{"id":19485,"date":"2008-03-20T23:48:00","date_gmt":"2008-03-20T22:48:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19444"},"modified":"2008-03-20T23:48:00","modified_gmt":"2008-03-20T22:48:00","slug":"happy-birthday-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/20\/happy-birthday-5\/","title":{"rendered":"Happy Birthday"},"content":{"rendered":"
(A\/N: Cht\u011bla bych tuto pov\u00eddku v\u011bnovat p\u0159edev\u0161\u00edm dvoj\u010dat\u016fm Kaulitzov\u00fdm, samoz\u0159ejm\u011b, a d\u00e1le pot\u00e9 v\u0161em, kte\u0159\u00ed se 31.8. – 1.9. z\u00fa\u010dastnili diskuze na kaulitz-twins-4ever. Bylo to perfektn\u00ed. D\u011bkuji V\u00e1m za kr\u00e1sn\u00e9 str\u00e1ven\u00ed ve\u010dera pln\u00e9ho v\u00fdbuch\u016f sm\u00edchu a za pomoci v t\u011bchto, jak psala Michelle M., kritick\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch. Je to pro V\u00e1s! Eleanot )<\/div>\n
***<\/div>\n
10\u2026<\/div>\n
Andreas se radostn\u011b oto\u010dil po sv\u00fdch kamar\u00e1dech, jen\u017e pr\u00e1v\u011b st\u00e1li uprost\u0159ed hlou\u010dku lid\u00ed, se \u0161ampa\u0148sk\u00fdm v ruce a bla\u017een\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
9\u2026<\/div>\n
Gordon se \u0161\u0165astn\u011b pod\u00edval na sv\u00e9 nevlastn\u00ed syny, kte\u0159\u00ed mu za t\u011bch bezm\u00e1la 10 let tolik p\u0159irostli k srdci. Tolik je nau\u010dil\u2026<\/div>\n
8\u2026<\/div>\n
J\u00f6rgmann se zhluboka nadechl, sna\u017eil potla\u010dit nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u00e1len\u00ed v o\u010d\u00edch. Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, z jeho mal\u00fdch chlapc\u016f jsou ji\u017e dosp\u011bl\u00ed mu\u017ei! Ach, jak ten \u010das let\u00ed\u2026<\/div>\n
7\u2026<\/div>\n
David se tv\u00e1\u0159il rozpa\u010dit\u011b. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee te\u010f, kdy\u017e je skupina plnomocn\u00e1, t\u0159eba u\u017e ho nebudou pot\u0159ebovat\u2026 Nev\u011bd\u011bl, jak to bude d\u00e1l, bylo to slo\u017eit\u00e9\u2026Musel doufat v letit\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed.<\/div>\n
6\u2026<\/div>\n
Gustav s Georgem dvoj\u010data rozz\u00e1\u0159en\u011b pozorovali. Oba vzpom\u00ednali, jak se spole\u010dn\u011b poprv\u00e9 setkali\u2026 Tenkr\u00e1t to byla dv\u011b mal\u00e1 paka, te\u010f to jsou ji\u017e velk\u00e1 paka. A st\u00e1le spolu perfektn\u011b vych\u00e1zeli\u2026<\/div>\n
5\u2026<\/div>\n
Babi\u010dka obou chlapc\u016f se t\u0159\u00e1sla, plakala a sm\u00e1la se z\u00e1rove\u0148. Ned\u00e1vno si s nimi je\u0161t\u011b hr\u00e1la, stav\u011bla s nimi lego, chl\u00e1cholila je p\u0159i rozvodu rodi\u010d\u016f, p\u0159\u00e1la jim jejich vysn\u011bn\u00fd \u00fasp\u011bch\u2026<\/div>\n
4\u2026<\/div>\n
Simone st\u00e9kaly slzy po tv\u00e1\u0159\u00edch, ruce si tiskla na srdce, na tv\u00e1\u0159i \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
3\u2026<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na sv\u00e9 dvoj\u010de, o\u010di m\u011bl podivn\u011b vlhk\u00e9, ruce se mu t\u0159\u00e1sly a kapky \u0161umiv\u00e9ho sektu l\u00e9taly ze sklenky na v\u0161echny strany. Kone\u010dn\u011b\u2026Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b\u2026<\/div>\n
2\u2026<\/div>\n
Bill zachytil bratr\u016fv pohled a povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l. Na rozd\u00edl od n\u011bj se mu ov\u0161em nepoda\u0159ilo zastavit slzy \u0161t\u011bst\u00ed, je\u017e mu nyn\u00ed st\u00e9kaly po l\u00edc\u00edch. Jako mal\u00ed se tak stra\u0161n\u011b t\u011b\u0161ili na sv\u00e9 osmn\u00e1ctiny a te\u010f je to tady, neuv\u011b\u0159iteln\u00e9\u2026<\/div>\n
1\u2026<\/div>\n
V\u0161ichni v m\u00edstnosti p\u0159iv\u0159eli o\u010di, zatajili dech a-\u2026<\/div>\n
„J\u00d3\u00d3\u00d3\u00d3\u00d3\u00d3\u00d3\u00d3\u00d3!!!!!“<\/div>\n
To byl ten okam\u017eik, kdy vte\u0159ina trv\u00e1 l\u00e9ta, kdy se ned\u00fdch\u00e1, minulost se l\u00e1me v budoucnost a propl\u00e9t\u00e1 se v prom\u011bnlivou p\u0159\u00edtomnost jako dva \u017eiv\u00ed hadi. Okam\u017eik, kdy den se l\u00e1me v dal\u0161\u00ed a p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed mnoha srdc\u00edm v\u011bci budouc\u00ed a nezn\u00e1me, doposud nepoznan\u00e9\u2026<\/em><\/div>\n
Bill se mohutn\u011b odrazil a sko\u010dil nic ne\u010dekaj\u00edc\u00edmu bratrovi kolem krku, skleni\u010dka let\u011bla opod\u00e1l. Tohle byla jejich chv\u00edle, kter\u00e1 se nikdy nebude opakovat, a on ji cht\u011bl p\u0159ekonat v jeho konej\u0161iv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, pro n\u011bj nav\u017edy otev\u0159en\u00e9. \u010cas nic neznamenal. Byli tu jen oni dva v jednom objet\u00ed\u2026Ve v\u00edru \u010dasov\u00fdch vln, d\u011btsk\u00fdch sn\u016f a dosp\u011bl\u00e1ck\u00fdch povinnost\u00ed. V \u0161irok\u00e9m kruhu lid\u00ed, co pro n\u011b tolik znamenali, ov\u0161em jejich nejv\u011bt\u0161\u00ed l\u00e1ska a \u00facta kotvila pr\u00e1v\u011b mezi nimi.<\/div>\n
Simone se rozplakala na plno, vzlykala a sm\u00e1la se \u0161t\u011bst\u00edm. V\u017edy\u0165 jej\u00ed mal\u00ed chlape\u010dci u\u017e jsou dosp\u011bl\u00ed!<\/div>\n
„Miluju T\u011b,“ \u0161pitl Bill tak tichounce, aby tato p\u0159en\u00e1dhern\u00e1 „v\u011bta l\u00e1sky“ doplula jen k u\u0161\u00edm jeho br\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
„A j\u00e1 Tebe, ty m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ko\u2026 Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, uteklo to tak rychle, \u017ee?“ Ne\u017e Bill sta\u010dil odpov\u011bd\u011bt, na oba chlapce se nahrnul dav lid\u00ed s gratulacemi, p\u0159ek\u0159ikovali jeden druh\u00e9ho, v\u0161ichni j\u00e1sali, sm\u00e1li se, tleskali\u2026 Venku pr\u00e1v\u011b vybuchl p\u0159ipravovan\u00fd oh\u0148ostroj. Rud\u00e9 a zlat\u00e9 rachejtle l\u00e9taly k nebi, kde se rozprskly do n\u00e1dhern\u00fdch kytic, tak jasn\u00fdch uprost\u0159ed \u010dern\u00e9ho nebe, osv\u011btlen\u00e9ho pouze svitem luny a hv\u011bzd, vzd\u00e1len\u00fdch mili\u00f3ny sv\u011bteln\u00fdch let. Tak\u00e9 se cht\u011bly pod\u00edvat na ty dva \u0161\u0165astn\u00e9 chlapce, kte\u0159\u00ed bo\u0159\u00ed hranice a z\u00e1brany.<\/div>\n
„Je to tak\u2026 Kluci, j\u00e1\u2026 V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b ned\u00e1vno jsem v\u00e1m p\u0159ebalovala plenky!“ Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1 nedok\u00e1zala zastavit proud slan\u00fdch slz, kter\u00e9 j\u00ed sm\u00e1\u010dely smaragdov\u00e9 ve\u010dern\u00ed \u0161aty, poset\u00e9 drobn\u00fdmi st\u0159\u00edbrn\u00fdmi kam\u00ednky. Bill se na matku \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l a objal ji. Ch\u00e1pal, co to pro ni znamen\u00e1. Za okam\u017eik se Simone uch\u00fdlila do n\u00e1ru\u010de sv\u00e9ho star\u0161\u00edho syna.<\/div>\n
„Tome\u2026 Ne, \u017ee si hned najdete man\u017eelky a zanev\u0159ete na m\u011b, ano?“ Tom se pousm\u00e1l a mrkl na br\u00e1\u0161ku, oba v\u011bd\u011bli, \u017ee to se skute\u010dn\u011b nestane\u2026<\/div>\n
„Neboj, mami. To nikdy!“ Popl\u00e1cal ji po z\u00e1dech a pol\u00edbil do dlouh\u00fdch vlnit\u00fdch vlas\u016f. Za chv\u00edli se do hlou\u010dku probojoval i jejich otec a Tom ho \u0161\u0165astn\u011b objal.<\/div>\n
„Kluci, nev\u00edm, co \u0159\u00edct\u2026 Tak rychle jste vyrostli\u2026 A i kdy\u017e jsme spolu netr\u00e1vili tolik \u010dasu, kolik byste si zaslou\u017eili, v\u017edycky jste byli to nejlep\u0161\u00ed, co m\u011b potkalo. Mohu v\u00e1m jen pop\u0159\u00e1t to nejlep\u0161\u00ed do \u017eivota, to je asi to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed.“ Bill ho s dal\u0161\u00edm proudem slz tak\u00e9 v\u00e1hav\u011b objal. Nikdy s n\u00edm nem\u011bl tak v\u0159el\u00e9 vztahy jako Tom, rozvod rodi\u010d\u016f d\u00e1val za vinu jemu.<\/div>\n
„Tak co, m\u00e1m v\u00e1m vykat? A \u0159\u00edkat p\u00e1nov\u00e9?“ mrkl na chlapce vysok\u00fd blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk, Andreas. Bill se nahlas rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Na t\u011bch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, ne\u017e i tob\u011b bude 18, je to zbyte\u010dn\u00e9, k\u00e1mo. A stejn\u011b bych si nezvykl\u2026“ Andy se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Vydr\u017e\u00ed v\u00e1m to spolu i nad\u00e1le, kdy\u017e u\u017e nejste d\u011bti<\/em>? I te\u010f v dosp\u011blosti?“ Bill se oto\u010dil na bratra.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b. Je to nav\u017edy.“<\/div>\n
***<\/div>\n
Spole\u010dnost se u\u017e za\u010d\u00ednala pomal rozpou\u0161t\u011bt. Bill sed\u011bl o samot\u011b na stole a pohledem vyvrt\u00e1val d\u00edru do stolu. Slzy mu st\u00e9kaly po l\u00edc\u00edch, na tv\u00e1\u0159i mu hr\u00e1l nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom si k n\u011bmu p\u0159iklekl.<\/div>\n
„Copak, br\u00e1\u0161ko? D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ne, jen\u2026 Je to prost\u011b nostalgie. Kdy\u017e se oto\u010d\u00edm zp\u011bt a vid\u00edm, co v\u0161e u\u017e m\u00e1me za sebou, kdy\u017e vid\u00edm na\u0161e kr\u00e1sn\u00e9 d\u011btstv\u00ed, po\u010d\u00e1tky na\u0161eho \u00fasp\u011bchu\u2026 Je to \u0161\u00edlen\u00e9. Nikdy u\u017e se to nevr\u00e1t\u00ed, nikdy u\u017e nic nebude jako d\u0159\u00edv.“<\/div>\n
„Ale ano, my dva budeme st\u00e1le stejn\u00ed. My a n\u00e1\u0161 vztah, o tom nepochybuj. Je to t\u011b\u017ek\u00e9, zav\u0159\u00edt a zanechat za sebou jednu kapitolu \u017eivota a listovat prvn\u00edmi str\u00e1nkami t\u00e9 dal\u0161\u00ed, ale v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to zvl\u00e1dneme. Nav\u00edc spousta v\u011bc\u00ed n\u00e1m z\u016fst\u00e1v\u00e1. P\u0159\u00e1tel\u00e9, rodina, skupina, fanou\u0161ci\u2026 A v\u017edy se m\u016f\u017eeme vr\u00e1tit vzpom\u00ednkami, v\u00ed\u0161? Tak neplakej\u2026“<\/div>\n
Bill vzlyknul, nepatrn\u011b nadsko\u010dil, pak se nerv\u00f3zn\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e budeme jen dosp\u011bl\u00ed, nikdy se to u\u017e nezm\u011bn\u00ed\u2026 Boj\u00edm se toho. U\u017e budeme jen st\u00e1rnout a st\u00e1rnout\u2026 A nezanev\u0159ou na n\u00e1s i ti fanou\u0161ci? U\u017e nebudeme ti kluci, kter\u00e9 tak milovali a obdivovali\u2026“ Tom vstal a objal bratra, chl\u00e1choliv\u011b ho hladil.<\/div>\n
„St\u00e1\u0159\u00ed se neboj, je je\u0161t\u011b tak daleko, \u017ee si to ani nedok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit. A nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by na n\u00e1s fanynky dok\u00e1zaly zapomenout. V\u017edy\u0165 my se nezm\u011bn\u00edme, jen se v \u010dasopisech bude u na\u0161ich jmen uv\u00e1d\u011bt jin\u00fd v\u011bk, to je v\u0161e. Jen budeme moc na ve\u0159ejnosti p\u00edt alkohol a po auto\u0161kole kone\u010dn\u011b \u0159\u00eddit. Jin\u00e9 zm\u011bny v tom nehledej, Bille\u2026“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec se pousm\u00e1l, ihned v\u0161ak zv\u00e1\u017en\u011bl.<\/div>\n
„A nebudou ani \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny v na\u0161em vztahu, \u017ee ne? Neopust\u00ed\u0161 m\u011b te\u010f?“ O\u010di se mu zaleskly, vlasy podivn\u011b zplihly.<\/div>\n
Tom si p\u0159it\u00e1hl jeho hlavu k sob\u011b a n\u011b\u017en\u011b mu vtiskl l\u00e1skypln\u00fd polibek, psan\u00fd hlubok\u00fdmi city. „Bl\u00e1z\u00ednku m\u016fj, nejsem sebevrah. To v\u00ed\u0161, \u017ee T\u011b neopust\u00edm. Nikdy. Tolikr\u00e1t jsem Ti to sliboval. Div\u00edm se, \u017ee o tom je\u0161t\u011b v\u016fbec pochybuje\u0161.“<\/div>\n
Bill ho pevn\u011b sev\u0159el v objet\u00ed, hlavu si zabo\u0159il do Tomovy h\u0159ejiv\u00e9 \u010dern\u00e9 mikiny. Ten se br\u00e1\u0161kovi s \u00fasm\u011bvem prob\u00edral vlasy.<\/div>\n
„Mimochodem, happy birthday,“ cvrnkl Billa jemn\u011b do nos\u00edku a v o\u010d\u00edch mu z\u00e1\u0159ily h\u0159ejiv\u00e9 jisk\u0159i\u010dky spokojenosti.<\/div>\n
Bill se pobaven\u011b zasm\u00e1l. „V\u0161e nejlep\u0161\u00ed, Tome. Tak\u017ee co te\u010f?“<\/div>\n
Tom se na okam\u017eik zamyslel a pohladil bratra po tv\u00e1\u0159i. „Te\u010f? Te\u010f vyraz\u00edme vst\u0159\u00edc budoucnosti do propasti \u010dasu. Spole\u010dn\u011b, ano?“ za\u0161eptal dramaticky. Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Nav\u017edy spolu!“ P\u0159itiskl se na Tomovy hork\u00e9 rty, kter\u00e9 dod\u00e1valy jeho srdci d\u016fvod bit\u00ed.<\/p>\n

autor: Eleanot<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(A\/N: Cht\u011bla bych tuto pov\u00eddku v\u011bnovat p\u0159edev\u0161\u00edm dvoj\u010dat\u016fm Kaulitzov\u00fdm, samoz\u0159ejm\u011b, a d\u00e1le pot\u00e9 v\u0161em, kte\u0159\u00ed se 31.8. – 1.9. z\u00fa\u010dastnili diskuze na kaulitz-twins-4ever. Bylo to perfektn\u00ed. D\u011bkuji V\u00e1m za kr\u00e1sn\u00e9 str\u00e1ven\u00ed ve\u010dera pln\u00e9ho v\u00fdbuch\u016f sm\u00edchu a za pomoci v t\u011bchto, jak psala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19485","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19485","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19485"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19485\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19485"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19485"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19485"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}