{"id":19142,"date":"2008-03-30T16:16:00","date_gmt":"2008-03-30T15:16:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19101"},"modified":"2008-03-30T16:16:00","modified_gmt":"2008-03-30T15:16:00","slug":"hlavne-nenapadne-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/30\/hlavne-nenapadne-2\/","title":{"rendered":"Hlavn\u011b nen\u00e1padn\u011b"},"content":{"rendered":"
(A\/N): Zkusila jsem to taky a vy\u0161lo mi tohle! Tak mi promi\u0148te moji \u00fapravu a gramatiku.<\/em><\/p>\n

Bylo l\u00e9to a t\u00edm p\u00e1dem za\u010daly pr\u00e1zdniny. U\u017e jsem pot\u0159eboval odpo\u010dinout si z t\u00e9 \u0161koly, ale i od pr\u00e1ce, kterou miluju. Venku je hezky, v\u0161ichni maj\u00ed radost ze slune\u010dn\u00e9ho po\u010das\u00ed.
Jenom m\u011b je u\u017e nejm\u00e9n\u011b m\u011bs\u00edc n\u011bjak divn\u011b. Je toho na m\u011b psychicky u\u017e prost\u011b moc.
Tehdy jsem sed\u011bl na zemi sv\u00e9ho pokoje a prohl\u00ed\u017eel d\u00e1vno zapomenut\u00e9 album z m\u00e9ho a Billova d\u011btstv\u00ed.
Byli jsme tak roztomil\u00ed, zcela odli\u0161n\u00ed ne\u017e jsme te\u010f. U\u017e dosp\u00edv\u00e1me.
Zvl\u00e1\u0161\u0165 dlouho jsem si prohl\u00ed\u017eel fotografii nejm\u00e9n\u011b p\u011bt let starou, zachycovala m\u011b a Billa, jak se obj\u00edm\u00e1me. \u010cas ub\u00edhal, ani jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee na ni z\u00edr\u00e1m u\u017e bezm\u00e1la p\u016flhodinu. P\u0159edstavivost pracovala. Byl tak roztomil\u00fd a nevinn\u00fd. Mimochodem, to je dodnes. Kdy\u017e jsem pohl\u00e9dl na hodiny, zarazilo m\u011b, kolik \u010dasu se d\u00edv\u00e1m na tu fotku.<\/div>\n

Sv\u00e9ho bratra,dvoj\u010de, jsem m\u011bl v\u017edycky moc r\u00e1d. Pat\u0159il k m\u00fdm nejmilej\u0161\u00edm na sv\u011bt\u011b. Ale uv\u011bdomil jsem si, \u017ee k Billovi c\u00edt\u00edm n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen bratrsk\u00e9 pouto. A tehdy se to stalo! A za\u010dal mu v\u011bnovat je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pozornost ne\u017e doposud. Ale nam\u00e1hal jsem se, aby nic nepoznal! Co by se asi stalo, kdyby se to dozv\u011bd\u011bl? Kdyby na to p\u0159i\u0161el? U\u017e by m\u011b asi nikdy necht\u011bl vid\u011bt! V\u017edy\u0165 j\u00e1 si taky p\u0159ipad\u00e1m divn\u011b! Ani trochu m\u011b p\u0159ece kluci nezaj\u00edmaj. Ale s Billem je to p\u0159ece n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, ne? Jsme si hodn\u011b bl\u00edzc\u00ed a jeho vzhled je naprosto perfekt!
Le\u017eel jsem jen tak na posteli a zas o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Hodiny hl\u00e1sily jeden\u00e1ct dopoledne. M\u011bl u\u017e bych vst\u00e1vat.
Se\u0161el jsem po schodech dol\u016f do kuchyn\u011b. Mamka s Billem prov\u00e1d\u011bli p\u0159\u00edpravy na ob\u011bd.<\/div>\n
„\u00c1, pod\u00edvejte kdo vstal z mrtv\u00fdch!“ \u0159ekl a za\u0161ermoval \u0161krabkou na brambory. Nikdy nezklame! A mamka taky ne! Jak m\u011b uvid\u011bla, \u0161oupla mi hned pr\u00e1ci: kr\u00e1jen\u00ed brambor!
Vzal jsem si to na st\u016fl a za\u010dal. Mamka pob\u00edhala v\u0161ude po m\u00edstnosti a j\u00e1 zase zabloudil k tomu nejdokonalej\u0161\u00edmu zadku, jak\u00fd jsem kdy vid\u011bl. P\u0159itahuje m\u00e9 o\u010di jako magnet. Moje p\u0159edstavivost nab\u00edr\u00e1 na obr\u00e1tk\u00e1ch a j\u00e1 zapom\u00edn\u00e1m i kr\u00e1jet. Zhypnotizov\u00e1n Billov\u00fdm pozad\u00edm jsem si ani nev\u0161iml, \u017ee tam, kde byl Bill\u016fv zadek, je pr\u00e1zdno. To proto, \u017ee Bill popo\u0161el sm\u011brem ke m\u011b a sledoval mne.<\/div>\n
„Co je?“ kdy\u017e jsem nevn\u00edmal, zopakoval ot\u00e1zku: „Tome?“
Cukl jsem sebou, a\u017e mi spadlo p\u00e1r brambor na podlahu.<\/div>\n
„Co chce\u0161, Bille?“<\/div>\n
„Byl bych celkem vd\u011b\u010dn\u00fd, kdybys nakr\u00e1jel ty brambory! N\u011bjak se mi to tu hromad\u00ed.“ Je\u0161t\u011b ne\u017e se sta\u010dil oto\u010dit, zahl\u00eddl jsem na jeho rtech lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. Ur\u010dit\u011b se mi to nezd\u00e1lo! Usm\u00e1l se! Nejsem prozrazen??
A kdy\u017e ke m\u011b c\u00edt\u00ed to sam\u00e9? Ale co kdybych mu to \u0159ekl a zjistil bych, \u017ee jsem se m\u00fdlil? Za\u010dal jsem znovu kr\u00e1jet.<\/div>\n
…………………<\/div>\n
B\u011bhem ob\u011bda na m\u011b Bill h\u00e1zel dost sexy nevinn\u00e9 pohledy. A p\u0159esto, \u017ee u toho byla mamka, odhodlal jsem se k dal\u0161\u00edmu kroku. Ot\u0159el jsem se o Billovu nohu. Kdy\u017e to br\u00e1\u0161ka uc\u00edtil, zatv\u00e1\u0159il se trochu zd\u011b\u0161en\u011b. Rad\u0161i toho nech\u00e1m!! K m\u00e9 velk\u00e9 radosti n\u00e1m mamka po ob\u011bd\u011b ozn\u00e1mila, \u017ee jde k Inke, jej\u00ed kamar\u00e1dce. Budu m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost si s Billem promluvit. V\u00edm, \u017ee to nebude lehk\u00e9. Nedok\u00e1\u017eu odhadnout, jestli na to budu m\u00edt dost odvahy. On i br\u00e1\u0161ka je dost stydliv\u00fd. Jen co mamka zabouchla dve\u0159e, zatnul jsem zuby, nabral s\u00edlu a \u0161el jsem na v\u011bc.<\/div>\n
„Ty, Bille?“<\/div>\n
„Hmm?“ zn\u011blo to dost ustra\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Pot\u0159eboval bych s tebou mluvit!“ Douf\u00e1m, \u017ee mi rozum\u011bl, vychrlil jsem to dost rychle!<\/div>\n
„Tak mluv! Co se d\u011bje? P\u0159ipad\u00e1\u0161 mi posledn\u00ed dobou n\u011bjak divn\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1… posa\u010f se.“ M\u011bl jsem strach, aby to s n\u00edm neseklo. Je hodn\u011b citliv\u00fd.
Jedin\u00fd pohled do jeho kr\u00e1sn\u00fdch tmav\u00fdch o\u010d\u00ed m\u011b zcela odzbrojil.
„No, v\u00ed\u0161. Je to dost slo\u017eit\u00fd.“ Nic ne\u0159\u00edkal, jen sledoval a \u010dekal co bude d\u00e1l. „Nechci, aby sis o m\u011b myslel b\u016fhv\u00ed co! Ale j\u00e1…“
N\u00e1dech, zhluboka d\u00fdchej.
„J\u00e1…“
„No? Co?“ vyzval m\u011b nech\u00e1pav\u00fdm, tak sladk\u00fdm pohledem. M\u011bl jsem co d\u011blat, abych ho nezul\u00edbal k smrti. OK.
„Bille… j\u00e1 t\u011b miluju!!“ A bylo to venku!<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ka zareagoval \u00fapln\u011b odli\u0161n\u011b, ne\u017e bych p\u0159edv\u00eddal. Trochu se za\u010dervenal a plach\u00fdm hl\u00e1skem \u0159ekl n\u011bco, co mi vyrazilo dech: „J\u00e1 t\u011b taky moc miluju!!“<\/div>\n
„A nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee je to…“
„Nemo\u017en\u00e9?“ doplnil m\u011b bratr. „Ano, p\u0159ece jsme br\u00e1chov\u00e9…“ Bill se rozesmutnil.
„Ale kdy\u017e to nikomu ne\u0159eknem, tak se to taky nikdo nikdy nedov\u00ed!“ Tak moc jsem ho cht\u011bl ut\u011b\u0161it! Ale touha po jeho hebk\u00fdch rtech st\u00e1le nab\u00fdvala na s\u00edle. Neodolal jsem a p\u0159isedl k n\u011bmu, pohladil ho po tv\u00e1\u0159\u00edch. C\u00edtil jsem, jak se oklepal. I mnou projel p\u0159\u00edjemn\u00fd mraziv\u00fd pocit. Sklonil jsem se k n\u011bmu a on pootev\u0159el \u00fasta a sklopil hlavu ke stran\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e mu spadlo p\u00e1r \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f jeho vlas\u016f do obli\u010deje. Topil jsem se v jeho p\u0159en\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00edch a vpil se do jeho rt\u016f. Bo\u017ee, l\u00edb\u00e1 tak n\u011b\u017en\u011b! Je \u00fa\u017easn\u00fd! Moje touha ale byla st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed. Za\u010dal jsem ho jemn\u011b l\u00edbat na krku a na tv\u00e1\u0159\u00edch. Bill zav\u0159el slastn\u011b o\u010di. Moje ruce pluly po v\u0161ech \u010d\u00e1stech jeho dokonal\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
……………<\/div>\n
Najednou jsem zaslechli kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku. Mamka se vracela od Inke! Bylo teprve p\u016fl p\u00e1t\u00e9! Bill ode m\u011b rychle odsko\u010dil. Oba jsme nasadili nevinn\u00e9 pohledy.<\/div>\n
……………….<\/div>\n
Nikdy to nikomu ne\u0159eknem. A moc se t\u011b\u0161\u00edm na ve\u010der, kdy budeme s Billem pokra\u010dovat v nedokon\u010den\u00e9m.<\/p>\n

autor: Billa<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(A\/N): Zkusila jsem to taky a vy\u0161lo mi tohle! Tak mi promi\u0148te moji \u00fapravu a gramatiku. Bylo l\u00e9to a t\u00edm p\u00e1dem za\u010daly pr\u00e1zdniny. U\u017e jsem pot\u0159eboval odpo\u010dinout si z t\u00e9 \u0161koly, ale i od pr\u00e1ce, kterou miluju. Venku je hezky, v\u0161ichni maj\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19142","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19142","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19142"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19142\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19142"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19142"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19142"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}