{"id":1941,"date":"2016-07-10T16:00:00","date_gmt":"2016-07-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1933"},"modified":"2016-07-10T16:00:00","modified_gmt":"2016-07-10T15:00:00","slug":"foe-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/10\/foe-21\/","title":{"rendered":"FOE 21."},"content":{"rendered":"
autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tomek hodil posledn\u00ed vrstvu hl\u00edny na hrob p\u0159\u00ed\u0161ery. V\u0161echno ho z t\u00e9 pr\u00e1ce bolelo, musel vykopat d\u00edru a poh\u0159b\u00edt ji. Ale celou tu dobu pracoval s dobrou n\u00e1ladou a \u00fasm\u011bvem, myslel na to, aby to rychle dod\u011blal a vr\u00e1til se do p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku. Brzy r\u00e1no nechal Billeama sp\u00e1t a \u0161el se d\u00e1t do pr\u00e1ce. Nen\u00e1vid\u011bl to, \u017ee musel odej\u00edt, ale n\u011bkdo se musel t\u011bla d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji zbavit.<\/div>\n
Billeam byl u\u017e vzh\u016fru a venku z p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed, kdy\u017e se vr\u00e1til a zam\u011bstn\u00e1val se stahov\u00e1n\u00edm jejich j\u00eddla.<\/div>\n
\n

Tomek k n\u011bmu vesele p\u0159e\u0161el. Zamra\u010dil se ale, kdy\u017e si pov\u0161iml, jak Billeam lehce usykl, kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Polo\u017eil mu ruku na z\u00e1da, ale Billeam se odt\u00e1hl.<\/p><\/div>\n

„Co se d\u011bje?“ zeptal se Tomek. Billeam neodpov\u011bd\u011bl. Tomek si v\u0161iml, jak se chce odsunout, jak se na n\u011bj d\u00edv\u00e1. „Billeame?“ p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, ale Billeam zasy\u010del.<\/div>\n
„Ne!“ \u0159ekl.<\/div>\n
„Ne co?“ zeptal se Tomek zmaten\u011b.<\/div>\n
Billeam se vr\u00e1til ke sv\u00e9 pr\u00e1ci. „Prost\u011b m\u011b nech b\u00fdt.“<\/div>\n
„Billeame, j\u00e1 to nech\u00e1pu. Pro\u010d se te\u010f zlob\u00ed\u0161?“ dotkl se jeho ramene, ale Billeam ustoupil o krok dozadu. „Nerozum\u00edm. Kone\u010dn\u011b m\u011b nech\u00e1\u0161 se s tebou vyspat, a te\u010f m\u011b nenech\u00e1\u0161 na tebe s\u00e1hnout? Pro\u010d?“<\/div>\n
Billeam jen zabru\u010del, vyb\u00edjel si svou zlost na tom zv\u00ed\u0159eti, rozhn\u011bvan\u011b odtrh\u00e1val jeho k\u016f\u017ei. Tomek byl r\u00e1d, \u017ee ta chudinka u\u017e je mrtv\u00e1.<\/div>\n
„Je to proto, \u017ee\u2026“ Tomek zmlkl, kdy\u017e Billeam zavr\u010del. Tomek nen\u00e1vid\u011bl pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee toho Billeam litoval, ale skoro nepochyboval o tom, \u017ee to byl ten d\u016fvod. To jak se choval, bylo, jako by se s\u00e1m na sebe zlobil za to, \u017ee to dovolil. Mo\u017en\u00e1 to proto ho chytil p\u0159i tom, kdy\u017e na n\u011bj na konci tak z\u00edral, proto\u017ee si uv\u011bdomoval, co d\u011bl\u00e1, a co jejich pozice znamenaj\u00ed. Ale Tomek to vid\u011bl jen jako akt l\u00e1sky, ne dominance.<\/div>\n
Stejn\u011b to ale bylo jako vr\u00e1tit se v \u010dase, v\u0161echen pokrok byl ztracen a jejich vztah byl st\u00e1le zalo\u017een na \u010dist\u00e9 nen\u00e1visti.<\/div>\n
\n

„Ksakru, Billeame! Pro\u010d to nem\u016f\u017ee\u0161 nechat b\u00fdt? Taky mi z toho nejd\u0159\u00edv nebylo dob\u0159e, ale u\u017e mi to je jedno. Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b jen to, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm. U\u017e jsem ti p\u0159iznal tv\u016fj triumf nade mnou, tvou nad\u0159azenost a ty m\u011b po\u0159\u00e1d nechce\u0161 akceptovat? Co je\u0161t\u011b chce\u0161?“<\/p><\/div>\n

Billeam polo\u017eil st\u00e1hnut\u00e1 zv\u00ed\u0159ata a ode\u0161el, jako by nesly\u0161el jedin\u00e9 slovo, kter\u00e9 Tomek \u0159ekl.<\/div>\n
„\u0158ekni mi, co chce\u0161!“ nal\u00e9hal Tomek. Billeam se neoto\u010dil. „Arrgh! Ty jsi v\u00edc ne\u017e tvrdohlav\u00fd!“ za\u00fap\u011bl Tomek frustrovan\u011b. „Ksakru s tebou a tvoj\u00ed zatracenou ko\u010di\u010d\u00ed p\u00fdchou!“ byl tak na\u0161tvan\u00fd, \u017ee by se nejrad\u0161i znovu popral s tou p\u0159\u00ed\u0161erou. Oto\u010dil se na pat\u011b a ode\u0161el pry\u010d neur\u010dit\u00fdm sm\u011brem, brzy se ale rozhodl zam\u00ed\u0159it do neprob\u00e1dan\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed lesa, doufal, \u017ee najde n\u011bco, na \u010dem by si mohl vyventilovat svou zlost.<\/div>\n
\n
\u0160el b\u016fhv\u00edjak dlouho, ale narazil jen na mal\u00e1 divok\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. O\u010dek\u00e1val by, \u017ee najde zl\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ery, jeliko\u017e temn\u00fd les vypadal jako prost\u0159ed\u00ed, kde by se jim l\u00edbilo, ale nejsp\u00ed\u0161 tu \u017e\u00e1dn\u00e9 nebyly, proto\u017ee Je\u0161t\u011b\u0159i je v\u0161echny chytili a v\u011bznili uvnit\u0159 ar\u00e9ny.<\/div>\n
Pokra\u010doval ve sv\u00e9 zlov\u011bstn\u00e9 cest\u011b, demoloval v\u0161echny stromy a p\u0159ek\u00e1\u017eky, kter\u00e9 se mu na n\u00ed naskytly, dokud kone\u010dn\u011b nenarazil na p\u0159ek\u00e1\u017eku a\u017e moc velkou na to, aby ji zni\u010dil. Z\u00edral na vysok\u00fd skalnat\u00fd kopec, kter\u00fd mu st\u00e1l v cest\u011b. Vr\u0161ek kopce byl vysoko nad korunami strom\u016f. Tomek se zamra\u010dil. Po\u0159\u00e1d se mu necht\u011blo vracet a nepl\u00e1noval nechat tenhle kopec, aby ho p\u0159emohl. Odhodlan\u011b za\u010dal \u0161plhat nahoru, aby ho p\u0159elezl.<\/div>\n
Kdy\u017e se dostal na vrchol, naskytl se mu v\u00fdhled tak ohromuj\u00edc\u00ed, \u017ee se musel zastavit a vst\u0159ebat ho. Sedl si a us\u00eddlil se na samotn\u00e9m vrchu, obj\u00edmal si holen\u011b a sna\u017eil se vychladnout po \u0161plhu, a tak p\u0159ij\u00edmal s klidem chladn\u00fd v\u00e1nek. Uv\u011bdomil si, \u017ee odsud zdej\u0161\u00ed planeta nevypad\u00e1 tak hroziv\u011b. Pod\u00edval se na nebe a spat\u0159il rann\u00ed hv\u011bzdu. Nostalgicky si povzdechl. A\u017e te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik \u010dasu ub\u011bhlo, co byli na t\u00e9to planet\u011b, a jak si jeho druzi vedli. Byl te\u010f u\u017e posledn\u00ed, co zbyl?<\/div>\n
\n

Rann\u00ed hv\u011bzda najednou siln\u011b za\u010dala z\u00e1\u0159it a pohybovat se po nebi jako padaj\u00edc\u00ed hv\u011bzda. Tomek se zamra\u010dil. Cesta jasn\u00e9 z\u00e1\u0159e se roz\u0161i\u0159ovala a natahovala, a\u017e se najednou rozdvojila. Tomek vykulil o\u010di v naprost\u00e9m \u0161oku, kdy\u017e jeho u\u0161i rozpoznaly nezam\u011bniteln\u00fd zvuk motor\u016f. Vyst\u0159elil na nohy, srdce se mu zrychlilo. Dva objekty se zv\u011bt\u0161ovaly, jak se p\u0159ibli\u017eovaly bl\u00ed\u017e. Ve vte\u0159in\u011b byly dost bl\u00edzko na to, aby rozpoznal zn\u00e1m\u00e9 obrysy st\u00edha\u010dek.<\/p><\/div>\n

\n

„Oh m\u016fj bo\u017ee,“ zalapal Tomek po dechu. St\u00edha\u010dky Psovit\u00fdch se p\u0159ibl\u00ed\u017eily natolik, \u017ee mu m\u00e1lem p\u0159el\u00e9tly nad hlavou, ne\u017e rychle zm\u011bnily sm\u011br. Tomeka polil strach. Nikdy si nemyslel, \u017ee bude nerad, a\u017e je uvid\u00ed. Jeho jednou ztracen\u00e1 nad\u011bje, \u017ee ho n\u011bkdy n\u011bkdo zachr\u00e1n\u00ed, byla tich\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, aby se tak opravdu nestalo, aby ho p\u0159eci jen nikdy nena\u0161li. „Billeame,“ rozk\u0159ikl se v hr\u016fze, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee st\u00edha\u010dky m\u00ed\u0159\u00ed sm\u011brem k jejich p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku.<\/p><\/div>\n

Dostal se dol\u016f z kopce, co nejrychleji mohl, nad\u00e1val si za to, \u017ee ode\u0161el tak daleko. Ve sp\u011bchu ud\u011blal chybn\u00fd krok a skoulel se a\u017e dol\u016f. N\u011bkolikr\u00e1t narazil na ostr\u00fd k\u00e1men, nalomil si \u017eebra a pra\u0161til se do jedn\u00e9 nohy. Kone\u010dn\u011b se dostal dol\u016f. Za\u00fap\u011bl bolest\u00ed a pokusil se vst\u00e1t. Do ran\u011bn\u00e9 nohy mu vyjela elektrizuj\u00edc\u00ed bolest. Spadl zp\u00e1tky na zem, t\u011b\u017ece d\u00fdchal a sna\u017eil se neomdl\u00edt.<\/div>\n
„Ne\u2026 Billeame.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Billeam se prudce probudil ze sv\u00e9ho \u0161lof\u00edku, kdy\u017e usly\u0161el h\u0159mot vesm\u00edrn\u00fdch motor\u016f. Kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se mu to nezd\u00e1, jeho srdce za\u010dalo b\u00edt tak rychle, \u017ee m\u011bl m\u00e1lem z\u00e1chvat. Vysko\u010dil na nohy a vyb\u011bhl z p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku, byl p\u0159emo\u017een nad\u0161en\u00edm z toho, \u017ee by mohl mo\u017en\u00e1 kone\u010dn\u011b pry\u010d z t\u00e9to planety.<\/p><\/div>\n

Sly\u0161el, jak se zvuky p\u0159ibli\u017euj\u00ed, a zvedl pohled, \u010dekal, a\u017e uvid\u00ed lo\u010f. Jeho nad\u0161en\u00ed ale dramaticky zmizelo, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee dv\u011b lod\u011b, kter\u00e9 p\u0159il\u00e9tly, byly nep\u0159\u00e1telsk\u00e9.<\/div>\n
„Ps\u00ed st\u00edha\u010dky!“ zalapal po dechu. Rychle se schoval zp\u00e1tky do p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku a d\u00edval se, jak se lod\u011b chystaly n\u011bkolik metr\u016f opod\u00e1l p\u0159ist\u00e1t.<\/div>\n
Kdy\u017e lod\u011b p\u0159ist\u00e1ly a zvuky se uti\u0161ily, Billeam vyb\u011bhl z p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku a rychle vy\u0161plhal na nejvy\u0161\u0161\u00ed strom. Z vrchn\u00edch v\u011btv\u00ed vid\u011bl dv\u011b st\u00edha\u010dky, kter\u00e9 st\u00e1ly hned vedle t\u00e9 Tomekovy. Psi za\u010dali prohl\u00ed\u017eet Tomekovu lo\u010f a mluvili mezi sebou po Ps\u00edm.<\/div>\n
Zd\u00e1li se zmaten\u00ed ohledn\u011b toho, kolik bylo kolem n\u00ed \u0161rotu a \u010d\u00e1st\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

„Pod\u00edvej, je<\/strong> to jeho lo\u010f!“<\/em> \u0159ekl jeden ze Ps\u016f a sundal kus maskov\u00e1n\u00ed z k\u0159\u00eddla. Oba rychle sundali dal\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00fdmi ji Tomek zakryl.<\/div>\n

„\u00da\u017easn\u00e9, jeho lo\u010f je po\u0159\u00e1d vcelku.“<\/em><\/div>\n
„To m\u011b nep\u0159ekvapuje; i kdyby byl na pokraji smrti, po\u0159\u00e1d by se o svou lo\u010f staral.“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed. Poj\u010f, p\u016fjdeme ho naj\u00edt. Mo\u017en\u00e1 je je\u0161t\u011b na\u017eivu.“<\/em><\/div>\n
„Zadr\u017e.“<\/em> Billeam vid\u011bl, jak jeden z nich vyndal blaster. „C\u00edt\u00edm tu n\u011bkde ko\u010dku.“<\/em><\/div>\n
„Ano, taky ji c\u00edt\u00edm. Ten pach jde odtamtud.“<\/em><\/div>\n
Psi vyrazili Billeamov\u00fdm sm\u011brem. Billeam v duchu zanad\u00e1val.<\/div>\n
\n

Psi ve\u0161li do are\u00e1lu kempu. V\u0161imli si p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku a hromady polen vedle \u010derstv\u011b sta\u017een\u00fdch zv\u00ed\u0159at.<\/p><\/div>\n

„Zd\u00e1 se, \u017ee tu byl p\u011bkn\u011b dlouho.“<\/em><\/div>\n
Jeden ze Ps\u016f se rychle pod\u00edval do p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku. Druh\u00fd Pes zb\u011bsile \u010dichal, p\u0159ibli\u017eoval se k Billeamovu stromu a o\u010dichal kmen. Zacouval a setkal se znovu se sv\u00fdm partnerem.<\/div>\n
„Tady naho\u0159e.“<\/em> Pok\u00fdval hlavou na strom.<\/div>\n
„Poj\u010fme tu \u010d\u00ed\u010du sundat.“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u00e1 p\u00e1ka.“<\/em><\/div>\n
Oba psi za\u010dali n\u00e1hodn\u011b st\u0159\u00edlet do vrchn\u00edch v\u011btv\u00ed. Billeam odlezl z nebezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti.<\/div>\n
„Vid\u00edm ho!“<\/em><\/div>\n
Billeam se sna\u017eil z\u016fstat na horn\u00edch v\u011btv\u00edch. Hopsal a houpal se, sna\u017eil se co nejv\u00edce vyu\u017e\u00edt sv\u00e9 akrobatick\u00e9 schopnosti k tomu, aby se vyhnul \u00fatok\u016fm.<\/div>\n
„Kde je Leteck\u00fd Velitel<\/em> Tomek? Zabils ho, \u010d\u00ed\u010do, co?“<\/em><\/div>\n
Billeam z toho pochytil jen jm\u00e9no Tomek, ale a\u0165 u\u017e \u0159\u00edkali cokoliv, zd\u00e1lo se, \u017ee je to jen v\u00edce podn\u00edtilo ve cht\u00ed\u010di ho zab\u00edt.<\/div>\n
Zb\u011bsile po n\u011bm st\u0159\u00edleli, poka\u017ed\u00e9 m\u00ed\u0159ili bl\u00ed\u017e, jeden z paprsk\u016f ho minul jen o vl\u00e1sek. Vysko\u010dil a chytil se vy\u0161\u0161\u00ed v\u011btve. V\u011btev se zlomila a on za\u00fap\u011bl bolest\u00ed, kdy\u017e ho do pa\u017ee zas\u00e1hl laser. Zakol\u00edsal \u00fapln\u011b bez dechu, pak za\u0165al zuby a sna\u017eil se d\u00e1l \u0161plhat. Dal\u0161\u00ed paprsek mu p\u0159elet\u011bl p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima a on povolil stisk, aby se mohl br\u00e1nit. Pustil se a p\u0159ist\u00e1l na zemi na v\u0161echny \u010dty\u0159i. Vlasy se mu naje\u017eily, mra\u010dil se a sy\u010del na dva Psy.<\/div>\n
<\/p>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u016f\u017eu jednoho z v\u00e1s zb\u00edt, vy zdegenerovan\u00ed \u0161k\u016fdci.“<\/em><\/div>\n

„Vypad\u00e1 trochu jako<\/em> kr\u00e1lovna.“<\/div>\n
„Koho to zaj\u00edm\u00e1? V\u0161ichni jsou stejn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 p\u016fjde\u0161 rovnou do pekla, \u010d\u00ed\u010do.“<\/em> Pes zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo na jeho hlavu.<\/div>\n
„Ungh!“ Psovi se o\u010di proto\u010dily do vnit\u0159ku hlavy a v bezv\u011bdom\u00ed spadl na zem. Druh\u00fd pes m\u011bl st\u011b\u017e\u00ed \u010das zaregistrovat, co se stalo, kdy\u017e dostal r\u00e1nu do hlavy a okam\u017eit\u011b spadl vedle sv\u00e9ho partnera.<\/div>\n
Billeam z\u00edral v naprost\u00e9m zmaten\u00ed. Tomek vydechl a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal. Objevil se zpoza hromady d\u0159\u00edv\u00ed, ze kter\u00e9 vzal dv\u011b polena a omr\u00e1\u010dil s nimi dva Psy. Billeam st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee Tomek napadl sv\u016fj vlastn\u00ed druh. Tomek se za\u0161klebil bolest\u00ed a chytil se za b\u0159icho. Billeam si v\u0161iml krve na jeho oble\u010den\u00ed. Tomek na n\u011bj z\u00edral s p\u0159\u00edsn\u00fdm v\u00fdrazem. Nadechl se a rozkulhal se sm\u011brem k n\u011bmu. Billeam se ho cht\u011bl zeptat, co se stalo, ale v tom ho Tomek vzal pevn\u011b za ruku a zatahal ho za ni.<\/div>\n
„Poj\u010f.“ \u0158ekl. Billeam poslechl, z\u016fstal zticha a n\u00e1sledoval ho kamkoliv, kam ho Tomek vedl. Z\u00edral na n\u011bj, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co se mu odehr\u00e1v\u00e1 v mysli po tom, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blal.<\/div>\n
Tomek ho vedl sm\u011brem k lod\u00edm. Popostr\u010dil ho k jedn\u00e9 z Ps\u00edch st\u00edha\u010dek. Billeam se zamra\u010dil, t\u00e1zav\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
\n

„Prost\u011b nastup!“ zavr\u010del Tomek. Billeam poslechl. Tomek zven\u010d\u00ed kokpitu nama\u010dkal n\u011bjak\u00e1 tla\u010d\u00edtka a \u0159ekl do naviga\u010dn\u00edho po\u010d\u00edta\u010de n\u011bco v jeho \u0159e\u010di. Jeho hlas najednou kol\u00edsal. Billeam vid\u011bl, jak se mu o\u010di lesknou slzami. Neptal se, co Tomek d\u011bl\u00e1, jen tu\u0161il, pro\u010d m\u00e1 d\u016fvod bre\u010det. Tomek popot\u00e1hl a ut\u0159el si nos a o\u010di. „Ksakru,“ \u0159ekl po ps\u00edm a n\u011bco je\u0161t\u011b ma\u010dkal, hlas m\u011bl pln\u00fd zlosti a smutku. Naviga\u010dn\u00ed po\u010d\u00edta\u010d p\u0159ijal rozkazy. Motory se zap\u00e1lily.<\/p><\/div>\n

Tomek se na Billeama pod\u00edval, o\u010di \u010derven\u00e9. „Naprogramoval jsem lo\u010f, aby t\u011b odsud dostala k nejbli\u017e\u0161\u00ed sko\u010dn\u00e9 br\u00e1n\u011b. Po tom bude\u0161 muset naj\u00edt nab\u00edjec\u00ed stanici.“ Chv\u00edli se na Billeama v tichosti d\u00edval. „J\u00e1\u2026 douf\u00e1m, \u017ee se v bezpe\u010d\u00ed dostane\u0161 dom\u016f.“ Utekla mu slza.<\/div>\n
Billeam sklopil pohled. N\u011bco na tom, d\u00edvat se na Tomeka v tomhle rozpolo\u017een\u00ed, mu ned\u011blalo dob\u0159e.<\/div>\n
„Billeame,“ \u0159ekl Tomek. Billeam k n\u011bmu zvedl pohled. Tomekovy o\u010di sklouzly k Billeamov\u00fdm rt\u016fm, Billeam v\u011bd\u011bl, \u017ee se ho pokus\u00ed pol\u00edbit.<\/div>\n
Jeden ze ps\u00edch st\u00edha\u010d\u016f zabru\u010del. Tomek se rychle oto\u010dil a vid\u011bl, \u017ee oba dva nab\u00fdvaj\u00ed v\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
„Le\u0165!“ nab\u00e1dal Billeama. Billeam p\u0159ik\u00fdvl. Kokpit lodi se zav\u0159el. Tomek sesko\u010dil z lodi. Billeam zat\u00e1hl za p\u00e1ku a rychle vyst\u0159elil do vzduchu. V tichosti se d\u00edval na trpasli\u010d\u00ed planetu, zat\u00edmco se vzdaloval do vesm\u00edru.<\/div>\n
„\u2026 Sbohem, Tomeku.“ Za\u0161eptal a odlet\u011bl pry\u010d.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„A tak se Tomek a Billeam nav\u017edy rozd\u011blili.“<\/p>\n

autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: blame_my_dirty_mind Tomek hodil posledn\u00ed vrstvu hl\u00edny na hrob p\u0159\u00ed\u0161ery. V\u0161echno ho z t\u00e9 pr\u00e1ce bolelo, musel vykopat d\u00edru a poh\u0159b\u00edt ji. Ale celou tu dobu pracoval s dobrou n\u00e1ladou a \u00fasm\u011bvem, myslel na to, aby to rychle dod\u011blal a vr\u00e1til se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[648],"tags":[],"class_list":["post-1941","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-foe"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1941","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1941"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1941\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}