{"id":1914,"date":"2016-07-23T15:00:00","date_gmt":"2016-07-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1906"},"modified":"2016-07-23T15:00:00","modified_gmt":"2016-07-23T14:00:00","slug":"my-bodyguard-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/23\/my-bodyguard-39\/","title":{"rendered":"My bodyguard 39."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Ahoj v\u0161ichni!<\/em><\/div>\n

Prvn\u011b v\u00e1m chci moc pod\u011bkovat za mno\u017estv\u00ed koment\u00e1\u0159\u016f u posledn\u00edho d\u00edlu – tak trochu jsem \u010dekala, \u017ee d\u00edky tomu, co se v d\u00edlu stalo, se pro jednou po\u010det komentuj\u00edc\u00edch lehce zvedne. K\u00e9\u017e by to tak bylo u v\u0161ech d\u00edl\u016f a nejen u t\u011bch, kde se d\u011bje n\u011bco z\u00e1sadn\u00edho. Za druh\u00e9 se pak bez mu\u010den\u00ed p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee m\u011b postihl spisovatelsk\u00fd blok a n\u011bkolik posledn\u00edch d\u00edl\u016f se v\u016fbec neub\u00edr\u00e1 t\u00edm sm\u011brem, kter\u00fdm jsem zam\u00fd\u0161lela, a cel\u00e1 pov\u00eddka se \u00fapln\u011b vzdaluje m\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu z\u00e1m\u011bru, tak\u017ee je mo\u017en\u00e9, \u017ee na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edly budete muset \u010dekat d\u00e9le ne\u017e do te\u010f, tak m\u011bjte pros\u00edm trp\u011blivost. Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho d\u00edlu a nezapome\u0148te zanechat koment\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
To mezi n\u00e1mi<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

V\u011bci se mezi ob\u011bma mu\u017ei ti\u0161e vr\u00e1tily do doby, kdy se v dom\u011b sotva potkali. Tom ob\u010das zahl\u00e9dl Billa, jak se mihl mezi futry \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti, dokud se za n\u00edm nezav\u0159ely dve\u0159e, a Bill byl tu a tam schopn\u00fd jen zaslechnout \u0161ramot z kuchyn\u011b nebo z koupelny, a to v\u017edy ve chv\u00edl\u00edch, kdy se s\u00e1m z dan\u00fdch m\u00edstnost\u00ed vr\u00e1til, nebo u\u017e nem\u011bl v pl\u00e1nu tam chodit, proto\u017ee se d\u00e1vno ulo\u017eil ke sp\u00e1nku. \u010clov\u011bk by \u010dekal, \u017ee bude atmosf\u00e9ra v dom\u011b napjat\u00e1 i p\u0159esto, \u017ee se obyvatel\u00e9 domu prozat\u00edm vyh\u00fdbali p\u0159\u00edm\u00e9 konfrontaci, ale nebylo tomu tak. N\u00e1lada v dom\u011b se dala popsat jen tak, jak by se popsala za podobn\u00fdch okolnost\u00ed – nerv\u00f3zn\u00ed, rozpa\u010dit\u00e1, trapn\u00e1, t\u00ed\u017eiv\u00e1. Jednalo se sp\u00ed\u0161 o podivn\u00e9 ticho, kter\u00e9 napl\u0148ovalo ka\u017ed\u00fd kout ka\u017ed\u00e9 m\u00edstnosti.<\/p><\/div>\n

Bylo nad slunce jasn\u00e9, \u017ee jeden z nich v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nep\u0159ijde za t\u00edm druh\u00fdm, a pokud se ten prvn\u00ed nerozhodne nakousnout opravdu citliv\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e9 se za denn\u00edho sv\u011btla zd\u00e1lo je\u0161t\u011b o\u017eehav\u011bj\u0161\u00ed, bylo vysoce pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee tahle konverzace nikdy neprob\u011bhne a oba mu\u017ei budou \u010dekat, a\u017e se situace vy\u0159e\u0161\u00ed sama.<\/div>\n
\n

Tom sed\u011bl t\u0159et\u00ed den po on\u00e9 noci na parapetu ve sv\u00e9m pokoji p\u0159i otev\u0159en\u00e9m okn\u011b a kou\u0159il jednu ze sv\u00fdch posledn\u00edch cigaret. Se zji\u0161t\u011bn\u00edm, ke kter\u00e9mu ned\u00e1vno do\u0161el, a sice \u017ee mu zb\u00fdv\u00e1 jen opravdu m\u00e1lo nikotinov\u00fdch ty\u010dinek, s nimi za\u010dal \u0161et\u0159it na takov\u00e9 \u00farovni, \u017ee p\u0159estal kou\u0159it \u00fapln\u011b. Nebyl jeden z t\u011bch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed kou\u0159ili, proto\u017ee m\u011bli za to, \u017ee si t\u00edm zklidn\u00ed nervy. On si po tak dlouh\u00e9 dob\u011b zap\u00e1lil p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee se mu p\u0159i kou\u0159en\u00ed dob\u0159e p\u0159em\u00fd\u0161lelo. Pr\u00e1v\u011b proto sed\u011bl v okn\u011b v tepl\u00e9 mikin\u011b, op\u00edraje nohy o tepl\u00fd radi\u00e1tor a u\u017e\u00edval si ty vlny chladu, kter\u00e9 proudily do pokoje a m\u00edsily se s horkem, je\u017e vych\u00e1zelo z topen\u00ed. Byla mu zima, ale zat\u00edm se necht\u011bl t\u00e9 klidn\u00e9 chvilky vzd\u00e1t. Vyfukoval kou\u0159 ven a d\u00e1val si velk\u00fd pozor, aby se kou\u0159 neza\u010dal hromadit v jeho lo\u017enici a stoupat ke stropu, proto\u017ee by snadno mohl spustit po\u017e\u00e1rn\u00ed alarm, kter\u00fd byl nainstalovan\u00fd po cel\u00e9m dom\u011b. Kdyby se spustil, jeho bodyguard by asi nebyl p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd, kdyby do domu vtrhli hasi\u010di s pln\u00fdm vybaven\u00edm. U\u017e tak poru\u0161oval pravidla t\u00edm, \u017ee v\u016fbec kou\u0159il p\u0159\u00edmo v dom\u011b.<\/p><\/div>\n

\n
V hlav\u011b si p\u0159em\u00edtal ud\u00e1losti posledn\u00edch dn\u00ed, kter\u00e9 vedly a\u017e k t\u00e9 noci v Billov\u011b lo\u017enici. Te\u010f s odstupem \u010dasu si uv\u011bdomil, \u017ee ani jedno gesto z jeho strany nebylo tak \u00fapln\u011b nevinn\u00e9, a nech\u00e1pal, jak si v\u016fbec mohl namlouvat, \u017ee se jednalo o n\u011bco, co mezi sebou kamar\u00e1di d\u011blaj\u00ed b\u011b\u017en\u011b. L\u00edbal Billa na \u010delo, dr\u017eel si ho p\u0159itulen\u00e9ho v objet\u00ed, kdy\u017e sed\u011bli v ob\u00fdv\u00e1ku na okn\u011b zachumlan\u00ed pod dekou, dot\u00fdkal se ho, kdy\u017e v\u016fbec nemusel, a nakonec skon\u010dil v jeho lo\u017enici. S p\u0159\u00e1telsk\u00fdmi \u00famysly, kter\u00e9 se ale v m\u017eiku zm\u011bnily v n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho a bylo naivn\u00ed namlouvat si, \u017ee se jednalo jen o p\u0159\u00e1telskou n\u00e1klonnost. Kdyby Billa pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159, jak m\u011bl p\u016fvodn\u011b v pl\u00e1nu, mohl se je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das op\u00edjet vysv\u011btlen\u00edm, \u017ee mu na mu\u017ei z\u00e1le\u017e\u00ed jako na dobr\u00e9m p\u0159\u00edteli a ve\u0161ker\u00e9 diskutabiln\u00ed pohledy, dotyky, rozhovory nebo objet\u00ed, kter\u00e9 mezi nimi prob\u011bhly, by je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das mohly n\u00e9st n\u00e1dech sladk\u00e9 nev\u011bdomosti. Takhle ale Tom zni\u010dehonic p\u0159esko\u010dil tu hranici a dopadl rovn\u00fdma nohama na dost vrtkavou p\u016fdu, kde nev\u011bd\u011bl, jak se pohybovat.<\/div>\n
Nelitoval, \u017ee Billa pol\u00edbil, proto\u017ee si byl jist\u00fd, \u017ee v tu chv\u00edli to cht\u011bl ud\u011blat, ani nehodlal str\u00e1vit dlouh\u00e9 hodiny nad hloub\u00e1n\u00edm, co to l\u00edb\u00e1n\u00ed znamen\u00e1 pro jeho sexu\u00e1ln\u00ed orientaci, kter\u00e1 byla do toho dne v\u00edce m\u00e9n\u011b jednostrann\u00e1. Sp\u00ed\u0161e se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na to, co to pro n\u011bj v\u0161echno znamen\u00e1, co od cel\u00e9 v\u011bci o\u010dek\u00e1v\u00e1 a co \u0159ekne Billovi, a\u017e si v sob\u011b ud\u011bl\u00e1 po\u0159\u00e1dek.<\/div>\n
\n

Bill na druh\u00e9 stran\u011b domu na sv\u00e9m obvykl\u00e9m stanovi\u0161ti sed\u011bl p\u0159ed monitory, a i kdy\u017e se d\u00edval na aktu\u00e1ln\u00ed p\u0159enosy z kamer, ve skute\u010dnosti byl ztracen\u00fd ve sv\u00e9 mysli. U\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f si dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee p\u0159\u00edtomnost jeho sv\u011b\u0159ence v n\u011bm vyvol\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9 pocity a p\u0159edev\u0161\u00edm vzpom\u00ednky, kter\u00e9 se nahromadily a zkr\u00e1tka vybouchly tu noc, kdy se s k\u0159ikem probudil a druh\u00fd mu\u017e tam byl, aby mohl pomoct, jak jen mohl, bez toho, aby v\u011bd\u011bl, co se vlastn\u011b stalo. Ve skute\u010dnosti se ale agent ut\u00e1p\u011bl v pocitu viny. V n\u011b\u010dem, co nec\u00edtil u\u017e tak dlouho. Kdyby se to stalo za jin\u00fdch okolnost\u00ed, vyhodil by Toma ze sv\u00e9ho pokoje a ze vzteku mo\u017en\u00e1 i z domu, kdyby to bylo mo\u017en\u00e9, ale v tu chv\u00edli byl ochromen\u00fd zl\u00fdm snem a vzpom\u00ednkami, kter\u00e9 ho uv\u011bznily o n\u011bkolik let zp\u00e1tky. V ten okam\u017eik vedle n\u011bj nesed\u011bl jeho klient, ale jeho p\u0159\u00edtel, a kdy\u017e se druh\u00fd mu\u017e p\u0159itiskl k jeho rt\u016fm, p\u0159esunul se duchem z domu na \u00fapln\u011b jin\u00e9 m\u00edsto, kdy byl \u0161\u0165astn\u00fd, spokojen\u00fd a p\u0159edev\u0161\u00edm zamilovan\u00fd. Proto mu polibky op\u011btoval. Proto\u017ee nel\u00edbal jeho, ale n\u011bkoho jin\u00e9ho, a i kdy\u017e byly ve\u0161ker\u00e9 agentovy emoce st\u00e1le na bodu mrazu, v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle bylo v\u016f\u010di Tomovi nef\u00e9r. Bylo to stejn\u011b tak \u0161patn\u00e9, jako kdyby zast\u00e9nal ciz\u00ed jm\u00e9no uprost\u0159ed skv\u011bl\u00e9ho sexu. My\u0161lenky byly ale v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, proto\u017ee takhle Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, \u017ee p\u0159i tom myslel na n\u011bkoho jin\u00e9ho. Mohlo by mu to b\u00fdt fuk, proto\u017ee o nic ne\u0161lo, ale pokud ho Tom l\u00edbal, proto\u017ee k n\u011bmu n\u011bco c\u00edtil, nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jak by se mohl dennodenn\u011b d\u00edvat do jeho zlomen\u00e9 tv\u00e1\u0159e, kdyby zjistil, \u017ee v Billov\u011b mysli zat\u00edm nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto. Ne v tomhle ohledu.<\/p><\/div>\n

\n

A pr\u00e1v\u011b proto se mezi nimi rozl\u00e9halo jen to ticho, proto\u017ee i kdyby se stal z\u00e1zrak a agent by si cht\u011bl o cel\u00e9 v\u011bci promluvit, s\u017e\u00edral ho pocit viny a strachu, \u017ee by si Tom v jeho o\u010d\u00edch p\u0159e\u010detl celou pravdu. Na druh\u00e9 stran\u011b st\u00e1l Tom, kter\u00fd netu\u0161il, co by m\u011bl k cel\u00e9 v\u011bci Billovi \u0159\u00edct.<\/p><\/div>\n

Ka\u017edop\u00e1dn\u011b sn\u00eddat jen cigaretu nebyl \u00fapln\u011b nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad, a to musel uznat i Tom, proto t\u00e9m\u011b\u0159 dokou\u0159enou cigaretu t\u00edpl o venkovn\u00ed plechov\u00fd parapet a uha\u0161enou ji vyhodil z okna ven, kde dopadla do mokr\u00e9 tr\u00e1vy. Sesko\u010dil z okna, zav\u0159el ho a pot\u00e9 se roze\u0161el do kuchyn\u011b. Snowy si jako v\u017edy hr\u00e1l se sv\u00fdmi hra\u010dkami v pel\u00ed\u0161ku u radi\u00e1toru, kde si u\u017e\u00edval p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo, kter\u00e9 ho ka\u017edou chvilku ukol\u00e9balo ke sp\u00e1nku.<\/div>\n
Sotva se Tom ale objevil ve dve\u0159\u00edch do kuchyn\u011b, zamrzl na m\u00edst\u011b, proto\u017ee do t\u00e9 doby \u010delem oto\u010den\u00fd k lince se v tu chv\u00edli Bill oto\u010dil nejsp\u00ed\u0161e s \u00famyslem opustit m\u00edstnost, kdy\u017e u\u017e m\u011bl, pro co p\u0159i\u0161el. Zasekl se v p\u016fli pohybu stejn\u011b jako mu\u017e proti n\u011bmu. O\u010dividn\u011b ani jeden ne\u010dekali, \u017ee by na toho druh\u00e9ho mohli v tuto dobu narazit. Tom m\u011bl za to, \u017ee je dostate\u010dn\u011b pozd\u011b na to, aby byl agent u\u017e d\u00e1vno po sn\u00eddani s ohledem na to, \u017ee byl rann\u00ed pt\u00e1\u010de, a Bill zase p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy na to, aby byl jeho klient vzh\u016fru vzhledem k tomu, jak\u00fd je sp\u00e1\u010d. Tom tak trochu \u010dekal, \u017ee se Bill nap\u0159\u00edm\u00ed a proklouzne kolem Toma ven, aby nemuselo k \u017e\u00e1dn\u00e9 konverzaci v\u016fbec doj\u00edt, a snad v to Tom i doufal, aby z\u00edskal trochu v\u00edc \u010dasu a zbab\u011ble to mohl sv\u00e9st na Billa, \u017ee se mu vyh\u00fdb\u00e1, proto byl zatracen\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e jeho bodyguard odlo\u017eil hrn\u00ed\u010dek s hork\u00fdm n\u00e1pojem na kuchy\u0148skou linku do dostate\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti, aby hrn\u00ed\u010dek nespadl, ani aby se on s\u00e1m nesp\u00e1lil, a z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b, co\u017e znamenalo jedin\u00e9. Bu\u010f Tom za\u010dne mluvit, nebo odejde a pak to bude Tom, kdo bude na vin\u011b, \u017ee se vyh\u00fdb\u00e1 Billovi a nechce nic \u0159e\u0161it. Tohle byl od agenta dost ne\u010dekan\u00fd krok.<\/div>\n
\n

„U-hu,“ odka\u0161lal si Tom nepohodln\u011b. „Um ahoj,“ pozdravil Billa.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ vr\u00e1til mu agent s klidem v hlase. Tom pok\u00fdval hlavou, \u017ee zaznamenal jeho odpov\u011b\u010f a pot\u00e9 zav\u0159el \u00fasta jako ryba, t\u011bkaje pohledem po m\u00edstnosti, jako by v n\u00ed st\u00e1l poprv\u00e9.<\/div>\n
„V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Tom n\u00e1hodn\u011b, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, kam p\u0159esn\u011b tou ot\u00e1zkou sm\u011b\u0159uje. Jestli na d\u011bn\u00ed v \u0159\u00edd\u00edc\u00ed m\u00edstnosti nebo na Billovy emo\u010dn\u00ed a my\u0161lenkov\u00e9 pochody.<\/div>\n
„Podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed,“ odv\u011btil druh\u00fd mu\u017e.<\/div>\n
„Okay,“ vydechl Tom hlasit\u011b. „Takhle to asi nep\u016fjde, proto\u017ee s takovou bychom za p\u00e1r minut za\u010dali \u0159e\u0161it, z kter\u00e9 strany se loupe slupka od ban\u00e1nu,“ promluvil Tom s jasn\u00fdm \u00famyslem p\u0159ej\u00edt rovnou k v\u011bci. „J\u00e1 asi za\u010dnu,“ odhadl situaci, proto\u017ee Bill ud\u011blal drobn\u00fd krok vzad, aby se mohl op\u0159\u00edt o hranu linky, a z\u00e1rove\u0148 si zalo\u017eil ruce na hrudi, ale ne v opovrhuj\u00edc\u00edm nebo nep\u0159\u00edstupn\u00e9m gestu. Sp\u00ed\u0161e to vypadalo, jako by se pa\u017eemi obj\u00edmal v n\u00e1znaku o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Tom ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f hloub\u011bji do m\u00edstnosti a z\u016fstal st\u00e1t sotva dva kroky od druh\u00e9ho mu\u017ee, aby na n\u011bj nemluvil z druh\u00e9ho konce kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b\u2026 nev\u00edm, pro\u010d jsem t\u011b pol\u00edbil,“ rozhodl se naz\u00fdvat v\u011bci prav\u00fdmi jm\u00e9ny. „Ty posledn\u00ed t\u0159i dny jsem str\u00e1vil t\u00edm, \u017ee jsem se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na to, pro\u010d jsem to ud\u011blal, ale bohu\u017eel ani te\u010f nem\u00e1m odpov\u011b\u010f. Ani pro sebe a u\u017e v\u016fbec ne pro tebe a lh\u00e1t nebo vym\u00fd\u0161let si poh\u00e1dky, to nehodl\u00e1m d\u011blat. Jedin\u00e9, co k tomu mohu \u0159\u00edct, je, \u017ee mi nevad\u00ed, \u017ee se to stalo a rozhodn\u011b kv\u016fli tomu nehodl\u00e1m vyv\u00e1d\u011bt, jen si nejsem jist\u00fd, na \u010dem te\u010f jsme,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„Myslel jsem p\u0159i tom na n\u011bkoho jin\u00e9ho,“ vyhrkl Bill, ani\u017e by si uv\u011bdomil, \u017ee se tahle slova v\u016fbec formuj\u00ed v jeho mozku, nato\u017e aby je stihl zastavit, ne\u017e se p\u0159ehoupnou p\u0159es jeho jazyk a opust\u00ed jeho \u00fasta. Roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di v n\u00e1znaku hr\u016fzy, co to \u0159ekl, a nem\u011bl daleko od toho, aby vzt\u00e1hl ruce ke sv\u00fdm rt\u016fm. Tom okam\u017eit\u011b zarazil sv\u00e9 my\u0161lenkov\u00e9 pochody a zasko\u010den\u011b se na agenta zad\u00edval, proto\u017ee ne\u010dekal, \u017ee by z n\u011bj n\u011bco vyl\u00edtlo jen tak a je\u0161t\u011b takovou rychlost\u00ed, \u017ee skoro nezachytil podstatu cel\u00e9ho sd\u011blen\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t mocn\u011b zamrkal a pot\u00e9 si odka\u0161lala.<\/div>\n
\n

„Uhm\u2026 no\u2026 to ledacos vysv\u011btluje,“ uchechtl se rozpa\u010dit\u011b.<\/p><\/div>\n

„Huh?“ vydal ze sebe Bill a doufal, \u017ee to zn\u011blo jako ot\u00e1zka vy\u017eaduj\u00edc\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, proto\u017ee \u0161okovan\u00fd s\u00e1m sebou nebyl schopn\u00fd zformulovat jedinou smysluplnou v\u011btu.<\/div>\n
„No\u2026 i kdy\u017e je to mezi n\u00e1mi v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed dobr\u00e9, nikdy bych si nemyslel, \u017ee mi dovol\u00ed\u0161 pol\u00edbit t\u011b, nato\u017e abys mi to ochotn\u011b vracel, tak\u017ee mi bylo jasn\u00e9, \u017ee za t\u00edm muselo b\u00fdt n\u011bco v\u00edc, proto\u017ee za jin\u00fdch okolnost\u00ed bych pravd\u011bpodobn\u011b skon\u010dil s rozbit\u00fdm nosem na podlaze. A nav\u00edc nejsem hloup\u00fd. V\u00edm, \u017ee v tv\u00e9m chov\u00e1n\u00ed sehr\u00e1lo velkou roli to, co se ti zd\u00e1lo, a\u0165 u\u017e to bylo cokoli,“ vysv\u011btlil.<\/div>\n
„Ty\u2026 tob\u011b to nevad\u00ed?“<\/div>\n
„Co? \u017de jsi p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed se mnou myslel na n\u011bkoho jin\u00e9ho?“ ujistil se Tom, \u017ee agenta spr\u00e1vn\u011b pochopil. Bill opatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Moje ego to do oblak zrovna nepovzn\u00e1\u0161\u00ed, ale ch\u00e1pu to. Nav\u00edc, jak jsem \u0159ekl. Nev\u00edm, pro\u010d jsem to v\u016fbec ud\u011blal, tak\u017ee to rozhodn\u011b nen\u00ed tak, \u017ee bych to p\u0159edem pl\u00e1noval a vysnil si to jako dokonalou chv\u00edli, proto\u017ee pak by mi to asi jedno tak \u00fapln\u011b nebylo,“ p\u0159ipustil Tom.<\/div>\n
„Tak\u017ee?“<\/div>\n
„Tak\u017ee si nejsem jist\u00fd, co d\u00e1l. Za \u017e\u00e1dnou cenu ale nechci p\u0159ij\u00edt o to, co se n\u00e1m poda\u0159ilo mezi n\u00e1mi vybudovat. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsme n\u011bco jako p\u0159\u00e1tel\u00e9, proto\u017ee jedin\u011b to m\u011b tady zat\u00edm dr\u017e\u00ed p\u0159i smyslech. Nechci, aby se to mezi n\u00e1mi pokazilo, a jsem ochotn\u00fd pro to ud\u011blat cokoli, ale\u2026“ odml\u010del se Tom a sklopil hlavu k zemi.<\/div>\n
„Ale?“ popohnal ho Bill, zv\u011bdav\u00fd, co m\u011bl mu\u017e na srdci, \u017ee mu d\u011blalo takov\u00e9 pot\u00ed\u017ee to jednodu\u0161e \u0159\u00edct.<\/div>\n
Tom zvedl obli\u010dej zp\u011bt k agentovi a ud\u011blal k n\u011bmu krok, t\u011b\u017ece polykaje.<\/div>\n
„Ale nem\u016f\u017eu tvrdit, \u017ee se mi to nel\u00edbilo a \u017ee bych se br\u00e1nil, kdyby k tomu m\u011blo znovu doj\u00edt,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„J\u00e1 tohle nem\u016f\u017eu!“ \u0159ekl Bill r\u00e1zn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 obvi\u0148uj\u00edc\u00edm a skand\u00e1ln\u00edm hlasem. Tomovo chov\u00e1n\u00ed ho opravdu za\u010d\u00ednalo frustrovat a jemu se to ani trochu nel\u00edbilo. Sem to v\u016fbec doj\u00edt nem\u011blo.<\/div>\n
\n

„\u017de nem\u016f\u017ee\u0161, je po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdybys rovnou \u0159ekl, \u017ee nechce\u0161,“ poznamenal Tom nad\u011bjn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00fd!“ zv\u00fd\u0161il Bill hlas. „P\u0159esn\u011b, jak se to \u0159\u00edk\u00e1! \u010clov\u011bk ti pod\u00e1 prst a ty mu urve\u0161 ruku. Nejd\u0159\u00edv ti nesta\u010d\u00ed, \u017ee je mezi n\u00e1mi \u010dist\u011b pracovn\u00ed vztah, te\u010f ti nesta\u010d\u00ed, \u017ee jsme p\u0159\u00e1tel\u00e9, a co p\u0159ijde pak? Bude\u0161 si m\u011b cht\u00edt vz\u00edt? M\u00e1m toho te\u010f akor\u00e1t tak dost,“ sykl Bill a odp\u00edchl se od linky a hodlal z kuchyn\u011b odej\u00edt za ka\u017edou cenu, dokonce zapom\u00ednaje na k\u00e1vu, kterou si uva\u0159il a kter\u00e1 kv\u016fli jejich tlach\u00e1n\u00ed nejsp\u00ed\u0161 vystydla.<\/div>\n
„Ne, po\u010dkej!“ vykro\u010dil Tom p\u0159\u00edmo proti n\u011bmu, stiskl ob\u011b agentovy pa\u017ee a op\u0159el ho zp\u011bt o linku do jeho p\u0159edchoz\u00ed pozice. Ruce nech\u00e1val na jeho pa\u017e\u00edch a vyslal k n\u011bmu prosebn\u00fd pohled. „Copak jsi m\u011b neposlouchal?“ zeptal se klidn\u00fdm hlasem. „Nechci p\u0159ij\u00edt o to, co mezi sebou m\u00e1me. Nechci, abys na m\u011b byl na\u0161tvan\u00fd. Nen\u00ed to tak, \u017ee bych t\u011b vyu\u017e\u00edval, nebo zkou\u0161el, kam a\u017e m\u011b pust\u00ed\u0161, kdy\u017e budu dostate\u010dn\u011b vytrval\u00fd.“<\/div>\n
„Ne? Ale p\u0159esn\u011b takhle to te\u010f vypad\u00e1,“ pov\u011bd\u011bl mu narovinu.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 s\u00e1m jsem z toho zmaten\u00fd! Mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e ty,“ vydechl Tom unaven\u011b a pustil agentovy pa\u017ee, aby si mohl promnout tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
\n

„Co ode m\u011b chce\u0161?“ zeptal se Bill pevn\u00fdm hlasem.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm!“ vydal ze sebe Tom frustrovan\u011b. „J\u00e1 s\u00e1m nev\u00edm! Nev\u00edm ani, co chci v t\u00e9hle situaci s\u00e1m od sebe,“ rozhodil rukama a pod\u00edval se na Billa ztracen\u00fdm pohledem. Uklidnil sv\u016fj hlas i sv\u00e9 emoce a zavrt\u011bl hlavou. „V\u00edm jen to, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d. Nev\u00edm pro\u010d, odkdy nebo jak, ale je to tak. L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e t\u011b obj\u00edm\u00e1m, dokonce i kdy\u017e t\u011b jen dr\u017e\u00edm za rameno a l\u00edbilo se mi l\u00edbat t\u011b. Tak to prost\u011b je,“ pokr\u010dil Tom bezmocn\u011b rameny.<\/div>\n
„Je to tak, proto\u017ee se c\u00edt\u00ed\u0161 osam\u011bl\u00fd. Je\u0161t\u011b ned\u00e1vno jsi po mn\u011b cht\u011bl, abych ti povolil n\u011bjakou d\u011bvku, proto\u017ee ti chyb\u00ed sex, a kdy\u017e to nevy\u0161lo, tak jsi obr\u00e1til svoji pozornost na m\u011b, proto\u017ee nikdo jin\u00fd tu nen\u00ed,“ zavr\u010del Bill z \u010d\u00e1sti na\u0161tvan\u011b a z \u010d\u00e1sti i dot\u010den\u011b.<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed!“ br\u00e1nil se Tom.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b!“ zakoulel Bill o\u010dima otr\u00e1ven\u011b.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak! Kdyby tu m\u00edsto tebe se mnou byl Neureuther, v \u017eivot\u011b bych se na n\u011bj nepod\u00edval tak, jak se d\u00edv\u00e1m na tebe.“<\/div>\n
„A jak se na m\u011b d\u00edv\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ najednou nev\u011bda, co \u0159\u00edct, se Tom trochu st\u00e1hl a nejist\u011b se pod\u00edval do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. „Prost\u011b to nen\u00ed tak, jak si mysl\u00ed\u0161,“ \u0159ekl rad\u011bji. „Nechci t\u011b jen proto, \u017ee jsi jedin\u00e1 mo\u017enost a mn\u011b nezb\u00fdv\u00e1 nic jin\u00e9ho. Rozhodn\u011b nejsi jen n\u011bkdo, k\u00fdm se sna\u017e\u00edm zapl\u00e1cnout pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, a mrz\u00ed m\u011b, \u017ee si tohle o mn\u011b mysl\u00ed\u0161. Ano. Mo\u017en\u00e1 jsem zat\u00edm nem\u011bl vztah, kter\u00fd by trval d\u00e9le ne\u017e dv\u011b noci, ale to neznamen\u00e1, \u017ee takhle zach\u00e1z\u00edm se v\u0161emi. Kdybych t\u011b cht\u011bl jen do postele, rozhodn\u011b bys to poznal, proto\u017ee j\u00e1 se v\u017edycky ujist\u00edm, \u017ee osoba, se kterou jsem, si je v\u011bdoma toho, co od toho j\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1m a je jen na n\u00ed, jestli se to rozhodne akceptovat, nebo odejde, a tohle rozhodn\u011b nen\u00ed tv\u016fj p\u0159\u00edpad. Kdybych od tebe cht\u011bl jen sex, rozhodn\u011b bych se neobt\u011b\u017eoval k tob\u011b vst\u00e1vat a sna\u017eit se ti pomoct, kdy\u017e jsi m\u011bl zl\u00fd sen, a u\u017e v\u016fbec bych neztr\u00e1cel \u010das takov\u00fdmi rozhovory, jak\u00fd vedeme pr\u00e1v\u011b te\u010f, proto\u017ee kdyby \u0161lo jen o postel, nep\u0159emlouval bych t\u011b. Chce\u0161? Tak to ud\u011bl\u00e1me. Nechce\u0161? Tvoje sm\u016fla. A jestli sis nev\u0161iml, tak jsem se zatracen\u011b zm\u011bnil od t\u00e9 doby, co jsme tady, a to sis musel v\u0161imnout, kdy\u017e u\u017e to na sob\u011b pozoruju i j\u00e1. A je od tebe v\u00e1\u017en\u011b pokryteck\u00fd myslet si o mn\u011b, \u017ee t\u011b beru jen jako n\u011bjakou jednor\u00e1zovou n\u00e1plast, kterou po pou\u017eit\u00ed strhnu a vyhod\u00edm, kdy\u017e ty s\u00e1m jsi mi p\u0159ed chvilkou p\u0159iznal, \u017ee jsi m\u011b prakticky vyu\u017eil jen proto, aby ses mohl na chvilku l\u00edbat s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, i kdy\u017e jsem vedle tebe sed\u011bl j\u00e1, tak\u017ee kdo koho tady vyu\u017e\u00edv\u00e1?“ vyslal k agentovi vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed pohled.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem myslel na n\u011bkoho jin\u00e9ho schv\u00e1ln\u011b?!“ zeptal se Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/p><\/div>\n

„A ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych t\u011b schv\u00e1ln\u011b jen vyu\u017eil? J\u00e1 t\u011b z ni\u010deho neobvinil, kdy\u017e jsi mi \u0159ekl pravdu, a pod\u00edvej se, z \u010deho m\u011b tady obvi\u0148uje\u0161 ty! To, \u017ee sis p\u0159e\u010detl moji slo\u017eku, ne\u017e jsi dostal tuhle pr\u00e1ci, neznamen\u00e1, \u017ee m\u011b zn\u00e1\u0161, a u\u017e v\u016fbec to neznamen\u00e1, \u017ee takov\u00fd, jak\u00fd jsem byl p\u0159i tom po\u0161ahan\u00e9m psychologick\u00e9m vy\u0161et\u0159en\u00ed, z\u016fstanu do smrti. Nehled\u011b na to, \u017ee ani jeden z n\u00e1s nem\u016f\u017ee p\u0159edv\u00eddat, jak se na m\u011b podep\u00ed\u0161e cel\u00fd tenhle bl\u00e1zinec, p\u0159i\u010dem\u017e vlastn\u011b ani nev\u00edme, jestli v\u016fbec dostanu \u0161anci se tady s t\u00edm v\u0161\u00edm vyrovnat, a\u017e se v\u011bci uklidn\u00ed. Tak promi\u0148, \u017ee jsem se rozhodl \u017e\u00edt tady a te\u010f, a ne p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se mezi n\u00e1mi nic nestalo, aby m\u011b z\u00edtra mohli zast\u0159elit a tohle z\u016fstalo nav\u017edycky nevy\u0159e\u0161en\u00e9. Ale v\u00ed\u0161 co?“ poodstoupil Tom d\u00e1l od Billa. „Nechme to b\u00fdt. Tohle zjevn\u011b nem\u00e1 cenu. J\u00e1 m\u016f\u017eu b\u00fdt klidn\u00fd, proto\u017ee jsem ud\u011blal, co jsem mohl a nebudu se muset b\u00e1t pod\u00edvat se v zrcadle s\u00e1m sob\u011b do o\u010d\u00ed, proto\u017ee j\u00e1 m\u011bl snahu o tom mluvit. Byl jsem k tob\u011b naprosto up\u0159\u00edmn\u00fd a \u0159ekl jsem ti popravd\u011b, co si mysl\u00edm, jak se ohledn\u011b v\u0161eho c\u00edt\u00edm a hlavn\u011b, co c\u00edt\u00edm k tob\u011b, tak\u017ee j\u00e1 jsem ud\u011blal, co jsem mohl, a te\u010f p\u016fjdu k sob\u011b, abych se vyrovnal s faktem, \u017ee se dostaneme zp\u011bt na za\u010d\u00e1tek, kdy ani jeden z n\u00e1s nebude mluvit s t\u00edm druh\u00fdm, co\u017e je p\u0159esn\u011b to, co jsem necht\u011bl, aby se stalo. J\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, Bille, a ud\u011blal bych prvn\u00ed posledn\u00ed pro to, abys mi mohl d\u016fv\u011b\u0159ovat, ale zametat se sebou nenech\u00e1m. Ani kdy\u017e jde o tebe,“ zakroutil Tom hlavou a s t\u00edm ode\u0161el z kuchyn\u011b.<\/div>\n
\n

„Ty to nech\u00e1pe\u0161! Nic nech\u00e1pe\u0161!“ zavolal za n\u00edm Bill na\u0161tvan\u011b. Tom se na chodb\u011b zastavil a pod\u00edval se na agenta, kter\u00fd za n\u00edm vyb\u011bhl.<\/p><\/div>\n

„To je pravda,“ p\u0159ipustil Tom. „Proto\u017ee pochopit t\u011b se mi zat\u00edm nepoda\u0159ilo a s t\u00edmhle v\u0161\u00edm kolem se boj\u00edm, \u017ee ani nem\u00e1m \u0161anci t\u011b pochopit, ale v\u00ed\u0161 co? Mo\u017en\u00e1 i to se mi l\u00edb\u00ed a rozhodn\u011b to nen\u00ed n\u011bco, co by m\u011b zastavilo. A v\u011b\u0159 tomu, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161 a \u0159\u00edk\u00e1\u0161 v\u011bci, d\u00edky kter\u00fdm by od tebe v\u011bt\u0161ina lid\u00ed utekla je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e bys jim sta\u010dil \u0159\u00edct sv\u00e9 jm\u00e9no, a to a\u0165 u\u017e jako p\u0159\u00e1tel\u00e9 nebo jako partne\u0159i,“ \u0159ekl Tom a pomalu se ot\u00e1\u010del, \u017ee odejde, ale Bill znovu promluvil a dohnal ho.<\/div>\n
„Co kdy\u017e budeme\u2026 cokoli\u2026 a ty um\u0159e\u0161?“ zeptal se se sta\u017een\u00fdm hrdlem.<\/div>\n
„Bille, tohle je\u2026 promi\u0148, \u017ee to tak \u0159eknu, ale tohle je naprosto sm\u011b\u0161n\u00e9. Kdyby lid\u00e9 m\u011bli odm\u00edtat b\u00fdt n\u011b\u010d\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 nebo milenci ze strachu, \u017ee ten druh\u00fd zem\u0159e, tak tu ty ani j\u00e1 nestoj\u00edme, proto\u017ee na\u0161i rodi\u010de by se nikdy nesp\u0159\u00e1telili, nikdy by se do sebe nezamilovali a nezplodili by n\u00e1s. Nem\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt b\u00fdt n\u011b\u010d\u00ed p\u0159\u00edtel pod podm\u00ednkou, \u017ee ten druh\u00fd neum\u0159e. S\u00e1m mus\u00ed\u0161 uznat, jak po\u0161ahan\u011b to zn\u00ed.“<\/div>\n
„Ale co kdy\u017e to bude moje vina?“<\/div>\n
„KURVA, BILLE!“ za\u0159val Tom z pln\u00fdch plic u\u017e z \u010dir\u00e9 bezmoci. „J\u00e1 posadil sv\u00e9 vlastn\u00ed rodi\u010de do letadla, ve kter\u00e9m pak oba um\u0159eli! V\u00ed\u0161, jak zkurven\u011b dlouho trvalo mn\u011b, Davidovi a Darcy p\u0159esv\u011bd\u010dit m\u011b, \u017ee nejsem vrah? Proto\u017ee tak jsem se c\u00edtil. Proto\u017ee to byla moje vina, \u017ee sed\u011bli v tom letadle, kter\u00e9 s nimi spadlo. Jen a jen moje vina. Nen\u00e1vid\u00edm se za to, \u017ee jsem s t\u00edm nemohl nic ud\u011blat, ale nezb\u00fdv\u00e1 mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e se s t\u00edm pomalu sm\u00ed\u0159it. Mus\u00edm to prost\u011b p\u0159ijmout. Pom\u00e1h\u00e1 mi jen to, \u017ee v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v\u0161echno \u0161patn\u00e9 je k n\u011b\u010demu dobr\u00e9, a \u017ee pokud osud pl\u00e1noval, \u017ee moji rodi\u010de ten den zem\u0159ou, bylo by jedno, jestli by jeli autem, lod\u00ed nebo na kole. I kdybych m\u011bl nadp\u0159irozen\u00e9 schopnosti, tak bych tomu nezabr\u00e1nil. Um\u0159eli by tak jako tak,“ dopov\u011bd\u011bl Tom se slzami v o\u010d\u00edch a r\u00e1zn\u011b si ob\u011b o\u010di promnul prsty, aby zahnal svoji slabost. Teprve pot\u00e9 spojil pohled s Billem. „Promi\u0148,“ \u0161pitl ne\u0161\u0165astn\u011b. „Necht\u011bl jsem na tebe k\u0159i\u010det, ale tohle muselo b\u00fdt \u0159e\u010deno, a kdy\u017e jsi to necht\u011bl p\u0159ijmout formou vysv\u011btlen\u00ed, pak to muselo p\u0159ij\u00edt takhle,“ promluvil ti\u0161e a v tu chv\u00edli byl opravdu odhodlan\u00fd definitivn\u011b odej\u00edt z Billovy bl\u00edzkosti i za tu cenu, \u017ee by musel ignorovat cokoli, co by mu Bill cht\u011bl je\u0161t\u011b sd\u011blit, aby zastavil jeho kroky. C\u00edtil se naprosto pod psa a cel\u00e1 ta v\u011bc s Billem tomu nijak nepom\u00e1hala.<\/div>\n
\n

Oto\u010dil se k agentovi z\u00e1dy a se sv\u011b\u0161enou hlavou vykro\u010dil ke sv\u00e9 lo\u017enici, ale znovu mu to nebylo dovoleno. Billovo h\u0159ejiv\u00e9 t\u011blo se p\u0159itisklo k jeho z\u00e1d\u016fm po cel\u00e9 d\u00e9lce, prav\u00e1 ruka objala zep\u0159edu jeho ramena a lev\u00e1 proklouzla pod Tomovou sv\u011b\u0161enou pa\u017e\u00ed, aby se mohla omotat kolem jeho pevn\u00e9ho b\u0159icha. Tom zastavil a d\u00edval se p\u0159ed sebe, vn\u00edmaje Billovu tv\u00e1\u0159 op\u0159enou o svou hlavu a tepl\u00fd dech na sv\u00e9m prav\u00e9m uchu. Necht\u011bl nic jin\u00e9ho, ne\u017e sev\u0159\u00edt ob\u011b Billovy pa\u017ee a omotat si je kolem sv\u00e9ho trupu je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji, ale nev\u011bd\u011bl, jestli to v\u016fbec m\u011blo cenu. Jestli to z Billovy strany nebyl jen n\u011bjak\u00fd chvilkov\u00fd v\u00fdpadek, aby za minutu mohl odsko\u010dit od n\u011bj a \u0159\u00edct, \u017ee tohle nem\u016f\u017ee. Tom hlasit\u011b vydechl a v jeho sev\u0159en\u00ed se oto\u010dil.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 na tohle nem\u00e1m, Bille,“ \u0161pitl Tom. „Nem\u00e1m na to vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat se s tv\u00fdmi n\u00e1ladami, abys na m\u011b byl jeden den mil\u00fd a druh\u00fd den se ke mn\u011b choval jako k obt\u00ed\u017en\u00e9mu hmyzu.“ Bill nejprve schoval obli\u010dej do Tomova krku, ale pot\u00e9 promluvil.<\/div>\n
„Trvalo mi zatracen\u011b dlouho, ne\u017e se ze m\u011b stal tenhle \u010dlov\u011bk. Nem\u016f\u017ee\u0161 po mn\u011b cht\u00edt, abych se zm\u011bnil ze dne na den,“ pov\u011bd\u011bl mu Bill.<\/div>\n
„Nechci, aby ses m\u011bnil v n\u011bkoho, v koho nechce\u0161, a je\u0161t\u011b k tomu jen kv\u016fli mn\u011b. Chci jen, abys vzal v \u00favahu, \u017ee nejsem kus n\u00e1bytku, kter\u00e9mu jsou tvoje v\u00fdkyvy jedno, a bude je poslu\u0161n\u011b bez \u0159e\u010d\u00ed sn\u00e1\u0161et,“ broukl Tom.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Tom zavrt\u011bl hlavou a p\u0159ilo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek k Billov\u00fdm rt\u016fm, aby zastavil cokoli, co cht\u011bl agent vypustit z \u00fast.<\/div>\n
„U\u017e nic ne\u0159\u00edkej. Mysl\u00edm, \u017ee slov na jedno r\u00e1no padlo u\u017e dost. Nechme si to oba proj\u00edt hlavou. J\u00e1 p\u016fjdu k sob\u011b, chci te\u010f b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m,“ uv\u011bdomil si Tom, \u017ee v ten okam\u017eik bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e oba dostanou prostor neb\u00fdt v p\u0159\u00edtomnosti toho druh\u00e9ho. Bill tedy sev\u0159el \u00fasta do obvykl\u00e9 linky a p\u0159ik\u00fdvl. Tom se m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l, pohladil agentovu tv\u00e1\u0159 a a\u0165 Bill cht\u011bl nebo ne, stejn\u011b mu Tom vtiskl jednoduch\u00fd rychl\u00fd polibek na \u00fasta.<\/div>\n
\n

A\u010dkoli se v\u016fbec nedostal k p\u0159\u00edprav\u011b sn\u00eddan\u011b, pro kterou si do kuchyn\u011b p\u016fvodn\u011b \u0161el, stejn\u011b se vr\u00e1til s pr\u00e1zdn\u00fdm \u017ealudkem zp\u011bt. On m\u011bl ve vztahu k Billovi v\u00edce m\u00e9n\u011b jasno. Nev\u011bd\u011bl sice, co o\u010dek\u00e1v\u00e1 od budoucnosti, ale v\u011bd\u011bl, co cht\u011bl te\u010f. S \u010d\u00edm ale cht\u011bl z\u016fstat s\u00e1m, byly my\u0161lenky na jeho rodi\u010de, kter\u00e9 se mu honily hlavou za tu dobu, co byl zav\u0159en\u00fd v dom\u011b, \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji, ani\u017e by tu\u0161il pro\u010d.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

**<\/em><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u011b: „P\u0159edtucha<\/em>„<\/a><\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj v\u0161ichni! Prvn\u011b v\u00e1m chci moc pod\u011bkovat za mno\u017estv\u00ed koment\u00e1\u0159\u016f u posledn\u00edho d\u00edlu – tak trochu jsem \u010dekala, \u017ee d\u00edky tomu, co se v d\u00edlu stalo, se pro jednou po\u010det komentuj\u00edc\u00edch lehce zvedne. K\u00e9\u017e by to tak bylo u<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"class_list":["post-1914","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-bodyguard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1914","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1914"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1914\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1914"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1914"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1914"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}