{"id":19259,"date":"2008-03-25T17:10:00","date_gmt":"2008-03-25T16:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19218"},"modified":"2008-03-25T17:10:00","modified_gmt":"2008-03-25T16:10:00","slug":"bourliva-bourka-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/25\/bourliva-bourka-1-2\/","title":{"rendered":"Bou\u0159liv\u00e1 bou\u0159ka (1\/2)"},"content":{"rendered":"
V dom\u011b Kaulitzov\u00fdch vl\u00e1dl toho dne zmatek a sp\u011bch…
Jeliko\u017e se pan\u00ed Kaulitzov\u00e9 z\u017eelelo sv\u00e9 matky, kter\u00e1 si po\u0159\u00e1d st\u011b\u017euje, \u017ee svoje jedin\u00e9 dva vnuky nevid\u011bla dobr\u00fdch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, bylo rozhodnuto: Dvoj\u010data jedou na v\u00edkend k babi\u010dce do Loitsche.
I kdy\u017e se dvoj\u010data v\u0161emo\u017en\u011b vzp\u00edrala a slibovala i modr\u00e9 z nebe, jen aby nemuseli k t\u00e9 ,,hodn\u00e9, mil\u00e9 a v\u017edy usm\u011bvav\u00e9 star\u00e9 d\u00e1m\u011b na konci jejich vesnice“, matka byla neoblomn\u00e1.
Nav\u00edc te\u010f kluci m\u011bli p\u00e1r dn\u00ed oddech od skupiny, tak\u017ee jejich n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u prarodi\u010d\u016f br\u00e1nily jen a jen siln\u00e9 protesty z jejich strany, kter\u00e9 ov\u0161em Simone nebrala ani v nejmen\u0161\u00edm na v\u011bdom\u00ed.
Simone samoz\u0159ejm\u011b jet nemohla: ,,Tolik pr\u00e1ce co m\u00e1m, mami… ano… je mi to velice l\u00edto\u2026 pos\u00edl\u00e1m tam kluky\u2026 jist\u011b, moooc se t\u011b\u0161\u00ed… ano a pozdravujeme Bibinku\u2026 ano… p\u00e1\u00e1 mami, p\u00e1\u00e1.“ Takhle to Simone d\u011blala u\u017e v\u00edc jak dva roky. A\u017e se Tom divil, \u017ee j\u00ed to je\u0161t\u011b ta star\u00e1\u2026 ehm\u2026tedy… hodn\u00e1 babi\u010dka \u017eere. A tak ani jemu, ani jeho dvoj\u010deti nezbylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e nechat se od matky pol\u00edbit na ob\u011b l\u00edce a vydat se loudav\u00fdm krokem s ko\u0161\u00edkem pln\u00fdm v\u00e1no\u010dky a s dobr\u00fdm v\u00ednem… ,,Babi\u010dka ho m\u00e1 nejrad\u0161i,“ prohl\u00e1sila matka… k autobusu, kter\u00fd je zaveze na m\u00edsta, kter\u00fdm by se racion\u00e1ln\u011b uva\u017euj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk vyhnul i za opravdov\u00e9 nouze.<\/div>\n
S kapucou, k\u0161iltovkou, br\u00fdlemi zakr\u00fdvaj\u00edc\u00edmi p\u016fl obli\u010deje a s domn\u011bn\u00edm, \u017ee tak budou nen\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed (co\u017e se jim ale uprost\u0159ed l\u00e9ta, ve \u010dty\u0159icetistup\u0148ov\u00e9m vedru p\u0159\u00edli\u0161 nevedlo), se \u0161ourali k zast\u00e1vce s nad\u011bj\u00ed, \u017ee kdy\u017e polezou jak hlem\u00fd\u017edi, budou m\u00edt to \u0161t\u011bst\u00ed a autobus, kter\u00fd na ono zapomenut\u00e9 m\u00edsto jezd\u00ed pouze jednou denn\u011b, t\u0159eba ujede\u2026.<\/p>\n

,,Hey hey You You, I don’t like your girlfriend,“ zazn\u011blo v Tomov\u011b uchu, jen co nastoupili do toho zpropaden\u00e9ho autobusu, kter\u00fd m\u011bl zrovna dneska jak na potvoru zpo\u017ed\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

,,Sp\u00ed\u0161 jak na tu starou je\u017eibabu,“ pomyslel si Tom.<\/div>\n
,,Bille!“<\/div>\n
,,No way! No way!“ prozp\u011bvoval si z d\u00e1l \u010dernovlas\u00fd hoch se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
,,Tak Bille,“ zavr\u010del blon\u010f\u00e1k a str\u010dil do n\u011bj loktem. Bill sebou polekan\u011b \u0161kubnul, rozhl\u00ed\u017eeje se kolem, jestli jeho p\u011bveck\u00fd ,,v\u00fdkon“ z\u016fstal skryt okol\u00ed. Ale jak brzy zaregistroval, v autobuse, krom\u011b n\u011bj a Toma sed\u011bl a\u017e na zadn\u00edch seda\u010dk\u00e1ch pouze jeden asi pades\u00e1tilet\u00fd chlap\u00edk, kter\u00fd byl o\u010dividn\u011b, s hlavou na skle, uprost\u0159ed hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/div>\n
„Kdo by se taky obt\u011b\u017eoval do takov\u00fd prdele,“ pomyslel si Bill a kone\u010dn\u011b se oto\u010dil zp\u00e1tky na sv\u00e9ho nerv\u00f3zn\u011b vypadaj\u00edc\u00edho bratra.<\/div>\n
,,T\u011b\u0161\u00edm se tam asi jako k zuba\u0159i po narozeninov\u00e9 p\u00e1rty,“ zafun\u011bl Tom d\u0159\u00edv, ne\u017e se ho sta\u010dil bratr zeptat.<\/div>\n
,,To bude zase sam\u00fd ,Ale ty dredy se k mlad\u00e9mu mu\u017ei nehod\u00ed\u00b4,“ proto\u010dil o\u010di v sloup. ,,A\u2026 Bille, jak se m\u016f\u017ee\u0161 malovat? Sousedka se m\u011b tuhle ptala, co je to za p\u011bknou sle\u010dnu, kter\u00e1 doprov\u00e1z\u00ed toho dredat\u00e9ho Toma,“ zavr\u010del Bill.<\/div>\n
,,Dej Bibince pokoj, je to \u010distokrevnej pejsek,“ zadeklamoval Tom jako nau\u010denou b\u00e1sni\u010dku. ,,Bude to peklo,“ povzdechl si Bill srdceryvn\u011b. A rozhodl se n\u00e1sledovat vzor jejich jedin\u00e9ho spolucestuj\u00edc\u00edho a aspo\u0148 na chvilku se pono\u0159it do hlubin sp\u00e1nku. Jak znal babi\u010dku, ta je bude nutit vst\u00e1vat se slepicemi.
A to nemluvil o v\u0161ech povinnostech, kter\u00e9 si pro n\u011b bab\u010da p\u0159iprav\u00ed.<\/div>\n
,,Tome, vzbu\u010f m\u011b, a\u017e tam bude\u0161 nebo m\u011b nech na m\u00edst\u011b um\u0159\u00edt,“ zamumlal je\u0161t\u011b a nechal se ukol\u00e9bat k sp\u00e1nku. Tom odevzdan\u011b k\u00fdvnul a do u\u0161\u00ed si vrazil sluch\u00e1tka od iPodu… za necelou hodinu byli na m\u00edst\u011b\u2026 a Bill, a\u010dkoliv se sna\u017eil ve sp\u00e1nku spolknout sv\u016fj vlastn\u00ed jazyk a udusit se, musel spolu s bratrem vystoupit na star\u00e9m autobusov\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed. Jestli se tomu tak d\u00e1 v\u016fbec \u0159\u00edkat. Mal\u00e1 plechov\u00e1 budka se zna\u010dn\u011b oloupan\u00fdm lakem a str\u017een\u00fdm j\u00edzdn\u00edm \u0159\u00e1dem. Dvoj\u010data st\u00e1la v budce jak dv\u011b hrom\u00e1dky ne\u0161t\u011bst\u00ed a koukala, jak autobus – jedin\u00e1 mo\u017enost, jak se dostat z tohohle zapad\u00e1kova, nen\u00e1vratn\u011b miz\u00ed v d\u00e1li. Ani jednomu se necht\u011blo ud\u011blat prvn\u00ed krok a kone\u010dn\u011b vykro\u010dit sm\u011br – babi\u010dka
,,Tak poj\u010f,“ ud\u011blal Bill prvn\u00ed krok, popadl ta\u0161ku a s \u00fatrpn\u00fdm v\u00fdrazem vyd\u011bd\u011bnce se vydal vst\u0159\u00edc ,,tomu“ domu. Tom ho s nesouhlasn\u00fdm muml\u00e1n\u00edm napodobil. Byla to \u00fatrpn\u00e1 cesta pln\u00e1 nad\u00e1vek a hn\u011bvu\u2026 p\u0159esto, ani\u017e by to b\u00fdvali cht\u011bli, za necel\u00fdch deset minut stanuli p\u0159ed jej\u00edm domem.
St\u00e1li tam vedle sebe, hled\u00edc s posv\u00e1tnou hr\u016fzou v o\u010d\u00edch na staven\u00ed, je\u017e se ty\u010dilo p\u0159ed nimi. Tom se zhluboka nadechl, ot\u00e1\u010dej\u00edc se na bratra.<\/div>\n
,,Se\u0161 si jistej?? Jak p\u0159ekro\u010d\u00edme tenhle pr\u00e1h a vstoup\u00edme na zahradu plnou v\u00fdkal\u016f a smradu,“ dramaticky se odml\u010del, ,,u\u017e ne-bu-de cesty zp\u011bt.“<\/div>\n
Bill se nadechnul k odpov\u011bdi. Kdy\u017e vtom ho p\u0159eru\u0161il „l\u00edbezn\u00fd“ hlas jejich babi\u010dky. „No kone\u010dn\u011b jste tady! Jak j\u00e1 se na v\u00e1s t\u011b\u0161ila!“ vykl\u00e1n\u011bla se z okna ona star\u0161\u00ed d\u00e1ma a dvoj\u010data m\u011bla i na tu d\u00e1lku mo\u017enost zpozorovat, \u017ee si bab\u010da zapomn\u011bla vz\u00edt sv\u016fj um\u011bl\u00fd chrup. Billovi se hr\u016fzou zje\u017eily chloupky na z\u00e1tylku a hodil na bratra ps\u00ed pohled. Ten mu ho v\u0161ak jen bezradn\u011b op\u011btoval. Odevzdan\u011b otev\u0159el zreziv\u011blou branku. V ten moment se jim s hlasit\u00fdm \u0161t\u011bkotem hnal v \u00fastrety pes men\u0161\u00edho vzr\u016fstu. Bill zak\u0148u\u010del a st\u00e1hnul se za bratra.<\/div>\n
,,Bibinka,“ \u0161pitl sp\u00ed\u0161 pro sebe. To nejhor\u0161\u00ed je ale m\u011blo teprve \u010dekat a Tom si to, a\u010d nerad, pln\u011b uv\u011bdomoval. Z domu vyb\u011bhla (nebo se sp\u00ed\u0161e vybelhala) star\u0161\u00ed d\u00e1ma, jej\u00ed\u017e vln\u011bn\u00e9 papu\u010de pleskaly o dl\u00e1\u017ed\u011bnou cesti\u010dku, jejich sm\u011brem. Bill s Tomem si sta\u010dili sotva vym\u011bnit zd\u011b\u0161en\u00e9 pohledy, u\u017e byli sv\u00edr\u00e1ni v n\u00e1ru\u010di a l\u00edb\u00e1ni na tv\u00e1\u0159e. Bill si uv\u011bdomil, \u017ee babi\u010d\u010dina v\u016fn\u011b se ani za t\u011bch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nezm\u011bnila. Byla c\u00edtit hnojem ze zahr\u00e1dky a v\u016fn\u00ed lacin\u00e9ho cherry . Odolal nutk\u00e1n\u00ed p\u0159idr\u017eet si u nosu kapesn\u00edk. M\u00edsto toho se zmohl na tich\u00e9: ,,Ahoj babi“ a mezit\u00edm si ut\u00edral tv\u00e1\u0159e, na kter\u00e9 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed dostal „\u0161t\u00edpanou“, jak tomu \u0159\u00edk\u00e1vala babi, p\u0159edst\u00edraj\u00edc, \u017ee ho tam n\u011bco sv\u011bd\u00ed.<\/div>\n
„Vy jste mi ale vyrostli!“ spr\u00e1skla ruce a prohl\u00ed\u017eela si sv\u00e9 vnuky, kte\u0159\u00ed jen nehnut\u011b st\u00e1li s k\u0159e\u010dovit\u00fdm \u00fasm\u011bvem – snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00edm, ne\u017e kter\u00fd Bill p\u0159edv\u00e1d\u00ed na focen\u00edch. To u\u017e je ale babi\u010dka ka\u017ed\u00e9ho chytla za ruku a vedla, ne-li vl\u00e1\u010dela, do domu. ,,A samoz\u0159ejm\u011b jste je\u0161t\u011b vyhublej\u0161\u00ed ne\u017e loni,“ pokra\u010dovala a posadila je ke stolu, na kter\u00fd jim ihned dala tal\u00ed\u0159e dom\u00e1c\u00edch knedl\u00edk\u016f, na n\u011b\u017e se dvoj\u010data hladov\u011b vrhla. Pokud babi\u010dka v n\u011b\u010dem vynikala, tak to bylo pr\u00e1v\u011b va\u0159en\u00ed.<\/div>\n
,,Tome! “ vyk\u0159ikla, a\u017e se jmenovan\u00fd zakuckal. ,,Kolikr\u00e1t jsem ti u\u017e \u0159\u00edkala, \u017ee ty dredy m\u00e1\u0161 prost\u011b moc dlouh\u00e9??? Pod\u00edvej, v\u017edy\u0165 si je m\u00e1\u010d\u00ed\u0161 v j\u00eddle. A ty, Bille. Je\u0161t\u011b ses nep\u0159estal malovat?“ \u0159ekla p\u0159\u00edsn\u011b a ukazov\u00e1\u010dkem nazna\u010dila pohyb zleva doprava. ,,Co jenom si lid\u00e9 pomysl\u00ed? Chlapci se p\u0159ece nemaluj\u00ed,“ sp\u00edlala jim a dvoj\u010data se musela hodn\u011b p\u0159em\u00e1hat, aby se na sebe nepod\u00edvala.<\/div>\n
„Ale babi, p\u0159ece jsem ti to vysv\u011btloval loni,“ \u0159ekl lhostejn\u011b Bill s plnou pusou a nap\u00edchl si na vidli\u010dku dal\u0161\u00ed kus knedl\u00edku.<\/div>\n
„Ale nebu\u010f drzej,“ vlepila Billovi „men\u0161\u00ed“ pohlavek, a\u017e chud\u00e1k vdechl sousto, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b chystal spolknout.<\/div>\n
„Babi\u2026“ zalapal po dechu a cel\u00fd rud\u00fd kolem sebe m\u00e1chal rukama.Tom ho jedn\u00edm jedin\u00fdm prudk\u00fdm \u00faderem do zad zachr\u00e1nil p\u0159ed jistou smrt\u00ed udu\u0161en\u00edm.<\/div>\n
,,Tohle bude zaj\u00edmavej v\u00edkend,“ utrousil Tom. Dvoj\u010data je\u0161t\u011b nikdy nezal\u00e9zala do postele tak r\u00e1da jako te\u010f.<\/div>\n
,,Tome?“ ozvalo se do houstnouc\u00ed tmy.<\/div>\n
,,Hm?“<\/div>\n
,,J\u00e1 jsem grogy. Ta baba m\u011b zabije,“ hudroval Bill.<\/div>\n
,,Jo, ona je skoro jako v\u010dela\u2026 ta m\u00e1 med v \u00fastech a jed v zadku, u na\u0161\u00ed bab\u010di je to ov\u0161em naopak,“ prohl\u00e1sil Tom a z\u00edvnul.<\/div>\n
,,Tome?“<\/div>\n
,,Hm.“<\/div>\n
,,Pamatuje\u0161 na n\u00e1\u0161 strom?“<\/div>\n
,,Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
,,Z\u00edtra tam p\u016fjdeme, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ optal se Bill, ale odpov\u011bdi se nedo\u010dkal\u2026<\/p>\n

Kdy\u017e se druh\u00fd den r\u00e1no dvoj\u010data probudila (vinou potrhl\u00e9ho kohouta), na stole u\u017e na n\u011b \u010dekala sn\u00eddan\u011b a pozn\u00e1mka: ,,\u0160la jsem do m\u011bsta STOP ob\u011bd m\u00e1te v troub\u011b STOP nu\u010fte hodn\u00ed STOP va\u0161e miluj\u00edc\u00ed babi\u010dka STOP.<\/p><\/div>\n

,,Ta z t\u011bch komunist\u016f nevyroste,“ pomyslel si Tom.<\/div>\n
„No, ber to z t\u00fd lep\u0161\u00ed str\u00e1nky, alespo\u0148 n\u00e1s nenut\u00ed kydat hn\u016fj jako posledn\u011b… zat\u00edm,“ usm\u00e1l se Bill a sedl si na okraj stolu.<\/div>\n
„Babi by t\u011b za tohle zabila,“ pozvednul Tom obo\u010d\u00ed a na oko k\u00e1rav\u011b se na Billa pod\u00edval.<\/div>\n
,,Tak kdy vyraz\u00edme ?“ zeptal se Bill a d\u00e1l se l\u00e1doval jako by nic.<\/div>\n
,,Kam?“ zeptal se Tom nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
Bill jen proto\u010dil o\u010di. ,,K NA\u0160EMU stromu.“<\/div>\n
,,Ale Bille, v\u017edy\u0165 to je uprost\u0159ed lesa!!“ vyjekl Tom.<\/div>\n
,,To tu chce\u0161 \u010dekat na b\u00e1bu, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed a bude pov\u00eddat kdo m\u00e1 d\u00edt\u011b, kdo je vdan\u00fd a kdo podv\u00e1d\u00ed a nezapome\u0148me na: Tetka Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1 m\u00e1 zas nov\u00fd auto, ta baba krade, j\u00e1 to v\u00edm,“ napodobil hlas sv\u00e9 miluj\u00edc\u00ed babi\u010dky.<\/div>\n
,,Jdeme,“ vysko\u010dil Tom v posv\u00e1tn\u00e9 hr\u016fze od stolu.<\/div>\n
Bill ho n\u00e1sledoval ze dve\u0159\u00ed. ,,Kam kouk\u00e1\u0161?“ zeptal se zmaten\u011b, kdy\u017e ho vid\u011bl st\u00e1t se zaklon\u011bnou hlavou, d\u00edvaje se na nebe.<\/div>\n
,,Tohle by pochopila u\u017e i zabedn\u011bn\u00e1 bedna a jestli to ty nech\u00e1pe\u0161, nazna\u010duju, \u017ee jsi \u00fapln\u00fd imbecil! Copak nevid\u00ed\u0161 tu spou\u0161\u0165? “ zvr\u010del Tom.<\/div>\n
Bill zvednul hlavu a opravdu. \u010cern\u00e9 mraky se na nebi valily jeden p\u0159es druh\u00fd a slibovaly po\u0159\u00e1dnou p\u0159eh\u00e1\u0148ku.<\/div>\n
,,To je v pytli“ zamumlal Bill.<\/div>\n
,,Bil\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, Tom\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9“ ozvalo se z ulice. Bill s Tomem se na sebe pod\u00edvali a mraky nemraky upalovali k lesu.
„Ta n\u00e1m d\u00e1,“ sm\u00e1l se Tom, kdy\u017e s bratrem zastavili uprost\u0159ed star\u00e9 lesn\u00ed cesty.<\/div>\n
„\u0158ekneme, \u017ee jsme ji nevid\u011bli,“ p\u0159idal se Bill. Ud\u00fdchan\u011b si odhrnul vlasy z \u010dela a op\u0159el se z\u00e1dy o vysokou l\u00edpu. „Tome, j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu,“ nasadil sv\u016fj nevinn\u00fd v\u00fdraz a sledoval bratra, jen\u017e k n\u011bmu p\u0159i\u0161el a rukou se op\u0159el t\u011bsn\u011b vedle jeho hlavy.<\/div>\n
„Ty si pamatuje\u0161 p\u0159esnou cestu?“ pokra\u010doval s o\u010dima nalepen\u00fdma na Tomov\u011b obli\u010deji, vzd\u00e1len\u00e9m jen p\u00e1r centimetr\u016f od toho jeho.<\/div>\n
„Jasn\u011b. Ne\u0159\u00edkej, \u017ees zapomn\u011bl\u2026 poj\u010f,“ \u0159ekl n\u011b\u017en\u011b a chytil bratra za ruku.<\/div>\n
Billovo srdce plesalo a to Tomovo bilo jak spla\u0161en\u00e9. Nev\u011bd\u011bl, zda je to z b\u011bhu nebo to m\u00e1 jinou p\u0159\u00ed\u010dinu. \u0160li d\u00e1l ruku v ruce a ani jim nevadilo, \u017ee vysoko nad korunami strom\u016f zu\u0159\u00ed hotov\u00e1 v\u00e1lka \u017eivl\u016f. Spokojen\u011b si vykra\u010dovali po prachov\u00e9 cest\u011b, ani\u017e si uv\u011bdomovali, \u017ee jejich ruce se za\u010d\u00ednaj\u00ed m\u00edrn\u011b potit. Zanedlouho do\u0161li na lesn\u00ed m\u00edtinku, v tu chv\u00edli plnou kv\u00edt\u00ed a tr\u00e1vy.<\/div>\n
,,Jak za star\u00fdch \u010das\u016f,“ \u0159ekl Tom zast\u0159en\u00fdm hlasem, zhluboka se nadechl a padl naznak do tr\u00e1vy, \u010d\u00edm\u017e st\u00e1hnul nic netu\u0161\u00edc\u00edho Billa sebou. Bill se v tu chv\u00edli nezmohl ani na slovo. Pl\u00e1cnul sebou vedle Toma, jen\u017e st\u00e1le pevn\u011b sv\u00edral jeho dla\u0148. Po chv\u00edli ticha, ru\u0161en\u00e9m jen zvuky p\u0159\u00edrody, se Bill op\u0159el o lokty, ml\u010dky sledoval bratra, kter\u00fd se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem, st\u00e1le je\u0161t\u011b hlasit\u011b oddechoval. P\u0159ipadal mu v tu chv\u00edli tot\u00e1ln\u011b sladk\u00fd, a\u017e se s\u00e1m pro sebe musel pousm\u00e1t. Beze slova se polo\u017eil zp\u00e1tky do tr\u00e1vy a pozoroval temnou oblohu. Mraky za tu dobu je\u0161t\u011b v\u00edc z\u010dernaly a lesem se za\u010d\u00ednal proh\u00e1n\u011bt siln\u00fd v\u00edtr. ,,Pamatuje\u0161, jak jsme tu byli prvn\u011b?“ zeptal se Tom, p\u0159et\u00e1\u010dej\u00edc se na bok, \u010delem k Billovi. Bill se rozesm\u00e1l ,,Samoz\u0159ejm\u011b! To jsme t\u00e9 star\u00e9 ra\u0161pli taky utekli. \u0160li jsme t\u00e1mhle k tomu stavidlu. A podepsali se na ten strom“<\/div>\n
,,P\u016fjdeme?“ zeptal se Tom a v o\u010d\u00edch se mu zablesklo, t\u00edm jeho domovsk\u00fdm zp\u016fsobem. Bill jen s \u00fasm\u011bvem p\u0159itakal a nechal se Tomem vyt\u00e1hnout za ruku na nohy. Vyrazili nap\u0159\u00ed\u010d m\u00fdtinkou, prolezli pod p\u00e1r v\u011btvemi a nakonec otvorem v hou\u0161t\u00ed, a\u017e se p\u0159ed nimi rozlil pohled na opu\u0161t\u011bn\u00fd rybn\u00edk s pr\u016fzra\u010dn\u011b modrou hladinou, u n\u011bho\u017e majest\u00e1tn\u011b st\u00e1l velk\u00fd rozlo\u017eit\u00fd buk, jeho\u017e koruna \u010dn\u011bla do nebe a p\u016fsobila dojmem, \u017ee kdyby po ni \u010dlov\u011bk vy\u0161plhal, mohl by se kone\u010dky prst\u016f dotknout hv\u011bzd. Chlapci do\u0161li a\u017e k n\u011bmu a v posv\u00e1tn\u00e9 \u00fact\u011b se dotkli jeho kmene. Ani nemuseli dlouho hledat a spat\u0159ili asi metr a p\u016fl nad zem\u00ed st\u00e1le je\u0161t\u011b dob\u0159e \u010diteln\u00e1 p\u00edsmena: „Bill a Tom nav\u017edy“, za\u0161eptal Bill a s \u00fasm\u011bvem se kone\u010dky prst\u016f lehce dotkl k\u016fry stromu, kde s bratrem p\u0159ed deseti lety vyryli onen n\u00e1pis. Tom ho n\u00e1sledoval a p\u0159ilo\u017eil svoji dla\u0148 na tu Billovu. St\u00e1l u n\u011bj tak bl\u00edzko, \u017ee mohl z\u0159eteln\u011b c\u00edtit v\u016fni jeho vlas\u016f. Bill se na n\u011b oto\u010dil a se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech mu hled\u011bl do o\u010d\u00ed. V jejich odrazu vid\u011bl s\u00e1m sebe. Vlastn\u011b v cel\u00e9m Tomovi vid\u011bl s\u00e1m sebe. Byli si tak podobni a p\u0159itom tak jin\u00ed. V hlav\u011b se mu jako na st\u0159\u00edbrn\u00e9m pl\u00e1tn\u011b prom\u00edtaly vzpom\u00ednky na jejich spole\u010dn\u011b d\u011btstv\u00ed. Jak spolu lezli po stromech, zalo\u017eili kapelu, jejich prvn\u00ed probl\u00e9m a pozn\u00e1mka ve \u0161kole. Kdy\u017e se Bill zamyslel, v\u0161echno pro\u017e\u00edvali spolu. Byli spojen\u00ed neviditeln\u00fdm provazem. M\u011bli kr\u00e1sn\u00fd vztah bratra s bratrem, kamar\u00e1da s kamar\u00e1dem\u2026 Byli dvoj\u010data. Byli nerozlu\u010dn\u00ed.<\/div>\n
,,Kdy\u017e jsme tu byli naposledy, n\u011bco jsme si sl\u00edbili,“ p\u0159eru\u0161il Tom to ticho, st\u00e1le hled\u00edc do jeho hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
,,Nav\u017edy spolu, Tome. Ani jeden neopust\u00ed toho druh\u00e9ho. Budeme spolu \u017e\u00edt\u2026 i- i\u2026,“ zadrhl se Bill.<\/div>\n
,,I um\u00edrat,“ doplnil Tom a p\u0159istoupil o krok bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
,,Nav\u017edy spolu,“ \u0161eptli najednou.<\/div>\n
Tom u\u017e byl Billovi TAK bl\u00edzko. Mohl po\u010d\u00edtat ka\u017edou \u0159asu lemuj\u00edc\u00ed jeho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 o\u010di\u2026 Ob\u011bma se jak na povel rozbu\u0161ila srdce jako o z\u00e1vod. St\u00e1li tam, st\u00e1le je\u0161t\u011b s dlan\u011bmi p\u0159itisknut\u00fdmi ke stromu a s \u00fasty vzd\u00e1len\u00fdmi od sebe jen pouh\u00fdch p\u00e1r milimetr\u016f. Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di a instinktivn\u011b si ol\u00edzl rty. Tom na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i z\u0159eteln\u011b c\u00edtil bratr\u016fv hork\u00fd dech a dokonce by se vsadil, \u017ee sly\u0161\u00ed tlukot jeho srdce\u2026 Naposledy se nadechl a zlehka se dotkl sv\u00fdmi rty Billov\u00fdch. Jen se o n\u011b slab\u011b ot\u0159el, p\u0159esto se mu v\u0161ak i z tak jemn\u00e9ho doteku zato\u010dila hlava a po cel\u00e9m t\u011ble se mu rozlilo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo.<\/p>\n

autor: Angelus<\/strong>, Monica<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V dom\u011b Kaulitzov\u00fdch vl\u00e1dl toho dne zmatek a sp\u011bch…Jeliko\u017e se pan\u00ed Kaulitzov\u00e9 z\u017eelelo sv\u00e9 matky, kter\u00e1 si po\u0159\u00e1d st\u011b\u017euje, \u017ee svoje jedin\u00e9 dva vnuky nevid\u011bla dobr\u00fdch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, bylo rozhodnuto: Dvoj\u010data jedou na v\u00edkend k babi\u010dce do Loitsche.I kdy\u017e se dvoj\u010data v\u0161emo\u017en\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19259","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19259","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19259"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19259\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19259"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19259"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19259"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}