{"id":19317,"date":"2008-03-24T00:30:00","date_gmt":"2008-03-23T23:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19276"},"modified":"2008-03-24T00:30:00","modified_gmt":"2008-03-23T23:30:00","slug":"vzpominka-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/24\/vzpominka-7\/","title":{"rendered":"Vzpom\u00ednka 7."},"content":{"rendered":"
Tak jsem n\u011bco sesmolila:) Mo\u017en\u00e1 v\u00e1m to p\u0159ijde zmaten\u00e9, ale n\u011bco m\u00e1m u\u017e naps\u00e1no na pap\u00ed\u0159e a jak to p\u0159episuju do compu, tak to i trochu m\u011bn\u00edm. A taky aby jste pochopili, co bude odte\u010f kurzivou, tak se ocit\u00e1me z5 v p\u0159\u00edtomnosti, kdy u\u017e je kluk\u016fm 20;)\u2026.mno snad to n\u011bjak poberete.<\/em><\/div>\n
T\u00e1ta odejde z pokoje d\u0159\u00edve ne\u017e j\u00e1. Div\u00edm se, \u017ee n\u00e1s nechal spolu samotn\u00e9. „Bille?“ oslov\u00edm br\u00e1\u0161ku. Nic. Bez odpov\u011bdi. Ani za pohled mu nestoj\u00edm. To m\u011b ale neodrad\u00ed. Sice m\u011b to zabol\u00ed, \u017ee je Bill na\u0161tvan\u00fd, a v\u00edm, \u017ee pr\u00e1vem, ale alespo\u0148 pod\u00edvat se na m\u011b mohl. Zkus\u00edm to tedy je\u0161t\u011b jednou: „Bille, j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co jsem m\u011bl \u0159\u00edct. Zn\u00e1\u0161 t\u00e1tu. Kdy\u017e n\u011bco \u0159ekne, tak sv\u016fj n\u00e1zor nezm\u011bn\u00ed.“ Po\u0159\u00e1d bez jak\u00e9koli reakce. D\u00e1le u\u017e se nesna\u017e\u00edm. V\u00edm, \u017ee mus\u00edm Billa nechat vyvztekat a pak bude ochotn\u00fd se se mnou bavit. P\u0159i odchodu se na n\u011bj naposledy oto\u010d\u00edm se slovy: „Kdyby jsi n\u011bco pot\u0159eboval, jsem vedle.“ S t\u00edmto odejdu od sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Po zbytek dne se nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho ned\u011bje. Bill je po\u0159\u00e1d zav\u0159en\u00fd u sebe v pokoji a nejsp\u00ed\u0161 trucuje. Neodva\u017euji se za n\u00edm j\u00edt. Proto\u017ee za prv\u00e9 by m\u011b nejsp\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d ignoroval, a za druh\u00e9 proto\u017ee si mamka zalezla do lo\u017enice. Ale dve\u0159e nechala otev\u0159en\u00e9 tak, \u017ee vid\u00ed na dve\u0159e na\u0161ich pokoj\u016f. Kdy\u017e jsem \u0161el na z\u00e1chod, zvedal o\u010di od kn\u00ed\u017eky a neza\u010dala si \u010d\u00edst znovu, dokud za mnou neklaply dve\u0159e pokoje.<\/div>\n
Tak takhle to asi nep\u016fjde. To n\u00e1s v\u00e1\u017en\u011b budou hl\u00eddat jako psy kv\u016fli jednomu polibku, o kter\u00e9m ani nev\u00edme, co znamenal? Cht\u011bl bych s Billem mluvit, ale vypad\u00e1 to tak, \u017ee n\u00e1s rodi\u010de nenechaj\u00ed chv\u00edli o samot\u011b. A p\u0159ed nimi nechci \u0159\u00edkat to, co bych cht\u011bl. Tolik bych cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jestli je Bill po\u0159\u00e1d na\u0161tvan\u00fd, jestli pro n\u011bj ten polibek znamenal to sam\u00e9 co pro m\u011b. Tolik bych s n\u00edm cht\u011bl mluvit, ale nejde to.<\/div>\n
Bezmocn\u011b bloum\u00e1m o\u010dima po pokoji. M\u016fj pohled utkv\u00ed na mobilu. No nejsem j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b blon\u010f\u00e1k? N\u011bco na t\u011bch vtipech asi bude. Rychle po n\u011bm s\u00e1hnu a vy\u0165uk\u00e1m zpr\u00e1vu: Bille, po\u0159\u00e1d se zlob\u00ed\u0161? Promi\u0148, ale nev\u011bd\u011bl jsem, co bych m\u011bl \u0159\u00edct. T\u00e1ta by to stejn\u011b nedovolil. Douf\u00e1m, \u017ee se kv\u016fli tomu na m\u011b nebude\u0161 zlobit dlouho. Pot\u0159ebuju s tebou mluvit. Ani ne za minutu mi p\u0159ijde odpov\u011b\u010f: Nezlob\u00edm se. Jen m\u011b mrzelo, \u017ee ses m\u011b v\u016fbec nezastal. Taky s tebou pot\u0159ebuju mluvit. \u0160el jsem za tebou, ale mamka m\u011b vr\u00e1tila \ud83d\ude41 Te\u010f t\u011b pot\u0159ebuju hrozn\u011b moc.<\/div>\n
Tak to br\u00e1\u0161ko nejsi s\u00e1m. Pro\u010d n\u00e1s mus\u00ed hl\u00eddat? V\u017edy\u0165 j\u00e1 ho nehodl\u00e1m zn\u00e1silnit. Dob\u0159e, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, cht\u011bl bych ho znovu pol\u00edbit, ale rad\u011bji bych s n\u00edm mluvil o samot\u011b.<\/div>\n
Ne\u0161\u0165astn\u011b se pod\u00edv\u00e1m z okna. Z okna? Moment. Okno. V\u017edy\u0165 Bill je vedle v pokoji, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee m\u00e1me okna vedle sebe. M\u016f\u017eu s n\u00edm mluvit o samot\u011b, ani\u017e by na\u0161i n\u011bco tu\u0161ili. \u00b4Nejsem zas tak blbej, jak vypad\u00e1m,\u00b4 pochv\u00e1l\u00edm se v duchu.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b vy\u0165uk\u00e1m sv\u016fj n\u00e1pad do zpr\u00e1vy, kterou okam\u017eit\u011b ode\u0161lu. Ani ne\u010dek\u00e1m na doru\u010denku a rovnou p\u0159isko\u010d\u00edm k oknu, kter\u00e9 ihned otev\u0159u. Bill u\u017e m\u00e1 okno sice otev\u0159en\u00e9, ale to zeje pr\u00e1zdnotou. Chv\u00edli \u010dek\u00e1m a taky se do\u010dk\u00e1m. Z Billova pokoje se ozve zvon\u011bn\u00ed mobilu. Ne\u010dek\u00e1m ani p\u016fl minuty a sly\u0161\u00edm, jak se Bill \u0159\u00edt\u00ed p\u0159e\u0161 pokoj. Rychle otev\u0159e okno doko\u0159\u00e1n a vyklon\u00ed se, div \u017ee nevypadne z okna.<\/div>\n
„Nazdar, br\u00e1\u0161ko. Nechce\u0161 z toho okna p\u0159\u00ed\u0161t\u011b rovnou vysko\u010dit?“ zasm\u011bju se na Billa. Ten se m\u00edsto odpov\u011bdi jenom zacul\u00ed. Jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e m\u00e1 alespo\u0148 dobrou n\u00e1ladu a bav\u00ed se se mnou. Nastane mezi n\u00e1mi ticho. Tolik toho chci Billovi \u0159\u00edct, ale nev\u00edm jak. Nev\u00edm, jak mu popsat, co c\u00edt\u00edm. Jen se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m a on na m\u011b. Najednou za\u010dneme mluvit oba nar\u00e1z. Znovu ztichneme. Chci znovu za\u010d\u00edt mluvit, jen\u017ee Bill m\u00e1 asi stejn\u00fd n\u00e1pad, tak\u017ee se situace opakuje. To n\u00e1s oba rozesm\u011bje. „Tak mluv,“ vyb\u00eddnu Billa. „Ne, ty za\u010dni. Ani nev\u00edm p\u0159esn\u011b, co bych m\u011bl \u0159\u00edkat,“ p\u0159ehod\u00ed na m\u011b konverzaci Bill.<\/div>\n
“ No, tak j\u00e1 taky nev\u00edm p\u0159esn\u011b, co \u0159\u00edct, ale dostat to ze sebe musim,“ zapo\u010dnu sv\u016fj monolog. „Tak\u017ee, to, co se dneska stalo bylo no, hmm, jak to \u0159\u00edct, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nev\u00edm jak to \u0159\u00edct, abych t\u011b nevyd\u011bsil, ale mn\u011b to p\u0159i\u0161lo norm\u00e1ln\u00ed. Ze za\u010d\u00e1tku jsem si p\u0159i\u0161el jako zvrhl\u00edk, kter\u00fd mysl\u00ed na to, jak se l\u00edb\u00e1 se sv\u00fdm bratrem, ale te\u010f u\u017e si tak nep\u0159ipad\u00e1m, proto\u017ee ty jsi na tom asi stejn\u011b. Nebo snad ne?“ zvednu k Billovi o\u010di. Tohle v\u0161e bych nebyl schopen mu \u0159\u00edci do o\u010d\u00ed. D\u00edval jsem se proto rad\u011bji n\u011bkam za jeho rameno.<\/div>\n
\u010cek\u00e1m na Billovu odpov\u011b\u010f. Nic. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b a najednou se za\u010dne sm\u00e1t. Nech\u00e1pu pro\u010d. „No jasn\u011b, sm\u011bj se mi. Ti tady vylejv\u00e1m srdce a ty se mi sm\u011bje\u0161,“ \u0161lehnu po n\u011bm na\u0161tvan\u00fdm pohledem. Bill se trochu zaraz\u00ed. „J\u00e1 se ale nesm\u011bju tob\u011b, ale tomu zvrhl\u00edkovi. Promi\u0148, ale vyzn\u011blo to docela vtipn\u011b,“ objasn\u00ed mi d\u016fvod sv\u00e9ho sm\u00edchu Bill. „Jinak jsme na to asi stejn\u011b. Nejd\u0159\u00edv jsem si p\u0159ipadal fakt divn\u011b, ale jak u\u017e jsi \u0159ekl, p\u0159ijde mi to norm\u00e1ln\u00ed,“ kr\u00e1sn\u011b se na m\u011b usm\u011bje.<\/div>\n
Uhmm, j\u00e1 z n\u011bho nem\u016f\u017eu. M\u00e1m ho po\u0159\u00e1d r\u00e1d jako bratra, tedy alespo\u0148 se v tom sna\u017e\u00edm utvrdit, ale jeho \u00fasm\u011bv m\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed dost nebezpe\u010dn\u011b podkop\u00e1v\u00e1. Rad\u011bji d\u00e1le nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, co se mnou bratr\u016fv \u00fasm\u011bv prov\u00e1d\u00ed a za\u010dnu op\u011bt mluvit. „J\u00e1 si ze za\u010d\u00e1tku p\u0159ipadal divn\u011b, kdy\u017e jsem po na\u0161\u00ed puse m\u011bl mot\u00fdly v b\u0159i\u0161e. Ale \u010d\u00edm v\u00edc jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc mi to p\u0159i\u0161lo norm\u00e1ln\u00ed. Cht\u011bl jsem ti t\u00edm dok\u00e1zat, co pro m\u011b znamen\u00e1\u0161. V\u00edm, \u017ee to zn\u00ed asi divn\u011b, ale m\u00e1m t\u011b stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d, br\u00e1\u0161ko,“ s t\u00edmto k n\u011bmu nat\u00e1hnu ruku. On ji sev\u0159e ve sv\u00e9 a pevn\u011b stiskne. „\u0158ekl jsi v\u0161e, co c\u00edt\u00edm j\u00e1. Nev\u00edm, co bych ti na to m\u011bl \u0159\u00edct. Jenom snad: Taky t\u011b m\u00e1m stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d br\u00e1\u0161ko,“ s t\u011bmito slovy se na m\u011b kr\u00e1sn\u011b usm\u011bje. U\u017e jsem \u0159\u00edkal, co se mnou jeho \u00fasm\u011bv d\u011bl\u00e1? Mot\u00fdlci se mi op\u011bt rozl\u00e9tnou z podb\u0159i\u0161ku a\u017e do kone\u010dk\u016f prst\u016f. Tohle by se ale d\u00edt nem\u011blo. M\u00e1m p\u0159ece Billa r\u00e1d jako bratra. Nebo snad ne? \u00b4Ano m\u00e1m. Je to p\u0159ece m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148,\u00b4 uji\u0161\u0165uji se v duchu.<\/div>\n
Chlapec sed\u00edc\u00ed u okna se m\u00edrn\u011b zavrt\u00ed. U\u017e p\u0159i prvn\u00edm rozhovoru, kdy byli s bratrem vyklon\u011bni z okna, v\u011bd\u011bl, \u017ee pro n\u011bj jeho bratr nen\u00ed pouh\u00fdm bratrem. Necht\u011bl si to p\u0159iznat, ale podv\u011bdom\u011b to c\u00edtil. \u0158e\u010d jeho t\u011bl mu to prozrazovala, ale on si to necht\u011bl p\u0159iznat. Je\u0161t\u011b ne. Jeho mysl se musela nejd\u0159\u00edve zorientovat v tom, co c\u00edt\u00ed jeho srdce, a p\u0159ijmout to. P\u0159ijmout cit, kter\u00fd mu rodi\u010de ozna\u010dili za \u0161patn\u00fd, zvrhl\u00fd, nep\u0159ijateln\u00fd. Ale i p\u0159es v\u0161echny rozhovory, kter\u00e9 s rodi\u010di vedl, se do sv\u00e9ho bratra zamiloval. Zamiloval se do sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, kter\u00fd o jeho citech nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed. Jeho nevinn\u00fd br\u00e1\u0161ka si myslel a st\u00e1le mysl\u00ed, \u017ee ho v tu dobu bral jen jako bratra a \u017ee ho tak bere dote\u010f. Jen\u017ee u\u017e p\u0159ed sedmi lety tento chlapec v\u011bd\u011bl, \u017ee to tak nen\u00ed. Ano, je pravda, \u017ee sv\u00e9 city skryl p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem. A d\u00edky kapele i p\u0159ed sebou sam\u00fdm. Myslel, \u017ee to bylo jen chvilkov\u00e9 poblouzn\u011bn\u00ed, ale po tom osudn\u00e9m rozhovoru, se mu vr\u00e1tily vzpom\u00ednky a s nimi i city, kter\u00e9 byly odsunuty do pozad\u00ed jeho mysli. Te\u010f se v\u0161ak vr\u00e1tily s je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed silou. V\u0161e se vr\u00e1tilo a on je je\u0161t\u011b zoufalej\u0161\u00ed, ne\u017e byl p\u0159ed sedmi lety. P\u0159edt\u00edm ho zachr\u00e1nila za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed kapela. Snaha dostat se na vrchol, ale co zachr\u00e1n\u00ed te\u010f? Nic u\u017e nebude tak velkolep\u00e9, aby dok\u00e1zalo odvr\u00e1tit jeho mysl od cit\u016f, kter\u00e9 m\u00e1 uchovan\u00e9 ve sv\u00e9m srdci.<\/em><\/p>\n

autor: Akkira<\/strong>
betaread: Heluska<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tak jsem n\u011bco sesmolila:) Mo\u017en\u00e1 v\u00e1m to p\u0159ijde zmaten\u00e9, ale n\u011bco m\u00e1m u\u017e naps\u00e1no na pap\u00ed\u0159e a jak to p\u0159episuju do compu, tak to i trochu m\u011bn\u00edm. A taky aby jste pochopili, co bude odte\u010f kurzivou, tak se ocit\u00e1me z5 v p\u0159\u00edtomnosti,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[91],"tags":[],"class_list":["post-19317","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vzpominka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19317","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19317"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19317\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19317"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19317"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19317"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}