{"id":19312,"date":"2008-03-24T00:40:00","date_gmt":"2008-03-23T23:40:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19271"},"modified":"2008-03-24T00:40:00","modified_gmt":"2008-03-23T23:40:00","slug":"vzpominka-9-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/24\/vzpominka-9-konec\/","title":{"rendered":"Vzpom\u00ednka 9. (konec)"},"content":{"rendered":"
Tohle je posledn\u00ed d\u00edl. U\u017e jsem nev\u011bd\u011bla, jak m\u00e1m pokra\u010dovat, proto mi to chv\u00edli trvalo, ne\u017e jsem ho vymyslela. Za co\u017e se omlouv\u00e1m, i kdy\u017e nev\u00edm, jestli si na tuhle pov\u00eddku je\u0161t\u011b n\u011bkdo v\u016fbec vzpomene. Pokud ano, tak se omlouv\u00e1m za konec, kter\u00fd v\u00e1s asi mo\u017en\u00e1 zklame a je asi trochu zmaten\u00fd. Tak douf\u00e1m, \u017ee pochop\u00edte, co jsem t\u00edm cht\u011bla \u0159\u00edci.<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b k moj\u00ed dal\u0161\u00ed rozepsan\u00fd ff-ce (Du bist nicht allein), co nejd\u0159\u00edv se pokus\u00edm dodat dal\u0161\u00ed d\u00edly a pokus\u00edm se to tak rychle neutnout, jako tuhle.<\/em><\/div>\n
U\u017e kon\u010d\u00edm s vykec\u00e1vkou. V\u0161em moc d\u011bkuju za komenty, mno a u\u017e jen, u\u017eijte si to;)<\/em><\/div>\n
Plesk. Billova hlava posko\u010d\u00ed na stranu. To je m\u00e1mina odpov\u011b\u010f na Billovy v\u011bty. Br\u00e1\u0161ka se chytne za tv\u00e1\u0159 a se slzami v o\u010d\u00edch se na mamku pod\u00edv\u00e1 s pohledem naprost\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„Co tedy chce\u0161 sly\u0161et? J\u00e1 ti \u0159ekl pravdu, nev\u011b\u0159ila jsi mi. Bill ti lhal, dala jsi mu facku. Nev\u00edme, co chce\u0161 sly\u0161et,“ ozvu se za jej\u00edmi z\u00e1dy. Plesk. I m\u00e1 hlava posko\u010d\u00ed na stranu. I j\u00e1 se chytnu za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Spokojen\u00e1?“ pod\u00edv\u00e1m se j\u00ed tvrd\u011b do o\u010d\u00ed. Bill j\u00ed za z\u00e1dy popot\u00e1hne. Mamka se na m\u00edst\u011b oto\u010d\u00ed a odejde se sklopenou hlavou beze slova z pokoje. Sna\u017eila se zakr\u00fdt slzy, kter\u00e9 se j\u00ed za\u010daly dr\u00e1t do o\u010d\u00ed. Je mi j\u00ed l\u00edto, ale p\u0159i pohledu do skeln\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra na m\u00e1mu zapomenu.<\/div>\n
P\u0159ejdu k n\u011bmu a objemu ho.<\/div>\n
„Pro\u010d to nepochop\u00ed? Pro\u010d nepochop\u00ed, \u017ee jim to prost\u011b nem\u016f\u017eeme vysv\u011btlit?“ huhl\u00e1 mi br\u00e1\u0161ka do trika.<\/div>\n
„V\u017edycky nejde v\u0161echno vysv\u011btlit,“ sna\u017e\u00edm se ho uklidnit.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale facku n\u00e1m opravdu d\u00e1vat nemusela,“ za\u010dne se Bill vztekat.<\/div>\n
Jen si povzdechnu. Facka nebolela tolik fyzicky jako sp\u00ed\u0161 uvnit\u0159. Nikdy n\u00e1s rodi\u010de t\u011blesn\u011b netrestali, jen\u017ee te\u010f mamka nev\u011bd\u011bla, jak d\u00e1l. Vyu\u017eila posledn\u00ed mo\u017enost, kterou uznala za vhodnou.<\/div>\n
Nechce sly\u0161et pravdu ani le\u017e. Tak co j\u00ed m\u00e1me odpov\u011bd\u011bt, kdy\u017e se n\u00e1s znovu zept\u00e1, pro\u010d jsme to ud\u011blali? Co j\u00ed m\u00e1me \u0159\u00edct?<\/div>\n
„Co tu zas d\u011bl\u00e1te???“ zah\u0159m\u00ed za Billov\u00fdmi z\u00e1dy t\u00e1ta. Kdy\u017e u\u017e sm\u016fla, tak po\u0159\u00e1dn\u00e1. Te\u010f si ur\u010dit\u011b mysl\u00ed, \u017ee pokra\u010dujeme v tom, v \u010dem n\u00e1s mamka vyru\u0161ila. No super.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj oto\u010d\u00ed s po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b o\u010dima pln\u00fdma slz a ot\u00e1zkou:<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161? \u017de d\u011bl\u00e1me to, co r\u00e1no?“ Z jeho hlasu \u010di\u0161\u00ed zloba a smutek. Je na\u0161tvan\u00fd, \u017ee mu mamka dala facku. Ale v\u00edce ho t\u00ed\u017e\u00ed, \u017ee mu nev\u011b\u0159\u00ed. I m\u011b mrz\u00ed, \u017ee mi m\u00e1ma nev\u011b\u0159\u00ed, ale Bill k n\u00ed m\u011bl v\u017edy bl\u00ed\u017ee. J\u00e1 si v\u00edce rozum\u00edm s t\u00e1tou, i kdy\u017e nen\u00ed vlastn\u00ed.<\/div>\n
„Ano, mysl\u00edm, vypad\u00e1 to tak,“ odpov\u00ed mu t\u00e1ta p\u0159ekvapiv\u011b klidn\u011b.<\/div>\n
„Jenom jsem cht\u011bl Billa uklidnit,“ vlo\u017e\u00edm se do jejich hovoru, proto\u017ee Bill vypad\u00e1, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli vybuchne. J\u00e1 jsem oproti n\u011bmu p\u0159ekvapiv\u011b klidn\u00fd. S\u00e1m nev\u00edm pro\u010d.<\/div>\n
„Uklidnit?“ t\u00e1tovo obo\u010d\u00ed vyl\u00e9tne vzh\u016fru.<\/div>\n
On nek\u0159i\u010d\u00ed, neb\u011bsn\u00ed, nevyhro\u017euje? \u017de by alespo\u0148 on pochopil, \u017ee se to stalo poprv\u00e9? Co ta n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna? V\u017edy\u0165 to byl on, kdo k\u0159i\u010del a te\u010f je najednou klidn\u00fd. Sly\u0161el n\u00e1s, kdy\u017e jsem se h\u00e1dali s mamkou? Asi jsme mluvili hlasit\u011bji, ne\u017e jsem si myslel.<\/div>\n
„Ano, uklidnit. Trochu jsme se nepohodli s mamkou,“ nad slovem „nepohodli“ se trpce usm\u011bji.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00e1s sly\u0161el, ale kv\u016fli h\u00e1dce by Bill ur\u010dit\u011b nebre\u010del, nebo snad ano?“ oto\u010d\u00ed se na Billa.<\/div>\n
Oba \u010dek\u00e1me, \u017ee odpov\u00ed, ale on jen trucovit\u011b ml\u010d\u00ed. Ruce m\u00e1 zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 na prsou a v obli\u010deji v\u00fdraz: J\u00e1 u\u017e nic vysv\u011btlovat nebudu.<\/div>\n
A taky se u\u017e o tom nikdy brat\u0159i nebavili. Je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t prob\u011bhly rozhovory s jejich rodi\u010di. Dreadat\u00fd chlapec jen nep\u0159\u00edtomn\u011b k\u00fdval na souhlas a nevn\u00edmal okol\u00ed. Nev\u0161iml si, \u017ee jeho bratr poslouch\u00e1 za dve\u0159mi, kdy\u017e s n\u00edm rodi\u010de mluvili. Nev\u0161iml si jeho smutn\u00e9ho pohledu, kdy\u017e odpov\u00eddal, \u017ee to byl jen zkrat a u\u017e se to nikdy nebude opakovat. Co by se stalo, kdyby si v\u0161iml?<\/em><\/div>\n
Kolikr\u00e1t mu vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00fdch z\u00e1\u017eitc\u00edch s d\u00edvkami a p\u0159\u00e1l si, aby ho jeho bratr zastavil a zopakoval tu kr\u00e1snou chv\u00edli, kdy se jejich rty spojily. On nem\u011bl odvahu n\u011bco zkusit, \u0159\u00edci, proto\u017ee mu bratr nad\u0161en\u011b naslouchal a vypt\u00e1val se na jednotliv\u00e9 d\u00edvky.<\/em><\/div>\n
Kdyby jen v\u011bd\u011bl, \u017ee neum\u00ed jen skv\u011ble zp\u00edvat, ale je tak\u00e9 vynikaj\u00edc\u00ed herec. I jeho bratra tr\u00e1pily v osamocen\u00e9m pokoji stejn\u00e9 my\u0161lenky. Ale b\u00e1l se je d\u00e1t najevo, stejn\u011b, jako on.<\/em><\/div>\n
N\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po jejich prvn\u00edm polibku se jejich kari\u00e9ra za\u010dala rozj\u00ed\u017ed\u011bt. Nejd\u0159\u00edve pomalu, ale potom nabrala z\u00e1vratnou rychlost a brat\u0159i za\u010dali b\u00fdt zn\u00e1mi po cel\u00e9 Evrop\u011b a postupn\u011b zapom\u00ednali, co stalo dne po oslav\u011b jejich 13 narozenin. Bohu\u017eel nebo bohud\u00edk? Je spr\u00e1vn\u00e9 zapomenout na cit?<\/em><\/div>\n
Dreadat\u00fd mlad\u00edk v\u00ed, \u017ee bohu\u017eel. Tak\u00e9 to slovo vyslov\u00ed nahlas. V\u00ed, \u017ee cit, kter\u00fd je zapomenut se za \u010das p\u0159ihl\u00e1s\u00ed o pozornost. A p\u0159ihl\u00e1sil se.<\/em><\/div>\n
Mlad\u00edk v\u0161ak netu\u0161\u00ed, \u017ee ticho, kter\u00e9 ob\u010das protne sv\u00fdm hlasem, pozoruje u\u017e dlouhou chv\u00edli i dal\u0161\u00ed osoba. I ona byla akt\u00e9rem situaci, kter\u00fd zp\u016fsobil vnit\u0159n\u00ed zmatek v chlapci, nep\u0159\u00edtomn\u011b pozoruj\u00edc d\u011bn\u00ed p\u0159ed sebou.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d to musel \u010d\u00edst? P\u0159eci u\u017e jsem na to zapomn\u011bl. Sna\u017eil jsem se tak dlouho a on mi jedin\u00fdm rozhovorem zkaz\u00ed, tak dlouh\u00e9 \u00fasil\u00ed,“ za\u00fap\u00ed mlad\u00edk zachumlan\u00fd v dece u okna. P\u00e1r o\u010d\u00ed schovan\u00fdch ve st\u00ednu u dve\u0159\u00ed se nech\u00e1pav\u011b roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Co musel p\u0159e\u010d\u00edst?“ promluv\u00ed bezmy\u0161lenkovit\u011b \u00fasta, kter\u00e1 nebyla v\u010das zastavena.<\/em><\/div>\n
„Bille?“ oto\u010d\u00ed se mlad\u00edk na sv\u00e9ho bratra.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ odpov\u00ed mu stejn\u011b p\u0159isti\u017een\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ kul\u00ed nech\u00e1pav\u011b o\u010d\u00ed na bratra.<\/em><\/div>\n
,,J\u00e1 u\u017e ani nev\u00edm. Co, kdo nem\u011bl \u010d\u00edst?“ pt\u00e1 se zv\u011bdav\u011b mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f.<\/em><\/div>\n
„Tak ty jsi si nevzpomn\u011bl, kdy\u017e to \u010detl? J\u00e1 hned. Vr\u00e1tilo se to. J\u00e1 nev\u00edm, co s t\u00edm m\u00e1m d\u011blat. Nech\u00e1pu to, v\u017edy\u0165 u\u017e jsem na to zapomn\u011bl. Tak pro\u010d?“ zvedne smutn\u00e9 o\u010di vykukuj\u00edc\u00ed z deky.<\/em><\/div>\n
„Na co jsem si m\u011bl vzpomenout?“ st\u00e1le nech\u00e1pe slova sv\u00e9ho zoufal\u00e9ho bratra.<\/em><\/div>\n
„Na na\u0161e 13. narozeniny. Na to, co se stalo. To jen j\u00e1 nezapomn\u011bl? To jen j\u00e1 jsem na to tak dlouho zapom\u00ednal a myslel, \u017ee se mi to povedlo? To jen j\u00e1 jsem v ten den poc\u00edtil n\u011bco v\u00edc, ne\u017e bratrskou l\u00e1sku?“ za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt dreadat\u00fd mlad\u00edk m\u00edrn\u011b hysterick\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee? Ty jsi se do m\u011b zamiloval?“ zd\u011bs\u00ed se \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk. V\u017edy\u0165 on do n\u011bj taky, ale b\u00e1l se, \u017ee kdyby mu to \u0159ekl, vysm\u00e1l by se mu. Jen\u017ee on se zamiloval v 13. letech. Jeho bratr byl jeho d\u011btsk\u00e1 l\u00e1ska a d\u00edky skupin\u011b na ni docela zapomn\u011bl, a ani si nevzpomn\u011bl p\u0159i rozhovoru, kdy jim byla p\u0159e\u010dtena tak osudn\u00e1 pov\u00eddka pro jeho bratra.<\/em><\/div>\n
„Ano, zamiloval. A asi t\u011b st\u00e1le miluji. Jak jsi mohl zapomenout? J\u00e1 nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat,“ za\u010dne jeho bratr nab\u00edrat.<\/em><\/div>\n
Jak mohl zapomenout? S\u00e1m nev\u00ed, ale je to nejsp\u00ed\u0161 spr\u00e1vn\u011b. Ten cit ho nesm\u00ed znovu dostat. Zni\u010dil by jej. Zni\u010dil by je oba. Te\u010f on mus\u00ed b\u00fdt ten siln\u00fd, kdo je ochr\u00e1n\u00ed p\u0159ed nep\u0159edv\u00eddatelnost\u00ed osudu. Te\u010f on mus\u00ed zastat m\u00edsto ochranitele, kter\u00e9 dote\u010f pat\u0159ilo jeho bratrovi. Mus\u00ed ho ochr\u00e1nit p\u0159ed sebou sam\u00fdm nebo se zni\u010d\u00ed a t\u00edm zni\u010d\u00ed i jeho.<\/em><\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 na m\u011b zapomenou, jako na n\u011bkoho, koho miluje\u0161, a vzpomenout si, \u017ee jsem tv\u016fj bratr. Prost\u011b zapome\u0148 na to, co se tehdy stalo i na to, co ti ten moder\u00e1tor p\u0159e\u010detl, a vzpome\u0148 si, \u017ee jsem tv\u016fj bratr,“ promluv\u00ed odhodlan\u011b a vykro\u010d\u00ed k uzl\u00ed\u010dku ne\u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se p\u0159i jeho slovech nekontrolovateln\u011b roze\u0161tk\u00e1. Obejme ho.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e jednou zapomn\u011bl. Alespo\u0148 jsem si to myslel a pod\u00edvej se, jak to dopadlo. Nem\u016f\u017eu za to, co c\u00edt\u00edm. Pro\u010d m\u011b odm\u00edt\u00e1\u0161? Nechce\u0161 m\u011b?“ p\u0159itiskne se ke sv\u00e9mu bratrovi a ot\u00edr\u00e1 si sv\u00e9 mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159e o jeho.<\/em><\/div>\n
Bratr se od n\u011bj odt\u00e1hne se slovy:<\/em><\/div>\n
„Jsme brat\u0159i. Nem\u016f\u017eeme b\u00fdt nic v\u00edc. Zni\u010dilo by n\u00e1s to. Pochop to. J\u00e1 t\u011b beru jen jako bratra. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. Zapome\u0148 na to jako p\u0159edt\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Jak na to m\u016f\u017eu znovu zapomenout? To nejde. J\u00e1 nechci. Miluji t\u011b, to zas pochop ty,“ sna\u017e\u00ed se ke sv\u00e9mu bratrovi znovu p\u0159itisknout. Ten se ov\u0161em odt\u00e1hne a s ledov\u00fdm hlasem \u0159ekne:<\/em><\/div>\n
„Bude\u0161 na to muset zapomenout. Jestli ne, odejdu a nevr\u00e1t\u00edm se, dokud se neza\u010dne\u0161 ovl\u00e1dat. U\u017e jednou se ti povedlo odsunout sv\u00e9 city do pozad\u00ed, tak pro\u010d to neud\u011bl\u00e1\u0161 znovu? Ud\u011blej to a j\u00e1 ti z\u016fstanu alespo\u0148 jako bratr.“<\/em><\/div>\n
S t\u011bmito slovy ode\u0161el z pokoje sv\u00e9ho bratra. Ten se bezmocn\u011b svezl na podlahu, kde se chv\u00edli odd\u00e1val vln\u00e1m zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 ho zachvacovalo. Pak s, ale s odhodl\u00e1n\u00edm zvedl. V\u011bd\u011bl, \u017ee se mus\u00ed pokusit zapomenout pokud nechce sv\u00e9ho bratra ztratit \u00fapln\u011b.<\/em><\/div>\n
D\u00e1 se ale zapomenout na n\u011bkoho, koho milujete? Mo\u017en\u00e1 ano, ale st\u00e1le podv\u011bdom\u011b budete hledat osobu podobnou t\u00e9, kterou milujete. Proto d\u00edvka, do kter\u00e9 se pozd\u011bji, jak doufal, zamiloval, vypadala skoro stejn\u011b, jako jeho bratr. A do koho se zamiloval jeho bratr? Do mlad\u00edka s hn\u011bd\u00fdma o\u010dima a blon\u010fat\u00fdmi dready. Nep\u0159ipom\u00edn\u00e1 V\u00e1m n\u011bkoho?<\/em><\/p>\n

konec
autor: Akkira<\/strong>
betaread: Heluska<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tohle je posledn\u00ed d\u00edl. U\u017e jsem nev\u011bd\u011bla, jak m\u00e1m pokra\u010dovat, proto mi to chv\u00edli trvalo, ne\u017e jsem ho vymyslela. Za co\u017e se omlouv\u00e1m, i kdy\u017e nev\u00edm, jestli si na tuhle pov\u00eddku je\u0161t\u011b n\u011bkdo v\u016fbec vzpomene. Pokud ano, tak se omlouv\u00e1m za konec,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[91],"tags":[],"class_list":["post-19312","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vzpominka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19312","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19312"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19312\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19312"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19312"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19312"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}