{"id":19152,"date":"2008-03-29T14:57:00","date_gmt":"2008-03-29T13:57:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19111"},"modified":"2008-03-29T14:57:00","modified_gmt":"2008-03-29T13:57:00","slug":"jedine-co-chci-je-abys-rekl-ze-me-milujes","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/29\/jedine-co-chci-je-abys-rekl-ze-me-milujes\/","title":{"rendered":"Jedin\u00e9, co chci, je, abys \u0159ekl, \u017ee m\u011b miluje\u0161"},"content":{"rendered":"
L\u00e1sko, j\u00e1 u\u017e takhle d\u00e1l nem\u016f\u017eu. Pro\u010d mus\u00ed\u0161 m\u00edt rad\u0161i ji ne\u017e m\u011b? P\u0159iv\u00e1d\u00ed m\u011b to k \u0161\u00edlenstv\u00ed a kdykoliv v\u00e1s dva vid\u00edm spolu, chce se mi zvracet, nebo h\u016f\u0159, pod\u0159ezat se, proto\u017ee j\u00e1 t\u011b tak miluju a ty m\u011b v\u016fbec, jen jako p\u0159\u00edtele. Nejd\u0159\u00edv jsem myslel, \u017ee mi to bude sta\u010dit, ale pak kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl s n\u00ed, kdy\u017e jsi ji p\u0159ivedl sem, bylo to na m\u011b moc a prost\u011b se to stalo.<\/div>\n
Tak\u017ee jak jsem sed\u011bl na zemi v rohu pokoje, \u017eiletku v prav\u00e9 ruce a na lev\u00e9 hlubok\u00e9 r\u00e1ny, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, co se kdysi stalo. Kdy\u017e najednou se ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.<\/div>\n
„Minutu.“ \u0158ekl jsem, rychle si zav\u00e1zal ruku, navl\u00e9kl si na ni \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9 n\u00e1ramky, abych odvedl pozornost od obvaz\u016f a vr\u00e1til \u017eiletku pod pol\u0161t\u00e1\u0159. „Dob\u0159e, poj\u010fte d\u00e1l.“ \u0158ekl jsem a sedl si na postel. Tom otev\u0159el dve\u0159e moj\u00ed lo\u017enice, ve\u0161el dovnit\u0159, sedl si vedle m\u011b a cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale vtom jsem ho p\u0159eru\u0161il. „Ehm… br\u00e1\u0161ko, mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct.“ \u0158ekl jsem, ale ozval se telefon. Tohle mohla b\u00fdt moje \u0161ance \u0159\u00edct mu, co v\u0161echno k n\u011bmu c\u00edt\u00edm a \u017ee ho miluju jako nikoho jin\u00e9ho. Kdy\u017e Tom dotelefonoval, vr\u00e1til se do m\u00e9ho pokoje a sedl si zase vedle m\u011b.<\/div>\n
„Tak, Bille, co jsi mi cht\u011bl \u0159\u00edct, ne\u017e se ozval ten mobil?“ Zeptal se.<\/div>\n
„Ah, nic, nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho.“ \u0158ekl jsem zp\u016fsobem, kter\u00fd mu nedovolil cht\u00edt pt\u00e1t se pro\u010d.<\/div>\n
„OK.“ \u0158ekl, vstal z moj\u00ed postele a beze slova ode\u0161el z m\u00edstnosti.<\/div>\n
Co jsem to sakra ud\u011blal? M\u011bl jsem mu to \u0159\u00edct. M\u011bl jsem \u0161anci mu to \u0159\u00edct, ale moje zatracen\u00e9 nervy mi to zkazily.<\/div>\n
Pozd\u011bji toho dne, kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b vylezl z pokoje, jsem si v\u0161iml, jak se Tom na gau\u010di mazl\u00ed s p\u0159\u00edtelkyn\u00ed a koukaj\u00ed se na televizi. Kdy\u017e jsem m\u011bl kolem nich proj\u00edt, uc\u00edtil jsem cuky v ruce, vr\u00e1til jsem se do pokoje a zabouchl za sebou dve\u0159e. Pak jsem si sedl na zem, z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm.
Panebo\u017ee j\u00e1 u\u017e to nevydr\u017e\u00edm. Pro\u010d ji sakra po\u0159\u00e1d miluje?<\/div>\n
Pak jsem se zvedl z podlahy, p\u0159e\u0161el m\u00edstnost a posadil se na postel. Po p\u00e1r minut\u00e1ch jsem vyt\u00e1hl zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e \u017eiletku. Sedl jsem si na zem a p\u0159itla\u010dil \u017eiletku k ruce, krev mi za\u010dala kapat z ruky na podlahu a vytryskly mi slzy.<\/div>\n
Pro\u010d j\u00e1? Pro\u010d t\u011b miluju? Pro\u010d nem\u016f\u017eu b\u00fdt norm\u00e1ln\u00ed a nemuset proch\u00e1zet t\u00edmhle v\u0161\u00edm jen kv\u016fli tob\u011b, moje l\u00e1sko? Ale nejsem a nikdy nebudu, dokud t\u011b budu milovat.<\/div>\n
Pak jsem s\u00e1hl na stolek. Vzal jsem kapesn\u00edk a ut\u0159el krev z ruky. Nechal jsem jen r\u00e1nu, zav\u00e1zal ji dal\u0161\u00ed vrstvou obvaz\u016f a vr\u00e1til \u017eiletku pod pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/div>\n
Pak jsem si v\u0161iml trochy \u010derstv\u00e9 krve na podlaze. Vzal jsem zase kapesn\u00edk a vysu\u0161il ji. Vstal jsem a lehl si na postel. Kdy\u017e jsem le\u017eel v posteli, Tom ve\u0161el do pokoje a posadil se na postel vedle m\u011b.<\/div>\n
„Hele, d\u011bje se n\u011bco?“ Zeptal se a pokusil se m\u011b ut\u011b\u0161it.<\/div>\n
„Ne.“ Zalhal jsem a oto\u010dil se ke zdi, z\u00e1dy k Tomovi.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale kdyby se n\u011bco d\u011blo, tak mi to m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct.“ \u0158ekl, vstal, ode\u0161el z pokoje a nechal za sebou pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n
P\u00e1ni, sed\u011bl hned vedle m\u011b. Panebo\u017ee to je tak nef\u00e9r. Mus\u00edm mu to \u0159\u00edct rychle i kdy\u017e \u0159ekne, \u017ee takhle m\u011b nemiluje… Pak ten pokus st\u00e1l za to, ale douf\u00e1m, \u017ee bude cht\u00edt, abychom i potom z\u016fstali p\u0159\u00e1teli a nebude se mu to zd\u00e1t tak divn\u00e9.<\/div>\n
Pak jsem se zvedl z postele. P\u0159e\u0161el jsem ke dve\u0159\u00edm, zase je zabouchl a vzal \u017eiletku zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e, kde bylo te\u010f p\u00e1r kapek zaschl\u00e9 krve. Posadil jsem se na zem do rohu proti dve\u0159\u00edm. Pak jsem vzal \u017eiletku a pomalu ji p\u0159itla\u010dil k ruce. O vte\u0159inu pozd\u011bji jsem vyk\u0159ikl bolest\u00ed.<\/div>\n
V tu chv\u00edli se rozlet\u011bly dve\u0159e a j\u00e1 spadl na zem. Tom vb\u011bhl dovnit\u0159. Vzal moji hlavu do dlan\u00ed a odhrnul mi vlasy z obli\u010deje. Cht\u011bl jsem n\u011bco \u0159\u00edct, ale on m\u011b vzal do n\u00e1ru\u010d\u00ed a objal m\u011b. Pak ruce sundal, pod\u00edval se na m\u011b a z o\u010d\u00ed mu vytryskly slzy. Pak sjel pohledem na moji ruku, kde z hlubok\u00e9 r\u00e1ny tr\u010dela \u017eiletka, a zvedl m\u011b ze zem\u011b. Polo\u017eil m\u011b na postel a sedl si vedle m\u011b. V tu chv\u00edli se mi o\u010di zase zalily slzami a on vyb\u011bhl z m\u00edstnosti, sedl si za dve\u0159mi na podlahu a rozplakal se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se pokusil zab\u00edt. To je idiot. Myslel jsem, \u017ee ho napadne n\u011bco lep\u0161\u00edho, ne\u017e se pokusit o sebevra\u017edu.<\/div>\n
Najednou zaslechl, jak slab\u011b \u0161ept\u00e1m jeho jm\u00e9no, zvedl se, vb\u011bhl dovnit\u0159 a posadil se zase vedle m\u011b na postel. Vzal jsem jeho ruku a z posledn\u00edch zbytk\u016f sil jsem si ho k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl a objal ho. Za p\u00e1r vte\u0159in mi spadla hlava a o\u010di se zav\u0159ely. Zrovna m\u011b cht\u011bl pol\u00edbit, kdy\u017e jsem otev\u0159el o\u010di. Usm\u00e1l se na m\u011b, p\u0159esto\u017ee mu z o\u010d\u00ed tekly slzy. Zkusil jsem n\u011bco \u0159\u00edct, ale on m\u011b zastavil.<\/div>\n
Tak tohle je m\u016fj konec. No, bude\u0161 mi chyb\u011bt l\u00e1sko. Byl jsi ke mn\u011b cel\u00e9 ty roky tak mil\u00fd a j\u00e1 se \u0159ezal jen kv\u016fli tob\u011b, moje l\u00e1sko. No tak asi bych ti te\u010f mohl v\u0161echno \u0159\u00edct a doufat v nejlep\u0161\u00ed, proto\u017ee tohle je prost\u011b m\u016fj konec, l\u00e1sko.<\/div>\n
„Ehm.. Tome, mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct.“ \u0158ekl jsem a zachv\u011bl se.<\/div>\n
„Ano?“ P\u0159eru\u0161il m\u011b.<\/div>\n
„Ehm, nev\u00edm jak to \u0159\u00edct, ale miluju t\u011b. Miluju t\u011b od chv\u00edle, kdy jsme se poprv\u00e9 setkali, ale te\u010f u\u017e je asi pozd\u011b na to \u0159\u00edkat ti to. Cht\u011bl jsem, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, ale odrazovalo m\u011b, \u017ee bys moji l\u00e1sku nemusel op\u011btovat.“ \u0158ekl jsem a v tu chv\u00edli mi t\u011blem projela nep\u0159\u00edjemn\u00e1 bolest a j\u00e1 vypustil tenk\u00fd vzlyk. Kdy\u017e se bolest zm\u00edrnila, v\u0161iml jsem si, \u017ee pl\u00e1\u010de. Z posledn\u00edch sil jsem se posadil a naposledy ho objal. Najednou v\u0161ak moje t\u011blo ochablo, moje ruce spadly z jeho krku a j\u00e1 se polo\u017eil na postel skoro mrtv\u00fd. Naposledy se mi zalily o\u010di slzami a on se na m\u011b pod\u00edval a usm\u00e1l se. Pak \u0159ekl to, po \u010dem jsem celou dobu tak tou\u017eil.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju a u\u017e hrozn\u011b dlouho.“ \u0158ekl, sehnul se ke mn\u011b a poprv\u00e9 m\u011b pol\u00edbil. Tohle nebyl oby\u010dejn\u00fd polibek. Tohle byl polibek, na kter\u00fd nikdy nezapomenu, i kdybych m\u011bl te\u010f zem\u0159\u00edt. Pak odt\u00e1hl svoje rty od m\u00fdch, d\u00edval se na m\u011b a plakal.<\/div>\n
„Ale co tvoje p\u0159\u00edtelkyn\u011b?“ \u0158ekl jsem a zase se zachv\u011bl.<\/div>\n
„Ty pro m\u011b znamen\u00e1\u0161 v\u00edc ne\u017e ona a mn\u011b trvalo hrozn\u011b dlouho, ne\u017e jsem na to p\u0159i\u0161el, ale dneska, kdy\u017e jsem sed\u011bl a d\u00edval se s n\u00ed na televizi, m\u011b to zas\u00e1hlo. Miluju t\u011b a znamen\u00e1\u0161 pro m\u011b v\u0161echno, ale j\u00e1 nechci, aby to skon\u010dilo takhle. Chci, abychom byli spolu nav\u017edy.“ \u0158ekl, sna\u017eil na m\u011b pod\u00edvat a plakal.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme.“ \u0158ekl jsem a \u0161\u00edlen\u00e1 bolest mi vyst\u0159elila rukou a\u017e k srdci.<\/div>\n
„Ale jak?“ Zeptal se, vzal m\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed, objal m\u011b a na posledy m\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n
„Nev\u00edm, ale jestli m\u016f\u017eeme b\u00fdt nav\u017edy spolu, nikdy na tebe nezapomenu.“ \u0158ekl jsem a hlava mi spadla na stranu. Zav\u0159el jsem o\u010di. M\u016fj dech se zten\u010doval, srdce se zastavilo a j\u00e1 tam jen le\u017eel, mrtv\u00fd.<\/p>\n

autor: DarkBill<\/strong>
betaread: Verushka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

L\u00e1sko, j\u00e1 u\u017e takhle d\u00e1l nem\u016f\u017eu. Pro\u010d mus\u00ed\u0161 m\u00edt rad\u0161i ji ne\u017e m\u011b? P\u0159iv\u00e1d\u00ed m\u011b to k \u0161\u00edlenstv\u00ed a kdykoliv v\u00e1s dva vid\u00edm spolu, chce se mi zvracet, nebo h\u016f\u0159, pod\u0159ezat se, proto\u017ee j\u00e1 t\u011b tak miluju a ty m\u011b v\u016fbec, jen<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19152","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19152","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19152"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19152\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19152"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19152"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19152"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}