{"id":19479,"date":"2008-03-20T23:55:00","date_gmt":"2008-03-20T22:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19438"},"modified":"2008-03-20T23:55:00","modified_gmt":"2008-03-20T22:55:00","slug":"naposledy-s-tebou","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/20\/naposledy-s-tebou\/","title":{"rendered":"Naposledy s Tebou"},"content":{"rendered":"
„Zvl\u00e1dne\u0161 to..“ \u0161pitl mi Tom do ucha a pevn\u011b m\u011b chytil za ruku. Jen jsem sklopila hlavu a m\u00edrn\u011b j\u00ed zavrt\u011bla.. Nezvl\u00e1dnu to, ne bez Tebe..<\/div>\n
„Zvl\u00e1dne\u0161.. Ani nev\u00ed\u0161, jak je to t\u011b\u017ek\u00fd pro m\u011b..“ dal si hlavu do dlan\u00ed.. Beze slova jsem ji vzala do sv\u00fdch a zad\u00edvala se do jeho o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly tolik podobn\u00e9 t\u011bm Tv\u00fdm.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm..“ za\u0161eptala jsem a pevn\u011b jsem ho objala.. Ka\u017ed\u00e9mu jsi chyb\u011bl, ale jen j\u00e1 a Tom jsme na Tebe m\u011bli ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednky. Pevn\u011b jsem k sob\u011b Toma p\u0159ivinula a nechala ho, aby mi jeho ho\u0159k\u00e9 slzy dopadaly na rameno.<\/div>\n
„Mus\u00edme j\u00edt, v\u0161ichni u\u017e jsou uvnit\u0159,“ odt\u00e1hla jsem se od n\u011bj jemn\u011b.<\/div>\n
K\u00fdvl a zhluboka se nadechl. „Nem\u016f\u017eu tam j\u00edt.. J\u00e1, nedok\u00e1\u017eu to..“ vzlykl ti\u0161e.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bla jsem, co na to \u0159\u00edct. Musela jsem chv\u00edli d\u011blat, \u017ee to j\u00e1 jsem ta siln\u00e1. „Zvl\u00e1dne\u0161, Tome.. Hraj pro n\u011bj, on n\u00e1s usly\u0161\u00ed..“ \u0161pitla jsem potichu.. Pevn\u011b vzal moj\u00ed ruku do t\u00e9 sv\u00e9 a vydali jsme se sm\u011brem k budov\u011b, kter\u00e1 mi tolik nah\u00e1n\u011bla hr\u016fzu.. Potichu se otev\u0159ely dve\u0159e poh\u0159ebn\u00ed s\u00edn\u011b a my vstoupili dovnit\u0159.. \u0160li jsme po \u010dern\u00e9m koberci a j\u00e1 se nerv\u00f3zn\u011b rozhl\u00ed\u017eela okolo sebe. V\u0161ichni byli oble\u010deni v \u010dern\u00e9m, stejn\u011b jako my dva. J\u00e1 jsem m\u011bla \u010dern\u00e9 korzetov\u00e9 \u0161aty s vle\u010dkou, ve vlasech zapleteno plno \u010dern\u00fdch stuh.. Tom m\u011bl oblek, \u010dern\u00fd.. Pevn\u011b jsem stiskla jeho ruku a posadili jsme se do jedn\u00e9 z d\u0159even\u00fdch lavic. Opatrn\u011b jsem vzhl\u00e9dla a vid\u011bla jsem ji. B\u00edlou, ozdobenou snad milionem kv\u011btin a v\u011bnci s \u010dern\u00fdmi n\u00e1pisy „Vzpom\u00edn\u00e1me..“-Tvou rakev.. Bolestn\u011b jsem zav\u0159ela o\u010di a odvr\u00e1tila pohled.. V t\u00e9 rakvi jsi le\u017eel Ty. I Tom m\u011bl hlavu sklopenou k zemi a j\u00e1 vid\u011bla, jak mu koutkem oka st\u00e9k\u00e1 po tv\u00e1\u0159i slza.. Jemn\u011b jsem mu j\u00ed set\u0159ela a zad\u00edvala se mu do o\u010d\u00ed..<\/div>\n
„Pro\u010d?“ \u0161pitl ti\u0161e a z jeho o\u010d\u00ed za\u010daly padat slzy.. Jedna, druh\u00e1, t\u0159et\u00ed.. Ani j\u00e1 jsem se neudr\u017eela a p\u0159estala kontrolovat p\u0159\u00edvaly slz.. Nech\u00e1vala jsem je, aby mi st\u00e9kaly po bled\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch a nech\u00e1valy za sebou vlhk\u00e9 cesti\u010dky.. Ml\u010dky jsme poslouchali smute\u010dn\u00ed \u0159e\u010d a pak jsme jeden po druh\u00e9m nosili k rakvi dal\u0161\u00ed kv\u011btiny.. Te\u010f jsme m\u011bli j\u00edt na \u0159adu my..<\/div>\n
„Poj\u010f..“ \u0161pitla jsem ti\u0161e a vstala z lavice.. Spole\u010dn\u011b jsme se vydali po \u010dern\u00e9m koberci a\u017e k tvoj\u00ed rakvi.. Stoupla jsem si k mikrofonu. Moje p\u0159ipraven\u00e1 \u0159e\u010d mi ale hned vypadla z hlavy, jako kdybych on\u011bm\u011bla.. Pod\u00edvala jsem se do tv\u00e1\u0159\u00ed v\u0161ech lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli p\u0159\u00edtomni.. Vid\u011bla jsem Gustu, Georga, Davida, pan\u00ed Kaulitzovou.. O\u010di m\u011bla pln\u00e9 slz a tv\u00e1\u0159e vlhk\u00e9 od pl\u00e1\u010de.. Trochu jsem si odka\u0161lala a oto\u010dila se na Toma, kter\u00fd sed\u011bl za mnou na \u017eidli\u010dce a v ruce sv\u00edral kytaru.. „Neum\u00edm vyj\u00e1d\u0159it svou bolest..“ hlesla jsem ti\u0161e. „Ka\u017ed\u00e9mu z n\u00e1s chyb\u00ed a j\u00e1 dodnes nech\u00e1pu, pro\u010d to ud\u011blal.. Nikdo na n\u011bj nebude m\u00edt kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednky ne\u017e j\u00e1.. Miluji T\u011b..“ \u0161pitla jsem ti\u0161e do mikrofonu a rozhl\u00e9dla se kolem.. V\u0161ichni \u010dekali, co dal\u0161\u00edho je\u0161t\u011b \u0159eknu.. „V\u0161ichni jste dnes oble\u010deni v \u010dern\u00e9m, abyste vyj\u00e1d\u0159ili svou bolest. Pro Billa byla \u010dern\u00e1 barva znakem v\u00fdjime\u010dnosti.. J\u00e1 ji nem\u00e1m proto, abych uk\u00e1zala, jak moc mi sch\u00e1z\u00ed.. J\u00e1 j\u00ed m\u00e1m proto, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee pro m\u011b byl, je a v\u017edycky bude v\u00fdjime\u010dn\u00fdm \u010dlov\u011bkem, na kter\u00e9ho nikdy nezapomenu.. Cht\u011bli bychom mu s Tomem zazp\u00edvat p\u00edsni\u010dku, slo\u017eenou pro m\u011b – Rette mich..“ \u0161pitla jsem do mikrofonu a oto\u010dila se na Toma, kter\u00fd to bral jako sign\u00e1l a za\u010dal na kytaru vybrnk\u00e1vat prvn\u00ed takty p\u00edsni\u010dky.. Hned se mi vr\u00e1tily vzpom\u00ednky.. Kdy\u017e jsi mi tuhle p\u00edsni\u010dku poprv\u00e9 zp\u00edval.. Dnes Ti j\u00ed zp\u00edv\u00e1m j\u00e1.. Proto\u017ee Ty u\u017e mi ji nikdy nezazp\u00edv\u00e1\u0161..<\/div>\n
Komm und rette mich, ich verbrenne innerlich..
komm und rette mich, ich schaffs nich ohne dich..
komm und rette mich, rette mich..<\/em><\/div>\n
Najednou byl konec p\u00edsni\u010dky.. Nechala jsem slzy voln\u011b st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch a do\u0161la a\u017e k Tv\u00e9 rakvi.. C\u00edtila jsem, jak m\u011b Tom pevn\u011b objal.. Ti\u0161e jsem mu vzlykala na rameni.. a jakoby mi a\u017e te\u010f do\u0161lo, \u017ee u\u017e se nikdy nevr\u00e1t\u00ed\u0161..<\/p>\n

autor: \u0160\u00e1rka<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Zvl\u00e1dne\u0161 to..“ \u0161pitl mi Tom do ucha a pevn\u011b m\u011b chytil za ruku. Jen jsem sklopila hlavu a m\u00edrn\u011b j\u00ed zavrt\u011bla.. Nezvl\u00e1dnu to, ne bez Tebe.. „Zvl\u00e1dne\u0161.. Ani nev\u00ed\u0161, jak je to t\u011b\u017ek\u00fd pro m\u011b..“ dal si hlavu do dlan\u00ed.. Beze slova<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19479","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19479","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19479"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19479\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19479"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19479"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19479"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}