{"id":19308,"date":"2008-03-24T09:04:00","date_gmt":"2008-03-24T08:04:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19267"},"modified":"2008-03-24T09:04:00","modified_gmt":"2008-03-24T08:04:00","slug":"bar-3-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/24\/bar-3-3\/","title":{"rendered":"Bar (3\/3)"},"content":{"rendered":"
(Tom)<\/strong><\/div>\n
Po chvilce se od n\u011bj zase odt\u00e1hnu…<\/div>\n
„Jak dlouho?“<\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm, jak dlouho… aaah!“ zvr\u00e1t\u00ed hlavu, kdy\u017e n\u011bco zkus\u00edm kolenem. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed si ale zakryje pusu rukou, jakoby se za to snad styd\u011bl, jakoby necht\u011bl d\u00e1t najevo, \u017ee ho p\u0159itahuju… \u017ee ho TAK p\u0159itahuju. Odend\u00e1m mu ruce z pusy.<\/div>\n
„Nesty\u010f se,“ za\u0161ept\u00e1m. Jsem ze sebe naprosto mimo. Jsem to tu p\u0159ece j\u00e1, kdo by se m\u011bl styd\u011bt, kdy\u017e b\u011bhem jednoho ve\u010dera zjist\u00ed, \u017ee je p\u0159itahov\u00e1n sv\u00fdm dvoj\u010detem a hned chce… ho uspokojit (ne, te\u010f nemysl\u00edm tak jednozna\u010dn\u011b fyzicky!). On se nem\u00e1 pro\u010d styd\u011bt, musel si p\u0159ece na sv\u016fj cit, kterej ke mn\u011b chov\u00e1, za tu dobu u\u017e zvyknout. No jo… asi m\u011b zku\u0161enosti s holkama u\u017e nau\u010dily i tohleto. „Tak se uvolni, Bille,“ p\u0159ejedu mu prstem od \u010dela a\u017e na \u0161pi\u010dku nosu. Om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u00edr\u00e1 o\u010di, ale hned je zase otev\u0159e a zmaten\u011b zamrk\u00e1.<\/div>\n
„J\u00e1… nem\u016f\u017eu, Tome, tohle je tak… divn\u00fd… aaah, ned\u011blej to!“ vyk\u0159ikne, kdy\u017e znovu pou\u017eiju koleno. U\u017e zase nap\u0159ahuje dlan\u011b, aby se s\u00e1m uml\u010del, ale pevn\u011b je chytnu, op\u0159u o matraci vedle jeho a jazykem vpluju do jeho vyd\u011b\u0161en\u011b otev\u0159en\u00e9 pusy. U\u017e se zase nebr\u00e1n\u00ed… zase jen tak le\u017e\u00ed a nech\u00e1v\u00e1 se sebou d\u011blat co se mi jen zl\u00edb\u00ed a pak… ztr\u00e1c\u00edm rovnov\u00e1hu a prudce p\u0159ist\u00e1v\u00e1m na z\u00e1dech na posteli, opilej Bill se hod\u00ed na m\u011b a malinkatejma d\u011btskejma pusinkama mi zpracov\u00e1v\u00e1 krk.<\/div>\n
„Tome ty se\u0161… ani nev\u00ed\u0161, jak moc dlouho tohle chci… te\u010f si p\u0159ipad\u00e1m \u00fapln\u011b zvrhle… j\u00e1 t\u011b tak chci… promi\u0148 mi, \u017ee jsem tv\u016fj bratr, promi\u0148…“ nesouvisle brept\u00e1, pak zvedne obli\u010dej a zakouk\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Z t\u011bch jeho \u010dokol\u00e1dovejch kukadel ale najednou uk\u00e1pne velik\u00e1 slza p\u0159\u00edmo m\u011b na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Copak?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Nic… nic, j\u00e1…“ zp\u011btn\u011b si h\u0159betem ruky ut\u00edr\u00e1 o\u010di… pak se rozesm\u011bje. „J\u00e1 jsem tak \u0161\u0165astnej!!“ Tohle je naprosto kouzelnej pohled.<\/div>\n
„Nikdo mi nikdy nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho ne\u0159ekl…“ rozpl\u00fdv\u00e1m se… smysl\u016f zbavenej, copak j\u00e1 jsem na tyhlety romantick\u00fd keci? ‚Jo, jo s Billem jsem na v\u0161ecko!‘ Projede mi hlavou, kdy\u017e jeho horkej jazyk p\u0159ejede m\u016fj krk a skon\u010d\u00ed a\u017e pod bradou.<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ za\u0161ept\u00e1 a pokra\u010duje… p\u0159ipad\u00e1m si jako naprosto jin\u00e1 osoba v naprosto jin\u00fdm sv\u011bt\u011b…<\/p>\n

(Bill)<\/strong><\/div>\n

Bo\u017ee! J\u00e1… jsem tak \u0161\u0165astnej! V\u016fbec to nech\u00e1pu, nedoch\u00e1z\u00ed mi to… Jestli jsem v n\u011bjak\u00fdm snu, tak se nechci nikdy probudit!! Kdybych nebyl opilej,v\u016fbec bych k n\u011b\u010demu takov\u00fdmu nem\u011bl odvahu… Nedok\u00e1zal bych Toma prost\u011b jen tak pol\u00edbit…<\/div>\n
„Tome…“ za\u0161ept\u00e1m, kdy\u017e uc\u00edt\u00edm jeho ruce, jak pevn\u011b stisknou m\u016fj zadek. M\u00eds\u00ed se ve mn\u011b nepopsateln\u00fd pocity \u0161t\u011bst\u00ed, vzru\u0161en\u00ed a tr\u00e9my. Jo, tr\u00e9my… J\u00e1, kterej vystupuju p\u0159ed narvan\u00fdma halama a t\u00edsicema uje\u010dn\u00fdch fanynek, m\u00e1m tr\u00e9mu… C\u00edt\u00edm po cel\u00fdm t\u011ble to chv\u011bn\u00ed, jemn\u00fd \u0161imr\u00e1n\u00ed v b\u0159i\u0161e, ty mot\u00fdl\u00ed k\u0159\u00eddla… Jakoby si moje t\u011blo d\u011blalo, co se mu zl\u00edb\u00ed a nechalo v\u0161echnu tu t\u00edhu my\u0161lenek tam n\u011bkde naho\u0159e, jen tak se vzn\u00e1\u0161et v oblac\u00edch… Nadzdvihnu se zp\u00e1tky do sedu, tak\u017ee na n\u011bj te\u010f kouk\u00e1m jakoby ‚ze shora‘. J\u00e1 tomu prost\u011b nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee te\u010f jsem mu tak bl\u00edzko, jak jsem si vysnil. Sed\u00edm mu p\u0159\u00edmo v kl\u00edn\u011b a jeho ruce hlad\u00ed moje skoro nah\u00fd t\u011blo! „Aaah,Tome …“ prodere se mi z \u00fast, kdy\u017e jeho ruce zabloud\u00ed do nebezpe\u010dn\u00fd bl\u00edzkosti k m\u00fdmu rozkroku. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed ukazov\u00e1\u010dkem lem mejch \u010dernejch boxek a slastn\u011b se usm\u00edv\u00e1… Pak se pomalu zvedne, d\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed a j\u00e1 c\u00edt\u00edm jeho dech proklat\u011b bl\u00edzko na sv\u00fdm krku. Beze slova se na n\u011bho vrhnu, vyhled\u00e1m jeho rty a za\u010dnu hladov\u011b l\u00edbat. Nejd\u0159\u00edv m\u011b nech\u00e1, abych si polibky bral s\u00e1m a pak mi je za\u010dne opl\u00e1cet… Bo\u017ee, m\u016fj bratr tak \u00fa\u017easn\u011b l\u00edb\u00e1! Vzn\u00e1\u0161\u00edm se n\u011bkde na r\u016f\u017eov\u00fdm obl\u00e1\u010dku a v\u016fbec nepost\u0159ehnu, \u017ee le\u017e\u00edm na z\u00e1dech a Tom se skl\u00e1n\u00ed nade mnou.<\/div>\n
„Bille, v\u016fbec nech\u00e1pu pro\u010d to d\u011bl\u00e1m, ale…“ nenech\u00e1m ho to dopov\u011bd\u011bt. Vpluju sv\u00fdm jazykem do jeho nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch rt\u016f a strhnu ho prudce na sebe. Ka\u017edej Tom\u016fv dotek mnou prob\u00edj\u00ed jako r\u00e1na elektrick\u00fdm proudem, p\u0159est\u00e1v\u00e1m kontrolovat svoje chov\u00e1n\u00ed, svoj\u00ed hlavu… Ztr\u00e1c\u00edm p\u0159ehled nad t\u00edm v\u0161\u00edm, co se tu d\u011bje… Po chvilce tak n\u011bjak zaregistruju, \u017ee sed\u00edm Tomovi p\u0159\u00edmo v kl\u00edn\u011b a s rozvern\u00fdm \u00fasm\u011bvem si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Hlavu po\u0159\u00e1d zakl\u00e1n\u00ed dozadu, prudce oddechuje a kdy\u017e je\u0161t\u011b provokativn\u011b zavrt\u00edm zadkem, propne se a \u00fatrpn\u011b tiskne v\u00ed\u010dka k sob\u011b.<\/div>\n
„Bille, tak u\u017e… aaaah…“ skoro zaje\u010d\u00ed, jen tak tak ho stihnu uml\u010det dlouh\u00fdm polibkem. Pak se u\u017e kone\u010dn\u011b p\u0159esunu k jeho napnutejm boxerk\u00e1m a p\u00e1r pohybama jich Toma zbav\u00edm. Bav\u00ed m\u011b sledovat, jak se sna\u017e\u00ed ovl\u00e1dat… Jak se sna\u017e\u00ed udr\u017eet se pod kontrolou… Ale jakmile jen p\u00e1rkr\u00e1t zapohybuju rukou, p\u0159ipl\u00e1cne si dla\u0148 na pusu a k\u0159e\u010dovit\u011b tiskne druhou ruku v p\u011bst. „Tomeee… “ \u0161ept\u00e1m po\u0159\u00e1d dokole\u010dka, nep\u0159est\u00e1v\u00e1m se na n\u011bj and\u011blsky usm\u00edvat a po\u0159\u00e1d zrychluju tempo sv\u00fd ruky u Toma v rozkroku. On je tak, tak bezradnej… Hlasit\u011b vydechuje, pevn\u011b sv\u00edr\u00e1 moje boky a ka\u017edou chv\u00edli se nap\u0159\u00edm\u00ed a chtiv\u011b, snad jakoby se cht\u011bl uti\u0161it, m\u011b pol\u00edb\u00ed. Ochotn\u011b mu nab\u00edz\u00edm svoje rty a Tom je nad\u0161en\u011b p\u0159\u00edjm\u00e1… M\u016fj Tom…<\/p>\n

(Tom)<\/strong><\/div>\n

Ne, u\u017e nem\u016f\u017eu, u\u017e to prost\u011b nem\u016f\u017eu vydr\u017eet!<\/div>\n
„Bille, necht\u011bl bys…“ zrychlen\u011b d\u00fdch\u00e1m a kouk\u00e1m z jeho obli\u010deje k m\u00fdmu rozkroku… netu\u0161\u00edm, jak jinak si o to \u0159\u00edct! V jeho o\u010d\u00edch se objev\u00ed zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, a\u017e se boj\u00edm, \u017ee odm\u00edtne, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed m\u011b prudce poval\u00ed na postel, sjede kamsi dol\u016f a j\u00e1 u\u017e nebr\u00e1n\u00edm projevu svejch hlasivek a k\u0159i\u010d\u00edm, co m\u016f\u017eu. Je mi jedno, je mi \u00fapln\u011b jedno, jestli m\u011b n\u011bkdo usly\u0161\u00ed, jestli n\u011bkdo p\u0159ijde, jestli sv\u00fdm \u0159evem zbo\u0159\u00edm v\u0161echny st\u011bny hotelu…<\/div>\n
„Je to… je to dobr\u00fd?“ v\u00e1hav\u011b zvedne hlavu z kl\u00edna a j\u00e1 m\u00edn\u00edm ze\u0161\u00edlet!<\/div>\n
„Do-dokonal\u00fd, Bille, pros\u00edmt\u011b pokra\u010duj!!!“ krout\u00edm hlavou a do o\u010d\u00ed se mi t\u00e9m\u011b\u0159 derou slzy. Nev\u00e1h\u00e1 ani sekundu a pokra\u010duje… b\u011bhem p\u016fl minuty je tu ten slastnej dokonalej konec a j\u00e1… si p\u0159ipad\u00e1m jak po v\u00fdstupu na n\u011bjakou hoodn\u011b vysokou horu. Kdy\u017e zase otev\u0159u o\u010di, vid\u00edm br\u00e1\u0161ku, jak s vykulenejma o\u010dima polyk\u00e1. Prstem mu nazna\u010d\u00edm, a\u0165 jde ke mn\u011b a\u0165 taky tro\u0161ku ochutn\u00e1m… M\u00e1m to v puse poprv\u00fd… mmm, dobr\u00fd. Odlep\u00ed se ode m\u011b a j\u00e1 mu palcem ot\u0159u rty. Na hrudn\u00edku c\u00edt\u00edm, jak je taky lehce zadejchanej. Za ramena ho polo\u017e\u00edm vedle sebe na postel. Pozoruje p\u0159ekvapen\u00fdm pohledem, jak jdu p\u0159es celou m\u00edstnost a\u017e k miniledni\u010dce, odkud vyt\u00e1hnu n\u011bjak\u00fd vychlazen\u00fd sladk\u00fd pit\u00ed (chlastu u\u017e bylo dneska dost) a jdu zp\u00e1tky na postel.<\/div>\n
„Na,“ pod\u00e1m mu ji. \u017d\u00edzniv\u011b se vrhne po hrdle a pak j\u00ed pod\u00e1 m\u011b… tohle bylo p\u0159esn\u011b to, co jsme pot\u0159ebovali… nabrat druhej dech. „A te\u010f ty, ty m\u016fj zaj\u00ed\u010dku,“ zavrn\u00edm mu t\u011bsn\u011b u obli\u010deje a jeho pusa se rozt\u00e1hne ve \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvu. Sjedu jazykem k jeho krku, Bill radostn\u011b zakl\u00e1n\u00ed hlavu a ot\u00edr\u00e1 se o m\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed. Putuju po jeho vyhubl\u00fdm t\u011bl\u00ed\u010dku dol\u016f a dol\u016f a dol\u016f, a\u017e zabloud\u00edm k jeho pup\u00edku. Rukama mu prudce p\u0159ejedu od kolen a\u017e ke stehn\u016fm, p\u0159i\u010dem\u017e kone\u010dkama prst\u016f zabloud\u00edm a\u017e pod samotnej okraj boxerek a m\u00e1 to p\u0159esn\u011b ten efekt, jakej jsem cht\u011bl – br\u00e1\u0161ka se dost\u00e1v\u00e1 do onoho nap\u016fl vn\u00edmav\u00fdho stavu bla\u017eenosti a z jeho pusy se oz\u00fdvaj\u00ed prvn\u00ed n\u00e1znaky po\u0159\u00e1dnejch vzdech\u016f.<\/div>\n
„Chci t\u011b, chci t\u011b, chci t\u011b!“ mezi v\u0161ema t\u011bma zvukama zaregistruju prosbi\u010dku a tak mu kone\u010dn\u011b st\u00e1hnu \u010dern\u00fd pr\u00e1dlo a poprv\u00fd v \u017eivot\u011b beru kluka, br\u00e1chu, svou krev do pusy… v \u017eivot\u011b jsem to ned\u011blal. Te\u010f u\u017e se nediv\u00edm, \u017ee se Bill ptal, jestli je to ok, ale te\u010f u\u017e aspo\u0148 v\u00edm, \u017ee se nem\u00e1m pt\u00e1t. Billovy vzdechy s\u00edl\u00ed a za\u010dne se m\u00edrn\u011b proh\u00fdbat v z\u00e1dech. Trochu p\u0159itvrd\u00edm… zajedu mu ob\u011bma rukama pod zadek a pevn\u011b stisknu… kdyby mohl, pr\u00e1v\u011b si l\u00e1me p\u00e1te\u0159… Kdy\u017e tohle n\u011bkolikr\u00e1t za sebou zopakuju a zkombinuju s pohyby pusou… Bill vyk\u0159ikne naposled a pak se v\u0161echny jeho svaly uvoln\u00ed a on se sto\u010d\u00ed do klub\u00ed\u010dka…<\/div>\n
„Dokonal\u00fd,dokonal\u00fd!!“ opakuje s v\u00ed\u010dkama pevn\u011b semknut\u00fdma k sob\u011b.<\/p>\n

(Bill)<\/strong><\/div>\n

Celej se t\u0159esu! Tisknu sv\u00fd nah\u00fd t\u011blo k Tomovi a neodva\u017euju se otev\u0159\u00edt o\u010di. Te\u010f se pot\u0159ebuju vzpamatovat z toho nepopsateln\u00fdho pocitu, p\u0159i kter\u00fdm se moje t\u011blo dost\u00e1valo do t\u00e9 tak slastn\u00e9 ext\u00e1ze. Bo\u017ee! Tohle bylo… tohle byl ten nejdokonalej\u0161\u00ed z\u00e1\u017eitek m\u00fdho \u017eivota! C\u00edt\u00edm, jak se mi klepou ruce a zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka dovoluj\u00ed m\u00fdm \u0159as\u00e1m \u0161imrat m\u011b lehce po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Bille… jsi v pohod\u011b?“ za\u0161ept\u00e1 mi Tom do ucha, kdy\u017e se del\u0161\u00ed chv\u00edli nem\u00e1m k tomu se na n\u011bj pod\u00edvat. Slab\u011b k\u00fdvnu hlavou. V\u0161echno se mi po\u0159\u00e1d vybavuje znova a znova, ten pocit slasti a nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fdho t\u0159asu v cel\u00fdm t\u011ble s ka\u017ed\u00fdm Tomov\u00fdm pohybem.<\/div>\n
„Tome, to bylo… dokonal\u00fd…“ za\u0161ept\u00e1m po chv\u00edli, kdy\u017e m\u011b za\u010dne jemn\u011b hladit po zpocen\u00fdch z\u00e1dech. \u0160ibalsky se na m\u011b usm\u011bje, v o\u010d\u00edch mu zaz\u00e1\u0159\u00ed tis\u00edce sv\u011bt\u00fdlek. V t\u00e9 tm\u011b, co panuje celou m\u00edstnost\u00ed, vyhled\u00e1 moje rty. Pevn\u011b m\u011b stiskne v n\u00e1ru\u010d\u00ed, kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nejsem schopnej uklidnit. A j\u00e1 fakt nem\u016f\u017eu, byl to na m\u011b stra\u0161n\u011b silnej z\u00e1\u017eitek, tolik emoc\u00ed najednou… Narozd\u00edl od Toma tyhle v\u011bci dost pro\u017e\u00edv\u00e1m, jsem dost citlivej \u010dlov\u011bk… Jen\u017ee on, kterej si tyhle slasti u\u017e\u00edv\u00e1 skoro pravideln\u011b na hotelovejch pokoj\u00edch poka\u017ed\u00fd s jinou holkou… Pro m\u011b tohle byla premi\u00e9ra!! Nikdy jsem se nedokopal ve vztahu tak daleko, namlouval jsem si celou tu dobu, jak prav\u00e1 l\u00e1ska pot\u0159ebuje \u010das a bla, bla, bla… P\u0159itom jsem si prost\u011b jen nedok\u00e1zal p\u0159iznat, \u017ee ta ‚prav\u00e1 l\u00e1ska‘ je m\u016fj vlastn\u00ed bratr. Nech\u00e1pu to… Nech\u00e1pu, pro\u010d jsem si cel\u00fd ty roky naivn\u011b myslel, \u017ee p\u0159ijde ta vyvolen\u00e1 a j\u00e1 s n\u00ed pro\u017eiju l\u00e1sku jako tr\u00e1m a poprv\u00fd okus\u00edm ten dokonalej, skv\u011blej a nepopsateln\u011b \u00fa\u017easnej pocit slasti, namlouval jsem si, jak to v\u0161echno chce \u010das a te\u010f, b\u011bhem p\u00e1r hodin jsem skon\u010dil v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00fdho vlastn\u00edho dvoj\u010dete, m\u016fj BRATR byl prvn\u00ed, komu jsem dovolil zaj\u00edt tak daleko a on byl prvn\u00ed, s k\u00fdm jsem za\u0161el tak daleko i j\u00e1. Bo\u017ee m\u016fj, jak dlouho jsem to cht\u011bl? Vysnil jsem si to v\u0161echno do posledn\u00edho detailu a te\u010f se mi to splnilo… Po\u0159\u00e1d m\u011b hlad\u00ed po z\u00e1dech a prsty jedn\u00e9 ruky jemn\u011b obkresluje obrys m\u00fdch rt\u016f. Jsem toho tak plnej, nejrad\u0161i bych v\u0161echno to \u0161t\u011bst\u00ed a nap\u011bt\u00ed v ka\u017ed\u00fd bu\u0148ce m\u00fdho t\u011bla vyk\u0159i\u010del do sv\u011bta! Po chvilce Tom uchop\u00ed mezi dva prsty pramen m\u00fdch vlas\u016f a polecht\u00e1 m\u011b jimi v obli\u010deji. Mus\u00edm se sm\u00e1t, trochu to lecht\u00e1. Vpiju se do jeho dokonal\u00fdch rt\u016f a nech\u00e1m se un\u00e1\u0161et jeho polibky, nech\u00e1v\u00e1m po\u0159\u00e1d moje se klepaj\u00edc\u00ed ruce voln\u011b bloudit po jeho t\u011ble… Je tak bl\u00edzko, tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b bl\u00edzko…<\/p>\n

(Tom)<\/strong><\/div>\n

V jeho o\u010d\u00edch jsem m\u011bl mo\u017enost spat\u0159it to n\u011bco, \u010deho\u017e n\u00e1znaky jsem vid\u011bla na koncertech, kdy\u017e jsme vyhr\u00e1li n\u011bjakou cenu nebo kdy\u017e se poprv\u00e9 zamiloval. Te\u010f u\u017e to v\u0161ak nejsou jen n\u00e1znaky. Jeho o\u010di ho\u0159\u00ed l\u00e1skou jako nikdy p\u0159edt\u00edm. M\u00e1m pocit, \u017ee takhle se na m\u011b je\u0161t\u011b nikdy nikdo ned\u00edval. Je to p\u0159\u00edmo odzbrojuj\u00edc\u00ed. Jakoby m\u011bl kone\u010dn\u011b mo\u017enost projevit n\u011bco, co u\u017e dlouhou dobu dr\u017e\u00ed v sob\u011b. Ut\u00e1p\u00edm se v n\u011bm a v\u0161echny ty l\u00e1skypln\u00fd sign\u00e1ly, kter\u00fd mi d\u00e1v\u00e1, m\u00e1m tendenci mu opl\u00e1cet. Kr\u00e1snej okam\u017eik. Tak dlouho mi jen hled\u00ed do o\u010d\u00ed a j\u00e1 v nich m\u016f\u017eu \u010d\u00edst v\u0161echno, co jen chci.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b tak moc miluju,“ za\u0161ept\u00e1 pomalu. Nic up\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00edho jsem snad je\u0161t\u011b nesly\u0161el.<\/div>\n
„Ty m\u011b\u2026 opravdu miluje\u0161?“ hloup\u00e1 ot\u00e1zka, kdy\u017e je to tak jasn\u00fd, ale asi pot\u0159ebuju n\u011bjak\u00fd uji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Jo, moc. Tome, ani netu\u0161\u00ed\u0161, jak jsem r\u00e1d, \u017ee jsem se opil tak, \u017ee se neudr\u017e\u00edm na nohou\u2026 rozv\u00e1zalo mi to jazyk. Doslova\u2026“ za\u010dervenal se.<\/div>\n
„To je\u2026 n\u00e1dhern\u00fd, j\u00e1 tebe taky br\u00e1\u0161ko,“ obejmu ho pevn\u011b ob\u011bma rukama kolem krku a d\u00e1m mu pusu na tv\u00e1\u0159. \u0160\u0165astn\u011b zav\u0159u o\u010di a svou tv\u00e1\u0159\u00ed se p\u0159itisknu k t\u00e9 Billov\u011b. P\u0159isune se ke mn\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, pokud je to v\u016fbec je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9, a obto\u010d\u00ed mi ruce kolem pasu. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho okam\u017eiku u\u017e sly\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kovo hlubok\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed, jeho stisk lehce povolil a on usnul. D\u00edky n\u00e1valu obrovsk\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed si j\u00e1 mus\u00edm na vytou\u017een\u00fd sp\u00e1nek po\u010dkat trochu d\u00fdl, ale nakonec i m\u00e1 t\u011b\u017ek\u00e1 v\u00ed\u010dka klesnou a j\u00e1 upad\u00e1m do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f\u2026<\/p>\n

(Bill)<\/strong><\/div>\n

Slune\u010dn\u00ed paprsky se mi derou pod zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka a a\u010d u\u017e p\u00e1r minut jen tak le\u017e\u00edm se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a p\u0159em\u00edt\u00e1m si to v\u0161echno, co se v\u010dera stalo, nechci je\u0161t\u011b otv\u00edrat o\u010di a v\u00edtat nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed den. Boj\u00edm se, \u017ee se probud\u00edm ze snu, \u017ee vedle m\u011b Tom nebude sp\u00e1t. V\u00edm, mockr\u00e1t u\u017e jsem se takhle probudil. A on vedle m\u011b nebyl. V\u0161echno byly sny, sny, p\u0159edstavy, touhy…<\/div>\n
„Bille?“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha a lehce p\u0159itiskne svoje rty na m\u00e9. S \u00fasm\u011bvem naposled pevn\u011b semknu v\u00ed\u010dka k sob\u011b a pak je kone\u010dn\u011b do \u0161iroka rozev\u0159u. On… je tu! Tom je tady a j\u00e1 si jsem naprosto jist\u00fd, \u017ee tohle u\u017e nen\u00ed sen. Skl\u00e1n\u00ed se nade mnou, usm\u00edv\u00e1 se a hlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Chci se nadzvednout, abych jej mohl pol\u00edbit na \u010delo, nebo aspo\u0148 na tak sladk\u00e9 dokonal\u00e9 rty, je\u017e si o polibek p\u0159\u00edmo pros\u00ed. Dokonal\u00fd pocit z je\u0161t\u011b dokonalej\u0161\u00edho probuzen\u00ed mi ale r\u00e1zem zkaz\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e1 z\u00e1vra\u0165. \u017daludek jakoby plaval na vod\u011b a s ka\u017ed\u00fdm pohybem se mi doslova zatm\u00ed p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
„Je ti zle,co?“ usm\u011bje se Tom a j\u00e1 jen pomalou\u010dku p\u0159ik\u00fdvnu.<\/div>\n
„Donesu ti pr\u00e1\u0161ek, vydr\u017e,“ naposled m\u011b pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i a pak se vzd\u00e1l\u00ed kamsi za dve\u0159e koupelny. Aaah ne\u2026 kolik jsem toho v\u010dera vypil, \u017ee jsem na tom je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 ne\u017e Tom? V\u011bt\u0161inou jsem to j\u00e1, kdo mu va\u0159\u00ed \u010daje a nos\u00ed obklady na alkoholem otup\u011blou hlavu. Ale a\u0165 u\u017e je to jak chce, st\u00e1lo to za to. Ta \u017ealude\u010dn\u00ed nevolnost, t\u0159e\u0161t\u011bn\u00ed hlavy a nep\u0159\u00edjemn\u00e9 sucho v krku. To v\u0161echno je zanedbateln\u00e9 oproti pocit\u016fm, je\u017e jsem pro\u017eil s Tomem. Kr\u00e1sn\u00e9, nezapomenuteln\u00e9… Br\u00e1\u0161kovy bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky m\u011b vytrhnou z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Pod\u00e1v\u00e1 mi drobou\u010dk\u00fd pr\u00e1\u0161ek a sklenici vody.<\/div>\n
„Tohle spolkni,“ na\u0159\u00edd\u00ed mi s \u00fasm\u011bvem na rtech a pom\u016f\u017ee mi se alespo\u0148 posadit v tom ohromn\u00e9m chumlu zmuchlan\u00fdch pe\u0159in.<\/div>\n
„D\u00edk…“ \u0161eptnu a provinile sleduju Tom\u016fv \u0161\u0165astnej v\u00fdraz. Tv\u00e1\u0159\u00ed se tak spokojen\u011b, takhle jsem ho snad je\u0161t\u011b nevid\u011bl.<\/div>\n
„Jo jo, nen\u00ed za\u010d,“ mrkne na m\u011b a starostliv\u011b na m\u011b kouk\u00e1, dokud pr\u00e1\u0161ek nazapiju a nelehnu si zase zp\u00e1tky do pe\u0159in. Po\u0159\u00e1d se na m\u011b tak uculuje, nem\u016f\u017eu si pomoct, ale p\u0159ipad\u00e1 mi to jakoby se snad b\u00e1l m\u011b pol\u00edbit! \u00dapln\u011b na n\u011bm vid\u00edm jak moc by cht\u011bl\u2026<\/div>\n
„Tomi\u2026“ za\u0161ept\u00e1m a on se ke mn\u011b naklon\u00ed. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed vpluju mezi jeho rty a kdy\u017e se ujist\u00edm, \u017ee se nebr\u00e1n\u00ed a ani br\u00e1nit nebude trochu p\u0159itvrd\u00edm. Na to, \u017ee jsem po v\u010derej\u0161ku fyzicky fakt \u00fapln\u011b na dn\u011b, na po\u0159\u00e1dnej polibek se je\u0161t\u011b zm\u016f\u017eu. Tom se ani trochu nebr\u00e1n\u00ed, sp\u00ed\u0161 naopak je to tentokr\u00e1t ON, kdo si ty polibky mermomoc\u00ed vym\u00e1h\u00e1. Nech\u00e1m ho aby si se mnou d\u011blal nejd\u0159\u00edv co chce, ale kdy\u017e se sna\u017e\u00ed m\u011b dostat tak nen\u00e1padn\u011b pod svoje t\u011blo, lehce ho odstr\u010d\u00edm, proto\u017ee na tohle se v tomhle stavu fakt je\u0161t\u011b nec\u00edt\u00edm!<\/div>\n
„Promi\u0148\u2026“ za\u0161ept\u00e1 a trochu se za\u010derven\u00e1 v obli\u010deji.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd\u2026 Je mi jenom stra\u0161n\u011b zle po tom chlastu,“ zaksicht\u00edm se a ruce polo\u017e\u00edm na svoje b\u0159icho. Tom se na m\u011b \u0161ibalsky um\u011bje a znova pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Na to pom\u00e1h\u00e1 jedno srovn\u00e1vac\u00ed pivo, kdy\u017e si ho po n\u011bjak\u00fd v\u011bt\u0161\u00ed akci r\u00e1no d\u00e1\u0161, \u017ealudek se ti srovn\u00e1, m\u00e1m to vyzkou\u0161en\u00fd,“ vesele m\u00e1v\u00e1 rukama kolem sebe. Pak se zvedne a nam\u00ed\u0159\u00ed si to p\u0159\u00edmo k miniledni\u010dce. Zav\u0159u o\u010di v \u00fatrpn\u00fdm v\u00fdrazu, abych se mohl aspo\u0148 na p\u00e1r minut tv\u00e1\u0159it tak, jak mi opravdu je, tud\u00ed\u017e p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b znechucen\u011b. J\u00e1 jsem takovej dobytek, takhle se nalejt\u2026 Za chvilku ke mn\u011b zas p\u0159icupit\u00e1 Tom. Bolestn\u011b otev\u0159u o\u010di, ta pal\u010div\u00e1 bolest hlavy u\u017e prost\u011b nejde nevn\u00edmat! „U\u017e tam \u017e\u00e1dn\u00fd pivo nen\u00ed,“ zamra\u010d\u00ed se a koukne sm\u011brem k lednici. Zni\u010den\u011b vzdychnu. Tohle byla posledn\u00ed nad\u011bje\u2026 Te\u010f tu ur\u010dit\u011b um\u0159u na utopen\u00ed \u017ealudku v alkoholu anebo se mi rozsko\u010d\u00ed hlava minim\u00e1ln\u011b na milion kousk\u016f.<\/div>\n
„Ne, te\u010f u\u017e jsem definitivn\u011b kaput,“ zak\u0148u\u010d\u00edm Tomovi do ucha. Ten jen s nad\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem prohod\u00ed: „Tak, nezajdeme do baru…? „<\/p>\n

autor: *Nicky*<\/strong>, T\u00fdnka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(Tom) Po chvilce se od n\u011bj zase odt\u00e1hnu… „Jak dlouho?“ „J\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm, jak dlouho… aaah!“ zvr\u00e1t\u00ed hlavu, kdy\u017e n\u011bco zkus\u00edm kolenem. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed si ale zakryje pusu rukou, jakoby se za to snad styd\u011bl, jakoby necht\u011bl d\u00e1t najevo, \u017ee ho p\u0159itahuju… \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19308","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19308","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19308"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19308\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19308"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19308"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19308"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}