{"id":19138,"date":"2008-03-30T16:22:00","date_gmt":"2008-03-30T15:22:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19097"},"modified":"2008-03-30T16:22:00","modified_gmt":"2008-03-30T15:22:00","slug":"i-need-you-for-feeling-of-love","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/30\/i-need-you-for-feeling-of-love\/","title":{"rendered":"I need you for feeling of love"},"content":{"rendered":"
Unaven\u011b jsem za sebou zav\u0159el dve\u0159e koupelny a za\u010dal se svl\u00e9kat. Tom mi d\u011blal starosti. Posledn\u00ed dobou se chov\u00e1 tak jinak, divn\u011b. Tohle prost\u011b nen\u00ed Tom jak ho zn\u00e1m. N\u011bco ho tr\u00e1p\u00ed. Ve\u0161el jsem do sprchy a uvolnil se. Jsem tak unaven\u00fd. Dneska byl n\u00e1ro\u010dn\u00fd den. A z\u00edt\u0159ek nen\u00ed jin\u00fd. Vlastn\u011b cel\u00fd p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc bude dost n\u00e1ro\u010dn\u00fd a to znamen\u00e1, \u017ee se zase nevysp\u00edm.<\/div>\n
Zastavil jsme vodu a s\u00e1hl po osu\u0161ce. Jen\u017ee m\u00edsto osu\u0161ky jsem nahmatal pouze vzduch. Nezkontroloval jsem ru\u010dn\u00edky! Byl jsem tak pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch my\u0161lenek, \u017ee zab\u00fdvat se n\u011b\u010d\u00edm tak nepodstatn\u00fdm, jako jsou ru\u010dn\u00edky mi p\u0159ipadalo sm\u011b\u0161n\u00e9. Jo, te\u010f je to opravdu sm\u011b\u0161n\u00e9. Vylezl jsem ze sprchy a rozhl\u00e9dl se po koupeln\u011b. Nic. Ani jedin\u00fd kousek ru\u010dn\u00edku. Ach ne. K moj\u00ed sm\u016fle budou v\u0161ichni u televize. A pr\u00e1v\u011b p\u0159es tuhle m\u00edstnost vede cesta do m\u00e9ho pokoje. Napadla m\u011b sp\u00e1sn\u00e1 my\u0161lenka. P\u0159e\u0161el jsem ke dve\u0159\u00edm, m\u00edrn\u011b je otev\u0159el a zavolal na Toma.<\/div>\n
„Tome? Mohl bys mi pros\u00edm p\u0159in\u00fdst n\u011bjakej ru\u010dn\u00edk?“ op\u011bt jsem p\u0159ibouchl dve\u0159e. \u010cekal jsem asi deset minut. Ten Tom ty ru\u010dn\u00edky snad vyr\u00e1b\u00ed! V ten moment se rozrazily dve\u0159e. Br\u00e1cha vlet\u011bl dovnit\u0159 a zarazil se uprost\u0159ed pohybu. St\u00e1l jsem uprost\u0159ed m\u00edstnosti a d\u00edval se na n\u011bj. Vzpamatoval jsem se, p\u0159e\u0161el k n\u011bmu a se slovy: „To neum\u00ed\u0161 klepat?“, jsem mu vytrhl osu\u0161ku z prst\u016f. D\u00e1l na m\u011b z\u00edral, kdy\u017e jsem si ji omot\u00e1val kolem bok\u016f. Kone\u010dn\u011b se vzpamatoval a s lehce \u010derven\u00fdm n\u00e1dechem ve tv\u00e1\u0159\u00edch ode\u0161el z koupelny. Jen jsem nad jeho reakc\u00ed zavrt\u011bl hlavou a divil se jeho v\u00fdrazu. Nah\u00e9ho u\u017e m\u011b vid\u011bl a rozhodn\u011b nem\u00e1m nic, co by nem\u011bl taky a v lep\u0161\u00edm proveden\u00ed.<\/div>\n
Obl\u00e9kl jsem se a vy\u0161el z koupelny. V\u0161ichni sed\u011bli na pohovce, jak jsme p\u0159edpokl\u00e1dal. Jen Tom tam nebyl.<\/div>\n
„Kde je br\u00e1cha?“ zeptal jsem se a pokra\u010doval do sv\u00fdho pokoje. Postel vypadala opravdu l\u00e1kav\u011b. Jen se nat\u00e1hnout, zachumlat se do nad\u00fdchan\u00fdch pokr\u00fdvek a sp\u00e1t. Alespo\u0148 15 hodin nev\u011bd\u011bt o sv\u011bt\u011b. To by byla slast! Bohu\u017eel, z\u00edtra mus\u00edme brzo vst\u00e1vat. M\u00e1me interview. Ulo\u017eil jsem oble\u010den\u00ed a s pohledem up\u0159en\u00fdm na pohodlnou postel ode\u0161el zp\u011bt do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti.<\/div>\n
Tom se u\u017e op\u011bt rozvaloval v k\u0159esle a nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b z\u00edral na obrazovku. P\u0159ipadal mi n\u011bjak mimo. Hryzal si spodn\u00ed ret a nerv\u00f3zn\u011b klepal nohou. Prsty neklidn\u011b \u0165ukal do op\u011brek a mra\u010dil se. Divil jsem se jeho rozpolo\u017een\u00ed. Pochybuju, \u017ee by ho tak rozhodil pohled na nah\u00e9ho bratra. Je to divn\u00fd. Najednou se na m\u011b pod\u00edval a kdy\u017e zjistil, \u017ee ho pozoruju, okam\u017eit\u011b odvr\u00e1til hlavu zp\u011bt k televizi a z\u010dervenal. Tentokr\u00e1t u\u017e moje obo\u010d\u00ed vyst\u0159elilo k oblak\u016fm. Tohle bylo u Toma n\u011bco tak naprosto ciz\u00edho, \u017ee jsem si p\u0159ipadal jako v jin\u00e9 realit\u011b. M\u016fj bratr se \u010derven\u00e1! A p\u0159i pohledu na m\u011b!! To je\u2026 divn\u00fd!<\/div>\n
Zavrt\u011bl jsem hlavou a sedl si na pohovku. S klukama jsme se cht\u011bli je\u0161t\u011b d\u00edvat na n\u011bjakej film. Pochyboval jsem, \u017ee bych to vydr\u017eel a\u017e do konce, ale necht\u011bl jsem trhat partu. Nejrad\u0161i bych se u\u017e nat\u00e1hl na postel a spal.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed dv\u011b hodiny utekly jako voda. Zvednul jsem se z pohovky a prot\u00e1hnul se. Pohledem jsem zavadil o Toma. M\u011bl vyvalen\u00e9 o\u010di, pootev\u0159en\u00e9 rty a rychle oddechoval. Pohled up\u00edral na moje boky. Ol\u00edzl si rty a zamrkal. Tohle snad nen\u00ed mo\u017en\u00e9! To vypad\u00e1, jako bych ho vzru\u0161oval! Bu\u010f jsem bl\u00e1zen j\u00e1, nebo on. Z\u0159ejm\u011b j\u00e1, proto\u017ee tohle p\u0159ece nen\u00ed mo\u017en\u00fd.<\/div>\n
„Tak \u010dau z\u00edtra, jdu sp\u00e1t.“ \u0158ekl jsem a ode\u0161el do lo\u017enice. Kone\u010dn\u011b postel! Zavrtal jsem se do p\u0159ikr\u00fdvek a slastn\u011b vzdychnul. Miluju sp\u00e1nek.<\/div>\n
****<\/div>\n
C\u00edtil jsem \u0161imr\u00e1n\u00ed na tv\u00e1\u0159i. Zavrt\u011bl jsem se. \u0160imr\u00e1n\u00ed ustalo. P\u0159eto\u010dil jsem se na druh\u00fd bok a spokojen\u011b oddechoval d\u00e1l. Pokr\u00fdvku jsem c\u00edtil zmuchlanou pod sebou. P\u0159ehodil jsem p\u0159es ni nohu a zavrt\u011bl se, hledal jsem nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed polohu.<\/div>\n
Zase m\u011b vzbudilo \u0161imr\u00e1n\u00ed, tentokr\u00e1t na stehn\u011b. Sakra, co to je? Ohnal jsem se rukou a narazil na n\u011bco velk\u00e9ho. Prudce jsem se posadil a z\u00edral p\u0159ed sebe. Na posteli sed\u011bl Tom a vypadal, jako by m\u011bl za chv\u00edli odpadnout. Co tu sakra d\u011bl\u00e1?<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal jsem se rozespale. „Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ znovu jsem si lehnul. Tom po\u0159\u00e1d neodpov\u00eddal a jen bez hnut\u00ed sed\u011bl na posteli. Oto\u010dil jsem k n\u011bmu hlavu a pod\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e. Pohledem hypnotizoval moje nah\u00e9 b\u0159icho a boky. Ruce m\u011bl stisknut\u00e9 v p\u011bst a op\u00edral si je o stehna. Z jeho v\u00fdrazu bylo patrn\u00e9 nap\u011bt\u00ed. Nev\u00edm, co m\u011b to napadlo, ale dostal jsem neodolatelnou chu\u0165 jej po\u0161k\u00e1dlit. Zjistit, jestli jsou moje domn\u011bnky spr\u00e1vn\u00e9. M\u00edrn\u011b jsem se prohnul v z\u00e1dech a prot\u00e1hl se. P\u0159itom jsem neust\u00e1le sledoval jeho obli\u010dej. Zamrkal a stisknul zuby.<\/div>\n
„Tome?“ za\u0161eptal jsem a doufal, \u017ee se mi pod\u00edv\u00e1 do obli\u010deje. Zvednul pohled od m\u00fdch bok\u016f k m\u00fdm o\u010d\u00edm. Ol\u00edznul jsem si rty a slab\u011b se usm\u00e1l. Nasucho polknul a prudce se nadechl.<\/div>\n
„To d\u011bl\u00e1\u0161 schv\u00e1ln\u011b! Je\u0161t\u011b jednou a neovl\u00e1dnu se. A potom ponese\u0161 n\u00e1sledky!“ po t\u00e9hle jeho v\u011bt\u011b nen\u00ed absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb, na co mysl\u00ed. Bo\u017ee, je to tak zvr\u00e1cen\u00e9\u2026 a stra\u0161n\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed. Nev\u00edm, co m\u011b to popadlo, ale nemohl jsem odolat. D\u011blalo mi dob\u0159e, jak se na m\u011b d\u00edval, moje ego se vzn\u00e1\u0161elo a\u017e v oblac\u00edch v\u011bdom\u00edm, \u017ee dok\u00e1\u017eu vzru\u0161it i vlastn\u00edho br\u00e1chu. Slab\u011b jsem se usm\u00e1l a op\u011bt se prohnul v z\u00e1dech. Tentokr\u00e1t u\u017e v\u00edce, t\u00e9m\u011b\u0159 jsem se hlavou dot\u00fdkal jeho kolene. Okam\u017eit\u011b m\u011b chytil za boky a p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Zalapal jsem po dechu. Jeho prudkost byla zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed. Dlan\u011bmi hladov\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po m\u00e9m t\u011ble. Neust\u00e1le jsem se mu d\u00edval do obli\u010deje. Moje t\u011blo za\u010d\u00ednalo reagovat na jeho lask\u00e1n\u00ed. Skousnul jsem si spodn\u00ed ret a slastn\u011b vydechnul. Naklonil se ke mn\u011b a jeho rty se zastavily jen p\u00e1r centimetr\u016f p\u0159ed t\u011bmi m\u00fdmi.<\/div>\n
„Ud\u011blej to!“ za\u0161eptal jsem nal\u00e9hav\u011b a vyz\u00fdvav\u011b se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed. Prstem m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i a rtech. Nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e jej nahrad\u00ed sv\u00fdmi \u00fasty. Kone\u010dn\u011b se odhodlal. Zru\u0161il vzd\u00e1lenost kter\u00e1 n\u00e1s d\u011blila a p\u0159itiskl svoje rty na moje. Jemn\u011b se jich dot\u00fdkal a jazykem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po spodn\u00edm rtu. Pootev\u0159el jsem \u00fasta a pustil ho dovnit\u0159. Jako by \u010dekal na tenhle m\u016fj krok. Prudce se dral jazykem dovnit\u0159 a j\u00e1 la\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edmal. Objal jsem jej kolem ramen a p\u0159itiskl se boky k t\u011bm jeho. Byl vzru\u0161en\u00fd. Bo\u017ee, tohle m\u011b rozp\u00e1lilo na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru. Dlan\u011b jsem polo\u017eil na jeho zadek a p\u0159itiskl jej co nejsiln\u011bji k sob\u011b. Vzru\u0161en\u00edm vyk\u0159ikl. Zprudka jsem d\u00fdchal a za\u0161eptal: „Chci t\u011b!“<\/div>\n
V ten moment jsme se prudce posadil a zmaten\u011b z\u00edral kolem sebe. Rychle jsem d\u00fdchal a m\u00fdm t\u011blem neust\u00e1le prob\u00edhaly slastn\u00e9 vlny. Co to, kurva, bylo?? Tohle snad nen\u00ed mo\u017en\u00fd. J\u00e1 a Tom? To je tak\u2026 tak, co?<\/div>\n
„Hnusn\u00e9!“ vyk\u0159ikl jsem nahlas. Jen\u017ee jakmile jsem to do\u0159ekl, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to nen\u00ed pravda. \u017de l\u017eu jako kdy\u017e tiskne. L\u00edbilo se mi to. Vzru\u0161ovala m\u011b ta p\u0159edstava, \u017ee se m\u011b dot\u00fdk\u00e1 pr\u00e1v\u011b Tom. Jsem snad \u00fachyl? Asi jo! Prot\u0159el jsem si o\u010di a vstal z postele. Pot\u0159eboval jsem si opl\u00e1chnout obli\u010dej. Pro\u0161el jsem pokojem a ve\u0161el do koupelny. Chrstl jsem si ledovou vodu do tv\u00e1\u0159e a sna\u017eil se uklidnit.<\/div>\n
„Ah\u2026 Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi tady.“ Prudce jsem se oto\u010dil za t\u00edm hlasem a vyjeven\u011b se d\u00edval na Toma, kter\u00fd st\u00e1l mezi dve\u0159mi a nev\u011bd\u011bl, kam s o\u010dima. M\u016fj pohled v\u0161ak upoutalo n\u011bco jin\u00e9ho. Tom byl na tom stejn\u011b jako j\u00e1. Jist\u00e9 jeho partie vykazovaly stejn\u00e9 zn\u00e1mky vzru\u0161en\u00ed jako ty moje. V\u0161imnul si, kam sm\u011b\u0159uje m\u016fj pohled. Zrudnul a koktav\u011b vysv\u011btloval, \u017ee se mu jen n\u011bco zd\u00e1lo. Prudce jsem se oto\u010dil z\u00e1dy, aby si nev\u0161iml, \u017ee jsem na tom stejn\u011b jako on.<\/div>\n
„Taky se ti n\u011bco zd\u00e1lo?“ sly\u0161el jsem jeho hlas t\u011bsn\u011b za sv\u00fdmi z\u00e1dy. Rychle jsem se oto\u010dil a stanul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 sv\u00e9mu bratrovi. V m\u00fdch o\u010d\u00edch mohl \u010d\u00edst zmatek a n\u00e1znak n\u011b\u010deho dal\u0161\u00edho. Toho n\u011b\u010deho, co v jeho o\u010d\u00edch bylo tak \u010diteln\u00e9. Bylo jasn\u00e9, \u017ee se n\u00e1m op\u011bt zd\u00e1l stejn\u00fd sen.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, o \u010dem mluv\u00ed\u0161.“ Za\u0161eptal jsem slab\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e.“ Odpov\u011bd\u011bl a prstem p\u0159ejel p\u0159es m\u00e9 pootev\u0159en\u00e9 rty. Vyt\u0159e\u0161til jsem na n\u011bj o\u010di a sna\u017eil se popadnout dech. Jeho chov\u00e1n\u00ed bylo tak p\u0159\u00edm\u00e9. Byl si jist\u00fd s\u00e1m sebou. Byl si jist\u00fd, \u017ee ten sen n\u011bco znamenal. Ale co? Nedok\u00e1zal jsem se tomu poddat tak rychle jako on. Bylo to n\u011bco nov\u00e9ho, \u010derstv\u00e9ho. Jedin\u00e9, co jsem v\u011bd\u011bl jist\u011b bylo, \u017ee m\u011b vzru\u0161uje u\u017e jen vzpom\u00ednka na ten sen. Ale realizovat jej? Poddat se tomu naplno?<\/div>\n
„Tome\u2026..“za\u0161eptal jsem zoufale a sklonil hlavu. Na brad\u011b jsem uc\u00edtil jeho prsty. P\u0159inutil m\u011b se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. M\u011bl v nich odhodl\u00e1n\u00ed, touhu splnit svoje sny.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017eeme\u2026 nesm\u00edme! To nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed! Jsem tv\u016fj bratr!“ ve\u0161ker\u00e9 argumenty ale nem\u011bly smysl. Celou dobu, co jsme se sna\u017eil jej odradit, se ke mn\u011b p\u0159ibli\u017eoval. Jen vte\u0159inku zav\u00e1hal, pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i a pol\u00edbil m\u011b. Jemn\u011b, n\u011b\u017en\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl sv\u00fdmi rty p\u0159es moje. St\u00e1l jsem jako p\u0159imra\u017een\u00fd. Po z\u00e1dech se mi p\u0159el\u00e9valy vlny horka, st\u0159\u00edd\u00e1ny nep\u0159edstaviteln\u00fdm chladem. Zv\u00fd\u0161il tlak na moje rty a jazykem se dob\u00fdval dovnit\u0159. Bylo to tak podobn\u00e9 tomu snu. Nedok\u00e1zal jsem u\u017e d\u00e9le odol\u00e1vat. Pustil jsme jej dovnit\u0159. P\u0159ij\u00edmal jeho lask\u00e1n\u00ed. Srdce mi bilo tak rychle, jako je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b. Vy\u0161el jsem mu vst\u0159\u00edc. Zapojil jsem sv\u016fj jazyk do spole\u010dn\u00e9 hry. Jeho rty byly tak hebk\u00e9. C\u00edtil jsem ten mal\u00fd krou\u017eek kovu tak intenzivn\u011b. Dlan\u011bmi jsem mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po nah\u00fdch z\u00e1dech. P\u0159itiskl si m\u011b k sob\u011b a jeho ruce jsem c\u00edtil po cel\u00e9m t\u011ble. P\u0159\u00edjemn\u00e9 mraven\u010den\u00ed se mi rozl\u00e9valo v \u017eil\u00e1ch a Tomovy doteky byly to nejintenzivn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy za\u017eil. Podkles\u00e1val jsem v kolenou, kdy\u017e jeho dlan\u011b sjely na moje boky, kdy\u017e pokra\u010dovaly je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e. Vzru\u0161en\u011b jsem st\u00e9nal a p\u0159ipadal si jako hadrov\u00e1 panenka, kter\u00e1 nem\u00e1 vlastn\u00ed v\u016fli. Moje mysl byla zahalena v oparu vzru\u0161en\u00ed a t\u011blo \u017eilo sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem. Tou\u017eilo p\u0159ij\u00edmat mnohem v\u00edc, tou\u017eilo po v\u0161em, co mi mohl Tom d\u00e1t. Vlny vzru\u0161en\u00ed se p\u0159el\u00e9valy moj\u00ed mysl\u00ed, st\u0159\u00edd\u00e1ny z\u00e1vratnou v\u00e1\u0161n\u00ed, kterou jsem cht\u011bl ventilovat. Tou\u017eil jsem v\u0161echno, co mi bylo dop\u0159\u00e1v\u00e1no, vracet. Oplatit Tomovi stejnou minc\u00ed. Dop\u0159\u00e1t mu taky ten slastn\u00fd pocit, to uspokojen\u00ed, kter\u00fdm m\u011b zahrnul. Bylo to n\u00e1dhern\u00e9. V\u0161echno bylo tak p\u0159irozen\u00e9, tak \u010dist\u00e9 a kr\u00e1sn\u00e9.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem do\u0161el k vrcholu, nedok\u00e1zal jsem svoje v\u00fdk\u0159iky tlumit. Tou\u017eil jsem vyk\u0159i\u010det do cel\u00e9ho sv\u011bta, \u017ee je mi n\u00e1dhern\u011b. \u017de jsem \u0161\u0165astn\u00fd a spokojen\u00fd.<\/div>\n
„V\u017edycky to takhle m\u011blo b\u00fdt, jen jsme to nev\u011bd\u011bli. Nebo si to necht\u011bli p\u0159ipustit,“za\u0161eptal Tom a hlasit\u011b oddechoval. Tiskl m\u011b k sob\u011b a n\u011b\u017en\u011b m\u011b hladil po vlasech. \u0160\u0165astn\u011b jsem se usm\u00edval a s uchem p\u0159itisknut\u00fdm k jeho hrudi poslouchal pravideln\u00fd tlukot Tomova srdce. Lehce jsem se zavrt\u011bl, zvednul hlavu a pod\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, v\u017edycky to takhle m\u011blo b\u00fdt. V\u017edycky. A taky to tak u\u017e bude – napo\u0159\u00e1d!“ usm\u00e1l jsem se a sv\u00fdmi rty jej pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille.“ \u0158ekl do ticha a nejist\u011b se na m\u011b pod\u00edval. V\u011bd\u011bl jsem, co to pro n\u011bj znamen\u00e1. Je\u0161t\u011b nikdy nikomu ne\u0159ekl, \u017ee ho miluje. O\u010di se mi zalily slzami a tentokr\u00e1t jsem jej pol\u00edbil na \u00fasta. Po chvilce jsem se odt\u00e1hl a odpov\u011bd\u011bl: „J\u00e1 tebe taky, Tome! J\u00e1 tebe taky!“<\/p>\n

autor: Dania<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Unaven\u011b jsem za sebou zav\u0159el dve\u0159e koupelny a za\u010dal se svl\u00e9kat. Tom mi d\u011blal starosti. Posledn\u00ed dobou se chov\u00e1 tak jinak, divn\u011b. Tohle prost\u011b nen\u00ed Tom jak ho zn\u00e1m. N\u011bco ho tr\u00e1p\u00ed. Ve\u0161el jsem do sprchy a uvolnil se. Jsem tak unaven\u00fd.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19138","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19138","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19138"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19138\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19138"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19138"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19138"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}