{"id":19488,"date":"2008-03-20T23:44:00","date_gmt":"2008-03-20T22:44:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19447"},"modified":"2008-03-20T23:44:00","modified_gmt":"2008-03-20T22:44:00","slug":"kdo-nese-vinu-laska","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/20\/kdo-nese-vinu-laska\/","title":{"rendered":"Kdo nese vinu, l\u00e1ska?"},"content":{"rendered":"
„Lituju dne, kdy jsem t\u011b potkal.“<\/div>\n
„Joo, vole, super! Na m\u011b si bude\u0161 vyskakovat, inces\u0165\u00e1ku!!“<\/div>\n
„T\u00fd!…..“<\/div>\n
„Bille, ne!“<\/div>\n
Pozd\u011b… blon\u010fat\u00fd chlapec se sesunul k zemi, s tv\u00e1\u0159\u00ed ji\u017e napuchlou od ned\u00e1vn\u00e9 r\u00e1ny. Starostliv\u00e9 ruce se ho nadarmo sna\u017eily zvednout ze silnice, zbyte\u010dn\u00e9 bylo jejich o\u017eivov\u00e1n\u00ed… byl konec. \u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk ud\u011blal definitivn\u00ed te\u010dku za jeho \u017eivotem…<\/div>\n
„Ne, nepla\u010d! Ut\u00edkej dom\u016f Bille, vezmi si, co pot\u0159ebuje\u0161 a sejdeme se na leti\u0161ti… No tak, b\u011b\u017e!“ Tom se sna\u017eil uklidnit sebe i bratra, ale p\u0159esto mu v t\u011ble st\u00e1le nar\u016fstal pocit paniky. Co te\u010f, bo\u017ee, co bude d\u00e1l?!<\/div>\n
Bill rozt\u011bkan\u011b sledoval ulici. Nikde nikdo. Zoufale na Toma pohl\u00e9dl. Nevn\u00edmal jeho slova, jen ti\u0161e hled\u011bl do o\u010d\u00ed \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miloval. Vid\u011bl v nich stejn\u00fd strach, jak\u00fd te\u010f s\u00e1m pro\u017e\u00edval.Tohle p\u0159ece necht\u011bl, tohle se nem\u011blo st\u00e1t! Kdyby Andreas neprovokoval, byl by ho nikdy neuhodil.<\/div>\n
„V\u0161echno o v\u00e1s \u0159eknu, bulv\u00e1ru i Tvoj\u00ed rodin\u011b!“ zn\u011bla mu v hlav\u011b st\u00e1le jeho posledn\u00ed slova… Bill se bezradn\u011b svezl k zemi.<\/div>\n
Tom ho vytrhl z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed polibkem. „L\u00e1sko,“ \u0159ekl prosebn\u011b.<\/div>\n
Bill k\u00fdvl hlavou na souhlas a rozb\u011bhl se dom\u016f. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd. Co se stalo, nem\u016f\u017ee se odest\u00e1t!…<\/div>\n
Nem\u011bl \u010das zab\u00fdvat se mali\u010dkostmi. Vzal jen to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pro sebe a bratra. Ruce se mu t\u0159\u00e1sly, \u017ealudek se mu sv\u00edral bolest\u00ed. Chaoticky b\u011bhal po dom\u011b, h\u00e1zel v\u011bci ze sk\u0159\u00edn\u00ed do ta\u0161ek, zbrkle hledal kreditn\u00ed karty po kaps\u00e1ch d\u017e\u00edn…<\/div>\n
Hlavou se mu honilo tis\u00edce ot\u00e1zek. P\u0159ijdou na to? Chyt\u00ed m\u011b? M\u00e1m se p\u0159iznat nebo b\u00fdt s Tomem? a … tv\u00e1\u0159 mu zkamen\u011bla … co matka?! Do o\u010d\u00ed se mu op\u011bt nahrnuly slzy. T\u0159esouc\u00edma se rukama na\u0161kr\u00e1bal na kousek pap\u00edru slova \u017een\u011b, kter\u00e9 si nadev\u0161ecko v\u00e1\u017eil a kterou u\u017e asi nikdy v\u00edc nespat\u0159\u00ed… Naposled se rozhl\u00e9dl po dom\u011b. Fotky, jejich v\u011bci, to v\u0161echno mu bude tak moc chyb\u011bt. Nadechl se v\u016fn\u011b domova. „Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, j\u00e1 v\u016fbec nic nec\u00edt\u00edm,“ vydechl a zcela nesly\u0161n\u011b za sebou zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
„Jsi tady!“ \u0159ekl Tom s \u00falevou a pevn\u011b br\u00e1\u0161ku objal.<\/div>\n
„Ty… m\u00e1\u0161 na rukou krev! Co… co jsi s n\u00edm ud\u011blal?“ hled\u011bl up\u0159en\u011b na Tomovy ruce. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee ho nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkde zakopal, co jin\u00e9ho taky m\u011bl d\u011blat? Billa pohltila beznad\u011bj. Nikdy by ne\u0159ekl, \u017ee takov\u00e1 slova vyslov\u00ed…<\/div>\n
„Pros\u00edme cestuj\u00edc\u00ed, kte\u0159\u00ed odl\u00e9taj\u00ed linkou 2365, aby se dostavili k odbaven\u00ed, d\u011bkuji.“ P\u0159\u00edjemn\u00fd hlas letu\u0161ky lehce odboural nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 v tu chv\u00edli mezi bratry panovalo.<\/div>\n
Zanedlouho u\u017e dr\u017eeli l\u00edstky na palubu letadla v rukou. „Mil\u00e1\u010dku, sko\u010d\u00edm si je\u0161t\u011b p\u0159ed odletem na z\u00e1chod. Klidn\u011b nastup, j\u00e1 hned p\u0159ijdu.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ usm\u00e1l se boj\u00e1cn\u011b Bill. Tom jej pohladil palcem po tv\u00e1\u0159i a zmizel za rohem.<\/div>\n
„\u00c1, pan Kaulitz, pros\u00edm, p\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00fd let,“ usm\u00e1la se stevardka a uk\u00e1zala prstem na Billovo sedadlo.<\/div>\n
Dve\u0159e zavrzaly a dredat\u00fd mlad\u00edk sm\u011ble vykro\u010dil k letadlu. V\u0161ak….<\/div>\n
„No t\u00e1k, Tome, kdepak jsi,“ p\u0159ecedil Bill nerv\u00f3zn\u011b p\u0159es zuby.<\/div>\n
„T\u00e1mhle je, chy\u0165te ho,“ p\u00e1rek t\u011b\u017ekood\u011bnc\u016f nic netu\u0161\u00edc\u00edho mlad\u00edka strhl pod sebe. „Pane, v\u00e1m moc d\u011bkujeme. Bez va\u0161\u00ed pomoci bychom ho jen st\u011b\u017e\u00ed dopadli.“<\/div>\n
„Oh, sakra, co to d\u011bl\u00e1te?“ sykal Tom bolest\u00ed . Koleno jednoho z chl\u00e1pk\u016f mu nep\u0159\u00edjemn\u011b tla\u010dilo na lopatku, zat\u00edmco n\u011b\u010d\u00ed ruce mu pevn\u011b utahovaly pouta.<\/div>\n
Tom pochopil …<\/div>\n
„Ta krev na va\u0161ich rukou jist\u011b pat\u0159\u00ed tomu nalezen\u00e9mu chlapci v parku, \u017ee ano?“ Jeho kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di se zalily slzami. „A… ano.“<\/div>\n
„Tak p\u016fjdete s n\u00e1mi.“<\/div>\n
Tom vzpomn\u011bl na Billa. „U\u017e nikdy, p\u0159esto nav\u017edy!“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Nevstupujte na odletovou plochu, pros\u00edm. Let \u010d\u00edslo 2365 odl\u00e9t\u00e1.“<\/p>\n

autor: Luchia<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Lituju dne, kdy jsem t\u011b potkal.“ „Joo, vole, super! Na m\u011b si bude\u0161 vyskakovat, inces\u0165\u00e1ku!!“ „T\u00fd!…..“ „Bille, ne!“ Pozd\u011b… blon\u010fat\u00fd chlapec se sesunul k zemi, s tv\u00e1\u0159\u00ed ji\u017e napuchlou od ned\u00e1vn\u00e9 r\u00e1ny. Starostliv\u00e9 ruce se ho nadarmo sna\u017eily zvednout ze silnice, zbyte\u010dn\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19488","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19488","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19488"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19488\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19488"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19488"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19488"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}