{"id":19267,"date":"2008-03-25T16:07:00","date_gmt":"2008-03-25T15:07:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19226"},"modified":"2008-03-25T16:07:00","modified_gmt":"2008-03-25T15:07:00","slug":"teplo-a-zima-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/25\/teplo-a-zima-3-3\/","title":{"rendered":"Teplo a zima (3\/3)"},"content":{"rendered":"
R\u00e1no se prot\u00e1hnu a hned se mi pusa rozt\u00e1hne v \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvu. =o) Jo, j\u00e1 vim, \u017ee bych m\u011bl cejtit v\u00fd\u010ditky, ale… necejtim! V\u00e1\u017en\u011b ne! Jen m\u00e1m strach z Billa… jak tohle vezme on? Kouknu sm\u011br jeho postel a \u00fapln\u011b sebou cuknu, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m a on le\u017e\u00ed nehnut\u011b a civ\u00ed p\u0159\u00edmo na m\u011b.<\/div>\n
„To sme se vo\u017erali, co?“ zamuml\u00e1 a ani se nepohne.<\/div>\n
„Jo,“ kejvu hlavou a up\u0159en\u011b ho pozoruju. Uhne pohledem.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1-„<\/div>\n
„Nebudem to \u0159e\u0161it, jo? V pohod\u011b!“ sko\u010d\u00ed mi do \u0159e\u010di, prudce vstane z postele a jde pry\u010d. Co si o tom m\u00e1m jako myslet? Jak v pohod\u011b? Jestli to nem\u00e1me \u0159e\u0161it, tak to nen\u00ed v pohod\u011b. Nem\u00e1m pot\u0159ebu to rozeb\u00edrat, ale n\u011bco bysme si snad \u0159\u00edct mohli, ne? Aby se to trochu ujasnilo… nee jen ‚v pohod\u011b‘!<\/div>\n
Vyjdu z pokoje, ale to u\u017e m\u011b v\u00edt\u00e1 m\u00e1ma a \u017eene m\u011b do kuchyn\u011b, kde jsou nachystan\u00fd \u010derstv\u00fd toasty. =o) Zasednu ke stolu a rozhl\u00eddnu se, kde je Bill… aaa u\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Sed\u00e1 si ke stolu a ani se na m\u011b nepod\u00edv\u00e1. Zkontroluju, jestli jsme tu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d sami a za\u010dnu \u0161eptat.<\/div>\n
„Co m\u011blo znamenat to tv\u00fd ‚v pohod\u011b‘? M\u016f\u017ee\u0161 mi to vysv\u011btlit?“<\/div>\n
„No coby? Prost\u011b v pohod\u011b, byli sme nalit\u00fd, zapomenem na to,“ \u0159ekne a rychle se zakousne do toastu, snad aby nemohl d\u00e1l mluvit a za\u010dne pozorovat okno… Do kuchyn\u011b p\u0159ijde m\u00e1ma a za\u010dne n\u011bco d\u011blat u linky, tak\u017ee rozhovor, kterej m\u00e1m je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d v pl\u00e1nu, odkl\u00e1d\u00e1m na pak. Jakoby to Bill tu\u0161il a celej den se urputn\u011b sna\u017eil nez\u016fstat se mnou s\u00e1m v jedn\u00fd m\u00edstnosti. Je sobota a tak m\u00e1ma nen\u00ed v pr\u00e1ci, tak\u017ee se dneska soukrom\u00ed u\u017e asi nedo\u010dk\u00e1m, jestli se j\u00ed hodl\u00e1 dr\u017eet d\u00e1l! Ve\u010der to u\u017e vypadalo docela nad\u011bjn\u011b, jen\u017ee kdy\u017e u\u017e jsem se chystal ke span\u00ed, p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee se jde koukat na n\u011bjakej film s m\u00e1mou. =o\/ Zavr\u010dim „Hm.“ a jdu vztekle sp\u00e1t.<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011b pozd\u011b v noci probud\u00ed tich\u00fd vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed, rad\u0161i d\u011bl\u00e1m, \u017ee m\u011b to nevzbudilo. Cejtim ale, jak Bill p\u0159ijde t\u011bsn\u011b k m\u00fd posteli… stoj\u00ed tady, v\u00edm, \u017ee to je on! Skoro nedejch\u00e1m… jen se lehce dotkne m\u00fd pe\u0159iny a jde sp\u00e1t. Co m\u011blo tohle znamenat je mi z\u00e1hadou… v\u0161ecko je p\u0159ece ‚v pohod\u011b‘ ne? \u203a=o\/<\/div>\n
V\u00fdborn\u011b! P\u0159i sv\u00fd rann\u00ed n\u00e1sv\u0161t\u011bv\u011b z\u00e1chodu zji\u0161\u0165uju, \u017ee m\u00e1ma \u0161la nakoupit – nechala tu vzkaz. A tak je celej d\u016fm pr\u00e1zdnej. Bill se tud\u00ed\u017e nem\u00e1 ke komu ‚ukr\u00fdt‘! Nejsp\u00ed\u0161 bych tolik nelp\u011bl na tom si to s n\u00edm vyjasnit, kdybych si byl stoprocntn\u011b jistej, \u017ee on nic necejt\u00ed… takhle nel\u00edb\u00e1 n\u011bkdo, kdo NIC necejt\u00ed! A jeho chov\u00e1n\u00ed je taky jin\u00fd, nejsem blbej. Napochoduju do pokoje a sednu si na jeho postel. Otev\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„Co je?“ pt\u00e1 se, ale asi mu je to jasn\u00fd, proto\u017ee se d\u00edv\u00e1 do stropu.<\/div>\n
„V\u010dera to bylo fakt \u0161ikovn\u00fd, jen\u017ee dneska je mamka na n\u00e1kupu a ty se mnou o tom prost\u011b bude\u0161 mluvit. J\u00e1 t\u011b o to pros\u00edm! Nem\u016f\u017eem to nechat jenom tak. J\u00e1 vim, \u017ee je to divn\u00fd o n\u011b\u010dem takov\u00fdm mluvit, ale… budem o tom mluvit,“ \u0159eknu rozhodn\u011b a dod\u00e1m: „Ty… ty snad v\u016fbec nic necejt\u00ed\u0161?“ Sedne si.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo, ale nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00fd, Tome a tak se na to rad\u0161i sna\u017e\u00edm nemyslet a ty bys m\u011bl taky! Jak to vypad\u00e1? Pitom\u00fd slashe… to ty m\u011b na to p\u0159ivedly! Nikdy bych se na tebe ned\u00edval jinak, nebejt jich!“ mluv\u00ed rychle a potichu jakoby se snad b\u00e1l, \u017ee ho n\u011bkdo usly\u0161\u00ed.<\/div>\n
„A co je na tom \u0161patn\u00fdho?“ pt\u00e1m se, ale v hlav\u011b mi najednou vyvstane tis\u00edc odpov\u011bd\u00ed a pokra\u010duju. „Ok, blb\u00e1 ot\u00e1zka, tak ale… nen\u00ed ti to l\u00edto? Tohle zahodit?“<\/div>\n
„Co zahodit?“ vykul\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Tohle… Bille, l\u00edb\u00ed\u0161 se mi v\u00edc ne\u017e jak\u00e1koli holka. Ne, nejsem na kluky, ale ty… j\u00e1 vim, \u017ee to zn\u00ed hloup\u011b, ale…“ po\u0159\u00e1d se zasek\u00e1v\u00e1m, sakra, nejsem schopnej vytvo\u0159it kloudnou v\u011btu „…koukni, to je jako m\u00edt \u00fa\u017easn\u00fd c\u00e9d\u00e9\u010dko a jen na n\u011b koukat. JEN koukat a uka\u017e mi kterej v\u016fl by si ho nepustil, kdy\u017e by v\u011bd\u011bl, co je na n\u011bm za skv\u011bl\u00fd p\u00edsni\u010dky.“ Hm, p\u0159irovn\u00e1n\u00ed Billa k c\u00e9d\u00e9\u010dku je sice trochu divn\u00fd, ale snad to aspo\u0148 pochop\u00ed.<\/div>\n
„Tome, ale v\u017edy\u0165 je to divn\u00fd,“ sna\u017e\u00ed se mi vysv\u011btlit, co j\u00e1 u\u017e d\u00e1vno vim, ale co mi v\u00e1\u017en\u011b nevad\u00ed! I kdy\u017e je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed!<\/div>\n
„Co ke mn\u011b cejt\u00ed\u0161?“ zept\u00e1m se… trochu podp\u00e1sovka, ale m\u011b to v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edm\u00e1, tak co bych se nezeptal? Je vid\u011bt, \u017ee ho to zarazilo. Sklop\u00ed hlavu. Najednou sly\u0161\u00edm kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku – m\u00e1ma se vrac\u00ed. Bill se chce u\u017e u\u017e zvednout a rychle mi uniknout, ale st\u00e1hnu ho zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Tak co ke mn\u011b cejt\u00ed\u0161? Odpov\u011bz mi,“ \u0161ept\u00e1m je\u0161t\u011b rychle, ne\u017e se m\u00e1ma dostane \u00fapln\u011b dovnit\u0159 a u\u017e nebude p\u0159\u00edle\u017eitost se ho zeptat.<\/div>\n
„To sam\u00fd,“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed a jde pry\u010d. Sedim jak opa\u0159enej… jasn\u011b, tuhle odpov\u011b\u010f jsem \u010dekal, ale nee, \u017ee mi to \u0159ekne! Ok… te\u010f s n\u00edm pot\u0159ebuju mluvit snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm, kruci!<\/div>\n
Cel\u00fd dopoledne se sna\u017e\u00edm ho n\u011bkde odchytnout, ale je to t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00fd. Te\u010f u\u017e to nen\u00ed kv\u016fli tomu, \u017ee by se mi n\u011bjak extra vyh\u00fdbal, ale m\u00e1ma furt n\u011bco pot\u0159ebuje.<\/div>\n
„Odpoledne p\u0159ijde Susan,“ informuje n\u00e1s mamka. Susan – jej\u00ed k\u00e1mo\u0161ka. To je moje p\u0159\u00edle\u017eitost! Ve dv\u011b hodiny v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ich\u00e1z\u00ed a ony s m\u00e1mou zapadnou do ob\u00fdv\u00e1ku a \u0159e\u0161ej n\u011bjak\u00fd sv\u00fd v\u011bci. Jdu do pokoje, kde Bill le\u017e\u00ed na posteli a poslouch\u00e1 iPoda. Kdy\u017e m\u011b uvid\u00ed, vynd\u00e1 si to z u\u0161\u00ed, zvedne se a odejde do koupelny. Jdu za n\u00edm! Vlezu dovnit\u0159 a zav\u0159u dve\u0159e. Bill sed\u00ed na van\u011b.<\/div>\n
„Tak co? Jak to vy\u0159e\u0161\u00edme?“ op\u0159u se o ze\u010f.<\/div>\n
„Co chce\u0161 \u0159e\u0161it?“ zept\u00e1 se hloup\u011b.<\/div>\n
„Ok,u\u017e si p\u0159ipad\u00e1m jak idiot, furt za tebou lezu. Nev\u00ed\u0161, co chce\u0161. A jestli to v\u00ed\u0161, tak mi to prost\u011b neum\u00ed\u0161 \u0159\u00edct. V\u00ed\u0161 co? Rozmysli se jak chce\u0161! A jestli chce\u0161, abych t\u011b p\u0159estal takhle otravovat, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct a j\u00e1 u\u017e se na tebe ani nepod\u00edv\u00e1m!“ jsem vzteklej a m\u00e1m strach, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. Stoupne si proti m\u011b.<\/div>\n
„Tak co, m\u00e1m toho nechat?“ zept\u00e1m se a kouk\u00e1m mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Sklop\u00ed hlavu. „Ok,je mi to jasn\u00fd!“ oto\u010d\u00edm se, vezmu za kliku… ale on dve\u0159e zase p\u0159iraz\u00ed zp\u00e1tky, chytne m\u011b za boky a rychle pol\u00edb\u00ed… odt\u00e1hne se.<\/div>\n
„J\u00e1 vim, \u017ee d\u011bl\u00e1m hloupost!“ \u0159ekne a m\u00e1 vyd\u011b\u0161en\u00fd o\u010di.<\/div>\n
„V\u0161ichni d\u011bl\u00e1me hlouposti,“ za\u0161ept\u00e1m a p\u0159itisknu se na jeho rty. Pomalu se podd\u00e1v\u00e1, jeho ruku m\u00e1m na zadku a druhou m\u011b dr\u017e\u00ed za tv\u00e1\u0159. C\u00edt\u00edm, jak se t\u0159ese – jako j\u00e1 minule. Po\u0159\u00e1dn\u011b ho k sob\u011b p\u0159itisknu…<\/div>\n
Ve\u010der si jdu vy\u010distit zuby a pak hur\u00e1 sp\u00e1t. Kdy\u017e p\u0159ijdu do pokoje, Bill sed\u00ed na moj\u00ed posteli. Zamknu dve\u0159e a lehnu si do postele. Lehne si ke mn\u011b. M\u00e1 smutn\u00fd o\u010di…<\/div>\n
„Tome, co kdy\u017e-“ p\u0159itisknu mu prst na pusu.<\/div>\n
„Nikomu to nikdy ne\u0159eknem, jo?“ za\u0161ept\u00e1m a chytnu ho za ruku. Usm\u011bje se a p\u0159ik\u00fdvne. Tak… a nikdy se to nikdo nedozv\u00ed!<\/p>\n

autor: *Nicky*
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

R\u00e1no se prot\u00e1hnu a hned se mi pusa rozt\u00e1hne v \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvu. =o) Jo, j\u00e1 vim, \u017ee bych m\u011bl cejtit v\u00fd\u010ditky, ale… necejtim! V\u00e1\u017en\u011b ne! Jen m\u00e1m strach z Billa… jak tohle vezme on? Kouknu sm\u011br jeho postel a \u00fapln\u011b sebou cuknu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19267","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19267","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19267"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19267\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19267"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19267"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19267"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}