{"id":19304,"date":"2008-03-24T09:18:00","date_gmt":"2008-03-24T08:18:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19263"},"modified":"2008-03-24T09:18:00","modified_gmt":"2008-03-24T08:18:00","slug":"let-s-smoke","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/24\/let-s-smoke\/","title":{"rendered":"Let’s smoke!"},"content":{"rendered":"
Dneska je to asi dva t\u00fddny… dva t\u00fddny, co si dredat\u00fd chlapec na\u0161el d\u00edvku… moc hezkou a i milou, vlastn\u011b m\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ecko, co by kluk jeho form\u00e1tu od d\u00edvky o\u010dek\u00e1val. Ano – t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e. Byla v\u0161ak jedna v\u011bc, co j\u00ed naprosto, ale v\u016fbec ne\u0161lo. Je\u0161t\u011b sice nedo\u0161li do f\u00e1ze, kdy by se spolu vyspali, ale… Co to je za v\u011bc??
Lucia t\u00e1hla Toma za ruku do jej\u00edho pokoje. M\u011bl u\u017e v sob\u011b docela slu\u0161nou d\u00e1vku alkoholu, ale i p\u0159esto p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co bude n\u00e1sledovat. U\u017e ho to docela \u0161tvalo… u\u017e to bylo asi po\u010dtvrt\u00e9 a po\u0159\u00e1d stejnej v\u00fdsledek. Nikdy to nedopadlo podle jeho p\u0159edstav. Ale nikdy se neodv\u00e1\u017eil j\u00ed to pov\u011bd\u011bt. Na sex by ona nep\u0159istoupila, to v\u011bd\u011bl. Dohodli se, \u017ee to ud\u011blaj\u00ed, a\u017e se oba dohodnou. Sice tohle m\u00edrn\u011b nech\u00e1pal, ale d\u00edky tomu, \u017ee byla Lucia opravdu p\u0159ita\u017eliv\u00e1 a kdekdo mu j\u00ed z\u00e1vid\u011bl, nechal to b\u00fdt a rozhodl se b\u00fdt trp\u011bliv\u00fd. Posadila ho se sm\u00edchem na postel, klekla si k n\u011bmu a st\u00e1hla mu kalhoty, spodn\u00ed pr\u00e1dlo a u\u017e ho brala do pusy… jen\u017ee tady byl probl\u00e9m. Ona tohle jednodu\u0161e absolutn\u011b neum\u011bla.<\/div>\n
Netu\u0161il, jestli je snad on prvn\u00ed kluk, kter\u00fdmu to d\u011bl\u00e1… ale i tak by to snad nebyl takovej probl\u00e9m. Jen\u017ee tohle bylo… hr\u016fza! Musel p\u0159edst\u00edrat, \u017ee mu to d\u011bl\u00e1 dob\u0159e. V nest\u0159e\u017eenejch okam\u017eic\u00edch p\u0159id\u00e1vala a\u017e moc rychle a kdy\u017e to bylo pot\u0159eba, naprosto ubrala nebo za\u010dala d\u011blat jin\u00fd v\u011bci… A kdy\u017e se j\u00ed sna\u017eil n\u011b\u017en\u011b nazna\u010dit, co m\u00e1 d\u011blat, jen zvedla hlavu s \u00fasm\u011bvem a slovy: „V\u0161ak j\u00e1 to zvl\u00e1dnu, neboj!“<\/div>\n
Nikdy, je\u0161t\u011b ani jednou, mu to dob\u0159e neud\u011blalo. Sp\u00ed\u0161 jen zhor\u0161ilo n\u00e1ladu… taky komu by to n\u00e1ladu nezhor\u0161ilo, \u017ee jo? Tak\u017ee jako tradi\u010dn\u011b si ‚ud\u00fdchan\u011b‘ lehnul na postel, vy\u010derpan\u011b se usm\u00edval a nech\u00e1val se l\u00edbat od holky, co si myslela, \u017ee svou pr\u00e1ci jako v\u017edy splnila na jedni\u010dku. Z\u016fst\u00e1val s n\u00ed jen proto, \u017ee jak u\u017e bylo \u0159e\u010deno, byla v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00e1, mil\u00e1 a moc hodn\u00e1 holka… jen tohle bylo men\u0161\u00ed m\u00ednus. To se j\u00ed to ale neodv\u00e1\u017eil p\u0159\u00edmo \u0159\u00edct… ztratit j\u00ed necht\u011bl.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b dorazil dom\u016f a pr\u00e1skl s dve\u0159ma.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptala se s vy\u010d\u00edtav\u00fdm t\u00f3nem v hlase jeho matka.<\/div>\n
„Nic,“ odsekl a se stejn\u00fdm bouchnut\u00edm dve\u0159\u00ed zmizel u sebe v pokoji. Sedl si na postel, zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se uklidnit. Po p\u00e1r minut\u00e1ch se za dve\u0159mi pokoje ozvalo slab\u00e9: „M\u016f\u017eu k tob\u011b?“ Zhluboka se nadechl, vydechl a byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 v klidu.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl sv\u00e9mu bratrovi.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a sedl si k Tomovi na postel. D\u011blalo mu moc dob\u0159e uklid\u0148ovat bratra. Nav\u00edc, kdy\u017e v\u0161echnu jeho p\u00e9\u010di tak bezmezn\u011b p\u0159ij\u00edmal. A Tom st\u00e1le netu\u0161il, pro\u010d se k n\u011bmu bratr v posledn\u00ed dob\u011b chov\u00e1 tak, jak se chov\u00e1. Bill mu to ne\u0159ekl… nehodlal mu to \u0159\u00edct… hodlal mu dok\u00e1zat, \u017ee budou oba \u0161\u0165astn\u00ed, kdy\u017e v sob\u011b najdou to n\u011bco, co se ani n\u00e1hodou nepodob\u00e1 bratrsk\u00e9mu vztahu.<\/div>\n
„Zase,“ jednodu\u0161e vysv\u011btlil Tom a promnul si obli\u010dej v dlan\u00edch.<\/div>\n
„Lucia?“ zeptal se starostliv\u011b Bill a polo\u017eil mu ruku na rameno.<\/div>\n
„Jo. Bille, vysv\u011btli mi, co na tom jde tak tot\u00e1ln\u011b zprznit? Dy\u0165 to nen\u00ed nic t\u011b\u017ek\u00fdho, ne?“<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee ne,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e Bill a i p\u0159esto, \u017ee se Tom ned\u00edval (anebo pr\u00e1v\u011b proto?) sjel jeho t\u011blo hladov\u00fdm pohledem. „Tak se s n\u00ed rozejdi, hm?“ navrhl.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee to nejde. Je\u0161t\u011b ne, mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji, ale t\u0159eba se u\u017e brzo kone\u010dn\u011b p\u0159em\u016f\u017ee a dojdem n\u011bkam d\u00e1l… a to u\u017e t\u0159eba bude fajn.“ ‚Anebo taky ne.‘ napadlo Billa, ale nechal si to pro sebe.<\/div>\n
„Na kdy ste zase domluven\u00ed?“<\/div>\n
„Dneska… a\u017e na\u0161i vypadnou, p\u0159ijde k n\u00e1m. Ale tamto… u\u017e se nestane! I kdybys n\u00e1m tam m\u011bl k\u0159enit, u\u017e to nedovol\u00edm, proto\u017ee by mi mohly rupnout nervy.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu tam bejt p\u0159ece s v\u00e1ma, neblbni,“ krout\u00ed hlavou Bill.<\/div>\n
„Hm, to asi ne… v\u00ed\u0161 co? Kdyby j\u00ed to n\u00e1hodou napadlo, nen\u00e1padn\u011b t\u011b prozvonim, vl\u00edtne\u0161 tam a p\u0159ekaz\u00ed\u0161 to, jo?“ zvedl Tom hlavu a zablesklo se mu v o\u010d\u00edch p\u0159i tom \u00fa\u017easn\u00fdm n\u00e1padu.<\/div>\n
„Jak chce\u0161,“ pokr\u010dil Bill ramenama, ale v duchu p\u0159\u00edmo j\u00e1sal. P\u0159epadnout rozrajcovan\u00fdho Toma? Co lep\u0161\u00edho m\u016f\u017ee b\u00fdt?
Bill hled\u011bl z okna na zapadaj\u00edc\u00ed slunce a v duchu prosil Luciu, aby cht\u011bla to, co Tom nechce. Tak \u00fap\u011bnliv\u011b na to myslel, \u017ee sebou trhl a m\u00e1lem mu op\u0159enej loket sjel z parapetu, co\u017e by mohlo zp\u016fsobit dost o\u0161klivou mod\u0159inu, kdy\u017e jeho telefon zavibroval asi deset centimetr\u016f od n\u011bj. Spokojen\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e vid\u011bl bratrovo jm\u00e9no. Zhluboka se nadechl a vykro\u010dil chodbou ke schod\u016fm, pak potichu ze schod\u016f dol\u016f a u\u017e odsud vid\u011bl na gau\u010d… jen m\u00edrn\u011b se nahnul a vid\u011bl bratra, kter\u00fd v ruce k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral mobiln\u00ed telefon nen\u00e1padn\u011b za op\u011bradlem gau\u010de, zat\u00edmco \u010dernovlas\u00e1 kudrnat\u00e1 hlava d\u011blala prapodivn\u00fd v\u011bci v jeho kl\u00edn\u011b. Posledn\u00ed vte\u0159inu v\u011bnoval pozorov\u00e1n\u00ed a p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed si sebe m\u00edsto n\u00ed a pak r\u00e1zn\u011b vkro\u010dil do m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Bille, co ty tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyjekl nahlas a hlavn\u011b ‚p\u0159ekvapen\u011b‘ Tom.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161 promi\u0148, to sem necht\u011bl, jen v\u00ed\u0161, m\u00e1ma mi vol\u00e1 a r\u00e1da by s tebou mluvila,“ ukazuje Bill na telefon v ruce, na kterej samoz\u0159ejm\u011b nikdo nevol\u00e1… „Asi je to dost d\u016fle\u017eit\u00fd,“ p\u0159isad\u00ed je\u0161t\u011b. Tom si v m\u017eiku nat\u00e1hne kalhoty p\u0159ekvapen\u00e9 d\u00edvce p\u0159ed o\u010dima a bere do ruky telefon.<\/div>\n
„No, mami?“ \u0159ekne do sluch\u00e1tka. Chvilku nic a pak nahod\u00ed naprosto vyd\u011b\u0161enej v\u00fdraz… je to chytrej kluk. Zakryje prstem mluv\u00edtko.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, asi bys u\u017e m\u011bla j\u00edt, j\u00e1 se ti ozvu, hm? Promi\u0148, ale tohle je v\u00e1\u017en\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd,“ vysv\u011btluje Tom a za Luci\u00ed zav\u00edr\u00e1 dve\u0159e. Je\u0161t\u011b okam\u017eik je zticha pro p\u0159\u00edpad, \u017ee m\u00e1 dob\u0159e vyvinutej sluch a pak u\u017e se s neskr\u00fdvanou radost\u00ed zub\u00ed od ucha k uchu.<\/div>\n
„D\u00edky, br\u00e1\u0161ko!“ jednou rukou Billa obejme, pak zase rychle pust\u00ed, vr\u00e1t\u00ed mu telefon a zt\u011b\u017eka dosedne na gau\u010d. „To bylo dost dobr\u00fd!“ s vyplazen\u00fdm jazykem a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se oto\u010d\u00ed na Billa. Ten se raduje snad je\u0161t\u011b stokr\u00e1t v\u00edc. M\u00e1 Toma p\u0159esn\u011b tam, kde cht\u011bl. V dobr\u00fd n\u00e1lad\u011b ud\u011bl\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 cokoli… jen na to j\u00edt tou spr\u00e1vnou cestou.<\/div>\n
„Zas to bylo tak tragick\u00fd?“ zept\u00e1 se jako\u017ee mimochodem Bill.<\/div>\n
„Jo, ale v\u010das si tomu zabr\u00e1nil. D\u00edky!“ je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuje a pl\u00e1c\u00e1 Billa po rameni.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ popl\u00e1c\u00e1 Bill bratra po stehn\u011b… jakoby se Tom na chvilku zarazil… „Mus\u00ed bejt hrozn\u00fd to takhle utnout, nem\u00e1\u0161 z toho nep\u0159\u00edjemnej pocit? V\u00ed\u0161, co myslim. Prost\u011b… \u017ee je n\u011bco… nedod\u011blan\u00fd,“ naprosto ‚nevin\u011b‘ zvedne Bill o\u010di k Tomovi.<\/div>\n
„Jo, docela jo,“ k\u00fdvne hlavou zat\u00edm je\u0161t\u011b nic netu\u0161\u00edc\u00ed bratr.<\/div>\n
„Dod\u011bl\u00e1m to za ni, chce\u0161?“ navrhne ne\u010dekan\u011b, m\u00e1 sucho v krku, ale mus\u00ed se dr\u017eet sv\u00fdho pl\u00e1nu. Nesm\u00ed ani jednou klop\u00fdtnout a ono to vyjde… ur\u010dit\u011b!<\/div>\n
„Co?“ nasad\u00ed nech\u00e1pavej v\u00fdraz Tom, kterej u\u017e mo\u017en\u00e1 n\u011bco tu\u0161it za\u010d\u00edn\u00e1. Bill jen s pokr\u010den\u00edm ramen mrkne sm\u011br Tom\u016fv kl\u00edn. „To si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu, \u017eejo?“ ubezpe\u010duje se Tom s rozpa\u010dit\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ne…“ hod\u00ed po n\u011bm Bill sebev\u011bdomej \u00fasm\u011bv a u\u017e si sed\u00e1 na zem.<\/div>\n
„Nee, prosimt\u011b, co to blbne\u0161?“ zved\u00e1 Tom hlas.<\/div>\n
„Neboj, bude se ti to l\u00edbit. A jestli ne, klidn\u011b m\u011b prozvo\u0148,“ mrk\u00e1 Bill.<\/div>\n
„Bille\u00a8, ty ses zbl\u00e1znil, neuniklo ti, \u017ee se\u0161 kluk… a m\u016fj br\u00e1cha?!“ Tom u\u017e nev\u00ed, co v\u00edc \u0159\u00edct, je naprosto vykolejenej… to byl Bill\u016fv pl\u00e1n.<\/div>\n
„Ale za to j\u00e1 nem\u016f\u017eu…“ Bill povoluje sponu Tomova p\u00e1sku.<\/div>\n
„Bille, nech toho,“ sund\u00e1 mu ruce. Bill ‚znud\u011bn\u011b‘ proto\u010d\u00ed o\u010di a chytne Toma za kolena<\/div>\n
„Hele, t\u0159eba si p\u0159edstavuj ji m\u00edsto m\u011b, jo? J\u00e1 jen moc dob\u0159e v\u00edm, jak\u00fd to je, kdy\u017e se n\u011bco takov\u00fdho… nevyvede. Nikomu to ne\u0159eknu a soud\u011b podle tv\u00fdho v\u00fdrazu to taky nebude\u0161 vykl\u00e1dat ka\u017ed\u00fdmu. Prost\u011b si to nech\u00e1me pro sebe. Nic v tom nen\u00ed!“ p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b do\u0159ekne Bill. Jist\u011b, \u017ee v tom n\u011bco je… aspo\u0148 pro n\u011bj rozhodn\u011b jo! Tom jakoby se zamyslel. Po chvilce si unaven\u011b promne o\u010di. Bill vyu\u017eije jeho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed a jedn\u00edm pohybem mu sund\u00e1 kalhoty. Tom se u\u017e u\u017e nadechuje, aby zase n\u011bco \u0159ekl…<\/div>\n
„Nic v tom nen\u00ed!“ ubezpe\u010duje ho je\u0161t\u011b jednou Bill a pokra\u010duje d\u00e1l. Tom je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu rozpa\u010dit\u011b pozoruje v\u0161ecko okolo, jakoby snad zdi okolo m\u011bly o\u010di, ale pak u\u017e se za\u010dne pomalu dost\u00e1vat do onoho stavu naprost\u00e9 bla\u017eenosti. Zeza\u010d\u00e1tku si nep\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee to je pr\u00e1v\u011b jeho bratr, kdo mu tuhle slast zp\u016fsobuje, ale kdy\u017e se nad t\u00edm trochu zamysl\u00ed… vlastn\u011b mu to zas a\u017e tak moc nevad\u00ed… je \u0161ikovnej… jakoby to u\u017e n\u011bkdy d\u011blal…<\/div>\n
„Tys to u\u017e n\u011bkdy d\u011blal?“ zept\u00e1 se Tom mezi m\u00edrn\u00fdmi vzdechy.<\/div>\n
„Nestarej se,“ vyh\u00fdbav\u011b odpov\u00ed Bill… o tomhle se v\u00e1\u017en\u011b nehodl\u00e1 bavit. Postupn\u011b dovede bratra a\u017e k vrcholu. Pak se sbal\u00ed a pomalu odch\u00e1z\u00ed z m\u00edstnosti.<\/div>\n
„D\u00edk,“ k\u0159ikne je\u0161t\u011b Tom. „M\u00e1\u0161 to u m\u011b,“ pronese vlastn\u011b sp\u00ed\u0161 konverza\u010dn\u011b, ne\u017e \u017ee by to myslel v\u00e1\u017en\u011b… to byla ov\u0161em asi chyba, proto\u017ee v tom okam\u017eiku se Bill zastav\u00ed na prahu pokoje.<\/div>\n
„A nemohl bych to u tebe m\u00edt… hned?“ oto\u010d\u00ed se a jeden prst t\u00e1zav\u011b p\u0159ilo\u017e\u00ed ke spodn\u00edmu rtu.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ p\u0159ekvapen\u011b se oto\u010d\u00ed Tom.<\/div>\n
„No jestli bys mi to nemohl oplatit hned?“ Bill si s \u00fasm\u011bvem la\u0161kovn\u011b skousne spodn\u00ed ret a zajisk\u0159\u00ed se mu v o\u010d\u00edch. Tohle nejde odm\u00edtnout…<\/div>\n
„Ok,“ odpov\u00ed pomalu Tom a te\u010f je to on, kdo m\u00e1 naprosto sucho v krku. Bill p\u0159istoup\u00ed ke gau\u010di a pohodln\u011b se usad\u00ed. Tom znejist\u00ed a rozt\u0159esou se mu ruce, \u010deho\u017e si Bill okam\u017eit\u011b v\u0161imne<\/div>\n
„Ty se\u0161 nerv\u00f3zn\u00ed,“ zase se usm\u011bje. Tomovi p\u0159es obli\u010dej p\u0159el\u00edtne sotva znatelnej \u00fasm\u011bv. Neopov\u00edd\u00e1, jen si pomalu sed\u00e1 na zem a z\u00e1pol\u00ed se sponou Billova p\u00e1sku.<\/div>\n
„N\u011bjak ti to nejde, hm?“ hraje si s n\u00edm Bill.<\/div>\n
„Uka\u017e,“ zad\u00edv\u00e1 se do bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed a s\u00e1m si rozepne p\u00e1sek. Billa vzru\u0161uje ka\u017edej nepatrnej dotek Toma a co teprve, kdy\u017e mu kone\u010dn\u011b za\u010dne opravdu stahovat kalhoty. Ruce se mu po\u0159\u00e1d t\u0159esou. Takhle to ale Bill necht\u011bl. Kdy\u017e jeho kalhoty odlo\u017e\u00ed na zem, chytne jeho ruce.<\/div>\n
„Coe?“ zvedne Tom k n\u011bmu hlavu.<\/div>\n
„Pocem,“ lehce zat\u00e1hne za jeho ruce a Tom se posad\u00ed vedle n\u011bj… ruce ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d v t\u011bch Bilovejch. „Nemus\u00ed\u0161 to d\u011blat,jestli nechce\u0161,“ sm\u00ed\u0159liv\u011b se usm\u011bje Bill a palcema ho hlad\u00ed po ruk\u00e1ch. Tom jen p\u0159ik\u00fdvne a zad\u00edv\u00e1 se kamsi do seda\u010dky. „Tohle po tob\u011b nem\u016f\u017eu cht\u00edt, j\u00e1 v\u00edm!“ usm\u011bje se Bill a ze srandy \u0161t\u00edpne Toma do boku. Ten vesele zvedne zase hlavu a Billovi to oplat\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e sem se trochu b\u00e1l,“ p\u0159izn\u00e1.<\/div>\n
„Trochu? Nikdy sem nevid\u011bl tolik rozklepan\u00fd ruce!“ rejpe po\u0159\u00e1d Bill \ud83d\ude42<\/div>\n
„T\u00fd\u00fd!“ zak\u0159i\u010d\u00ed Tom, poval\u00ed Billa pod sebe a za\u010dne ho po\u0159\u00e1dn\u011b lechtat.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161… po tom, co sem ti ud\u011blal, bych sp\u00ed\u0161 \u0159ekl, \u017ee u\u017e se mi nikdy nepod\u00edv\u00e1\u0161 do obli\u010deje,“ \u0159ekne Bill v jedn\u00fd z t\u011bch nep\u0159\u00edjemnejch chvilek ticha, kdy jen tak le\u017e\u00ed pod bratrem.<\/div>\n
„Jo, to j\u00e1 taky! Pro\u010d si to vlastn\u011b ud\u011blal? \u0158ekni mi pravdu,“ vyzve ho Tom. Asi mu do\u0161lo, \u017ee to nebylo jen kv\u016fli n\u011bjak\u00fdmu jeho dobr\u00fdmu pocitu.<\/div>\n
„Proto\u017ee zak\u00e1zan\u00fd ovoce nejl\u00edp chutn\u00e1,“ za\u0161ept\u00e1 Bill.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Tak, \u017ee m\u011b p\u0159itahuje m\u016fj bratr,“ vyklop\u00ed Bill. Tomovi jakoby se snad zamotala hlava. Tuhle odpov\u011b\u010f opravdu ne\u010dekal, ale co v\u00edc, v\u016fbec ho to ne\u0161tve a snad z toho m\u00e1 radost… takovej n\u00e1val pocit\u016f… hlava se prost\u011b musela rozto\u010dit. „Se\u0161 ok?“ zept\u00e1 se starostliv\u011b Bill, kdy\u017e m\u00e1 Tom u\u017e asi dv\u011b minuty zvl\u00e1\u0161tn\u00ed… trochu mimo… v\u00fdraz v obli\u010deji.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych ti d\u00e1t pusu, ale nev\u00edm, co to zp\u016fsob\u00ed,“ rozhodne se j\u00edt s pravdou ven i Tom.<\/div>\n
„Bude\u0161 to muset zkusit,“ p\u0159ejede prstem po jeho krku. Do t\u00e9hle \u010d\u00e1sti to p\u016fvodn\u011b v\u016fbec nem\u011blo doj\u00edt… z Tomovy strany ne! V\u011bd\u011bl to, v\u011bd\u011bl, \u017ee by tohle nem\u011bl d\u011blat. I p\u0159esto, co se stalo je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eikama… p\u0159ece jenom tohle… u\u017e je mo\u017en\u00e1 a\u017e moc osobn\u00ed. „No tak u\u017e se m\u011b neboj,“ zakope Bill posledn\u00ed jeho pochybnosti a p\u0159it\u00e1hne si jeho hlavu k sob\u011b. Trochu ost\u00fdchav\u011b, ale p\u0159ece, spoj\u00ed svoje rty s bratrov\u00fdmi. Nejd\u0159\u00edv jakoby si snad hr\u00e1li… kdo vydr\u017e\u00ed tenhle letmej dotyk d\u00fdl. Tohle srandovn\u00ed p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed rtu po rtu. A\u017e u\u017e Tom d\u00e1l nedok\u00e1\u017ee skr\u00fdvat svou chu\u0165 pro tuhle v\u011bc a vsune jazyk do Billov\u00fdch \u00fast. A p\u0159ekvapiv\u011b… se netop\u00ed ve v\u00fd\u010ditk\u00e1ch sv\u011bdom\u00ed, jen v Billov\u00fdm objet\u00ed, v jeho polibc\u00edch a v jeho p\u0159\u00edvalu cit\u016f.<\/div>\n
„Pro\u010ds mi tohle nikdy ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„Kdo mohl tu\u0161it, \u017ee bude\u0161 stejnej \u00fachyl\u00e1k jako j\u00e1?“ usm\u011bje se Bill. A vlastn\u011b m\u00e1 i trochu pravdu… d\u011blat tyhle v\u011bci s vlastn\u00edm bratrem, by se asi ka\u017ed\u00fdmu nezd\u00e1lo naprosto norm\u00e1ln\u00ed…<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e bych to cht\u011bl ud\u011blat,“ za\u0161ept\u00e1 Tom a polo\u017e\u00ed ruku Billovi na tenkou l\u00e1tku boxerek.<\/div>\n
„Br\u00e1n\u00edm se snad?“ povyt\u00e1hne Bill obo\u010d\u00ed. Odpov\u011bd\u00ed mu je jen Tom\u016fv dal\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv a pak u\u017e jen pokra\u010dov\u00e1n\u00ed toho, co p\u0159ed chvilkou tak n\u00e1hle utli…<\/div>\n
Ub\u011bhlo n\u011bkolik dn\u016f a n\u011bkolik pekeln\u011b v\u00e1\u0161nivejch noc\u00ed, kdy si dvoj\u010data musela d\u00e1vat opravdu pozor, aby nevzbudila pozornost rodi\u010d\u016f. Tom se od onoho dne s Lucii nese\u0161el… jednodu\u0161e na sebe nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak zapomn\u011bli. Teda aspo\u0148 tak si to vysv\u011btloval Tom. A\u017e jednoho dne na Billov\u011b mobilu p\u00edpne smska, ve kter\u00e9 stoj\u00ed : ‚Ne\u0159\u00edkej to Tomovi, ale tys m\u011b v\u017edycky p\u0159itahoval v\u00edc… nem\u00e1\u0161 n\u00e1hodou v pl\u00e1nu j\u00edt v p\u00e1tek k Markovi ? J\u00e1 tam budu…;) Lucia‘ . V p\u00e1tek se toti\u017e u Marka – k\u00e1mo\u0161e snad ka\u017ed\u00fdho n\u00e1ctilet\u00fdho obyvatele Magdeburgu, po\u0159\u00e1d\u00e1 n\u011bjak\u00e1 akce. Bill hned po p\u0159e\u010dten\u00ed zpr\u00e1vy podstr\u010dil mobil Tomovi, aby si j\u00ed p\u0159e\u010detl taky.<\/div>\n
„Tss! Potvora! A to to se mnou je\u0161t\u011b ofici\u00e1ln\u011b neukon\u010dila… a u\u017e by m\u011b podv\u00e1d\u011bla!“<\/div>\n
„Ty j\u00ed ale taky podv\u00e1d\u00ed\u0161,“ mrkne Bill na Toma a zm\u00e1\u010dkne jeho pr\u0165avej zade\u010dek. Tom na to rad\u0161i nic ne\u0159ekne… proto\u017ee jeho bratr m\u00e1 pravdu.<\/div>\n
„M\u00e1m pl\u00e1n,“ za\u010dne Tom, kdy\u017e jdou temnou ulic\u00ed sm\u011br Mark\u016fv d\u016fm o p\u00e1r dn\u016f pozd\u011bji (btw Bill nechal zpr\u00e1vu od Lucie bez odezvy). „Nech se od n\u00ed sbalit. To nebude probl\u00e9m. A pak… mi d\u00e1\u0161 za pravdu, \u017ee to d\u011bl\u00e1 fakt \u0161patn\u011b! A nakonec si j\u00ed vychutn\u00e1me, proto\u017ee ona nev\u00ed, \u017ee j\u00e1 podv\u00e1d\u00edm j\u00ed, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ona podv\u00e1d\u00ed m\u011b“ Bill je nejd\u0159\u00edv trochu zasko\u010denej Tomov\u00fdm pl\u00e1nem, ale nakonec souhlas\u00ed… koneckonc\u016f pro\u010d taky ne?<\/div>\n
U Marka prob\u00edh\u00e1 v\u0161ecko naprosto perfektn\u011b. Tom se vytratil do jin\u00fd \u010d\u00e1sti domu ne\u017e byla Lucia a tak m\u011bla ‚vyklizen\u00fd pole‘. Balila Billa t\u00e9m\u011b\u0159 celej ve\u010der. Bill ov\u0161em ud\u011blal men\u0161\u00ed chybi\u010dku, kdy\u017e toho vypil v\u00edc ne\u017e m\u011bl. Co\u017e zp\u016fsobilo to, \u017ee kdy\u017e se Lucii n\u011bkdy kolem p\u016flnoci poda\u0159ilo dot\u00e1hnou Billa do jedn\u00e9 z lo\u017enic, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b se dostat hlavou do jeho rozkroku a d\u011blat stejn\u00fd chyby jako kdykoli d\u0159\u00edv… tak Bill tak m\u00edrn\u011b mimo vyk\u0159ikl, \u017ee je v\u00e1\u017en\u011b hrozn\u00e1, p\u0159esn\u011b, jak \u0159ekl Tom. T\u00edm si vlastn\u011b na jednu stranu zachr\u00e1nil ‚k\u016f\u017ei‘, proto\u017ee Lucia okam\u017eit\u011b p\u0159estala a u\u017e nepokra\u010dovala…<\/div>\n
„Jak Tom? Tom ti snad o m\u011b n\u011bco \u0159\u00edkal?“ p\u0159ekvapen\u011b sed\u011bla na zemi.<\/div>\n
„Jo, pov\u00eddali sme si… hodn\u011b se sv\u011b\u0159ujeme,“ vp\u00edjel se do n\u00ed opil\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Zabiju ho!“ prudk\u00fdm pohybem se zvedla z podlahy a vypochodovala z pokoje. Bill si jen nat\u00e1hl kalhoty, vylovil v nich mobil a u\u017e volal bratrovi.<\/div>\n
„Sem se pro\u0159ekl…“ vyklopil.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„No \u0159ekl sem j\u00ed, \u017ees o n\u00ed \u0159ekl, \u017ee je hrozn\u00e1… a byla to docela nep\u0159\u00edjemn\u00e1 situace pro ni… A chce t\u011b zab\u00edt.“<\/div>\n
„Ok, toe fuk. D\u00edk,“ a Tom ukon\u010dil hovor. T\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed se zpoza rohu vyno\u0159ila Lucia s v\u00fdrazem b\u011bsn\u00edc\u00edho b\u00fdka.<\/div>\n
„Jaks mohl?“ rozk\u0159i\u010dela se na chud\u00e1ka Toma, ale na\u0161t\u011bst\u00ed hudba se domem rozl\u00edhala celkem dost nahlas, tak\u017ee zase tak velkou ostudu neud\u011blala. Tom netu\u0161il, co na tohle odpov\u011bd\u011bt. Av\u0161ak ona byla rychlej\u0161\u00ed… najednou \u00fapln\u011b zm\u011bnila p\u0159\u00edstup, p\u0159i\u0161la k n\u011bmu a za\u0161eptala: „Dej mi je\u0161t\u011b jednu p\u0159\u00edle\u017eitost… jedinou… a j\u00e1 ti dok\u00e1\u017eu, \u017ee to um\u00edm.“ Hodila po n\u011bm sv\u016fdn\u00fd o\u010di a Tom … poslu\u0161n\u011b a s \u00fa\u0161klebkem na tv\u00e1\u0159i cupital za n\u00ed. Dostala ho p\u0159esn\u011b kam cht\u011bla. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee netou\u017eila po tom mu n\u011bco dokazovat. V nest\u0159e\u017een\u00fdm okam\u017eiku jednodu\u0161e stiskla zuby malinko v\u00edc ne\u017e by bylo vhodn\u00fd. Tom\u016fv k\u0159ik se stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm ten jej\u00ed ztratil v hudb\u011b. Spokojen\u011b se zvedla a ode\u0161la pry\u010d. Je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu trvalo, ne\u017e byl Tom schopnej se postavit na nohy a chodit. Kdy\u017e se mu to ale kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo, prvn\u00ed v\u011bc co ud\u011blal byla, \u017ee se vydal hledat Billa a s n\u00edm pak vy\u0161el kone\u010dn\u011b ven, do chladn\u00fdho no\u010dn\u00edho vzduchu.<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ Bill starostliv\u011b kouk\u00e1 na bratra, kterej chod\u00ed, jakoby m\u011bl pln\u00fd kalhoty.<\/div>\n
„Ona m\u011b… kousla!“ Bill m\u011bl co d\u011blat, aby se udr\u017eel na nohou. Sm\u00e1l se je\u0161t\u011b asi p\u011bt minut.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? Nem\u00e1\u0161 v\u0161emu v\u011b\u0159it!“ s \u00fasm\u011bvem ‚vy\u010dte‘ bratrovi. „A vychutnal sis ji aspo\u0148? S t\u00edm, \u017ee t\u011b vlastn\u011b podv\u00e1d\u011bla…“ zept\u00e1 se je\u0161t\u011b Bill.<\/div>\n
„Ne!“ s vyd\u011b\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem se Tom obr\u00e1t\u00ed na bratra. „J\u00e1 sem idiot! Pokousat se nech\u00e1m a na tohle… zapomenu!“ Rozhodn\u011b vezme Billa za ruku a t\u00e1hne ho zp\u00e1tky do Markova domu.<\/div>\n
„Tome…“ chce upozornit Bill na ruku…<\/div>\n
„J\u00e1 vim!“ stiskne ji Tom je\u0161t\u011b v\u00edc. Spole\u010dn\u00fdma silama najdou Lucii, kter\u00e1 stoj\u00ed z\u00e1dy k nim a cosi prov\u00e1d\u00ed na lince. Tom se k n\u00ed nen\u00e1padn\u011b nahne a do ucha za\u0161ept\u00e1. „Nejse\u0161 jedin\u00e1, kdo podv\u00e1d\u011bl.“ Lucia se polekan\u011b oto\u010d\u00ed a jako ve zpomalen\u00fdm filmu m\u016f\u017ee vid\u011bt, jak se jej\u00ed bejvalej pomalu nahne ke sv\u00fdmu dvoj\u010deti, bere jeho bradu do ruky a rukou, ve kter\u00e9 sv\u00edral tu jeho, si ho k sob\u011b p\u0159it\u00e1hne za zadek. Pak u\u017e jen ka\u017edej z nich ti\u0161e pronik\u00e1 jazykem do pusy toho druh\u00fdho. Jen \u0161koda, \u017ee u sebe Lucia nem\u011bla fo\u0165\u00e1k…<\/p>\n

autor: *Nicky*
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dneska je to asi dva t\u00fddny… dva t\u00fddny, co si dredat\u00fd chlapec na\u0161el d\u00edvku… moc hezkou a i milou, vlastn\u011b m\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ecko, co by kluk jeho form\u00e1tu od d\u00edvky o\u010dek\u00e1val. Ano – t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e. Byla v\u0161ak jedna v\u011bc, co j\u00ed naprosto,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19304","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19304","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19304"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19304\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19304"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19304"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19304"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}