{"id":19168,"date":"2008-03-29T14:33:00","date_gmt":"2008-03-29T13:33:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19127"},"modified":"2008-03-29T14:33:00","modified_gmt":"2008-03-29T13:33:00","slug":"doteky-tvych-ras","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/29\/doteky-tvych-ras\/","title":{"rendered":"Doteky tv\u00fdch \u0159as"},"content":{"rendered":"
Tak\u017ee nejprve p\u00e1r slov ke zrozen\u00ed pov\u00eddky. V\u0161echno v podstat\u011b zavinila moje m\u00e1ma sv\u00fdm \u0161patn\u00fdm vkusem. U\u017e kolikr\u00e1t m\u011b doh\u00e1n\u011blo k \u0161\u00edlenstv\u00ed, jak\u00fd druh hudby poslouch\u00e1 a nestyd\u00ed se to pou\u0161t\u011bt „na pln\u00fd pecky“. Ona toti\u017e miluje muzik\u00e1ly. A kdy\u017e u\u017e se ve v\u011b\u017ei asi po p\u00e1t\u00e9 to\u010dil stejn\u00fd disk, nemohla jsem si nev\u0161imnout bolav\u00e9, i kdy\u017e trochu kr\u00e1tk\u00e9 p\u00edsn\u011b. Nebyla jsem si v\u016fbec jist\u00e1, o jak\u00fd muzik\u00e1l se jedn\u00e1, tud\u00ed\u017e jsem vyu\u017eila znalost\u00ed mam\u010di a u\u017e se to se mnou vezlo\u2026 Dokonale m\u011b inspirovala k t\u00e9hle pov\u00eddce\u2026<\/p>\n

<\/em> „Tak u\u017e m\u00e1\u0161 v\u0161echno? Nebudeme na tebe \u010dekat v\u011b\u010dn\u011b,“ zazn\u011bl z p\u0159\u00edzem\u00ed mu\u017esk\u00fd hlas.<\/div>\n

„Jo, u\u017e jen p\u00e1r posledn\u00edch v\u011bc\u00ed\u2026“ k\u0159iknul je\u0161t\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 chlapec v odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
N\u011bkolika skoky se dostal do patra a zam\u00ed\u0159il k pokoji. Byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00fd, otev\u0159en\u00fdm oknem bez z\u00e1v\u011bs\u016f pronikaly dovnit\u0159 zlatav\u00e9 paprsky us\u00ednaj\u00edc\u00edho slunce.<\/div>\n
Tom vykro\u010dil k prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bn\u011b s jasn\u00fdm \u00famyslem vz\u00edt si posledn\u00ed krabici a nav\u017edy odej\u00edt z tohoto domu.<\/div>\n
Vy\u0161el na chodbu a zam\u00ed\u0159il ke schod\u016fm. N\u011bco jej ale p\u0159inutilo v p\u016fli cesty zastavit. Tolik se p\u0159em\u00e1hal\u2026<\/div>\n
Opatrn\u011b krabici odlo\u017eil a jemn\u011b stiskl kliku dve\u0159\u00ed. Byly zam\u010den\u00e9. No jist\u011b\u2026 Oto\u010dil se za sebe a z drobn\u00e9ho h\u00e1\u010dku na zdi sejmul kl\u00ed\u010d. Ruka se mu po\u010dala nepatrn\u011b t\u0159\u00e1st, kdy\u017e se sna\u017eil trefit do kl\u00ed\u010dov\u00e9 dirky. Oto\u010dil a\u2026 ve\u0161el.<\/div>\n
Proboha\u2026 V pokoji u\u017e z\u0159ejm\u011b dlouho nikdo nebyl. Na poli\u010dk\u00e1ch se nahromadil prach a ze stropu a sk\u0159\u00edn\u00ed viselo n\u011bkolik za\u0161edl\u00fdch pavu\u010din. Podlaha pod jeho kroky mali\u010dko zavrzala. Trhnul sebou p\u0159i tom zvuku. Pomalu p\u0159ech\u00e1zel m\u00edstnost\u00ed a prsty se jemn\u011b dot\u00fdkal st\u011bn i n\u00e1bytku, hloub\u00edc tak \u00fazk\u00e9 cesti\u010dky v n\u00e1nosech \u0161p\u00edny. C\u00edtil. Najednou se k n\u011bmu v\u0161echno vr\u00e1tilo a on to znovu c\u00edtil. Bolest, zklam\u00e1n\u00ed, ale i neut\u011b\u0161itelnou touhu dotknout se\u2026 alespo\u0148 si p\u0159edstavit\u2026<\/div>\n
Na stole se povalovalo neskute\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed pap\u00edr\u016f. Na t\u011bch svrchn\u00edch u\u017e se p\u00edsmo t\u00e9m\u011b\u0159 ztr\u00e1celo. Za\u010dal odhrnovat listy stranou a \u010d\u00edst \u00faryvky z nich. V\u011bt\u0161ina obsahovala sentiment\u00e1ln\u00ed texty, zamilovan\u00e9 b\u00e1sni\u010dky nebo drobn\u00e9 kresby \u010dernou tu\u0161\u00ed. Jen dot\u00fdkat se t\u011bch str\u00e1nek mu p\u0159i\u0161lo t\u00e9m\u011b\u0159 neskute\u010dn\u00e9. P\u00e1r jich odkryl a pohled mu sklouzl na do\u010dista seschlou r\u016f\u017ei. P\u016fvodn\u011b byla nejsp\u00ed\u0161 rud\u00e1. Ano\u2026 byla rud\u00e1, vzpom\u00ednal si. Vzal ji do ruky. N\u011bkolik okv\u011btn\u00edch l\u00edstk\u016f se uvolnilo a upadlo na zem. A on se p\u0159i tom tak stra\u0161n\u011b sna\u017eil ji nepo\u0161kodit! Cht\u011bl ji chr\u00e1nit! Oto\u010dil se k odchodu. Je\u0161t\u011b ne\u017e za sebou zav\u0159el dve\u0159e, zdvihl ze zem\u011b pomuchlanou fotografii.<\/div>\n
Zamkl a kl\u00ed\u010d vr\u00e1til na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
N\u00e1hle u\u017e necht\u011bl tak rychle odej\u00edt. Nostalgie jej naprosto pohltila. Skoro p\u0159estal d\u00fdchat, jak se sna\u017eil upomenou na jeho tv\u00e1\u0159. Pot\u0159eboval na vzduch. M\u00edsto aby zam\u00ed\u0159il ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm, kde u\u017e na n\u011bj \u010dekali s nalo\u017eenou dod\u00e1vkou, vy\u0161el zadn\u00edmi vr\u00e1tky na zahradu. Posadil se do jedinn\u00e9 lavi\u010dky a sklopil hlavu.<\/div>\n
Doteky tv\u00fdch \u0159as,<\/em><\/div>\n
povzdech jen\u017e se sm\u00e1l\u2026<\/em><\/div>\n
Jsou tu se mnou zas,<\/em><\/div>\n
konej\u0161\u00ed m\u011b d\u00e1l.<\/em><\/div>\n
Nikdy se s t\u00edm nevyrovnal. Dnes jsou to na den p\u0159esn\u011b dva roky, kdy byl jeho bratr nezv\u011bstn\u00fd. Necht\u011bl plakat, ale i tak si slzy na\u0161ly cestu ven a neposlu\u0161n\u011b mu m\u00e1\u010dely zchladl\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Nezbylo mu t\u00e9m\u011b\u0159 nic. Jen r\u016f\u017ee, kterou mu den p\u0159ed zmizen\u00edm daroval a zoh\u00fdban\u00e1 fotka. D\u011bsilo ho, \u017ee u\u017e pomalu zapom\u00edn\u00e1 na konturu Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, na linii jeho t\u011bla. Necht\u011bl zapomenout, ale kdy\u017e \u010das si \u017e\u00e1dal tak krutou da\u0148\u2026<\/div>\n
Tu tv\u00e1\u0159 plnou kouzel<\/em><\/div>\n
jsem zpam\u011bti znal.<\/em><\/div>\n
Te\u010f podobu ztr\u00e1c\u00ed,<\/em><\/div>\n
toho jsem se b\u00e1l\u2026<\/em><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed slza. S\u00e1m m\u011bl mo\u017enost se ujistit o tom, \u017ee vzpom\u00ednky bol\u00ed. P\u0159ed o\u010dima st\u00e1le vid\u011bl ten v\u00fdjev, kdy\u017e dorazil dom\u016f. Volal, zoufale k\u0159i\u010del, ale jeho bratr se neozval. V dom\u011b nebyl. Na chodb\u011b byly patrn\u00e9 zn\u00e1mky z\u00e1pasu a na podlaze utkv\u011blo n\u011bkolik drobn\u00fdch kapek krve. Hledali ho snad v\u0161ude, ani n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f \u0159\u00edzen\u00e9ho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed mu ho nevr\u00e1tilo zp\u011bt.<\/div>\n
Vyrval mi ji \u010das,<\/em><\/div>\n
doteky tv\u00fdch \u0159as<\/em><\/div>\n
c\u00edt\u00edm, c\u00edt\u00edm d\u00e1l\u2026<\/em><\/div>\n
Nikdo ne\u017e\u00e1dal v\u00fdkupn\u00e9. Pro l\u00e1sku bo\u017e\u00ed, v\u017edy\u0165 on by dal cokoliv!! Ob\u011btoval by samotnou podstatu sebe sama, srdce i du\u0161i za posledn\u00ed polibek, kter\u00fd mu nebyl dop\u0159\u00e1n. Byl si jist\u00fd, \u017ee kdyby jej te\u010f op\u011bt spat\u0159il, zem\u0159el by. Zahynul by samou l\u00e1skou a neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm vysvobozen\u00edm.<\/div>\n
Tolik dlouh\u00fdch let<\/em><\/div>\n
d\u011bl\u00ed l\u00e1sko n\u00e1s.<\/em><\/div>\n
Tv\u00e1\u0159 tvou uvid\u011bt,<\/em><\/div>\n
us\u00ednal bych sn\u00e1z.<\/em><\/div>\n
A on jednodu\u0161e zapomn\u011bl. Jak se to mohlo st\u00e1t? Jak mohl tak dlouhou dobu \u017e\u00edt a nemyslet na n\u011bj? Zastyd\u011bl se s\u00e1m p\u0159ed sebou. R\u016f\u017ee u\u017e byla nas\u00e1kl\u00e1 jeho slzami. V duchu zadoufal, \u017ee se t\u0159eba op\u011bt za\u010dne \u010dervenat a v\u0161echno bude zase dobr\u00e9. Marn\u011b\u2026 V\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ed dv\u011bma lety ztratil svou sou\u010d\u00e1st, kter\u00e1 u\u017e nikdy nep\u016fjde nahradit. Jako kdy\u017e rozbijete k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lovou sklenici, nikdy ji neslo\u017e\u00edte zp\u011bt tak, aby m\u011bla p\u016fvodn\u00ed p\u016fvab a lesk. Vy\u010d\u00edtal si, \u017ee ho tehdy nechal o samot\u011b. Kdyby byl tenkr\u00e1t s n\u00edm\u2026 Te\u010f ani nev\u011bd\u011bl, zda je bratr je\u0161t\u011b \u017eiv.<\/div>\n
Slib v\u011brnosti st\u00e1l\u00e9<\/em><\/div>\n
u\u017e nev\u00edm jak zn\u011bl.<\/em><\/div>\n
Kdo komu co sl\u00edbil<\/em><\/div>\n
a kdo zapomn\u011bl?<\/em><\/div>\n
Plakal. Ne, te\u010f u\u017e to nebyl pl\u00e1\u010d, ale hysterick\u00e9 bolestn\u00e9 na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed. Sesul se z lavi\u010dky a tvrd\u011b dopadl na holou zem. Naprosto zni\u010den\u011b kle\u010del, prsty zat\u00ednaj\u00edc hluboko do ztvrdl\u00e9 hl\u00edny. K\u0159i\u010del. Pot\u0159eboval ze sebe dostat v\u0161echnu nahromad\u011bnou bolest. Zoufale volal bratrovo jm\u00e9no a prosil boha, aby mu jej navr\u00e1til.<\/div>\n
\u010cas to v\u0161echno vzal,<\/em><\/div>\n
Povzdech, jen\u017e se sm\u00e1l<\/em><\/div>\n
c\u00edt\u00edm, c\u00edt\u00edm d\u00e1l\u2026<\/em><\/div>\n
Zvedl se ze zem\u011b. Osu\u0161il slzy a naposledy se rozhl\u00e9dl po zahrad\u011b. S r\u016f\u017e\u00ed a vyobrazen\u00edm jich dvou, jak sed\u00ed v tr\u00e1v\u011b, tisknou se k sob\u011b a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00edvaj\u00ed, v dlan\u00edch odkr\u00e1\u010del k domu. Beze slov nastoupil do auta, i kdy\u017e si byl jist, \u017ee jeho pl\u00e1\u010d museli sly\u0161et. Sl\u00edbil si, \u017ee u\u017e nikdy nezapomene.<\/div>\n
C\u00edt\u00edm, c\u00edt\u00edm d\u00e1l\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Muffin<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tak\u017ee nejprve p\u00e1r slov ke zrozen\u00ed pov\u00eddky. V\u0161echno v podstat\u011b zavinila moje m\u00e1ma sv\u00fdm \u0161patn\u00fdm vkusem. U\u017e kolikr\u00e1t m\u011b doh\u00e1n\u011blo k \u0161\u00edlenstv\u00ed, jak\u00fd druh hudby poslouch\u00e1 a nestyd\u00ed se to pou\u0161t\u011bt „na pln\u00fd pecky“. Ona toti\u017e miluje muzik\u00e1ly. A kdy\u017e u\u017e se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19168","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19168","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19168"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19168\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19168"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19168"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19168"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}