{"id":1936,"date":"2016-07-13T15:00:00","date_gmt":"2016-07-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1928"},"modified":"2016-07-13T15:00:00","modified_gmt":"2016-07-13T14:00:00","slug":"uncover-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/13\/uncover-14\/","title":{"rendered":"Uncover 14."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
\n

Bill potichu odemkl vchodov\u00e9 dve\u0159e. Pod\u00edval se na hodinky, aby zjistil, \u017ee je opravdu pozd\u011b, bylo p\u00e1r minut p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed. Dne\u0161ek str\u00e1vil cel\u00fd den v Tomov\u011b dom\u011b, byl v konc\u00edch. Pracovna st\u00e1le nebyla hotov\u00e1 a za p\u00e1r minut bude 24. prosince. A\u010d se sna\u017eil sebev\u00edc, nikoho nepopohnal. Vlastn\u011b ve\u010der u\u017e jen po dom\u011b chodil, prohl\u00ed\u017eel si svoji pr\u00e1ci, na kterou byl mimo\u0159\u00e1dn\u011b py\u0161n\u00fd, a plakal. Doufal, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed Toma p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby mu dal je\u0161t\u011b trochu \u010dasu, \u017ee jde p\u0159eci jen o jednu m\u00edstnost. Nebyl si jist\u00fd, jestli mu to povol\u00ed, ale posledn\u011b\u2026 Zase se k n\u011bmu choval moc hezky, usm\u00e1l se nad t\u00edm. Jak se v aut\u011b l\u00edbali, opravdu se mu to l\u00edbilo. Od t\u00e9 doby spolu nemluvili, Bill nem\u011bl \u010das p\u0159ij\u00edmat telefony ani se sch\u00e1zet.
Sundal si svoje vysok\u00e9 boty, slo\u017eil je vedle t\u011bch Tobiasov\u00fdch, a sna\u017eil se co nejti\u0161eji j\u00edt do kuchyn\u011b. M\u011bl po\u0159\u00e1dn\u00fd hlad, pot\u0159eboval si d\u00e1t alespo\u0148 n\u011bco mal\u00e9ho do pusy, ne\u017e si lehne. Byl by r\u00e1d, kdyby zabral aspo\u0148 na p\u00e1r minut, aby byl na sch\u016fzku s Tomem odpo\u010dat\u00fd. M\u011bl z toho spoustu pocit\u016f. Sv\u00fdm zp\u016fsobem byl r\u00e1d, \u017ee to v\u0161echno skon\u010d\u00ed, ale na druhou strany se toho d\u011bsil. Necht\u011bl p\u0159ij\u00edt o v\u0161echny ty p\u011bkn\u00e9 sch\u016fzky, kter\u00e9 m\u011bli, o v\u0161echna ta slova, co si \u0159ekli. Kdy\u017e se nad t\u00edm ale po\u0159\u00e1dn\u011b zam\u00fd\u0161lel, nebylo to pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vztah s Tobiasem, tak\u017ee bylo opravdu rozumn\u00e9, aby to ukon\u010dili.<\/p>\n

Bill rozsv\u00edtil pouze sv\u011btlo nad spor\u00e1kem a ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv si vyndal ze sk\u0159\u00ed\u0148ky vysokou sklenici. Nato\u010dil si do n\u00ed vodu z kohoutku, kterou vypil na jeden z\u00e1tah. Byl tak zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd svou \u017e\u00edzn\u00ed a hladem, \u017ee si ani nev\u0161imnul, jak se do kuchyn\u011b vpl\u00ed\u017eil Tobias.<\/p>\n

„Kde jsi byl, Bille, tak dlouho? Z\u00edtra je \u0160t\u011bdr\u00fd den, pokud si to nepamatuje\u0161. Myslel jsem, \u017ee jsi cht\u011bl absolvovat je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 n\u00e1kupy, abychom m\u011bli dost j\u00eddla.“
Bill sebou \u0161kubnul a jak se lekl, upustil sklenici na zem, a ta se rozt\u0159\u00ed\u0161tila na miliony mal\u00fdch kous\u00ed\u010dk\u016f. St\u0159epy sice znamenaly \u0161t\u011bst\u00ed, ale\u2026 Opravdu se mu je pr\u00e1v\u011b necht\u011blo ukl\u00edzet.
„Kurva!“ zanad\u00e1val Bill a oto\u010dil se na Tobiase. „Nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b \u0159\u00edct, \u017ee jsi tady? Nemusel bych se t\u011b leknout\u2026 A nevznikla by tady takov\u00e1 pohroma, sakra!“ zavr\u010del a prstem uk\u00e1zal ke st\u0159ep\u016fm, vypadal u toho jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Tobias povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, pod\u00edval se na Billa a zakroutil hlavou, jako\u017ee nech\u00e1pe.
„Jak\u00e1 pohroma, sakra? Bille, jsou to jenom st\u0159epy, kter\u00e9 se uklid\u00ed. Nic se nestalo, tak nemus\u00ed\u0161 jan\u010dit,“ op\u0159el se o linku a zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku. „J\u00e1 ale o\u010dek\u00e1v\u00e1m vysv\u011btlen\u00ed, nesna\u017e se z toho vykroutit.“
„Jak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, Tobiasi? Pracoval jsem, pokud nev\u00ed\u0161. J\u00e1 po\u0159\u00e1d chod\u00edm do pr\u00e1ce, na rozd\u00edl od n\u011bkoho.“ Bill se trochu u\u0161kl\u00edbnul a zakroutil hlavou. Vy\u010d\u00edtav\u00e9 \u0159e\u010di, to bylo p\u0159esn\u011b to posledn\u00ed, na co m\u011bl n\u00e1ladu a s\u00edlu.
„Nemysl\u00edm si, \u017ee je nutn\u00e9, abys pracoval i p\u0159es sv\u00e1tky, Bille. J\u00e1 si chci s tebou u\u017e\u00edt V\u00e1noce, to chci toho tak moc? Opravdu?“
„Pokud se nem\u00fdl\u00edm, dneska byl norm\u00e1ln\u00ed pracovn\u00ed den. Dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee dny p\u0159ed term\u00ednem jsou v\u017edycky kritick\u00e9, obzvl\u00e1\u0161\u0165 tady u Toma. Tobiasi, j\u00e1\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, co d\u011blat, j\u00e1 to nestihl,“ vydechl a propletl prsty na sv\u00fdch rukou. „Z\u00edtra je term\u00edn a j\u00e1 po\u0159\u00e1d nem\u00e1m hotovou pracovnu. Nedostanu pen\u00edze a moje pr\u00e1ce\u2026“<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Ty to v\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b hotov\u00fd?“ povyt\u00e1hl Tobias obo\u010d\u00ed, trochu nakr\u010dil nos. „A m\u016f\u017ee\u0161 mi laskav\u011b \u0159\u00edct, co jsi teda v posledn\u00edch dnech d\u011blal? Tr\u00e1vil jsi tam cel\u00e9 dny, mus\u00ed\u0161 to m\u00edt p\u0159eci hotov\u00fd! \u017de ty jsi byl n\u011bkde s n\u00edm, co? \u0160ukal t\u011b? U\u017eili jste si to? Jen se mi sv\u011b\u0159.“ Tobias\u016fv t\u00f3n hlasu byl kousav\u00fd, Bill to nesn\u00e1\u0161el. Na obranu sv\u00e9 osoby si obejmul huben\u00e9 t\u011blo pa\u017eemi. M\u011bl pocit, \u017ee v posledn\u00edch dnech ubral i na v\u00e1ze, ale nem\u011bl \u010das se t\u00edm zaob\u00edrat. Mo\u017en\u00e1 to zkus\u00ed po\u0159e\u0161it te\u010f, a\u017e bude m\u00edt v\u00edc \u010dasu. Byl rozhodnut\u00fd, \u017ee si ud\u011bl\u00e1 kr\u00e1tkou dovolenou, opravdu se pot\u0159eboval po tomhle v\u0161em zregenerovat a hlavn\u011b na\u010derpat nov\u00e9 s\u00edly, kter\u00e9 m\u011bl \u00fapln\u011b vycucan\u00e9.
„Laskav\u011b se uklidni, Tobiasi. J\u00e1 ti nab\u00edzel, a\u0165 jde\u0161 se mnou.“ Bill se sna\u017eil b\u00fdt klidn\u00fd, ale nebyl. Byl ve stresu a Tobias mu v\u016fbec nepom\u00e1hal, pr\u00e1v\u011b naopak.
„J\u00e1 bych byl klidn\u00fd, kdyby ses alespo\u0148 sna\u017eil chovat jako partner, Bille. Ty na m\u011b ale v posledn\u00edch dnech opravdu ka\u0161le\u0161 a j\u00e1 si jenom \u0159\u00edk\u00e1m\u2026 Pro\u010d? Jsem tady s\u00e1m, ty p\u0159ijde\u0161, jsi unaven\u00fd, ani si nechce\u0161 pov\u00eddat. Nato\u017e d\u00e1t si alespo\u0148 spole\u010dn\u00e9 j\u00eddlo.“
„Sakra, Tobiasi!“ Bill trochu zv\u00fd\u0161il hlas, pod\u00edval se na sv\u00e9ho partnera a promnul si ko\u0159en nosu. H\u00e1dka bylo opravdu to posledn\u00ed, na co m\u011bl moment\u00e1ln\u011b n\u00e1ladu. „M\u016f\u017ee\u0161 pros\u00edm pochopit, \u017ee te\u010f bylo jen n\u00e1ro\u010dn\u00e9 obdob\u00ed? Z\u00edtra to v\u0161echno kon\u010d\u00ed, slibuju ti to. Budeme zase spolu, bude to v pohod\u011b\u2026“
„Ne, Bille. J\u00e1 to pochopil, nic nebude v pohod\u011b. Pro tebe je pr\u00e1ce p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed, v\u017edycky ji bude\u0161 stav\u011bt na prvn\u00ed m\u00edsto. Ano, sna\u017eil ses, kdy\u017e jsme byli od sebe a ty jsi tady byl s\u00e1m, ale te\u010f to \u0161lo cel\u00e9 do kytek. M\u00e1\u0161 m\u011b zp\u00e1tky doma, m\u00e1\u0161 se ke komu vracet, to je v\u0161echno p\u011bkn\u00fd, ale\u2026 M\u00e1\u0161 hlavn\u011b svoji pr\u00e1ci, pro kterou \u017eije\u0161. Bille, m\u011b tenhle \u017eivot nebav\u00ed, pochop to. Jasn\u011b, kari\u00e9ra je moc p\u011bkn\u00e1 v\u011bc, ale pravd\u011bpodobn\u011b to nejde skloubit s osobn\u00edm \u017eivotem. Nebo m\u00e1\u0161 snad jin\u00fd n\u00e1zor?“ Tobias si povzdychnul, pod\u00edval se na \u0161okovan\u00e9ho Billa, kter\u00fd nem\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b daleko k slz\u00e1m. Nasucho polknul a zakroutil hlavou, musel b\u00fdt rychl\u00fd, jinak to nezvl\u00e1dne. U\u017e jednou mu zlomil srdce, te\u010f kdy\u017e to d\u011blal po druh\u00e9, to bylo snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Vid\u011bl v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch d\u016fv\u011bru a oddanost, ale z\u00e1rove\u0148 v\u011bd\u011bl, jak\u00fd Bill je, a to pro n\u011bj bylo rozhoduj\u00edc\u00ed. Byl \u0161\u00edlen\u00fd workoholik.<\/p>\n

„Ne\u017e mi za\u010dne\u0161 odpov\u00eddat, dokon\u010d\u00edm svoji v\u011btu. Bille, jsi workoholik, pr\u00e1ce t\u011b napl\u0148uje v\u011bt\u0161\u00edm \u0161t\u011bst\u00edm ne\u017e moje osoba. J\u00e1 jsem pro tebe jen p\u0159\u00edjemn\u00fd bonus, ke kter\u00e9mu se m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159itulit, co? Prost\u011b\u2026 J\u00e1 takhle opravdu \u017e\u00edt nem\u016f\u017eu, a i kdy\u017e t\u011b sebev\u00edc miluju, nejde to. Sbalil jsem si v\u011bci a za hodinu mi jede vlak, pojedu k na\u0161im. Nebudu to tady zbyte\u010dn\u011b prodlu\u017eovat. J\u00e1, Bille\u2026 miluju t\u011b,“ ud\u011blal k n\u011bmu jeden krok, cht\u011bl ho pol\u00edbit, cht\u011bl si naposled vychutnat ty sladk\u00e9 rty. P\u00edchlo ho u srdce, kdy\u017e se Billovy o\u010di op\u011bt naplnily slzami. Sklonil se k n\u011bmu, ale Bill ucukl.
„Vypadni, Tobiasi. Vypadni z m\u00e9ho \u017eivota!“ zak\u0159i\u010del hystericky Bill a sv\u00e9ho op\u011bt ex p\u0159\u00edtele rychle obe\u0161el. Necht\u011bl s n\u00edm str\u00e1vit ve spole\u010dn\u00e9 m\u00edstnosti u\u017e ani minutu. Nech\u00e1pal to, op\u011bt mu dok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit. Sl\u00edbili si, \u017ee to u\u017e neud\u011blaj\u00ed a bylo to tady zase.<\/p>\n

Bill se posadil v ob\u00fdv\u00e1ku, sly\u0161el jen tich\u00e9 klapnut\u00ed vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 protnulo jeho hlasit\u00e9 vzlyky. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe. V ob\u00fdv\u00e1ku, kter\u00fd byl jindy po\u0159\u00e1dn\u011b uklizen\u00fd, byl neskute\u010dn\u00fd bordel. V kout\u011b m\u00edstnosti nest\u00e1l v\u00e1no\u010dn\u00ed strome\u010dek, kter\u00fd tam u\u017e oby\u010dejn\u011b touto dobou m\u00edval. Nem\u011bl v\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00fdzdobu ani \u017e\u00e1dn\u00e9 nape\u010den\u00e9 cukrov\u00ed. Zazdil cel\u00e9 V\u00e1noce na \u00fakor jedn\u00e9 hloup\u00e9 zak\u00e1zky, p\u0159i\u0161el d\u00edky tomu i o Tobiase. Zvednul se, nem\u011bl chu\u0165 tady z\u016fst\u00e1vat. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad Tobiasov\u00fdmi slovy, odm\u00edtal si p\u0159ipustit, \u017ee by mohl m\u00edt p\u0159eci jenom pravdu. On takov\u00fd p\u0159eci nebyl. Ano, svoji pr\u00e1ci miloval, ale nedal by za ni \u017eivot jako za l\u00e1sku. Tedy\u2026 Mo\u017en\u00e1. V t\u00e9hle chv\u00edli nedok\u00e1zal tak \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b odpov\u011bd\u011bt.
Blon\u010f\u00e1k se zvedl z gau\u010de, polkl a ot\u0159el si o\u010di. Pot\u0159eboval ze sv\u00e9ho bytu uniknout. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d m\u011bl kl\u00ed\u010de od Tomova domu, snad se nic nestane, pokud tam p\u0159esp\u00ed. Maxim\u00e1ln\u011b ho zase uvid\u00ed na kamer\u00e1ch, s \u010d\u00edm\u017e tak n\u011bjak ale po\u010d\u00edtal u\u017e dop\u0159edu. Pro tuhle chv\u00edli mu to ale bylo opravdu ukraden\u00e9.<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bill zaparkoval p\u0159ed Tomov\u00fdm vjezdem do gar\u00e1\u017ee. Kdy\u017e vy\u0161el s auta, vzal je\u0161t\u011b mal\u00fd bal\u00ed\u010dek ze sedadla spolujezdce a svoji ta\u0161ku, ve kter\u00e9 zarachotila fla\u0161ka v\u00edna o jeho kl\u00ed\u010de. Zamkl auto, bylo sice m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by se n\u011bkdo rozhodl mu ho ukradnout, ale byla to p\u0159eci jenom jistota. P\u0159i\u0161el k Tomov\u00fdm dve\u0159\u00edm a odemkl si sv\u00fdm kl\u00ed\u010dem. V\u011bd\u011bl, \u017ee se u Tomovy ochranky spustil alarm, ne\u017e odch\u00e1zel, zap\u00ednal ho. Na\u0165ukal tam k\u00f3d, p\u0159esto, \u017ee u\u017e bylo v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee na sebe Toma upozornil. Ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, jestli o to st\u00e1l, moment\u00e1ln\u011b mu to bylo celkem voln\u00e9. P\u0159i\u0161el se sem op\u00edt do t\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ry, kterou tady navodil m\u00edsto u sebe doma.
Z\u00edtra m\u011bl b\u00fdt \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der. Den, na kter\u00fd se tak t\u011b\u0161il, \u017ee str\u00e1v\u00ed s Tobiasem a on ho dneska opustil. V\u017edy\u0165 m\u011bl u\u017e sbaleno, kdy\u017e se Bill vr\u00e1til dom\u016f. P\u0159iv\u0159el o\u010di a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, kdy\u017e se mu vzpom\u00ednka na to zase vr\u00e1tila do hlavy. Hodn\u011b ho to bolelo a byl si jist\u00fd, \u017ee je\u0161t\u011b dlouho bude.
Rozsv\u00edtil si sv\u011btla v prostorn\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku, nakr\u010dil nos, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, co tady d\u011blal s Tobiasem. Zavrt\u011bl hlavou, u\u017e opravdu pot\u0159eboval rozd\u011blat to v\u00edno. Posadil se do toho skv\u011bl\u00e9ho \u010dern\u00e9ho pohodln\u00e9ho koberce a vyndal z ta\u0161ky fla\u0161ku b\u00edl\u00e9ho v\u00edna. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom tady nem\u00e1 je\u0161t\u011b skoro \u017e\u00e1dn\u00e9 vybaven\u00ed, trval na tom, \u017ee tyhle v\u011bci si bu\u010f po\u0159\u00edd\u00ed s\u00e1m, nebo v\u016fbec, prej to nepot\u0159ebuje. Jak taky, chodil do restaurac\u00ed, nemohl snad nikdy j\u00edst doma, kuchy\u0148 pro n\u011bj byla prakticky zbyte\u010dn\u00e1. Trochu se nad t\u00edm u\u0161kl\u00edbl a vydal sv\u016fj vlastn\u00ed otv\u00edr\u00e1k na v\u00edno a otev\u0159el si ho. Hned si dal fla\u0161ku k puse a po\u0159\u00e1dn\u011b se napil, spokojen\u011b vydechl a pomalu si rozepl b\u00edlou ko\u0161ili, co m\u011bl na sob\u011b.
<\/p>\n

„Bang bang, that awful sound\u2026 bang bang, my baby shot me down,“<\/em> zp\u00edval Bill spolu se sv\u00fdm iPodem, m\u011bl sluch\u00e1tka v u\u0161\u00edch a le\u017eel, u\u017e bez ko\u0161ile, na Tomov\u011b ko\u017een\u00e9 seda\u010dce. V\u00edno u\u017e bylo z p\u016fli pr\u00e1zdn\u00e9. Celou dobu se odhodl\u00e1val napsat Tobiasovi, pak zavolat Tomovi, ale nakonec usoudil, \u017ee oboje by byla p\u011bkn\u00e1 blbost, tak si pro jistotu mobil vypnul. Pomalu se posadil, kdy\u017e mu Nancy p\u0159estala zp\u00edvat do sluch\u00e1tek a nat\u00e1hl se pro svou fla\u0161ku b\u00edl\u00e9ho. Napil se a trocha v\u00edna mu stekla po brad\u011b. Zamru\u010del a ot\u0159el si to h\u0159betem ruky. Ve sluch\u00e1tk\u00e1ch se u\u017e neoz\u00fdvala dal\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dka, usoudil, \u017ee playlist vy\u010derpal. Trochu se zarazil, proto\u017ee b\u011bhem sv\u00fdch song\u016f nesta\u010dil dop\u00edt celou fla\u0161ku, jak pl\u00e1noval. A to se na za\u010d\u00e1tku ob\u00e1val, \u017ee bude muset n\u011bkomu zavolat, aby mu p\u0159ivezl novou.
Sundal si sluch\u00e1tka a vydechl. Opravdu to s n\u00edm bylo \u0161patn\u00e9. Bylo hodn\u011b brzy r\u00e1no, 24. prosince, a on s\u00e1m pil v ciz\u00edm dom\u011b.
„Imagine there’s no heaven\u2026“
<\/em> Bill sebou cuknul a oto\u010dil se za sebe. Nikdo tam nebyl, ale byl si jist\u00fd, \u017ee zaslechl n\u011bkoho mluvit? Zp\u00edvat.
„\u2026 it’s easy if you try,“<\/em> a p\u00edsni\u010dka pokra\u010dovala. Nasucho polknul a kousnul se do rtu. N\u011bkdo si z n\u011bj d\u011blal srandu? P\u0159i\u0161li na n\u011bj, nebo u\u017e z toho v\u0161eho opravdu blouznil? Vydechl a pomalu vstal z gau\u010de. Pro jistotu si vzal s sebou i fla\u0161ku v\u00edna. Nebyl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli proto, aby se pop\u0159\u00edpad\u011b mohl br\u00e1nit, nebo proto, \u017ee by mu chyb\u011bl alkohol. Nakr\u010dil nos, p\u00edsni\u010dka hr\u00e1la po\u0159\u00e1d d\u00e1l, ale netu\u0161il odkud. Nemohl se p\u0159ece tak b\u00e1t, jen on a Tom m\u011bli kl\u00ed\u010de od domu. A jeho ochranka samoz\u0159ejm\u011b. Nasucho polknul, posilnil se lokem v\u00edna a pokra\u010doval p\u0159es ob\u00fdvac\u00ed pokoj d\u00e1l do domu.
<\/p>\n

„Imagine all the people, living for today\u2026“
<\/em><\/p>\n

Bill sebou cukl a trochu nadsko\u010dil. V kuchyni se rozsv\u00edtilo n\u011bjak\u00e9 tlumen\u00e9 sv\u011btlo. Dote\u010f tam byla tma. Hudba musela j\u00edt ur\u010dit\u011b odtamtud. Znovu se napil v\u00edna a vydechl, vy\u0161el sm\u011brem do kuchyn\u011b. Rozhl\u00e9dl se po prostorn\u00e9 kuchyni, byla tak, jak ji perfektn\u011b vymyslel a za\u0159\u00eddil. A uprost\u0159ed kuchyn\u011b na podlaze sed\u011bl Tom. M\u011bl tam ten sv\u016fj zmi\u0148ovan\u00fd gramofon a hr\u00e1la z n\u011bj deska Johna Lennona. M\u011bl vedle sebe dv\u011b zap\u00e1len\u00e9 sv\u00ed\u010dky a je\u0161t\u011b p\u00e1r dal\u0161\u00edch desek,
„Zase ses mi dostal do domu?“ \u0159ekl Tom klidn\u011b a pousm\u00e1l se, pot\u00e1hl si z cigarety a naklonil trochu hlavu. Bill nasucho polknul, nemohl tomu skoro uv\u011b\u0159it. Sp\u00ed\u0161e \u010dekal, \u017ee Tom na n\u011bj zavol\u00e1 ochranku a nech\u00e1 ho vyv\u00e9st z domu, p\u0159ece jen, dnes u\u017e m\u011bl ofici\u00e1ln\u011b po term\u00ednu, ale on m\u00edsto toho ud\u011bl\u00e1 takov\u00e9 gesto.
„Sakra, vyd\u011bsil jsi m\u011b, v\u00ed\u0161?“ \u0159ekl Bill potichu, sna\u017eil se pousm\u00e1t, ale m\u00edsto toho se mu do o\u010d\u00ed nahnaly slzy. Zat\u0159epal hlavou ve snaze je zahnat, ale mo\u017en\u00e1 to bylo alkoholem, jeho emoce te\u010f byly mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed. C\u00edtil, jak se mu p\u00e1r slz svezlo po tv\u00e1\u0159i. Bylo to tak\u2026 Dneska u\u017e ne\u010dekal \u017e\u00e1dn\u00fd podobn\u00fd z\u00e1zrak a pak se objev\u00ed Tom, sed\u00ed v kuchyni, jsou tam sv\u00ed\u010dky, p\u00edsni\u010dky a hlavn\u011b\u2026 On.
„M\u016f\u017ee\u0161 si klidn\u011b p\u0159isednout,“ \u0159ekl Tom a trochu se zasm\u00e1l. Po\u0159\u00e1d m\u011bl na rtech lehk\u00fd \u00fasm\u011bv a sledoval Billovu reakci. Ne\u010dekal, \u017ee by ho tohle mohlo tak zas\u00e1hnout, ale doufal, \u017ee ty slzy byly z radosti, i kdy\u017e na n\u011bj p\u0159es to \u0161patn\u00e9 sv\u011btlo sotva vid\u011bl. Po\u010dkal, ne\u017e se Bill posadil naproti n\u011bmu a postavil p\u0159ed n\u011b dv\u011b sklenice na v\u00edno. Bill si ot\u0159el o\u010di a ob\u011bma dolil ze sv\u00e9 fla\u0161ky.<\/p>\n

„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161, Tome?“ \u0159ekl potichu a pod\u00edval se na sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho klienta. Nevypadal tak upraven\u011b jako v\u017edy. Nejsp\u00ed\u0161 ho ochranka vzbudila, \u017ee je n\u011bkdo zase u n\u011bj v nov\u00e9m dom\u011b a jel sem. Ale aby byl s\u00e1m k sob\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd, takhle se mu l\u00edbil snad je\u0161t\u011b v\u00edc. Byl oby\u010dejn\u011b oble\u010den\u00fd, jen v \u0161ediv\u00e9m tri\u010dku a riflov\u00fdch kalhot\u00e1ch. Vlasy m\u011bl trochu rozcuchan\u00e9, pousm\u00e1l se nad t\u00edm a naklonil trochu hlavu.
„Volali mi, \u017ee se mi ten blon\u010f\u00e1k op\u011bt vloupal do domu. Pod\u00edval jsem se na nahr\u00e1vky, jak se mi tady op\u00edj\u00ed\u0161 a svl\u00edk\u00e1\u0161, musel jsem t\u011b zastavit, nechci, aby si m\u016fj kamar\u00e1d nad tebou p\u0159ed t\u00edm videem zase\u2026 No, nebudu \u0159\u00edkat to slovo, a\u0165 se mi zase moc ne\u010derven\u00e1\u0161,“ zasm\u00e1l se Tom a napil se v\u00edna.
„Usoudil jsem, \u017ee jsi asi smutn\u00fd, \u017ee\u2026 se n\u011bco muselo st\u00e1t, tak jsem t\u011b p\u0159i\u0161el trochu rozveselit a mo\u017en\u00e1 dokonce i trochu ut\u011b\u0161it, pokud o to stoj\u00ed\u0161, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/p>\n

Bill se na n\u011bj chv\u00edli ml\u010dky d\u00edval, rozechv\u011bly se mu rty, kter\u00e9 stisknul k sob\u011b, aby to ne\u0161lo tolik poznat. M\u011bl chu\u0165 Toma obejmout, byl mu tak vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee p\u0159i\u0161el a \u017ee na n\u011bj byl tak mil\u00fd, ani si to neum\u011bl p\u0159edstavit. Byla pravda, \u017ee te\u010f u\u017e opravdu nem\u011bl co ztratit a Tomova n\u00e1klonnost mu byla d\u00e1vno jasn\u00e1. Vydechl a zavrt\u011bl hlavou, odsunul pomalu skleni\u010dky i fla\u0161ku s v\u00ednem. Nat\u00e1hnul se k n\u011bmu a objal ho pevn\u011b kolem krku. P\u0159iv\u0159el o\u010di a ti\u0161e vydechnul. Op\u0159el si \u010delo o Tom\u016fv krk a u\u017e mu bylo jedno, kolik slz mu sm\u00e1\u010d\u00ed tv\u00e1\u0159e, nebo Tomovo tri\u010dko, proto\u017ee mu vy\u0161el vst\u0159\u00edc a pevn\u011b ho objal.
„D\u011bkuju,“ za\u0161eptal Bill a zavrt\u011bl trochu hlavou. Nepot\u0159eboval, aby mu Tom odpov\u011bd\u011bl. Bohat\u011b mu sta\u010dilo, \u017ee ho dr\u017eel u sebe, tiskl ho k sob\u011b a ml\u010del. Nechali jen hr\u00e1t p\u00edsni\u010dku z LP desky\u2026<\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei Bill potichu odemkl vchodov\u00e9 dve\u0159e. Pod\u00edval se na hodinky, aby zjistil, \u017ee je opravdu pozd\u011b, bylo p\u00e1r minut p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed. Dne\u0161ek str\u00e1vil cel\u00fd den v Tomov\u011b dom\u011b, byl v konc\u00edch. Pracovna st\u00e1le nebyla hotov\u00e1 a za p\u00e1r minut<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[653],"tags":[],"class_list":["post-1936","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncover"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1936","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1936"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1936\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1936"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1936"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1936"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}