{"id":19148,"date":"2008-03-29T15:00:00","date_gmt":"2008-03-29T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19107"},"modified":"2008-03-29T15:00:00","modified_gmt":"2008-03-29T14:00:00","slug":"never-alone-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/29\/never-alone-2\/","title":{"rendered":"Never alone"},"content":{"rendered":"
Byl unaven\u00fd, snad nejv\u00edc unaven\u00fd ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Skupina nep\u0159etr\u017eit\u011b cestovala a koncertovala, posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f se c\u00edtil, jakoby to trvalo celou v\u011b\u010dnost. V\u0161echen ten k\u0159ik rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdch fanynek, tah\u00e1n\u00ed za jeho vlasy a oble\u010den\u00ed, kdy\u017e se t\u0159eba jenom pokusili vyj\u00edt z hotelu, za\u010d\u00ednalo mu to l\u00e9zt na mozek. Pomatoval si v\u0161echny ty prsty, kter\u00e9 se natahovaly a tahaly za bratrovy rozcuchan\u00e9 vlasy, jak se mu strachem roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ho za\u010dali bodyguardi po\u0159\u00e1dn\u011b br\u00e1nit. V\u0161echno to bylo stra\u0161n\u011b stresuj\u00edc\u00ed a sr\u00e1\u017eelo ho to dol\u016f, nev\u011bd\u011bl, jak dlouho je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017ee z\u016fstat\u2026 norm\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
Zaz\u00edv\u00e1n\u00ed. Vychrtl\u00fd, \u010dernovlas\u00fd klu\u010dina se prot\u00e1hnul, a\u017e doposud sed\u011bl, a zav\u0159el rozpis v\u0161ech jejich budouc\u00edch tras. Zvednul svoje \u00fazk\u00e9 ruce a podrbal se na hlav\u011b, vyhrnulo se mu tri\u010dko, kter\u00e9 te\u010f u\u017e nezakr\u00fdvalo jeho tetov\u00e1n\u00ed ve tvaru hv\u011bzdi\u010dky. Znovu zaz\u00edval a nahnul se, aby mohl zhasnout malou lampi\u010dku. Kdy\u017e se p\u0159edklonil, uc\u00edtil v boku hroznou bolest, jakoby ho tam n\u011bkdo bodal no\u017eem. S mal\u00fdm zalap\u00e1n\u00edm po dechu si tenhle sedmn\u00e1ctilet\u00fd kluk p\u0159ejel prsty po jeho vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edch \u017eebrech a skousnul si ret, v oblasti plic mu tepala hrozn\u00e1 bolest.<\/div>\n
Prot\u0159el si unaven\u00e9 o\u010di, Bill se d\u011btinsky zamra\u010dil, kdy\u017e spat\u0159il rozmazan\u00e9 \u010dern\u00e9 st\u00edny na sv\u00e9 ruce. Byl to dlouh\u00fd den, hrozn\u011b dlouh\u00fd. Koncert skon\u010dil asi p\u0159ed dv\u011bma hodinami. V\u0161ichni \u010dty\u0159i \u010dlenov\u00e9 skupiny prakticky spali, kdy\u017e jeli svoj\u00ed velkou \u010dernou dod\u00e1vkou p\u0159ed hotel. Norm\u00e1ln\u011b by tihle \u010dty\u0159i kluci skon\u010dili proj\u00ed\u017ed\u011bn\u00edm klub\u016f v Mnichov\u011b, obzvl\u00e1\u0161t\u011b Tom, kter\u00fd v\u011bt\u0161inu no\u010dn\u00edho \u010dasu tr\u00e1vil pr\u00e1v\u011b na t\u011bchto m\u00edstech\u2026 ale jejich vy\u010derpanost nad nimi zv\u00edt\u011bzila a tak v\u0161ichni \u010dty\u0159i byli p\u0159ipraveni j\u00edt si lehnout je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed.<\/div>\n
Z postele vedle okna, kde spalo jeho dvoj\u010de, se oz\u00fdvalo potichou\u010dku chr\u00e1p\u00e1n\u00ed, Bill se malinko usm\u00e1l, p\u0159itom sv\u00fdma medov\u00fdma o\u010dima pozoroval Toma. Kytarista byl po koncert\u011b obzvl\u00e1\u0161\u0165 unaven\u00fd, neust\u00e1le mu p\u0159i p\u0159ejezdu klesaly o\u010di. Ale jakmile dojeli do hotelu, ostatn\u00ed t\u0159i kluci ho podep\u0159eli a spole\u010dn\u011b odvedli do pokoje.<\/div>\n
Bill z\u00edvnul a oto\u010dil se sm\u011brem ke sv\u00fdm kufr\u016fm. Nepomatoval si, kam si dal v\u011bci na span\u00ed. Jen uva\u017ete\u2026 jeden m\u011bl na make-up a v\u0161echno ostatn\u00ed, dal\u0161\u00ed na norm\u00e1ln\u00ed oble\u010den\u00ed, t\u0159et\u00ed na oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 si bral na sch\u016fzky a focen\u00ed, dal\u0161\u00ed zase na no\u010dn\u00ed aktivity a\u2026 tak dob\u0159e\u2026 nepomatoval si, co si dal do t\u011bch ostatn\u00edch dvou. Dalo mu to celkem zabrat, ne\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el plandav\u00e9 b\u00edl\u00e9 tri\u010dko (pro n\u011bj bylo a\u017e moc velk\u00e9, jeho bratr ale takov\u00e9hle velikosti nosil \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u011b) a hedv\u00e1bn\u00e9 \u010dern\u00e9 kalhoty.<\/div>\n
Sundal si svoje \u00fazk\u00e9 \u010dern\u00e9 triko, malinko se zaklonil dozadu, kdy\u017e se mu ten lehou\u010dk\u00fd materi\u00e1l zadrhnul za jeho hustou \u010dernou h\u0159\u00edvu. S hn\u011bvem ho ze sebe serval a znovu uc\u00edtil tu stra\u0161nou bolest na hrudn\u00edku. Sklopil svoje na\u010dern\u011bn\u00e9 o\u010di, celkem se vylekal, kdy\u017e uvid\u011bl \u010dernou mod\u0159inu, kter\u00e1 zdobila jeho hru\u010f. S bolestiv\u00fdm oddychov\u00e1n\u00edm si jezdil prsty po bolestiv\u00e9m m\u00edst\u011b, m\u00edrn\u011b sebou \u0161kubnul poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu tam za\u010dala bolestiv\u011b tepat. Sna\u017eil se rozpomenout, byl natolik unaven\u00fd, \u017ee si prost\u011b nemohl vzpomenout.<\/div>\n
Fanynky byly dneska v\u00e1\u017en\u011b nep\u0159\u00edstojn\u00e9. U\u017e m\u011bli zku\u0161enosti s psychotick\u00fdmi fanynkami, n\u011bkter\u00e9 z nich jim ob\u010das ohro\u017eovaly i \u017eivot\u2026 ale dneska u\u017e v\u00e1\u017en\u011b byli hrozn\u011b unaven\u00ed. V posledn\u00edch dnech ud\u011blali u\u017e \u010dty\u0159i velk\u00e9 show a davy byly v\u017edycky hrozn\u011b rozhecovan\u00e9. Cestovali tourbusem z m\u011bsta do m\u011bsta a letadla nesn\u00e1\u0161eli, obzvl\u00e1\u0161t\u011b dvoj\u010data. Dne\u0161n\u00ed noc byla v\u00e1\u017en\u011b stra\u0161ideln\u00e1\u2026<\/div>\n
Cel\u00e1 skupina se k sob\u011b choulila, kdy\u017e museli proj\u00edt \u00fazkou uli\u010dkou, plnou je\u010d\u00edc\u00edch fanynek, skl\u00e1n\u011bli hlavy a sna\u017eili se uhnout p\u0159ed lidmi, kte\u0159\u00ed se po nich dr\u00e1sali jako posedl\u00ed. Bohu\u017eel to tu vypadalo, \u017ee tu nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 ochranka. Dvoj\u010data p\u0159ed sebou vid\u011bla Georga a Gustava, jak se sna\u017e\u00ed protla\u010dit tou bari\u00e9rou, kr\u010d\u00ed se a kol\u00e9baj\u00ed. Vypadalo to, jakoby byli z gumy, bylo to v\u00e1\u017en\u011b d\u011bsiv\u00fd. Bill a Tom sledovali, jak buben\u00edk s bas\u00e1kem realizuj\u00ed jejich nesn\u00e1ze a miz\u00ed pry\u010d v nar\u016fstaj\u00edc\u00edm davu. Dvoj\u010data na sebe z\u016fstala z\u00edrat, zvedli ruce a chr\u00e1nili si o\u010di p\u0159ed t\u011bmi dlan\u011bmi a ostr\u00fdmi nehty. Bill se letmo pod\u00edval na Toma, ale hned se za\u010dal vracet zp\u00e1tky, p\u0159ekvapen\u011b a vylekan\u011b vyjeknul, kdy\u017e mu jedna z \u0161\u00edlen\u00fdch holek za\u010dal silou rv\u00e1t za vlasy. Mu\u017e z ochranky, kter\u00e1 to tam zjevn\u011b m\u011bla na starosti, se ihned pokou\u0161el rozru\u0161en\u00e9ho chlapce kr\u00fdt, ale dav se na n\u011bj vrhnul zezadu a bodyguardovi dalo Billa br\u00e1nit u\u017e zna\u010dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee. Ten obr si k n\u011bmu stoupnul z\u00e1dy; jeho svalnat\u00e1 z\u00e1da p\u0159im\u00e1\u010dkla Billa na pletivo. \u010cernovlas\u00fd chlapec, kter\u00fd byl z toho v\u0161eho u\u017e do\u010dista mimo, narazil do bari\u00e9ry a zaklesl se do n\u00ed. Nebyl schopn\u00fd vn\u00edmat bolest, vn\u00edmal jenom holky, kter\u00e9 za\u010daly pi\u0161t\u011bt je\u0161t\u011b v\u00edc a za\u010dal po n\u011bm \u0161ahat, tahat za n\u011bj, jakoby si ho cht\u011bly vz\u00edt dom\u016f jako suven\u00fdr.<\/div>\n
Cel\u00fd ten okam\u017eik, v\u0161echno se to zd\u00e1lo tak rychl\u00e9, \u017ee si to Bill ani pozd\u011bji, kdy\u017e ho bodyguardi kone\u010dn\u011b dot\u00e1hli dovnit\u0159, neuv\u011bdomoval. U\u017e za\u017eili tolik podobn\u00fdch okam\u017eik\u016f, kdy byli fanou\u0161k\u016fm tak moc bl\u00edzko\u2026 ale oba kluci byli te\u010f hrozn\u011b vy\u010derpan\u00ed, p\u0159ed o\u010dima m\u011bli \u0161ero, ze v\u0161eho byli \u00fapln\u011b mimo, u\u017e toho na n\u011b bylo moc.<\/div>\n
Bill si promnul obli\u010dej a ohnul se, aby si mohl nat\u00e1hnout kalhoty od py\u017eama. Ud\u011blal to celkem bez probl\u00e9m\u016f a nasoukal se do sv\u00e9ho sametov\u00e9ho py\u017eama. V koupeln\u011b se n\u011bjak moc nezdr\u017eoval. Cht\u011bl co nejd\u0159\u00edv zapadnout do postele, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se pot\u0159ebuje vysprchovat, um\u00fdt si z hlavy v\u0161echno to, co si tam napatlal, a p\u0159edev\u0161\u00edm make-up. P\u0159eci nemohl ve spr\u0161e usnout\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e se p\u0159ipravil k tomu, aby \u0161el do postele, nemohl si pomoct, ale byl my\u0161lenkov\u011b \u00fapln\u011b mimo. Pozd\u011bji se u\u017e nec\u00edtil ani tak vystresovan\u00fd jako p\u0159edt\u00edm. Byl natolik unaven\u00fd, \u017ee pomalu nec\u00edtil ani svoje t\u011blo, pohyboval se jako n\u011bjak\u00e1 loutka. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel o budoucnosti, o dal\u0161\u00edch koncertech, sv\u00edral se mu \u017ealudek a on jakoby \u017eil v pr\u00e1zdnot\u011b. B\u00e1l se o sv\u00e9ho bratra, b\u00e1l se o skupinu, b\u00e1l se o v\u0161echno. N\u011bkdy z toho dokonce ani nemohl sp\u00e1t. Kdy\u017e cht\u011bl j\u00edst, nic mu nechutnalo. Jedin\u00e9 co by cht\u011bl, bylo vz\u00edt si dlouhou dovolenou.<\/div>\n
Nev\u011bdom\u011b se ot\u0159el o mod\u0159inu na boku. Projela j\u00edm zlost a obavy. Cel\u00e1 tahle situace mohla skon\u010dit velmi \u0161patn\u011b. Kdyby to pletivo dali pry\u010d, kdyby tam nebyla ochranka, kdyby n\u011bkdo pevn\u011b uchopil jeho nebo Toma. Nebyl si jist, co by se stalo. Nev\u011bd\u011bl, jak moc se bude je\u0161t\u011b moct ovl\u00e1dat.<\/div>\n
Mlad\u00fd chlapec se slzami v o\u010d\u00edch vystoupil ze sprchy a omotal si okolo sebe ru\u010dn\u00edk. Promnul si svoje \u010derven\u00e9 o\u010di a lehce popot\u00e1hnul, stres ho tot\u00e1ln\u011b odrovn\u00e1val. S tolika fanou\u0161ky, kte\u0159\u00ed ho milovali a pomalu uct\u00edvali\u2026 st\u00e1le se i p\u0159esto c\u00edtil osam\u011bl\u00fd.<\/div>\n
Potom co si vy\u010distil zuby a obl\u00e9knul si py\u017eamo, ve\u0161el Bill do zatemn\u011bl\u00e9ho pokoje a znovu zaz\u00edval. Cht\u011bl u\u017e sp\u00e1t a zbavit se povinnost\u00ed. \u0160el ke sv\u00e9 velk\u00e9 posteli a zastavil se. Hlavou mu problesknul skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad. O\u010di zamrkal sm\u011brem k bratrov\u011b posteli. Zapomn\u011bl na p\u0159ede\u0161l\u00e9 utrpen\u00ed, zapomn\u011bl do\u010dista na v\u0161echno. Potichou\u010dku se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k posteli a sednul si na jej\u00ed okraj. Poklepal mu na rameno, Tom n\u011bco zamru\u010del. „Tome,“ za\u0161eptal, „se\u0161 vzh\u016fru?“<\/div>\n
Nedo\u010dkal se odpov\u011bdi, ale Bill c\u00edtil, \u017ee se jeho bratr stresuje, zt\u011b\u017eka d\u00fdchal. Tom nevydal \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk. Cht\u011bl b\u00fdt drsn\u00fd kluk, kter\u00fd nos\u00ed hust\u00fd oble\u010den\u00ed, p\u0159esto ale kdy\u017e spal, vypadal jako mal\u00e9 miminko. Jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 pot\u0159ebuje ochra\u0148ovat.<\/div>\n
Bill vklouznul do Tomovy postele, jeho vystoupl\u00e1 kolena se do\u010dista zabodla do matrace. Jeho bratr se na n\u011bj oto\u010dil a malinko se vyhoupl, jak matrace nadsko\u010dila. Bill byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl Tom\u016fv vystresovan\u00fd obli\u010dej. Mal\u00e9 cesti\u010dky od slz, tekly z jeho zav\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed, ale Bill dok\u00e1zal vid\u011bt ka\u017ed\u00fd sebemen\u0161\u00ed pohyb jeho v\u00ed\u010dek i ka\u017ed\u00fd z\u00e1chv\u011bv rt\u016f. M\u011bl \u0161patn\u00fd sen.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed velk\u00e1 slza se vyvalila z Tomova oka a Bill mu ji prstem jemn\u011b set\u0159el. D\u00e1l ho jemn\u011b hladil po tv\u00e1\u0159i, nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Zav\u0159el o\u010di, nech\u00e1val se un\u00e1\u0161et p\u0159edstavami. Nakonec o\u010di znovu otev\u0159el a uvid\u011bl tmavou siluetu sv\u00e9ho dvoj\u010dete. „Bille, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill se uculil. P\u0159itulil se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, donutil sv\u00e9ho bratra usko\u010dit, jakmile se dotknul kone\u010dky prst\u016f jeho tv\u00e1\u0159e. Odvr\u00e1til se zp\u00e1tky, Bill pozvednul ukazov\u00e1\u010dek tak, \u017ee na jeho \u0161pi\u010dku dopadal jedin\u00fd paprsek sv\u011btla, kter\u00fd byl v pokoji, v tom sv\u011btle se leskly i slzy jeho bratra.<\/div>\n
Tomovi hn\u011bd\u00e9 o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily a dal si ruku k obli\u010deji. Pomalinku si sjel prsty po tv\u00e1\u0159i, odvr\u00e1til obli\u010dej pry\u010d, on p\u0159eci nemohl bre\u010det. Srdce mu bu\u0161ilo jako o z\u00e1vod, kdy\u017e po chvilce spat\u0159il obli\u010dej sv\u00e9ho ustaran\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra. „O \u010dem se ti zd\u00e1lo?“ \u0161pitnul Bill\u2026<\/div>\n
Tom zat\u0159epal hlavou. Snil o n\u011b\u010dem p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9m, ale bratr\u016fv n\u00e1hl\u00fd dotyk, kter\u00fd ho vzbudil zp\u016fsobil to, \u017ee to zapomn\u011bl. Vypadalo to jakoby jeho bratr vklouznul do jeho sn\u016f, do t\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016fry, do toho zak\u00e1zan\u00e9ho. Jeho bratr\u2026 Bill\u2026 Bill\u2026<\/div>\n
„Byl to o\u0161kliv\u00fd sen,“ zamumlal Tom sv\u00fdm hlubok\u00fdm hlasem. Proto\u010dil o\u010di a skousnul si doln\u00ed ret, c\u00edtil, jak se je\u0161t\u011b hr\u016fzou cel\u00fd chv\u011bje. „Ty v\u00ed\u0161, co se dneska stalo na koncert\u011b?“ k\u00fdvnul na n\u011bj Bill. „Jo, no, zd\u00e1lo se mi o tom, jak na n\u00e1s \u00fato\u010dej fanynky\u2026 a j\u00e1 jsem t\u011b ztratil. Ale p\u0159edt\u00edm ne\u017e se to stalo, pamatuju si, \u017ee jsem vid\u011bl tv\u016fj obli\u010dej\u2026 Byl jsi vystra\u0161en\u00fd\u2026 v\u0161echny ty ruce, co po tob\u011b \u0161m\u00e1traly, po tv\u00e9m obli\u010deji, co t\u011b tahaly za vlasy\u2026 a ty jsi krv\u00e1cel. Vid\u011bl jsem t\u011b, jak k\u0159i\u010d\u00ed\u0161\u2026 ale p\u0159es ten je\u010d\u00edc\u00ed dav jsem t\u011b nesly\u0161el. A potom, klesl jsi do davu a j\u00e1 potom u\u017e nic nevid\u011bl, proto\u017ee m\u011b odstr\u010dili pry\u010d, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
Selhal mu hlas a pod\u00edval se na prost\u011bradlo, kter\u00e9 k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral ve sv\u00fdch dlan\u00edch. Bill se na n\u011bj d\u00edval, vid\u011bl, jak se jeho bratr strachy lep\u00ed na postel.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem se, Bille, potom tak stra\u0161n\u011b b\u00e1l. C\u00edtil jsem se hrozn\u011b unaven\u00fd a ty fanynky nep\u0159est\u00e1valy. Nemohl jsem ale opustit to, co miluju, nemohl jsem ho tam nechat, ale c\u00edtil jsem se tak\u2026“<\/div>\n
„opu\u0161t\u011bn\u00fd,“ dopov\u011bd\u011bl to za n\u011bj Bill. Tom z\u016fstal koukat na pe\u0159inu ve sv\u00e9 dlani, ale Bill necht\u011bl p\u0159ekazit jeho t\u011b\u017ek\u00fd dech, necht\u011bl, aby se na m\u00edst\u011b zhroutil. „J\u00e1 v\u00edm. Taky jsem se b\u00e1l\u2026“<\/div>\n
„A nevypad\u00e1\u0161 taky zrovna moc dob\u0159e\u2026“ vyhrknul Tom. „Ha! To nen\u00ed mo\u017en\u00fd. V\u017edycky p\u0159eci vypad\u00e1m neodolateln\u011b\u2026!“ za\u010dal se Bill sm\u00e1t a hodil po bratrovi pol\u0161t\u00e1\u0159em.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a set\u0159el si slzy z obli\u010deje. Vysko\u010dil z postele a dal Billa do t\u00e9 jeho, p\u0159ehodil p\u0159es n\u011bho pe\u0159inu, necht\u011bl, aby mu utekl. Jejich sm\u00edch a pi\u0161t\u011bn\u00ed bylo sly\u0161et a\u017e dole v hotelov\u00e9 hale, kdy\u017e po sob\u011b za\u010dali h\u00e1zet pol\u0161t\u00e1\u0159e a lechtat se. Tom se nap\u0159\u00e1hnul a pustil se Billovi na \u017eebra, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b tady je jeho bratr nejlechtiv\u011bj\u0161\u00ed. Billem projelo hrozn\u00e9 bolestiv\u00e9 horko, n\u011bco nepopsateln\u011b bolestiv\u00e9ho. Tom se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd m\u011bl obli\u010dej zk\u0159iven\u00fd bolest\u00ed a okam\u017eit\u011b z n\u011bho slezl dol\u016f, se strachem a p\u0159ekvapen\u00edm se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem t\u011b do nich r\u00fdpnout tak siln\u011b,“ \u0159ekl Tom „Se\u0161 v pohod\u011b?“ Bill si prohl\u00ed\u017eel sv\u00e9ho bratra a mnul si p\u0159itom to bolestiv\u00e9 m\u00edsto. P\u0159ik\u00fdvnul a pomalu si vyhrnul triko, odhalil tak svoj\u00ed velkou a tmavou mod\u0159inu. Tom zalapal po dechu…<\/div>\n
„Je\u2026 Je tohle z t\u00fd show?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Bill p\u0159ik\u00fdvnul a dovolil mu p\u0159ejet kone\u010dky prst\u016f po jeho hrudn\u00edku. S rozpaky se odvr\u00e1til pry\u010d, styd\u011bl se za to, co si nechal ud\u011blat. Tom z toho byl v\u00e1\u017en\u011b rozlad\u011bn\u00fd, vystra\u0161en\u00fd ze sv\u00e9ho snu o tom, \u017ee ho ztratil. A te\u010f tady sed\u011bl a st\u00e9nal nad tou mod\u0159inou. Ka\u017ed\u00fd by o\u010dek\u00e1val, \u017ee to nech\u00e1 jen tak plavat, \u017ee se tomu bude d\u011btinsky sm\u00e1t, ale to on neud\u011blal, Bill p\u0159ekvapen\u00edm zamrkal a pod\u00edval se Tomovi do obli\u010deje, kter\u00fd kyp\u011bl vztekem. Tom mu triko st\u00e1hnul zp\u00e1tky. Postavil se a \u0161el zp\u00e1tky ke sv\u00e9 posteli, posadil se na ni a p\u0159em\u00fd\u0161lel, byl k Billovi z\u00e1dy.<\/div>\n
„Co se d\u011bje Tome? Pod\u00edvej, omlouv\u00e1m se za to, \u017ee se neum\u00edm pr\u00e1t. Ale c\u00edt\u00edm se jako takov\u00e9 mal\u00e9 bezv\u00fdznamn\u00e9 nic. J\u00e1\u2026 J\u00e1 nechci b\u00fdt tak\u2026 zbab\u011bl\u00fd.“<\/div>\n
„Se\u0161 blbec,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a Bill m\u011bl v tom okam\u017eiku srdce a\u017e v krku, „jestli tomuhle v\u011b\u0159\u00ed\u0161, proto\u017ee j\u00e1 jsem do tebe bl\u00e1zen\u2026“ oto\u010dil se zp\u00e1tky, probod\u00e1val ho pohledem. „Bille, j\u00e1\u2026 Boj\u00edm se o tebe. Boj\u00edm se o n\u00e1s. V\u0161ichni jsme v hrozn\u00e9 stresu. Bo\u017ee, nezlob se na m\u011b, j\u00e1 miluju na\u0161e fanou\u0161ky, miluju, kdy\u017e je m\u016f\u017eu d\u011blat \u0161\u0165astn\u00fd, miluju to, co d\u011bl\u00e1me. Ale taky, ur\u010dit\u011b se mnou bude\u0161 souhlasit, pot\u0159ebuju pauzu. Ty pot\u0159ebuje\u0161 pauzu. I Gustav s Georgem pot\u0159ebujou pauzu!“<\/div>\n
Bill se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e jeho bratr okolo sebe zlostn\u011b rozhodil rukama a zhluboka se nadechl. Tom si dal vlasy zp\u00e1tky za ramena a lehnul si zp\u00e1tky do postele, potom se oto\u010dil na bok tak, aby vid\u011bl na Billa. Pousm\u00e1l se, kdy\u017e spat\u0159il Bill\u016fv v\u00fdraz. Za\u010dal se potichou\u010dku sm\u00e1t, znovu o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, p\u0159em\u00fd\u0161lel o bratrov\u011b t\u011ble. Posunul se dozadu ke zdi, cht\u011bl, aby k n\u011bmu \u0161el Bill bl\u00ed\u017e. Ud\u011blal to, vklouznul mu do postele a p\u0159itulil se k n\u011bmu. Pokr\u010dil kolena tak, \u017ee je u m\u011bl a\u017e u obli\u010deje, jednou rukou si dal okolo nich, druhou polo\u017eil vedle jeho obli\u010deje. Tom to ud\u011blal tak\u00e9, tak\u00e9 je pokr\u010dil, jemn\u011b se nohama dot\u00fdkali a oni si vz\u00e1jemn\u011b koukali do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Jako d\u011bti takhle v\u017edycky le\u017eeli v posteli. Bill se v\u017edycky v noci b\u00e1l a chodil si lehat k Tomovi, aby m\u011bl n\u011bkoho na bl\u00edzku, n\u011bkoho, kdo by ho ochr\u00e1nil, spali obli\u010dejem u obli\u010deje dokud je r\u00e1no neprobudilo. N\u011bco uvnit\u0159 je zase za\u010dalo h\u0159\u00e1t, jejich vz\u00e1jemn\u00e1 p\u0159\u00edtomnost, bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho, to \u010dinilo sv\u011bt o mnoho v\u00edc p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Dvoj\u010data si st\u00e1le koukala do sv\u00fdch velk\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, byl to pro n\u011b n\u00e1dhern\u00fd pohled.<\/div>\n
Tom p\u0159imhou\u0159il o\u010di a usm\u00e1l se, v\u00ed\u010dka mu najednou p\u0159ipadala hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00e1. Bill se zase za\u010dal b\u00e1t, ale te\u010f u\u017e m\u011bl pro\u010d. Jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b se Tom v\u017edycky b\u00e1l o n\u011bco m\u00e9n\u011b ne\u017e on, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se m\u016f\u017ee spolehnout na sv\u00e9ho bratra. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill mu rozum\u00ed, \u017ee by b\u011b\u017eel klidn\u011b a\u017e na konec sv\u011bta jenom aby mu pomohl. A pospolu by mohli b\u00fdt nezastaviteln\u00ed.<\/div>\n
„Po t\u011bchhle n\u011bkolika p\u0159edstaven\u00edch\u2026 Budeme m\u00edt velkou, velkou dovolenou,“ \u0159ekl Tom ospale a zav\u0159el o\u010di \u00fapln\u011b. Bill souhlasn\u011b zamru\u010del, sotva se dr\u017eel, aby neusnul.<\/div>\n
„Tome?“ oba znovu otev\u0159eli o\u010di, znovu se doslova hypnotizovali. Byli hrozn\u011b unaven\u00ed. Pot\u0159ebovali odpo\u010dinek.<\/div>\n
„Nejsem s\u00e1m\u2026 nebo ano?“ za\u0161eptal Bill. Tom se unaven\u011b usm\u00e1l a znovu zav\u0159el o\u010di. Jeho br\u00e1\u0161ka byl ob\u010das tak roztomile hloupou\u010dk\u00fd. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill zn\u00e1 odpov\u011b\u010f, ale cht\u011bl mu odpov\u011bd\u011bt on s\u00e1m.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee nikdy nebude\u0161 s\u00e1m. P\u0159eci by jsi nemohl p\u0159e\u017e\u00edt to, kdyby se nikdo nemohl d\u00edvat na tv\u016fj kr\u00e1sn\u00fd obli\u010dej,“ sm\u00e1l se. Otev\u0159el jen jedno oko a d\u00edval se na bratra, vid\u011bl jak pomalu us\u00edn\u00e1. U\u017e to bylo dlouho, co si naposledy prost\u011b jenom lehli a usnuli, i kdy\u017e tohle byla ta nejlep\u0161\u00ed cesta ke vz\u00e1jemn\u00e9mu porozum\u011bn\u00ed a bl\u00edzkosti. Billova mod\u0159ina byla jenom d\u016fkazem toho, \u017ee by si m\u011bli b\u00fdt bli\u017e\u0161\u00ed. Tom by p\u0159eci nikdy Billa nemohl nechat samotn\u00e9ho, nezvl\u00e1dl by ten stres. Spole\u010dn\u011b le\u017eeli v posteli, dot\u00fdkali se \u0161pi\u010dkami nos\u016f a na obli\u010dej\u00edch c\u00edtili dech toho druh\u00e9ho, t\u011bla m\u011bli vz\u00e1jemn\u011b propleten\u00e1, tuhle noc jim nikdo nemohl vz\u00edt.<\/div>\n
„Jsem tady a bu\u010f si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee t\u011b nikdy nenech\u00e1m samotn\u00e9ho, mil\u00e1\u010dku\u2026 A v\u00ed\u0161 pro\u010d? Proto\u017ee t\u011b moc miluju, brou\u010dku\u2026“ za\u0161eptal Tom. „J\u00e1 tebe taky\u2026“ zamumlal mu odpov\u011b\u010f Bill\u2026<\/div>\n
A spole\u010dn\u011b\u2026 Usnuli\u2026<\/p>\n

autor: Boukalka<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Byl unaven\u00fd, snad nejv\u00edc unaven\u00fd ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Skupina nep\u0159etr\u017eit\u011b cestovala a koncertovala, posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f se c\u00edtil, jakoby to trvalo celou v\u011b\u010dnost. V\u0161echen ten k\u0159ik rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdch fanynek, tah\u00e1n\u00ed za jeho vlasy a oble\u010den\u00ed, kdy\u017e se t\u0159eba jenom pokusili vyj\u00edt z hotelu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19148","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19148","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19148"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19148\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19148"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19148"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19148"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}