{"id":19171,"date":"2008-03-29T14:30:00","date_gmt":"2008-03-29T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19130"},"modified":"2008-03-29T14:30:00","modified_gmt":"2008-03-29T13:30:00","slug":"completely-yours-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/29\/completely-yours-1-2\/","title":{"rendered":"Completely yours (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Dania<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille? Jsi tu?“ zavolal Tom a rozhl\u00ed\u017eel se po m\u00edstnosti, jestli tam jeho bratr opravdu nen\u00ed. Ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e a zhluboka se nadechl. Pot\u0159eboval klid. Pot\u0159eboval alespo\u0148 chvili\u010dku jen s\u00e1m pro sebe. P\u0159ipadal si jako v kle\u0161t\u00edch. Jako by se jej n\u011bjak\u00e1 neviditeln\u00e1 s\u00edla sna\u017eila rozdrtit na prach. U\u017e nev\u011bd\u011bl, kudy kam. Srdce bilo neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed a tak nahlas, a\u017e se b\u00e1l, jestli to nesly\u0161\u00ed i ostatn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Zhroutil se na pohovku v rohu m\u00edstnosti a zav\u0159el o\u010di. P\u0159ipadal si tak s\u00e1m, tak opu\u0161t\u011bn\u00fd! Nebyl tu nikdo, kdo by mu pomohl! Nikdo, komu by mohl sv\u011b\u0159it svoje nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed. To, kter\u00e9 jej u\u017e p\u016fl roku t\u00ed\u017e\u00ed jako v\u0161echna v\u00e1ha sv\u011bta. Nedok\u00e1zal si vzpomenout, kdy se naposledy probudil a c\u00edtil se odpo\u010dat\u00fd, s\u00e1m sebou. Neust\u00e1l\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka a klam, kter\u00fd kolem sebe \u0161\u00ed\u0159il, jej tolik unavovaly. Dokonce u\u017e si na sv\u00e9 dva neust\u00e1l\u00e9 spole\u010dn\u00edky tak zvykl, \u017ee by si bez nich p\u0159ipadal jako nah\u00fd. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no se probudit a nasadit masku lhostejnosti a pohody. Jen\u017ee jeho srdce krv\u00e1celo. Tolik l\u00e1sky se v n\u011bm skr\u00fdvalo, tolik tu\u017eeb, ale ani jedin\u00e1 z nich nemohla b\u00fdt uskute\u010dn\u011bna. Nikdy! V\u011bd\u011bl to. V\u011bd\u011bl to tak jist\u011b, jako \u017ee ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vyjde slunce a ka\u017ed\u00fd ve\u010der zase zapadne.<\/div>\n
<\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di a zhluboka vzdychnul. Kdyby to jen nebyl jeho bratr. Dok\u00e1zal by se sm\u00ed\u0159it i s t\u00edm, \u017ee je gay. Dok\u00e1zal by se sm\u00ed\u0159it s \u010d\u00edmkoliv, jen kdyby mohl b\u00fdt s n\u00edm! Jen\u017ee tohle je stejn\u011b k ni\u010demu. Dnem i noc\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se z toho dostat. Jak se zbavit toho citu, kter\u00fd mu ni\u010d\u00ed \u017eivot. Nev\u011bd\u011bl. A nejhor\u0161\u00ed na tom je, \u017ee ani necht\u011bl. Necht\u011bl, aby jeho sny za\u010dal okupovat n\u011bkdo jin\u00fd! Necht\u011bl se jich vzd\u00e1t, kdy\u017e jsou to jedin\u00e9, co m\u016f\u017ee m\u00edt. Ve snech se mu spln\u00ed v\u0161echno, po \u010dem tou\u017e\u00ed. Po \u010dem prahne.<\/div>\n
<\/div>\n
Za\u010dal propadat zoufalstv\u00ed. Jeho o\u010di se zaplnily slzami a on se je sna\u017eil v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby zadr\u017eet. Necht\u011bl plakat. Nemohl. Kdyby za\u010dal, nedok\u00e1zal by p\u0159estat. Smutek mu stahoval hrdlo a nutil jej vzlykat. Stiskl pevn\u011b zuby a v\u00ed\u010dka. Slzy byly to jedin\u00e9, co si zak\u00e1zal. Byly symbol bezmoci a zoufalstv\u00ed, a to on necht\u011bl. Necht\u011bl si p\u0159ipustit, \u017ee slzy jsou v podstat\u011b to jedin\u00e9, co mu zbylo. Proto\u017ee kdyby si jen na chv\u00edli p\u0159iznal bezv\u00fdchodnost situace, nedok\u00e1zal by d\u00e1l \u017e\u00edt. Nem\u011bl by pro\u010d d\u00fdchat. Jist\u011b, nad\u011bje je to, co zb\u00fdv\u00e1. Ale on \u017e\u00e1dnou nevid\u011bl. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by jeho bratr p\u0159istoupil na\u2026 co? Vztah? S n\u00edm? Nikdy!<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a zamrkal. V\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, jak Bill reaguje na pomluvy o jeho \u00fadajn\u00e9 homosexualit\u011b. Kdyby jen v\u011bd\u011bli, \u017ee to on je tepl\u00fd a ne Bill! Bo\u017ee, p\u0159ipadalo mu to tak sm\u011b\u0161n\u00e9. Jako by to ani nebyl jeho \u017eivot, jako by se d\u00edval na n\u011bjakou pok\u0159ivenou grotesku v televizi. Necht\u011bl ani myslet na to, jak by jeho bratr reagoval. Jak by se na n\u011bj d\u00edval. Nep\u0159e\u017eil by ten odpor v jeho o\u010d\u00edch. Op\u0159el hlavu o op\u011brku a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima si povzdychl. Pot\u0159eboval n\u011bco. N\u011bco, co by pohnulo v\u011bcmi. Jak\u00fdmkoliv sm\u011brem. P\u0159i my\u0161lence, \u017ee by to takhle \u0161lo d\u00e1l, se skoro zbl\u00e1znil.<\/div>\n
<\/div>\n
Dve\u0159e se ti\u0161e otev\u0159ely a dovnit\u0159 ve\u0161el \u010dernovlas\u00fd chlapec. „Odpo\u010d\u00edv\u00e1\u0161?“ zeptal se sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd sed\u011bl na pohovce.<\/div>\n
Tom prudce zamrkal a pod\u00edval se na nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho. Na naru\u0161itele jeho klidu, na objekt jeho tu\u017eeb, na Billa. Nebyl schopen slova a jen pohledem hltal jeho dokonal\u00fd obli\u010dej. P\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv zdobil jeho tv\u00e1\u0159 a Tom zalapal po dechu. Z\u00edral na bratrovy rty a zapom\u00ednal d\u00fdchat. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to n\u00e1padn\u00e9, ale za\u010d\u00ednalo mu to b\u00fdt jedno. Dosp\u011bl do bodu, kdy u\u017e nemohl d\u00e1l skr\u00fdvat svoje touhy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome! Co tak kouk\u00e1\u0161? M\u00e1m n\u011bco na puse?“ zeptalo se to nevinn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed a \u0161pi\u010dkou jazyka si ol\u00edzlo horn\u00ed ret. Tom zalapal po dechu a zavrt\u011bl se na pohovce. Jeho t\u011blo za\u010d\u00ednalo reagovat. Sklonil hlavu a modlil se, aby jeho bratr ode\u0161el. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit. ‚B\u011b\u017e!‘ k\u0159i\u010del v duchu neust\u00e1le dokola. \u0160eptal to tak usilovn\u011b, neuv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e skoro k\u0159i\u010d\u00ed!<\/div>\n
<\/div>\n
„Co? Pro\u010d m\u00e1m odej\u00edt? Je ti n\u011bco, Tome?“ zeptal se a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k bratrovi. Tom uc\u00edtil bratrovu dla\u0148 na rameni. Napjal se jako struna a nehty si zar\u00fdval do stehen. Necht\u011bl ho vystra\u0161it, ubl\u00ed\u017eit mu!<\/div>\n
„Bille, b\u011b\u017e, pros\u00edm t\u011b! Odejdi!!“ vyk\u0159ikl Tom na pokraji sil a shrbil se. Bylo mu jedno, \u017ee Bill stoj\u00ed nad n\u00edm a nech\u00e1pav\u011b, ubl\u00ed\u017een\u011b se na n\u011bj d\u00edv\u00e1. Bylo mu jedno, co jeho milovan\u00e9mu dvoj\u010deti let\u00ed hlavou. Soust\u0159edil se tak siln\u011b! Dusil v sob\u011b nehor\u00e1znou touhu p\u0159is\u00e1t se na ty sladk\u00e9 rty. Ochutnat je, ochutnat jeho!<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome?“ za\u0161eptal Bill a ud\u011blal krok dozadu.<\/div>\n
„Bille, pro l\u00e1sku Bo\u017e\u00ed, pros\u00edm t\u011b, odejdi! Hned!!“ zasy\u010del Tom a viditeln\u011b se t\u0159\u00e1sl. Tolik touhy je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtil. U\u017e jen nepatrn\u00fd kous\u00ed\u010dek sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed jej d\u011blil od toho, aby se na nic netu\u0161\u00edc\u00edho bratra vrhnul. A hned potom by bez mrknut\u00ed oka sko\u010dil z t\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed budovy ve m\u011bst\u011b. To se rad\u0161i bude sma\u017eit v pekle, ne\u017e aby se musel d\u00edvat do jeho zhrzen\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b chv\u00edli st\u00e1l na m\u00edst\u011b a nech\u00e1pav\u011b se d\u00edval na sv\u00e9ho bratra, potom se oto\u010dil a se sklon\u011bnou hlavou ode\u0161el. Bolest v o\u010d\u00edch, kter\u00e9 skryl z\u00e1voj \u010dern\u00fdch vlas\u016f, v\u0161ak Tom u\u017e nevid\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
****<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom st\u00e1l v m\u00edstnosti, do kter\u00e9 dopadaly st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 paprsky m\u011bs\u00edce. \u00dapln\u011bk. Jak p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 noc je za okny. Tolik hv\u011bzd na obloze je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl. Jeho pohled v\u0161ak spo\u010d\u00edval na sp\u00edc\u00ed osob\u011b. Jeho bratr byl pro n\u011bj mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cokoliv, co kdy vid\u011bl nebo za\u017eil. Ze sp\u00e1nku se p\u0159ekr\u00e1sn\u011b usm\u00edval. Vlasy mu spadaly do tv\u00e1\u0159e a vyb\u00edzely k doteku. Leskly se jako tekut\u00e9 st\u0159\u00edbro a v Tomovi vyvol\u00e1valy p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed v podb\u0159i\u0161ku. V\u011bd\u011bl, \u017ee se zbyte\u010dn\u011b mu\u010d\u00ed. Ale nedok\u00e1zal si poru\u010dit.<\/div>\n
Jeho kroky ka\u017edou noc vedly do bratrova pokoje a n\u011bkolik hodin nad n\u00edm st\u00e1l a pozoroval jeho dokonal\u00e9 rysy. Kdykoliv se Bill pohnul, Tom p\u0159est\u00e1val d\u00fdchat. Nev\u011bd\u011bl, jak by vysv\u011btlil svoji p\u0159\u00edtomnost kdyby se bratr vzbudil.<\/div>\n
<\/div>\n
T\u011bch n\u011bkolik hodin str\u00e1ven\u00fdch v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti se stalo ritu\u00e1lem. Ka\u017edou noc za\u010d\u00ednal stejn\u011b. Jako zlod\u011bj se vkradl do jeho pokoje a prsty se jemn\u011b dot\u00fdkal bratrovy tv\u00e1\u0159e. Jako v\u00e1nek, lehce, aby jej nevzbudil. Potom ode\u0161el k sob\u011b a po dlouh\u00e9m dni si odpomohl od tlaku, kter\u00fd mu nar\u016fstal ve slabin\u00e1ch. Vys\u00edlen\u011b se zhroutil do pe\u0159in a us\u00ednal s pocitem odezn\u00edvaj\u00edc\u00ed rozko\u0161e. A kdy\u017e m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, ve snech se plnila v\u0161echna jeho tajn\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Op\u011bt se prsty jemn\u011b dot\u00fdkal t\u00e9 sametov\u011b hebk\u00e9 poko\u017eky. Bill jen zlehka pootev\u0159el rty a ol\u00edzl si je jazykem. Tom fascinovan\u011b z\u00edral na tu r\u016f\u017eovou n\u00e1dheru a op\u011bt se v n\u011bm probouzel cht\u00ed\u010d. Slab\u011b zast\u00e9nal a prsty si p\u0159ejel po rtech. Jako by c\u00edtil jeho polibek. Jako by se jej dot\u00fdkaly Billovy rty a ne vlastn\u00ed prsty. Poddal se tomu a zaklonil hlavu. Dech se mu zrychloval a svoje vzdechy u\u017e nedok\u00e1zal krotit. Neuv\u011bdomoval si, \u017ee je sv\u00e9mu bratrovi \u010d\u00edm d\u00e1l bl\u00ed\u017e. Neuv\u011bdomoval si, \u017ee st\u00e9n\u00e1 st\u00e1le hlasit\u011bji, \u017ee nat\u00e1hnul ruku a p\u0159ejel prstem po bratrov\u00fdch rtech. Bill se zavrt\u011bl a p\u0159eto\u010dil se na b\u0159icho. Tom fascinovan\u011b sledoval pe\u0159inu, kter\u00e1 sj\u00ed\u017ed\u011bla po t\u011ble jeho dvoj\u010dete. Bill se je\u0161t\u011b jednou zavrt\u011bl a Tomovi se naskytl p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd pohled na bratrova nah\u00e1 z\u00e1da, zade\u010dek v boxerk\u00e1ch a dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 nohy. Nasucho polkl a vzt\u00e1hl ruku. Prsty se t\u00e9m\u011b\u0159 dot\u00fdkal Billova pozad\u00ed. Na posledn\u00ed chv\u00edli se zarazil, uv\u011bdomil si, co se chystal ud\u011blat. Zhrozen\u011b st\u00e1hl ruku a urychlen\u011b opustil m\u00edstnost.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
****<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Le\u017eel ve sv\u00e9 posteli a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nev\u011bd\u011bl, jak jinak ventilovat svoje pot\u0159eby a tu\u017eby. Dlan\u00ed p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po sv\u00e9m podb\u0159i\u0161ku a p\u0159edstavoval si Billovu ruku nam\u00edsto sv\u00e9. Zaklonil hlavu a pokra\u010doval je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e. Prsty obemkl svoje vzru\u0161en\u00ed a za\u010dal pohybovat z\u00e1p\u011bst\u00edm. Nejd\u0159\u00edve zlehka, jemn\u011b. P\u0159edstavoval si bratrovy ruce na sv\u00e9 hrudi, na tv\u00e1\u0159i. Skoro c\u00edtil jeho rty na sv\u00fdch. Za\u010dal zrychlovat, prohnul se a hlasit\u011b zavzdychal. Bl\u00ed\u017eil se k vrcholu. St\u00e9nal a \u0161eptal bratrovo jm\u00e9no. S\u00edpav\u011b se nadechl a naposledy u\u010dinil p\u00e1r pohyb\u016f rukou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille!“ vyk\u0159ikl a zhroutil se do pokr\u00fdvek. Neuv\u011bdomil si, \u017ee jej bratr m\u016f\u017ee sly\u0161et. Neuv\u011bdomil si, \u017ee jsou dve\u0159e pootev\u0159en\u00e9 a tmav\u00e9 o\u010di pozoruj\u00ed d\u011bn\u00ed v m\u00edstnosti. Neuv\u011bdomil si, \u017ee se pokojem neoz\u00fdv\u00e1 pouze jeden dech, ale p\u0159ibyla i ozv\u011bna. Neuv\u011bdomoval si nic z t\u011bch podstatn\u00fdch detail\u016f, z t\u011bch mali\u010dkost\u00ed, kter\u00e9 se d\u011bly kolem n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom\u016fv dech se zklid\u0148oval, tep se vracel do norm\u00e1lu. V dlani c\u00edtil lepkavou tekutinu. Necht\u011blo se mu vst\u00e1t, ale musel se j\u00edt um\u00fdt. Na vratk\u00fdch nohou do\u0161el ke dve\u0159\u00edm. S hr\u016fzou zjistil, \u017ee jsou pootev\u0159en\u00e9. Prudce otev\u0159el a zmaten\u011b z\u00edral p\u0159ed sebe. Jeho bratr se op\u00edral o prot\u011bj\u0161\u00ed ze\u010f a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima zhluboka d\u00fdchal. Tom nev\u011bd\u011bl, jak se m\u00e1 zachovat. Nejrad\u0161i by zav\u0159el dve\u0159e a nikdy u\u017e je neotev\u0159el. S hr\u016fzou se d\u00edval, jak jeho bratr otev\u00edr\u00e1 o\u010di a d\u00edv\u00e1 se na n\u011bj. Tom sklonil hlavu a st\u00e1l jako na pran\u00fd\u0159i. \u010cekal, kdy se na jeho hlavu sesypou slova v\u00fd\u010ditek a opovr\u017een\u00ed. Byl p\u0159ipraven\u00fd na v\u0161echno. A mo\u017en\u00e1 \u017ee se mu i ulevilo. Kone\u010dn\u011b to vy\u0161lo najevo. Kone\u010dn\u011b v\u00ed, co se mnou d\u011bl\u00e1. Ale v\u00ed to ur\u010dit\u011b? Jak dlouho tu stoj\u00ed?<\/div>\n
<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a spustil: „Bille? Jak dlouho tu jsi?“ pot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt. Pot\u0159eboval zn\u00e1t bratrovu reakci. Nespou\u0161t\u011bl z n\u011bj pohled a \u010dekal na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Od t\u00e9 doby, co jsi ode\u0161el ode m\u011b,“ za\u0161eptal Bill sotva sly\u0161iteln\u011b. \u0160okovan\u011b se na n\u011bj d\u00edval a teprve te\u010f mu do\u0161lo, \u017ee byl vzh\u016fru. \u017de p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kam se d\u00edval, kde se ho dot\u00fdkal. S Tomem se zato\u010dila podlaha a kdyby se nedr\u017eel dve\u0159\u00ed, sesul by se na zem.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsi mi vynadat?“ zeptal se ti\u0161e a \u010dekal na jeho slova.<\/div>\n
„Ne. J\u00e1\u2026 j\u00e1 bych cht\u011bl\u2026“ koktal Bill a d\u00edval se do zem\u011b.<\/div>\n
„Co bys cht\u011bl?“ zeptal se Tom s nad\u011bj\u00ed v hlase. Okam\u017eit\u011b se ale ok\u0159iknul. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho sny se nikdy nespln\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 chci v\u011bd\u011bt\u2026 pro\u010d,“ \u0159ekl a zvedl k bratrovi pohled pln\u00fd otazn\u00edk\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bo\u017ee, Bille! Co pro\u010d? Pro\u010d se uspokojuju a vol\u00e1m tvoje jm\u00e9no? Nebo pro\u010d chod\u00edm v noci k tob\u011b do pokoje a o\u010dumuju t\u011b jako n\u011bjakej \u00fachyl\u00e1k? A co je nejlep\u0161\u00ed – pro\u010d se t\u011b ve sp\u00e1nku dot\u00fdk\u00e1m? V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ vyk\u0159ikl Tom a nesna\u017eil se u\u017e nic zast\u00edrat. C\u00edtil horkost ve tv\u00e1\u0159\u00edch a v o\u010d\u00edch mu \u017ehnulo. Pod\u00edval se up\u0159en\u011b sv\u00e9mu bratrovi do tv\u00e1\u0159e a v\u011bd\u011bl, co tam najde. \u0160ok, zmatek a opovr\u017een\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, co se bude d\u00edt d\u00e1l. P\u0159imhou\u0159il o\u010di a prsty k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral lem trika.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill \u0161okovan\u011b z\u00edral p\u0159ed sebe a nech\u00e1pal nic. Prudce zavrt\u011bl hlavou a polkl. Cht\u011bl ud\u011blat krok sm\u011brem k bratrovi, ale nohy ho necht\u011bly poslouchat. Sna\u017eil se pochopit, co mu t\u00edm Tom chce \u0159\u00edct. \u017de by snad\u2026?<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, ty jsi\u2026 ehmmm.“<\/div>\n
„Co? No co jsem?“ \u0159ekl a po z\u00e1dech mu p\u0159ejel mr\u00e1z.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Dania<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Dania „Bille? Jsi tu?“ zavolal Tom a rozhl\u00ed\u017eel se po m\u00edstnosti, jestli tam jeho bratr opravdu nen\u00ed. Ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e a zhluboka se nadechl. Pot\u0159eboval klid. Pot\u0159eboval alespo\u0148 chvili\u010dku jen s\u00e1m pro sebe. P\u0159ipadal si jako v kle\u0161t\u00edch. Jako by se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19171","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19171","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19171"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19171\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19171"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19171"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19171"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}