{"id":1926,"date":"2016-07-17T16:00:00","date_gmt":"2016-07-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1918"},"modified":"2016-07-17T16:00:00","modified_gmt":"2016-07-17T15:00:00","slug":"devotion-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/17\/devotion-10\/","title":{"rendered":"Devotion 10."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> Snad v\u0161echny nervy v jeho t\u011ble byly napnut\u00e9, zat\u00edmco dla\u0148 m\u011bl p\u0159itisknutou k bratrovu krku a jen zlehka rty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho, u\u017e\u00edvaje si ka\u017edou vte\u0159inu. M\u011bl pocit, jako by to trvalo celou v\u011b\u010dnost, a p\u0159esto zni\u010den\u011b vydechl, kdy\u017e se Bill odt\u00e1hl a s o\u010dima \u0161iroce otev\u0159en\u00fdma se na Toma d\u00edval. Ml\u010del, snad jako by nedok\u00e1zal pochopit, co se p\u0159ed necelou minutou odehr\u00e1lo, \u017ee ho jeho vlastn\u00ed bratr pol\u00edbil. Nebylo se \u010demu divit, podobn\u00e9 p\u0159\u00edpady se nest\u00e1vaj\u00ed zrovna \u010dasto.<\/div>\n

„Bille, j\u00e1\u2026“ Tom jen ti\u0161e zamumlal, ale Billova v\u00fdstra\u017en\u011b zvednut\u00e1 dla\u0148 ho uml\u010dela. Bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di a sklopil hlavu. Bill ho stoprocentn\u011b nen\u00e1vid\u00ed tak moc, \u017ee ani nechce sly\u0161et jeho vysv\u011btlen\u00ed. Ned\u00e1 mu \u0161anci cokoliv \u0159\u00edct, rovnou ho zavrhl.<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl, dla\u0148 mu pomalu klesala dol\u016f. St\u00e1le bratra up\u0159en\u011b sledoval, jeho pohled u\u017e ale nebyl zl\u00fd ani \u0161okovan\u00fd, byl mnohem klidn\u011bj\u0161\u00ed, jak vid\u011bl, \u017ee Tom je z toho s\u00e1m zni\u010den\u00fd. Nem\u011blo cenu p\u0159id\u00e1vat mu na \u0161patnou n\u00e1ladu t\u00edm, \u017ee by na n\u011bj byl zl\u00fd.<\/p>\n

„Jak se to stalo?“ zeptal se ti\u0161e, ve snaze pochopit<\/em>.<\/div>\n

„Zd\u00e1l se mi o tob\u011b sen a pak se to stup\u0148ovalo\u2026“<\/div>\n
„Kdy?“<\/div>\n
„Chvilku po tom, co jsme sem nastoupili,“ promnul si Tom obli\u010dej. „Nem\u00e1\u0161 ani pon\u011bt\u00ed, jak moc m\u011b to vzalo, byl jsem z toho hrozn\u011b na pr\u00e1\u0161ky. To je d\u016fvod, pro\u010d jsem za\u010dal chodit do sprch, Bille,“ nejist\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „Doufal jsem, \u017ee jsem prost\u011b jen frustrovan\u00fd, a \u017ee trocha sexu to sprav\u00ed. Jen\u017ee to pom\u00e1h\u00e1 v\u017edycky jen na tu danou chvilku\u2026“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to hned ne\u0159ekl, Tomi? Mohli jsme\u2026“<\/div>\n
„Co jsme mohli, Bille?“ Tom odfrkl, dlan\u00ed si p\u0159ejel po vlasech, ne\u017e vstal a roztr\u017eit\u011b p\u0159e\u0161el po pokoji. „Ne\u0159ekl jsem ti to p\u0159esn\u011b pro tenhle tv\u016fj pohled. Sna\u017e\u00ed\u0161 se naj\u00edt \u0159e\u0161en\u00ed, jak m\u011b z t\u00fdhle situace dostat. Jen\u017ee h\u00e1dej co, Bille? J\u00e1 se sna\u017eil n\u011bkolik dlouh\u00fdch t\u00fddn\u016f. A nepomohlo nic. V\u016fbec nic.“<\/div>\n
„Tome, co s t\u00edm budeme d\u011blat?“<\/div>\n
Pokr\u010dil rameny, pohled na bratra byl bolestn\u00fd v\u00edc ne\u017e kdy jindy. „Vzhledem k tomu, \u017ee ty to pochopiteln\u011b nec\u00edt\u00ed\u0161 stejn\u011b, co mysl\u00ed\u0161, \u017ee s t\u00edm m\u016f\u017eeme d\u011blat?“<\/div>\n
Billova hlava se sv\u011bsila. Cht\u011bl n\u011bjak pomoct, naj\u00edt zp\u016fsob, jak Tomovi ulevit od jeho tr\u00e1pen\u00ed. Jak ale mohl ulevit \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho nemiloval t\u00edm jedin\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm pr\u00e1v\u011b cht\u011bl a pot\u0159eboval<\/em> milovat? „Tome, j\u00e1 nev\u00edm, co ti k tomu m\u00e1m \u0159\u00edct\u2026 Nev\u00edm, jak jsme se do t\u00e9hle situace vlastn\u011b dostali, ale mrz\u00ed m\u011b, \u017ee nezn\u00e1m zp\u016fsob, jak n\u00e1s z n\u00ed dostat ven, hlavn\u011b aby ses nemusel tr\u00e1pit,“ povzdechl ti\u0161e. „Ud\u011blal bych cokoliv, jen aby ses netr\u00e1pil\u2026“<\/div>\n
Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l, na bratra pohl\u00e9dl. „To by ses do m\u011b musel zamilovat.“<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

Vztahy mezi bratry ochably z minuty na minutu. Je\u0161t\u011b ten ve\u010der Tom us\u00ednal s pocitem, \u017ee kv\u016fli jednomu jedin\u00e9mu kr\u00e1tk\u00e9mu polibku p\u0159i\u0161el o celou svou budoucnost s Billem, p\u0159esto\u017ee Bill d\u011blal, co mohl, aby Tomovi pomohl. Byl na n\u011bj mil\u00fd, ale u\u017e jen zp\u016fsob, jak\u00fdm se na n\u011bj d\u00edval, Toma donutil oto\u010dit se b\u011bhem us\u00edn\u00e1n\u00ed k Billovi z\u00e1dy. Nest\u00e1l o l\u00edtost ani nic podobn\u00e9ho, cht\u011bl prost\u011b klid.<\/p><\/div>\n

\u017de je n\u011bco \u0161patn\u011b si t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b v\u0161imli i Gustav s Georgem, kte\u0159\u00ed jen v \u0161oku sledovali, jak Tom ani nezvedl hlavu, kdy\u017e k nim Bill do\u0161el, aby Gustavovi mohl vr\u00e1tit p\u016fj\u010denou u\u010debnici. Tomovi v\u011bnoval kr\u00e1tk\u00fd, zoufal\u00fd pohled, ne\u017e s tich\u00fdm rozlou\u010den\u00edm spole\u010dn\u011b s Gustavem zam\u00ed\u0159ili pry\u010d.<\/div>\n
\n

„Okay, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee mi do toho asi nic nen\u00ed, ale Tome, jste s Billem v pohod\u011b? Tohle je asi poprv\u00e9, co spolu nemluv\u00edte a up\u0159\u00edmn\u011b, oba dva vypad\u00e1te dost na hovno.“<\/p><\/div>\n

Tom pokr\u010dil rameny, kone\u010dn\u011b zvedl hlavu, jen aby vid\u011bl Billa odch\u00e1zet jeho typick\u00fdm zlomen\u00fdm krokem, s hlavou smutn\u011b sklon\u011bnou. „Jsme v pohod\u011b\u2026“<\/div>\n
„Ne, to nejste.“<\/div>\n
„Georgu, j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b o tom nem\u016f\u017eu a ani nechci moc mluvit,“ zt\u011b\u017eka polkl. „Do\u0161lo mezi n\u00e1ma k n\u011bjak\u00fd\u2026 situaci, se kterou se oba celkem t\u011b\u017eko vyrovn\u00e1v\u00e1me,“ p\u0159iznal ti\u0161e. „N\u011bjak nev\u00edme, jak s t\u00edm v\u0161\u00edm nalo\u017eit. Hlavn\u011b j\u00e1 ne.“<\/div>\n
„Jde o tebe a tu situaci se \u017e\u00e1rlivost\u00ed na Billa?“ Tom ke kamar\u00e1dovi nejist\u011b vzhl\u00e9dl. „No tak, sice jsem byl dost na sra\u010dky, ale i tak jsem si dok\u00e1zal vydedukovat, \u017ee nejde jen o \u010distou bratrskou \u017e\u00e1rlivost,“ zti\u0161il Georg hlas. „Nev\u00edm, jestli za to m\u016f\u017ee pr\u00e1v\u011b ten chlast, nebo m\u016fj vysp\u011bl\u00fd mozek, ale jsem s t\u00edm v pohod\u011b, fakt.“ Obrovsk\u00fd k\u00e1men spadl Tomovi ze srdce, samou \u00falevou se m\u00e1lem a\u017e rozbre\u010del. Nev\u011bd\u011bl, jak by zvl\u00e1dal, kdyby mu ztroskotalo i p\u0159\u00e1telstv\u00ed, jedin\u00e9 opravdov\u00e9, kter\u00e9 kdy m\u011bl. „Co se mezi v\u00e1ma stalo?“<\/div>\n
„Pol\u00edbil jsem ho.“<\/div>\n
\n

Georgovy rty se otev\u0159ely s t\u00edm, jak obkreslily tich\u00e9 oh<\/em>, a hned na to se znovu zav\u0159ely. Okam\u017eik z\u016fstal ti\u0161e, pohledem p\u0159el\u00e9tl od vzdaluj\u00edc\u00edho se Billa zp\u011bt ke zni\u010den\u00e9mu Tomovi. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to dopadlo \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e bys cht\u011bl\u2026“<\/div>\n

„No, p\u0159inejmen\u0161\u00edm m\u011b alespo\u0148 neposlal do h\u00e1je s t\u00edm, a\u0165 u\u017e se na n\u011bj nikdy ani ned\u00edv\u00e1m. To jsem bral jako pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed reakci,“ p\u0159iznal Tom s povzdechem. „Sna\u017e\u00ed se mi to usnadnit, je mil\u00fd a tak, ale v\u017edy\u0165 to zn\u00e1\u0161. Co ti pom\u016f\u017ee, kdy\u017e je na tebe mil\u00fd ten, kdo v\u00ed, \u017ee jsi do n\u011bj\u2026 zamilovan\u00fd, ale on do tebe ne?“<\/div>\n
Georg p\u0159ik\u00fdvl, danou situaci za\u017eil pochopiteln\u011b u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t, nebylo nijak t\u011b\u017ek\u00e9 se do n\u00ed dostat. I p\u0159es vlastn\u00ed zku\u0161enosti bylo ale st\u00e1le slo\u017eit\u00e9 naj\u00edt zp\u016fsob, jak to co nejl\u00e9pe zvl\u00e1dnout a nezbl\u00e1znit se. Kdyby tu takov\u00e1 mo\u017enost byla, Georg by navrhl, a\u0165 si dr\u017e\u00ed odstup a sna\u017e\u00ed se mu vyh\u00fdbat, ale copak jste se mohli vyh\u00fdbat vlastn\u00edmu bratrovi, dvoj\u010deti, se kter\u00fdm sd\u00edl\u00edte jeden pokoj? „Sna\u017e\u00edm se vymyslet, co ti poradit, abych ti alespo\u0148 trochu pomohl, ale zat\u00edm m\u011b nic nenapad\u00e1,“ p\u0159iznal Georg zoufale. „To, co ti ale rozhodn\u011b doporu\u010d\u00edm, je zru\u0161it svoje n\u00e1v\u0161t\u011bvy ve sprch\u00e1ch, Tome. To ti nijak nep\u0159ilep\u0161\u00ed, bude\u0161 se c\u00edtit je\u0161t\u011b h\u016f\u0159.“<\/div>\n
„Georgu, s\u00e1m dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee dlouho bez sexu to taky nejde. Budu frustrovanej a zlej, protivnej. To taky zrovna nechci.“<\/div>\n
„Hele a co Matt?“<\/div>\n
„Kdo?“ Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nijak si nevybavoval, \u017ee by znal n\u011bkoho se jm\u00e9nem Matt.<\/div>\n
„Ten kluk ze se\u0161losti v kav\u00e1rn\u011b, s t\u011bma zelen\u00fdma o\u010dima. Jmenuje se Mathyas, ale my mu \u0159\u00edk\u00e1me Matt.“<\/p>\n

Tomovi v hlav\u011b vyvstala vzpom\u00ednka na drobn\u00e9ho chlapce se smaragdov\u011b zelen\u00fdma o\u010dima, se kter\u00fdm si kr\u00e1tce u\u017eil na z\u00e1chodc\u00edch. Vzpom\u00ednka to byla matn\u00e1, ale jeho o\u010di si pamatoval velmi dob\u0159e.<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 by ses mohl v\u00eddat s n\u00edm? Je to milej kluk, nehled\u00e1 nic extr\u00e9mn\u011b v\u00e1\u017en\u00fdho, sp\u00ed\u0161 jen tak n\u011bkoho, s k\u00fdm by mohl tr\u00e1vit voln\u00fd \u010das, kdy\u017e zrovna bude m\u00edt n\u00e1ladu.“<\/div>\n
<\/a>„Nejsem si t\u00edm n\u00e1padem moc jist\u00fd, Georgu. V\u010dera jsem Billovi \u0159ekl, \u017ee k n\u011bmu n\u011bco c\u00edt\u00edm, a dneska se m\u00e1m za\u010d\u00edt v\u00eddat s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm? To nezn\u00ed moc d\u016fv\u011bryhodn\u011b\u2026“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b proto \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ani Matt nehled\u00e1 nic v\u00e1\u017en\u00fdho. Prost\u011b kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt m\u00edt n\u011bjak\u00fdho par\u0165\u00e1ka na ve\u010der, aby ses nec\u00edtil s\u00e1m, a j\u00e1 nebudu zrovna ten prav\u00fd,“ zazubil se povzbudiv\u011b, „Matt je rozhodn\u011b ide\u00e1ln\u00ed. Nav\u00edc, co v\u00edm, moc hezky o tob\u011b mluvil.“<\/div>\n
Tom se ti\u0161e rozesm\u00e1l. „Jako kdyby snad se mnou n\u011bco za\u017eil, krom\u011b opileck\u00fdho sexu na z\u00e1chodech.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tohle bylo p\u0159esn\u011b to, co pot\u0159eboval. Pod\u00edvej, ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee mus\u00ed\u0161. \u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee tady ta mo\u017enost je,“ Georg pokr\u010dil rameny. Tom se z\u00e1dy op\u0159el o ze\u010f a p\u0159ik\u00fdvl. Alespo\u0148 pop\u0159em\u00fd\u0161let o tom mohl.“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Tomovy my\u0161lenky se to\u010dily v divok\u00fdch kruz\u00edch od Billa k Mattovi a zp\u011bt. Bylo to t\u011b\u017ek\u00e9 odpoledne. S Georgem se p\u0159ipravoval ke zkou\u0161k\u00e1m n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne, co\u017e byla norm\u00e1ln\u011b \u010dinnost, kterou d\u011blal spole\u010dn\u011b s Billem, a bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159en\u00e9st to najednou k n\u011bkomu jin\u00e9mu. Kdy\u017e se s Georgem lou\u010dil, c\u00edtil se vy\u010derpan\u00fd fyzicky i psychicky, p\u0159esto nemohl zabr\u00e1nit sv\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m. Sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed skoro dv\u011b hodiny, kdy\u017e se do pokoje vr\u00e1til Bill. Vypadal stejn\u011b zni\u010den\u011b jako Tom, co\u017e rozhodlo. Druh\u00fd den se ur\u010dit\u011b ozve Mattovi. On ani Bill nem\u016f\u017eou sed\u011bt na pokoji a b\u00fdt v depresi. Pot\u0159ebuj\u00ed se pohnout d\u00e1l.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Snad v\u0161echny nervy v jeho t\u011ble byly napnut\u00e9, zat\u00edmco dla\u0148 m\u011bl p\u0159itisknutou k bratrovu krku a jen zlehka rty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho, u\u017e\u00edvaje si ka\u017edou vte\u0159inu. M\u011bl pocit, jako by to trvalo celou v\u011b\u010dnost, a p\u0159esto zni\u010den\u011b vydechl, kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[651],"tags":[],"class_list":["post-1926","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-devotion"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1926","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1926"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1926\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1926"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1926"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1926"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}