{"id":19306,"date":"2008-03-24T09:10:00","date_gmt":"2008-03-24T08:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19265"},"modified":"2008-03-24T09:10:00","modified_gmt":"2008-03-24T08:10:00","slug":"vypadek-proudu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/24\/vypadek-proudu\/","title":{"rendered":"V\u00fdpadek proudu"},"content":{"rendered":"
Kone\u010dn\u011b se taky jednou za celej den dostanu ke compu… sed\u00edm,usrk\u00e1v\u00e1m colu, poslouch\u00e1m Green Day a sj\u00ed\u017ed\u00edm str\u00e1nky s hadrama, co\u017e u\u017e si d\u00fdl pl\u00e1nuju. M\u00e1me celej bar\u00e1k s Tomem jen pro sebe, proto\u017ee na\u0161i jsou kdesi na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a p\u0159esp\u00ed tam. A to je taky d\u016fvod, pro\u010d jsem se k tomu compu dostal a\u017e te\u010f… Tom u toho sed\u00ed celej den! Venku fouk\u00e1 silnej v\u00edtr, asi bude pr\u0161et. Woow \u00fa\u017easn\u00fd tri\u010dko! Je\u0161t\u011b asi deset minut na n\u011b zbo\u017en\u011b \u010dumim a u\u017e vypl\u0148uju informace o sob\u011b, abych si ho objednal po netu. Je\u0161t\u011b to rad\u0161i jednou zkontroluju – nerad bych tohle triko dop\u0159\u00e1l n\u011bkomu jin\u00fdmu! Venku zah\u0159m\u00ed, a\u017e zadun\u00ed okna. Najedu \u0161ipkou na tla\u010d\u00edtko ‚potvrdit‘, ale v tom monitor s prasknut\u00edm zhasne, Green Day p\u0159estanou hr\u00e1t a j\u00e1 tu sed\u00edm v \u00fapln\u00fd tm\u011b a tichu. Sakra to nee! Opatrn\u011b, abych nezakopl o n\u011bco na zemi\u2026 jo, je tu bordel… dojdu k oknu a kouknu do ulice… v\u0161ude tma.<\/div>\n
Hm, super, tak\u017ee vypadl proud v\u0161ude a j\u00e1 m\u016f\u017eu jen doufat, \u017ee se to n\u011bkomu poda\u0159\u00ed d\u00e1t brzo do po\u0159\u00e1dku!<\/div>\n
„Billee?!“ozve se ze schod\u016f Tom.<\/div>\n
„No?“ k\u0159iknu.<\/div>\n
„J\u00e1 tu nic nevidim. Vypadl proud upe v\u0161ude asi\u2026 toe v h\u00e1ji…“ sly\u0161\u00edm jeho hlas pomalu bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e\u2026 „..Nev\u00ed\u0161,kde sou sv\u00ed\u010dky?“ zept\u00e1 se a u\u017e stoj\u00ed ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Ty voe, pro\u010ds nez\u016fstal dole a nezkusil je naj\u00edt tam?“ to je idiot… jako bych snad sb\u00edral sv\u00ed\u010dky nebo co!<\/div>\n
„Jo… no toe fakt…“ uzn\u00e1 a chce j\u00edt zase dol\u016f.<\/div>\n
„Po\u010dkej, pudu s tebou,“ o\u0161ah\u00e1v\u00e1m v\u011bci a n\u00e1bytek kolem sebe, abych se dostal a\u017e ke dve\u0159\u00edm, kde \u010dek\u00e1 Tom. „Tak b\u011b\u017e prvn\u00ed, tys tudy u\u017e \u0161el,“ \u0159eknu, kdy\u017e furt stoj\u00ed a trochu se chytnu jeho ramene, aby m\u011b nav\u00e1d\u011bl. Bezpe\u010dn\u011b dojdem a\u017e do kuchyn\u011b, kde se n\u00e1m po n\u011bjak\u00fd dob\u011b poslepu poda\u0159\u00ed naj\u00edt sv\u00ed\u010dky a kupodivu i zapalova\u010d. Po takov\u00fd dob\u011b ve tm\u011b je p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna, kdy\u017e se m\u00edstnost zaplav\u00ed aspo\u0148 t\u00edm nepatrn\u00fdm sv\u011btlem, kter\u00fd ze sv\u00ed\u010dky vych\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„Super, zrovna za\u010d\u00ednal dobrej film,“ \u0159ekne nasran\u00fdm t\u00f3nem Tom.<\/div>\n
„Super, zrovna sem si objedn\u00e1val triko a u\u017e to skoro bylo!“ oplat\u00edm mu to. Chvilku ticho, pak se na sebe kouknem a rozesm\u011bjem se.<\/div>\n
„Toe fakt klika! Po takov\u00fd dob\u011b zase doma a tohle!“ rozhodim rukama.<\/div>\n
„Hmm… co budem d\u011blat?“ Tom se loktama op\u0159e o linku…<\/div>\n
„Noo\u2026 nevadilo by ti, kdybych se \u0161el vysprchovat? Je\u0161t\u011b sem to nestih… za sv\u011btla xD.“<\/div>\n
„No jasn\u011b, b\u011b\u017e, j\u00e1 si zat\u00edm n\u011bco poslechnu, ok?“ a Tom u\u017e se sb\u00edr\u00e1 a h\u00e1z\u00ed sebou s iPodem na gau\u010d. Vezmu si jednu ze sv\u00ed\u010dek a jdu se nahoru umejt. Norm\u00e1ln\u011b bych klidn\u011b po\u010dkal t\u0159eba do r\u00e1na, ale jsem za celej den celej zpocenej a nechci j\u00edt sp\u00e1t jako \u010dun\u011b! Umyju si vlasy a a\u017e pak mi dojde, \u017ee si je vlastn\u011b nem\u016f\u017eu vyf\u00e9novat… no super! Odl\u00ed\u010d\u00edm se a s mokrejma vlasama, kter\u00fd stud\u011bj, jdu dol\u016f, zp\u00e1tky k Tomovi.<\/div>\n
„Hej, tak m\u011b napad\u00e1, \u017ee kdy\u017e nejde proud, nepude asi ani topen\u00ed, coo?“ ozn\u00e1m\u00ed mi, kdy\u017e p\u0159ijdu. Dojdu k topen\u00ed a polo\u017e\u00edm na n\u011b ruku… vla\u017en\u00fd.<\/div>\n
„Hm, asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ prot\u00e1hnu zklaman\u011b.<\/div>\n
„Dy\u0165 ty m\u00e1\u0161 upe mokr\u00fd vlasy!“ sedne si.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, m\u011b nenapadlo, \u017ee nepude zapnout f\u00e9n,“ p\u0159izn\u00e1m.<\/div>\n
„Dy\u0165 ti bude zima! Vysu\u0161 si to,“ zvedne se, zmiz\u00ed v koupeln\u011b a vrac\u00ed se s p\u00e1r ru\u010dn\u00edkama.<\/div>\n
„Na!“ hod\u00ed mi je.<\/div>\n
„D\u00edk,“ vezmu jeden a za\u010dnu si su\u0161it vlasy.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti, a\u0165 je to rychlejc,“ taky jeden vezme a za\u010dne mi proj\u00ed\u017ed\u011bt jednotliv\u00fd prameny. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed… p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed mi mr\u00e1z po z\u00e1dech a zimou to nen\u00ed… Je mi p\u0159\u00edjemn\u00fd, jak se pe\u010dliv\u011b dot\u00fdk\u00e1 mejch vlas\u016f… P\u0159istihnu se, jak se skoro nehnu, a tak rad\u0161i rychle pokra\u010duju d\u00e1l, aby si ni\u010deho nev\u0161iml. Hrom\u00e1dka ru\u010dn\u00edk\u016f pomalu ub\u00fdv\u00e1, a\u017e jsou m\u00fd vlasy skoro such\u00fd.<\/div>\n
„D\u00edk moc!“ kone\u010dn\u011b mu kouknu do obli\u010deje… najednou, jako bych nekoukal na br\u00e1chu, ale na n\u011bkoho… panebo\u017ee, jak m\u011b najednou p\u0159itahuje! Tlukot m\u00fdho srdce mus\u00ed b\u00fdt sly\u0161et a\u017e b\u016fhv\u00ed kde! Rychle zamrk\u00e1m a za\u017eenu my\u0161lenku ‚n\u011bco ud\u011blat‘.<\/div>\n
„Nepudem si u\u017e lehnout? Klidn\u011b poj\u010f sp\u00e1t ke mn\u011b, budem si pov\u00eddat, ale u\u017e sem unavenej, tak si chci lehnout,“ prot\u00e1hne se. „Tak co?“ zept\u00e1 se, kdy\u017e nereaguju.<\/div>\n
„No jasn\u011b… ok… jo, budu u tebe sp\u00e1t,“ polknu. Co mi to nab\u00edz\u00ed? Pozhas\u00edn\u00e1me v\u0161ecky sv\u00ed\u010dky a\u017e na jednu, d\u00edky kter\u00fd se bezpe\u010dn\u011b dostanem a\u017e do Tomova pokoje. Celou cestu jen konsternovan\u011b z\u00edr\u00e1m na jeho zadek, na kterej je te\u010f mnohem l\u00edp vid\u011bt, kdy\u017e na sob\u011b nem\u00e1 ty sv\u00fd xxl hadry… Lehnem do postele, Tom sfoukne sv\u00ed\u010dku a j\u00e1 jen z\u00edr\u00e1m do stropu. Nevim, jestli za to m\u016f\u017ee ta u\u017e docela dlouhotrvaj\u00edc\u00ed tma, ale moje touha se ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem nebezpe\u010dn\u011b stup\u0148uje… Neudr\u017em se, prost\u011b ne, nemyslim na n\u00e1sledky, nemyslim na nic\u2026 prudce si sednu.<\/div>\n
„Tome, zlobil by ses, kdyby\u2026 sedni si,“ \u0159eknu. Nech\u00e1pav\u011b si sedne. I kdy\u017e mi srdce bije a\u017e v krku, jsem odhodlanej… „M\u016f\u017eu\u2026 m\u016f\u017eu ti d\u00e1t pusu?“ zept\u00e1m se a lehce se mi zamot\u00e1 hlava, kdy\u017e ta slova sly\u0161\u00edm vych\u00e1zet z mejch \u00fast.<\/div>\n
„Co, co\u017ee?!“ zept\u00e1 se vyd\u011b\u0161en\u011b. Polo\u017e\u00edm mu ruku na rameno.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1… mus\u00edm. Promi\u0148,“ \u0159eknu u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu, nahnu se k n\u011bmu a v t\u00fd tm\u011b najdu jeho rty a dotknu se jich t\u011bma svejma\u2026 V prvn\u00ed sekund\u011b to vypad\u00e1, jakoby snad cht\u011bl ucuknout, ale stisknu jeho rameno pevn\u011bjc a pokra\u010duju… L\u00edb\u00e1m jeho rty a kdy\u017e o sebe na\u0161e piersy ti\u0161e cinknou, kone\u010dn\u011b pootev\u0159e pusu a pust\u00ed m\u011b dovnit\u0159. Ka\u0161lu na v\u0161ecky z\u00e1brany a l\u00edb\u00e1m ho tak, jak se na to cejtim… po\u0159\u00e1dn\u011b! Netrv\u00e1 to dlouho a on p\u0159est\u00e1v\u00e1 bejt nete\u010dnej a zapojuje se… Vrac\u00ed mi stejn\u011b horliv\u00fd polibky. Tiskne se ke mn\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Jakoby se v n\u011bm cosi probudilo. Jeho ruce, kter\u00fd mi bloud\u00ed po stehnech, boc\u00edch a b\u016fhv\u00ed kde je\u0161t\u011b, m\u011b absolutn\u011b nenech\u00e1vaj v klidu a co chv\u00edli se mi mezi polibkama vydere z \u00fast vzru\u0161enej sten. Pokl\u00e1d\u00e1 m\u011b na postel, nep\u0159est\u00e1v\u00e1… sp\u00ed\u0161 naopak\u2026 absolutn\u011b netu\u0161im, kde se to v n\u011bm v\u0161ecko bere, ale p\u0159es moje vzru\u0161en\u00ed mi na p\u0159emej\u0161len\u00ed nezbejv\u00e1 v hlav\u011b moc m\u00edsta. P\u0159esunuje se… l\u00edb\u00e1 m\u011b na stehnech a moje z\u00e1da se jen prohejbaj.<\/div>\n
„Ah, Tome!“ neudr\u017e\u00edm se. Kdy\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b bere do pusy, u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 k\u0159i\u010d\u00edm a jen se sna\u017e\u00edm nezar\u00fdvat mu sv\u00fd dlouh\u00fd nehty moc hluboko do k\u016f\u017ee na ramenou. „U\u017e…“ je posledn\u00ed slovo, na kter\u00fd se zm\u016f\u017eu, ne\u017e se napnu v slastn\u00fd k\u0159e\u010di. Tom polyk\u00e1 a vrac\u00ed se ke mn\u011b. Znova m\u011b pol\u00edb\u00ed a polo\u017e\u00ed svou hlavu vedle t\u00fd m\u00fd.<\/div>\n
„Co sme to provedli?“ zept\u00e1m se a je\u0161t\u011b hluboce oddechuju.<\/div>\n
„J\u00e1… Bille, j\u00e1… tomu v\u016fbec nerozumim!“ \u0159ekne trochu vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148…“ \u0161eptnu a u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1m bejt zklamanej a smutnej, kdy\u017e…<\/div>\n
„Rozhodn\u011b to mus\u00edme n\u011bkdy zopakovat… br\u00e1\u0161ko,“ oto\u010d\u00ed svou hlavu s \u00fasm\u011bvem ke mn\u011b.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 souhlas\u00edm,“ usm\u00edv\u00e1m se taky a v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itulim…<\/div>\n
Aneb… jak twins p\u0159i\u0161la na to, co v\u0161ecko jim jejich br\u00e1\u0161ka m\u016f\u017ee ‚d\u00e1t’… xD<\/p>\n

autor: *Nicky*
<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kone\u010dn\u011b se taky jednou za celej den dostanu ke compu… sed\u00edm,usrk\u00e1v\u00e1m colu, poslouch\u00e1m Green Day a sj\u00ed\u017ed\u00edm str\u00e1nky s hadrama, co\u017e u\u017e si d\u00fdl pl\u00e1nuju. M\u00e1me celej bar\u00e1k s Tomem jen pro sebe, proto\u017ee na\u0161i jsou kdesi na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a p\u0159esp\u00ed tam.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19306","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19306","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19306"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19306\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19306"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19306"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19306"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}