{"id":19159,"date":"2008-03-29T14:50:00","date_gmt":"2008-03-29T13:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19118"},"modified":"2008-03-29T14:50:00","modified_gmt":"2008-03-29T13:50:00","slug":"odesel","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/29\/odesel\/","title":{"rendered":"Ode\u0161el"},"content":{"rendered":"
Ode\u0161el a nechal m\u011b tu\u2026 Asi se u\u017e nevr\u00e1t\u00ed\u2026 Jak by tak\u00e9 mohl, v\u017edy\u0165 z t\u00e9 cesty, na kterou se vydal, u\u017e nen\u00ed n\u00e1vratu. Pro\u010d m\u011b ale nechal tady? Samotn\u00e9ho, bez pomoci, bez n\u011bj\u2026 M\u00e1m \u017e\u00edt d\u00e1l, to mi \u0159ekl, kdy\u017e odch\u00e1zel. Ale jak to jde? Zmizela mi ta lep\u0161\u00ed polovina, zmizelo moje j\u00e1. U\u017e jsem s\u00e1m a dokud se nevyd\u00e1m za n\u00edm, tak s\u00e1m z\u016fstanu. Nikdo mi nem\u016f\u017ee pomoct zahnat ten stesk, ten pocit pr\u00e1zdnoty, kdy\u017e je pry\u010d. \u017dij d\u00e1l, \u0159ekl a opustil m\u011b\u2026 P\u0159\u00e1l by si, abych z\u016fstal takov\u00fd jak\u00fd jsem byl. Ale jak m\u016f\u017eu b\u00fdt stejn\u00fd jako s n\u00edm, kdy\u017e tu nen\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu se usm\u00e1t, ani\u017e bych nemyslel na jeho \u00fasm\u011bv. Na ten kouzeln\u00fd kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd posledn\u00ed dobou pat\u0159il jenom m\u011b. Jak bych mohl zapomenou na ty hv\u011bzdy v jeho o\u010d\u00edch, kter\u00e9 zaz\u00e1\u0159ily jenom pro m\u011b, kdy\u017e jsem ho objal a pol\u00edbil.<\/div>\n
Po\u0159\u00e1d ho vid\u00edm p\u0159ede mnou\u2026 Jak tam le\u017eel, usm\u00edval se a potom\u2026 Byl pry\u010d\u2026 Tak najednou, tak n\u00e1hle. Prost\u011b tu nebyl a j\u00e1 mu cht\u011bl \u0159\u00edct tolik v\u011bc\u00ed. \u017de jsem necht\u011bl zhasnout ty hv\u011bzdy jeho o\u010d\u00ed, \u017ee to byla chyba a \u017ee m\u011b v\u0161echno moc mrz\u00ed. \u017de u\u017e tu budu po\u0159\u00e1d pro n\u011bj, nav\u017edycky. \u017de ho miluju a nikdy nep\u0159estanu. \u017de jsem necht\u011bl pochybovat o na\u0161\u00ed l\u00e1sce, o n\u011bm, o n\u00e1s\u2026 Pro\u010d je ale v\u017edycky v\u0161echno jinak, ne\u017e chceme? Nestihl sem mu \u0159\u00edct ani jedno z toho, ode\u0161el. S v\u011bdom\u00edm, \u017ee u\u017e nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 my, ale p\u0159esto se nezlobil, odpustil mi, p\u0159\u00e1l mi jen to dobr\u00e9\u2026 \u017dij d\u00e1l, \u0159ekl\u2026 Jako by v\u011bd\u011bl, \u017ee ve chv\u00edli co ho ztrat\u00edm, u\u017e m\u016fj \u017eivot nebude m\u00edt smysl. Jak jsem jenom mohl dopustit, aby v t\u00e9 nejhor\u0161\u00ed chv\u00edli byl s\u00e1m. Jak jsem jen mohl nechat jeho hv\u011bzdi\u010dky zhasnut\u00e9, pro\u010d jsem nep\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv, t\u0159eba by to potom nevzdal tak lehce.<\/div>\n
\u0158\u00edkali, \u017ee pr\u00fd \u010dekal na m\u011b\u2026 Cht\u011bl se rozlou\u010dit, doufal \u017ee se vr\u00e1t\u00edm, \u017ee se to srovn\u00e1, ale j\u00e1 to nestihl\u2026 Pro\u010d jsem nep\u0159i\u0161el v\u010das? Ode\u0161el s pocitem, \u017ee je v\u0161echno pry\u010d\u2026 \u017de je s\u00e1m\u2026 Ve chv\u00edli, kdy jsem ve\u0161el do dve\u0159\u00ed, jsem poznal, \u017ee u\u017e je pozd\u011b, \u017ee u\u017e mu nestihnu vysv\u011btlit, \u017ee je jedin\u00fd koho miluju\u2026 Sakra pro\u010d? Pro\u010d jsem tak ot\u00e1lel s t\u00edm p\u0159iznat pravdu\u2026 V\u0161echno mohlo bejt jinak. Mohli jsme b\u00fdt spolu, mohl jsem znova l\u00edbat jeho rty, dr\u017eet ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed, us\u00ednat v jeho objet\u00ed\u2026 Chyb\u00ed mi\u2026 Chyb\u00ed mi stovka t\u011bch mali\u010dkost\u00ed, kter\u00e9 u\u017e nejsou mo\u017en\u00e9. \u017de u\u017e nikdy nebude v koupeln\u011b von\u011bt jeho \u0161amp\u00f3n, \u017ee ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no nez\u016fstane na m\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i stopa jeho parf\u00e9mu\u2026 Tak moc bych cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm, a\u0165 tady, nebo tam, kde je te\u010f on. Pro\u010d jsem jenom nep\u0159i\u0161el o chv\u00edli d\u0159\u00edv? I tak bych te\u010f byl s\u00e1m, ale s pocitem, \u017ee kdy\u017e odch\u00e1zel, tak v\u011bd\u011bl \u017ee pro m\u011b n\u011bco znamen\u00e1\u2026 \u017de ho miluju.<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ko, pro\u010d jsi m\u011b tu nechal? V\u00edm, \u017ee jsem ti ubl\u00ed\u017eil, ale tohle je moc krut\u00fd trest. J\u00e1 ti vzal iluze, ale ty jsi mi vzal cel\u00fd m\u016fj \u017eivot\u2026 Proto\u017ee ty jsi byl m\u016fj \u017eivot, v\u00ed\u0161\u2026 Znamenal jsi pro m\u011b v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, jenom jsem to neum\u011bl d\u00e1t najevo tak jako ty m\u011b. M\u011bl jsem pocit, \u017ee to nen\u00ed pot\u0159eba\u2026 \u017de to p\u0159ece mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee to na m\u011b je poznat, asi bylo, ale pro\u010d mi nedo\u0161lo, \u017ee ob\u010das je pot\u0159eba i n\u011bco \u0159\u00edct. P\u00e1r sl\u016fvek o l\u00e1sce a v\u0161echno by bylo jinak. V\u00edm jak mi bylo kr\u00e1sn\u011b, kdy\u017e si mi \u0161eptal do ucha, \u017ee m\u011b miluje\u0161 a \u017ee n\u00e1s nikdy nikdo a nic nerozd\u011bl\u00ed. Pro\u010d mi sakra nedo\u0161lo \u017ee ty pot\u0159ebuje\u0161 to sam\u00fd? Byl jsi na\u0161e slun\u00ed\u010dko, neust\u00e1le dobr\u00e1 n\u00e1lada, na rtech \u00fasm\u011bv a v o\u010d\u00edch ti z\u00e1\u0159ily ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdy cel\u00e9ho vesm\u00edru. A j\u00e1 tohle v\u0161echno zni\u010dil jedn\u00edm okam\u017eikem. Jednou zasranou chv\u00edl\u00ed, kter\u00e1 absolutn\u011b nest\u00e1la za to. V\u00ed\u0161 l\u00e1sko, nic nebylo\u2026 I kdybys tam nep\u0159i\u0161el, tak by nic nebylo, br\u00e1\u0161ko\u2026 Te\u010f to zn\u00ed jako kli\u0161\u00e9,vi\u010f? Ale v\u011b\u0159 mi, je to tak\u2026 Kdy\u017e zav\u0159u o\u010di, vid\u00edm tebe. Jenom tebe, jak se sm\u011bje\u0161, jak si rovn\u00e1\u0161 vl\u00e1sky a pohr\u00e1v\u00e1\u0161 si s piersingem\u2026 Te\u010f u\u017e ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, jak moc jsi pro m\u011b znamenal, jak moc jsem t\u011b miloval. Ale v\u00edm, ve sv\u00e9m srdci jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee jednou\u2026 Jednou se zas sejdeme a kdy\u017e mi d\u00e1\u0161 posledn\u00ed \u0161anci, tak ti dok\u00e1\u017eu, \u017ee na sv\u011bt\u011b nen\u00ed nikdo, kdo by t\u011b mohl nahradit v m\u00e9m \u017eivot\u011b, v my\u0161lenk\u00e1ch, v m\u00e9m srdci\u2026<\/div>\n
Miluju t\u011b br\u00e1\u0161ko a nav\u017edy budu.<\/div>\n
Mlad\u00fd kluk dopsal t\u011bch p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f a zp\u011btn\u011b se za\u010detl do dopisu, kter\u00fd u\u017e nem\u00e1 komu b\u00fdt doru\u010den. Uv\u011bdomoval si, jak zmaten\u011b ty v\u011bty vyzn\u00edvaj\u00ed, ale byla v nich up\u0159\u00edmnost a to se cen\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee ani sto dopis\u016f u\u017e nezvr\u00e1t\u00ed osud, kter\u00e9mu byl ale te\u010f p\u0159ipraven \u010delit. Zalepil ob\u00e1lku, nadepsal ji a pomalu vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed. Nev\u0161\u00edmal si pohled\u016f t\u011bch kolem, beze slova proch\u00e1zel okolo spousty lid\u00ed, n\u011bkter\u00e9 ani neznal, na jin\u00e9 mu sklouzl pohled a k\u00fdvl hlavou. Nezastavoval se, pro\u010d taky? Aby si vyslechl fale\u0161n\u00e1 slova \u00fat\u011bchy od ciz\u00edch, nebo aby \u010delil zoufalstv\u00ed t\u011bch bl\u00edzk\u00fdch? Ne, to by te\u010f nedok\u00e1zal. Vlastn\u011b m\u011bl ten dojem \u017ee asi nikdy nedok\u00e1\u017ee p\u0159edstoupit p\u0159ed jejich spole\u010dn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 a p\u0159iznat: „Um\u0159el kv\u016fli m\u011b\u2026“ Bu\u010fto by ho odsoudili, nebo zase litovali a on si nep\u0159\u00e1l ani jedno, i kdy\u017e\u2026 V\u011bd\u011bl, \u017ee to odsouzen\u00ed by si zaslou\u017eil v\u00edce ne\u017e l\u00edtost. Proch\u00e1zel kolem nich a p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 Vcelku o ni\u010dem, jen se sna\u017eil zapomenout na tu bolest, kterou c\u00edtil. Na bolest, kter\u00e1 byla v jeho p\u0159\u00edpad\u011b n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e1\u2026 Ztratil bratrovu d\u016fv\u011bru, l\u00e1sku a nakonec i bratra samotn\u00e9ho. A v\u0161echno svou vinou. Znovu si vzpomn\u011bl na jeho posledn\u00ed slova: „\u017dij d\u00e1l“<\/div>\n
„Ale jak to jde, sakra!“ vyk\u0159ikl zoufale sm\u011brem k nebi. „Kdy\u017e ty jsi tam a j\u00e1 tady.“ P\u0159e\u0161el zelen\u00fd tr\u00e1vn\u00edk k m\u00edstu, kde u\u017e dnes jednou byl. Nev\u0161iml si, \u017ee ho pozoruje p\u00e1r o\u010d\u00ed. Klesl na kolena, polo\u017eil b\u011blostnou ob\u00e1lku na je\u0161t\u011b b\u011blej\u0161\u00ed k\u00e1men. „Chci abys to v\u011bd\u011bl,“ za\u0161eptal a z posledn\u00edch sil zadr\u017eoval slzy. „Nikdy se t\u011b nevzd\u00e1m\u2026. Nikdy!“ a to u\u017e se mu kut\u00e1lely po tv\u00e1\u0159\u00edch. Na rameni uc\u00edtil ciz\u00ed dla\u0148, dotyk tak jemn\u00fd, \u017ee kdyby si nebyl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee je to nemo\u017en\u00e9, p\u0159isoudil by ho bratrovi.<\/div>\n
„On to v\u00ed,“ ozval se tich\u00fd hlas. „Po\u010dk\u00e1 na tebe,“ stiskl ten \u010dlov\u011bk chlapcovo rameno. Ten se oto\u010dil a v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed se vyplakal. Ze \u017ealu nad ztr\u00e1tou bratra a zlomen\u00e9ho srdce. Nechal se hladit po z\u00e1dech a poslouchal tich\u00e1 slova \u00fat\u011bchy, kter\u00e1 snad kone\u010dn\u011b spl\u0148ovala sv\u016fj \u00fa\u010del. Nebyla jen tak pr\u00e1zdn\u00e1 jako od ostatn\u00edch, ale m\u011bla smysl. Nakonec byl schopen s\u00e1m vst\u00e1t, pohl\u00e9dl nezn\u00e1m\u00e9mu do tv\u00e1\u0159e a poprv\u00e9 od t\u00e9 osudn\u00e9 chv\u00edle se usm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee p\u0159ijde\u0161,“ za\u0161eptal a ut\u0159el posledn\u00ed slzu. Nezn\u00e1m\u00fd k\u00fdvl hlavou, objal ho kolem ramen a odv\u00e1d\u011bl ho od b\u00edl\u00e9ho n\u00e1hrobku. Znovu p\u0159e\u0161li zelen\u00fd tr\u00e1vn\u00edk a oba se oto\u010dili. Ob\u00e1lka u\u017e tam nebyla.<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1 na n\u00e1s,“ \u0159ekl chlapec a naposledy se pod\u00edval na jm\u00e9no. „TOM KAULITZ“<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1 a odpust\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl mu jeho doprovod a tak ode\u0161li\u2026<\/p>\n

autor: Sandia D’Ane
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ode\u0161el a nechal m\u011b tu\u2026 Asi se u\u017e nevr\u00e1t\u00ed\u2026 Jak by tak\u00e9 mohl, v\u017edy\u0165 z t\u00e9 cesty, na kterou se vydal, u\u017e nen\u00ed n\u00e1vratu. Pro\u010d m\u011b ale nechal tady? Samotn\u00e9ho, bez pomoci, bez n\u011bj\u2026 M\u00e1m \u017e\u00edt d\u00e1l, to mi \u0159ekl, kdy\u017e odch\u00e1zel.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19159","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19159","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19159"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19159\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19159"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19159"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19159"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}