c\u00edtil jeho hork\u00fd dech na sv\u00e9m krku.<\/div>\n
„T\u0159eba bych v\u011b\u0159il,“ za\u0161eptal Bill, a\u017e m\u011bl Tom hus\u00ed k\u016f\u017ei. \u017de by snad n\u011bco v\u011bd\u011bl? Nebo snad c\u00edtil to sam\u00e9? napadalo Toma, ale v\u016fbec nic ne\u0159ekl. „Mus\u00edm se ti s n\u011b\u010d\u00edm sv\u011b\u0159it,“ za\u0161eptal znova Bill a p\u0159itiskl se na Toma je\u0161t\u011b pevn\u011bji. „Dneska u sn\u00eddan\u011b jsem kecal. Nezd\u00e1l se mi \u017e\u00e1dn\u00fd sen, v\u0161echno jsem si to vymyslel.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom strachy ani ned\u00fdchal, nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co mu pr\u00e1v\u011b \u0159ekl.<\/div>\n
„A pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ zeptal se Tom jako by nic.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem cht\u011bl vid\u011bt tvoji reakci,“ p\u0159iznal otev\u0159en\u011b Bill. „Proto\u017ee si u\u017e del\u0161\u00ed dobu v\u0161\u00edm\u00e1m, \u017ee se chov\u00e1\u0161 jinak. A v\u00edm dob\u0159e pro\u010d a dne\u0161n\u00ed r\u00e1no mi to je\u0161t\u011b potvrdilo,“ pokra\u010doval.<\/div>\n
„Nev\u00edm o \u010dem mluv\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom, ale v duchu si nad\u00e1val. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Bill c\u00edt\u00ed to sam\u00e9, ale on po\u0159\u00e1d hraje, jako \u017ee o ni\u010dem nev\u00ed. Ale co kdy\u017e ne. Co kdy\u017e to Bill z n\u011bho chce prost\u011b jen dostat a v\u016fbec ho nemiluje jako on.<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161?“ \u0159ekl Bill a z jeho hlasu bylo poznat zklam\u00e1n\u00ed. Odt\u00e1hl se od Toma a do\u0161el a\u017e ke dve\u0159\u00edm. „Tome, v\u00edm p\u0159esn\u011b, co c\u00edt\u00ed\u0161. C\u00edt\u00edm \u00fapln\u011b to sam\u00e9, ale dob\u0159e, kdy\u017e si chce\u0161 hr\u00e1t na to, \u017ee se nic ned\u011bje, ud\u011bl\u00e1m to taky.“ Na\u0161tvan\u011b otev\u0159el dve\u0159e a cht\u011bl odej\u00edt.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ zavolal Tom. Honem p\u0159e\u0161el a\u017e k Billovi, vt\u00e1hnul jej dovnit\u0159, zav\u0159el a op\u0159el jej o dve\u0159e. „Bille…“ \u0159ekl rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a p\u0159itiskl se na n\u011bj. „Miluje t\u011b,“ za\u0161eptal mu do ucha. Billovi se p\u0159i tom m\u00e1lem podlomila kolena. La\u010dn\u011b vyhledal Tomovy rty a za\u010dal je divoce l\u00edbat.<\/div>\n
„Po tomhle tou\u017e\u00edm u\u017e stra\u0161n\u011b dlouho,“ p\u0159iznal Bill. Znova se za\u010dali divoce l\u00edbat. A Tom se kone\u010dn\u011b sm\u011bl Billa dot\u00fdkat, ale tentokr\u00e1t ne jako bratr, tentokr\u00e1t se ho mohl dot\u00fdkat jako osoba, kter\u00e1 ho miluje. „Tome, taky t\u011b miluju…“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Becs<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Slune\u010dn\u00e9 r\u00e1no, \u0160pan\u011blsko. Parta kluk\u016f sed\u00ed u sv\u00e9 sn\u00eddan\u011b a pov\u00eddaj\u00ed si. „Hej, kluci, mn\u011b se dneska zd\u00e1l fakt krut\u00fd sen,“ za\u010dne se Georg hlasit\u011b sm\u00e1t. „Zd\u00e1lo se mi, \u017ee se koupu v \u010dokol\u00e1d\u011b a perfektn\u011b si to u\u017e\u00edv\u00e1m, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19128","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19128","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19128"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19128\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19128"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19128"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19128"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}