{"id":194,"date":"2019-02-22T16:00:00","date_gmt":"2019-02-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=189"},"modified":"2019-02-22T16:00:00","modified_gmt":"2019-02-22T15:00:00","slug":"and-love-is-not-a-choice-8-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/02\/22\/and-love-is-not-a-choice-8-konec\/","title":{"rendered":"And love is not a choice 8. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Chvilku jsme s Billem jen sed\u011bli a ml\u010deli, pak jsme se zvedli a vydali se cestou mezi domy sm\u011brem do centra. No\u010dn\u00ed vzduch p\u0159\u00edjemn\u011b hladil a Bill se rozpov\u00eddal. O tom, jak to v\u0161echno s Tomem za\u010dalo. Jak se tomu nejd\u0159\u00edv br\u00e1nil, ale on ho ukecal. Jak si to Bill vy\u010d\u00edtal, \u017ee ho cht\u011bl jen pro sebe, a prakticky ho donutil. Vypr\u00e1v\u011bl o okam\u017eic\u00edch dokonal\u00e9 l\u00e1sky, ale i o chvilk\u00e1ch naprost\u00e9ho zoufalstv\u00ed.<\/div>\n
„Poka\u017ed\u00e9 jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee u\u017e je to naposledy. \u017de ho nenech\u00e1m znovu se mnou zametat. Pokud nechce b\u00fdt se mnou, tak fajn, ale a\u0165 si za t\u00edm stoj\u00ed. Po \u010dase ho ka\u017ed\u00e1 holka unav\u00ed a vr\u00e1t\u00ed se zp\u00e1tky ke mn\u011b. A poka\u017ed\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee u\u017e to neud\u011bl\u00e1, \u017ee jsem ten nejlep\u0161\u00ed. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee te\u010f se dr\u017eel docela dlouho. Ne\u017e jsi p\u0159i\u0161la ty\u2026“<\/div>\n
„Bille, moc m\u011b to mrz\u00ed\u2026“ za\u010dala jsem se omlouvat, ale on m\u011b p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tvoje vina, Abby. Kdybys to nebyla ty, byla by to jin\u00e1. C\u00edtil jsem, \u017ee to brzo p\u0159ijde. Za\u010dal b\u00fdt odta\u017eit\u00fd. I kdy\u017e jsem s\u00e1zel na tu pitomou blon\u010fatou Nicolu,“ zahu\u010del a na\u0161tvan\u011b odkopl kam\u00ednek.<\/div>\n
„Tu, co byla na party? Co se po Tomovi po\u0159\u00e1d plazila jako li\u00e1na?“ zeptala jsem se.<\/div>\n
„Jo, p\u0159esn\u011b tu,“ potvrdil zasmu\u0161ile.<\/div>\n
\n

„Jednou v noci jsem v\u00e1s sly\u0161ela a myslela jsem, \u017ee si to Tom rozd\u00e1v\u00e1 s n\u00ed,“ \u0159ekla jsem, ani\u017e bych nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lela. Co jsem to pl\u00e1cla, mi do\u0161lo, a\u017e kdy\u017e se Bill zastavil a nap\u016fl p\u0159ekvapen\u011b a nap\u016fl pobaven\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

„Ty jsi docela slu\u0161n\u00fd \u0161m\u00edr\u00e1k. Co Abbigail?“ pronesl r\u00e1doby p\u0159\u00edsn\u00fdm hlasem. Jisk\u0159i\u010dky v jeho o\u010d\u00edch prozrazovaly, \u017ee se na m\u011b za to nezlob\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ pokr\u010dila jsem omluvn\u011b rameny. Nem\u011bla jsem v \u00famyslu mu cokoliv zatajovat. Konec konc\u016f on m\u00e1 zak\u00e1zan\u00fd vztah se sourozencem. J\u00e1 jsem oproti nim jen \u017eaba\u0159.<\/div>\n
„Tak co v\u0161echno jsi je\u0161t\u011b vid\u011bla nebo sly\u0161ela?“ nadzvedl dramaticky jedno obo\u010d\u00ed a zalo\u017eil si ruce v bok. Byl k se\u017er\u00e1n\u00ed. M\u011bla jsem chu\u0165 ho na m\u00edst\u011b obejmout. Kdy\u017e jsem se nem\u011bla k odpov\u011bdi, jen zakroutil hlavou a zase jsme se roze\u0161li. Nem\u00ed\u0159ili jsme nikam konkr\u00e9tn\u011b, jen se ani jednomu z n\u00e1s necht\u011blo dom\u016f.<\/div>\n
\n

Bill\u016fv mobil se rozezvonil, a tak ho vyt\u00e1hl z kapsy a zkontroloval volaj\u00edc\u00edho. Nemusel \u0159\u00edkat, \u017ee je to Tom. Jeho v\u00fdraz mluvil za v\u0161e. Hovor nep\u0159ijmul a schoval p\u0159\u00edstroj zp\u00e1tky do kapsy.<\/p><\/div>\n

„Co te\u010f bude\u0161 d\u011blat?“ nadhodila jsem. „Jednou se za n\u00edm bude\u0161 muset vr\u00e1tit.“<\/div>\n
„Jako ty k va\u0161im a pov\u011bd\u011bt jim, \u017ee se nevr\u00e1t\u00ed\u0161 do \u0161koly,“ oplatil mi to. Jen jsem zoufalstv\u00edm za\u00fap\u011bla. Nev\u00fdhodou toho, kdy\u017e se n\u011bkomu sv\u011b\u0159\u00edte se sv\u00fdm \u017eivotn\u00edm osudem, je, \u017ee ho pak proti v\u00e1m m\u016f\u017ee pou\u017e\u00edvat.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bych mohla ut\u00e9ct z domu,“ navrhla jsem.<\/div>\n
„Na to jsi moc star\u00e1, Abbs,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Vzala bych t\u011b s sebou,“ \u0159ekla jsem hlasem, o kter\u00e9m jsem doufala, \u017ee je poku\u0161itelsk\u00fd.<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd, jak daleko bychom se zrovna my dva dostali, ani\u017e by se n\u00e1m stala n\u011bjak\u00e1 nehoda,“ rozesm\u00e1l se Bill up\u0159\u00edmn\u00fdm sm\u00edchem. Byla kr\u00e1sa to sly\u0161et. A nejlep\u0161\u00ed na tom bylo v\u011bdom\u00ed, \u017ee se takhle sm\u011bje d\u00edky mn\u011b.<\/div>\n
\n
Dost dlouho jsme \u0161li \u00fapln\u011b potichu, oba ztracen\u00ed ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch a vlastn\u00edch probl\u00e9mech. M\u011bsto pod n\u00e1mi oran\u017eov\u011b z\u00e1\u0159ilo a j\u00e1 v du\u0161i c\u00edtila zvl\u00e1\u0161tn\u00ed klid. Tohle jsem v\u017edycky cht\u011bla. Jen se tak poflakovat s n\u011bk\u00fdm, s k\u00fdm je mi opravdu dob\u0159e. A \u017ee je to zrovna Bill, byla o\u010dividn\u011b moje odm\u011bna za ty roky osam\u011blosti. V\u0161echny p\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity byly pry\u010d s jedinou Billovou v\u011btou.<\/div>\n
„Napadlo m\u011b n\u011bco geni\u00e1ln\u00edho. P\u016fjde\u0161 se mnou dom\u016f a bude\u0161 u toho, a\u017e o tom v\u0161em budu s Tomem mluvit. N\u00e1\u0161 probl\u00e9m je, \u017ee nem\u00e1me t\u0159et\u00ed osobu, kter\u00e1 by n\u00e1s rozsoudila.“<\/div>\n
„No tak to teda ani n\u00e1hodou,“ za\u010dala jsem okam\u017eit\u011b protestovat.<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Je to \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad.“<\/div>\n
„Bille, pr\u00e1v\u011b jsem byla s tv\u00fdm bratrem na rande. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit nic trapn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e j\u00edt pr\u00e1v\u011b te\u010f \u0159e\u0161it v\u00e1\u0161 vztah,“ br\u00e1nila jsem se a moje argumenty byly zcela opr\u00e1vn\u011bn\u00e9. „A nav\u00edc jsem na n\u011bj byla dost hnusn\u00e1. Pochybuju, \u017ee by m\u011b te\u010f cht\u011bl vid\u011bt. Nato\u017e se mnou cokoliv \u0159e\u0161it.“<\/div>\n
„Hele, taky bych m\u011bl b\u00fdt \u0161\u00edlen\u011b ura\u017een\u00fd, \u017ee jsi byla na rande s n\u011bk\u00fdm, koho miluju, ale vid\u00ed\u0161, jsem naprosto v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Jen\u017ee Tom, to je n\u011bco jin\u00e9ho,“ rozhodila jsem zoufale rukama.<\/div>\n
„V \u010dem jako?“ zalo\u017eil si Bill ruce na hrudn\u00edku, a te\u010f se za\u010dal tv\u00e1\u0159it opravdu na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„On je \u00fapln\u011b\u2026 no\u2026 a ty jsi zase\u2026 prost\u011b on je takov\u00fd\u2026 a ty jsi hodn\u00fd\u2026 Ale on\u2026“<\/div>\n
„Abbs, p\u0159esta\u0148 koktat a mluv souvisle,“ zpra\u017eil m\u011b p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
„Boj\u00edm se ho, jasn\u00fd?“<\/div>\n
\n

Bill na m\u011b chvili\u010dku z\u00edral, jako by p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, a nakonec propukl v hlasit\u00fd \u0159ehot. „Boj\u00ed\u0161 se Toma?“<\/p><\/div>\n

„Nejde jen o Toma. J\u00e1 se tak n\u011bjak boj\u00edm v\u0161ech chlap\u016f. Nev\u00edm, jak se s nimi bavit. Jsem cel\u00e1 nerv\u00f3zn\u00ed a pl\u00e1c\u00e1m blbosti,“ vysv\u011btlovala jsem p\u0159ekotn\u011b.<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct v\u00edc ne\u017e obvykle?“ neodpustil si Bill r\u00fdpnut\u00ed.<\/div>\n
„Ano, v\u00edc ne\u017e obvykle,“ zamra\u010dila jsem se na n\u011bj a znovu se roze\u0161la.<\/div>\n
„Ale te\u010f s n\u00edm nebude\u0161 muset mluvit. V\u0161echno mluven\u00ed obstar\u00e1m j\u00e1. Bude\u0161 tam jen jako nestrann\u00fd soudce. Tich\u00fd p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 nev\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Pros\u00edm, Abbs, pros\u00ed\u00ed\u00ed\u00edm\u2026“<\/div>\n
A v tu chv\u00edli jsem pochopila jednu z\u00e1sadn\u00ed v\u011bc. Kdy\u017e se na m\u011b Bill pod\u00edv\u00e1 t\u011bma sv\u00fdma \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00edma o\u010dima a za\u010dne prosit, na sv\u011bt\u011b nen\u00ed nic, co bych mu byla schopn\u00e1 odep\u0159\u00edt.<\/div>\n
\n

A tak jsem se ocitla tady. V ob\u00fdv\u00e1ku v dom\u011b Kaulitzov\u00fdch. P\u0159ikovan\u00e1 k pohovce a \u010dekaj\u00edc\u00ed, a\u017e Bill p\u0159ivede Toma z patra, aby si promluvili. Tedy oni dva, j\u00e1 jsem hodlala mluvit co mo\u017en\u00e1 nejm\u00e9n\u011b. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed b\u00fdt tady a oknem sledovat pro zm\u011bnu n\u00e1\u0161 d\u016fm, kter\u00fd te\u010f u\u017e byl \u00fapln\u011b tich\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d si nem\u016f\u017eeme promluvit naho\u0159e?“ bru\u010del pr\u00e1v\u011b Tom, kter\u00fd si p\u0159es hlavu p\u0159etahoval tri\u010dko. Zd\u00e1lo se, \u017ee na Billa \u010dekal rovnou v posteli. Ne, Abby. Tyhle my\u0161lenky te\u010f mus\u00ed\u0161 potla\u010dit. Prost\u011b si \u0161el lehnout, kdy\u017e mu bylo jasn\u00e9, \u017ee mu Bill telefon nezvedne. To\u0165 v\u0161e.<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1?“ zarazil se, kdy\u017e m\u011b uvid\u011bl, jak se sna\u017e\u00edm b\u00fdt na jejich pohovce co mo\u017en\u00e1 nejmen\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Abby v\u0161echno v\u00ed, tak\u017ee bude n\u00e1\u0161 nestrann\u00fd soudce,“ vysv\u011btlil Bill s ok\u00e1zal\u00fdm rozm\u00e1chnut\u00edm ruky.<\/div>\n
„Tys j\u00ed v\u0161echno \u0159ekl?“ vykulil Tom o\u010di.<\/div>\n
„Nic jsem j\u00ed \u0159\u00edkat nemusel. Vid\u011bla n\u00e1s na verand\u011b a i p\u0159i jin\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech, i kdy\u017e to je\u0161t\u011b vlastn\u011b nev\u011bd\u011bla, co vid\u00ed\u2026 nebo sly\u0161\u00ed. Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee to v\u00ed a \u017ee je s t\u00edm v pohod\u011b a je tak hodn\u00e1, \u017ee n\u00e1m pom\u016f\u017ee.“<\/div>\n
Cht\u011bla jsem \u0159\u00edct n\u011bco v tom smyslu, \u017ee zase a\u017e tak ochotn\u00e1 nejsem, ale vy\u0161lo ze m\u011b n\u011bco, co se podobalo zask\u0159ehot\u00e1n\u00ed, a tak jsem pusu rad\u0161i rychle zase zav\u0159ela.<\/div>\n
\n

„Pro\u010d si to nem\u016f\u017eeme vy\u0159e\u0161it jen my dva?“ mra\u010dil se Tom.<\/p><\/div>\n

„Proto\u017ee my dva to om\u00edl\u00e1me dokola po\u0159\u00e1d a poka\u017ed\u00e9 to skon\u010d\u00ed stejn\u011b. Abby do toho t\u0159eba vnese nov\u00fd n\u00e1hled.“<\/div>\n
Tom se na m\u011b pod\u00edval s notnou d\u00e1vkou ned\u016fv\u011bry, a tak jsem se na n\u011bj pokusila povzbudiv\u011b usm\u00e1t. Ani to se mi extra nepovedlo, tak\u017ee jsem se jen sesunula do pohovky a pokou\u0161ela se tr\u00e9novat svou neviditelnost.<\/div>\n
„Mus\u00edme to rozseknout jednou pro v\u017edy, Tome. J\u00e1 takhle \u017e\u00edt nem\u016f\u017eu. Ty mi po\u0159\u00e1d jen ubli\u017euje\u0161. Na jednu stranu mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee m\u011b miluje\u0161, ale pak si to rozmysl\u00ed\u0161 a za\u010dne\u0161 se tahat s n\u011bjakou buchtou,“ ujal se slova Bill. P\u0159i slov\u011b „buchta“ jsem stiskla v\u00ed\u010dka k sob\u011b a za\u0161klebila se. Cht\u011bla jsem t\u00edm vyj\u00e1d\u0159it svou l\u00edtost nad t\u00edm, \u017ee do t\u00e9 kategorie vlastn\u011b taky spad\u00e1m.<\/div>\n
Na Tomovi bylo zn\u00e1t, \u017ee sv\u00e1d\u00ed krut\u00fd vnit\u0159n\u00ed boj mezi t\u00edm si bratra udob\u0159it a prost\u011b zbab\u011ble pl\u00e1chnout. Mluvit p\u0159ede mnou otev\u0159en\u011b se mu zjevn\u011b necht\u011blo.<\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161, jak se ohledn\u011b toho c\u00edt\u00edm. Prost\u011b bychom to nem\u011bli d\u011blat.“ Aha, jasn\u011b, Tome. Tak\u017ee krat\u0161\u00ed proslov jsi u\u017e fakt nemohl m\u00edt. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli by byl takhle \u00fasporn\u00fd, i kdybych tu nebyla.<\/p><\/div>\n

„V tom p\u0159\u00edpad\u011b to ukon\u010d\u00edme. Nebudeme spolu sp\u00e1t\u2026“ p\u0159i t\u011bch slovech sebou Tom \u0161kubnul. „Budeme se chovat jako opravdov\u00ed brat\u0159i, a to u\u017e napo\u0159\u00e1d. U\u017e si to nesm\u00ed\u0161 rozmyslet. Nesm\u00ed\u0161 zase p\u0159il\u00e9zt a prosit m\u011b, abychom to vr\u00e1tili zp\u00e1tky, jak to bylo.“ Bill vypadal opravdu p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b. „A mo\u017en\u00e1 bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se odst\u011bhuju a n\u011bjakou dobu se nebudeme v\u00eddat.“<\/div>\n
„Co\u017ee? To ne!“ vyhrkl Tom a ud\u011blal krok dop\u0159edu, jako by cht\u011bl bratra nam\u00edst\u011b udr\u017eet n\u00e1sil\u00edm.<\/div>\n
„Tak co po mn\u011b chce\u0161, Tome? Nem\u016f\u017eu tady z\u016fstat a d\u00edvat se, jak \u0161uk\u00e1\u0161 n\u011bkoho jin\u00e9ho. Ch\u00e1pe\u0161 to? Miluju t\u011b a tohle m\u011b bol\u00ed,“ vyk\u0159ikoval Bill a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet sem a tam.<\/div>\n
\n

Na jednu stranu to pro m\u011b bylo nesm\u00edrn\u011b fascinuj\u00edc\u00ed. V\u017edy\u0165 p\u0159ece tohle bylo p\u0159esn\u011b to, co jsem celou dobu cht\u011bla. Dostat se k nim takhle bl\u00edzko. B\u00fdt ten tich\u00fd sleduj\u00edc\u00ed. Jen\u017ee na druhou stranu jsem byla jen div\u00e1k. A na moment jsem \u00fapln\u011b vypnula d\u011bn\u00ed kolem sebe a zatou\u017eila po tom m\u00edt n\u011bkoho, s k\u00fdm bych se mohla poh\u00e1dat. N\u011bkoho, kdo by m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed. N\u011bkoho, komu by na mn\u011b z\u00e1le\u017eelo natolik, \u017ee by p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee odejdu, trnul hr\u016fzou.<\/p><\/div>\n

\n

„J\u00e1 t\u011b taky miluju,“ \u0159\u00edkal pr\u00e1v\u011b Tom, kdy\u017e jsem se zase vr\u00e1tila do reality.<\/p><\/div>\n

„Ale nesta\u010d\u00edm ti,“ doplnil to Bill.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee tak to nen\u00ed,“ vyvr\u00e1til to Tom. Bylo na n\u011bm zn\u00e1t, \u017ee ho tenhle rozhovor unavuje. Pravd\u011bpodobn\u011b proto, \u017ee u\u017e ho vedli tolikr\u00e1t. Anebo to mo\u017en\u00e1 bylo t\u00edm, \u017ee u\u017e byly\u2026 co\u017ee\u2026 t\u0159i hodiny r\u00e1no. Sakra. Jak se to stalo?<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b miluju, Bille, a moc bych si p\u0159\u00e1l, aby to mezi n\u00e1mi mohlo fungovat, ale mysli na budoucnost. Nem\u016f\u017eeme b\u00fdt p\u0159ece po\u0159\u00e1d jen my dva. \u010casem by to lidem p\u0159i\u0161lo divn\u00e9.“<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 u\u017e odmali\u010dka \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee budeme jen my dva. \u017de n\u00e1s nic nerozd\u011bl\u00ed.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to norm\u00e1ln\u00ed,“ pronesl Tom a Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Netu\u0161il jsem, \u017ee tou\u017e\u00ed\u0161 po tom b\u00fdt norm\u00e1ln\u00ed. Cel\u00fd \u017eivot se sna\u017e\u00edme neb\u00fdt jako ostatn\u00ed a ne\u017e\u00edt ve stereotypu.“<\/div>\n
„Ale tohle je trochu extr\u00e9mn\u00ed, nemysl\u00ed\u0161?“ sko\u010dil mu do toho Tom.<\/div>\n
\n

„Abby, co si o tom mysl\u00ed\u0161 ty?“ obr\u00e1til se te\u010f Bill p\u0159\u00edmo na m\u011b a ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl vepsanou nad\u011bji. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem tak trochu doufala, \u017ee na m\u011b zapomenou a j\u00e1 se nebudu muset vyjad\u0159ovat.<\/p><\/div>\n

Pod\u00edvala jsem se na Toma, kter\u00fd sed\u011bl jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed a asi si myslel, \u017ee na n\u011bj za\u010dnu \u0159v\u00e1t, jak nen\u00ed v pr\u00e1vu a chov\u00e1 se jako hajzl. No, asi jako p\u0159edt\u00edm u n\u00e1s na zahrad\u011b. Jen\u017ee jsem i na n\u011bm vid\u011bla, jak ho to u\u017e\u00edr\u00e1. Ani on to takhle necht\u011bl, jen\u017ee nebyl takov\u00fd sn\u00edlek jako Bill. Dr\u017eel se nohama na zemi o trochu v\u00edc ne\u017e jeho bratr.<\/div>\n
„Tome, opravdu Billa miluje\u0161?“ zeptala jsem se prost\u011b.<\/div>\n
„V\u00edc ne\u017e cokoliv na tomhle sv\u011bt\u011b,“ p\u0159iznal up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„Tak ho nechej j\u00edt\u2026“<\/div>\n
„Abby!“ vyk\u0159ikl Bill. „Tohle nen\u00ed ten druh podpory, kterou jsem cht\u011bl.“<\/div>\n
Rozhodla jsem se ho ignorovat a v\u011bnovat se jen jeho bratrovi. „Pokud ho opravdu miluje\u0161, tak mu p\u0159ej to nejlep\u0161\u00ed. Pokud si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to nejsi ty, nech ho j\u00edt, aby to svoje \u0161t\u011bst\u00ed na\u0161el. Je od tebe sobeck\u00e9 za\u010d\u00ednat si se v\u0161ema t\u011bma holkama, abys sv\u011btu dok\u00e1zal\u2026 j\u00e1 nev\u00edm\u2026 cokoliv\u2026 a p\u0159itom ubli\u017euje\u0161 n\u011bkomu, na kom ti z\u00e1le\u017e\u00ed nejv\u00edc. Nen\u00ed to f\u00e9r k n\u011bmu. Nen\u00ed to f\u00e9r ani k t\u011bm holk\u00e1m a mysl\u00edm si, \u017ee ani tob\u011b to nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u017e\u00e1dnou radost.“ Sakra, od kdy jsem takhle moudr\u00e1?<\/div>\n
\n

„Abby,“ oslovil m\u011b Bill znovu roz\u010d\u00edlen\u011b.<\/p><\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu ho nechat j\u00edt. Miluju ho,“ \u0159ekl Tom a hlas se mu zlomil.<\/div>\n
„Tak ho miluj cel\u00fdm srdcem. Bezpodm\u00edne\u010dn\u011b. Ka\u017ed\u00fd den mu dokazuj, jak moc ho miluje\u0161, a nenech ho pochybovat. Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt oboj\u00ed. Mus\u00ed\u0161 si vybrat.“ A t\u00edm jsem zakon\u010dila sv\u016fj proslov. V\u00edm, \u017ee ode m\u011b Bill \u010dekal v\u00edc. \u017de budu na jeho stran\u011b a p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm Toma, aby s n\u00edm z\u016fstal. Myslel si te\u010f, \u017ee jsem to na n\u011bj narafi\u010dila, abych ho z\u00edskala pro sebe? Doufala jsem, \u017ee ne.<\/div>\n
„Tob\u011b to nep\u0159ipad\u00e1 \u0161patn\u00e9?“ zeptal se m\u011b Tom a v jeho o\u010d\u00edch byla jist\u00e1 nal\u00e9havost.<\/div>\n
„Bille, co jsem ti odpov\u011bd\u011bla, kdy\u017e ses m\u011b zeptal, jestli m\u011b to neznechucuje?“ obr\u00e1tila jsem se na jeho dvoj\u010de.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 si vybrat, do koho se zamiluje\u0161. L\u00e1ska nen\u00ed volba,“ odrecitoval Bill, a\u017e m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee si to tak dob\u0159e pamatuje.<\/div>\n
„Moje odpov\u011b\u010f,“ pokr\u010dila jsem rameny a znovu se op\u0159ela do seda\u010dky.<\/p>\n

Ob\u00fdv\u00e1k naplnilo ticho. Bylo by sly\u0161et spadnout i \u0161pendl\u00edk a j\u00e1 rozhodn\u011b nehodlala b\u00fdt ta, kter\u00e1 to naru\u0161\u00ed.<\/div>\n

„Pot\u0159ebuju pan\u00e1ka,“ rozseknul to Tom a vstal. Chvilku se oz\u00fdvalo jen cink\u00e1n\u00ed a Bill m\u011b probod\u00e1val vra\u017eedn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Co se d\u011blo d\u00e1l? To u\u017e mi tak n\u011bjak spl\u00fdv\u00e1. Hodn\u011b se mluvilo. Bill plakal a p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee v jednu chv\u00edli m\u011bl v o\u010d\u00edch slzy i Tom. Prob\u00edraly se v\u011bci z minulosti a hodn\u011b se diskutovalo o budoucnosti. Kdy\u017e za okny za\u010dala obloha r\u016f\u017eov\u011bt, vzdala jsem to a podvolila se sp\u00e1nku. A po dlouh\u00e9 dob\u011b se mi nezd\u00e1lo v\u016fbec nic.<\/div>\n
\n

„Abby? Abby?“ n\u011bkdo se mnou t\u0159\u00e1sl, abych se probudila. Matka na m\u011b obvykle v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech nesahala, jen za\u0159vala sv\u00fdm pronikav\u00fdm hlasem a to sta\u010dilo. Posadila jsem se a sklouzla ze m\u011b n\u011bjak\u00e1 deka. Poda\u0159ilo se mi rozlepit o\u010di a p\u0159ed sebou jsem uvid\u011bla Bill\u016fv rozz\u00e1\u0159en\u00fd obli\u010dej.<\/p><\/div>\n

„Povedlo se ti to. Opravdu se ti to povedlo,“ popadl m\u011b do n\u00e1ru\u010de a zm\u00e1\u010dkl tak siln\u011b, \u017ee se mi div nezastavil krevn\u00ed ob\u011bh. „V\u0161echno to, co jsi \u0159\u00edkala\u2026 musel o tom chvilku p\u0159em\u00fd\u0161let, ale nakonec uznal, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu a rozhodl se, \u017ee chce b\u00fdt se mnou.“<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9, Bille,“ vysoukala jsem ze sebe, i kdy\u017e jsem popravd\u011b sotva vn\u00edmala, co to bl\u00e1bol\u00ed.<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee tentokr\u00e1t to bude opravdu jin\u00e9,“ dodal zasn\u011bn\u011b a zahled\u011bl se ven z okna. Kdy\u017e jsem se tam taky pod\u00edvala, v\u0161imla jsem si, \u017ee tam stoj\u00ed Tom a bav\u00ed se n\u011bjak\u00fdm vysok\u00fdm \u010dernovlas\u00fdm klukem. N\u011b\u010demu se sm\u00e1li a zam\u00ed\u0159ili zp\u00e1tky do domu. Honem jsem si ut\u0159ela obli\u010dej a doufala, \u017ee nem\u00e1m v\u0161ude po obli\u010deji rozmazanou \u0159asenku.<\/div>\n
\n

„Abby, tak jsi kone\u010dn\u011b vzh\u016fru,“ usm\u00e1l se na m\u011b Tom. Po v\u010derej\u0161\u00ed z\u00e1\u0161ti nebylo ani stopy. P\u00e1ni, j\u00e1 asi v\u00e1\u017en\u011b um\u00edm d\u011blat z\u00e1zraky. Ob\u011b dvoj\u010data se tv\u00e1\u0159ila tak \u0161\u0165astn\u011b, a\u017e to nebylo hezk\u00e9.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017eeme ti do protokolu pro budouc\u00edho man\u017eela potvrdit, \u017ee nechr\u00e1pe\u0161,“ usm\u00e1l se na m\u011b ten klu\u010dina. Jeho obli\u010dej se p\u0159i tom \u00fapln\u011b rozz\u00e1\u0159il. Dech se mi zadrhl v hrdle a srdce vynechalo jeden, dva \u00fadery.<\/div>\n
„Vy jste tady byli, kdy\u017e jsem spala,“ vykoktala jsem.<\/div>\n
„Neboj se, byla jsi k se\u017er\u00e1n\u00ed,“ pokusil se m\u011b uklidnit Bill, ale jeho popl\u00e1c\u00e1n\u00ed po m\u00e9 hlav\u011b tomu ub\u00edralo na d\u016fv\u011bryhodnosti. „Mimochodem, tohle je Matt. N\u00e1\u0161 kamar\u00e1d,“ p\u0159edstavil n\u00e1s Bill. Vstala jsem, abych si s n\u00edm pot\u0159\u00e1sla rukou, a p\u0159itom zjistila, \u017ee vypad\u00e1m, jako kdyby m\u011b n\u011bkdo vyhodil z jedouc\u00edho auta. \u0160aty byly tak zmuchlan\u00e9, \u017ee je nezachr\u00e1n\u00ed ani sebelep\u0161\u00ed \u017eehli\u010dka.<\/div>\n
„Abby,“ \u0161pitla jsem a sna\u017eila se co nejrychleji odt\u00e1hnout, aby si m\u011b nemohl prohl\u00ed\u017eet moc zbl\u00edzka. Jen\u017ee on si m\u011b k m\u00e9mu velk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e a vlepil mi pusu na l\u00ed\u010dko. Cel\u00e1 zmaten\u00e1 jsem se pod\u00edvala na Toma, kter\u00fd se jen pobaven\u011b \u0161klebil.<\/div>\n
„Abby p\u0159eb\u00edr\u00e1 po sv\u00e9 kmot\u0159e kav\u00e1rnu. M\u00e1 s n\u00ed velk\u00e9 pl\u00e1ny. Bude tam p\u00e9ct vlastn\u00ed z\u00e1kusky, roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed nab\u00eddku. Brzo to bude nejlep\u0161\u00ed kav\u00e1rna \u0161iroko daleko,“ za\u010dal vykl\u00e1dat Bill a tv\u00e1\u0159il se u toho jako ko\u010dka, co sl\u00edzla smetanu.<\/div>\n
„Ehm jo, jasn\u011b,“ vysoukala jsem ze sebe. „Asi bych u\u017e m\u011bla j\u00edt.“<\/div>\n
„Vyprovod\u00edm t\u011b,“ vysko\u010dil Bill na nohy.<\/div>\n
„R\u00e1d jsem t\u011b poznal,“ usm\u00e1l se na m\u011b Matt a j\u00e1 v tu chv\u00edli m\u011bla chu\u0165 ol\u00edzat mu cel\u00fd obli\u010dej. Sakra, Abbigail. Ovl\u00e1dej se.<\/div>\n
\n

„Co jsi mu to tam vykl\u00e1dal?“ obo\u0159ila jsem se na Billa, jakmile jsme st\u00e1li u dve\u0159\u00ed. „Nic z toho nen\u00ed pravda.“<\/p><\/div>\n

„Ale mohla by b\u00fdt, Abbs,“ pohladil m\u011b po ruce. „V\u010dera jsi o tom dost mluvila a s\u00e1m jsem t\u011b v t\u00e9 kav\u00e1rn\u011b vid\u011bl. Bav\u00ed t\u011b to. A to, jak dok\u00e1\u017ee\u0161 mluvit o cuketov\u00e9 bucht\u011b, m\u011b p\u0159\u00edmo nadchlo. Mo\u017en\u00e1 by tohle mohla b\u00fdt alternativa m\u00edsto vysok\u00e9. Pop\u0159em\u00fd\u0161lej o tom.“<\/div>\n
Chvilku jsem na n\u011bj z\u00edrala. On to opravdu v\u0161echno myslel v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„A ty a Matt? To by mohlo vyj\u00edt, ne?“ te\u010f u\u017e se na m\u011b vylo\u017een\u011b culil.<\/div>\n
„Bille,“ ok\u0159ikla jsem ho, proto\u017ee bylo nemysliteln\u00e9, abych se l\u00edbila takhle n\u00e1dhern\u00e9mu klukovi.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Nem\u016f\u017ee\u0161 jen pozorovat ciz\u00ed \u017eivoty. Je na \u010dase za\u010d\u00edt \u017e\u00edt ten vlastn\u00ed,“ mrknul na m\u011b a vyrazil zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
U\u017e jsem se chystala proj\u00edt dve\u0159mi, kdy\u017e na m\u011b je\u0161t\u011b zavolal. „Ty, Abby, po\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e se n\u00e1s nezbav\u00ed\u0161. Te\u010f u\u017e jsi na\u0161e.“ Naposledy se usm\u00e1l a odhopkal pry\u010d.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e jsem se tak d\u00edvala, jak dvoj\u010data sed\u00ed vedle sebe a sm\u011bj\u00ed se n\u011b\u010demu, co zrovna vypr\u00e1v\u00ed Matt, nebyla to tak hrozn\u00e1 p\u0159edstava. Mo\u017en\u00e1 jsem si kone\u010dn\u011b na\u0161la m\u00edsto, kam doopravdy pat\u0159\u00edm. A \u010dert vezmi, \u017ee nen\u00ed \u00fapln\u011b standartn\u00ed. Kdo, sakra, stoj\u00ed o to b\u00fdt norm\u00e1ln\u00ed?<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Chvilku jsme s Billem jen sed\u011bli a ml\u010deli, pak jsme se zvedli a vydali se cestou mezi domy sm\u011brem do centra. No\u010dn\u00ed vzduch p\u0159\u00edjemn\u011b hladil a Bill se rozpov\u00eddal. O tom, jak to v\u0161echno s Tomem za\u010dalo. Jak se tomu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[712],"tags":[],"class_list":["post-194","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-love-is-not-a-choice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/194","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=194"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/194\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=194"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=194"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=194"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}